ornitologie věda pro každého

konference České společnosti ornitologické ornitologie věda pro každého sborník abstraktů

ZÁJEZDY PRO VŠECHNY MILOVNÍKY PTACTVA BIRDWATCHING BIRDWATCHING pozorování ptáků v nejkrásnějších koutech přírody. S námi budete pozorovat ptactvo v nejatraktivnějších lokalitách Evropy i světa. Při našich zájezdech budete okouzleni krásami přírody, ale také si rozšíříte přírodovědné znalosti, naučíte se fotografovat různé druhy zvířat a pohybovat se ve volné přírodě. Využijte naše 20leté zkušenosti s pořádáním přírodovědných zájezdů. PODZIM 2011 MAĎARSKO HORTOBÁGY podzimní tah jeřábů pozorování divokého ptactva na pusztě 27.10. 30.10.2011, od 3 000 Kč * PERU výprava do pralesů Amazonie, pozorování papoušků na lizech a dalších tropických zvířat v džungli, Machu Pichu 18. 30.10./18.10. 7.11.2011, od 36 000 Kč ITÁLIE, REGGIO EMILIA 72. mezinárodní výstava ptactva 18. 19.11.11, od 1 800 Kč PRO ROK 2012 PŘIPRAVUJEME: HRUŠOVSKÁ ZDRŽ část VD Gabčíkovo, zimoviště severských druhů vodních ptáků leden * KOSTARIKA výprava za papoušky, kolibříky, kvesalem a dalšími zvířecími obyvateli střední Ameriky, rezervace Monteverde, Tortuguero, Carara, Corcovado. 4. 17.2.2012, od 39 400 Kč NP WATTENMEER ornitologické pozorování vodního ptactva na pobřeží severního Německa květen * PŘÍRODA A ZOO ŠVÝCARSKA ZOO Curych, ZOO Basilej... květen/červen ŠUMAVA dvoudenní jarní pozorování ptactva, česká i Rakouská strana Šumavy červen * WALSRODE víkendová návštěva největšího ptačího parku Evropy + Zoo Lipsko červen TENERIFE LORO PARQUE největší sbírka papoušků na světě, voliéra Katandra, cvičené kosatky září NEZIDERSKÉ JEZERO + jižní Morava podzimní ornitologické pozorování* MAĎARSKO HORTOBÁGY podzimní tah jeřábů pozorování divokého ptactva na pusztě říjen* LANZAROTE pozorování divokého ptactva dropů, buřňáků, orebic, supů říjen ZAMBIE 2012 NOVINKA! safari, pozorování ptáků, Viktoriiny vodopády listopad, prosinec Speciální ceny pro členy České společnosti ornitologické na členské exkurze ČSO *. Cestovní Kancelář Primaroute Ing. Josef Nožička, Hradební 52, 686 01 Uherské Hradiště, tel.: 572 554 145, fax: 572 550 333 E-mail: primaroute@nozicka.cz, www.primaroute.cz

Ornitologie věda pro každého celostátní konference České společnosti ornitologické 7. až 9. října 2011, Mikulov, zámek GENERÁLNÍ SPONZOR MEOPTA-OPTIKA, s.r.o., Přerov HLAVNÍ PARTNEŘI KONFERENCE Regionální muzeum Mikulov a Turistické informační centrum Mikulov TIC MIKULOV KONFERENCI PODPOŘILI: Rada vědeckých společností AV ČR Swarovski Optik EKG s.r.o. Pro-Bio CK Primaroute Zelenadomacnost.com Inreko s.r.o. AOPK ČR CHKO Pálava www.gitzo.cz www.gitzo.com

Ornitologie věda pro každého Celostátní konference České společnosti ornitologické Organizační výbor Lucie Hošková Jana Škorpilová Jaroslav Cepák Barbora Kaminiecká Ondřej Sedláček Zdeněk Vermouzek Vědecký výbor Ondřej Sedláček Peter Adamík Jaroslav Cepák David Hořák Petr Procházka Zdeněk Vermouzek Petr Voříšek 2

Obsah Program konference.......................... 6 Seznam posterů........................... 11 ABSTRAKTY REFERÁTŮ..................... 13 pátek Plenární přednáška......................... 13 Sekce A Rozšíření a početnost.................. 15 Sekce B Ekologie a etologie.................... 19 Plenární přednáška......................... 22 Sekce C Ekologie a etologie.................... 23 Sekce D Rozšíření a ekologie................... 28 Diskusní seminář.......................... 30 sobota Plenární přednáška......................... 30 Sekce E Hnízdní biologie..................... 31 Sekce F Druhová ochrana.................... 33 Plenární přednáška......................... 37 Sekce G Populace a společenstva................. 38 Sekce H Populace a společenstva................. 43 ABSTRAKTY POSTERŮ...................... 48 ADRESÁŘ REGISTROVANÝCH ÚČASTNÍKŮ KONFERENCE (stav k 13. 9. 2011)................ 72 editoři: Ondřej Sedláček, Lucie Hošková grafická úprava, sazba a ilustrace: Jiří Kaláček (www.kalacek.posterous.com) 2011; tisk: tiskárna JAVA, Třeboň; náklad 380 ks abstrakty příspěvků neprošly jazykovou úpravou a za jejich obsah jsou odpovědni autoři Sedláček O., Hošková L., Škorpilová J. [eds.] 2011: Ornitologie věda pro každého, celostátní konference České společnosti ornitologické, Mikulov. Sborník abstraktů z konference 7. až 9. října 2011. ČSO, Praha.

Vážení členové ČSO, vážení přátelé a milovníci ptactva! Poslední dvě celostátní konference České společnosti ornitologické jsou svým názvem, Srdcem a rozumem a Ornitologie věda pro každého, vzorovým příkladem poslání ČSO sdružovat lidi se společným zájmem o ptáky. Od laiků, kteří mají ptáky prostě jen rádi, chtějí se o nich dovědět více a jsou ochotni různými způsoby přispívat k jejich ochraně, až po odborníky, kteří se věnují jejich vědeckému zkoumání. Řada oněch laických milovníků ptactva však věnuje značné úsilí i sledování ptáků. Bez jejich odborné práce a shromažďování obrovského množství cenných dat by nevznikly celostátní či regionální atlasy hnízdního rozšíření, neprobíhal by Jednotný program sčítání ptáků a neměli bychom tak představu o vývoji ptačích populací u nás. Bez jejich energie a času si nelze představit činnost pracovních skupin, podrobně se věnujících různým druhům a skupinám ptáků. Neocenitelný je ale i podíl profesionálních ornitologů, pracujících v různých vědeckých institucích. Především oni často připravují metodicky kvalitní projekty ČSO, vyhodnocují jejich výsledky či směrují ostatní členy ČSO k zajímavým a potřebným tématům. Letošní Pták roku a jeho doprovodný projekt Nářečí českých strnadů je jen jedním z mnoha příkladů. A právě konference ČSO jsou vhodnou příležitostí pro opakovaná setkání těchto dvou skupin. Amatérští ornitologové tu mají jedinečnou příležitost prezentovat výsledky své dlouhodobé práce, vyměňovat si metodické a odborné zkušenosti. Profesionálové zde seznamují s aktuálním směřováním vědy v ornitologii, s moderními metodami či s čerstvými výsledky vědeckých studií z naší republiky. Aktivní přednášející i pozorní posluchači z řad amatérů i profesionálů tak společně přispívají k plnění hlavních cílů ČSO k prohlubování znalostí o životě ptáků i k aktivní ochraně ptáků a jimi obývaných stanovišť. Vám všem proto patří poděkování za podporu a šíření dobrého jména České společnosti ornitologické! Jiří Flousek předseda ČSO

Program konference Pátek 7. října 2011 8.00 9.00 Registrace účastníků 9.00 Velký sál 9.30 Velký sál Slavnostní zahájení konference Prezentace hlavního sponzora konference MEOPTA optika, s.r.o. 9.45 Velký sál I. plenární přednáška Předsedající: FLOUSEK J. Voříšek P., Vermouzek Z.: Ornitologie věda pro každého? 10.15 10.45 Přestávka 10.45 12.30 Velký sál Sekce A Rozšíření a početnost Předsedající: CEPÁK J. Reif J., Prylová K., Vermouzek Z., Šťastný K. & Bejček V.: Jak se vyvíjí ptačí společenstva v České republice? Dlouhodobé změny v jejich druhovém složení a diverzitě zachycené Jednotným programem sčítání ptáků Škorpilová J., Voříšek P. & Klvaňová A.: O čem vypovídají změny početnosti běžných druhů ptáků v Evropě: PECBMS o pět let později Čihák K. & Hromádko M.: Předběžné výsledky monitoringu Ptačího parku Josefovské louky Pudil M. & Čejka J.: Hnízdní mapování ptáků Frýdlantska předběžné výsledky Musilová Z. & Musil P.: Zimování vodních ptáků v České republice: Analýza dlouhodobých trendů a vytipování sítě zimovišť vodních ptáků národního významu 10.45 12.30 Malý sál Sekce B Ekologie druhů Předsedající: PETRUSKOVÁ T. Šťastný K., Zárybnická M., Hanel J., Hýlová A., Kouba M., Menclová P. & Tomášek V.: Třináct let výzkumu sýce rousného (Aegolius funereus) v imisních oblastech Krušných hor Koleček J., Reif J. & Weidinger K.: Početnost skřivana polního (Alauda arvensis) v zemědělské krajině na Olomoucku Flousek J.: Kos horský (Turdus torquatus) v Krkonoších Poprach K.: Populační dynamika motáka lužního (Circus pygargus) na Olomoucku Demko M., Repel M. & Pačenovský S.: Ochrana mokradí na východnom Slovensku 6

12.30 14.00 Oběd 14.00 Velký sál II. Plenární přednáška Předsedající: PROCHÁZKA P. Adamík P., Cepák J. & Klvaňa P.: Kroužkování ptáků: průsečík amatérské a profesionální ornitologie 14.40 16.20 Velký sál Sekce C Ekologie a etologie Předsedající: PROCHÁZKA P. Petrusková T., Svoboda J., Diblíková L., Procházka P., Vermouzek Z. & Petrusek A.: Nářečí českých strnadů aneb Kde nesvítí slunce, tam se chcípá... Krištín A., Hoi H. & Valera F.: Hniezdni susedia: sú výhodou pre hniezdnu úspešnosť druhu Lanius minor Kouba M. & Šťastný K.: Studie chování a mortalita vzletných mláďat sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách pomocí radiotelemetrie Suvorov P., Ferrer A. M., Staňková T. & Šálek M. E.: Které atributy ovlivňují lokálně specifickou predaci umělých zemních hnízd? Kubelka V.: Jaké jsou biotopové preference a možnosti ochrany čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v ptačí oblasti Českobudějovické rybníky? Schröpfer L.: Podzimní průtah včelojeda lesního (Pernis apivorus) územím západních Čech. Je vskutku včelojed tak vzácný migrant? 14.40 16.20 Malý sál Sekce D Rozšíření a ekologie Předsedající: SEDLÁČEK O. Musil P., Musilová Z.: Dlouhodobé změny početnosti hnízdních populací vodních ptáků na rybnících Třeboňské pánve Krátké prezentace k posterům: Bílý M., Bergmann P., Mourková J. & Jelínek M.: Zimování vodních ptáků ve středních Čechách v letech 2005/06 2009/10 Chytil J.: Odchyt na Nesytu pokračuje Kodet V. & Stejskal D.: Ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích na Vysočině v letech 2007 2010 Pavelka K. & Mandák M.: Hnízdní populace husy velké (Anser anser) na severovýchodní Moravě v letech 2009 a 2010 Voříšek P., Vermouzek Z., Bělka T., Horal D., Reif J. & Telenský T.: Věková struktura populace orla mořského v ČR Pojer F. & Kafka P.: Značení čápů černých plastovými kroužky statistiky a zajímavé výsledky 7

Šafránek J., Vermouzek Z. & Lorek K.: Umělá hnízdiště pro rybáky obecné (Sterna hirundo) na střední Moravě Poprach K.: Prezentace databáze občanského sdružení TYTO Bělka T., Čihák K., Čiháková I., Vermouzek Z.: Rozšíření a početnost skorce vodního (Cinclus cinclus) na vodních tocích Rychlebských hor. Tvardíková K. & Novotný V.: Jak ovlivňují domorodé kmeny Papuy svým hospodařením život ptáků v různých nadmořských výškách? Škorpíková V.: Příspěvek českých ornitologů k poznání a ochraně ptáků Makedonie 16.20 16.50 Přestávka 16.50 18.30 Velký sál 16.50 18.30 Malý sál 18.40 19.15 Velký sál Diskuse u posterů Faunistická databáze (seminář) Promítání filmu Silva Gabreta Jak se rodí šumavský horský les Pořadem provází ekolog a půdní biolog Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a ředitel ochrany přírody Evropské komise. Sobota 8. října 2011 9.00 10.40 Členská schůze ČSO 10.40 11.00 Přestávka 11.00 Velký sál III. plenární přednáška Předsedající: HOŠKOVÁ L. Marti Ch.: Monitoring birds in Switzerland: the programme of the Swiss Ornithological Institute 8

11.40 12.50 Velký sál Sekce E Hnízdní biologie Předsedající: HOŠKOVÁ L. Remeš V.: Srovnávací analýzy reprodukčních strategií ptáků: věda pro každého! Darolová A., Hoi H. & Krištofík J.: Biologické parametre Acrocephalus scirpaceus pri hniezdení v pálke a trsti Bažant M., Remeš V., Hrdlička R. & Piálková R.: Faktory ovlivňující objem vajec a hnízdní parazitizmus u poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) Peške L.: Hnízdění trojic u krahujců: polygamie, polyandrie, helpers nebo v Praze úplně něco jiného? 11.40 12.50 Malý sál Sekce F Druhová ochrana Předsedající: LANDSFELD B. Viktora L.: Čtyři roky projektů na ochranu rorýse obecného Kodet V., Kořínková D., Kunstmüller I., Hobza P. & Novák T.: Ptáci vybraných mokřadů Vysočiny Hlaváč V.: Ochrana ptáků na linkách elektrického vedení Raab R. & Škorpíková V.: Současný vývoj populace dropa velkého (Otis tarda) v České republice a v Rakousku 12.50 14.30 Oběd 14.30 Velký sál IV. plenární přednáška Předsedající: ŠKORPÍKOVÁ V. Grim T.: Mýty a pravda (?) o kukačce: od Aristotela po spektrofotometrii 15.10 16.50 Velký sál Sekce G Populace a společenstva Předsedající: ŠKORPÍKOVÁ V. Telenský T., Jelínek M., Cepák J. & Reif J.: Populační charakteristiky našich ptáků zjištěné na základě CES a jejich srovnání s údaji z JPSP v období 2004 2010 Růžička T. & Mrlík V.: Zhodnocení odchytových akcí na rybníku Maršovec aneb Co všechno se dá chytit u rybníka Pavelka K.: Hnízdní ornitocenózy přírodních a přirozených lesů Moravskoslezských Beskyd v letech 1983 1996 Těšický M. & Vermouzek Z.: Srovnání semikvantitativních metod používaných v ornitologii na středně velkém území Hutař M. & Zámečník V.: Vliv ekologického zemědělství na ptačí populace na ekologické farmě Velké Hostěrádky Pavel V. & Weidinger K.: Český ornitologický výzkum v Antarktidě 9

15.10 16.50 Malý sál Sekce H Populace a společenstva Předsedající: SCHRÖPFER L. Hubálek Z.: Fenologie jarního příletu tažných ptáků Král M.: Dlouhodobý výzkum ptáků v hnízdních budkách aneb spolupráce amatérského ornitologa s profesionály Beran V.: Nejen linduška úhorní či strnad zahradní v hnědouhelných těžebních oblastech ústeckého kraje v letech 2009 2011 Sychra J. & Macháček P.: Vliv manipulace s rybí obsádkou a potravní nabídky bezobratlých na vodní ptáky v NPR Lednické rybníky Vokurková J., Petrusková T., Reif J., Reifová R. & Petrusek A.: Slavíci tmaví ve společnosti slavíků obecných jako smíšení zpěváci důsledek křížení nebo chyba v procesu učení? Šmejdová L., Čechová H. & Zasadil P.: Ekologie vrabce domácího (Passer domesticus), studium populací v různých typech venkovského prostředí 16.50 17.00 Zakončení konference 17.00 17.30 Přestávka 17.30 19.00 Velký sál Určování dlouhokřídlých (seminář) 19.30 Společenský večer Neděle 9. října 2011 9.00 15.00 (čas je pouze orientační) Terénní exkurze do některého z Významných ptačích území/ptačích oblastí Přesný čas a lokalita budou upřesněny při registraci. 10

Seznam posterů Adam M., Romportl D. & Musil P.: Změny diverzity a početnosti zimující vodní avifauny ve vztahu k fyzicko-geografickým podmínkám prostředí Bělka T., Čihák K., Čiháková I., Vermouzek Z.: Rozšíření a početnost skorce vodního (Cinclus cinclus) na vodních tocích Rychlebských hor Bílý M., Bergmann P., Mourková J. & Jelínek M.: Zimování vodních ptáků ve středních Čechách v letech 2005/06 2009/10 Černý M., Rymešová D. & Šálek M. E.: Biotopové preference koroptve polní (Perdix perdix) Havlíček J., Kubelka V. & Pakandl M.: Průběh tahu vybraných druhů bahňáků na základě záznamů z databáze SVOB Hertl I.: Akustický monitoring sov co nám odhalí a jak na to? Hošková L.: Spring Alive mezinárodní sledování příletů poslů jara Chytil J.: Odchyt na Nesytu pokračuje Kodet V. & Stejskal D.: Ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích na Vysočině v letech 2007 2010 Koschová M., Reif J. & Kuda F.: Existuje vztah mezi predikovaným posunem evropského klimatického rozšíření a dlouhodobými trendy početnosti ptáků v České republice? Moudrý Z.: Křepelka polní známý i neznámý ptačí druh Musil P. & kol.: Početnost kormorána velkého v České republice Musil P.: Pozor na individuálně značené kachny Musilová Z. & Musil P.: 45 let Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v České republice Ondrová M., Tryjanowski P. & Jerzak L.: Čapí vesnice i v České republice? Pavelka K. & Mandák M.: Hnízdní populace husy velké (Anser anser) na severovýchodní Moravě v letech 2009 a 2010 Pišvejcová I., Petrusková T., Brinke T. & Petrusek A.: Jak se pozná lepší samec (lindušky lesní)? Plán projektu Pojer F. & Kafka P.: Značení čápů černých plastovými kroužky statistiky a zajímavé výsledky Poprach K.: Prezentace databáze občanského sdružení TYTO Praus L. & Weidinger K.: Hnízdní úspěšnost a predátoři skřivana polního (Alauda arvensis) a čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v intenzivních polních kulturách Rząd I., Jeżewski W., Busse W., Stępniewska K. & Rosińska K.: Acanthocephalans (Acanthocephala) parasites of robin Erithacus rubecula (L., 1758) on southern coast of Baltic sea 11

Ornitologie věda pro každého Celostátní konference České společnosti ornitologické Suvorov P., Dohnalová L., Koubová M., Králová T. & Svobodová J.: Chování straky obecné (Pica pica) při predaci ptačích hnízd Svoboda A., Švorc J., Francek J. & Rozínek R.: Obsazenost ptačích budek vyvěšených v úseku dálnice D4704 (Lipník n. Bečvou Bělotín) Šafránek J., Vermouzek Z. & Lorek K.: Umělá hnízdiště pro rybáky obecné (Sterna hirundo) na střední Moravě Tvardíková K. & Novotný V.: Jak ovlivňují domorodé kmeny Papuy svým hospodařením život ptáků v různých nadmořských výškách? Tyller Z. & Paclík M.: Trus jako indikátor obsazenosti budky nocujícími ptáky Vermouzek Z.: Čečetky a faunistická databáze ČSO Vermouzek Z., Schröpfer L. & Stolarczyk J.: Husice nilská nový hnízdící druh Česka Viktora L.: 2011 Rok vlhy Vojtěchovská E.: NDOP seznamte se Vondrušková J.: CITES dravci a sovy v ČR chovaní v zajetí Voříšek P., Vermouzek Z., Bělka T., Horal D., Reif J. & Telenský T.: Věková struktura populace orla mořského v ČR 12

Mikulov, 7. 9. října 2011 ABSTRAKTY REFERÁTŮ Abstrakty referátů jsou řazeny podle programu konference. Za obsahy abstraktů jsou zodpovědní jejich autoři. Pátek 7. října 2011 Plenární přednáška Ornitologie věda pro každého? Petr Voříšek & Zdeněk Vermouzek Česká společnost ornitologická, Na Bělidle 34, Praha 5, 150 00; e-mail: EuroMonitoring@birdlife.cz, verm@birdlife.cz Ptáci mají díky svému nápadnému způsobu života a z něj plynoucí atraktivitě zvláštní postavení mezi zvířaty. Ne náhodou jsou nejlépe prozkoumanou skupinou živočichů a ne náhodou často fungují jako modelová skupina pro výzkumy ekologické, etologické, evolučně-biologické i ochranářské. Výsledky pozorování ptáků se významně projevily v díle Ch. Darwina, K. Lorenze a dalších. Ptáci jsou odedávna populární i v dalších sférách lidského života. Odhaduje se, že skoro polovina na Zemi žijících ptačích druhů je tím či oním způsobem člověkem využívána. Velké procento ptačích druhů (37 %) je člověkem chováno v zajetí jako domácí mazlíčci, kolem 14 % ptačích druhů je člověkem využíváno jako zdroj potravy a tento odhad je pravděpodobně velmi podhodnocen. Popularita ptáků se také projevuje v tom, že relativně velké množství lidí má pozorování a sledování ptáků jako zálibu. Tito amatérští ornitologové vždy přispívali ornitologii jako vědnímu oboru. Přispívali zejména poznatky o biologii druhů, o jejich rozšíření a početnosti. Moderní institucionalizovaná věda však vyžaduje rozsáhlé teoretické základy, používá složité metody a vybavení, neobejde se bez statistiky a úspěšnost vědeckého bádání je měřena počtem a kvalitou odborných publikací. Navíc je moderní věda mezinárodní a hlavním dorozumívacím jazykem se stala angličtina. Na první pohled tedy již neposkytuje mnoho prostoru pro další uplatnění amatérských ornitologů. Není tomu tak ale v případech, kdy je třeba získat a zpracovat údaje z velkých území a dlouhých časových období. Zde je role amatérů nepochybná. O kvalitě výzkumů založených např. na velkoplošných sčítáních či mapováních svědčí i to, že jejich výsledky jsou běžně publikovány i v těch nejprestižnějších mezinárodních vědeckých časopisech. Podobně nesporný je přínos amatérských ornitologů ve shromažďování popisných informací o biologii ptačích druhů. Přestože moderní věda se zaměřuje spíše na testování hypotéz, jsou popisné práce i nadále potřeba. Mimo jiné i proto, že bez takových údajů by nebylo co testovat. 13

Ornitologie věda pro každého Celostátní konference České společnosti ornitologické S překotným rozvojem počítačů a komunikačních technologií lze očekávat další uplatnění údajů získaných amatérskými pozorovateli ptáků. Vědecké uplatnění začínají nacházet on-line databáze pozorování, data z nich bude zřejmě v dohledné době možné používat pro stanovení rozšíření ptačích druhů, v některých případech snad i pro zjišťování změn početnosti. Samostatnou kapitolou je kroužkování ptáků, které má stále nezastupitelnou roli v získávání některých poznatků, a které je ve většině zemí včetně ČR závislé na práci amatérských spolupracovníků. Přínos amatérských ornitologů vědeckému bádání netkví ale jen v roli sběračů dat. Amatérští ornitologové nejsou tolik omezováni krátkodobostí financování vědeckého výzkumu ani více či méně módními výzkumnými trendy. Dokáží tak inspirovat profesionální výzkumníky, předkládat relevantní hypotézy a ovlivňovat tak celou vědu. Jestliže moderní věda je založena na tom, že odpovídá na otázky a testuje hypotézy, amatérská ornitologie pak pomáhá klást takové otázky a hypotézy, které by si profesionální vědci nejspíš nikdy nepoložili. Neméně důležitá je role amatérských ornitologů a jimi provozovaných výzkumů v ochraně přírody. Státem organizovaná ochrana přírody vychází ze seznamů ohrožených druhů či z výběru území, která jsou pro ochranu přírody důležitá. Výběr ohrožených druhů či významných území je však založen na poznatcích, které ve velké většině případů nashromáždili právě amatérští ornitologové. Téměř ve všech zemích Evropy jsou známa nejdůležitější místa pro ochranu ptáků. Celá Evropa byla pokryta mapováním hnízdního rozšíření ptáků, máme údaje o změnách početnosti běžných ptačích druhů. V naprosté většině případů jsou to výsledky práce amatérů. Jen na sčítáních běžných druhů ptáků dodávajících údaje pro program Pan-European Common Bird Monitoring Scheme pracovalo v Evropě v roce 2010 aktivně 11 150 amatérských ornitologů. Celkem se odhaduje, že každoročně amatérští ornitologové v Evropě odvedou práci v řádu desítek milionů člověkohodin. Ochrana přírody by tedy byla bez spolupráce s amatérskými ornitology prakticky nemožná. Stejně tak se neobejde státní ochrana přírody bez spolupráce s nevládními organizacemi, které amatérské ornitology sdružují. Zkušenosti z celé Evropy ukazují, že nejvhodnější je právě organizování amatérských ornitologů skrze nevládní organizace. Amatérští ornitologové mají mnohdy větší důvěru v organizace, jejichž jsou členy a jejichž vedení si sami zvolí. Programy organizované nevládními organizacemi jsou také stabilnější a dlouhodobější. Všechny plošně rozsáhlé programy sčítání ptáků v Evropě, které trvají desítky let, jsou organizovány nevládními organizacemi. Amatérská ornitologie tedy je a i nadále bude nepostradatelnou součástí vědeckého výzkumu i ochrany přírody. Předpokladem je pouze vzájemný respekt všech aktérů. 14

Mikulov, 7. 9. října 2011 Sekce A Rozšíření a početnost Jak se vyvíjí ptačí společenstva v České republice? Dlouhodobé změny v jejich druhovém složení a diverzitě zachycené Jednotným programem sčítání ptáků Jiří Reif 1,2, Kristýna Prylová 1, Zdeněk Vermouzek 3, Karel Šťastný 4, Vladimír Bejček 4 1 PřF UK v Praze, Viničná 7, Praha 2, 128 44; e-mail: jirireif@yahoo.com 2 PřF UP v Olomouci, tř. Svobody 26, Olomouc, 771 47 3 Česká společnost ornitologická, Na Bělidle 34, Praha 5, 150 00 4 FŽP ČZU v Praze, Kamýcká 129, Praha 6, 165 21 Lidská činnost výrazně ovlivňuje na biosféru, přičemž se zdá, že tento vliv vede k homogenizaci jejího druhového složení. Tento trend je v globálním měřítku způsoben zejména nahrazováním původních endemických organismů několika úspěšnými invazními druhy, které jsou schopny kolonizovat rozsáhlá nová území. V naší avifauně téměř nenajdeme druhy z jiných biografických oblastí, ani zde nežijí endemité s omezenými areály rozšíření. Můžeme zde tedy vůbec pozorovat projevy biotické homogenizace? Tuto otázku jsme se rozhodli zodpovědět pomocí dat z Jednotného programu sčítání ptáků v České republice (JPSP), který díky práci stovek dobrovolných spolupracovníků zachycuje složení ptačích společenstev již od roku 1982 do současnosti. Pro tuto studii jsme zkoumané období kvůli způsobu popisu prostředí a počtu sčítaných transektů shora omezili rokem 2004. Pro každý ptačí druh jsme spočítali jeho biotopovou specializaci a průměrnou teplotu v jeho evropském areálu. Z těchto dat jsme pak pro společenstvo v každém roce na každém sčítaném transektu vypočetli jeho index biotopové specializace, teplotní index a druhové bohatství. Dále jsme ze všech transektů vypočítali průměrné hodnoty těchto proměnných pro celou ČR v každém roce a kromě toho jsme ještě pro každý rok spočítali celkový počet druhů ptáků zachycených v rámci JPSP. Pro zachycení trendu v těchto proměnných během sledovaného období jsme použili lineární regresi přes roky, přičemž jsme odfiltrovali vliv počtu sčítaných transektů v daném roce. Výsledky ukazují, že i když se v avifauně ČR nešíří invazní nepůvodní druhy a nežijí tu ostrovní endemiti, dochází i zde na lokální škále k postupné homogenizaci druhového složení. Je to dáno zvyšováním podílu biotopových generalistů na úkor druhů více biotopově vyhraněných. Zároveň jsou společenstva čím dál tím více tvořena teplomilnými druhy, přičemž oba trendy zesílily v 90. letech. Protože teplotní index s biotopovou specializací na mezidruhové úrovni nekoreluje, jde zřejmě o dva odlišné procesy. Vzhledem k tomu, že hlavní změny v krajině, které se od začátku 90. let v ČR udály, by neměly biotopové specialisty příliš omezovat, máme za to, že jde spíše o důsledky klimatických změn, konkrétně zvyšování teploty a častějšího výskytu ničivých jevů. Změna druhového složení se zatím neprojevuje v druhovém bohatství ptačích společenstev, které na lokální úrovni zůstává v průměru konstantní. Tyto výsledky zajímavě dokreslují dosavadní poznatky z jiných částí Evropy. 15

Ornitologie věda pro každého Celostátní konference České společnosti ornitologické O čem vypovídají změny početnosti běžných druhů ptáků v Evropě: PECBMS o pět let později. Jana Škorpilová, Petr Voříšek & Alena Klvaňová Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, Česká společnost ornitologická, Na Bělidle 34, Praha 5, 150 00; e-mail: EuroMonitoring@birdlife.cz Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS) zaznamenal během 5 let od poslední konference ČSO značný rozvoj v nejrůznějších směrech. Počet běžných druhů ptáků, pro které publikujeme evropské trendy, se od prvního vydání v roce 2003 téměř ztrojnásobil. Stejné tak počet evropských zemí, které dodávají data, vzrostl z původních 18 na nynějších 25, což v praxi znamená velmi dobré pokrytí území Evropy. Významným cílem PECBMS je především využití získaných dat pro výzkum i ochranu druhů a jejich prostředí. Naše výsledky opakovaně poukazují na klesající trend populací polních druhů ptáků, který, jak jsme zjistili, je souběžně doprovázen i poklesem jejich biomasy. Modely přitom ukazují, že další úbytek polních ptáků můžeme očekávat zejména v případě další intenzifikace zemědělství v zemích střední a východní Evropy. Populace běžných lesních druhů jsou oproti tomu spíše stabilní, i když jejich trend se liší v jednotlivých regionech Evropy. Lesní druhy nejvíce ubývají v severní a jižní Evropě a naopak spíše stoupají v Evropě východní. Na vývoji populací běžných ptačích druhů se již významně projevu i změna klimatu. Jak ukazují naše data, druhů, které vlivem změny klimatu v Evropě ubývají, je třikrát více než těch, které přibývají. Na změny početnosti migrantů mají vliv i podmínky na zimovištích. Výsledky PECBMS nacházejí použití i v ochraně přírody. Indikátory volně žijících ptáků se staly standardní součástí zpráv Eurostatu a Evropské komise a sledování stavu biodiverzity v zemědělské krajině s pomocí indikátoru polních ptáků, který jsme zavedli, je dnes povinností pro všechny členské státy EU. Předběžné výsledky monitoringu Ptačího parku Josefovské louky Kamil Čihák 1 & Miloslav Hromádko 1 Česká společnost ornitologická, Na Bělidle 34, Praha 5, 150 00; e-mail: cihak@birdlife.cz V roce 2007 začala Česká společnost ornitologická s budováním Ptačího parku Josefovské louky nedaleko Jaroměře v okrese Náchod. Park se nachází v nivě řeky Metuje na území přibližně 75 ha. Cílem přípravy parku je návrat vhodných podmínek pro hnízdění mokřadních druhů ptáků, kteří se zde a v okolí před lety pravidelně vyskytovali. Hlavním motivem umístění parku do říční nivy Metuje je možnost využití více než sto let starého a dosud funkčního zavlažovacího zařízení. Budování parku na zelené louce nabízí jedinečnou příležitost zjistit současný stav avifauny území a porovnat výsledky prováděného monitoringu v závislosti na realizovaných 16

Mikulov, 7. 9. října 2011 změnách (after-before monitoring). Sledování výskytu ptáků je prováděno od roku 2005, pravidelný monitoring byl zahájen v roce 2009. Vlastní monitoring se skládá ze tří částí: (1) hnízdění ptáků na loukách a závlahových kanálech, (2) hnízdění ptáků v břehových porostech toků při hranicích parku a (3) průběžné sledování výskytu všech ptáků a maximálního počtu jednotlivých druhů během celého roku. Cílem monitoringu je získání přehledu o hnízdících, protahujících a zimujících druzích ptáků a jejich početnosti, zjištění rozdílů v početnosti ptáků před provedenými úpravami ornitologického parku, v průběhu úprav a po nich, získání informací o aktuálních hnízdištích sledovaných druhů ptáků s cílem rychlého zabezpečení ochrany hnízd, získání informací o činnostech, které významně ovlivňují hnízdění nebo pobyt ptáků v parku. Na ploše luk a závlahových kanálů je mapovací metodou provedeno každoročně šest kontrol (od roku 2010 rozšířeno o čtyři noční kontroly). Celkem bylo zjištěno 55 druhů, z toho hnízdících 29, ve všech třech letech bylo dominantních šest druhů (strnad obecný, rákosník zpěvný, cvrčilka zelená, bažant obecný, pěnice hnědokřídlá a strnad rákosní). V průběhu dvou kontrol břehových porostů zpracovaných liniovou metodou bylo celkem zaznamenáno 54 druhů, dominantních ve všech třech letech bylo pět druhů (budníček menší, pěnice slavíková a černohlavá, rákosník zpěvný a strnad obecný). Pravidelnými celoročními kontrolami bylo zatím v ptačím parku pozorováno 122 druhů, maximální denní počty byly zaznamenány u racka chechtavého, špačka obecného a kormorána velkého. Hnízdní mapování ptáků Frýdlantska předběžné výsledky Martin Pudil 1 & Jakub Čejka 2 1 Severočeské muzeum v Liberci, Masarykova 11, Liberec, 460 01; e-mail: martin.pudil@muzeumlb.cz 2 AOPK Praha, středisko Liberec, U jezu 10, Liberec, 460 01 Frýdlantský výběžek je oddělen z jihu hradbou Jizerských hor od zbytku republiky. Naopak se otevírá do nížin Polska a Horní Lužice. Tímto faktem je také poněkud ovlivněna fauna Frýdlantska včetně ptáků. Avifauna tu dosud nebyla podrobně sledována, proto probíhá od roku 2009 podrobné hnízdní mapování ptáků Frýdlantska. Celé území o ploše cca 242 km 2 bylo pokryto 125 čtverci o rozměrech 1,4 1,5 km (1/64 klasického čtverce). V každém čtverci proběhla 2 kvantitativní sčítání na 10 bodech a dále zjišťování dalších, specifických skupin (sovy, dravci, krátkokřídlí, šplhavci atd.). Na každém sčítacím bodu byl také popsán biotop podle metodiky užívané při JPSP. Do roku 2011 bylo zpracováno 95 % území. Celkem byl zjištěn prokázaný či pravděpodobný hnízdní výskyt 116 druhů, u dalších 8 druhů se jedná o možné hnízdění, což činí více než 60 % hnízdících druhů v ČR dle celostátního mapování. Bylo zjištěno např. hnízdění 3 4 párů morčáka velkého, 2 3 párů jeřába popelavého nebo luňáka červeného. Pravděpodobné hnízdění bylo zjištěno v případě bukače velkého, luňáka hnědého, holuba doupňáka, sýce rousného, kulíška nejmenšího, lejska malého, pěnice vlašské či strnada zahradního. Pěnice vlašská byla na Frýdlantsku zjištěna po 32 letech, strnad zahradní po 19 letech. Zcela nově byl zjištěn sýc rousný. 17

Ornitologie věda pro každého Celostátní konference České společnosti ornitologické Dosud nebyla vyhodnocena početnost jednotlivých druhů ani vztah k parametrům biotopu. Přesto lze Frýdlantsko zařadit mezi ornitologicky velice hodnotná území. Týká se to zejména jeho západní části s nivou řeky Smědé a s řadou mokřadů a extenzivně obdělávanou zemědělskou krajinou. Zimování vodních ptáků v České republice: Analýza dlouhodobých trendů a vytipování sítě zimovišť vodních ptáků národního významu Zuzana Musilová 1 & Petr Musil 1,2 1 Katedra zoologie, PřF UK v Praze, Viničná 7, Praha 2, 128 44; e-mail: iwccz@post.cz 2 Katedra ekologie, FŽP ČZU v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, 165 21 Početnost a distribuce zimujících vodních ptáků je monitorována v České republice při lednovém Mezinárodním sčítání vodních ptáků. Tento program probíhá již od roku 1966 a představuje zřejmě nejrozsáhlejší monitorovací projekt zaměřený na určitou skupinu živočichů nejen na území bývalého Československa, ale i v celé Evropě, resp. Západní Palearktidě. Pomocí software TRIM 3.52 byly analyzovány trendy nejpočetnějších zimujících druhů a to v krátkodobém (2004 2010), střednědobém (1991 2010) a dlouhodobém (1966 2010) měřítku. V České republice počet druhů zimujících vodních ptáků s průkaznými změnami početnosti převažoval v dlouhodobém (68 % druhů) i ve střednědobém měřítku (54 %), přičemž většina druhů; měnících početnost vykazovala vzrůstající trend početnosti (51 % druhů v letech 1966 2010 a 38 % druhů v letech 1991 2010). V krátkodobém měřítku byl prokázán nárůst početnosti v České republice u 26 % druhů a naopak pokles u pouze 8 % druhů. Klimatické faktory, a to jak lokální (teplota v České republice), tak evropské ovlivňovaly početnost především v krátkodobém měřítku. Nejvýraznějším příkladem takto ovlivněných druhů jsou husy, které se v chladných zimách přesunují na zimoviště v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. Jedním z mála druhů, jehož početnost je v dlouhodobém měřítku koreluje s meteorologickými podmínkami je morčák velký, který k nám zaletuje zimovat především v nejchladnějších zimách. Výsledky Mezinárodního sčítání vodních ptáků jsou průběžně zasílány do mezinárodní databáze a slouží i k vytipování mezinárodně významných lokalit (Ramsar sites), za které jsou mimo jiné považovány lokality, které v určité části roku využívá minimálně 20 000 ex. všech druhů vodních ptáků nebo 1 % tahové populace určitého druhu. Většina evropských států se snaží chránit i další méně významné lokality. Proto jsou obdobně používána i jednoduchá kriteria (např. pravidelný výskyt 1 % národní populace určitého druhu) pro definování národně významných lokalit vodního ptactva v některých evropských státech, jako např. v Irsku, Velké Británii, Německu nebo na Slovensku. Dalšími použitelnými kriterii může být v podmínkách ČR například výskyt 2000 ex. všech druhů zimujících ptáků nebo vysoká druhová diversita (např. vyšší počet zimujících druhů). Takto definované lokality pokrývají vyšší podíl zimujících ptáků jednotlivých druhů než dosud používané sítě chráněných lokalit (PR, NPR, CHKO, NP, Natura 2000, Ramsar sites). 18