Článek 9. tní výnosy za různé typy užívání vod rozdělené přinejmenším na průmysl, domácnosti

Transkript

1 Sociáln lně únosná míra vodného a stočného v podmínk nkách ČR Senát ČR 27.září 2006

2 Rámcová směrnice vodní politiky EU Článek 9 Návratnost nákladn kladů za vodohospodářsk ské služby 1. Členské státy vezmou v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu zejména v souladu s principem, že znečišťovatel platí. Do roku 2010 členské státy zajistí, že cenová politika ve vztahu k vodě vytvoří uživatelům dostatečné podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů této směrnice; adekvátn tní výnosy za různé typy užívání vod rozdělené přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, k úhradě nákladů za vodohospodářské služby, a to na základě ekonomické analýzy provedené v duchu principu znečišťovatel platí. Členské státy ty přitom p mohou přihlp ihlédnout k sociáln lním, environmentáln lním a ekonomickým důsledkd sledkům úhrady,, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínk nkám m dotčen ené oblasti či i oblastí.

3 Sociálně únosná cena je dominantním veřejným zájmem vodohospodářské politiky Bonnská charta pro bezpečnou vodu (IWA 2005) deklaruje, že cena vody by měla být stanovena tak, aby nebránila spotřebitelům v získání vody v kvantitě a kvalitě dostatečné k uspokojení základních domácích potřeb. Koncepce vodohospodářské politiky MZe pro období po vstupu do evropské unie ( ): Strategickými cíli oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí a to za sociálně únosné ceny. Plán hlavních povodí České republiky (návrh, květen 2006) Hlavním cílem státní politiky v oblasti vodohospodářských služeb (VHS) je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny VHS a poskytování kvalitních VHS.

4 PNT - plně nákladový tarif Tarif pokrývající veškeré náklady spojené s poskytováním dané služby - pokrývající: veškeré provozní náklady dle požadované úrovně kvality pitné vody a ochrany životního prostředí nové investice nezbytné ke splnění závazků ČR dle Směrnic ES obnovu stávající infrastruktury dle principu udržitelnosti

5 Výše e plně nákladového tarifu v ČR PNT je důležitý ukazatel dle Rámcové směrnice o vodní politice cíl V ČR se plně nákladový tarif pohybuje Kč/m3 Průměrná výše PNT v ČR je přibližně 100 Kč/m3 V ČR PNT je cca. 2,5-krát vyšší než současné vodné a stočné Solidarita čím větší je provozovaná oblast tím nižší je PNT S 3% meziročním růstem dosáhneme PNT cca. za 30 let a do té doby vodárenství bude muset být dotované odvětví

6 Vývoj cen tarifů v ČR R Průměr. meziroční nárůst od r ,6% Příčiny nárůstu n tarifů Nárůst provozních nákladn kladů vyšší požadavky na kvalitu pitné vody vyšší požadavky na čištění odpadních vod zvýšení cen - chemikálie,elektrické energie, poplatky za odběr podzemní a povrchové vody Investice do infrastruktury nové investice pro splnění směrnic ES nutné reinvestice povinnost připravit a realizovat 10-leté plány financování obnovy (novela zákona o vodovodech a kanalizacích) Zdroj: MF Dnes, ČTK

7 Modelový příklad p prognózy tarifů v ČR Cena (vodné + stočné) (Kč/m3) bez DPH ,6% Roky Předpokládaný nárůst tarifů Sociálně únosný tarif Plně nákladový tarif

8 Sociální únosnost tarifů (vodné,sto,stočné) Neexistuje jednoduchá definice sociální únosnosti OECD (2003) Sociální otázky v poskytování a stanovení cen vodárenských služeb, EBRD (2005) Mohou chudí spotřebitelé platit za energii a vodu? Analýza únosnosti zemí s přechodnou ekonomikou Sociální únosnost není pouze otázkou ceny za m 3 záleží i na způsob stanovení cen vodárenských služeb i na různých systémech sociální podpory Světová banka* max. 5% příjmp jmů domácnosti za vodohospodářské služby u nejchudších domácností * Zdroj: European Environment agency (WQ05) Water prices

9 Sociální únosnost tarifů (vodné,sto,stočné) Makro pohled průměrnénáklady na vodnéa stočné ve vztahu k průměrným příjmům (výdajům) domácností Mikro pohled průměrnénáklady na vodnéa stočné dle příjmových skupin regionů typů domácnosti

10 Způsob stanovení výše sociálně únosných tarifů v podmínk nkách ČR 1. Nejchudší domácnosti MIKRO POHLED Čistý měsíční příjem na osobu rodina s dětmi s minimálními příjmy = Kč/měsíc/osobaK Statistická data zpravodajský soubor domácností ČSU za rok 2005 Čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typů domácností za čtvrtletí 2005 Sociálně únosnost za vodohospodářské služby v ČR 5% z Kč K = 189 Kč/měsíc K c na osobu

11 Způsob stanovení výše sociálně únosných tarifů v podmínk nkách ČR 2. Průměrná domácnost MAKRO POHLED Statistická data zpravodajský soubor domácností ČSU za rok 2005 Čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typů domácností za čtvrtletí 2005 Čistý měsíční příjem na osobu v průměrné domácnosti Kč/měsíc/osobaK 189 Kč/měsíc = 2,10 % z podílu příjmu domácnosti Výsledná úvaha tarif nesmí být vyšší než 2% z čistého příjmu p průměrn rné domácnosti

12 Způsob stanovení výše sociálně únosných tarifů v podmínk nkách ČR Index regionální ekonomické charakteristiky Čistý měsíční příjem na osobu v průměrné domácnosti Kč/měsíc/osoba = průměr ČR Celkové čisté roční příjmy na osobu v Kč % z průměru ČR Kraj Hlavní město Praha ,45% Středočeský ,72% Jihočeský ,17% Plzeňský ,38% Karlovarský ,32% Ústecký ,41% Liberecký ,92% Královéhradecký ,73% Pardubický ,13% Vysočina ,36% Jihomoravský ,01% Olomoucký ,25% Zlínský ,32% Moravskoslezský ,25% ČR průměr 94, ,00% Hl. m.praha Příklad: = Kč * 1,385 = Kč * 2% = 249 Kč/měsíc/osoba Moravskoslezský kraj = 9020 Kč * 0,883 = Kč * 2% = 159 Kč/měsíc/osoba Zdroj: Český statistický úřad, Mikrocenzus 2002

13 Statistické údaje o aktuáln lní sociální únosnosti tarifů v podmínk nkách ČR (Kč/měsíc/osoba) 1.Q Q 2006 Čistý peněžní příjem rodin celkem 9134 Kč/měsíc 9735 Kč/měsíc Peněžní vydání za vodné a stočné 110 Kč/měsíc 105 Kč/měsíc Podíl čistých peněžních příjmů 1.20% 1.08% Rodiny s dětmi s min. příjmy 3839 Kč/měsíc 3875 Kč/měsíc Peněžní vydání za vodné a stočné 91 Kč/měsíc 88 Kč/měsíc Podíl čistých peněžních příjmů 2.37% 2.27% Zdroj: Přehled příjmů a peněžní vydání podle typů domácností na osobu v 1. a 2. čtvrtletí 2006 (Český statistický úřad)

14 Srovnání Makro pohledu dle zprávy OECD Země Podíl výdajů v příjmech domácností Země Podíl výdajů v příjmech domácností Polsko % Anglie a Wales 1.2% Maďarsko 2.1% Dánsko 1.1% Turecko % Francie 0.9% Portugalsko 1.6% Slovensko 0.9% Česká republika 1.5% Skotsko 0.7% Lucembursko % Japonsko 0.7% Nizozemí 1.4% Itálie 0.7% Rakousko % Korea 0.6% Německo 1.2% Spojené státy 0.5% Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde dle zprávy OECD jsou problémy se sociální únosností

15 Srovnání Mikro pohledu dle zprávy OECD Země Mexiko Anglie a Wales Česká republika Maďarsko Nizozemí Skotsko Spojené státy Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností 3.84% 3.75% cca. 3,5% 2.53% 2.38% nejchudší 25% 2.24% 0.66% nejchudší 20% Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde dle zprávy OECD jsou problémy se sociální únosností

16 Srovnání dle zprávy EBRD Země Podíl výdajů v celkových příjmech domácností Země Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností Litva 0.8% Lotyšsko 0.7% Estonsko 1.0% Rumunsko 0.7% Lotyšsko 1.1% Litva 0.9% Česká republika 1.2% Česká republika 1.5% Slovinsko 1.3% Polsko 1.8% Slovensko 1.3% Estonsko 2.4% Polsko 2.0% Slovinsko 2.6% Bulharsko 2.5% Bulharsko 2.7% Rumunsko 3.1% Maďarsko 4.0% Maďarsko 4.0% Slovensko 4.3%

17 Výsledky některých n regionáln lních studií Výše vodného a stočného dosahuje od 70 do 115 % sociálně únosného tarifu Současná úroveň platby za vodu nejchudších domácností je již na hranici únosnosti (alespoň v kontextu jiných zemí OECD) Plně nákladový tarif - PNT (bez bez pozitivního vlivu dotací z fondů EU) je sociálně neakceptovatelný

18 Shrnutí je nutné, aby větší část nákladů vodohospodářských služeb byla postupně krytá z plateb za vodné a stočné - současné příjmy z vodného a stočného jsou na úrovni cca. 40% celkových nákladů vodárenských soustav v ČR zároveň víme, že zátěž plateb za vodu nejchudších domácností je již na hranici únosnosti (alespoň v kontextu jiných zemí OECD) jak zvýšit v budoucnosti příjem z plateb vodného a stočného bez negativního dopadu na sociálně nejslabší domácnosti.???

19 Možné cesty. Zvyšující se pásmové tarify cena je složena z více složek dle odběru (4-5 pásem) první složka ceny je určena dle spotřeby pro základní hygienické a podobné potřeby, u nichž je tarifní pásmo mnohem levnější, než vyšší tarifní pásma bohatší domácnosti tím pádem platí více za nadstandardní spotřebu vody (za m3), než se platí za základní spotřebu (bazény, zavlažování..atd) používány např. ve Španělsku, Řecku, Portugalsku, Itálii, Turecku, Belgii, Spojených státech a na Maltě

20 Možné cesty. Rovnováha mezi fixními a variabilními poplatky současná situace v ČR většina příjmů je z variabilních poplatků (fakturovaného objemu) zvýšením fixní části poplatků lze zvýšit spotřebu vody a tím vytvořit prostor pro cenovou politiku s důrazem na sociální únosnost po zaplacení fixní platby může být první část spotřeby levná či zdarma pro nejchudší domácnosti

21 ,1 133,2 189 V+S 1996 V+S 2005 V+S 2005 SOC ÚNOSNÉ 300 PNT 2005 Kč za měsíc m c na jednu osobu (spotřeba 100 litrů x 30 dnů = 3 m 3 )

22 Děkuji za pozornost. RNDr. Miroslav Vykydal, Mott MacDonald Tel: Mob: