Osmileté gymnázium DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu:

1 z 22 Osmileté gymnázium DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět dějepis pokrývá část vzdělávací oblasti Člověk a společnost, stanovenou RVPZV a RVPGV, konkrétně vzdělávací obor Dějepis (RVPZV a RVPGV). Dějepis se podílí na integraci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech(rvp ZV a RVP GV), Výchova demokratického občana(rvp ZV), Multikulturní výchova(rvp ZV) a Mediální výchova(rvp GV). Předmět rozvíjí klíčové kompetence základního i gymnaziálního vzdělávání, především kompetence občanské a kompetence k řešení problémů. V rámci výuky tohoto předmětu získává žák povědomí o jednotlivých významných epochách světových a především evropských dějin. Zaměřuje se především na kulturní a antropologické konstanty (obraz světa, náboženské rituály, vnímání času, podoba rodiny, forma státu a sociálního uspořádání, vnímání prostoru, vztah k práci aj.), což mu umožňuje, aby jednotlivým historickým obdobím blíže porozuměl a byl schopen je vzájemně odlišit a komparovat. Žák je v rámci výuky motivován k tomu, aby se získanými znalostmi dále tvůrčím způsobem pracoval. V druhém až čtvrtém ročníku usiluje výuka dějepisu o to, aby žák získal hlubší vhled do kulturních odlišností jednotlivých civilizací a významných epoch vývoje evropských i českých dějin a byl následně schopen empatického porozumění, charakteristiky a vzájemné komparace. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, v čem tkví specifika historického vývoje české společnosti vzhledem k jiným evropským kulturám i světovým civilizacím. Tyto komparace a konfrontace s jinými kulturami směřují žáky k tomu, aby se orientovali v pluralitním světě, čímž se mimo jiné integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žák se v průběhu výuky seznamuje s komplikovaným procesem, v jehož průběhu se historicky konstituovala politická kultura parlamentní demokracie, osvojuje si tak znalosti, jež prohlubují jeho občanské kompetence. Od pátého ročníku klade koncepce předmětu důraz především na žákovy schopnosti srovnávat jednotlivé historické události, formulovat problémové otázky, porozumět kauzalitě historických procesů, vymezit specifika významných regionů a historických období, zasadit české dějiny do širších evropských souvislostí. Výuka usiluje též o to, aby žáci vnímali historické procesy s multiperspektivy sociálních, politických, kulturních i hospodářských dějin. V kontextu výuky politických dějin si žák osvojuje znalosti potřebné pro orientaci v otevřené občanské společnosti, čímž se integruje průřezové téma Výchova demokratického občana a dále rozvíjí občanské kompetence. V průběhu výuky je kladen důraz též na samostatnou práci (především četba odborné literatury) a rozvíjení komunikativních schopností (psaný i mluvený projev). Předmět usiluje o to, aby u žáka prohloubil vědomí dějinné kontinuity a historické paměti. Žák je veden též k tomu, aby si vzhledem k interpretativnímu charakteru historického poznání osvojil schopnost kriticky hodnotit jednotlivé výklady historických událostí a odhalovat případné dezinterpretace a ideologicky zatížené manipulace. V této souvislosti se výuka dotýká též problematiky médií, čímž integruje průřezové téma Mediální výchova a dále rozvíjí kompetence k řešení problémů. Výuka dějepisu vede žáka též k tomu, aby porozuměl přítomnému kulturně společenskému kontextu, aby se v něm dokázal zorientovat a hodnotově vymezit vůči klíčovým tématům. Časové a organizační vymezení: Dějepis se vyučuje společně v celé třídě v druhém, třetím, čtvrtém, pátém, šestém, sedmém a v prvním

2 z 22 pololetí osmého ročníku osmiletého studia. Ve všech uvedených pololetích má tento předmět dotaci dvou hodin týdně. V prvním ročníku část výstupů a učiva předmětu integruje předmět Vlastivěda. Na povinné hodiny dějepisu navazují volitelné semináře. Výchovné a vzdělávací strategie: výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjí klíčové kompetence, jež odpovídají jednak kompetencím stanoveným v RVPZV a RVPGV, jednak tomu, že na školu většinou přicházejí nadaní žáci. Samostatná i skupinová práce (prezentace témat z odborné literatury), zodpovědná a kritická práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Při prezentaci individuálních výstupů (biografické medailónky, referáty z odborné literatury) se žáci navzájem hodnotí, což rozvíjí jak jejich schopnost přijímat kritické názory druhých, tak dovednost hodnotit získané informace a formulovat kritiku. Problémová interpretace historických událostí, komparativní metoda i kritika ideologicky zatížených výkladů dějin vedou k posílení kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. Občanské kompetence si žáci osvojují, když jsou konfrontováni s peripetiemi vývoje evropských demokracií, s politickými i totalitárními ideologiemi a s evropskou politickou kulturou. Konfrontace s názorovou a kulturní pluralitou je vede žáky k tomu, aby byli tolerantní vůči druhým, zároveň však rozvíjí i jejich dovednost kritického hodnocení. Výuka klade důraz též na to, aby žáci k historickým událostem a jejich problémovým interpretacím zaujímali hodnotící postoje, aby se hodnotově zorientovali v kulturním, sociálním i politickém kontextu. Žáci jsou tímto motivováni k občanské odpovědnosti. Testování znalostí se neorientuje pouze na faktografickou extenzivní úroveň historického poznání, otázky jsou často formulovány problémově, což rozvíjí schopnost žáka logicky a věcně argumentovat, propojovat a systematizovat získané informace. V rámci předmětu Dějepis se také počítá se společnými projekty s předměty Humanitní studia, Estetika nebo Český jazyk a literatura. Běžná výuka povinného předmětu poskytuje prostor i pro to, aby se žáci zapojovali do mimovyučovacích aktivit (Symposion, esejistické soutěže). Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...) a budou konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících.

3 z 22 SEKUNDA výstupy RVP ZV žák: Charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu. Objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost. výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Starověk: Kulturní dějiny starověkých civilizací Mezopotámie, Egypta, Izraele, Řecka a Říma. Starověká náboženství a jejich obraz světa. Metody výuky v druhém ročníku: Výklad. Práce s učebnicí. Skupinová práce a její prezentace. Uvede příklady archeologických kultur na našem území. Rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací. Uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví. Demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem. Porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie. Představy o lidském údělu. Mýtičtí hrdinové, vzory a archetypy jednání v starověkých mytologiích. Rodina ve starověku. Sociální vztahy a rozvrstvení ve starověkých společnostech. Člověk a stát: politika a moc ve starověkých společnostech. Právo, zákony a soudní instituce. Války a násilí. Člověk a příroda. Starověké zemědělství, řemesla a obchod, práce její význam a hodnota pro starověké společnosti. Vnímání prostoru a času ve starověkých Kontakt s historickými reáliemi (exkurze, výstava, výlet ) Prezentace biografických medailonů. V rámci výuky se integrují tématické okruhy Evropa a svět nás zajímá a Jsme Evropané průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostem.

4 z 22 Popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států. Porovná základní rysy západoevropské, byzantsko slovanské a islámské kulturní oblasti. kulturách. Město a venkov ve starověku. Člověk a umění. Každodennost starověkého člověka. Křesťanství: Křesťanský obraz světa a představy o lidském údělu, podobě společnosti, státu a rodiny v konfrontaci s civilizacemi starověku. Islám: Islámský obraz světa a představy o lidském údělu, podobě společnosti, státu a rodiny v konfrontaci s civilizacemi starověku a křesťanstvím.

5 z 22 TERCIE výstupy RVP ZV žák: Objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech. Vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám. Ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury. výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Středověk: Kulturní dějiny evropského středověku (Anglie, Francie, země střední Evropy, Svatá říše římská, Rus). Církev a náboženství formy a instituce středověké religiozity. Světci a rytíři: středověcí hrdinové, vzory a archetypy jednání. Struktura středověké společnosti, jednotlivé vrstvy a jejich role. Člověk a stát: politika a moc ve středověké Evropě. Právo, zákony a soudní instituce. Metody výuky v třetím ročníku: Výklad. Práce s učebnicí. Skupinová práce a její prezentace. Kontakt s historickými reáliemi (exkurze, výstava, výlet ) Prezentace (biografické medailony, klíčové události, významné památky). Vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky. Vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život. Popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky. Války a násilí. Člověk a příroda. Středověké zemědělství, řemesla a obchod, práce její význam a hodnota. Vnímání prostoru a času ve středověku. Město a venkov ve středověku. Kultura středověku románské a gotické umění a vzdělanost. V rámci výuky se integrují tématické okruhy Občan, občanská společnost a stát a principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování průřezového tématu Výchova k evropským a globálním souvislostem a

6 z 22 Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie. Objasní příčiny třicetileté války a posoudí její důsledky. Rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek. Charakterizuje, dokáže vzájemně srovnat a odlišit středověkou, renesanční a barokní kulturu. Každodennost středověkého člověka. Renesance: Renesanční obraz světa a představy o lidském údělu, podobě společnosti, státu a rodiny v konfrontaci se středověkem. Člověk v zrcadle renesančního umění. Posuny ve vnímání prostoru a času, objevování světa. Proměny řemesel, vztahu k obchodu a práci. Renesanční vzdělanost. Proměny víry: nástup reformace a humanismu, konfesijní spory. Baroko: Barokní obraz světa a představy o lidském údělu, podobě společnosti, státu a rodiny v konfrontaci se středověkem a renesancí. Výchova demokratického občana. Na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchii, parlamentarismus. Člověk v zrcadle barokního umění. Barokní religiozita. Struktura barokní společnosti, jednotlivé vrstvy a jejich role. Člověk, konfese a stát: politika, moc a

7 z 22 náboženství v barokní Evropě. Každodennost barokního člověka. Setkání s jinými kulturami, conquista a misie. Osvícenství: Vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti. Osvícenský obraz světa a představy o lidském údělu, podobě společnosti, státu a rodiny v konfrontaci se středověkem, renesancí a barokem. Osvícenský člověk a příroda. Osvícenská vzdělanost, moderní věda a školství. Církev a náboženství v době osvícenské. Proměny zemědělství, řemesel, průmyslu a obchodu. Nový vztah k práci, zisku a podnikání. Vnímání času a prostoru. Město a venkov. Každodennost.

8 z 22 KVARTA výstupy RVP ZV žák: Objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé. Porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů. Charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích. výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Vymezí, popíše a dokáže srovnat tradiční a moderní životní styl. Zasadí proces utváření moderního českého národa do středoevropských souvislostí, charakterizuje jeho specifika, je schopen srovnání v rámci střední Evropy. Moderní doba: Člověk moderní a člověk tradiční: proměny představ o lidském údělu, smyslu existence, hodnotách a etice. Nacionalismus jako moderní náboženství. Noví hrdinové: vzory a archetypy jednání v národních kulturách. Proměny rodiny a životního stylu. Homo politicus: občan, stát a společnost v éře revoluce. Moderní právo, zákony a soudní instituce, lidská práva. Metody výuky ve čtvrtém ročníku: Výklad. Práce s učebnicí. Skupinová práce a její prezentace. Kontakt s historickými reáliemi (exkurze, výstava, výlet ) Prezentace (biografické medailony, klíčové události, významné památky). Mikrohistorická studie (dějiny rodiny, příběh domu, vesnice atd.) Na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy. Vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií. Charakterizuje totalitní ideologie, dokáže je kriticky zhodnotit. Vnímá a posuzuje důsledky čtyřicetiletého působení komunistické ideologie v českých zemích (z perspektivy politických, hospodářských, sociálních a kulturních Moderní války a násilí v éře techniky. Vnímání prostoru, času a kulturních odlišností, kolonialismus. Člověk v zrcadle moderního umění. Člověk, technika a technologie. Totalitarismus a ideologie: Nacistický a komunistický obraz světa, proměny představ o lidském V rámci výuky se integrují tématické okruhy Kulturní diference, a Multikultularita průřezového tématu Multikulturní výchova a tématický okruh Evropa a svět nás zajímá průřezového tématu Výchova k evropským a globálním souvislostem.

9 z 22 Na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky. Rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů. Charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu. Na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv. Zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí. Vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků. Vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické dějin). údělu. Homo sovieticus: občan, stát a společnost v éře totality. Právo, zákony a soudní instituce, lidská práva. Noví hrdinové: vzory a archetypy jednání v totalitních ideologiích. Člověk v zrcadle totalitního umění. Vnímání prostoru a času v totalitní společnosti. Každodennost v totalitním státě. Doba postmoderní: Člověk moderní a postmoderní: proměny představ o lidském údělu, smyslu existence, hodnotách a etice. Každodennost v éře plurality, médií a globalizace.

10 z 22 důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce. Posoudí postavení rozvojových zemí. Prokáže základní orientaci v problémech současnosti

11 z 22 KVINTA výstupy RVP GV žák: Vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti. Zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku. Objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura. Zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace. Popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin. Objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské systémy. výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Objasní a dokáže odlišit jednotlivé kulturní typy starověkých civilizací. Pravěk. Doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), bronzová a železná. Neolitická revoluce. Starověk. Staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína), antické Řecko, antický Řím. Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Antická polis a její proměny: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Helénistické středomoří: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Izrael: kultura, náboženství, společnost, mentalita. Antický Řím a jeho proměny (od polis k impériu): kultura, náboženství, společnost, mentalita. Archeologické kultury Čech a Moravy; keltské, germánské a Metody výuky v pátém ročníku: Výklad, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem). Průběžné prezentace biografických medailonků (připravují studenti). Práce s odbornou literaturou (referáty, prezentace). Výuka klade důraz na reflexi evropských kulturních kořenů a hodnot, čímž integruje tématický okruh Žijeme v Evropě průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

12 z 22 Objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti. Definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích. Charakterizuje základní rysy vývoje na našem území. Vymezí specifika islámské oblasti. slovanské osídlení českých zemí. Naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice. Počátky křesťanského náboženství; křesťanství a římská říše (koncily a konstituování dogmatu). Stěhování národů; romanizace a christianizace barbarů; zrození nové Evropy. Středověk. Křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko. Vzdělanost a umění středověké společnosti. Klášterní kultura; románské umění: architektura, výtvarné umění, literatura. Obraz světa v umění a teologii ( sv. Augustin). Významní světci: ideály středověké společnosti Utváření středověké Evropy (byzantsko slovanská oblast, francká říše a oblast západní, východní a střední Evropy). Venkov a zemědělství, kolonizace. Výuka zasazuje historický vývoj českých zemí do širších evropských souvislostí, čímž integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Vnitřní nejednota křesťanství, papežství a císařství. Spory o

13 z 22 investituru. Islám a arabská říše. Svět islámu: kultura, náboženství a společnost, mentalita.

14 z 22 SEXTA výstupy RVP GV žák: Definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích. Charakterizuje základní rysy vývoje na našem území. výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Čte odbornou literaturu. Středověk. Křížové výpravy. Rytířská kultura. Probuzení laika, kacířství., hereze a nástup městských řeholí. Židé a křesťanská společnost. Městská společnost, rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace. Vrcholně středověká společnost: proměny státu a sociální struktury v Anglii, Francii, svaté říši římské, na Rusi a ve střední Evropě (včetně Čech). Metody výuky v šestém ročníku: Výklad, diskuse nad problémy, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem). Průběžné prezentace textů z odborné literatury (připravují žáci). V rámci výuky středověkých dějin a kultury se realizuje spolupráce s předmětem Český jazyk a literatura. Konkrétní podobu specifikují jednotliví vyučující ve svých učebních plánech. Vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu. Rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady. Porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko politickým změnám. Objasní a dokáže odlišit jednotlivé konfesijní typy křesťanství. Husitství. Vzdělanost a umění středověké společnosti. Univerzitní vzdělanost. Věk katedrál, gotické umění: architektura, výtvarné umění, literatura. Obraz světa v umění a teologii (sv. Tomáš Akvinský). Mongolská a turecká expanze. Počátky novověku. Renesance a humanismus. Výuka klade důraz na reflexi evropských kulturních kořenů a hodnot, čímž integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních

15 z 22 Renesanční obraz světa v umění, filosofii a teologii. souvislostech. Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj. Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů. Posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry. Určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství. Vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika. Zámořské plavby. Počátky kolonialismu. Reformace, barokní kultura, politika, náboženství. Konfesijní spory v Anglii, Francii, svaté říši římské, na Rusi a ve střední Evropě (včetně Čech); jejich odraz ve společnosti a kultuře; evropští Židé. Absolutismus a stavovství. Byrokratická a patrimoniální státní správa. Barokní kultura, politika, náboženství. Obraz světa v barokním umění: architektura, výtvarné umění, literatura. Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti. Osvícenství. Obraz světa v osvícenské vědě, sekularizace. Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost V rámci výuky tématu barokní kultura dochází ke spolupráci s předmětem Český jazyk a literatura. Konkrétní podobu specifikují jednotliví vyučující ve svých učebních plánech. V rámci výuky osvícenství a modernizace Evropy kladou osnovy důraz na reflexi globalizačních procesů, čímž integrují průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

16 z 22 průmyslovou, změny v sociální struktuře. Tradiční a moderní společnost; osvícenství jako kulturní a společenský zlom.

17 z 22 SEPTIMA výstupy RVP GV žák: Rozpozná uplatnění hlavních myšlenek a principů osvícenství v revolucích 18. a 19. století. Na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení. Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů. Charakterizuje proces modernizace; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace. výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Objasní a dokáže odlišit politické ideologie 19. století. Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti. Velké revoluce francouzská revoluce 1789 1799, vznik USA, rok 1848. Revoluce a reforma (na cestě k občanské společnosti): modernizační změny v Holandsku, Anglii, USA, Francii, habsburské monarchii a v Rusku. Význam napoleonských válek pro Evropu 19. století: nástup nacionalismu, šíření myšlenek francouzské revoluce. Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu. Politické ideologie 19. století: konzervatismus, liberalismus, socialismus a nacionalismus. Židé v Evropě 18. a 19. st. Metod výuky v sedmém ročníku: Výklad, diskuse nad problémy, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem). Průběžné prezentace textů z odborné literatury (připravují žáci). Vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých Proměny kolonialismu v 18. a 19. století. Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní V rámci výuky tématu utváření moderních národů kladou osnovy důraz na reflexi kulturních odlišností jednotlivých evropských národů, čímž integrují tématické okruhy

18 z 22 společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů. Vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období. Dokáže vzájemně komparovat významné totalitní ideologie. vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války. Evropa v krizi: masová demokracie, krize věd, rozklad tradičních hodnot, sekularizace a ateizace, mediální obraz světa. Utváření novodobých národních společností (zejména české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin. Globalizační a rozvojové procesy a Žijeme v Evropě průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky. Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit. Vysvětlí souvislost Proměny životního stylu, vzdělanost a umění belle epoque přelomu 19. a 20. století. Vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů. Moderní doba, situace v letech 1914 1945. První světová válka, české země v době první světové války, I. odboj. Rozpad habsburské monarchie a jeho důsledky. Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory. Vznik Československa, ČSR v meziválečném období. V rámci reflexe totalitních ideologií a širšího kontextu politické kultury v masové demokracii kladou osnovy důraz na analýzu role médií v moderní společnosti, čímž integrují tématické okruhy Média a mediální produkce a Role médií v moderních dějinách průřezového tématu Mediální výchova.

19 z 22 mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil. Revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci. Moderní svět: náboženství, kultura, společnost, mentalita. Totalitní ideologie: nacismus a komunismus.

20 z 22 OKTÁVA výstupy RVP GV žák: výstupy ŠVP žák: Učivo: Souvislosti: Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit. Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil. Popíše a zhodnotí životní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury. Dokáže vzájemně komparovat významné totalitní ideologie. Popíše a zhodnotí důsledky, jež českým zemím přineslo padesátileté období komunistické totality. Moderní svět: náboženství, kultura, společnost, mentalita. Totalitní ideologie: nacismus a komunismus. Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek. Mnichovská krize a její důsledky. Druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj. Kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport). Soudobé dějiny. Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu). Metod výuky v osmém ročníku: Výklad, diskuse nad problémy, interpretace pramenů (práce z textem a obrazem). Průběžné prezentace textů z odborné literatury (připravují žáci). V rámci reflexe totalitních ideologií a širšího kontextu politické kultury v masové demokracii kladou osnovy důraz na analýzu role médií v moderní společnosti, čímž integrují tématické okruhy Média a mediální produkce a Role médií v moderních dějinách průřezového tématu Mediální výchova. Charakterizuje vznik, vývoj a rozpad Východní blok, jeho

21 z 22 bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty. Vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi. Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě. Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislostí s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování. politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva. Totalitní společnost: náboženství, kultura, společnost, mentalita. Euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc. Životní podmínky na obou stranách železné opony (každodenní život, kultura). Konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael. Dekolonizace; třetí svět a modernizační procesy v něm ekonomické, demografické a politické postavení v globálním světě. Pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě. Vyrovnání se s totalitní minulostí; postkomunistická transformace. Globální problémy moderní společnosti. Postmoderní svět: náboženství, kultura, společnost, mentalita. V rámci výuky tématu totalitní společnost se realizuje spolupráce s předmětem Český jazyk a literatura. Konkrétní podobu specifikují jednotliví vyučující ve svých učebních plánech. V rámci výuky moderních dějin kladou osnovy opakovaně důraz na reflexi globalizačních procesů, čímž integrují průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. V rámci výuky témat dekolonizace, evropská integrace a globální problémy moderní společnosti se realizuje spolupráce s předmětem Zeměpis. Konkrétní podobu specifikují jednotliví vyučující ve svých učebních plánech. V rámci výuky tématu utváření moderních národů kladou osnovy důraz na reflexi kulturních odlišností jednotlivých evropských národů, čímž integrují tématické okruhy Globalizační a rozvojové procesy a

22 z 22 Vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje. Žijeme v Evropě průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.