Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Soňa Dušková, Ph.D. Vypracoval: Soňa Matoušková Brno 2013
Zadání
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje zpracovala samostatně a použila jen odborné literatury a pramenů, které jsou uvedeny v závěrečném seznamu. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 29. 4. 2013 --------------------------------
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí práce Ing. Soně Duškové, Ph.D. za připomínky a cenné rady, kterými přispěla k napsání této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu. Poděkování také patří osloveným respondentům za vyplnění dotazníku.
ABSTRAKT V bakalářské práci definuji základní pojmy týkající se nejen problematiky ekologického zemědělství, ale hlavně biopotravin. Cílem této práce je v její praktické části zjistit sortiment a ceny biopotravin ve specializovaných prodejnách, v malých prodejnách potravin a v řetězcích hypermarketů, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Ve stejných prodejnách jsou také porovnány ceny biopotravin a konvenčních potravin stejné kategorie. V samotné práci jsou zpracované výsledky průzkumu dotazníku. Z průzkumu je vidět, že spotřeba biopotravin je stále neuspokojivá. Ukazuje se, že pro spotřebitele je rozhodující především nízká cena potraviny, před její kvalitou. Klíčová slova Biopotraviny, bioprodukty, konvenční potraviny, ekologické zemědělství, trh, nabídka, poptávka, cena. ABSTRACT In the bachelor thesis, the basic terms regarding issues of organic farming and organic food are defined. The goal of the practical of work is to find out the prices of the organic food in the specialized stores, small food stores and in the big shopping malls located in the southern part of Bohemia. In the same stores the prices of the organic and conventional compared too. There are results of the questionnaire research presented in the thesis. We can see, that the consumption of the organic food is unsatisfactory and the food prices are more important for consumers than its quality. Key words Organic food, organic products, conventional food, ecological agriculture, market, offer, demand, price.
Obsah 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 10 3.1 Ekologické zemědělství... 10 3.1.1 Legislativa... 10 3.1.2 Cíle a zásady ekologického zemědělství... 10 3.2 Biopotraviny... 11 3.2.1 Výroba biopotravin... 11 3.2.2 Kvalita biopotravin... 12 3.2.3 Kontrola a certifikace biopotravin... 13 3.2.4 Značení biopotravin... 14 3.2.5 Poptávka po biopotravinách... 15 3.2.6 Ceny biopotravin... 16 3.2.7 Propagace biopotravin... 17 3.2.8 Prodej biopotravin... 19 3.2.9 Export biopotravin... 20 3.2.10 Import biopotravin... 21 4 METODIKA PRÁCE... 23 4.1 Nabídka biopotravin a analýza cen v Jihomoravském kraji... 23 4.2 Dotazníkové šetření, sběr a zpracování dat... 23 5 VÝSLEDKY... 25 5.1 Nabízený sortiment dle jednotlivých prodejních sítí... 25 5.2 Porovnání cen biopotravin dle jednotlivých prodejních sítí... 28 5.2.1 Ceny biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích...28 5.2.2 Srovnání cen biopotravin v obchodních řetězcích a specializovaných prodejnách... 33 5.3 Dotazníkové šetření... 34 5.3.1 Struktura respondentů... 34 5.3.2 Vyhodnocení otázek dotazníkového šetření... 35 5.4 Shrnutí výsledků... 46
6 ZÁVĚR... 48 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 50 8 SEZNAM GRAFŮ... 56 9 SEZNAM TABULEK... 57 10 SEZNAM OBRÁZKŮ... 58 11 SEZNAM PŘÍLOH... 59
1 ÚVOD Potraviny jsou nedílnou součástí každodenního života, protože každý z nás musí přijímat potravu potřebnou k získání energie. Dle názoru odborníků na výživu je důležité, aby se součástí našeho jídelníčku staly především kvalitní a čerstvé potraviny. Koupě a konzumace biopotravin tak úzce souvisí se zdravím životním stylem. Ekologické zemědělství se vyznačuje šetrnými zpracovatelskými postupy při výrobě biopotravin, kde je zcela vyloučeno použití syntetických látek. Ekologické zemědělství se soustředí výhradně na kvalitu produktů, zatímco konvenční zemědělství se především zaměřuje na kvantitu produkce. Mezi priority ekologického zemědělství patří etický přístup k chovaným zvířatům, ochrana životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ale i ochrana zdraví obyvatelstva či udržení zaměstnanosti v zemědělství. Nabídka biopotravin se neustále zvyšuje. Biopotraviny se dají koupit ve zdravých výživách a také přímo na ekologických farmách. Obchodní řetězce zařazují biopotraviny do svého sortimentu a některé je dokonce prodávají pod privátní značkou (například: Tesco Tesco Organic, Interspar Natur Pur, Billa Naše bio). 8
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je v její teoretické části provést základní charakteristiku ekologického zemědělství a zejména biopotravin na základě dostupné odborné literatury. Práce je zaměřena na způsob produkce biopotravin, kvalitu, značení, propagaci a výši cen. Hlavním cílem této práce je v její praktické části zmapovat sortiment a ceny biopotravin ve specializovaných prodejnách, v malých prodejnách potravin a v řetězcích hypermarketů, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Ve stejných prodejnách jsou také porovnány ceny biopotravin a konvenčních potravin stejné kategorie. Dílčím cílem bakalářské práce je provést šetření mezi spotřebiteli ohledně jejich informovanosti o biopotravinách, spokojenosti se sortimentem a cenami. 9
3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je v České republice i v Evropě uznávanou metodou, která je přesně definována zákonem. Jedná se o způsob hospodaření, který uplatňuje techniky šetrné k životnímu prostředí. Celý proces výroby biopotravin je kontrolován zvláštní nezávislou kontrolou (Šarapatka, Urban a kol., 2006). 3.1.1 Legislativa Nedílnou součástí agrární politiky Ministerstva zemědělství je ekologické zemědělství. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, který je účinný od 1. 1. 2001, vytvořil nezbytný právní rámec pro hospodaření v ekologickém zemědělství. Kromě toho ministerstvo zemědělství vydává metodické pokyny upravující některé dílčí problematiky v rámci ekologického zemědělství, tj. udělování výjimek, registrační proces a přechodné období, atd. Od roku 2004 platí v České republice Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91, o ekologickém zemědělství, které bylo později nahrazeno Nařízením Rady (EH) č. 834/2007 z 28. 6. 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (Bodoková, 2007) a nařízením Komise 889/2008. V oblasti ekologického zemědělství je vůdčí světovou organizací IFOAM Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství, která sdružuje národní organizace ekologického zemědělství od 70. let 20. století. IFOAM sdružuje více než 750 členských organizací v 116 zemích světa a má pozitivní vliv na pozici ekologického zemědělství v Evropské Unii. Její přísné standardy jsou určitým vzorem a vodítkem pro tvorbu evropské legislativy v tomto sektoru (IFOAM, 2009). 3.1.2 Cíle a zásady ekologického zemědělství Jedním z mnoha cílů ekologického zemědělství je produkovat dostatečné množství zdravotně nezávadných potravin s vysokou vnitřní kvalitou při respektování mnoha pravidel (Červenka, Kovářová, 2005). Mezi hlavní cíle ekologického zemědělství patří (Šarapatka, Urban a kol., 2006): hospodaření v souladu s přirozenými ekosystémy a přispívání k ochraně životního prostředí a biodiverzity, 10
pečování o trvalou úrodnost půdy a její zlepšování, produkování dostatečného množství nutričně kvalitních potravin a přispění tak ke zlepšení zdravotního stavu populace, využívání především obnovitelných zdrojů energie a minimalizování spotřeby neobnovitelných zdrojů energie, umožnění zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce. 3.2 Biopotraviny Bioprodukt je podle zákona o ekologickém zemědělství surovina rostlinného či živočišného původu, která se získává v ekologickém zemědělství a je určená na základě osvědčení k výrobě biopotravin (Zákon č. 242/2000 Sb.). Biopotravina je potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně o ekologickém zemědělství a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na něž bylo vydáno osvědčení o biopotravině. Biopotravina je potravinářský výrobek získaný z bioproduktů a omezeného množství povolených přísad vymezeným technologickým postupem podle zvláštního předpisu a pod kontrolním režimem (Zákon č. 242/2000 Sb.). 3.2.1 Výroba biopotravin Výrobou biopotravin se rozumí třídění, čištění, upravování a zpracování bioproduktů, a také přidávání látek, které jsou povolené legislativou. Patří sem ještě balení a další možné úpravy, které je potřeba zajistit před uvedením potraviny do oběhu (Červenka, Kovářová, 2005). Výrobcem biopotravin je každá osoba, která vyrábí biopotraviny za účelem jejich uvádění na trh a je za účelem provozování této činnosti registrovaná na Ministerstvu zemědělství (Červenka, Kovářová, 2005). Cílem výroby je, aby se ke spotřebiteli dostávaly produkty, které si zachovají svůj přirozený charakter, barvu, vůni a chuť. Toho všeho se dosahuje u bioproduktů bez použití chemických barviv, konzervačních látek a podobně (Naše výživa, 2010-2013). 11
Ke konci roku 2011 bylo registrováno celkem 422 výrobců biopotravin (tj. 646 výrobních provozoven). Nejvíce registrovaných výrobců biopotravin se nachází v Jihomoravském kraji (tj. 129), avšak z toho u 74 subjektů se jedná o zpracovatele vlastních hroznů na výrobu vína. V počtu ekologických farem je Jihomoravský kraj na šestém místě (Bioinstitut, 2012b). První českým výrobcem biopotravin, který tuto činnost provozuje od roku 1992 je PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (PRO-BIO obchodní společnost s r. o., 2012a). Tabulka č. 1 Počet výrobců biopotravin v krajích České Republiky v roce 2011 Kraj Počet ekofarem Počet registrovaných výrobců biopotravin Počet ekofarem připadajících na jednoho výrobce Provozovny Subjekty (%) Hl. m. Praha 13 65 23 5,45 1 Středočeský 266 71 43 10,19 6 Jihočeský 526 33 19 4,50 28 Plzeňský 412 37 24 5,69 17 Karlovarský 211 18 12 2,84 18 Ústecký 242 33 16 3,79 15 Liberecký 231 31 22 5,21 11 Královéhradecký 214 32 25 5,92 9 Pardubický 163 34 21 4,98 8 Vysočina 354 42 27 6,40 13 Jihomoravský 303 129 110 26,07 3 Olomoucký 252 43 27 6,40 9 Zlínský 359 41 31 7,35 12 Moravskoslezský 374 37 22 5,21 17 Celkem 3920 646 422 100,00 9 Zdroj: (Mze, 2012a: Ročenka 2011, str. 26) Počet subjektů biopotravin v roce 2011 vzrostl o 4,5 % na 422. Ekofarem přibylo o 11 % na 3 920 (ÚZEI, 2012). 3.2.2 Kvalita biopotravin Biopotravina musí vyhovovat základním kritériím na zdravotní bezpečnost a způsobilost k lidské potřebě. Tyto zásady jsou dle Červenky a Kovářové (2005) formulovány následovně: potraviny musí být zdravotně nezávadné a mít potřebnou biologickou hodnotu, 12
nesmí být neznámého původu, nesmí vzbuzovat odpor, veškeré dovážené potraviny musí vyhovovat předpisům České Republiky, k výrobě a opravě se smí používat přídatné látky, barviva, konzervační látky, aromatické látky a jiné přísady v druhu, množství a za podmínek stanovených platnými předpisy. 3.2.3 Kontrola a certifikace biopotravin Na dodržování právních předpisů dohlížejí státem pověřené kontrolní organizace. Každý, kdo chce produkovat biopotraviny, musí s některou z těchto organizací sepsat smlouvu a podrobit se její kontrole. Těm, kteří splní všechny požadavky, udílejí kontrolní organizace certifikát na 1 rok (nejvíce na 15 měsíců). Na jeho základě potom mohou tito výrobci označovat své produkty slovem bio. Každý rok přichází další pravidelná kontrola, která rozhoduje o prodloužení certifikace. Kontrolní organizace samozřejmě mohou producenty biopotravin kontrolovat také namátkově. V České republice fungují čtyři nezávislé kontrolní organizace ABCERT AG (Lidická 40, Brno), BIOKONT CZ (Kotlářská 53, Brno), KEZ, o.p.s. (Poděbradova 909, Chrudim) a BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. (Olbrachtova 1589/1, Praha) a záleží na producentovi, s kterou z nich sepíše smlouvu o kontrole a následně certifikaci. Na práci kontrolních organizací může navíc dohlížet supervizor, zaměstnanec ÚKZÚZ, který práci kontrolora posuzuje namátkově, přímo v terénu (Ministerstvo zemědělství, 2009 2011a). Obr. č. 1 Logo kontrolní organizace KEZ, o.p.s. (KEZ, 2009) Obr. č. 2 Logo kontrolní organizace ABCERT AG (ABCERT AG, 2012) 13
Biokont Obr. č. 3 Logo kontrolní organizace BIOKONT CZ, s.r.o. (BIOKONT CZ, 2010) Obr. č. 4 Logo kontrolní organizace BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. (BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, 2012) 3.2.4 Značení biopotravin V České republice podléhá značení biopotravin evropské legislativě a zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Podle této legislativy musí být každá potravina označená slovem BIO či jiným odkazem na způsob produkce v ekologickém zemědělství opatřena na obalu kódem organizace, která provedla kontrolu, zda výrobek skutečně splňuje zákonné podmínky pro biopotraviny (Fořt, 2008). ABCERT AG, kód na obalu: CZ-BIO-02, BIOKONT CZ, kód na obalu: CZ-BIO-03, KEZ, o.p.s., kód na obalu: CZ-BIO-01. BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o., kód na obalu: CZ-BIO- 04 (BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, 2013). biozebrou. Kódy těchto organizací musejí být ještě doplněny grafickým znakem, tzv. Obr. č. 5 Logo biopotravin pro Českou republiku (MZe, 2009 2011b) Od 1. července 2010 je pro všechny balené bio výrobky, které byly vyrobeny v jednom z členských států Evropské Unie a splňují stanovené normy povinné jednotné evropské logo. Pro dovážené výrobky ze zemí mimo Evropské Unie je logo nepovinné (Medispot, 2012). 14
Obr. č. 6 Logo biopotravin pro Evropskou Unii (MZe, 2009 2011b) Tyto značky mají dnes největší marketingový význam, protože jejich používání na obalech potravinářských výrobků je srozumitelné spotřebitelské veřejnosti. Zneužití značky je zakázáno a může být i postihováno pokutou. Aby potravina mohla být označena jako BIO, tak z ekologického zemědělství musí pocházet minimálně 95 % složek. Při označování konvenčních potravin se nesmějí používat výrazy, které mohou uvádět spotřebitele v omyl, že se jedná o produkty ekologického zemědělství. (Fořt, 2008). 3.2.5 Poptávka po biopotravinách Poptávku ovlivňuje především výše příjmů, cena potravin, stravovací zvyklosti, informovanost, úroveň vzdělání a další faktory. Největší vliv na poptávku po biopotravinách má garantovaná pravost ekologického výrobku, kvalita produktu, kontrola produkčního procesu a spolehlivost dodavatelů a také výrobců. Naopak nejméně je poptávka ovlivněna známostí značky a balením dodavatele (Moudrý, Prugar, 2002). Struktura níže uvedených hlavních kategorií biopotravin je dlouhodobě stabilní. V roce 2010 byl největší zájem o ostatní zpracované potraviny (např. káva, čaj, čokoláda, kakao, cukr, med), které tvořily 33 % podíl na maloobchodním obratu biopotravin. Polovinu z % hodnoty představují hotové pokrmy typu dětských výživ. Na druhé příčce je dle tabulky kategorie mléko a mléčné výrobky ve výši 25 % podílu. 15
Tabulka č. 2 Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu biopotravin v České republice v letech 2005 2010 Hlavní kategorie potravin 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: (Mze, 2012b: Zpráva o trhu s biopotravinami 2010, str. 100) * Do roku 2008 jsou ovocné/zeleninové džusy a šťávy zahrnovány do kategorie Nápojů, od roku 2009 jsou součástí kategorie Ovoce a zelenina 2009 korekce 2010 podíl kategorie potravin v % Maso a masné výrobky 12,0 7,1 6,2 5,4 8,4 9,5 8,6 Ovoce a zelenina * 3,5 3,0 5,4 6,2 9,8 10,8 10,8 Oleje a tuky x x x x 1,3 1,8 1,9 Mléko a mléčné výrobky 20,0 15,2 20,9 22,2 20,4 21,1 24,8 Mlýnské a škrobárenské výrobky 5,5 7,1 6,0 5,9 5,7 6,3 8,4 Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky 4,0 3,0 1,6 3,8 8,8 9,4 8,2 Ostatní zpracované potraviny 43,0 49,5 49,3 45,9 41,9 35,9 32,8 Nápoje * 12,0 15,2 10,6 10,6 3,8 5,2 4,5 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 3.2.6 Ceny biopotravin Obecně je známo, že biopotraviny jsou oproti konvenčním potravinám dražší (Průšová, Zemanová, 2004). Je zapotřebí si odpovědět na otázku: Proč jsou biopotraviny dražší oproti konvenčním potravinám? Výroba rostlinných i živočišných biopotravin je náročnější. Na výrobě biopotravin pracuje více lidí v zemědělství, v kontrolních organizacích i v obchodu. Je zde vyšší podíl ruční práce. Ekologické produkční metody nejsou zaměřeny na velkovýrobu. V ekologickém zemědělství se nic nesmí nepřirozeně urychlovat, to znamená, že rostliny a zvířata rostou déle. Zákazníci jsou ve specializovaných prodejnách nejen obsluhováni, ale dostávají poradenství a smí ochutnat některé zboží. Do cen konvenčních potravin nejsou započítány externí náklady např. na vyčištění vod, odstraňování znečištění, atd. Je to dáno tím, že konkrétně 16
náklady na odstraňování ekologických škod zaplatí daňový poplatníci na jiném místě. 3.2.7 Propagace biopotravin Propagace je uznávaná forma komunikace mezi kupujícím a prodávajícím, jejímž cílem je větší prodej výrobků a služeb. Zákazníkům poskytuje informace a vědomosti přesvědčivým způsobem (Žáková, 2011). Jako nejefektivnější nástroj propagace biopotravin se uvádí osobní kontakt mezi výrobci, maloobchodníky a zemědělci. Tento nástroj vytváří důvěru a přitahuje spotřebitele blíže právě k zemědělcům a výrobcům. Z tohoto důvodu jsou doporučovány ochutnávky a akce přímo na farmách. V České republice se každoročně pořádají níže uvedené akce: Bartákův hrnec je ocenění nejlepšího ekologického zemědělce, které každoročně v květnu uděluje Správní rada nadačního fondu Bartákův hrnec. Vítězi je předám putovní hrnec (Nadační fond Bartákův hrnec, 2012). Biodožínky představují nejaktivnější formu prodeje biopotravin i kontaktu zákazníků s farmáři například v Nehačovicích u Berouna (Biodožínky, 2012). Česká biopotravina roku je každoroční soutěž s dlouholetou tradicí o nejlepší domácí biopotravinu, jejímž samostatným vyhlašovatelem je po deseti letech PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Vítěz získá zdarma zájezd na světový veletrh biopotravin BioFach v Norimberku pro 2 osoby (Česká biopotravina roku, 2012). Měsíc biopotravin září je koordinovaný Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a cílem projektu je povzbudit co nejvíce lidí k tomu, aby ochutnali co nejvíce biopotravin a dozvěděli se o nich co nejvíce informací. V rámci této akce se nejčastěji konají dny otevřených dveří, biojarmarky, ochutnávky, exkurze, atd. (MZe, 2009 2011c). V České republice působí v oblasti propagace řada subjektů, mezi které patří: Ministerstvo zemědělství plně podporuje ekologické zemědělství. Schválilo Akční plán, který popisuje strategii pro rozvoj ekologického zemědělství pro období 2011 2015. Propagace a osvěta v oblasti ekologického zemědělství 17
a produkce biopotravin je jednou z pěti oblastí, kterým se uvedený plán věnuje (Ministerstvo zemědělství, 2010). Ministerstvo životního prostředí v rámci své propagační a osvětové činnosti organizuje nebo se účastní výstav a veletrhů, odborných konferencí, filmových přehlídek a festivalů. Ministerstvo životního prostředí zajišťuje i odbornou publikační činnost (Ministerstvo životního prostředí, 2008-2012). Bioinstitut o.p.s. byl založen za účelem zastřešení aktivit výzkumu a vzdělávání v ekologickém zemědělství v České republice a v zemích střední a východní Evropy. Spoluzakladateli a partnery jsou Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL Frick, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Šumperk a Univerzita Palackého v Olomouci (Bioinstitut, 2012a). PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také spotřebitele, poradce, školy a přátele ekologického zemědělství. Posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat v České republice ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních produkčních oblastech. Důležitou součástí činnosti je propagace (PRO-BIO, 2012). Potravinářská komora České republiky plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory. V roce 2009 byla při Potravinářské komoře České republiky založena sekce pro biopotraviny, která je zaměřena zejména na problematiku biopotravin. Sekce pro biopotraviny sdružuje více jak 25 členů z řad výrobců biopotravin (BIO potraviny, 2012). Agentura Green marketing jejímž posláním je zvyšovat hodnotu podnikání prostřednictvím dovedností, znalostí a nápadů. Green marketing poskytuje tradiční marketingové metody a nástroje podnikatelům v oboru bioproduktů (pořádání událostí, budování značek, grafický design, internetový marketing, tržní průzkumy, atd.), (Green marketing, 2012). V roce 2010 byla ukončena první státní reklamní kampaň na biopotraviny, která byla zahájena v roce 2008. Tato kampaň zahrnovala billboardy, ochutnávky biopotravin, inzerci v tisku, tištěné materiály, informační a vzdělávací pořady, 18
prezentaci na webu apod. Celkový rozpočet této kampaně činil 25 mil. Kč a z poloviny byl financován Evropskou komisí. V průběhu kampaně se zvýšila informovanost ohledně biopotravin u spotřebitelů a i počet biovýrobců. V rámci této kampaně se nepodařilo výrazně zvýšit nárůst trhu biopotravin vzhledem k tomu, že v roce 2009 a 2010 došlo spíše ke stagnaci obratu, která byla ale zapříčiněna ekonomickou krizí. Žádná další trvalá kampaň na ni v současné době nenavazuje. (Bioinstitut, 2012b). 3.2.8 Prodej biopotravin Prodej biopotravin lze rozdělit na přímý a zprostředkovaný (nepřímý). a) Přímý prodej Při přímém prodeji výrobce prodává zboží spotřebiteli. Mezi základní formy přímého prodeje patří (Moudrý, Prugar 2002): Samosběr je dohoda mezi zemědělcem a zákazníkem, který si sám nasbírá požadované produkty. Přímé doručování může mít řadu forem navazujících na objednávkový systém (zásilkový prodej), rozvoz do domu či na určené místo. Stánkový prodej nabízí řadu možností prodeje (např. prodej na poli, v sadě, u cesty, z dodávkového auta nebo v tržnici). Prodej ze dvora je prodej mezi zemědělcem a zákazníkem, ke kterému dochází přímo na farmě. Jedná se o vůbec nejstarší způsob prodeje potravin. Biobedýnka jedná se o službu, kdy zákazník dostává pravidelně čerstvé ovoce a zeleninu, která jsou vypěstovány ekologicky (Šarapatka, Urban, 2005). Farmářský trh je místem, kde se v domluvený čas sjedou producenti a prodávají zde své výpěstky. Farmářské trhy poskytují zemědělcům možnost rozvíjet osobní vztah se svými zákazníky (USDA, 2012). Tržnice vytváří z center měst příjemné a barevné místo. Zemědělci si na trhu vydělají více peněz, protože jim v cestě za zákazníkem nestojí žádný prostředník (Hnutí duha, 2011). 2005). Nákup biopotravin můžeme realizovat i přes internet on-line (Šarapatka, Urban, 19
b) Nepřímý prodej Supermarkety, Hypermarkety jsou v poslední době nejčastěji navštěvovaným místem pro nákup biopotravin. Umožňují nakoupit všechny potraviny na jednom místě, kde je největší výběr, výhodné ceny a akční nabídky. Specializované prodejny a prodejny zdravé výživy jsou vhodné zejména pro nákup čerstvých bio potravin, mezi které patří ovoce a zelenina, mléčné výroby, sýry a bylinky (Václavík, 2008). V níže uvedené tabulce je souhrnně uveden podíl hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin v České republice v roce 2010. Tabulka č. 3 Podíl hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin v České republice Odbytové místo 2010 Supermarkety / Hypermarkety 67,20% Prodejny zdravé výživy a biopotravin 19,40% Lékárny 4,70% Farmy a ostatní přímý prodej 3,50% Drogerie 3,20% Nezávislé prodejny biopotravin 1,20% Gastronomie 0,80% Celkem 100,00% Zdroj: (Mze 2012b: Zpráva o trhu s biopotravinami 2012, str. 11) Nejvíce biopotravin v roce 2010 nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (67,2 %, tj. 1,1 mld. Kč). Na druhém místě pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (19,4 %). Významně stoupá prodej přes drogistické prodejny (zejména DM drogerie market s.r.o., 3,2 %). 3.2.9 Export biopotravin České společnosti vyvezly v roce 2010 do zahraničí biopotravin za 505 mil. Kč. Pro představu je zapotřebí uvést, že v roce 2009 se vyvezlo do zahraničí biopotravin za přibližně 352 mil. Kč, čili export v roce 2010 významně vzrostl. Čeští výrobci nejčastěji vyvážejí biopotraviny na Slovensko, avšak největší objem biopotravin 20
směřoval tradičně do Rakouska. Mezi největší exportéry patřily firmy RACIO, s.r.o., Sonnentor s. r. o., PRO-BIO, obchodní společnost s. r. o. (Ministerstvo zemědělství, 2012a). Společnost RACIO - patří mezi největší a také nejznámější výrobce zdravé výživy. S úspěchem se jí daří vyvážet svůj sortiment na zahraniční trhy v Německu, Rakousku, Itálii, Norsku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Litvě (RACIO, 2013). Sonnentor s. r. o. působí na českém trhu s biopotravinami již druhé desetiletí, zabývá se výrobou bio-čajů a bio-koření. Vyváží zboží do více než 40 států po celém světě, kdy 25 % produkce je určeno pro místní trh, který zahrnuje i Slovensko, Polsko, Maďarsko a Pobaltské republiky (Sonnentor, 2013). PRO-BIO, obchodní společnost s. r. o. - své produkty prezentuje značkami BIOHARMONIE a BIOLINIE a současně se podílí i na distribuci biopotravin mnoha významných českých i zahraničních výrobců jako jsou například SONNENTOR, ISOLA BIO, SUNVAL či ekodrogerie SODASAN. (PRO-BIO obchodní společnost s r. o., 2012b). 3.2.10 Import biopotravin Stejně jako běžné potraviny jsou i biopotraviny často dováženy z jiného regionu nebo země a mohou pocházet i z území mimo EU. Přestože ekologičtí zemědělci obecně upřednostňují prodej svých produktů co nejblíže místu výroby, některé potraviny díky klimatickým a geografickým podmínkám jednoduše nemohou být v určitých regionech EU pěstovány (EUROPEAN COMMISSION, 2013). Poptávka po ekologických výrobcích v Evropské Unii je v současné době vyšší než nabídka a občané EU tak musí často nakupovat dovážené potraviny a nápoje, pokud je chtějí v biokvalitě. Mezi typické bioprodukty dovážené do Evropské Unie patří (EUROPEAN COMMISSION, 2013): káva z Brazílie rýže z Thajska čaj z Indie. 21
Hlavními dovozci v roce 2010 byly firmy Hipp Czech s.r.o., Fair Trade Centrum, s.r.o., Excellent Plzeň, s.r.o. a SUNFOOD VM s.r.o. Do ČR míří zejména hotové výrobky ze západní Evropy, nejčastěji Německa a Rakouska, nově pak Ukrajiny. Dovoz biopotravin je však realizován i samotnými maloobchodními řetězci (ČTPEZ, 2012). 22
4 METODIKA PRÁCE Bakalářská práce je pro přehlednost rozdělena do dvou částí, tj. teoretické a praktické. V první části jsou nastíněny základní pojmy za pomoci literárních a internetových zdrojů. V teoretické části tedy nalezneme charakteristiku a vysvětlení hlavních cílů a zásad ekologického zemědělství. Další pozornost je potom věnována samotným biopotravinám z hlediska zpracování, výroby, značení, kvality, ceny, propagace, prodeje, kontroly, exportu a importu. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkovém šetření. Hlavním cílem této práce je provést průzkum sortimentu a cen v jednotlivých prodejních sítích, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Ve stejných prodejnách je zapotřebí zaznamenat také ceny konvenčních potravin stejné kategorie a porovnat je následně s biopotravinami. 4.1 Nabídka biopotravin a analýza cen v Jihomoravském kraji Průzkum sortimentu a ceny u vybraných produktů byly provedeny v obchodních řetězcích: Tesco (Mikulov), Interspar (Znojmo), Billa (Blansko), Globus (Brno) a Kaufland (Hodonín). Ceny byly zjišťovány i ve vybraných specializovaných prodejnách: Lumo Natur (Brno), Brána ke zdraví (Brno), DM drogerie (Břeclav), Na cestě (Boskovice), Harmonie (Vyškov). Analýza cen proběhla v průběhu roku 2012 a kompletní přehled nabízeného sortimentu a cen je podrobně zpracován do tabulek a grafů, které byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel. 4.2 Dotazníkové šetření, sběr a zpracování dat Průzkum byl zaměřen na spotřebitele v Jihomoravském kraji. Pro dotazování jsem zvolila dotazník, který patří k nejběžnějším způsobům marketingového výzkumu. Při formulování otázek jsem kladla důraz na srozumitelnost a jednoznačnost otázek. V rámci dotazníkového šetření bylo vyplněno 350 dotazníků. Dotazník je sestaven ze 17 otázek. Respondenti, kteří biopotraviny nakupují, musí odpovědět na všech 17 otázek. Naopak respondenti, kteří biopotraviny nenakupují, vyplňují otázku 23
č. 1, a potom pokračují až na otázce č. 9 a odpovídají už do konce dotazníku, tj. do otázky č. 17. K otázkám každého dotazníku patří otázky, které podávají informace o struktuře respondentů (pohlaví, věk, vzdělání, povolání). Analýzu struktury provádím už v začátku, abych získala o dotazovaných respondentech přehled. V dotazníku se tyto otázky zpravidla uvádějí až na samotný závěr. Jedná se o otázky č. 14 17. Volila jsem otázky uzavřené s jednou možností a někdy i s více možnými odpovědi. Úplné znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 2. Samotné dotazování proběhlo dvěma způsoby. Jednak vystavením dotazníku na serveru www.vyplnto.cz a přímým sběrem ve vybraných prodejnách Jihomoravského kraje. Sběr dat začal v září roku 2011 a trval do září roku 2012. Celkem bylo vyplněno 350 dotazníků. Všechny odpovědi respondentů byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel. Data získaná od respondentů jsem zanesla do tabulek (viz. příloha č. 3) a vyhodnotila formou grafů pro lepší přehlednost. 24
5 VÝSLEDKY 5.1 Nabízený sortiment dle jednotlivých prodejních sítí Ještě předtím než dojde k analyzování a srovnání cen biopotravin a konvenčních potravin, je zapotřebí uvést způsob uspořádání nabízených biopotravin, a to v jednotlivých prodejních sítích: Zdravé výživy tak se jmenují obchody nabízející potraviny racionální výživy (celozrnné pečivo, luštěniny, ořechy, klíčky, obilniny), bezlepkové a DIA potraviny, speciální potraviny např. pro vegetariány, potravinové doplňky, přírodní kosmetiku, ekologicky šetrné čisticí prostředky a biopotraviny. Mléčné výrobky zastupují nejčastěji sójové produkty. V kvalitě BIO nalezneme ovoce a zeleninu pouze v omezené míře. Obchodní řetězce se liší svou velikostí a patří sem supermarkety a hypermarkety. Prodej biopotravin probíhá v obchodních řetězcích třemi způsoby: 1. způsobem je řazení biopotravin do zvláštních regálů označených nápisem zdravá výživa nebo do oddělení, které nabízí zdravou výživu a Dia potraviny (Billa, Globus, Interspar). 2. způsobem je zařazení biopotravin mezi běžné potraviny, na které je upozorněno pomocí štítku (Kaufland) nebo jsou ponechány v regálu jako ostatní zboží (Tesco). 3. způsobem a i posledním je řazení biopotravin v každé sekci konkrétního sortimentu do výrazně označeného oddělení nebo regálu (Interspar). Obchodní řetězce rozšiřují sortiment o bioprodukty s vlastní značkou (např. Tesco Tesco Organic, Interspar Natur Pur, Billa Naše bio). Nabízené biopotraviny jsou však z převážné části z dovozu. Mezi největší dodavatele biopotravin do prodejních sítí patří společnosti Country Life a PRO-BIO. a cen: Nyní uvádím obchodní řetězce, ve kterých byl proveden průzkum sortimentu 25
Tesco Stores ČR a.s. (Mikulov) Tento obchodní řetězec má svoji vlastní značku Tesco Organic a potraviny s označením BIO. Řada Tesco Organic byla uvedena od roku 2007 a nabízí zákazníkům více než 100 výrobků. Zejména ovoce, zeleninu, obiloviny, trvanlivé výrobky, suché potraviny a pečivo (Tesco, 2012). Obchodní řetězec Tesco patří mezi největší klienty velkoobchodu Country Life. Prodejny Tesco řadí biopotraviny mezi ostatní zboží bez dalšího označení a najdeme je spolu s výrobky Dia a zdravou výživou. Interspar (Znojmo) Biopotraviny nabízí pod vlastní značkou NaturPur, která na český trh přišla v roce 2006 a díky rostoucímu zájmu se nabídka neustále rozšiřuje. V současné době tvoří řada biopotravin více než 100 výrobků a zákaznicí si mohou vybírat z několika prodejních sortimentů, jako jsou například: ovoce a zelenina, mléčné výrobky, trvanlivé výrobky, uzeniny, nápoje, těstoviny a rýže, oleje a octy, čaj a káva a potraviny denní potřeby (Interspar, 2012). Pro lepší orientaci jsou v každém oddělení řazeny biopotraviny zvlášť. Billa (Blansko) V tomto řetězci mají biopotraviny vlastní značku, a to Naše Bio. V prodejně jsou biopotraviny různě rozmístěny, nemají svůj tzv. biokoutek. Z nabízeného sortimentu jsou to především mléčné výrobky, vejce, nápoje, obiloviny, oleje a maso. Globus (Brno) Globus nabízí širokou paletu bio výrobků, v současné době se jedná o 212 výrobků, jejichž nabídka se neustále rozšiřuje. Tyto výrobky mají zastoupení v sortimentu mléka, vajec, mléčných výrobků, chlazené drůbeže, ovoce a zeleniny, nápojů i sojových drinků, sladkostí, slaných výrobků, pečiva, uzenin, luštěnin, těstovin, ale i koření. Globus nabízí značku Alnatura a bezlepkové bio výrobky Alnavit (Globus, 2012). Kaufland (Hodonín) Zde se hledají biopotraviny stejně jako v Tescu obtížně. Biopotraviny jsou rozmístěny mezi běžné potraviny a nejsou nijak označeny. Vlastní značku řetězec zatím 26
nenabízí a ani jeho nabídka není moc široká. Kaufland nabízí ovoce i zeleninu, mléčné výrobky, pečivo, sladkosti nápoje a suché potraviny. Sortiment obchodů se zdravou výživou je určen všem, kteří mají zájem o alternativní způsoby stravování, přírodní kosmetiku a drogerii. Níže jsou uvedené specializované prodejny, ve kterých byl proveden průzkum sortimentu a cen: Lumo Natur (Brno) - prodejnu zdravé výživy najdeme v Obchodním centru Galerii Vaňkovce. Prodejna nabízí široký sortiment produktů (na 3 000 z toho 97 % je produktů v bio kvalitě) jedná se o luštěniny, obiloviny, mléčné výrobky, maso, vejce, ovoce, zeleninu a delikatesy z celého světa (Lumo Natur, 2012). Brána ke zdraví (Brno) - tato zdravá výživa se nachází v Řečkovicích. Jedná se o velmi malou prodejnu, ale se širokým sortimentem. Koupíme zde obiloviny, luštěniny, ovoce i zeleninu, nápoje, mléčné výrobky a sladkosti. Majitelka se aktivně snaží o podporu prodeje biopotravin tím, že nabízí letáčky, které poskytují informace o prodejně a nabízeném sortimentu. DM drogerie (Břeclav) - úzce spolupracuje se společností Alnatura, která je jedním z prvních výrobců nabízející opravdu rozmanitou a širokou škálu těchto biopotravin. V této prodejně koupíme zejména obilné výrobky, luštěniny, sladkosti, kojenecké a dětské výrobky (DM drogerie, 2012). Na cestě (Boskovice) - tato prodejna se nachází v Boskovicích na ulici Hybešova. V této zdravé výživě si můžeme koupit sušené plody, sušené ovoce, pečivo, luštěniny, obilné a mlýnské výrobky, bezlepkové výrobky, sladkosti, nápoje a i biokosmetiku. Harmonie (Vyškov) - je obchod se zdravou výživou a biopotravinami. Prodejna se nachází na ulici Dukelská ve Vyškově, která nabízí širokou nabídku sortimentu pro zdraví a radost. Prodejna nabízí bio i nebio potraviny, sypané a porcované čaje, potravinové doplňky, fair trade produkty, zdravé mlsání, ovocné a zeleninové šťávy, bezlepkové potraviny, chlazené výrobky, přírodní biokosmetiku a bytové dekorace. Tato prodejna nabízí i ochutnávku zboží a internetový obchod (Harmonie, 2012). 27
Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena 5.2 Porovnání cen biopotravin dle jednotlivých prodejních sítí 5.2.1 Ceny biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích V této části práce jsem se zaměřila na zjišťování cen u biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích. Pro přehlednost jsou potraviny rozděleny do jednotlivých kategorií a zpracovány do grafů. V příloze č. 4, ke každé kategorii náleží tabulka, ve které je vyjádřen přesný cenový rozdíl (v Kč a v %) o kolik jsou biopotraviny dražší oproti potravinám konvenčním. a) Ovoce a zelenina Z grafu č. 1 je zřejmé, že bio ovoce a bio zelenina je o dost dražší než klasické ovoce a zelenina. Cena u bio ovoce je oproti klasickému ovoci vyšší průměrně o 67 %. Cena u bio zeleniny je oproti klasické zelenině vyšší o 140 %. Graf č. 1 Srovnání cen v obchodních řetězcích ovoce a zelenina 60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč Ovoce, Zelenina Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Banány Jablka Brambory Mrkev Zdroj: Vlastní zpracování b) Obiloviny Cena u bio mouky je oproti běžné mouce vyšší průměrně o 65%. Jáhly, kuskus a pohanka se cenově o tolik neliší, protože jsou dražší o 27 %. 28
Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Graf č. 2 Srovnání cen v obchodních řetězcích - obiloviny 60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč Obiloviny Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Jáhly Kuskus Mouka pšeničná Mouka žitná Pohanka Zdroj: Vlastní zpracování c) Mléčné výrobky Nejmenší příplatek za bio kvalitu můžeme dle grafu č. 3 vidět u mléčných výrobků. Cena u bio mléko a bio sýrů je průměrně o 30 % vyšší. U bio jogurtu je cena vyšší průměrně o 56 % a překvapil mě tvaroh, jehož cena byla vyšší o 71 %. Graf č. 3 Srovnání cen v obchodních řetězcích mléčné výrobky 40,00 Kč 35,00 Kč 30,00 Kč 25,00 Kč 20,00 Kč 15,00 Kč 10,00 Kč 5,00 Kč 0,00 Kč Mléčné výrobky Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Jogurt bílý Mléko četstvé Mléko trvanlivé Sýr Eidam (30%) Sýr Gouda (48%) Tvaroh Zdroj: Vlastní zpracování 29
Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena d) Těstoviny, Rýže, Luštěniny Z grafu č. 4 je opět zřejmé, že biopotraviny tentokrát z kategorie těstovin, rýže a luštěnin jsou cenově o 100 % vyšší než potraviny konvenční. Graf č. 4 Srovnání cen v obchodních řetězcích těstoviny, rýže, luštěniny 90,00 Kč 80,00 Kč 70,00 Kč 60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč Těstoviny, Rýže, Luštěniny Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Špagety Rýže Čočka Fazole Zdroj: Vlastní zpracování e) Nápoje a oleje Z níže uvedeného grafu vyplývá, že cena u bio nápojů a bio olejů je vyšší. Nejmenší cenový rozdíl jsem zaznamenala v případě olejů a nápojů, kdy bio oleje jsou dražší přibližně o 20 % a nápoje o 30 %. Naopak největší cenový rozdíl je u bio čaje, kde se cena liší až o 200 % oproti čaji běžnému. 30
Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Graf č. 5 Srovnání cen v obchodních řetězcích nápoje a oleje 200,00 Kč 180,00 Kč 160,00 Kč 140,00 Kč 120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč 60,00 Kč 40,00 Kč 20,00 Kč 0,00 Kč Nápoje, Oleje Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Čaj bylinný, pohankový Džus Špaldová káva Olivový olej Zdroj: Vlastní zpracování f) Pečivo (směs), sladkosti, sladidla Bio pečivo se vyrábí z mouky, která je průměrně o 65 % dražší než obyčejná mouka, a to se promítá i do jeho ceny. Cena u bio pečiva (směs) je průměrně dražší o 30 %. Nejmenší cenový rozdíl byl zaznamenán u třtinového cukru ve výši 20 %. V případě sladkostí jsem porovnávala cenu u Musli tyčinek, a ty se cenově liší až o 65 %. 31
Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Graf č. 6 Srovnání cen v obchodních řetězcích pečivo (směs), sladkosti, sladidla 60,00 Kč Pečivo (směs), Sladkosti, Sladidla 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Chléb slunečnicový Chléb vícezrnný Musli tyčinka Třtinový cukr Zdroj: Vlastní zpracování g) Maso Z grafu č. 7 vyplývá, že největší cenový rozdíl mezi masem z bio chovu a masem běžným je u masa kuřecího, a to průměrně o 170 %. V případě hovězího masa, je cenový rozdíl menší. Hovězí bio maso je dražší průměrně o 45 % než běžné hovězí maso. Bio maso patří do sortimentu nejdražších biopotravin. Na tuto skutečnost má největší vliv délka výkrmu v ekologických chovech, protože je samozřejmě delší v ekologických chovech než v chovech konvenčních. Tím pádem je i větší spotřeba krmiva. 32
Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Bio cena Konvenční cena Graf č. 7 Srovnání cen v obchodních řetězcích maso 400,00 Kč 350,00 Kč 300,00 Kč 250,00 Kč 200,00 Kč 150,00 Kč 100,00 Kč 50,00 Kč 0,00 Kč Maso Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Hovězí zadní Kuřecí maso Zdroj: Vlastní zpracování Z cenového průzkumu vyplývá, že z vybraného sortimentu je cena u biopotravin vždy vyšší než cena u konvenčních potravin. Dle mého názoru, tato skutečnost hodně lidí od nákupu biopotravin odradí. 5.2.2 Srovnání cen biopotravin v obchodních řetězcích a specializovaných prodejnách V následujícím grafu č. 8 uvádím srovnání průměrných bio cen ve zdravých výživách a v obchodních řetězcích. Ceny biopotravin jsou zhruba na stejné úrovni až na pár výjimek. Bio ovoce a bio zelenina je skoro o 100 % dražší ve zdravých výživách než ve sledovaných obchodních řetězcích. Největší cenový rozdíl byl zaznamenán u jogurtu, kde se cena ve specializovaných prodejnách liší o 151 % a například u trvanlivého mléka byla cena vyšší o 53 %. 33
Banány Jablka Brambory Mrkev Jáhly Kuskus Mouka pšeničná Mouka žitná Pohanka Chléb slunečnicový Chléb vícezrnný Rýže Špagety Třtinový cukr Jogurt bílý Mléko četstvé Mléko trvanlivé Sýr Gouda (48%) Čočka Fazole Čaj bylinný, pohankový Špaldová káva Olivový olej Graf č. 8 Srovnání bio cen v obchodních řetězcích a ve zdravých výživách 180,00 Kč 160,00 Kč 140,00 Kč 120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč 60,00 Kč 40,00 Kč 20,00 Kč 0,00 Kč Srovnání bio cen Průměrná bio cena (zdravé výživy) Průměrná bio cena (obch. řetězce) Zdroj: Vlastní zpracování V příloze č. 5 náleží k této části dvě tabulky. V té první jsou vyjádřeny průměrné ceny biopotravin ve vybraných specializovaných prodejnách a průměrné ceny biopotravin ve vybraných obchodních řetězcích. Ve druhé tabulce je potom uveden procentní rozdíl o kolik jsou biopotraviny dražší či levnější buď ve specializovaných prodejnách anebo v obchodních řetězcích. 5.3 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření je zjistit u spotřebitelů jejich informovanost o biopotravinách, celkovou spokojenost se sortimentem a především s cenami. 5.3.1 Struktura respondentů Graf č. 9 je zaměřen na zjištění pohlaví, věku, vzdělání a povolání respondentů. Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 350 dotazovaných respondentů v Jihomoravském kraji. 34
Pohlaví Věk Vzdělání Povolání Graf č. 9 Rozdělení respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání a povolání Rozdělení respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání a povolání nezaměstnaný důchodce podnikatel zaměstnanec pracující student student základní vysokoškolské středoškolské do 18 let nad 50 let 28-50 let 19-27 let muž žena 3 2 2 27 39 38 89 92 100 103 123 124 207 225 226 0 50 100 150 200 250 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Z celkového počtu dotazník vyplnilo 226 (tj. 65 %) žen a 124 (tj. 35 %) mužů. Nejčastější věkovou skupinou v rámci odpovědí na dotazník je 19 27 let (59 %). Dále je to 28 50 let (29 %), potom nad 50 let (11 %) a nejmenší zastoupení je do 18 let (1%). Z počtu dotazovaných je nejvíce respondentů vzdělání středoškolského (64%), vysokoškolského (35 %) a základní vzdělání mělo jen 1 % oslovených. Dotazníkového šetření se zúčastnili nejvíce studenti (29 %) a pracující studenti (26 %), což odpovídá i věkové skupině. Dále lidé zaměstnaní (25 %), podnikatelé (11 %), důchodci (8 %) a 1 % dotazníků vzešlo od nezaměstnaných. 5.3.2 Vyhodnocení otázek dotazníkového šetření Úkolem otázky č. 1. bylo rozdělení respondentů na ty, co biopotraviny kupují a na ty, co biopotraviny nekupují vůbec. Z grafu č. 10 vyplývá, že z celkového počtu oslovených má zkušenosti s koupí biopotravin 31 % (110) a zbylých 69 % (240) je vůbec nekupuje. 35
Graf č. 10 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 1 1. Nakupujete biopotraviny? 31% 69% ne ano Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Z níže uvedené tabulky č. 4a vyplývá, že z celkového počtu oslovených 350 respondentů biopotraviny nakupuje 34 % žen a 27 % mužů. Biopotraviny nakupuje 30 % středoškolsky vzdělaných respondentů dle tabulky č. 4b. Tabulka č. 4a Zájem mužů a žen o nákup biopotravin Pohlaví Ano Ne Počet respondentů Ženy 34 % (77) 66 % (149) 100 % (226) Muži 27 % (33) 73 % (91) 100 % (124) Suma 31 % (110) 69 % (240) 100 % (350) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Tabulka č. 4b Zájem středoškolsky vzdělaných respondentů o nákup biopotravin Vzdělání Ano Ne Počet respondentů Středoškolské 30 % (67) 70 % (158) 100 % (225) Ostatní 34 % (43) 66 % (82) 100 % (125) Suma 31 % (110) 69 % (240) 100 % (350) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Dle tabulky č. 4c a 4d nakupuje biopotraviny 15 % oslovených respondentů ve věků 19 27 let a 30 % studentů. 36
Tabulka č. 4c Zájem o biopotraviny podle věkové kategorie 19 27 let Věk Ano Ne Počet respondentů 19 27 let 15 % (32) 85 % (175) 100 % (207) Ostatní 55 % (78) 45 % (65) 100 % (143) Suma 31 % (110) 69 % (240) 100 % (350) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Tabulka č. 4d Zájem o biopotraviny podle povolání (studenti + pracující studenti) Povolání Ano Ne Počet respondentů Studenti 30 % (58) 70 % (134) 100 % (192) Ostatní 33 % (52) 67 % (106) 100 % (158) Suma 31 % (110) 69 % (240) 100 % (350) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Otázky č. 2 8 zodpovídali už pouze ti, co biopotraviny nakupují (tj. 110 respondentů). Pokud respondent odpověděl, že biopotraviny nenakupuje, tak pokračoval ve vyplňování od otázky č. 9 (tj. 240 respondentů). Graf č. 11 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 2 2. Jakým způsobem jste se o biopotravinách dozvěděli? 18% 9% 4% 3% 2% 25% 39% z denního tisku z internetu od známých z prodejny z televizních reklam vlastní iniciativou ze školy Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření 37
Otázka č. 2 od respondentů zjišťovala, kde se o biopotravinách dozvěděli. Nejvíce respondentů, kteří biopotraviny nakupují, se o nich dozvěděli z denního tisku (39 %). Poměrně hodně respondentů se o biopotravinách dozvědělo z internetu (25 %) a od známých (18 %). V současné době je nabízený sortiment biopotravin v obchodech dostupnější, a proto se z prodejny o biopotravinách dozvědělo 9 % lidí. V menší míře z televizních reklam (4 %) a někteří respondenti i vlastní iniciativou (3 %). Do kolonky jinde, uveďte kde? respondenti uvedli ze školy (2 %). Otázka č. 3 měla určit, proč lidé biopotraviny nakupují. Jestli to je z důvodu chuti, kvality, obsahu výživných látek apod. Jako nejčastější důvod pro nákup biopotravin uvádějí spotřebitelé šetrnost k životnímu prostředí (33 %). Dalším důvodem je skutečnost, že biopotraviny jsou zdravější (20 %), kvalitnější (18 %) a mají lepší chuť (17 %). Biopotraviny nakupuje 8 % lidí, protože biopotraviny obsahují více výživných látek a protože mají označení bio (3 %). Do kolonky jiný důvod, jaký? respondenti uvedli dostupnost bezlepkové potraviny (1 %). Graf č. 12 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 3 3. Proč nakupujete biopotraviny? 17% 8% 3% 1% 33% jsou šetrnějšími k životnímu prostředí jsou zdravější než konvenčně vyrobené potraviny mám záruku kvality a původu potravin mají lepší chuť 18% 20% obsahují více výživných látek mají označení bio Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Nejvíce dotázaných respondentů nakupuje biopotraviny v prodejnách zdravé výživy (42 %). Poměrně hodně dotázaných (29 %) nakupuje biopotraviny v hypermarketech a supermarketech. 38
Graf č. 13 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 4 4. Kde nakupujete biopotraviny? 8% 4% 17% 42% v prodejnách zdravé výživy v hypermarketu, supermarketu na farmářských trzích přes internetový obchod 29% na ekofarmách Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Tyto varianty jsou podle mého názoru upřednostněny z důvodu dostupnosti pro kupující. Na farmářských trzích nakupuje biopotraviny 17 % lidí, přes internetový obchod pouze 8 % lidí a nejméně na ekofarmách (4 %). Graf č. 14 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 5 5. Jaký druh bio výrobků nakupujete nejčastěji? 7% 6% 5% 5% 3% 22% mléčné a sójové výrobky ovoce, zeleninu obiloviny a mouka sladkosti 8% 16% cereálie pečivo 8% 9% 11% luštěniny maso a masné výrobky nápoje těstoviny oleje a tuky Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření 39
Z grafu č. 14 je patrná vyrovnaná poptávka u některých kategorií biopotravin. Nejčastěji nakupovaným druhem biopotravin jsou mléčné a sójové výrobky (22 %). Na druhém místě je to ovoce a zelenina (16 %) a na třetím místě jsou to obiloviny a mouka (11 %). Nejmenší poptávka byla zaznamenána u kategorie nápojů (5 %), těstovin (5 %) a oleje a tuků (3 %). Se sortimentem biopotravin je spíše spokojeno 75 % dotazovaných a spíše nespokojeno 16 % respondentů. Zcela spokojeno s nabídkou biopotravin je 8 % oslovených a vůbec není spokojeno pouze 1 % dotazovaných. Graf č. 15 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 6 6. Vyhovuje Vám nabídka biopotravin? 8% 1% 16% 75% spíše ano spíše ne zcela ano vůbec ne Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Úkolem otázky č. 7. bylo u dotazovaných zjistit, jestli nakupují biopotraviny pravidelně anebo spíše výjimečně. Koupě biopotravin je především do jisté míry otázkou finančních možností lidí, vzhledem k vyšší pořizovací ceně oproti produktům z konvenčního zemědělství. Z grafu č. 16 je patrné, že několikrát do měsíce nakupuje biopotraviny 65 % dotazovaných, několikrát do týdne je to 20 % a pouze výjimečně nakupuje biopotraviny 15 % respondentů. 40
Graf č. 16 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 7 7. Jak často nakupujete biopotraviny? 15% 20% 65% několikrát do měsíce několikrát do týdne výjimečně Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření Cílem této bakalářské práce je analýza sortimentu a cen biopotravin v Jihomoravském kraji. Na základě toho zjišťujeme celkovou spokojenost s úrovní cen a se sortimentem. V této souvislosti byla do dotazníku zařazena otázka č. 8. Graf č. 17 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 8 8. Kolik peněz průměrně za měsíc za nákup biopotravin utratíte? 9% 6% 11% 14% 20% 40% 201-400 Kč do 200 Kč 401-600 Kč 601-800 Kč 801-1000 Kč více než 1000 Kč Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření 41