Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy
Zdroj: Eurostat 2
Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony Čechy (monocentrické, Praha praţský metropolitní region) Morava (polycentrická, Brno, Vsetín, Zlín, silná sociokulturní identita) Slezsko (české Slezsko, Ostrava) 3
4
Čechy Velká Praha x zbytek Čech (venkovský charakter, Vysočina, JHČ) Suburbanizace Prahy změna socio-demografické struktury v zázemí Prahy Ekonomické postavení Prahy Poloha STČ a PLZ kraje Dominance Prahy velikost ostatních měst v Čechách (monocentrická struktura Čech x polycentrická struktura Moravy) Rozdrobená sídelní struktura malý potenciál konkurovat Praze Venkov x město výrazná diferenciace (současné problémy venkova, deziluze ze současného vývoje, malá pozornost věnována rozvoji venkova, ŢÚ venkovského obyvatelstva, absence tradičních aktérů církev, soukromí vlastníci půdy) Vnitřní periferie
6
7
Okresy s největší x nejmenší velikostí obcí 8
Země % počet obcí pod 1000 obyv. Prům počet obyv. v obci Průměr rozloha obce (km2) Anglie 0 123 000 533 Litva 0 66 000 1 166 Bulharsko 0 35 000 432 Švédsko 0 29 500 1 595 Holandsko 0.2 20 500 60 Dánsko 0 18 000 150 Polsko 0 16 000 130 Slovinsko 3 10 300 106 Finsko 5 10 500 730 Norsko 4 9 000 710 Chorvatsko 3 8 800 104 Rumunsko 2 7 600 81 Itálie 24 6 500 38 Estonsko 9 5 700 178 Španělsko 61 5 000 60 Lotyšsko 32 4 300 115 Maďarsko 54 3 300 32 Slovensko 68 1 900 17 Česko 9 80 1 700 13 Francie 77 1 300 15
10 Venkovské regiony podle hustoty zalidnění dle obcí s rozšířenou působností
Důsledek Autonomie x zdroje realizace rozvoje území Tlak na odpovědnost, efektivitu, dlouhodobé dopady projektů, udrţitelnost projektů realizovaných na místní a regionální úrovni Nové modely, koncepty finanční podpory: Participativní a partnerské přístupy k zajišťování veřejných sluţeb i projektů dlouhodobé povahy DSO x MAS x euroregiony 11
SUBURBANIZACE proces rozvolňování měst, druhá fáze urbanizace růst zástavby s nízkou hustotou na okrajových předměstích a mimo katastrální území měst odliv bohatších a aktivnějších obyvatel z kompaktnějších, ovšem často chátrajících městských čtvrtí vystěhovávání obyvatel z center měst do velkých obytných čtvrtí na jejich okrajích Růst počtu obyvatel, kvantita výrobních i obchodních aktivit v okrajových částech měst 12
13
Hranice vesnické a suburbánní krajiny Buffalo USA
15
Oblast bývalých Sudet Sociálně patologické jevy Chudoba, nezaměstnanost Rozvodovost, zločinnost, úroveň vzdělání Vztah k majetku, území Rozptýlené osídlení, vysídlené oblasti (Šumava, Doupovské Hory, Krušnohoří, Český les ) Vysoká míra urbanizace v bývalých průmyslových regionech bez venkovského zázemí Pohraniční oblasti lidské zdroje
Regiony se 18
Příčiny vzniku disparit (RD) Rozvoj území: strukturální změny v oblasti zaměstnanosti, ţivotní úrovně, mezd, vlastnických vztahů, ŢP. RD= Nerovnost, různost, rozdílnost = Regionální a ekonomické rozdíly mezi kraji, provinciemi, státy = strukturovaný jev tvořený systémem prvků, vazeb a vztahů, projevující se kumulací jevů příznivých či nepříznivých a ovlivňující rozvoj určité oblasti =neodůvodněné regionální rozdíly v socio-ekonomické úrovni rozvoje regionů v celospolečensky neţádoucí míře je potřeba je řešit (MMR) Dlouhodobé ekonomické sociální a ekonomické rozdíly mezi jednotlivými regiony, mezi městy a venkovem úkol pro vládu danou situaci řešit Rozdíl mezi ekonomickým výkonem a blahobytem mezi regiony územní disparita indikuje míru, kterou se intenzita určitého ekonomického jevu odlišuje mezi regiony v rámci dané země (OECD) Různé podmínky ţivota, nerovné hospodářské rozvojové moţnosti 19
Příčiny regionálních disparit Přirozené faktory přírodní zdroje geografická poloha, přírodní a klimatické jevy Dané lidskou činností Politické vlivy, CPI, demokracie Tempo růstu pracovních sil a kapitálu Technický pokrok, různá technologická úroveň regionů Technická, dopravní, občanská infrastruktura Stav ŢP Vzdělání, sociální vlivy, kulturní a sociální kapitál Sektor sluţeb Demografické trendy (stárnutí, migrace ) Kultura, kulturní vzorce, morálka, etika, sklon ke spotřebě Ekonomická globalizace 20 Nepříznivé externí vlivy (válka, epidemie,kolonizace)
Nemateriální (mentální) disparity Disparita vnímaná v myslích obyvatel Vnímání pověsti území (stav ŢP, kriminalita) Vnímání sociálních otázek, ekonomiky, územní disparity (fyzicko-geografické podmínky) Označení území za problémový region je dehonestující, demotivující ţádná obec není úplně zaostalá, kaţdá v sobě má nějaký rozvojový potenciál Chápat rozdíl ve vývoji jako specifické plus, ne jako minus 21
22
kraje Porovnání krajských hodnot HDP na obyvatele v PPS s průměrem EU 27 v letech 1995, 2000, 2007 Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina kraj Pardubický kraj 2007 2000 1995 Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hl. m. Praha ČR EU27 50,0 70,0 90,0 110,0 130,0 150,0 170,0 v procentech 23
24 20.11.2015