SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU OBRÁBĚČ KOVŮ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení v oblasti sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce, monitoringu dalšího vzdělávání včetně pilotního ověřování a realizace vybraných aktivit v těchto oblastech Koncept Národní vzdělávací fond, o.p.s. úsek: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Realizační tým: Věra Czesaná vedoucí realizačního týmu Jiří Braňka, Zdeňka Matoušková, Marta Salavová, Martin Bakule P1 - Finální verze produktu 30. 3. 2012 1
Projekt Zakázka Zadavatel Aktivita Etapa plnění Koncept Zajištění koncepčního řešení v oblasti sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce, monitoringu dalšího vzdělávání včetně pilotního ověřování a realizace vybraných aktivit v těchto oblastech NÚV 2 C - Zpracování a ověření informačních produktů pro dvě skupiny odběratelů Finální verze produktu 2
ÚVOD Cílem tohoto informačního produktu je poskytnout uživatelům sektorovým radám (SR) a jejím jednotlivým členům informace o současném a očekávaném vývoji v dostupnosti osob, které disponují odpovídající kvalifikací, která je rozhodující pro rozvoj daného sektoru. Tento informační produkt bude využíván jako podklad pro uzavírání sektorových dohod. Analýza oboru zahrnuje jak informace o tomto oboru (vývoj počtu absolventů, počet studentů v jednotlivých ročnících tohoto oboru, projekce počtu absolventů do roku 2015), tak informace o profesích, pro které je daný vzdělávací obor nejvhodnější. Informace o profesích zahrnují vývoj počtu zaměstnanců, mediánovou mzdu a její porovnání s kvalifikačně podobně náročnými profesemi, míru nezaměstnanosti, věkovou strukturu a podobně. Tyto informace jsou určitými indikátory atraktivity profesí (nebo profesních skupin) pro absolventy škol a pomáhají identifikovat riziko, zda absolventi po vystudování příslušného oboru budou mít zájem najít uplatnění v těchto profesích či profesních skupinách. Vyhodnocení této atraktivity, stejně jako rizik a příležitostí pro vzdělávací obor je zpracováno formou krátkého analytického textu. Všechny informace jsou zpracovány na národní úrovni, v některých případech (struktura zaměstnanosti, vývoj absolventů) jsou k dispozici i regionální data. 3
ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU Název oboru vzdělání Kód oboru vzdělání (KKOV) Stupeň oboru vzdělání Obráběč kovů 23-56-H Střední vzdělání s výučním listem Klíčové profese (typové pozice), pro které je optimální tento obor vzdělání Název KZAM CZ-ISCO Operátor NC strojů 3123 7223 Brusič kovů 7224 7224 Obsluha obráběcích strojů 8211 7223 Situace na trhu práce a vývoj počtu absolventů Vývoj počtu absolventů oboru obráběč kovů (2007-2010) 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 1139 986 839 903 2007 2008 2009 2010 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Vývoj počtu pracovníků pro vybrané klíčové profese (2007-2010) 31800 27300 28600 26400 10100 11200 7500 6600 6200 10400 7800 8800 2007 2008 2009 2010 Operátor NC strojů Brusič kovů Obsluha obráběcích strojů Komentář: Počet absolventů dosahoval v letech 2007-2010 průměrné roční hodnoty téměř tisíc osob. V posledních dvou letech jejich počty rostly o více než jednu třetinu, naopak zaměstnanost pro klíčové profesní skupiny se v důsledku recese o pětinu snížila. 4
Zaměstnanost podle odvětví 2010 15200 15200 11400 2008 17800 17700 16900 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Kovoprůmysl Strojírenství a automobilový průmysl Ostatní odvětví Komentář: Strojírenství a automobilový průmysl jsou vedle kovoprůmyslu hlavní zaměstnavatel profesních skupin, pro které je učební obor obráběč kovů optimální. Dohromady tato odvětví zaměstnávají téměř tři čtvrtiny pracovníků v těchto profesních skupinách. Situace na trhu práce pro klíčové profesní skupiny míra nezaměstnanosti 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 6,1% 4,0% 3,3% 8,1% 2,7% 6,0% 2,0% 0,0% Operátor NC strojů Brusič kovů Obsluha obráběcích strojů Průměr pro kvalifikačně příbuzné profese Komentář: Uplatnění na trhu práce pro dané profesní skupiny je spíše nadprůměrné. U brusičů kovů a obsluhy obráběcích strojů je navíc počet uchazečů k počtu volných míst téměř 1:1, což je na dostatečný výběr pro zaměstnavatele málo a vzhledem k malé regionální mobilitě českého trhu práce to znamená, že v některých okresech a krajích jsou šance najít kvalitního uchazeče prakticky nulové. Mzdová atraktivita (mediánová mzda, 4q 2010) 30 000 Kč 25 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč 26 636 Kč 25 014 Kč 21 698 Kč 19 987 Kč 20 990 Kč 20 642 Kč Operátor NC strojů Brusič kovů Obsluha obráběcích strojů Průměr pro kvalifikačně příbuzné profese Komentář: Mzdové ohodnocení je spíše průměrné (v porovnání s průměrem pro kvalifikačně podobně náročné profese). 5
Věková struktura Vývoj věkové struktury 2005-2010 2010 11000 18700 5200 2005 10800 20650 3700 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 15-34 let 35-54 let 55 a více let Komentář: Věková struktura je v analyzovaných profesních skupinách velmi dobrá. Podíl mladých lidí nad 30 let a poměr mladých vůči starším více než 2:1 znamená velmi dobré vyhlídky do budoucna hrozba nedostatku pracovníků díky malému zájmu mladých lidí je nižší, než u dalších strojírenských oborů. Přibližně 1 tisíc osob je starších 60 let a to znamená, že pouze okolo osob ročně může v příštích letech odcházet do důchodu. Při porovnání s počty absolventů je zřejmé, že zde v nejbližších letech velké problémy nehrozí. Vzdělanostní struktura Vývoj vzdělanostní struktury (obor vzdělání) 2005-2010 2010 21100 20700 2005 23950 16250 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Ostatní Komentář: Obsluha obráběcích strojů má však problém v rostoucím nedostatku pracovníků se strojírenským vzděláním. Jejich podíl klesl během pěti let o 10 p.b. Téměř polovina pracovníků má jiné než strojírenské vzdělání, žádný další vzdělávací obor však není příliš výrazně zastoupen. Nejčastěji se jedná o absolventy gymnázií nebo kvalifikace v oblasti elektrotechniky, stavebnictví, textilní výroby, automechaniky apod. 6
Počet studentů v jednotlivých ročnících učebního oboru 8 000 7 500 7 000 Počet studentů v jednotlivých ročnících v roce 2010/2011 (KKOV 23 - Strojírenství, strojírenská výroba, obory s výučním listem) 7 899 7 420 6 906 6 500 6 000 1. ročník 2. ročník 3. ročník Komentář: V dalších letech se očekává zhoršení dostupnosti absolventů pro strojírenské obory. Počátek tohoto trendu je patrný již při pohledu na počet studentů v jednotlivých ročnících pro strojírenské učební obory s výučním listem. Ve třetím ročníku v roce 2010 studovalo 7,9 tisíce studentů, zatímco do prvního ročníku jich nastoupilo již o 13 % méně. Projekce absolventů nejvhodnějšího studijního oboru do roku 2015 Projekce počtu absolventů oboru obráběč kovů (2011-2015) 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 827 494 391 375 370 2011 2012 2013 2014 2015 Komentář: Úbytek počtu absolventů v období 2011-2015 bude značný a přesáhne 55 %, ve srovnání s rokem 2010 dokonce 67 %. To je velmi dramatická změna, která během pěti let silně zhorší vyhlídky zaměstnavatelů najít kvalitní uchazeče. V současné době a v několika příštích letech tento problém zřejmě nebude pociťován tak silně. Hodnocení atraktivity profese a vzdělávacího oboru Vzdělávací obor je optimální pro uplatnění zejména v profesích Operátor NC strojů, Brusič kovů a Obsluha obráběcích strojů. Uplatnitelnost těchto profesních skupin poněkud zhoršila hospodářská recese, na trh práce navíc stále přichází poměrně značné množství absolventů tohoto oboru. Proto nejsou šance zaměstnavatelů nalézt uchazeče až tak špatné (byť podíl 3,2 uchazečů na 1 volné místo není z jejich pohledu nikterak slavný), situace se však bude zhoršovat a během 2-3 let bude nedostatek absolventů již velmi citelný. 7
Regionální data Jen ve čtyřech krajích ČR jsou tyto profesní skupiny zastoupeny ve větším počtu (nad 4 tisíce osob), jedná se však o celkově nižší hodnoty, proto byly spočteny tříleté průměry (2008-2010 a porovnání s 2004-2006). Největší počet pracovníků v analyzovaných profesních skupinách je zaměstnán v Moravskoslezském kraji, na druhém místě je nejrychleji rostoucí Ústecký kraj. Kraj Zaměstnanost 2010 Změna zaměstnanosti 2005-2010 Moravskoslezský kraj 6900 +25% Ústecký kraj 4600 +57% Vysočina 4300 +22% Zlínský kraj 4200-11% Jihočeský kraj 3600 +33 100 80 60 40 20 Dosavadní vývoj a projekce počtu absolventů - příklad Jihočeský kraj (obor obráběč kovů) 2007-2015 - 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Komentář: V dostupnosti absolventů tohoto studijního oboru v Jihočeském kraji dojde k podstatnému zhoršení a počet absolventů poklesne postupně až na hodnotu nižší, než 20 osob ročně. 8