LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Podobné dokumenty
POTŘEBA ROZVOJE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

ROLE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI V PÉČI O ZDRAVÍ

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

ZDRAVOTNĚ GRAMOTNÝ PACIENT V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE. Ústav pro zdravotní gramotnost, z.ú.

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Veřejné zdravotnictví

Státní zdravotní ústav Praha

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

ZDRAVOTNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA POJEM A ZAMĚŘENÍ NÁSTROJE ZDRAVOTNÍ POLITIKY ZDRAVOTNÍ POLITIKA. (health policy)

Základní fakta o českém zdravotnictví v mezinárodním srovnání

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

Socio-ekonomické determinanty zdraví v politice WHO

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

Hana Janata, Eva Uličná. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

1 Zdraví, právo na zdraví

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže

Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL. Kateřina Janovská

Spolupráce SZÚ s KHS a dalšími subjekty v podpoře veřejného zdraví. MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

PŘÍPRAVA NOVÉ EVROPSKÉ ZDRAVOTNÍ POLITIKY A ZDRAVOTNÍCH SYSTÉMŮ ZDRAVÍ 2020

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Pramen: European health for all databáze, WHO

KARTA SPECIFICKÉHO CÍLE

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravotní gramotnost v České republice

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

NPZ - projekt podpory zdraví č.1032 Program primární prevence vrozených vývojových vad

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Co je Česko se hýbe? BŘEZEN 2011

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU

Komunitní služby a instituce

Primární péče o děti a dorost v ČR současnost a budoucnost. MUDr. Ilona Hülleová Předsedkyně SPLDD ČR PSP, Praha

Jak jsou propojena ústa s tělem? JAK VAŠE ORÁLNÍ ZDRAVÍ OVLIVŇUJE VAŠE CELKOVÉ ZDRAVÍ

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví. Dotační programy MZ ČR. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Projekty WHO v ČR R k posílen regionáln

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

PODÍL VPL NA ROZVOJI ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI PACIENTŮ. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZDRAVÍ DĚTÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ STRATEGIE

Mediální kampaně k propagaci zdravého životního stylu

STRATEGICKÉ DOKUMENTY

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

EFEKTIVITA PRIMÁRNÍ PREVENCE NEMOCÍ

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Prevence dětských úrazů v České republice. truellova@mzcr.cz

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Prevence nemocí vyvolaných nadváhou a obezitou prostřednictvím sportu

Výběrové šetření EHES

Tělesnou výchovou to začíná a často také končí. Martin Matoulek III. Interní klinika 1. LF UK a VFN Praha VŠTJ MEDICINA PRAHA

Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice iniciativa Fit for Work Europe

Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2018/2019 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Transkript:

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst Chrudim, 15. června 2016 www.zdravamesta.cz/ls2016 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

Škola Zdravých měst, Chrudim 15. června 2016 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST V ČESKÉ REPUBLICE Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav pro zdravotní gramotnost

OSNOVA PŘEDNÁŠKY 1. Typy a etapy zdravotní péče 2. Tři hlavní otázky týkající se zdraví lidí 3. Jaké je zdraví lidí úroveň a rozložení 4. Proč je zdraví takové analýza 5. Co se dá udělat pro zlepšení zdraví lidí 6. Zdraví 2020 evropská zdravotní strategie 7. Zdravotní gramotnost 8. Souhrn 9. Závěr

1 TYPY A ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE

DVA ZÁKLADNÍ TYPY ZDRAVOTNÍ PÉČE Individuální zdravotnické služby (primární péče, ambulantní a nemocniční péče apod.) Péče o zdraví na populační úrovni (veřejné zdravotnictví, preventivní lékařství, hygiena, sociální lékařství, ochrana a podpora zdraví, public health, účast veřejnosti, role obcí)

ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence primární Prevence sekundární Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace

ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence primární Prevence sekundární Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Sociálně zdravotní (zdravotně sociální) dlouhodobá péče

ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence primární Prevence sekundární Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Sociálně zdravotní (zdravotně sociální) dlouhodobá péče

ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence primární Prevence sekundární Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Sociálně zdravotní (zdravotně sociální) dlouhodobá péče

ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence primární Prevence sekundární Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Sociálně zdravotní (zdravotně sociální) dlouhodobá péče

2 TŘI HLAVNÍ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ZDRAVÍ

1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY

JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? Zdraví je mnohem horší, než by mohlo být, kdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví, kdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici.

2. PROČ JE TAKOVÉ? POPIS ANALÝZA

PROČ JE ZDRAVÍ LIDÍ TAKOVÉ? DETERMINANTY ZDRAVÍ Zdravý životní styl Genetický základ Péče o zdraví a zdravotnictví Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální a další podmínky života lidí)

CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ

POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ

PÉČE O ZDRAVÍ ostatní resorty zdravotnictví všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci

SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ

3 JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ?

věk 80 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 80 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU 60 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 80 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004) 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 80 ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) 75 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 75 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky 2015

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 4 roky 75 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky 2015

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 75 70 22 roků ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky 2015

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 20 roků 75 70 22 roků ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky 2015

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci úmrtí diagnóza chronické nemoci LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) 72 70 68 DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ ŠVÉDSKO 66 64 62 60 9 roků 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?keepthis =true&tb_iframe=true&height=450&width=920

zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

4 PROČ JE ZDRAVÍ TAKOVÉ? ANALÝZA

ZDRAVÍ

ŽIVOTNÍ STYL ZDRAVÍ

ŽIVOTNÍ STYL ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZDRAVÍ

ŽIVOTNÍ STYL ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZDRAVÍ PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ

ŽIVOTNÍ STYL ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZDRAVÍ PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD

ŽIVOTNÍ STYL ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZDRAVÍ PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD

ŽIVOTNÍ STYL 40% ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35% ZDRAVÍ PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ 15% BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD 10%

ZDRAVÍ

ZDRAVÍ

INDIVIDUÁLNĚ ORIENTOVANÁ ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A DALŠÍ FORMY MOTIVACE Riziko onemocnění

INDIVIDUÁLNĚ ORIENTOVANÁ ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A DALŠÍ FORMY MOTIVACE Riziko onemocnění POPULAČNĚ ORIENTOVANÁ OPATŘENÍ nezdravé pracovní a životní prostředí špatná výživa (zdravotně nebezpečné potraviny) nebezpečné sociální chování, např. růst násilí a kriminality nevyhovující bydlení, nevhodné využívání volného času, stres apod. široká škála dalších sociálních a ekologických faktorů ohrožujících zdraví

Riziko onemocnění

SOCIÁLNÍ DETERMINANTY (a) 1. Zdraví souvisí se sociálním gradientem. 2. Stres poškozuje zdraví. 3. Zdravotní a sociální podmínky v dětství ovlivňují další zdravotní osud jedince. 4. Chudoba a sociální izolace zkracuje život. 5. Problémy v práci (v rodině) zvyšují riziko nemocí.

SOCIÁLNÍ DETERMINATY (b) 6. Jistota zaměstnání zlepšuje zdraví, nezaměstnanost je příčinou nemocí a předčasných úmrtí. 7. Sociální opora a sociální kontakty zlepšují zdraví. 8. Spotřeba alkoholu,cigaret a drog je ovlivňována sociálním prostředím. 9. Zdravé potraviny jsou politickým problémem. 10. Zdravá doprava, to je chůze, jízda na kole a dobrá veřejná doprava.

248 stran 237 stran

Jaký to má smysl? Léčit nemocné a potom je vrátit zpět do podmínek, které způsobily jejich nemoc.

A "toxic combination" of poor social policies and programmes, unfair economic arrangements, and bad politics is killing people on a large scale.

Toxická kombinace ubohých sociálních opatření a programů, nespravedlivý ekonomický systém a špatná politika zabíjí spoustu lidí.

zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

roky života 90 HLY (Healthy Life Years) 80 70 60 50 40 30 20 + = naděje dožití 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

roky života 90 80 70 60 HLY (Healthy Life Years) 8,0 4,2 12,4 8,9 + = naděje dožití 50 40 62,8 62,2 62,4 71,4 30 20 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

roky života 90 HLY (Healthy Life Years) 80 70 60 9,6 + 13,2 = naděje dožití 13,5 10,8 50 40 63,3 64,6 61,9 71,0 30 20 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

roky života 90 80 70 60 HLY (Healthy Life Years) + 8,0 4,2 12,4 13,2 8,9 9,6 = naděje dožití 13,5 10,8 50 40 62,8 62,2 62,4 71,4 63,3 64,6 61,9 71,0 30 20 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

POČET LET ZTRACENÝCH V DŮSLEDKU DISABILITY (DALY) PŮSOBENÍM HLAVNÍCH ROZIKOVÝCH FAKTORŮ V EVROPSKÉM REGIONU SZO, 2004 RIZIKA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ pořadí DROGY ALKOHOL 2 TABÁK 1 SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA 4 NÍZKÁ SPOTŘEBA OVOCE A ZELENINY 5 NADVÁHA A OBEZITA 3 VYSOKÝ KREVNÍ CUKR VYSOKÝ CHOLESTEROL VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace litry čistého lihu 20 15 ČESKÁ REPUBLIKA 10 ŠVÉDSKO 5 0 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ počet cigaret 3000 2500 ČESKÁ REPUBLIKA 2000 1500 1000 500 ŠVÉDSKO 0 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky

Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace kilogramy zeleniny 210 200 190 ŠVÉDSKO 180 170 160 150 140 ČESKÁ REPUBLIKA 130 120 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 30 25 20 24,7 26,2 ČR 15 10 5 10 11,9 Švédsko 0 MUŽI ŽENY

Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem dvojnásobnou spotřebu cigaret dvojnásobnou spotřebu alkoholu více než dvojnásobný výskyt obezity poloviční spotřebu zeleniny, nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku.

SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO KOUŘENÍ, ALKOHOL, OBEZITU SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY.

HISTORICKÁ NÁVAZNOST DETERMINANT ZDRAVÍ

NÁVAZNOST RIZIKOVÝCH FAKTORŮ (alkohol, kouření, obezita)

chudá země bohatí chudí Obezita, kouření a pití alkoholu v chudých zemích

Vyšší sociální pozice provázaná s kouřením, alkoholem a nadváhou Nižší sociální pozice charakterizovaná podváhou

% z celkového počtu zemřelých 60 kardiovaskulární nemoci 50 40 30 zhoubné nádory 20 10 0 tuberkulóza infekční nemoci 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006

% z celkového počtu zemřelých 60 kardiovaskulární nemoci 50 1925-1926 40 30 zhoubné nádory 20 10 0 tuberkulóza infekční nemoci 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006

bohatá země bohatí chudí Obezita, kouření a pití alkoholu v bohatých zemích

chudá země bohatá země bohatí chudí bohatí chudí Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví ZÁSADNÍ A VÝRAZNÝ ROZDÍL V ÚROVNI ZDRAVÍ

Struktura souboru respondentů (HIS) podle typu kouření a vzdělání (po standardizaci podle věku) (pramen ÚZIS ČR)

procento obézních Procento obezních mužů a žen ve čtyřech ekonomicko-sociálních úrovních % Pan-EU consumer survey Martinez et al.1999 16 muži 14 ženy 12 10 8 6 4 2 0 nižší 1 nižší-střední 2 střední 3 střední 4 vyšší ekonomicko-sociální úroveň

5 CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ?

Je načase, abychom se naučili kormidlovat podle hvězd a ne podle mihotavých světýlek všech projíždějících lodí. Omar Nelson Bradley (1893-1981), pětihvězdičkový generál americké armády a spolutvůrce Marshallova plánu

ZDRAVOTNÍ POLITIKA - projev zájmu a odpovědnosti za zdraví lidí a výraz touhy po spravedlnosti při spravování záležitostí obce. (Konference SZO v Adelaide 1988).

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ? V NEMOCNICÍCH ZDRAVÍ POVĚTŠINĚ NEVZNIKÁ.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ? V NEMOCNICÍCH ZDRAVÍ POVĚTŠINĚ NEVZNIKÁ. TAM SE S VELKÝM ÚSILÍM, OBĚTAVOSTÍ I NÁKLADY NAPRAVUJE TO, CO SE UŽ POKAZILO.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ? Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí, pracují, odpočívají i stárnou.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ? Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí, pracují, odpočívají i stárnou. Tam by mělo směřovat hlavní úsilí o ochranu, udržení a rozvoj zdraví lidí. Tam je nutné čelit zdravotním problémům.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ? Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí, pracují, odpočívají i stárnou. Tam by mělo směřovat hlavní úsilí o ochranu, udržení a rozvoj zdraví lidí. Tam je nutné čelit zdravotním problémům. Pokud se zdravotní problémy řeší až v nemocnicích, je to nákladné a ne vždy účinné. Žádný stát si takovou zdravotní strategii nemůže dlouhodobě dovolit.

KRIZE MEDICÍNY? víme toho víc umíme toho víc je víc pacientů (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) stojí to čím dál tím víc peněz. Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům.

V EVROPĚ SE NA ÚROVNI ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ NEINFEKČNÍ NEMOCI. V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI UMÍRÁ PŘIBLIŽNĚ 87% OBYVATEL. ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP.

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci klinická diagnóza

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období délka nemoci A klinická diagnóza B zdravé období délka nemoci medicínské prodloužení života časná diagnóza

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci klinická diagnóza B zdravé období délka nemoci medicínské prodloužení života časná diagnóza C zdravé období pomoc v dětství a dospívání prodloužení života ve zdraví pomoc v dospělosti délka nemoci posilování soběstačnosti medicínské prodloužení života

PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ Zjišťovat nemoc co nejdříve Oddalovat úmrtí pacienta Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT.

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL NENÍ NÁKLADNÝ Nekouřit Bez vysokých nákladů na alkohol Střídmá strava Pravidelný pohyb Veřejná doprava Preventivní prohlídky

Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné a o reformu v oblasti sociální péče o zdravotně postižené. zdravé období délka nemoci naděje dožití

Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. zdravé období délka nemoci naděje dožití

POTŘEBUJEME ZDRAVOTNÍ REFORMU, KTERÁ BY ZAHRNOVALA VŠECHNY DETERMINATY ZDRAVÍ A PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období délka nemoci naděje dožití

Některé krizové situace lze překlenout pomocí realizace krátkodobých opatření.

Je žádoucí uvažovat o dlouhodobě orientované péči o zdraví, na níž by se podílely všechny rezorty, kterou by vzali za svou zdravotničtí pracovníci a ke které by přispívaly všechny stupně veřejné správy, organizace i instituce. Měly by na ní podílet rodiny i jednotlivci. Samozřejmě nesmí jít o jakýsi zdravotní fundamentalismus stavějící zdraví nade všechny hodnoty. Důležité je přiznat zdraví lidí takovou hodnotu, která mu v dobré společnosti patří.

NEZBYTNOST PROGRAMOVÉHO, DLOUHODOBÉHO A SYSTÉMOVÉHO PŘÍSTUPU

6 PROGRAM ZDRAVÍ 2020 EVROPSKÁ ZDRAVOTNÍ STRATEGIE

http://www.euro.who.int/ data/ assets/pdf_file/0011/199532/hea lth2020-long.pdf 182 stran

Ministerstvo zdravotnictví ČR: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. Praha, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014. Ministerstvo zdravotnictví: Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Praha, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014.

DVA STRATEGICKÉ CÍLE zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví; posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny komponenty společnosti, sociální skupiny i jednotlivce.

EKVITA, EQUITY (ekv ti) 1. Spravedlivost, spravedlnost opírající se spíše o lidskou slušnost než o literu zákona, poctivost, slušnost, nestrannost. 2. Právo obyčejové, právo slušnosti 3. Spravedlivý, ale nikoli zákonitý nárok.

NEJVÝZNAMĚJŠÍ DETERMINANTOU ZDRAVÍ JSOU LIDÉ

7 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

PROČ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Nízká zdravotní gramotnost vede k plýtvání v systému zdravotní péče. Jsou poskytovány zdravotnické služby nemocným, kteří vůbec nemuseli onemocnět, i těm nemocným, kteří svou nespoluprací během terapie, znemožňují dosáhnout potřebných výsledků. Ve svém důsledku nízká zdravotní gramotnost devastuje systém péče o zdraví a degraduje úsilí zdravotnických pracovníků.

PROČ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST VYŠŠÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST VEDE K LEPŠÍMU ZDRAVÍ LIDÍ. NÍZKÁ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST JE SPOJENA S HORŠÍM ZDRAVÍM A VEDE K EKONOMICKÝM ZTRÁTÁM (ČR ROČNĚ 12 MILIARD)

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST (health literacy) Je to schopnost přijímat správná rozhodnutí mající vztah ke zdraví v kontextu každodenního života doma, ve společnosti, na pracovišti, ve zdravotnických zařízeních, v obchodě i politice. Je to důležitá metoda zvyšující vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující jejich schopnost získávat a využívat informace i přijímat a nést svůj osobní díl odpovědnosti.

Zdraví, jeho měření a determinanty (kapitoly 1-5) Historie péče o zdraví a základní metody zdravotní péče (kapitoly 6-12) Zdravotní gramotnost (kapitoly 13-16) Veřejná zdravotní politika (kapitoly 17-19) Pozvání na společnou cestu ke zdraví (kapitoly 20-22) Přílohy (materiály SZO a stručný slovníček) 293 stran

ZÁKLADNÍ TYPY ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI A. Funkční zdravotní gramotnost B. Interaktivní zdravotní gramotnost C. Kritická zdravotní gramotnost

FUNKČNÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Týká se výsledku tradiční zdravotní výchovy spočívající v poskytování informací o zdravotních rizicích a o tom, jak si počínat ve zdravotnickém systému. Cílem je rozšířit a prohloubit znalosti lidí o zdravotních rizikových faktorech.

INTERAKTIVNÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Do značné míry obsahuje nové zaměření zdravotní výchovy v posledních 20 letech. Záměrem je zde rozvíjet schopnosti lidí jednat samostatně, zejména posílit jejich motivaci a odpovědnost při respektování pokynů.

KRITICKÁ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Rozvíjí u jedinců takové schopnosti, které se týkají jak jejich individuálního chování, tak sociálně a politicky orientovaných činností, jejichž smyslem je podílet se na vytváření zdravotně příznivého sociálního prostředí.

stres výživa riziko informace ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST vzdělávání pohyb

stres výživa riziko informace ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST vzdělávání pohyb ZDRAVOTNĚ GRAMOTNÁ SPOLEČNOST

World Health Organization 2013 Editors: Ilona Kickbusch, Jürgen M. Pelikan, Franklin Apfel & Agis D. Tsouros 73 stran http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0008/190655/e96854.pdf

Jak měřit zdravotní gramotnost Evropský výzkum zdravotní gramotnosti (the European Health Literacy Survey) 12 kritérií, které vznikly na základě kombinace čtyř dovedností, (a) získat informace, (b) rozumět jim, (c) posoudit jejich význam a (d) využít je, a tří oblastí (a) zdravotní péče (b) prevence nemocí a (c) podpora zdraví.

MODEL ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI Zdravotní gramotnost Dostupnost zdravotních informací Porozumění zdravotně relevantním informacím Vyhodnocení zdravotně relevantních informací Aplikace či využití zdravotně relevantních informací Zdravotní péče 1. Schopnost získat informace o medicínských tématech 2. Schopnost porozumět medicínským informacím a pochopit jejich smysl 3. Schopnost interpretovat a vyhodnotit medicínské informace 4. Schopnost činit poučená rozhodnutí u medicínských problémů Prevence nemocí Podpora zdraví Výzkum zdravotní gramotnosti 5. Schopnost získat informace o rizikových faktorech 9. Schopnost získávat nové zdravotně relevantní informace 6. Schopnost porozumět informacím o rizikových faktorech a pochopit jejich smysl 10. Schopnost porozumět zdravotně relevantním informacím a pochopit jejich smysl 7. Schopnost interpretovat a vyhodnotit informace o rizikových faktorech 11. Schopnost interpretovat a vyhodnotit zdravotně relevantní informace 8. Schopnost posoudit relevanci informací o rizikových faktorech 12. Schopnost zaujmout poučený názor na zdravotní otázky 1. 12. 2014

Výsledek studie realizované Dr. Z. Kučerou za účasti MZ ČR, SZÚ a Úřadovny SZO pro Evropu 38 37 37,1 36 35 34 33 32 32 34,5 33,6 32,9 35,2 34,5 33,8 31,8 31 30 30,5 AT BG DE EL ES IE NL PL Total CZ Celková zdravotní gramotnost AT BG DE EL ES IE NL PL Celkem CZ Celková zdravotní gramotnost ve vybraných zemích Evropy

Výsledek studie realizované Dr. Z. Kučerou za účasti MZ ČR, SZÚ a Úřadovny SZO pro Evropu 38 37 37,1 36 35 34 33 32 32 34,5 33,6 32,9 35,2 34,5 33,8 31,8 31 30 30,5 AT BG DE EL ES IE NL PL Total CZ Celková zdravotní gramotnost AT BG DE EL ES IE NL PL Celkem CZ Celková zdravotní gramotnost ve vybraných zemích Evropy

Zdravotní gramotnost a sociální status

Jaké jsou překážky správného a svobodného rozhodování? Kognitivní disonance Podmínky, do nichž se lidé rodí, v nichž vyrůstají, pracují, odpočívají i stárnou.

JE ŽÁDOUCÍ ROZVÍJET ZDRAVOTNĚ GRAMOTNOU SPOLEČNOST Potřebujeme zdravotně gramotné politiky, učitele, lékaře a další zdravotnické pracovníky, děti a celou odbornou i širokou občanskou veřejnost. Jádrem zdravotní gramotnosti je zájem o zdraví, odpovědnost za zdraví a schopnost rozhodovat pro zdraví.

8 SOUHRN

NÍZKÁ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST významně ohrožuje zdraví; týká se téměř poloviny obyvatel; je příčinou plýtvání vzácnými zdroji; je závažnou překážkou potřebného rozvoje.

zdravotní gramotnost osob funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

zdravotní gramotnost skupin a organizací + zdravotní gramotnost osob funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

aktivity zlepšující prostředí v němž lidé vyrůstají, pracují, odpočívají a stárnou zdravotní gramotnost skupin a orgamizací + zdravotní gramotnost osob funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

aktivity zlepšující prostředí v němž lidé vyrůstají, pracují, odpočívají a stárnou zdravotní gramotnost skupin a orgamizací + zdravotní gramotnost osob zlepšovat zdravotní gramotnost zdravotnického a sociálního systému funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

aktivity zlepšující prostředí v němž lidé vyrůstají, pracují, odpočívají a stárnou zdravotní gramotnost skupin a orgamizací + zdravotní gramotnost osob zlepšovat zdravotní gramotnost zdravotnického a sociálního systému Aktivity zaměřené na rizikové a znevýhodněné skupiny osob funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

zdravotně gramotná společnost zdravotní gramotnost skupin a orgamizací + zdravotní gramotnost osob aktivity zlepšující prostředí v němž lidé vyrůstají, pracují, odpočívají a stárnou zlepšovat zdravotní gramotnost zdravotnického a sociálního systému Aktivity zaměřené na rizikové a znevýhodněné skupiny osob funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

zdravotně gramotná společnost zdravotní gramotnost skupin a orgamizací + zdravotní gramotnost osob ZDRAVÍ LIDÍ aktivity zlepšující prostředí v němž lidé vyrůstají, pracují, odpočívají a stárnou zlepšovat zdravotní gramotnost zdravotnického a sociálního systému Aktivity zaměřené na rizikové a znevýhodněné skupiny osob funkční zdravotní gramotnost interaktivní zdravotní gramotnost kritická zdravotní gramotnost Schopnost osob získat, pochopit, zhodnotit a využít informace vedoucí k ochraně, udržení a zlepšení zdraví

10 ZÁVĚR

ZÁJEM O ZDRAVÍ JE ZÁJMEM O LIDI. Je to zájem jak o zdraví těch, kteří jsou dosud zdraví, tak o ty, kteří potřebují sociální a zdravotní péči. Bylo by hloupě jednostranné měřit vyspělost a úroveň společnosti jen podle výše HDP. Jedním ze základních kritérií společenské vyspělosti je to, zda a jak se společnost dokáže postarat o děti, o nemocné, o lidi se zdravotním postižením i o své starší občany.

Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. Halfdan Mahler Zdraví stojí za to, abychom se ptali: jaké je proč je takové co společně uděláme, aby bylo lepší. Zdraví stojí i za to, abychom to udělali. A to by se mělo stát naším zájmem, odpovědností i smyslem naší aktivity.