týden Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.zelenina@szif.cz Ročník IX., týdeník, 4.11. 2005 ZPRÁVA O TRHU ZELENINY Vývoj cen: Ceny zemědělských výrobců Obsah: Zelí pro zpracování... Kapusta hlávková... Zelí bílé konzumní... Mrkev a karotka... Cibule netříděná suchá... 3,20 Kč/kg 6,40 Kč/ks 3,80 Kč/kg 4,80 Kč/kg 4,30 Kč/kg Komoditní zpravodajství... Ceny zemědělských výrobců... Obchodní ceny... Spotřebitelské ceny... Informace ze zahraničních trhů... 1 2 3 5 5 Komoditní zpravodajství Komoditní zpravodajství Ceny zemědělských výrobců Ve týdnu posílila průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) hlávkové kapusty kusové, a to o 0,80 Kč/ks na 6,40 Kč/ks, tj. o 14,3 %. CZV zelí pro zpracování vzrostla proti předchozímu týdnu v průměru o 0,40 Kč/kg na 3,20 Kč/kg, tj. o 14,3 %. Posílila také průměrná CZV květáku o 0,80 Kč/ks na 12,80 Kč/ks, tj. o 6,7 %. O 12,7 % (o 0,70 Kč/kg) na 4,80 Kč/kg poklesla průměrná CZV mrkve a karotky. CZV netříděné suché cibule se ve týdnu snížila v průměru o 0,30 Kč/kg na 4,30 Kč/kg, tj. o 6,5 %. Producentské ceny čínského zelí se pohybovaly v rozpětí od 3,60 do 6,- Kč/kg, průměrná CZV činila 4,90 Kč/kg. Obchodní ceny Ve týdnu se výrazně změnila průměrná obchodní nákupní cena (NC) importované zelené papriky, proti týdnu předchozímu poklesla o 5,20 Kč/kg (o 23,1 %) na 17,30 Kč/kg, její obchodní odbytová cena (OC) oslabila o 2,60 Kč/kg na 22,40 Kč/kg, tj. o 10,4 %. U červené cibule z dovozu poklesla NC v průměru o 1,70 Kč/kg (o 16,0 %) na 8,70 Kč/kg, OC poklesla o 1,80 Kč/kg (o 13,9 %) na 10,90 Kč/kg. Průměrná NC rajčat ze zahraniční produkce se ve sledovaném týdnu snížila o 1,10 Kč/kg (o 5,4 %) na 19,80 Kč/kg, jejich OC o 1,50 Kč/kg (o 5,7 %) na 24,- Kč/kg. U kysaného baleného zelí vzrostla NC o 1,- Kč/kg (o 17,9 %) na 6,30 Kč/kg, jeho průměrná OC se však snížila o 0,20 Kč/kg na 7,- Kč/kg, tj. o 2,4 %. NC květáku z dovozu posílila o 1,40 Kč/ks (o 10,7 %) na 14,70 Kč/ks, OC vzrostla o 3,20 Kč/ks (o 19,9 %) na 19,20 Kč/ks. Přestože se NC tuzemské mrkve a karotky proti předchozímu týdnu nezměnila (v průměru činila 5,10 Kč/kg), její OC se zvýšila o 0,50 Kč/kg na 7,10 Kč/kg, tj. o 7,6 %. TIS ČR SZIF 1
Ceny zemědělských výrobců Ceny zemědělských výrobců vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy Datum zjištění ceny: týden (k 2.11. 2005) Kč/MJ MJ Ceny zemědělských výrobců Změna průměrné CZV proti 43. týdnu 2005 min max průměr v Kč v % Celer kg 6,60 11,00 8,50 + 0,50 + 6,3 Cibule netříděná suchá kg 4,50 4,30-0,30-6,5 Červená řepa kg * Kapusta hlávková kg 4,50 6,00 5,10 + 0,10 + 2,0 Kapusta hlávková ks 5,00 7,50 6,40 + 0,80 + 14,3 Květák ks 10,00 14,50 12,80 + 0,80 + 6,7 Mrkev a karotka kg 4,50 5,00 4,80-0,70-12,7 Petržel kg 12,00 13,00 12,40 + 0,40 + 3,3 0 Pór kg * Zelí bílé konzumní kg 3,00 4,50 3,80 0,00 0,0 červené kg 6,50 5,30 + 0,10 + 1,9 čínské kg 3,60 6,00 4,90.. pro zpracování kg 3,00 3,60 3,20 + 0,40 + 14,3 Poznámka : Ceny zemědělských výrobců jsou uváděny bez DPH a bez dopravy. MJ = měrná jednotka; * = méně než 3 respondenti,. = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Pramen : ZUČM Kč/kg 6,00 Vývoj CZV bílého hlávkového zelí od 35. do týdne roku 2003-2005 2005 2004 2003 5,00 3,00 5,20 5,20 4,50 3,40 3,80 4,30 3,80 3,80 2,00 1,00 2,30 2,10 2,20 2,20 2,10 2,00 1,90 1,90 1,90 1,80 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. Týden Pramen: Podle údajů ZUČM zpracoval TIS ČR SZIF. 2
Porovnání průměrných CZV mrkve a karotky I. jak. třídy Kč/kg Rok Týden 38. 39. 40. 41. 42. 43. 2004 4,20 3,90 3,90 3,80 3,80 3,60 3,50 2005 5,50 5,70 5,70 5,30 5,50 5,50 4,80 % 05/04 131,0 146,2 146,2 139,5 144,7 152,8 137,1 Pramen: Podle údajů ZUČM zpracoval TIS ČR SZIF. Porovnání průměrných CZV petržele I. jak. třídy Kč/kg Rok Týden 38. 39. 40. 41. 42. 43. 2004 10,90 11,20 9,30 10,10 10,10 9,80 9,30 2005 13,30 13,40 13,40 11,90 12,00 12,00 12,40 % 05/04 122,0 119,6 144,1 117,8 118,8 122,4 133,3 Pramen: Podle údajů ZUČM zpracoval TIS ČR SZIF. Obchodní ceny Obchodní nákupní ceny vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy Datum zjištění ceny: Kč/MJ MJ Nákupní ceny z domácí produkce z dovozu min max průměr ±44/43 min max průměr ±44/43 Cibule světlá suchá kg 3,50 5,30 4,30-0,20 * červená kg * 8,40 8,90 8,70-1,70 Česnek kg * 3 45,00 39,70-1,00 Kapusta hlávková kg 5,50 7,20 6,20-0,20 Křen kg * 35,50 42,20 38,20. Květák ks * 12,00 16,90 14,70 + 1,40 Mrkev a karotka raná kg 4,50 5,50 5,10 0,00 * Paprika bílá kg * 15,50 25,00 21,40. červená kg * 18,00 24,50 22,20-1,50 zelená kg * 14,50 23,20 17,30-5,20 oranžová kg * * žlutá kg * 21,00 29,10 24,60-0,80 Pór kg * 12,10 15,00 13,10 + 0,10 Rajčata kg * 17,80 22,10 19,80-1,10 Ředkev bílá ks * * Salát hlávkový ks * 5,50 6,40 5,80. Zelí bílé kg 3,30 5,10 4,20-0,20 * červené kg 6,00 6,40 6,10 + 0,30 * kysané balené ks 5,70 7,20 6,30 + 1,00 * pekingské rané kg * * Žampiony kg * 32,00 39,20 36,60 0,00 Poznámka : Nákupní cena je cena bez DPH. MJ = měrná jednotka; * = méně než 3 respondenti;. = Ceny nebyly v předchozím týdnu k dispozici. Pramen : TIS ČR SZIF 3
Obchodní odbytové ceny vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy Datum zjištění ceny: Kč/MJ MJ Odbytové ceny z domácí produkce z dovozu min max průměr ±44/43 min max průměr ±44/43 Brokolice (500 g) ks * 11,60 16,00 14,20 + 0,80 Celer bez natě kg * 8,00 11,90 10,20-1,00 Cibule suchá světlá kg 5,00 6,60 5,70-0,30 3,70 6,00 5,10 + 0,10 červená kg * 9,30 12,90 10,90-1,80 šalotka ks * * Cuketa kg * * Česnek kg * 40,00 62,30 51,30-1,00 Červená řepa kg 6,00 8,00 7,20 + 0,10 6,10 7,90 6,90-0,50 Kapusta hlávková kg 6,80 8,90 8,00 + 0,10 6,80 8,90 7,80. Kedluben ks * 6,30 8,00 7,00 0,00 Křen kg * 48,70 52,00 49,90 + 1,50 Květák ks * 16,00 24,30 19,20 + 3,20 Meloun vodní kg * * Mrkev a karotka kg 5,40 8,50 7,10 + 0,50 6,00 7,90 7,10-0,60 Okurky hadovky kg * 14,50 20,60 17,20 0,00 nakládačky kg * * salátové kg * 14,90 20,00 18,30 0,00 Paprika bílá kg * 18,50 44,30 31,70. červená kg * 25,00 33,10 27,90-1,80 zelená kg * 18,50 29,00 22,40-2,60 oranžová kg * 28,10 29,90 29,20 - žlutá kg * 25,90 34,20 29,90 - slovenská kg * * Petrželová nať kadeřavá kg * * Pór kg * 13,90 21,50 16,00-0,10 Rajčata kg * 19,90 27,30 2-1,50 Ředkev bílá ks * 12,90 16,10 14,40 + 0,90 Salát hlávkový ks * 5,50 8,50 7,00-0,30 barevný ks * 12,50 14,90 13,30-1,60 ledový ks * * Zelí bílé kg 3,70 6,50 5,30-0,30 * červené kg 7,00 8,20 7,50 0,00 * krouhané kg 5,50 8,20 7,00-0,20 * kysané balené ks 6,90 9,00 7,50 0,00 6,00 7,90 7,00 0,00 kysané volné kg * 9,90 10,00 9,90 0,00 pekingské rané kg * 7,60 10,00 8,80-0,30 Žampiony kg * 4 52,50 47,00 + 0,40 Poznámka : Nákupní cena je cena bez DPH. MJ = měrná jednotka;* = méně než 3 respondenti;. = Ceny nebyly v předchozím týdnu k dispozici. Pramen : TIS ČR SZIF 4
, INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Spotřebitelské ceny Srovnání průměrných spotřebitelských cen vybraných druhů zeleniny Kč/kg Druh/týden 26. 28. 30. 32. 34. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. Papriky 54,04 44,72 41,25 42,34 38,69 36,36 40,94 43,11 40,20 40,78 44,02 42,70 42,58 Rajská jablka 32,43 29,83 37,93 31,35 29,90 30,25 27,50 27,86 27,97 28,67 34,87 37,19 34,80 Karotka pravá 22,58 19,08 16,80 14,73 13,50 12,66 12,42 11,92 11,96 11,17 10,86 10,45 10,73 Poznámka: Spotřebitelské ceny v týdenních šetřeních jsou zjišťovány u malého souboru prodejen, proto mají uváděné ceny pouze orientační charakter. Pramen: ČSÚ Informace ze zahraničních trhů Ceny zemědělských výrobců zeleniny ve Španělsku region Valencie Datum zjištění ceny: 25.10. 2005 EUR/MJ MJ Cena minimální Cena maximální Cuketa kg 0,35 0,45 Květák kg 0,25 0,66 Celer s natí kg 0,18 0,21 Paprika zelená kg 0,35 0,75 Okurky polní kg 0,25 0,40 Rajčata kg 0,35 0,70 Pramen : FAMMU/FAPA Obchodní ceny zeleniny ve Velké Británii - tržnice New Covent Garden Datum zjištění ceny: 25.10. 2005 USD/MJ Země původu MJ Průměrná cena Brokolice Velká Británie kg 1,70 Celer (karton 12 ks) Velká Británie ks 0,30 Paprika zelená G Nizozemí kg 1,52 Paprika červená G Nizozemí kg 1,43 Paprika žlutá G Nizozemí kg 0,18 Květák (karton 12 ks) Velká Británie ks 0,57 Pór Velká Británie kg 0,98 Zelí bílé Nizozemí kg 0,30 červené Nizozemí kg 0,30 Rajčata Španělsko kg 0,82 Pramen : USDA Fruit and Vegetables Market News 5
INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Přehled cen zeleniny v Chorvatsku Datum zjištění ceny: 24.10-30.10. (43. týden) 2005 HRK/kg Velkotržnice Tržnice Prodejny min max průměr min max průměr min max průměr Rajčata 4,92 12,50 8,03 15,00 10,00 8,40 12,99 10,61 Papriky celkem 3,00 14,75 6,65 3,00 20,00 7,64 3,99 24,99 13,03 Okurky salátové 11,00 6,80 3,00 1 6,94 4,25 1 8,01 Cibule 1,70 6,00 2,56 2,00 10,00 4,82 1,99 6,00 3,86 Mrkev 3,00 8,00 4,63 5,00 10,00 6,95 4,90 10,00 6,41 Květák 6,50 11,00 8,41 15,00 10,21 6,49 18,00 11,27 Salát celkem 3,00 8,50 6,27 5,00 15,00 9,93 6,00 16,00 9,65 Zelí bílé 1,00 2,50 1,88 1,00 8,00 3,35 1,99 2,82 Žampiony 15,00 2 18,94 16,00 28,00 21,09 19,99 29,99 26,46 Poznámka: - = údaje nejsou k dispozici. Pramen : TISUP - Voće i povrče Obchodní ceny zeleniny v Maďarsku Datum zjištění ceny: týden (k 2.11. 2005) HUF/MJ MJ Velkoobchod Debrecen Kecskemét Miskolc Szeged Cibule žlutá kg 43 50 50 80 Česnek kg 400 350 340 - Kedluben ks 40 40 45 50 Mrkev kg 80 70 80 80 Okurky hadovky kg 180 - - 160 Paprika žlutá kg 160 140-150 Petržel kg 160 180 150 170 Rajčata kulatá kg 200 - - 200 Poznámka: - = údaj není k dispozici. Pramen : AKII Obchodní ceny vybraných druhů zeleniny v Itálii EUR/kg Týden 17.10. - 23.10. 2005 10.10. - 16.10. 2005 ± % Cuketa rychlená 0,67 0,78-14,11 Květák a brokolice 0,49 0,49 0 Mrkev 0,10 0,10 0 Papriky 0,59 0,59 0 Papriky rychlené 0,50 0,45 11,11 Rajčata 0,35 0,35 0 Rajčata rychlená 0,60 0,54 11,11 Rajčata cherry 1,13 1,11 1,80 Salát 0,28 0,31-9,68 Špenát 0,45 0,45 0 Pramen: ISMEA, Servizi per il Mercato Agricolo Alimentace 6
Kvalita zeleniny z pohledu legislativy EU Zelenina patří mezi potraviny o jejichž prospěšnosti není nutné dlouze diskutovat. Téměř všechny druhy zeleniny obsahují značné množství biologicky aktivních látek, které působí preventivně proti vzniku některých, zvláště civilizačních onemocnění (choroby srdce a cév, nádorová onemocnění a onemocnění degenerativní, která jsou spojena s věkem). Zelenina napomáhá při zvýšení odolnosti organismu proti infekčním a respiračním nemocím, správnému fungování sliznic a kůže. Prohřešky proti spotřebě zeleniny se odrážejí především na zdravotním stavu lidí. Názorně nás o tom mohou přesvědčit statistiky a studie Světové zdravotnické organizace, které jednoznačně mluví ve prospěch nutnosti zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Ze zdravotnických statistik je zřejmé, že v těch částech světa, kde zelenina tvoří významnou část stravy je zřetelně nižší výskyt nádorů trávícího ústrojí, než v zemích s nízkou spotřebou. Zelenina obsahuje mnoho látek důležitých pro imunitní systém a pro řízení řady biochemických procesů probíhajících v lidském organismu. výživového hlediska můžeme z těchto látek jmenovat hlavně vitamíny a minerální látky, flavonoidy a karoteny. Spotřebu je třeba zvýšit Od roku 1990 došlo v celkové spotřebě potravin ke značným kvalitativně-kvantitativním změnám. Základní změnou, ve srovnání s obdobím před rokem 1990, je snížení spotřeby potravin živočišného původu a růst spotřeby potravin rostlinného původu. Jednou z hlavních potravinových komodit, které v posledních létech zaznamenaly nárůst spotřeby je zelenina. Přestože spotřeba této komodity stoupla, z hlediska doporučeného denního příjmu vitamínů, vlákniny, některých minerálních látek a stopových prvků ještě zdaleka nedosahuje doporučených hodnot. Cesta k dosažení optimální hodnoty spotřeby závisí na kvalitě, ceně, způsobu úpravy a vizuální prodejnosti. Nedostatky v kvalitě S dobrou sklizní souvisí samozřejmě také úspěšný prodej nebo jinak řečeno zpeněžení. A zde začíná problém. Spotřebitel je stále náročnější a již se nespokojí s jakoukoli kvalitou zboží a výběrem několika málo druhů. Požaduje zboží lákavě vyhlížející, zeleninu omytou a nabízenou v atraktivním obalu. Naši zemědělci a pěstitelé nebo možná prodejci tyto požadavky podceňují nebo je nedovedou zcela naplnit. Zelenina nasypaná v bednách, otlučená a mnohdy nahnilá nikoho nenadchne. Spotřebitel se proto mnohdy raději uchýlí k nákupu zboží z dovozu, které je lépe připraveno k prodeji, i když je dražší. Co říká vyhláška Je podzim a k tradičním druhům zeleniny patří kořenová zelenina nebo brambory. Toto zboží se v tomto období nakupuje jak k okamžité konzumaci, tak i k uskladnění. Bude nás provázet až do nové sklizně v příštím roce. Abychom vždy nakoupili pouze kvalitní ovoce napomůže nám se seznámit s vyhláškou MZe č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jako i další způsoby jejich označování. Podle této vyhlášky jsou jednoznačně vyloženy požadavky na označení a kvalitu ovoce a zeleniny. Čerstvou zeleninou se rozumí jedlé části, zejména kořeny bulvy, listy, nať, květenství, plody jednoletých i víceletých rostlin uváděné do oběhu bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu. Čerstvá zelenina musí být označena: a) názvem podskupiny, b) třídou jakosti, c) názvem odrůdy, d) údajem o tom, že čerstvá zelenina byla po sklizni ošetřena konzervačními nebo jinými chemickými látkami. Požadavky na jakost jsou hodnoceny podle smyslových a jakostních požadavků, které jsou dány třídami jakosti stanovenými předpisy ES o normách pro jednotlivé druhy zeleniny nebo technickou normou. Tyto požadavky však mají charakter pouze doporučující. Obecně lze říci, že normy jsou plně zharmonizovány s normami EHK/OSN a tedy i EU. Od vstupu ČR do EU, kdy u nás začala platit nařízení ES přímo, jsou přímo přejímány i tyto normy EHK/OSN. Skladování čerstvé zeleniny musí být prováděno odděleně, v čistých, dobře větratelných prostorách. Pro skladování je možné používat i prostory s řízenou atmosférou. Čerstvou zeleninu je nutno skladovat na dřevěných podlážkách. Jak postupovat při nákupu 1. Vzhledem k tomu, že odrůd prodávané zeleniny je několik tisíc, přičemž z hlediska uskladnění a konzumace nejednotlivé druhy mohou od sebe diametrálně lišit, je nutno při nákupu postupovat uvážlivě. Podle konzumní zralosti rozeznáváme odrůdy letní, podzimní a zimní. Zelenina musí být označena tak, aby byl spotřebitel seznámen o tom, co si kupuje, a k jakému účelu je prodávané zboží vhodné. 2. Při nákupu je nutné, aby spotřebitel věnoval dostatečnou pozornost stavu kupované 7
zeleniny. To znamená, že je možné prodávat pouze: celé, zdravé, čerstvého vzhledu a čisté, bez výskytu chorob a škůdců, bez cizích pachů a chutí. 3. Nikdy nekupujeme výkroje, zeleninu nahnilou, zaplesnivělou. 4. Prodej takovéto zeleniny je zakázán, protože prodejem takovéhoto zboží je přímo ohroženo zdraví spotřebitele. Konzument by měl vědět, že plody napadené plísní, hnilobou nebo škůdci mohou vážně ohrozit jeho zdraví. Plísně produkují toxické látky, tzv., mykotoxiny. Tyto látky patří mezi nejrizikovější látky, se kterými se při konzumaci potravin můžeme setkat. Nepomůže ani vykrojení ani vaření. Mykotoxiny jsou látky vysoce tepelně stabilní a zasahují i relativně zdravě vypadající část potraviny. Zelenina tvoří velmi důležitou součást výživy člověka. Tato část je nenahraditelná. Obzvláště pro osoby, které si hlídají svoji hmotnost je vhodné konzumovat více zeleniny pro její nízkou energetickou hodnotu. Z hlediska správné výživy je zapotřebí denně zkonzumovat pět porcí zeleniny. Porcí se rozumí zhruba objem, který se vejde do lidské dlaně. Čím je člověk větší, tím má větší dlaň, tím je větší porce, kterou by měl denně zkonzumovat. Pramen: www.zahradaweb.cz, 3.11. 2005 Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 3.11. 2005 100 SKK - 75,630 Kč 1 PLN - 7,433 Kč 1 USD - 24,475 Kč 1 EUR - 29,445 Kč 1 HRK - 3,983 Kč 100 HUF - 11,864 Kč Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Lucie Šenková tel.: 222 871 428 fax: 222 871 536 e-mail: senkova@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 8