Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Podobné dokumenty
Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

Brambor - škrob [Starch potatoes]

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

Digestát jako hnojivo

Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Výroční zpráva o sledování lyzimetrických stanovišť

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

Ověření různých systémů organického hnojení

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Jméno:... Akademický rok:...

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Ověření různých systémů organického hnojení

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení

Vliv kompostu na kvalitu půdy

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Ověření různých systémů organického hnojení

Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti

Ověření různých systémů organického hnojení

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Ekonomické zhodnocení živin v digestátu a ve statkových hnojivech

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: Plzeň Fax: contact@immobio-energie.

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

Travní porosty nové trendy při hospodaření na travních porostech

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍHNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV. Skladovánítuhých hnojiv

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

Č.j.: UKZUZ /2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Seminář Racionální výživa a hnojení olejnin a okopanin a inovace ve výživě a hnojení, Dotační politika v zemědělství

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

UŽITÍ DIGESTÁTU ZEMĚDĚLSKÝCH BIOPLYNOVÝCH STANIC KE HNOJENÍ BRAMBOR

LYZIMETRICKÁ SLEDOVÁNÍ

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy

zení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod

Hnojivo: je látka, která po přidání do živného prostředí rostlin může zlepšovat jejich výživu, tedy i jejich výnosy a jakost (Tesař et al., 1992).

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat?

VÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 druhá č á st

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

Správné hospodaření na půdě

K aktuálním problémům pěstebních technologií ozimé pšenice a jarního ječmene

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/ Financováno z Programu rozvoje venkova

INFLUENCE OF MAIZE CROP S CONCENTRATION TO BIOGAS PRODUCTION

Transkript:

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová

1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky

1. Základní pojmy Produkty anaerobní digesce: Bioplyn methan (50 70%) a CO 2 Fugát (procesní voda) je tekutý produkt vyhnívacího procesu, má charakter odpadní vody. Je silně zakalený, obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek (odváděn do ČOV). Digestát zbytek po fermentačním procesu, vznikající anaerobní fermentací při výrobě bioplynu

2. Registrace Digestát je organické hnojivo a musí splňovat limitní hodnoty rizikových prvků (Vyhláška č. 474/2000 Sb.). uvádění do oběhu prodejem nebo jiným způsobem (i při použití na vlastní pozemky) nazákladě registrace podle 4 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů. je hnojivo s rychle uvolnitelným N (C/N do 10) použití je možné tak, jak vychází z fermentoru (zásobní nádrže) nebo po odvodnění a využití tuhé a tekuté frakce zvlášť.

Charakteristika digestátu a použití oproti statkovým hnojivům vzhledem k použitým surovinám vysoký celkový obsah N (0,2 1% pův.hm.), ph (7 8), nižší obsah C sušina v rozmezí od 2 13 % riziko ztrát N v plynné formě aplikace hadicovými aplikátory dávka není omezena, obdobně jako kejda zohlednit obsah N při obsahu 0,5% N celk přidávce1t(1m 3 ) digestátu 5kgN/ha labilnější frakce org. hmoty krmiv využita zvířaty, mírně labilní frakce výkalů spotřebovala anaerobní digesce, do půdy digestát vnáší už stabilní, obtížně rozložitelnou org. hmotu. Její stabilita je tím větší, čím dokonaleji BPS pracuje, čím vyšší je výtěžek bioplynu a tím je hlubší degradace organické hmoty VLIV DIGESTÁTU NA KVALITU PŮDY CÍL POKUSU

3. Popis pokusných materiálů Testované materiály Kejda Digestát BPS Lípa Digestát BPS Telč CMC kompost (CMC Náměšť a.s.) Primární surovina Pevné výkaly, moč, voda Kukuřičná senáž + kejda Kukuřičná senáž + kejda Registrované organické hnojivo vyrobené řízenýmkompostováním

4. Metodika pokusu založen na zkušební stanici ÚKZÚZ Lípa u Havl. Brodu na jaře 2011 Charakteristika: BVO, 505 m.n.m., půdní druh: písčitohlinitá, půdní typ: kambizem, průmroční teplota 7,7 C, prům. roční srážky 632 mm Pokusná plodina: rané brambory, odr. Adéla Každá pokusná varianta 4 x opakována Schéma pokusu 1. Nehnojeno kontrola 2. LAV (bilančnídávka 120kgN/ha) 3. Kejda (bilanční dávka 120 kg N/ha) 4. Digestát BPS Lípa (bilančnídávka 120kgN/ha) 5. Digestát BPS Telč (bilančnídávka 120kgN/ha) 6. CMC kompost Náměšť (bilančnídávka 240kg N/ha)

Použitá hnojiva Chemické vlastnosti obsah v sušině aplikační dávka t/ha sušina N P2O5 K2O Kejda zlípy 7,8 3,2 0,8 3,8 48 Digestát BPS Lípa 7,1 6,0 1,0 5,3 28 Digestát BPS Telč 5,3 6,3 1,05 6,5 35 CMCkompost org. hnojivo 55 1,1 40 dvojnásobná dávka

Základní informace o průběhu pokusu 28.4. příprava půdy 2x kombinátorem a 1x rotační brány hnojení min.hnojivem, kejdou, kompostem a digestáty 29.4. sázení 5.5. postřik Afalon 45 SC(2l/ha) + Comand 36 CS (0,2l/ha) 16.6. postřik Consento (2l/ha) + Calypso 480 CS (0,1l/ha) 28.6. postřik Casoar (2,5l/ha) 12.7. postřik Consento (2l/ha) + Biscaya 240 OD(0,2l/ha) 25.7. postřik Revus (0,6l/ha) 3.8. postřik Altima 500 SC (0,4l/ha) 11.8. postřik Infinito (1,6l/ha) 22.8. postřik Ranman (0,2l/ha) 30.8. sklizeň

1. Nehnojená kontrola 2. Minerální hnojení N 3. Kejda

1. Nehnojená kontrola 4. Digestát BS Lípa 5. Digestát BS Telč 6. CMC Kompost

5. Výsledky Zhodnocení výnosu brambor Pokusné varianty Obsah dusíku Výnos t/ha Relativní srovnání % 1.Nehnojená kontrola 0 35,6 75 100 2.LAV (minerální hnojivo) 27 % 47,3 100 132 3.Kejda zlípy 3,2 % 61,2 129 172 4.Digestát BS Lípa 6,0 % 43,9 93 123 5.Digestát BS Telč 6,3 % 45,8 97 129 6.CMC kompost 1,1 % 40,7 86 114

Statistické zhodnocení výnosů hlíz

Velikostní třídění hlíz Pokusné varianty do 40 mm 40 70 mm nad 70 mm 1.Nehnojeno kontrola 2,8% 94,5% 2,7% 2.LAV (minerální hnojivo) 2,5% 81,4% 16,2% 3.Kejda zlípy 0,4% 81,2% 18,4% 4.Digestát BPS Lípa 1,4% 95,0% 3,6% 5.Digestát BPS Telč 1,5% 90,8% 7,7% 6.CMC kompost 2,5% 88,3% 9,2%

Obsah nitrátů v hlízách v mg.kg čerstvé hmoty Pokusné varianty Obsah nitrátů Relativní srovnání % 1.Nehnojeno 139 100 81 2.LAV (min. hnojivo) 171 123 100 3.Kejda z Lípy 264 190 154 4.DG BPS Lípa 111 70 65 5.DG BPS Telč 68 49 40 6.CMC kompost 118 85 69 Vyhláška MZ č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin je stanoveno nejvyšší přípustné množství 300 mg.kg 1 N NO3.

Kvalitativní vlastnosti hlíz škrob Pokusné varianty Obsah škrobu% Relativní srovnání % 1.Nehnojeno 16,1 100 113,4 2.LAV (min. hnojivo) 14,2 88,2 100 3.Kejda z Lípy 12,9 80,1 90,8 4.DG BPS Lípa 15,7 97,5 110,6 5.DG BPS Telč 15,2 94,4 107,0 6.CMC kompost 15,8 98,1 111,3

Obsah makroprvků v sklizených hlízách [%] Pokusné varianty sušina % N P K Ca 1.Nehnojeno 19,5 1,09 0,24 2,15 <0,05 2.LAV (min. hnojivo) 20,1 1,60 0,27 1,90 <0,05 3.Kejda z Lípy 19,7 1,26 0,26 2,12 <0,05 4.DG BPS Lípa 23,1 1,01 0,19 1,72 <0,05 5.DG BPS Telč 21,5 1,10 0,19 1,85 <0,05 6.CMC kompost 21,0 1,37 0,19 1,62 <0,05

Analýzy půdy po sklizni obsah N min před založením a po sklizni 140 Obsah dusíku v ornici a podorničípo sklizni H1: 0 30 cm H2: 30 60 cm obsah N kg/ha 1 120 100 80 60 40 20 0 14 21 před založením 1.Nehnojeno kontrola 11 5 38 42 19 99 11 12 46 51 2.LAV 3.Kejda z Lípy 4.DG BPS Lípa 5.DG BPS Telč 6.CMC kompost 14 61

Obsah půdního dusíku po sklizni 140 N NO 3 snadno dostupný kořenům mobilní hromadí se v rostlinách obsah N NO3 v kg.ha 1 120 100 80 60 102,9 63,3 40 47,5 52,8 39,3 44,1 20 11,2 18,5 5,5 11,6 11,9 13,7 0 6.CMC 1.Nehnojeno 2.LAV 3.Kejda z Lípy 4.DG BPS Lípa 5.DG BPS Telč kompost H1: 0 30 cm 39,3 44,1 102,9 47,5 52,8 63,3 H2: 30 60 cm 11,2 5,5 18,5 11,6 11,9 13,7 N NH 4 + fixovaný v jílových minerálech pouze 10 30% využitelných rostlinami obsah N NH4 v kg.ha 1 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 1,52 1,49 1,54 1,52 1,52 1,54 0,76 0,77 0,77 0,72 0,76 0,76 0,0 6.CMC 1.Nehnojeno 2.LAV 3.Kejda z Lípy 4.DG BPS Lípa 5.DG BPS Telč kompost H1: 0 30 cm 1,52 1,49 1,54 1,52 1,52 1,54 H2: 30 60 cm 0,76 0,77 0,77 0,72 0,76 0,76

Roční bilance DUSÍKU VSTUPY Dodané živiny minerálně a organicky VÝSTUPY Odběr živin sklizní Výnosy + chemické analýzy Pokusné varianty dodaný N hnojivy[kg.ha 1 ] odběrn sklizní [kg.ha 1 ] BILNACE N [kg.ha 1 ] 1.Nehnojeno 0 97,0 97,0 2.LAV (min. hnojivo) 120 189,2 69,2 3.Kejda z Lípy 120 192,8 72,8 4.DG BPS Lípa 120 110,8 9,2 5.DG BPS Telč 120 126,0 6,0 6.CMC kompost 240 139,4 19,4

Závěry VÝNOSY VELIKOSTNÍ TŘÍDĚNÍ Pozitivní reakce porostů na digestáty, kejdu i kompost Kejda (61 t/ha) zvýšení výnosu o 29 % proti LAV Digestát Lípa (44 t/ha) o 7 % nižší výnos než LAV Digestát Telč (46 t/ha) o 3 % nižší výnos než LAV CMC kompost (47 t/ha) o 14 % nižší výnos než LAV Kejda adigestátynejmenší podíl hlíz do 40 mm Digestát Lípa 95 % podíl hlíz 40 70 mm Kejda vyšší podíl hlíz (18,4 %) než LAV (16,2%) nad 70 mm

KVALITATIVNÍ VLASTNOSTI HLÍZ pozitivní vliv DG a kompostu na obsah nitrátů o 15 51 % méně než LAV nejvyšší obsah škrobu u nehnojené kontroly (16,1%) zřeďovací efekt DG a kompost (15,2 15,8 %) tj. o 7 11,3 % vyšší obsah škrobu než LAV (12,9 %) Obsah N nejvyšší po hnojení LAV (1,6 % N) a kompostem (1,37 % N) obsah P a K nejlépe ovlivnilo hnojení LAV a kejdou

ZHODNOCENÍ PŮDNÍCH VLASTNOSTÍ obsah Nmin převládal po sklizni po kejdě v obou horizontech (H1 99 kg/ha; H2 19 mg/19 kg/ha) Nmin po hnojení DG i kompostem převýšil hnojení LAVem převládající mobilní frakce N NO 3 nejvyšší po kejdě v obou horizontech frakce N NH 4+ velmi vyrovnaná, nebyl hnojením ovlivněn příznivý vliv kejdy a DG Telč na zásobu příst. P. kladná roční bilance N po DG z Lípy + 9 kg N/ha mírně záporná bilance po DG Telč ( 6 kg N/ha) a kompostu ( 19 kg N/ha)

Plány Pokračování pokusu v dalších letech: rok.2012 ozimá pšenice Zhodnocení agrochemických a fyzikálních (vlastností půdy, poměr C:N, obsah oxidovatelného uhlíku, humusu a změny vobsazích přístupných živin)

DĚKUJI ZA POZORNOST michaela.smatanova@ukzuz.cz