Resveratrol a jeho příznivý vliv na zdraví. Ing. Vladislav Košuta

Resveratrol a jeho příznivý vliv na zdraví Ing. Vladislav Košuta Doktorská práce 2013

Zadání doktorské práce Jméno a příjmení: Vladislav Košuta Studijní obor : Fakulta vína Téma práce : Resveratrol a jeho příznivý vliv na zdraví

Úvod Resveratrol Zpomalit proces stárnutí a nemoci s ním spojené dokáže podle v dc resveratrol, látka vyskytující se v rostlinách a erveném vín, kterou si lidské t lo neumí samo vyrobit. Výsledky výzkumu jeho ú ink odborníci p edstavili na tiskové konferenci. Ú inky látky, která pomáhá bojovat s asem, na lidské zdraví intenzivn zkoumají v dci po celém sv t. Jednou z nejd ležit jších funkcí resveratrolu je podle p edsedkyn eské gerontologické spole nosti Ivy Holmerové ochrana genetického materiálu. Resveratrol jako silný antioxidant brání vzniku volných radikál, které napadají a ni í stabilní bu ky. Tím p ispívá ke zpomalování stárnutí organismu. Má rovn ž preventivní ú inky proti kardiovaskulárním onemocn ním, pomáhá proti cukrovce a zán t m. P edm tem intenzivního výzkumu je schopnost resveratrolu zmírnit vedlejší ú inky chemoterapie. Látku zkoumají v dci od roku 1992. Tehdy p išli na to, že Francouzi trpí mnohem mén nemocemi srdce a rakovinou, p estože konzumují více energeticky bohatých a tu ných jídel než ostatní národy západní Evropy. V dci tento takzvaný francouzský paradox vysv tlili jejich astou konzumací erveného vína. "Resveratrol snižuje ú inky vysokokalorické stravy," uvedl geriatr Zden k Kalvach. Upozornil však na skute nost, že výzkumy byly provád ny na myších, kterým byly podávány vysoké dávky resveratrolu. Odpovídaly by 1000 lahví erveného vína denn. Resveratrol m že zpomalit nemoci spojené se stá ím, ale nikoliv je vylé it. ada výzkum se nyní zam uje na to, aby mohl být užíván jako lék, nikoliv jako dopln k stravy. 1) Resveratrol (trans 3,4',5 trihydroxystilben, C 14 H 12 O 3 ; 1,3-benzendiol, 5-[2-(4- hydroxyfenyl)ethenyl]-, (E)-) je látka, která se nachází v slupkách a jadérkách modré révy vinné (Vitis vinifera), arašídech (Arachis hypogaea), slupkách a jadérkách erného rybízu, v bor vkách, v ko enu k ídlatky kopinaté (Polygonum cuspidatum; extrakt z této rostliny se ozna uje jako cholikan), ve slupkách grapefruitu (Citrus paradisis) a v erveném vínu. Poslední výzkumy ukazují, že resveratrol se vyskytuje ve srovnatelném množství také v bílém vínu, avšak pouze ze severních oblastí p stování révy vinné. Tato látka se pro své antioxida ní a antibakteriální ú inky používá jako dopln k stravy. Resveratrol ovliv uje metabolismus lipid a inhibuje srážení krevních desti ek. P edpokládá se, že díky své schopnosti inhibovat androgenní receptory má pozitivní vliv na prevenci rakoviny prostaty. N které výzkumy nazna ují, že dokáže zesílit ú inek n kterých antiretrovirových lé iv. Resveratol pat í mazi silné antioxidanty a jako antioxidant vykazuje široké protektivní p sobení na bu ky, tkán, orgány a celý organizmus. Mj. se uvádí jeho schopnost bránit stárnutí bun k a organizmu nebo zpomalovat proces degenerace mozku p i n kterých neurologických onemocn ních (Alzheimerova choroba aj.). Poslední výzkumy ukazují, že resveratrol se vyskytuje ve velkém množství rostlin a rostliny jej zvýšenou m rou produkují, když jsou ve stresu, jako svou obranu pro p ežití. Co se týká modré vinné révy, zjistilo se, že obsahuje více resveratrolu, když jsou hrozny nedozrálé.

Pro francouzská vína je typické, že se nechávají p ezrát, pak jsou náchyln jší k infekci plísní Botritis cynerea, která pror stá do hrozn a rostlina se brání její produkcí práv resveratrolem, který pak p echází do vína. 2) Víno vzniká alkoholickým kvašením š ávy z hrozn vinné révy (Vitis vinifera), p esn ji (dle definice spole né zemím EU) jde o produkt získaný fermentací erstvých vinných hrozn. Každá sklenice vína obsahuje zhruba dv st r zných fenolických látek. N které znich jsou biologické antioxidanty zpomalují vbu kách oxida ní procesy, které by mohly být nebezpe né (deaktivují radikály vznikající p irozenými pochody nebo p sobením jak p írodního, tak um lého radioaktivního, pop ípad kosmického zá ení). Podle biologické klasifikace jsou tyto fenolické látky ozna ovány také jako flavonoidy, taniny i fytoalexiny. Posledních p t let se v nuje pozornost vlivu fenolických látek na lidský organizmus. P íznivý vliv nejd ležit jší z nich resveratrolu na lidský organizmus je znám asi od r. 1992, v domosti o jeho ú incích jsou však r zné (k vínu se vyjad uje kdekdo od p stitele p es konzumenta po léka e i chemika). Cesty, jimiž látka p sobí na lidský organizmus, je nutno dlouhodob zkoumat in vivo a k vyhodnocení zvolit vhodnou statistickou metodu. Hledání jednozna né odpov di zpravidla trvá dlouho. Cílem lánku je p inést p ehled o klinickém výzkumu p sobení resveratrolu a poukázat na možnosti, jak ho lze stanovit ve vín. Jak resveratrol vzniká? Resveratrol neprodukuje pouze vinná réva, ale i jiné rostliny (nap. podzemnice olejná nebo moruše). Je to p irozen syntetizovaná látka (fungicid), jíž se rostliny brání patogen m. Ve vinných hroznech se resveratrol ukládá ve slupce ajeho množství se zvyšuje nap. p i výskytu houbových chorob (Botrytis cinerea), za chladného po así nebo p sobením ultrafialového zá ení. Proto bylo nedávno mírné oza ování hrozn využito pro zvýšení obsahu resveratrolu z1na 3mg/l (po ítáno pro finální produkt). Kolik resveratrolu je ve vín? Dva decilitry erveného vína obsahují zhruba 600 mikrogram resveratrolu (to je ovšem pr m rné íslo, u r zných druh a r zných míst p vodu vína se m že významn lišit), zatímco hrst burských o íšk asi jen 70 mikrogram. Pr m rný denní p íjem resveratrolu z b žných potravin ( asto v kombinaci s ovocnými š ávami) je 200 600 mikrogram. P sobení resveratrolu na živý organizmus P íznivé ú inky resveratrolu jsou v podstat dva: Antioxida ní efekt. Konzumace erveného vína vede k zvýšení krevní hladiny HDL (lipoprotein vysoké hustoty) neboli dobrého cholesterolu v krvi a k snížení agregace krevních desti ek (viz Vesmír 79, 670, 2000/12), což potla uje možnost výskytu koronárních chorob (prodloužení životnosti cév ). Podobný efekt je ve vín p isuzován i jiným látkám kvercetinu, katechinu, epikatechinu aoligoproantokyanidinu. Protirakovinný efekt. V roce 1997 byl ve Science (275, 218, 1997) publikován lánek J. M. Pezzuta z Illinoiské Univerzity v Chicagu (USA) o protirakovinném p sobení resveratrolu. Zjistilo se (in vitro iin vivo), že všechny fáze rakovinného procesu byly potla eny resveratrolem, jehož p ítomnost zvyšovala koncentraci enzymu chinon-reduktázy, která metabolicky detoxikuje karcinogeny. Resveratrol také p sobí proti srážlivosti krve a potla uje aktivitu cyklooxygenázy-1 (COX-1) ahyperoxydáz. U myší, kterým byl podáván karcinogen, bránil resveratrol (pro tyto ú ely získávaný z ko en peruánského stromu Cassia quinquangatula) rakovinnému procesu. Výše uvedená fakta vedla k nápadu, že francouzský paradox (tj. skute nost, že a koli Francouzi nejsou st ídmí v konzumování tuk, hodn kou í a pijí dost vína, p ece trpí srde ními chorobami t ikrát mén než Ameri ané) lze vysv tlit práv antioxida ním ú inkem resveratrolu. Dnes se proto prodávají i resveratrolové farmaceutické p ípravky. Pokud jde o víno, nelze zvýšení hladiny dobrého cholesterolu a snížení agregace krevních

desti ek p i ítat výhradn vínu ervenému. K podobným výsledk m dosp ly klinické testy Milana Šamánka z kardiocentra ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole, který použil bílé víno. (Po šest m síc testované osoby konzumovaly denn 4 decilitry Veltlínského zeleného.) Výsledek výzkumu je v souladu s posledním bodem všeobecn známých doporu ení pro prevenci srde ních chorob: p estat kou it, redukovat hladinu cholesterolu vkrvi, redukovat vysoký krevní tlak, sportovat (cvi it), udržovat správnou t lesnou hmotnost, u žen aplikovat postmenopauzální estrogenovou terapii, užívat malé dávky acylpyrinu, mírn konzumovat alkohol. Krom preventivního ú inku na choroby srdce má resveratrol i neuroprotektivní efekt ap sobí pozitivn p i lé b Alzheimerovy choroby. Kolik resveratrolu pot ebujeme k prevenci rakoviny? Stopová množství v b žné potrav nesta í. Víme již, že pro laboratorní zví ata je k prevenci rakoviny pot eba asi 500 mikrogram, pro lov ka by to tedy (úm rn hmotnosti) bylo n jakých 500 miligram za den. Pro je resveratrol ú inný p i potla ování zhoubného bujení? Jak vlastn p sobí? V roce 1997 p išel B. Gehm z Léka ské fakulty Severovýchodní univerzity v Chicagu se zajímavým vysv tlením protirakovinného p sobení resveratrolu. Všiml si, že vzorec resveratrolu nápadn p ipomíná dietylstilbestrol syntetický enzym estrogen, který se používá mimo jiné p i studiu rakovinného procesu (viz obrázek). Laboratorní testy potvrdily, že syntetický estrogen zvyšuje aktivitu rakovinotvorného enzymu COX-1, zatímco resveratrol ji brzdí. Je tedy víno zdravé? Estrogen rakovinný proces urychluje, zatímco resveratrol jej zpomaluje. Týká se to jak iniciace rakoviny, tak rakovinného r stu. Navíc bylo prokázáno, že resveratrol není (ani v nejmenším) toxický. Odpov na otázku, zda je víno zdravé, bude tedy (alespo v souvislosti s mírnou konzumací) kladná. Možnosti využití resveratrolu v genovém inženýrství Bylo zjišt no, že biosyntéza resveratrolu je iniciována resveratrol-syntázou resveratrol je vytvo en kondenzací jedné molekuly p-kumaroyl-coa a t í molekul malonyl-coa. Jelikož pro syntézu této látky z prekurzoru, který se b žn vyskytuje v rostlinách, je zapot ebí pouze jeden gen, zdá se, že vkládáním genu pro resveratrol-syntázu by genetické inženýrství mohlo zvýšit odolnost rostlin proti houbovým patogen m. Tato možnost byla již demonstrována na p íkladu exprese reveratrol-syntázy z vinné révy do tabáku, což významn zvýšilo odolnost tabáku proti Botrytis cinerea. Stanovení resveratrolu ve vín kapilární zónovou elektroforézou P es všechna uvedená zjišt ní není u nás resveratrol ve vín sledován a na lahvích není obsah resveratrolu uvád n. Neexistuje jediná systematická studie o obsahu resveratrolu v eských i moravských vínech. Byla vyvinuta analyticka metoda stanovení resveratrolu ve vín, pomocí níž jsme schopni kvantifikovat cis- atrans-formu resveratrolu (viz obrázek). Rozlišení a následná kvantifikace obou t chto forem by mohla být velice užite ná vzhledem ke známému faktu, že ultrafialové zá ení p em uje trans-resveratrol na jeho cis-formu, takže je možné, že p íznivý ú inek resveratrolu ve vín souvisí také s pom rem koncentrací jeho cis- atrans- formy.

Zdroje resveratrolu Studie o zdravotních ú incích flavonoid obsažených ve vín p inesly i nový pohled na víno. Od 80. let se studiu fenolických látek, zvlášt stilben, jehož p edstavitelem je i resveratrol, zabývalo mnoho zahrani ních i tuzemských pracoviš. Fenolické látky tvo í ve vín velkou a komplexní skupinu slou enin. Nejvíce studovanou slou eninou z této skupiny je resveratrol (3,4,5 - trihydroxystilben). Resveratrol se nachází v celé ad rostlin (8). P írodní zdroje resveratrolu Resveratrol byl prvn izolován z podzemní ásti kýchavice velkokv té. Resveratrol byl dále nalezen ve více než 72 rostlinných druzích, které pat í systematicky do 31 rod a 12 eledí (je pochopitelné, že se zdokonalováním analytických metod po ty rostlinných druh obsahujících resveratrol zvyšují). ada t chto rostlin je b žnou sou ástí lidské diety, nap. vinné hrozny (a z nich víno jako nápoj), ada druh zeleniny a o echy (nap. arašídy). Pom rn bohatým a rozší eným zdrojem resveratrolu jsou práv hrozny révy vinné. St ední koncentrace resveratrolu v ervených vínech je cca 2 6 mg/l, v bílých vínech je jeho koncentrace nižší, cca 0,2 0,8 mg/l. To znamená, že 1mg resveratrolu je obsažen v 0,17 0,50 l erveného vína. U zeleniny je množství 1 mg resveratrolu obsaženo nap. ve 2,5 kg mrkve karotky, 2,2 kg ínského zelí, 1 kg kapusty hlávkové, 0,4 kg kapusty r ži kové nebo erveného zelí, 0,6 kg ervené epy nebo nap. 0,5 kg podzemnice olejné (burské o íšky) a 1,1 kg ajovníku ínského (zelený aj). Optimální je patrn kombinace konzumace zeleniny a vín, což odpovídá stravovacím zvyk m Francouz, kte í mají sou asn vysokou spot ebu tuk (11). Podle Kyselákové a kol. p edstavuje ervené víno v lidské výživ hlavní zdroj polyfenolických slou enin. 0,2 l erveného vína obsahují p ibližn 0,6 mg resveratrolu. Pr m rný p íjem resveratrolu z b žných potravin denn je asi 0,2 0,6 mg (8). Resveratrol jako antioxidant je citlivý na p sobení vzdušného kyslíku, izolace z p írodního materiálu je proto pom rn pracná. Ostatn kauzální otázkou z stává, pro resveratrol, jako potravní dopln k z rostlinného materiálu izolovat, když je možné hrozny révy vinné nebo zeleninu konzumovat v erstvém stavu nebo pít víno jako nápoj (13). Sou asn n které zdroje uvád jí, že resveratrol je látkou nepolárního charakteru, která není rozpustná ve vod. Víno je díky obsahu alkoholu (nepolárního rozpoušt dla) vhodným médiem, a proto je v této podob snáze dostupný (9). Resveratrol (triviální název) je svou strukturou 3,4,5-trihydoxystilben. Z jeho struktury je z ejmé, že mohou existovat dva geometrické isomery, trans - Ia a cis - Ib. V rostlinném materiálu se obvykle vyskytuje sm s obou isomer, v tšinou p evažuje trans-isomer. Resveratrol se vyskytuje rovn ž ve form glykosid (jsou známy trans- i cis-isomery) a také jsou v rostlinném materiálu p ítomny oligomery (p esn ji dehydrooligomery) resveratrolu, tzv. konstitutivní stilbeny, které jsou oxida ní produkty resveratrolu (15). Zdroj: Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 603 (2001) Funkce resveratrolu v rostlin Resveratrol lze za adit mezi fytoalexiny, což jsou sekundární metabolity rostlin, které se za nou tvo it nov nebo ve zvýšené mí e jako odpov na stres (mechanické poškození, UV zá ení, ozon) nebo po napadení rostliny nepatogenními nebo avirulentními bakteriemi, viry i houbami. Je pravd podobné, že ve zralých hroznech je syntéza trans-resveratrolu nebo jeho glykosidu n jakým

zp sobem iniciována. Jedním z faktor je i uvedené mechanické poškození slupky bobulí, které indukuje i u neinfikovaných hrozn syntézu fytoalexin, z ejm jako preventivní ochranu p ed napadením plísn mi. P edpokládá se, že zdrojem trans-resveratrolu ve vín (jako nápoji) jsou polyfenolické slou eniny (konstitutivní stilbeny) extrahované ze slupek bobulí, zbytk t apin a stonk, ze kterých vzniká trans-resveratrol b hem dalších proces (12). Zdroje: (8) Kyseláková M., Balík J., Veverka J., T íska J., Vrcholová N., Totušek J., Lefnerová D.:Vina ský obzor 7-8, 357 (2003) (9) http://cs.wikipedia.org/wiki/víno_a_zdraví (11) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602-603 (2001) (12) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 604-605 (2001) (13) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 606 (2001) (15) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602-603 (2001) Víno Bona Dea Bona Dea je první ervené eské víno s vyšším obsahem p írodního antioxidantu - resveratrolu, uvedené firmou ResVinia s tímto ozna ením na eský trh. Jednotlivé šarže erveného vína Bona Dea obsahují vyšší obsah resveratrolu, nej ast ji v rozmezí 4 9 mg/l. St ední koncentrace resveratrolu v bílých vínech je cca 0,2 0,8 mg/l, v ervených vínech bývá jeho koncentrace vyšší. Pitím p im eného množství erveného vína Bona Dea s vyšším obsahem resveratrolu získáváme zdraví prosp šnou látku, která p ízniv ovliv uje celý náš organismus. P ední léka ští odborníci doporu ují pití vína u muž maximáln 2 4 dcl, u žen mén 2 3 dcl vína každý den. Bona Dea 2011 pozdní sb r ResVinia, spol. s r.o. 269 K Bona Dea životní styl Stále více žen i muž se orientuje na zdravý životní styl a hovo í i o p íznivých ú incích antioxidant na lidský organizmus. Jedním z produkt, který obsahuje p írodní antioxidant resveratrol je víno. Bona D ea je první ervené eské víno s vyšším obsahem p írodního antioxidantu - resveratrolu, uvedené firmou ResVinia s tímto ozna ením na eský trh. St ední koncentrace resveratrolu se nej ast ji udává u bílých vín cca 0,2 0,8 mg/l, v ervených vínech je jeho koncentrace vyšší. Obsah resveratrolu ve vín je závislý na klimatických podmínkách, lokalit, odr d, ovliv uje ho doba sklizn a technologie zpracování. Práv doba sklizn a technologie zpracování je know how, které používá firma ResVinia p i výrob prvního eského erveného vína s vyšším obsahem resveratrolu. Jednotlivé šarže vína Bona Dea obsahují vyšší obsah resveratrolu, nej ast ji v rozmezí 4 9 mg/l. Z toho vyplývá, že pitím erveného vína Bona Dea s vyšším obsahem resveratrolu v p im eném množství získáváme zdraví prosp šnou látku, která p ízniv ovliv uje celý náš organismus. Naši p ední odborníci doporu ují u muž maximáln 2 4 dcl, u žen mén 2 3 dcl každý den, jiní odborníci doporu ují pití tohoto množství vína maximáln 5 dní v týdnu a pouze u zdravých lidí.

P íznivé ú inky vína a vliv na zdraví V moderní v d otázku p íznivého ú inku pití erveného vína otev el v roce 1819 irský léka Samuel Black, kdy poprvé popsal fenomén následn proslavený pod názvem francouzský paradox. Tímto termínem je ozna ována skute nost, že Francouzi p estože konzumují velké množství nasycených tuk trpí relativn nízkým výskytem akutních srde ních p íhod. První v decká studie vztahu mezi konzumací alkoholu a aterosklerózou byla zve ejn na v Journal of the American Medical Association v roce 1904 (7). P íznivé ú inky vína jsou dávány do souvislosti s obsahem fenolických látek, jejichž hlavním p edstavitelem je resveratrol. Komplexn jší poznatky o resveratrolu byly získány v osmdesátých letech minulého století, kdy p ístrojové vybavení (zejména HPLC) umožnilo sledovat jeho výskyt a koncentraci ve vinné rév, Vitis vinifera L. (Vitaceae ) (1). Následn byly zkoumány biologické vlastnosti resveratrolu a v ad studií bylo prokázáno, že resveratrol, jakožto polyfenol p írodního p vodu, je biologicky aktivní, má výrazné antioxida ní vlastnosti a pohlcuje volné radikály (2). Na základ výsledk ady studií se ukázalo pití vína v rozumném množství spíše zdravé nežli škodlivé. Soudím, že muži i ženy, kte í pravideln pijí malé množství alkoholu, jsou mén náchylní k nemocím a mají menší úmrtnost na srde ní onemocn ní a v bec menší úmrtnost ze všech p í in než ti, kte í trvale abstinují. Tato slova pronesl osmaosmdesátiletý emeritní profesor Oxfordské university Sir Richard Doll roku 1991 na kongresu v australském Syndey. Jeho slova nikdo nezpochybnil, nebo je váženou autoritou v oboru medicíny (mimo jiné nezvratn prokázal souvislost kou ení a rakoviny plic ) (14). Resveratrol, jako silný antioxidant, vykazuje široké projektivní p sobení na bu ky, tkán, orgány a celý organizmus. Mimo jiné se uvádí jeho schopnost bránit stárnutí bun k a organizmu nebo zpomalovat proces degenerace mozku p i n kterých neurologických onemocn ních (nap. Alzheimerova choroba ) (4). V sou asné dob ada pracoviš testuje biologické vlastnosti resveratrolu od antioxida ních vlastností a vlivu na aterosklerózu a kardiovaskulární choroby až po antimutagenní efekt a chemoprevenci nádorových onemocn ní (3). Koncentrace resveratrolu v ervených a bílých vínech P es jednozna ný názor, že pití malého množství jakéhokoliv alkoholu, ale p edevším vína, má p íznivý dopad na vznik a rozvoj aterosklerózy, a tím i na srde ní infarkt a mozkovou mrtvici, z stává stále otev ena otázka, jestli je skute n pití erveného vína prosp šn jší než pití vína bílého. Bílé víno na rozdíl od erveného má pouze minimální množství polyfenol a jeho antioxida ní kapacita je ve srovnání s erveným vínem velmi nízká. Antioxidant epikatechinu a quercetinu je v erveném vín desetkrát více než v bílém. D vodem, pro je v erveném vín více antioxidant, je skute nost, že se p i výrob erveného vína ponechává slupka hroznu po ur itou dobu fermentovat. Je to práv vinná slupka, která obsahuje flavonoidy. Bílé víno nez stává p i fermentaci na slupkách, a proto v n m flavonoidy scházejí. Množství flavonoid ovšem nezávisí zcela pouze na barv vína a technologii zpracování vinných hrozn, ale je ovlivn no také p dou, na které hrozny vyrostly, a na dalších faktorech, jako je nap. filtrace vína. Filtrací vína se m že odstranit 50 až 70 % flavonoid. Množství fenolových látek koreluje s množstvím taninu ve vín. ím v tší množství taninu víno obsahuje, tím v tší množství polyfenol v n m lze prokázat. Také suchá vína obsahují více flavonoid než vína mén suchá (20). St ední koncentrace resveratrolu v ervených vínech je cca 2 6 mg/l, v bílých vínech je jeho koncentrace nižší, cca 0,2 0,8 mg/l. To znamená, že 1mg resveratrolu je obsažen v 0,17 0,50 l erveného vína (11). Podle autor Kyseláková a kolektiv, p edstavuje ervené víno v lidské výživ

hlavní zdroj polyfenolických slo enin. 0,2 l erveného vína obsahují p ibližn 0,6 mg resveratrolu (16). Zdroje: (1) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001), citováno dle Langcake P., Pryce R. J.: Physiol. Plant Pathol. 9, 77 (1976), Langcake P., Cornford C. A.,Pryce R. J.: Phytochemistry 18, 1025 (1979), Langcake P., McCarthy W. V.: Vitis 18, 244 (1979), Langcake P.: Physiol. Plant Pathol, 18, 213 (1981), Pool R. M., Ureasy L. L., Frackelton A. S.: Vitis 20, 136 (1981), Barlass M., Miller R. M., Souhlas T. J.: Am. J. Enol. Vitic. 38, 65 (1987), Fritzemeier K. H., Kindl H.: Planta 151, 48 (1981), Ureasy L. L., Coffee M.: J. Am. Soc. Hortic. Sci. 113, 230 (1988), Hoos G., Blaich R.: Phytopathol. 129, 102 (1990), Siemann E. H., Ureasy L. L.: Am. J. Enol. Vitic. 43, 49,(1992), Krpeš C.: Vinohrad 1993, 21, Jeandet P., Bessis R., Sbaghi M., Meunier P., Trollat P.: Am. J. Enol. Vitic. 46, 1 (1995), Jeandet P., Bessis R., Sbaghi M., Meunier P.: J. Phytopathol. 143, 135 (1995) (2) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001) (3) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001) (4) cs.wikipedia.org/wiki/resveratrol (7) Le Cigarete and Vin Style 3, 51 (2009) (11) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602-603 (2001) (14) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602, 608 (2001) (16) Kyseláková M., Balík J., Veverka J., T íska J., Vrcholová N., Totušek J., Lefnerová D.:Vina ský obzor 7-8, 357-358 (2003) (17) www.vinoazdravi.cz/index.php?soubor=vliv_podle_druhu_vina (20) www.wineofczechrepublic.cz/6-2-cervene-a-bile-vino-cz.html Víno a lé ebný potenciál resveratrolu Zdraví prosp šné látky obsažené ve vín, jejichž nejznám jším p edstavitelem je resveratrol, vykazují široké ochranné p sobení na bu ky, tkán, orgány a celý organizmus. Pro lidský organismus má resveratrol význam svými silnými antioxida ními a protirakovinnými ú inky (9). V sou asné dob ada pracoviš testuje biologické vlastnosti resveratrolu od antioxida ních vlastností a vlivu na aterosklerózu a kardiovaskulární choroby až po antimutagenní efekt a prevenci nádorových onemocn ní (3). Resveratrol ovliv uje metabolismus lipid (potla uje LDL cholesterol a zvyšuje HDL "dobrý" cholesterol) a inhibuje srážení krevních desti ek. P edpokládá se, že díky své schopnosti inhibovat androgenní receptory má pozitivní vliv na prevenci rakoviny prostaty. N které výzkumy nazna ují, že dokáže zesílit ú inek n kterých antiretrovirových lé iv. Jako silný antioxidant vykazuje široké projektivní p sobení na bu ky, tkán, orgány a celý organizmus. Mimo jiné se uvádí jeho schopnost bránit stárnutí bun k a organizmu nebo zpomalovat proces degenerace mozku p i n kterých neurologických onemocn ních (nap. Alzheimerova choroba.) (4). Pro jeho antioxida ní, protizán tlivé, antimutagenní aj. vlastnosti jsou jeho ú inky využívány v r zných dopl cích lidské výživy, v kosmetických a lé ebných p ípravcích (Jones, 1998) (8). Je zajímavé, že když v dci resveratrol izolovali a podávali pacient m v tabletách, jeho ú inek zdaleka nebyl takový, jako když ho lidé p ijímali ve vín (7). Jedním z d vod je skute nost, že ve vín je obsažena ada bioaktivních polyfenol a resveratrol je jen jedním z nich. K dalším pat í quercetin, katechin, genistein, apigenin, luteolin a další (mnohdy dosud neprozkoumané ) (9). Dále je pot eba vzít do úvahy i zp sob vst ebávání, metabolické pochody a biologickou dostupnost p írodního a syntetického resveratrolu (12). Obecn platí, že rostlinné polyfenoly jako slou eniny s antioxida ními vlastnostmi inhibují zhoubné nádorové bujení. Krom toho je resveratrol patrn jednou z hlavních složek rostlinných extrakt, které jsou využívány v orientální medicín k lé ení srde ních a nádorových onemocn ní (11). Zdroje: (3) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001) (4) cs.wikipedia.org/wiki/resveratrol (7) Le Cigarete and Vin Style 3, 51 (2009) (8) M., Balík J., Veverka J., T íska J., Vrcholová N., Totušek J., Lefnerová D.:Vina ský obzor 7-8, 357 (2003) (9) cs.wikipedia.org/wiki/víno_a_zdraví (11) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., K ísa B.: Chem. Listy 95, 602-603 (2001) (12) Zendulka O.: Polyfenoly ve výživ jako možná prevence nádorových onemocn ní, diserta ní práce, 9 (2008)

Vyplatí se pít alkohol pro zdraví? Alkohol jenom škodí. ervené víno je dobré na srdce. Nejr zn jší podobná doporu ení si proti e í a nás p ivád jí do rozpak. Jak to s tím alkoholem a zdravím vlastn je? P ed více jak deseti lety vyšla z American College of Cardiology rada, která musela na mnohé zap sobit, jako by výrobci alkohol podplatili léka e: specialisté na srde ní choroby v USA doporu ili pravidelné pití alkoholu. Také výsledky výzkumu v N mecku dávaly americkým léka m za pravdu. U rozsáhlé studie MONICA se ukázalo, že z ú astník m li nejvyšší p edpokládanou délku života ti, kte í vypili denn 20 a 40 gram alkoholu. To odpovídá asi 0,2 až 0,4 litru vína nebo 0,6 až 1,2 litru piva. U žen bylo odpovídající množství alkoholu p ibližn o polovinu nižší. Desítky studií dokládají, že lidé, kte í pravideln a s mírou pijí alkohol, žijí v pr m ru déle než ti, kdo se alkoholu vyhýbají. Jak zdrav pít Pozitivní zdravotní p sobení m žeme zaznamenat prakticky u všech alkoholických nápoj. Podrobn jší analýza nám ale odhaluje, že požívání alkoholu m že mít p íznivé zdravotní ú inky jen u t ch, kte í pijí pravideln a s rozumem, ne však u t ch, kte í se opíjejí v nepravidelných odstupech. American Heart Association doporu uje: Pokud pijete, pijte st ídm. To znamená pro muže pr m rn jeden až dva drinky a pro ženy jeden drink denn. Drinkem se míní jedno pivo (cca 355 ml), víno (118 ml), nebo 44 ml 80% alkoholu (p epo et z uncí). Pití v tšího množství alkoholu zvyšuje riziko r zných nebezpe í, jako je alkoholismus, vysoký krevní tlak, obezita, mrtvice, rakovina prsu, sebevraždy a nehody. Rovn ž lze t žko ur it, u koho se z umírn ného pití vyvine alkoholismus. Zdali bude mít pití alkoholu p íznivé, nebo nep íznivé ú inky, záleží nejen na spot ebovaném množství, ale i na v ku a dalších vlastnostech konzumenta.

P íznivé látky v alkoholických nápojích Hlavní zdravotní p ínos st ídmého užívání alkoholu z ejm souvisí s jeho vlivem na rozvoj aterosklerózy neboli kornat ní tepen, které vzniká v d sledku ukládání tukových látek do st ny tepny, zvlášt v srde ní tepn, která zásobuje srdce. Více o nemoci: Arterioskleróza (též ateroskleróza) neboli kornat ní tepen Tyto nánosy snižují pr tok krve k srdci a mohou vést k formování sraženin, které ucpávající cévy, což m že vést k anginální bolesti na hrudi nebo p ímo k život ohrožujícímu srde nímu infarktu. Alkohol nebo n které v alkoholu obsažené látky jako resveratrol blokují slepování krevních desti ek a tím p edcházejí trombózám (srážení krve zaživa). (Mimochodem, aspirin m že snížit srážlivost krve podobným zp sobem.) Resveratrol dále pomáhá nejen v prevenci proti kardiovaskulárním onemocn ním, ale také proti cukrovce. Favoritem pro zdraví je víno, ale i související životní styl V tšina studií se dále shoduje v tom, že ze všech alkoholických nápoj obstálo nejlépe víno. Autor: Copyright 123RF Stock Photos Množství výzkum za více než t i desetiletí nazna uje, že st ídmé pití erveného vína snižuje riziko srde ního infarktu ve st edním v ku až tém o 50 procent. Lidé ze st edomo ské oblasti, kte í pravideln pijí ervené víno, mají prokazateln nejnižší riziko srde ních chorob. Víno má též protirakovinný ú inek, protože fenoly v n m obsažené fungují jako antioxidanty, zpomalují stárnutí bun k. Víno rovn ž chrání p ed tvorbou ledvinových kamen a zlepšuje ú inky inzulinu. Je jasné, že tyto pozitivní ú inky nep sobí samotný alkohol, ale zdá se, že to budou spíše ú inné látky, které se uvol ují z hrozn nebo vinných sud, pop ípad vznikají p i fermentaci. Nap íklad podle jedné studie z Kölnu pocházejí rozhodující ú inné látky z d ev ného sudu.

Pro ervené víno Mezi látkami, obsaženými v hroznové š áv, se nejvíce p íznivých zdravotních ú ink p ipisuje zmín né látce resveratrol. Zatímco p i výrob bílého vína se rmut (narušené slupky hrozn ) ihned lisuje a získává se istý mošt ke kvašení, p i výrob erveného vína se rmut z modrých hrozn nechá n kolik dní kvasit. Slupky tak z stávají v kontaktu s kvasící š ávou. ervené víno proto ve vyšší mí e než bílé obsahuje t ísloviny a resveratrol. N kte í odborníci nicmén p i ítají pozitivní korelaci mezi délkou života a st ídmým pitím, kterou dosv d ují mnohé studie, na vrub spíše faktor m životního stylu a zp sobu konzumace vína než samotnému alkoholu. Tyto faktory zahrnují zvýšenou fyzickou aktivitu, jídelní ek bohatý na zeleninu a ovoce a chudý co do nasycených tuk. P edpokládanou délku života u skupin piják vína, piva nebo tvrdých drink m že významn ovliv ovat i skute nost, že preference alkoholického nápoje se odvíjí od typu osobnosti: nap. víno pijí ast ji ženy, pivo neurotici, tvrdý alkohol ti, kdo cht jí posílit své ego. Pít, i nepít? American Heart Association nedoporu uje pít alkohol ani pro jeho potenciální preventivní p ínos proti kardiovaskulárním chorobám. Namísto toho doporu ují pro snížení cholesterolu a krevního tlaku konzultovat léka e, hlídat si váhu, pravideln cvi it, držet se p im eného jídelní ku. Neexistují v decké d kazy, že by pití alkoholických nápoj mohlo nahradit tyto konven ní prost edky. Alkohol by v bec nem l pít: Každý, kdo má osobní nebo rodinnou historii alkoholismu. Každý, kdo trpí n kterou z následujících potíží: hypertriglyceridemia, pancreatitida (zán t slinivky b išní), problémy s játry, n které krevní poruchy, srde ní selhání, nekontrolovaná hypertenze. T hotné ženy a pacienti, kte í berou léky, u nichž dochází k interakci s alkoholem. Pacienti, kte í berou aspirin, mají zvýšené riziko žalude ních problém, v etn krvácení žaludku. Užívání alkoholu m že tato rizika zvyšovat. Lidé, kte í pravideln užívají aspirin, by m li p estat pít, a dál brát aspirin. Pacienti, kte í jsou zvyklí st ídm pít, nemusejí být nuceni k abstinenci. Ochrana srdce se ovšem nem že stát záminkou ke zvyšování p ísunu alkoholu. St ídmé pití znamená podle obecné shody medicínských odborník v p ípad žen denn sklenici vína, u muž dv. St ží ale ur íme toto množství p esn. Vzhledem k tomu, že naši reakci na alkohol ovliv uje genetika, pohlaví a v k, bezpe né množství pro jednoho není bezpe ným pro druhého. Naše st žejní otázka již byla zodpov zena: Pokud nejste zvyklí pít, neza ínejte. Pokud již zvyklí jste, nep estávejte, ale pijte st ídm. Koneckonc, nepijeme p ece pro své zdraví, ale na zdraví.

Jaký alkohol je pro naše zdraví nejlepší Úvod Již mnoho let probíhají výzkumy, které prokazují p íznivý vliv konzumace alkoholických nápoj na celkovou a hlavn kardiovaskulární mortalitu, na níž mají nejv tší podíl infarkt myokardu, cévní mozková p íhoda, hypertenze, diabetes mellitus a jeho srde ní komplikace. Konzumace alkoholu zlepšuje i kvalitu života, prodlužuje jeho délku a zpomaluje p íznaky stárnutí. Jak se ukazuje, ú innou látkou, která stojí za p íznivými projevy vína, piva a jiných alkoholických nápoj, je samotný alkohol. Mechanismus p íznivého p sobení alkoholu Opomeneme-li protidesti kový ú inek zp sobený tím, že v jednom litru vína je obsaženo 11 22 mg kyseliny acetylsalicylové a ješt vyšší množství jejích metabolit (kyseliny 2,3- a 2,5-dihydroxybenzoové), z stává na prvním míst skute nost, že vlivem alkoholu se p edevším zvyšuje koncentrace HDL cholesterolu. Dosud nevíme, ím je zvýšení koncentrace HDL cholesterolu zp sobeno. Pravd podobn je to inhibicí CETP, který transformuje HDL cholesterol na VLDL cholesterol. Inhibice CETP pak koncentraci HDL cholesterolu nesnižuje, naopak ji umož uje zvyšovat. O zvyšování hodnot HDL cholesterolu vlivem st ídmého pití alkoholu se ví již dlouho. Popisují to tém všichni auto i, kte í se problematikou pití alkoholu zabývají. Také p i naší studii se hodnota HDL cholesterolu statisticky významn zvýšila po konzumaci malého množství alkoholu ve form znovínského veltlínského vína. Podle údaj z literatury se zvýšení HDL cholesterolu ú astní až 70% podílem na celkovém p íznivém ú inku alkoholu. V lo ském roce tyto nálezy potvrdila rozsáhlá metaanalytická studie, která jednozna n prokázala, že p i pití alkoholu stoupá koncentrace HDL cholesterolu. Vzestup byl dokonce v tší než p i pokusech s jakýmikoli dosud dostupnými lé ivými látkami. Proto Americký ú ad pro kontrolu potravin a lé iv (FDA) doporu uje alkohol nejen pro prevenci a lé ení kardiovaskulárních i jiných onemocn ní, ale také pro lé bu všech pacient, kte í mají nízkou hodnotu HDL cholesterolu. Alkohol znesnad uje vznik embolizace koronárních a mozkových arterií tím, že snižuje agregabilitu desti ek. Snížení agregace krevních desti ek bylo nalezeno u zem d lc v jižní Francii, kte í pili v pr m ru 45 g alkoholu denn ve form vína. D ležité je práv asté, pravidelné pití, protože funkce desti ek se po ukon ení konzumace alkoholu rychle vrací k norm. Fibrinogen je plazmatická bílkovina, která je m n na trombinem na fibrin. Fibrin je základní sou ástí erveného trombu, který m že ucpat koronární nebo mozkovou tepnu. ím je hodnota fibrinogenu vyšší, tím ast jší je jak infarkt myokardu (o 84 %), tak cévní mozková p íhoda. Pití alkoholu snižuje koncentraci fibrinogenu a dochází také ke zm nám jeho struktury, které znesnad ují srážecí mechanismus. Pití alkoholu rovn ž zvyšuje fibrinolýzu. Krom toho alkohol zlepšuje funkci cévního endotelu a cévní elasticitu. Po jednorázovém vypití bílého nebo erveného vína se za šest hodin zlepšilo rozši ování brachiální tepny podmín né pr tokem krve tém trojnásobn. Také bylo prokázáno, že pití alkoholu dokáže až o 50 % zmenšit kalcifikaci koronárních arterií. Jako p í iny p íznivého p sobení alkoholu jsou uvád ny ješt další možnosti. Pat í k nim skute nost, že alkohol p ízniv ovliv uje zán tlivé zm ny. Úm rn velikosti dávek alkoholu snižuje hodnotu CRP a také hodnotu dalšího ukazatele zán tu, jímž je interleukin 6. Krom toho, jak víme, snižuje alkohol krevní tlak a koncentraci inzulinu v krvi a podle n kterých údaj zmenšuje stenózu koronárních tepen p i stresu a tím zv tšuje pr tok krve koronárním e išt m. Nabízí se ješt více vysv tlení, jak souvisí st ídmé pití se snížením rizika srde ního postižení, ale v sou asné dob je již jasné, že to, co zp sobuje, že alkoholické nápoje jsou zdraví prosp šné, není ani chmel, ani antioxidanty v ele s resveratrolem, ani kyseliny, cukry, minerálie, vitaminy a další sou ásti t chto nápoj, nýbrž alkohol sám. Podrobnosti o tom jsou uvedeny v naší knize.

Mají všechny druhy alkoholu stejné ú inky na lidské zdraví? V sou asné dob víme, že p íznivé ú inky alkoholických nápoj nezávisejí na tom, jaký druh alkoholu pijeme, jestli je to víno, pivo, nebo tvrdý alkohol, jako vodka, whisky, gin nebo destiláty a alkoholické drinky s tvrdým alkoholem. Bylo zjišt no, že riziko kardiovaskulárních chorob i dalších již zmín ných onemocn ní p ízniv ovliv ují všechny alkoholické nápoje, zatímco napodobeniny alkoholických nápoj, které však žádný alkohol neobsahují, tento p íznivý vliv postrádají. P esv d iv to ukázala již pom rn stará dánská studie. Auto i porovnali výsledky, které získali od osob, jež po dobu ty týdn konzumovaly ervené víno (muži celkem 38,3 g alkoholu a ženy 25,5 g alkoholu denn ), s výsledky u osob, které konzumovaly š ávu z ervených hrozn bez alkoholu nebo vodu p izp sobenou hroznové š áv s tabletou placeba, rovn ž bez alkoholu. Zjistili, že za ty i týdny stoupl u skupiny, která konzumovala víno, HDL cholesterol o 6 %. Naopak u skupiny, která pila nealkoholickou hroznovou š ávu, se hodnota HDL cholesterolu oproti p vodním hodnotám o 5 % snížila. U skupiny, která konzumovala pouze vodu s placebem, byl pokles hodnoty HDL cholesterolu ješt hlubší, až o 10 %. Srovnáme-li všechny skupiny, zjistíme, že rozdíl HDL cholesterolu mezi t mi, kdo pili skute n víno, a t mi, kdo nem li v nápojích žádný alkohol, byl 11 16 %. U piják vína klesla také hodnota fibrinogenu (celkem o 5 %), zatímco u lidí, kte í pili nealkoholické nápoje, naopak stoupla o 10 % (p < 0,05). Další m ené hodnoty, jako faktor VIIc a VLDL cholesterol nebo triglyceridy, se mezi jednotlivými skupinami nelišily. Jednotlivé druhy alkoholu nemusejí p sobit stejn intenzivn a mohou být mezi nimi i významné rozdíly. Významné rozdíly však mohou být také v r zném p sobení téhož alkoholu na r zná onemocn ní. P sobení r zných druh alkoholu na snížení mortality u infarktu myokardu Rozlišením, který z alkoholických nápoj je nejú inn jší pro zabrán ní vzniku a mortality na infarkt myokardu, se zabývala celá ada studií r zných kvalit. První studií zásadního významu byla již pionýrská práce A. Selwyna St. Legera, který jednozna n prokázal, že nejlepší vliv na snížení mortality u akutního infarktu myokardu m lo st ídmé pití vína. Ovlivn ní úmrtnosti bylo mnohem v tší než p i pití drink tvrdého alkoholu. Pivo v tomto pr zkumu nem lo na mortalitu akutního infarktu myokardu žádný ochranný vliv. Pozd ji, v roce 1995, ukázala práce autor z Kodan, že riziko infarktu myokardu kleslo po pití vína o 56 %, p i dodržování pravidelného pití t ikrát až p tkrát denn. U mén astých konzument nebyl pokles rizika tak výrazný, ale pokles infarktu myokardu až tém o polovinu byl zaznamenán i p i pití pouze jednou týdn. Pokles rizika infarktu myokardu se objevil také po konzumaci piva. Byl však z eteln menší než po pití vína. Nejv tší, až tém o 30 %, byl p i konzumaci t í až p ti piv denn. Testování pití drink tvrdého alkoholu neukázalo žádný pokles, ani významný vzestup až do doby, než pili 3 5 drink denn. Potom již riziko naopak stoupalo až na OR 1,35 (tab. 1).

Podobné výsledky p inesly i další práce týkající se infarktu myokardu. Vybíráme z nich pouze n které. - Studie z Kalifornie ukázala, že pití vína bylo ú inn jší než pití piva. - Studie z Velké Británie, Švédska a Dánska: pití vína m lo lepší ú inek než pivo nebo drinky tvrdého alkoholu. - U 55 000 žen v menopauze bylo víno lepší než alkoholické drinky nebo pivo. - U 128 934 dosp lých bylo pití vína nejlepší a ochránilo proti úmrtí na infarkt myokardu o 30 40 % více osob než pití drink tvrdého alkoholu. - U 38 077 zdravotník v USA bylo pivo p i snižování rizika infarktu myokardu lepší než drinky tvrdého alkoholu. Pivo m lo p i konzumaci 15 50 g alkoholu za den relativní riziko 0,58 a drinky tvrdého alkoholu 0,73 p i pití stejného množství alkoholu. - Metaanalýza 209 418 osob: po vín kleslo riziko na 68 %, po pití piva byl pokles nesignifikantní. Další zajímavá studie srovnávala spot ebu alkoholu a jeho vztah k rizikovým faktor m kardiovaskulárních onemocn ní u více než 5 000 muž ve Francii a u tém 1 400 v Severním Irsku. Sledované osoby byly ve v ku 50 59 let. Ve Francii se pilo vesm s víno, a to rovnom rn po celý týden. V Severním Irsku se pilo hlavn pivo a tvrdý alkohol a 60 % celé spot eby alkoholu bylo konzumováno v pátek a v sobotu. Ve Francii, kde se pilo p evážn víno, bylo výrazn mén kardiovaskulárních onemocn ní než v Severním Irsku. P íznivé p sobení r zných druh alkoholu na cévní mozkovou p íhodu Krom p íznivého ú inku r zných druh alkoholu na infarkt myokardu se podobný efekt projevuje také u cévní mozkové p íhody. Bylo to zjišt no v celé ad studií. V n kterých z nich nebylo zkoumáno, jestli se efekt lišil podle druhu konzumovaného alkoholu, v dalších ano, ale nebyl nalezen žádný rozdíl. Pouze v jedné studii, provedené u 224 mladých dívek a mladých žen, bylo zjišt no, že p i konzumaci alkoholu v množství 12 24 g absolutního alkoholu byly jak hemoragická, tak ischemická forma cévní mozkové p íhody statisticky signifikantn sníženy (OR 0,38) pouze po vín. Ani pivo, ani alkoholické drinky nem ly žádný p íznivý ú inek.

P íznivé p sobení r zných druh alkoholu u senior V tšina autor prokazuje, že také u osob pokro ilého v ku je pití vína ú inn jší než pití piva nebo alkoholických drink. Bylo to prokázáno mimo jiné ve studii, do níž bylo zahrnuto 2 468 lidí s vyšším ekonomickým postavením, kte í byli sledováni 29 let. Muži, kte í pili víno, m li celkovou úmrtnost nižší o 34 % a úmrtnost z kardiovaskulárních p í in o 48 % nižší než konzumenti drink tvrdého alkoholu. Konzumenti piva se ve snížení úmrtnosti od piják drink v bec nelišili. Pijáci vína m li také na konci pr zkumu nejlepší celkové zdraví i mentální schopnosti. Také IQ u starších osob bylo lepší po pití hroznového a rýžového vína (saké) než p i pití whisky nebo lokálního japonského nápoje. P íznivé p sobení jednotlivých druh alkoholu na délku života Délka života je ovlivn na již p íznivým p sobením alkoholu na mortalitu u r zných kardiovaskulárních chorob, zejména infarktu myokardu a cévní mozkové p íhody. Tato studie byla zam ena na délku života pod vlivem p evážné konzumace vína, piva a destilát. Bylo zjišt no, že nejdéle žili muži, kte í konzumovali p evážn víno. Žili o 2,5 let déle než muži, kte í konzumovali p evážn pivo nebo destiláty. Rozdíl mezi p evážnými pijáky vína a abstinenty byl nejv tší. Pijáci vína žili o p t let déle než osoby, které odmítaly alkoholické nápoje. Podíl jednotlivých druh alkoholu na jejich prosp šnosti se m že lišit v závislosti na regionálním pijáckém návyku Rozdílné výsledky p i testování jednotlivých druh alkoholu mohou být zavin ny také tím, že se v nich odráží regionální p evaha konzumace ur itého druhu alkoholu. Názor, že pití drink tvrdého alkoholu má p íznivý vliv na úmrtnost na infarkt myokardu, vznikl zejména ve Spojených státech amerických. To se projevilo ve výsledcích d ív jších studií, nap íklad u kohorty zdravotnických pracovník. Avšak práv v USA byly p evážn konzumovány drinky a vína jen málo. Teprve v posledních letech se i pití vína zvyšuje, zvlášt ve vyšších sociálních vrstvách, a m ní se sou asn také preference jednotlivých druh alkoholu. Naopak v regionech, kde není ve zvyku pít alkoholické drinky, m že p i testování vyjít, že alkoholické drinky nemají žádný význam. Stalo se to ve studii, kde byl po et piják drink tak malý, že inil pouze 6 % všech testovaných osob. Prosp šný ú inek piva m že vycházet zase lépe než u vína ve studiích z oblastí, v nichž je spot eba piva na prvním míst. Tak tomu je v Plzni nebo u Japonc usazených v Havaji, kdy bylo nalezeno p i snižování úmrtnosti na infarkt myokardu, že nejlepší je pivo. Proti tomu sv d í publikace z koda ské skupiny, která sledovala 11 let 24 523 muž a žen ve v ku 20 98 let, a zjistila, že p íznivý vliv vína na mortalitu se nezm nil, když pití vína tvo ilo pouze 1 30 % nebo více než 30 % celkové spot eby alkoholu. Souhrnn m žeme tedy konstatovat, že když zvážíme dosavadní výsledky výzkumných studií, který z alkoholických nápoj je pro upevn ní našeho zdraví nejlepší, vychází nám jako nejlepší pití vína. V sou asné dob to souvisí také s rostoucí tendencí pít tento kultivovaný nápoj. Rozhodující slovo k problematice o tom, který druh alkoholu je nejvhodn jší pít pro zlepšení zdravotního stavu, p inesla zpráva z Amerického kardiologického kongresu z lo ského roku, která potvrdila, že nejlepší ú inek ze všech alkoholických nápoj, nejen na úmrtí na infarkt myokardu, ale také na cévní mozkovou p íhodu, má víno. I když pokles rizika byl patrný rovn ž u jiných alkoholických nápoj, víno se ukázalo být nejlepší. Když je nejlepší víno, tak jaké? Je lepší pít víno perlivé, nebo pouze šampa ské, bílé, r žové nebo ervené, suché nebo s vyšším zbytkovým cukrem, mladé nebo staré? Zásadou p i pití vína je, že nám musí chutnat. To, jak nám bude chutnat, nezávisí pouze na kvalit vína, ale nejvíce na tom, v jaké situaci je pijeme, jakou máme náladu a spole nost, v jakém prost edí víno konzumujeme a podobn. N kdy se nám víno ze stejné lahve zdá v jiné situaci mén chutné než jindy, a stejná lahev vína m že také jinak chutnat na

za átku a jinak po delším pití. Opomineme-li zmín né individuální subjektivní rozdíly ve vínech, jde v zásad o to, rozlišit ú innost bílého a erveného vína. Francouzský léka a enolog Jules Guyot, který se zabýval kultivací vína, uvádí v knize vydané již v roce 1861 následující p sobení bílých a ervených vín: Bílá vína rozši ují intenzivn ji stimulativní p sobení na nervový systém. Jsou-li lehká, p sobí na orgány rychle a rozn cují všechny funkce. ervená vína naopak zp sobují trvalé uklidn ní nervového systému, sval i zažívacích funkcí. Jejich p sobení na organismus je tlumené a nadto prodlužuje nep epínané vzrušení Na obrázku je sídlo, ve kterém dr. Guyot žil a zem el. Záme ek je obklopen vinohrady a umož oval, aby se své vášni, kterou bylo vina ství, mohl v novat až do své smrti (obr. 1). My jsme v první studii, která byla provedena v eské republice, cht li porovnat vliv bílého a erveného vína domácího p vodu na vybrané rizikové faktory aterosklerózy u 50 zdravých muž pr m rného v ku 40 let. Z nich 36 % kou ilo. Vybrali jsme si železni á e z Nymburska, kde pití vína nebylo obvyklé, a u nichž se p edpokládalo, že s ohledem na namátkové kontroly alkoholu nebudou tito muži v práci pít alkohol. T mto dobrovolník m jsme nabírali krev na hodnocení koncentrace lipid a fibrinogenu, sledovali jsme krevní tlak a m ili také hodnoty glykémie. Rovn ž jsme se cht li p esv d it, že pití malého množství vína nepoškodí jejich jaterní funkce, a zajímalo nás, zda pitím neztloustnou. K testování jsme použili nejprve suché bílé Veltlínské víno ze Znovína, a. s., které m lo 11,5 % alkoholu a pouze 2,25 g/l cukru. Za rok ve stejném asovém období jsme pak testovali ervené Svatovav inecké víno stejné provenience se stejným obsahem alkoholu a pon kud vyšším obsahem cukru (3,20 g/l). Testovaní muži pili 375 ml vína neboli 43 g alkoholu denn kolem ve e e. Na po átku studie jsme je klinicky vyšet ili, zm ili jsme jim krevní tlak, zvážili jsme je a zm ili jejich výšku a odebrali krevní vzorek. Totéž vyšet ení jsme provedli za 14 dní poté. V té dob dostali také dávku vína na další dva týdny. Po dalších dvou týdnech jsme je vyšet ili, stejn jako p i prvních dvou vyšet eních, odebrali jsme jim krev a výsledky porovnali s prvním m ením p ed zapo etím konzumace vína. Každodenní pití bílého vína po velmi krátkou dobu, pouhých ty týdn, statisticky významn zvýšilo hodnoty HDL cholesterolu. P itom se nezm nil celkový ani LDL cholesterol. Výrazn se také zlepšil lipidový profil plazmy p sobící proti vzniku sklerotických plát. Výpo et protektivního skóre proti infarktu myokardu byl zlepšen. Na konci ty týdenního pití také významn klesla hladina fibrinogenu. Koncentrace triglycerid se u bílého vína zvýšila pouze zcela

nevýznamn, sledovaní neztloustli, krevní tlak se p i pití bílého vína ani po n m nezm nil. Pr m rné glykémie byly v rozmezí normálních hodnot a neukázalo se žádné poškození jaterního parenchymu. Testování erveného vína, které jsme provedli p íští rok ve stejném ro ním období stejným zp sobem, jaký byl použit u bílého vína, neprokázalo žádný p íznivý vliv tohoto vína ani na HDL cholesterol, ani na pokles fibrinogenu. V lo ském roce jsme našli další podporu názoru, že bílé víno je v prevenci srde ních chorob lepší než ervené. Vztah mezi st ídmým pitím a rizikem infarktu myokardu byl zjiš ován u známé skupiny 38 077 amerických zdravotník, sledovaných celkem 12 let. P i st ídmém pití alkoholu byl pokles rizika úmrtí na infarkt myokardu jednozna n významn jší p i pití bílého než p i pití erveného vína. Názor, že pití erveného vína je nejlepší, se rozší il po vystoupení profesora Serge Renauda z Lyonu v listopadu roku 1991 v americké televizi a po publikaci jeho lánku spolu s M. de Lorgerillem v asopise Lancet.9 Auto i tvrdili, že p estože se ve Francii konzumuje daleko mén zdravá potrava než ve Spojených státech amerických, je tam podstatn nižší úmrtnost na infarkt myokardu než v USA. P í inou m lo být pití erveného vína. Od té doby se tomu íká francouzský paradox. Co by mohlo být p í inou francouzského paradoxu? ervené víno je podle n kterých zastánc pov ry o francouzském paradoxu lepší proto, že obsahuje více antioxidant než bílé víno. Skute nost, že by antioxidanty bez p ítomnosti alkoholu zavinily francouzský paradox nem žeme akceptovat. Bylo prokázáno, že antioxidanty podané bez alkoholu neú inkují proti infarktu myokardu v bec. V další práci uve ejn né v prestižním odborném americkém asopisu se rovn ž nepoda ilo najít žádný p íznivý ú inek antioxidant na snížení úmrtnosti na srde ní choroby. Možné je, že antioxidanty mohou p ízniv ú inkovat teprve tehdy, jsou-li obsaženy v alkoholu. Hledalo se dál, jak vysv tlit francouzský paradox o pití erveného vína a byl objeven resveratrol, kterého má ervené víno až stokrát více než víno bílé. Resveratrol je velice perspektivní molekula, která je schopna snížit po et kardiovaskulárních onemocn ní, zabránit vzniku rakoviny, p sobit proti zán t m a zejména oddálit stárnutí a prodloužit život. Všechno to však bylo prokázáno pouze v bun ných kulturách nebo u peka ského droždí, hmyzu, erv a u malých rybek, ale nikdo to neprokázal u lidí. Podle dávek používaných v experimentech by lov k musel vypít 200 až 1 000 litr erveného vína denn, aby mohl o ekávat n jaký efekt z resveratrolu. Ale ani toto množství by nem lo žádnou nad ji, protože pokud by nebyl resveratrol obsažený ve vín rozložen sv tlem a okysli ením nebo p i konzumaci jídla, byl by tak rychle metabolizován, že by nem l as se projevit p íznivými ú inky známými z experiment na bun ných kulturách. Snaha zvýšit p ísun resveratrolu v tabletové form se neukázala ú inná, a proto firma Glaxo výrobu resveratrolu zastavila. Navíc v letošním roce ot áslo mediálním sv tem odvolání pad latele výsledk o resveratrolu a vín, jímž byl slavný léka, vydavatel odborných asopis, profesor Dipak K. Das (obr. 2).