10 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA č. 1 SEZNAM ZKRATEK A MYSLIVECKÝCH A GENETICKÝCH POJMŮ PŘÍLOHA č. 2 MAPY Mapa 1 Lokalizace zájmového území (zdroj: Mapy.cz) Mapa 2 Místa odlovených nebo uhynulých kusů (zdroj: mapserver UHUL) Mapa 3 Místo dopravního střetu se zvěří (dle PČR) PŘÍLOHA č. 3 OBRÁZKY Obrázek 1 Příklad průjezdu auta u R19 Obrázek 2 Srnčí zvěř zachycené v blízkosti silniční komunikace Obrázek 3 Srna s abcesem 1 Obrázek 4 Srna s abcesem 2 Obrázek 5 Srnče (4 kg) od srny s abcesem odloveno zároveň (ve věku 3 měsíce) Obrázek 6 Srna s přerostlými spárky Obrázek 7 Srna s přerostlými spárky - zadní běhy Obrázek 8 Srna s přerostlými spárky - přední běhy Obrázek 9 Posečené srnče při senoseči Obrázek 10 Ulovený 1 letý srnec 18.5.2012 (kelc na horní čelisti) 1 Obrázek 11 Ulovený 1 letý srnec 18.5.2012 (kelc na horní čelisti) 2 Obrázek 12 Trofej srnce s paradontózou dolní čelisti Obrázek 13 Detail dolní čelisti PŘÍLOHA č. 4 TABULKY Tabulka 1 Vývoj odlovu srnčí zvěře v honitbách Věchnov a Lesoňovice od roku 2002 2012 Tabulka 2 Vývoj odlovu srnčí zvěře v ČR 1989-2011 Tabulka 3 Alely separátně
PŘÍLOHA č. 5 VYBAVENÍ LABORATOŘE Obrázek 1 Přístroje používané při izolaci DNA Obrázek 2 Přístroje používané při eloktroforéze DNA Obrázek 3 Sekvenátor Obrázek 4 Navážení a preparace vzorků pro izolaci DNA Obrázek 5 PCR cykler
PŘÍLOHA č. 1 SEZNAM ZKRATEK, MYSLIVECKÝCH A GENETICKÝCH POJMŮ o. s. - občanské sdružení ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky KOP koeficient očekávané produkce PLO přírodní lesní oblast OPRL oblastní plán rozvoje lesa SLT soubor lesních typů 5S svěží jedlová bučina 5K kyselá jedlová bučina 4S svěží bučina 4K kyselá bučina 3J (javorová) dubová bučina MT mírně teplá klimatická oblast h 2 koeficient dědičnosti STRs - krátké tandemové repetice SNPs bialelické jednonukleotidové polymorfismy MAS - marker assistend selection DNA deoxyribonukleová kyselina QTL lokus kvantitativního znaku FA fluktuační asymetrie PCR polymerázová řetězová reakcce PČR Policie České republiky PIC polymorfní informační obsah H-W Hardy-Weinbergova rovnováha He heterozygotnost očekávaná H O heterozygotnost zjištěná F is koeficient inbreedingu jedince ve vztahu k subpopulaci F it koeficient inbreedingu jedince ve vztahu k celé populaci F st - určuje míru diferenciace populace ke genetické struktuře
ZÁKLADNÍ MYSLIVECKÉ VÝRAZY bekání hlasový projev srnčí zvěře teritorium hájené území samcem před a v období říje ochoz nejčastěji používaná cesta zvěří při migraci např. za potravou obřitek v létě žlutavá nebo šedá, v zimě bílá srst na hýždích srnčí zvěř paspárky 2. a 5. prst spárkaté zvěře pískání hlasový projev srnčí zvěře samic a mláďat pokládání páření srstnaté zvěře přebarvování výměna srsti slechy uši srstnaté zvěře spárky - 3. a 4. prst spárkaté zvěře světla oči zvěře tlupa několik kusů zvěře spárkaté pohromadě větrník nos zvěře spárkaté zabělení zasádlení (tukové zásoby) čiplena jednoletá srna (loňské srnče) zátím bez srnčete
Základní genetické pojmy alela jedna zkonkrétních forem genu báze základna, základ, opora; chem. zásada jako opak kyseliny. V molekulární biologii označení heterocyklické sloučeniny purin nebo pyrimidin, která tvoří součást nukleotidů a nukleových kyselin. centroméra drobná kulovitá struktura, která spojuje dvě chromatidy chromozomu během buněčného dělení mitózy DNA angl. zkr. deoxyribonukleová kyselina. Druh nukleové kyseliny, která je základem dědičné informace viz gen, chromozom. U eukaryontů je uložena převážně v jádře buňky malé množství též v mitochondriích. Je tvořena dvěma dlouhými řetězci navzájem spirálovitě obtočenými, jejichž základními stavebními kameny jsou nukleotidy lišící se přítomností čtyř různých bazí, jejichž jedinečné seskupení v řetězci je podkladem informace v DNA uložené viz genetický kód. Jde o adenin A, guanin G, cytosin C a thymin T. Oba řetězce jsou navzájem doplňkové komplementární na základě zcela přesného párování bazí mezi řetězci pomocí vodíkových můstků A tvoří pár s T, G s C, a tak po rozvinutí je ke každému ze samostatných řetězců možné utvořit řetězec nový, zcela totožný s původním replikace. To je základ množení a zachování dědičné informace. fenotyp pozorovatelný vzhled či vlastnost jedince, který je výsledkem jeho dědičných vloh genotypu a působení prostředí. gen základní jednotka dědičné informace tvořená úsekem DNA a uložená na chromozomu genetika věda studující zákonitosti a mechanismy dědičnosti a proměnlivost genofond soubor všech alel genů v populaci genom soubor všech struktur nesoucích genetickou informaci ve formě DNA. Je tvořen chromozomy uloženými v buněčném jádře genotyp znamená především dědičnou informaci, zdůrazňuje strukturní základ genetické informace heterozygot jedinec, který od každého z rodičů obdržel stejnou alelu určitého genu homozygot jedinec, který od každého z rodičů obdržel jinou alelu určitého genu chromozom vláknitá struktura buněčného jádra, v níž je v podobě DNA obsažena dědičná informace. Je pentlicovitý útvar v buněčném jádře a je tvořen komplexem bílkovin a nukleových kyselin
inbreeding křížení příbuzných jedinců lokus místo na chromozomu, kde je lokalizován určitý gen mutace změna genetické informace na úrovni DNA týkající se buď genů, nebo celých chromozomů. Podle místa, které je zasaženo, může či nemusí ovlivňovat funkci buňky a organismu. Vzniká samovolně (význam ve vývoji druhů), nebo je způsobena zevními faktory mutageny (chemické, fyzikální nebo biologické vlivy). Závažná mutace může vést k zániku buňky, k poruše její funkce. nukleotid sloučnina skládající se z cukru (ribosy, respektive deoxyribosy), pyrimidinové či purinové baze a fosfátu. Nukleotidy jsou stavebními kameny nukleových kyselin a patří k nim také sloučeniny s vysokým obsahem energie. nukleové kyseliny deoxyribonukleová kyselina (DNA) a ribonukleová kyselina (RNA). Jsou nositeli dědičné informace eukaryontů, bakterií i virů. Mají klíčovou úlohu v uložení, vyjádření a přenosu dědičné informace. Jsou jedním z univerzálních znaků života. Základem jejich stavby je různě dlouhý řetězec tvořený kombinací čtyř základních stavebních kamenů (nukleotidů) marker znak, který je typický pro určité buňky a jehož prokázáním lze tyto buňky v těle odhalit primer malá molekula potřebná k zahájení syntézy makromolekuly, např. oligonukleotid specifické sekvence k syntéze DNA. Užívá se např. při PCR pro zahájení syntézy nových řetězců či při reverzní transkripci protein (bílkovina) vysokomolekulární látka (makromolekula) tvořená řetězcem aminokyselin, kterých může být v jedné molekule až několik tisíc. Přesné pořadí aminokyselin tvořících protein je zakódováno v dědičné informaci a je pro správnou funkci proteinu rozhodující znak vlastnost organismu nebo buněk zdroj: Velký lékařský slovník. COPYRIGHT MAXDORF 2008. [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/gen
PŘÍLOHA č. 2 MAPY Mapa 1 Lokalizace zájmového území (zdroj: Mapy.cz)
Mapa 2 Místa odlovených nebo uhynulých kusů (zdroj: mapserver UHUL)
Mapa 3 Místo dopravního střetu se zvěří (dle PČR)
PŘÍLOHA č. 3 FOTOPASTI, ANOMÁLIE (foto: autor) Obrázek 1 Příklad průjezdu auta u R19 Obrázek 2 Srnčí zvěř zachycené v blízkosti silniční komunikace
Obrázek 3 Srna s abcesem 1 Obrázek 4 Srna s abcesem 2 Obrázek 5 Srnče (4 kg) od srny s abcesem odloveno zároveň (ve věku 3 měsíce)
Obrázek 6 Srna s přerostlými spárky Obrázek 7 Srna s přerostlými spárky - zadní běhy Obrázek 8 Srna s přerostlými spárky - přední běhy
Obrázek 9 Posečené srnče při senoseči Obrázek 10 Ulovený 1 letý srnec 18.5.2012 (kelc na horní čelisti) 1 Obrázek 11 Ulovený 1 letý srnec 18.5.2012 (kelc na horní čelisti) 2
Obrázek 12 Trofej srnce s paradontózou dolní čelisti Obrázek 13 Detail dolní čelisti
PŘÍLOHA č. 4 TABULKY Tabulka 1 Vývoj odlovu srnčí zvěře v honitbách Věchnov a Lesoňovice od roku 2002 2012 VÝVOJ ODLOVU SRNČÍ ZVĚŘE V HONITBÁCH VĚCHNOV A LESOŇOVICE OD ROKU 2002-2012 Věchnov Lesoňovice Rok mládě celkem mládě celkem 2002 6 4 6 16 14 9 8 31 2003 10 6 7 23 16 6 6 28 2004 9 6 7 22 14 9 13 36 2005 10 4 5 19 16 7 5 28 2006 11 5 9 25 13 2 5 20 2007 7 5 9 21 12 1 8 21 2008 8 6 6 20 15 12 12 39 2009 12 6 5 23 15 8 12 35 2010 14 8 6 28 19 14 13 46 2011 13 9 6 28 19 15 11 45 2012 10 10 5 25 16 11 21 48 Tabulka 2 Vývoj odlovu srnčí zvěře v ČR 1989-2011 VÝVOJ ODLOVU SRNČÍ ZVĚŘE V ČR 1989-2011 Rok Počet (ks) Rok Počet (ks) 2000 113204 1989 81490 2001 115824 1990 86757 2002 112802 1991 101508 2003 118781 1992 103763 2004 120995 1993 93075 2005 124284 1994 105536 2006 99066 1995 101291 2007 108967 1996 83205 2008 127211 1997 81614 2009 131873 1998 88245 2010 120174 1999 100185 2011 113915
Tabulka 3 Alely separátně Číslo vzorku Lokusy RT1 RT23 NVHRT16 NVHRT21 NVHRT48 NVHRT73 les 1 240/242 158/158 175/177 165/165 91/93 235/235 les 2 240/242 158/158 177/179 165/165 91/91 231/235 les 3 240/240 160/160 175/175 165/167 93/93 231/235 les 4 240/240 160/160 175/175 167/167 91/91 231/231 les 5 240/242 160/160 175/175 165/167 91/93 231/231 les 6 238/238 160/160 175/177 165/167 91/93 231/231 les 7 238/240 160/160 175/175 165/165 91/93 231/231 les 8 240/240 158/160 177/177 167/167 93/93 231/235 les 9 238/240 158/158 175/177 167/171 91/93 231/231 les 10 242/242 158/158 175/175 167/167 91/93 231/235 vech 1 236/240 158/158 177/179 165/165 91/91 231/235 vech 2 240/240 158/158 177/177 165/165 91/91 231/235 vech 3 240/240 158/160 175/175 165/165 91/93 231/235 vech 4 240/242 158/158 175/175 165/167 91/93 231/235 vech 5 236/238 158/158 175/175 165/165 91/93 231/235 vech 6 240/240 158/158 175/175 165/169 91/93 231/231 vech 7 240/240 158/160 175/177 165/167 91/91 231/231 vech 8 240/242 158/160 175/177 165/165 91/91 231/231 vech 9 236/238 158/158 175/177 167/167 91/93 231/231 vech 10 242/242 158/158 175/175 167/171 93/93 231/231 vech 11 240/240 160/160 177/179 165/165 91/93 231/235 vech 12 240/240 158/160 179/179 167/171 93/93 231/231 vech 13 236/240 158/160 175/175 167/167 91/91 231/231 vech 14 240/242 160/160 177/177 167/167 87/91 235/235 vech 15 240/242 158/158 177/179 165/167 91/93 235/235 vech 16 240/242 158/162 179/179 165/165 87/89 231/235 vech 17 240/240 158/158 175/177 165/167 91/93 231/231 vech 18 236/240 158/162 175/179 165/165 93/93 231/231 vech 19 238/240 158/158 175/175 165/165 93/93 231/231 vech 20 236/236 158/158 175/175 167/167 93/93 231/235 vech 21 238/240 160/160 175/175 167/171 91/93 231/235 vech 22 238/240 158/160 175/177 165/167 91/91 235/235 vech 23 240/240 158/162 177/177 167/171 87/91 231/231 vech 24 236/236 158/160 177/179 165/165 91/91 231/231 vech 25 238/242 160/160 175/177 165/167 91/93 231/231 vech 26 240/242 160/160 175/177 167/167 87/93 231/235 vech 27 240/240 160/162 177/179 167/167 87/93 235/235 vech 28 240/240 158/160 177/177 165/171 91/91 231/235 vech 29 242/242 158/158 175/175 165/165 91/93 231/235 vech 30 240/242 158/158 175/175 165/165 91/93 231/231 vech 31 236/242 158/158 175/177 165/167 91/91 231/231 vech 32 236/238 158/158 175/175 165/167 91/91 231/231 vech 33 240/240 158/158 175/175 165/167 93/93 231/231 vech 34 240/240 158/162 179/179 165/165 87/93 231/235 Vysvětlivky: les = Lesoňovice; vech = Věchnov; 1-34 číslo vzorku
PŘÍLOHA č.5 VYBAVENÍ LABORATOŘE Obrázek 1 Přístroje používané při izolaci DNA Obrázek 2 Přístroje používané při eloktroforéze DNA
Obrázek 3 Sekvenátor Obrázek 4 Navážení a preparace vzorků pro izolaci DNA Obrázek 5 PCR cykler