TIA A NEUROLEPTIKA. Mgr. Martin Vodička Krajská nemocnice T. Bati Zlín



Podobné dokumenty
1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

PŘÍLOHA III ÚPRAVY SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Tyto změny k SPC a příbalové informace jsou platné v den Rozhodnutí Komise

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord

PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Poznámka:

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Zvažte oddálení podání regadenosonu u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí.

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Standardní katalog NSUZS

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

LÉČBA BOLESTI - POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ

In#momediální šíře a ateroskleróza

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. NL/W/0004/pdWS/002

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

Modernizace a obnova přístrojového vybavení

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Epidemiologické metody

Perioperační péče o nemocné s diabetem

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

CELKOVÉ SHRNUTÍ VĚDECKÉHO HODNOCENÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH KYSELINU VALPROOVOU/VALPROÁT (viz Příloha I)

Příloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci

Příloha IV. Vědecké závěry

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Fluorochinolony a riziko prodloužení QT intervalu Finální text SPC a PIL odsouhlasený PhVWP v prosinci 2010

Příloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění zrušení či změny podmínek rozhodnutí o registraci a podrobné vysvětlení rozdílů oproti doporučení výboru PRAC

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby?

MUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011

IKTA : analýza dat IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK

Pokud se chcete dozvědět o statinech a problematice léčby více, přejděte na. Partnerem je Diagnóza FH, z.s.

Účinný boj s LDL-cholesterolem? STATINY?!

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

CZ PAR QUETIAPINUM. Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001. NL/W/0004/pdWS/001

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Informační karta pro pacientku

Možnosti léčby CRPC s časem přibývají

povodí a její úskalí Jiří Neumann Neurologické oddělení a Iktové centrum KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Neurosonologický seminář, 1.2.

Obr.1 Žilní splavy.

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Příloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci

Vývoj nového léčiva. as. MUDr. Martin Votava, PhD.

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

po 5 letech ... s excelentním kosmetickým výsledkem 2

NeuroBloc. botulinový toxin typu B injekční roztok, U/ml

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

Hypotermie u akutního iktu (studie eurhyp-1)

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Triáž pacientů s akutními CMP

Fitness for anaesthesia

Doplněk MM guidelines: Doplněk č. 1 k doporučení z 9/2012 diagnostika a léčba mnohočetného myelomu

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

Příloha III. Úpravy odpovídajících bodů souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Karotický stenting a endarterektomie v sekundární prevenci CMP

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

HLEDEJME ZPŮSOB, JAK ZVÝŠIT HODNOTU KATEGORIE. PharmDr. Jana Matušková

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Příloha II. Vědecké závěry

Důležité informace k užívání přípravku Tasigna

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky

FARMAKOTERAPIE PORUCH CHOVÁNÍ U DEMENCÍ

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

Farmakoekonomika v psychiatrii zvyšování kvality péče. Ladislav Hosák Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Týká se i mě srdeční selhání?

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

VÝSLEDKY. Účastnící se pacienti měli riziko kardiovaskulárních onemocnění

Bevacizumab u starších pacientů s kolorektálním karcinomem

FARMAKOTERAPIE PORUCH CHOVÁNÍ U DEMENCÍ. Jiří Masopust Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

Příloha II. Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci

Transkript:

TIA A NEUROLEPTIKA Mgr. Martin Vodička Krajská nemocnice T. Bati Zlín

CÍL Vytipovat skupinu pacientů, které by mohly být výrazně poškozeny užíváním antipsychotik a to z pohledu jejich nežádoucích kardiovaskulárních účinků. Pokusit se stanovit míru rizika.

NEUROLEPTIKA Klasická (sedativní chlorpromazin, haloperidol) Atypická (risperidon, olanzapin) Účinnost slabá, ale signifikantní. Odpovídá odborným doporučením: Tiapridal indikace: krátkodobá léčba poruch chování ve stáří Risperdal indikace: RISPERDAL je indikován ke krátkodobé léčbě (do 6 týdnů) přetrvávající agrese u pacientů se středně závažnou až závažnou Alzheimerovskou demencí, kteří neodpovídají na nefarmakologické postupy a u kterých hrozí riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.

CEREBROVASKULÁRNÍ NEŽÁDOUCÍ PŘÍHODY (CVAE) SOP RISPERDAL Cerebrovaskulární nežádoucí příhody (CVAE) V randomizovaných placebem kontrolovaných studiích u pacientů s demencí léčených některými atypickými antipsychotiky bylo pozorováno přibližně trojnásobně zvýšené riziko cerebrovaskulárních nežádoucích příhod. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit ani pro jiná antipsychotika nebo další populace pacientů. U pacientů s rizikovými faktory pro cerebrovaskulární příhodu je nutno RISPERDAL používat s opatrností.

Riziko CVAE bylo významně zvýšeno u pacientů s demencí smíšeného nebo vaskulárního typu ve srovnání s Alzheimerovskou demencí. Proto by pacienti s jinými typy demence než Alzheimerovskou neměli být léčeni risperidonem???? Lékař by měl posoudit rizika a přínosy použití přípravku RISPERDAL u starších pacientů s demencí a vzít v úvahu rizikové faktory pro cerebrovaskulární příhodu u konkrétního pacienta. Pacient/osoba poskytující péči by měli být upozorněni, aby neprodleně hlásili známky a příznaky možných cerebrovaskulárních příhod jako je náhlá slabost nebo znecitlivění ve tváři, horních nebo dolních končetinách a obtíže s řečí nebo poruchy vidění. V takovém případě by měly být neprodleně posouzeny všechny léčebné možnosti, včetně vysazení risperidonu. Revize SPC 6.10.2010.

VÝPOČET RIZIKA ÚMRTÍ U SENIORŮ S DEMENCÍ Metaanalýza 15 RCTs dokumentuje riziko úmrtnosti s atypickými antipsychotiky v porovnání s placebem jako 3,5% vs 2,3%, respektive (OR 1,5; 95% CI 1,1, 2,2) Schneider et al (2005a). Pomocí pojmu "počet potřebný k poškození zdraví" (NNH), podobně jako NNT, pro každých 100 (95% CI 53,1000), pacientů s demencí léčených atypickými antipsychoticky po dobu 10 až 12 týdnů, jako 1 úmrtí. Vzhledem obecně mírné účinnosti antipsychotik NNT výpočtů pravděpodobnost výhody versus vážné riziko je skromný: na každých 9až 25 úspěšně léčených osob by mělo být 1 úmrtí.

VOLBA - KONVENČNÍ NEBO ATYPIKA? Výsledky různých studií se různí. Metaanalýza r.2010 nezjistila rozdíl v kardiovaskulárním riziku. Nejrizikovější 1. týden léčby. Rizikový faktor vyšší věk a kognitivní poruchy. Ostatní jako parkinsonismus jsou zpravidla častější u konvenčních Rychlejší úč. vyšší sedace konvenční Typická i atypická neuroleptika mohou způsobit náhlou srdeční smrt. Doporučuje se měřit qt interval, váhu, tlak a lipidy. Vzhledem k neznámému mechanismu není jasné zda možno porovnávat antipsychotika pomocí markeru. Publikováno porovnání pomocí měření hemodynamických změn.

RIZIKOVÝ FAKTOR - DEMENCE Diagnostika demencí Ne každá demence je diagnostikována. Ne každý typ demence je správně diagnostikován. Diferenciální diagnostika může vyžadovat sofistikovaná vyšetření DatScan, Jsou rozpory mezi studiemi jaká demence představuje vyšší riziko. Metaanalýza JAMA 2005 nezjistila rozdíl. Rozpor s SPC?? Každý senior je rizikový- věk, navíc prevalence demence je u > 85 letých více jak ½.

PSYCHÓZY SENIORŮ PROBLÉMY S DIAGNOSTIKOU Deprese Bolest Deliria sekundární anticholinergní toxicity a úzkosti Sekundární zdravotní podmínky (např. hypertyreóza, srdeční arytmie, hypoglykemie, dušnost / plicní edém) přítomný jako agitace. Odpovídající léčba těchto základních onemocnění může vést k řešení agitace.

RIZIKOVÝ FAKTOR VĚK Obecně očekávaná délka života v ČR pro celou populaci. Pro představu v 85 4,5 muži 5,3 ženy roku V 75 8,9 resp. 11 let Důležité je vzhledem k věku posuzovat přežití v kratším horizontu, než u obecné populace měsíce, 1 rok.

RIZIKOVÝ FAKTOR TIA?? TIA zkr. tranzitorní ischemická ataka. Drobná cévní mozková příhoda z krátkodobého nedokrvení určitých oblastí mozku, zejm. při ateroskleróze mozkových tepen či karotidy a vysokém krevním tlaku. Projevuje se přechodnými mozkovými poruchami hybnosti, řeči, zraku, které rychle ustupují. TIA se může opakovat s postupným hromaděním neurologických poruch srov. status lacunaris nebo může dojít k závažnější příhodě Velký lékařský slovník Hugo Vokurka

EPIDEMIOLOGIE, ČÍSLA Během posledních 5 let studie prokázaly vyšší riziko cévní mozkové příhody brzy po TIA, než se obecně předpokládalo. 10-15% pacientů mají mrtvice do 3 měsíců, polovina v průběhu 48 hodin. TIA je údajně krátkodobě rizikovější než ischemický iktus pro vznik následného ischemického iktu. 7-40% pacientů mělo před infarktem TIA. Prevalence v UK 3,6 /4,1% muži/ženy 75-79 let. Incidence stoupá s věkem exponenciálně.

SHRNUTÍ 1.Řada studií prokázala vliv antipsychotik na vznik cerebrovaskulárních příhod u seniorů s demencí s vyjádřeným rizikem 3x. 2.Není prokázán u CVAEs rozdíl mezi antipsychotiky, dobou podávání, dávkou, neznáme mechanismus účinku každý pacient užívající neuroleptika je tedy rizikový. 3. TIA představuje dobře dokumentovanou nemoc spojenou s ischemickou poruchou mozku. 2. Rizikové faktory jsou stav pacienta: demence a věk.

IKTUS Fatalita iktu byla během prvních 7dní 7%, 30 dní 13%, 1 rok 24 % Stroke 2003 Prognoza iktu je zhoršena věkem, demencí Vede k ivalidizaci, smrti

KDYŽ MÁME ČÍSLA Z EBM POUŽIJME JE Senior s demencí léčený antipsychotiky Asi 3x vyšší riziko iktu dle FDA, SPC, EBM: RR= 3 Během 48 hodin iktus indukovaný léčivy 10-15% NNH=7 Během 3 měsíců ind. iktus = 20-30% NNH=3 NNH number needed to harm odpovídá počtu pacientů které medikujeme, abychom poškodili jednoho pacienta

48 hodin 3 měsíce neroleptikum incidence 0,225 0,45 obecná incidence 0,075 0,15 relative risk 3 3 attributable risk 0,15 0,3 NNH 7 3 respektive 10 5 POZOR: Čísla jsou hypotetická, ale naznačují možnost opravdu vysokého rizika poškození pacienta při často marginálním prospěchu z léčby!!!! Riziko může být vyšší i nižší. Bylo by správné srovnání prognóz pacientů po TIA a iktu.

Podle dostupných informací je riziko léčby antipsychotiky u rizikových pacientů enormní. Málo léčiv má takový potenciál poškodit lege-artis určitou subpopulaci pacientů při minimálním prospěchu.

FARMAKOLOGICKÉ ALTERNATIVY LÉČBY AGITOVANOSTI A PSYCHÓZ SP. S DEMENCÍ Akutní stav: benzodiazepiny, antipsychotika Chronický stav: antipsychotika, antiepileptika, antidepresiva, beta-blokátory a další.. Pro nedostatek informací není možno jednoznačně posoudit rizika a účinnost jiné léčby a přesunout antipsychotika z pozice léku volby u psychóz spojených s demencí. Vzhledem k etickým aspektům nemůžeme očekávat iniciaci prospektivních studií zabývající se léčbou těchto vysoce rizikových pacientů antipsychotiky ani srovnání.

ZÁVĚR Práce naznačuje, že léčba antipsychotiky u starších pacientů s demencí a TIA představuje enormní riziko vzniku iktu především v prvních 2 dnech po ischemické příhodě a je nutné najít v příslušných indikacích bezpečnější alternativy k léčbě antipsychotiky. Hlubší studium tohoto problému by mohlo vést k přesnějšímu vyjádření rizika ku prospěchu léčby a příslušným změnám v SPC i doporučením odborných společností, jako je vysazení neuroleptika při mozkové ischemii.

PROČ ZDE CHYBÍ ODKAZY NA LITERATURU? NA VYŽÁDÁNÍ DOSTUPNÁ U AUTORA.

PROTOŽE JSOU I JINAČÍ A PŘÍJEMNĚJŠÍ VĚCI DĚKUJI ZA POZORNOST