Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát", aby dobře prospívalo V období 2. a 3. měsíce dochází k výrazným změnám ve vývoji chování dítěte. Zatímco v 1. měsíci dítě bdělo jen velmi krátkou dobu, ve 2. a zejména pak ve 3. měsíci se délka bdění prodlužuje. Stanovit přesně, kolik času by mělo být dítě v tom kterém věku bdělé, není možné, protože mezi dětmi jsou od narození značné individuální rozdíly. Některé děti prospí více času, a tím je jiná i délka jejich bdění. A protože je doba klidného bdění v tomto věku přece jen ještě krátká, je dobré takových chvilek využít ke kontaktu s děťátkem. POHYBOVÝ VÝVOJ Ve 2. a 3. měsíci dochází také ke změnám v pohybovém vývoji dítěte. Děti tráví stále nejvíce času v poloze na zádech. Držení jejich tělíčka je zde postupně jistější a více symetrické. Ke konci 3. měsíce už udrží hlavičku většinou ve střední poloze a hlavička neklesá ke straně. To je velice důležité jak pro další pohybový rozvoj, tak i pro duševní vývoj, protože děťátko má větší možnosti prohlížet si okolí. Také když chováme naše malé v náručí ve svislé poloze u ramene, je patrné, že se snaží držet hlavičku vzpřímenou a pěkně se rozhlížet, i když ještě někdy přece jenom zakolísá. Položíme-li děťátko na bříško a již jsme ho na tuto polohu pomalu zvykali od narození, jak jsme o tom psali výše, bude se stále víc snažit zvedat hlavičku a opírat se o předloktí. Doba, po jakou vydrží v této poloze, se bude postupně prodlužovat a bude mu příjemná. Naučí se totiž vidět svět z jiného úhlu, čímž se prohloubí jeho zvídavost a získá nové zkušenosti. 1 / 5
Správné zvední hlavičky v poloze na bříšku, tzv. pasení hříbátek, je pro další vývoj důležitá dovednost, kterou praktický lékař při preventivních prohlídkách hodnotí. VÝVOJ POHYBŮ RUČEK A ROZUMOVÝ VÝVOJ V této době se zlepšuje rovněž pohybová koordinace paží děťátka. Když leží na zádíčkách, může se při pohybu ručkama bezděčně dotknout visící hračky a náhodně ji rozhoupat. Postupně si začne uvědomovat, co samo způsobilo, a tuto činnost pak znovu a znovu bude procvičovat. Zdokonaluje se tak nejen v provádění cílených pohybů paží a ruček k hračce, ale rozvíjejí se i myšlenkové procesy spolu s pozorností a pamětí. Rozvíjí se také postupně vzájemná koordinace ruček pod kontrolou zraku, čímž dochází k další významné změně: dítko je schopno hračky zrakem nejen vnímat, ale také se jich časem samo úmyslně dotýkat a nakonec i uchopit, což se daří spíš až na konci 3. měsíce nebo v následujícím věkovém období. Důležitým momentem ve vývoji je také to, když si děťátko začne jednou ručkou chytat druhou, začne si je spojovat a ohmatávat, aniž je zpočátku pozoruje očima. Takové spojování ruček jedna maminka trefně označila jako modlení" a objevuje se obvykle koncem 3. měsíce života. VNÍMÁNÍ OKOLNÍHO SVĚTA Současně dochází ke změnám ve vnímání okolního světa. Zatímco nejmenší děťátko nejlépe pozoruje, pokud je předmět vzdálen od jeho očí asi 25-30 cm, dvou- až tříměsíční dítě pozoruje čím dál lépe i vzdálenější předměty. Také reakce na zvuk se ve 2. a 3. měsíci stávají výraznější, zřetelnější a dítě se učí rozeznávat různé zvuky a dávat je do souvislosti s konkrétními osobami a věcmi. Stále však z okolního světa nejvíc upoutávají pozornost děťátka lidský obličej a hlas. 2 / 5
VÝVOJ ŘEČI Velká změna nastává ve vývoji řeči. Zatímco v 1. měsíci života je hlavním hlasovým projevem dítěte pláč, ve 2. a 3. měsíci pláče ubývá a v klidném, spokojeném bdění začíná kojenec broukat. V prvních 6-8 týdnech se zvuky hlasu rozvíjejí do hlásek podobným samohláskám, ve 2. až 3. měsíci se více podobají souhláskám (měkkým zadopatrovým souhláskám, například g"). Jakmile je dítě schopné vydávat různé zvuky, začne s hlasem experimentovat", hrát si s ním. Hra s hlasem je spojována s radostí, kojenci si při ní obohacují hlasový rejstřík a učí se řídit nové důležité vlastnosti zvuků, jako jsou tón hlasu, melodie, důraz a hlasitost. SOCIÁLNÍ A CITOVÝ VÝVOJ V průběhu 2. měsíce života se začíná zpravidla u dětí objevovat sociální úsměv, který označil známý dětský psycholog profesor Zdeněk Matějček za epochální" vývojový pokrok v citovém a sociálním vývoji dětí nejranějšího věku. Úsměv už není jen pouhou neuvědomělou grimasou. Nyní je již vědomý a má důležitou společenskou úlohu - děťátko dává najevo radost, že vidí dospělého, a navazuje s ním kontakt. Takovému úsměvu nikdo z nás neodolá. Radostně ho opětujeme, dítko zdravíme a povídáme si s ním, což je mu obvykle příjemné a své radostné vzrušení nám dává najevo celým tělíčkem. Začíná si postupně také uvědomovat, že svým úsměvem, ale i jiným chováním (například pláčem) vyvolává u okolí určité reakce. Na základě takových zkušeností mu bude stále zřejmější, že může svým chováním působit na své blízké. Jsou to počátky uvědomování si vlastní osoby prostřednictvím opakované komunikace s jeho nejbližšími, což je pro sociální a citový vývoj velice důležité. K tomu přispívají i nové zkušenosti s vlastním tělíčkem (například když si ohmatává ručky) nebo když působí na své neživé prostředí (například úmyslně rozhoupe zavěšenou hračku). A za to, co již děťátko zvládne, by mělo být vždy pochváleno, neboť pochvala a uznání jsou důležité základní kameny při budování vztahu děťátka k sobě samému. 3 / 5
JAK SI HRÁT S DĚTMI VE VĚKU 2-3 MĚSÍCŮ Charakterizovali jsme hlavní změny ve vývoji chování dítěte, které nastávají ve 2. a 3. měsíci života. To nám usnadní uvažovat o tom, jak si nejlépe s dětmi v tomto věku hrát. Jakmile je děťátko klidné a má otevřené oči, snaží se dospělý zachytit jeho pohled a upoutat jeho pozornost. Při svém snažení zpravidla děťátko zdraví", jak jsme to popsali v předchozí kapitole. Takové chování přispívá k navození úzkého kontaktu mezi dospělým a dítětem. Když se podaří navázat s děťátkem zrakový kontakt, můžeme zkoušet, zda upoutá jeho pozornost také nějaká hračka. Nejdříve děťátku ukazujeme hračku ve střední linii nad jeho hrudníčkem. Dvouměsíční děťátko se obvykle na hračku zadívá a pak v radostném vzrušení zvedne k hračce prudce ručky i s nožkami. Na konci 3. měsíce se některým dětem již podaří nabízenou hračku uchopit oběma rukama. Když dítě zafixuje hračku zrakem, můžeme s ní zkusit pomalu pohybovat na jednu stranu a pak zase zpět do středu a pokračovat na druhou stranu a lákat tím maličké, aby pohyb hračky sledovalo očima i hlavičkou. Nejmenší děti obvykle nejvíc zaujmou hračky kontrastních barev, jako jsou černá s bílou nebo v barevném pásmu od oranžové k červené. Sledování bývá snadnější, jestliže hračka vydává nějaký zvuk, protože pozornost upoutá nejen podnět zrakový, ale i podnět sluchový. Proto bývají v oblibě zejména různá chrastítka. Děťátku můžeme ukazovat i větší hračky, které mají v sobě zabudované hrací strojky. Je-li taková hračka navíc barevně kontrastní, pak spolu s její opakující se melodií může malé dítko dobře zklidnit a upoutat jeho pozornost. Ke hře nepodněcujeme dítě jen tím, že mu sami ukazujeme hračky. Dobré je, aby mělo děťátko v době bdění hračku nad sebou zavěšenou. Potom má možnost pozorovat hračku i tehdy, když se jím přímo nezabýváme. V tom můžeme vidět počátky samostatné hry. Postupně se bude náš potomek ručkama zavěšené hračky dotýkat. Nejdříve jen náhodně, což časem upoutá jeho pozornost. Opakováním si začne uvědomovat vztah mezi pohybem paží, dotykem hračky, jejím rozhoupáním, a pokud to bude třeba chrastítko, tak i zvukem. Z náhodné činnosti se postupně stane činnost úmyslná a děťátko si začne samo hrát. 4 / 5
Můžeme také zkoušet vložit našemu maličkému hračku do ruky. Zpočátku mívají děti ještě prstíky sevřené do pěstičky, takže je vhodné, když se hračkou ručičky nejdříve dotkneme, čímž navodíme její rozevření. Potom hračku vložíme do dlaně a děťátko ji zpravidla prsty sevře. V tomto věkovém období si děti uchopení a držení hračky ještě neuvědomují. Pokud však mají příležitost k takové činnosti, může se stát, že ke konci 3. měsíce se ručka s hračkou dostane do zorného pole dítěte a ono se krátce na hračku, kterou drží, zadívá. Autoři: PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc., PhDr. Daniela Sobotková, CSc. Zdroj: www.babyweb.cz 5 / 5