BUS DOPRAVA S VYSOKOU ÚROVNÍ SLUŽEB



Podobné dokumenty
BUSOVÁ DOPRAVA S VYSOKOU ÚROVNÍ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území

Koridory MHD České Budějovice

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ. Ing. Petr Chmela. ská 10, 5. patro chmela@ropid zastavka.net. ROPID, Praha 1, Rytířsk. semestráln

City-HUB Project. Evropský projekt City-HUB Ověřovací případová studie PRAHA - DEJVICKÁ

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

Ověření technologií v oblasti autonomního řízení v prostředcích městské hromadné dopravy

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

Integrované systémy HD

IDS - Marketing. ení. Marketingová opatřen. Ing. Filip Drápal, ROPID. Fakulta dopravní ČVUT v Praze Květen 2008

Preference veřejné dopravy v intravilánu Ing. Jan Vašíček Ing. Jan Spousta

Telematika v Pražské integrované dopravě

Autobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu. Martin Kvizda

PREFERENCE MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY V HL.M.PRAZE. ing. Jiří Vodrážka, DPP

Ing. Jan SPOUSTA Ing. Michal VÁŇA. Kvalita veřejné dopravy ve vybraných městech ČR a srovnání se zahraničím

CZECHBUS Ing. Martin Jareš, Ph.D Praktické zkušenosti se zavedením páteřních linek v Praze

Metropolitní linky v Praze


IDS - Marketing. ení. Marketingová opatřen. Ing. Filip Drápal, ROPID. Fakulta dopravní ČVUT v Praze

ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM 2013

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR

aktualizace dopravního plánu

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Integrované systémy HD

Integrované dopravní systémy-m

Elektromobilita nekolejové veřejné dopravy v Praze. Michal Andelek

AKTIVNÍ PREFERENCE DOPRAVY VE MĚSTĚ

Plány udržitelné městské mobility pro město Brno. Odbor dopravy MMB

Prodej jízdnj. zdních kol a cyklo doprava v ČR. ing.petr Kohoutek ASPK 1

Aplikace autobusové dopravy s vysokou úrovní služeb ve středně velkých městech, konkrétně v Táborské aglomeraci

AKTUÁLNÍ STAV TROLEJBUSOVÉ DOPRAVY V BRNĚ

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Multimodální přeprava cestujících

Informační a řídící systémy v IDS

AKTIVNÍ PREFERENCE DOPRAVY VE MĚSTĚ

Projekt KORIS. Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice Koordinátor veřejné dopravy ZK s.r.o.

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

City-HUB Project. Evropský projekt City-HUB Optimální řešení dopravních terminálů.

Integrované systémy HD

PRINCIPY DOPRAVNÍ POLITIKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍN

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

Generel dopravy města Zlína. Zlín říjen 2016

Regionální železniční doprava

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Mobility Management & Integrované plány mobility

Generel dopravy města Zlína. Klepněte pro vložení

st městského dopravního systému

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Integrované dopravní systémy-m

Ústí nad Labem AKČNÍ PLÁN, MONITOROVÁNÍ A EVALUACE. B2 SUMF strategický rámec udržitelné městské mobility ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Činnost CIVINET Česká a Slovenská republika

ITI HRADECKO-PARDUBICKÉ AGLOMERACE RSK KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE PS DOPRAVA 24. BŘEZNA 2017

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Renáta Slabá Odbor strategie Oddělení dopravní politiky a čisté mobility

Elektromobilita v Plzni dnes a zítra E-mobility in Pilsen today and tomorrow

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY Praha

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha Trendy evropské dopravy

zlepšení image veřejné dopravy

Inteligentní infrastruktura pro IDS. Ing. Libor Povejšil ELTODO a.s. - úsek Městské dopravní systémy

Integrace Neratovic a Mělníka

ZÁKLADNÍ PRINCIPY IDS. Jednotný informační systém. Jednotný regionální dopravní systém, založený na. Jednotný přepravně - tarifní systém, umožňující

Spojení Letiště Václava Havla Praha se spádovou oblastí Praha, ČR

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID

Plán udržitelné městské mobility Kroměříž

část I. - analytická

Novinky v integraci dopravy Prahy a Středočeského kraje za rok Ing. et Ing. Petr Tomčík, ROPID

Co nám přinesl projekt QUEST?

Ing. Jan Šimůnek

DOPRAVNÍ PODNIK MĚSTA PARDUBIC a. s.

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Metro jako základní osa dopravy v Praze - příprava výstavby trasy D -

Elektrické autobusy pro město II

Návrh změny dopravní obslužnosti Štípy, Kostelce a Velíkovéa ZOO Lešná

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Český institut pro akreditaci, o.p.s. Ing. Milan Badal

Integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji. Ing. Martin Jareš, Ph.D. Zástupce ředitele pro dopravu, IDSK

Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS

Prvky chytré dopravy ve městě Hradec Králové

veřejnou dopravu mezi sídly v Ústeckém kraji

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

Management mobility v evropských zemích Radomíra Jordová, CDV,v.v.i.

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

2.1.6 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky. SPECIFICKÝ CÍL 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

CÍL zvýšení plynulosti provozu

P+R v příměstské dopravě. Petr Pšenička, ROPID

Dosahování udržitelné mobility prostřednictvím integrovaného plánování dopravy. Rafael Cuesta Vedoucí zastoupení Centro, Velká Británie

Město Tábor. Dopravní řešení Zdravého města Tábor. MĚSTO TÁBOR Ing. Lubomír Šrámek, tajemník městského úřadu

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU Z IROP SOUČASNOST A BUDOUCNOST

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

Zelená a čistá Ostrava 2025

STAVEBNÍ INTEGRACE. Společné zastávky a záchytná parkoviště

Brno Seminář Elektrické autobusy pro město Blok 1: Obecné závěry studie E-mobilita v MHD"

Přímá vazba na ostatní opatření: zvyšování kvality v systému veřejné dopravy

Transkript:

BUS DOPRAVA S VYSOKOU ÚROVNÍ SLUŽEB Ing. Jan SPOUSTA E-MOBILITA VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ Ministerstvo dopravy ČR, 31.5.2012

DEFINICE BRT/BHLS ZÁKLADNÍ KOMPONENTY Organizace provozu Infrastruktura Vozidlo Řízení a kontrola provozu Očekávání zákazníka Image marketing - identifikace Začlenění do městského prostředí APLIKACE a MOŽNOSTI DALŠÍHO ROZVOJE V ČR

COST TU0603 BUSES WITH HIGH LEVEL OF SERVICE Evropský výzkumný projekt: 2007-2011 v rámci programu COST Zúčastněno 14 států (BE, CH, CZ, DE, ES, FR, GR, IE, IT, NL, PT, RO, SE, UK + UITP) pod vedením CERTU [MD Francie]; za ČR: CDV + DP Praha HLAVNÍ CÍL: přispět k vyššímu využívání veřejné dopravy pochopením konceptu busů s vysokou úrovní služeb DEFINICE BHLS (Buses with High Level of Service)/ BRT (Bus Rapid Transit) Systém m veřejn ejné silniční dopravy, který poskytuje rychlou, pohodlnou a ekonomicky efektivní mobilitu prostřednictv ednictvím oddělen lené infrastruktury, provozu s vysokou rychlostí a frekvencí a vynikajícího marketingu a služeb zákaznz kazníkům BHLS není nový druh veřejné dopravy, ale představuje kvalitativně vyšší úroveň

(Auto)busová doprava s vysokou úrovní služeb je koncept veřejné silniční dopravy, vhodný pro páteřní trasy (linky), která splňuje stanovená kritéria efektivnosti a výkonnosti, integrující stanice (zastávky), vozidla, jízdní dráhu, identifikaci linek a jízdní řády do funkčního systému. Bus v tomto smyslu znamená vozidlo silniční hromadné dopravy s těmito charakteristikami: - jezdí po vozovce a není pevně vázáno na kolejovou dráhu, - poháněné motorem s vnitřním m spalováním, elektrickým nebo hybridním m pohonem - bus nebo autokar (třída II a III)

Koncept Rychlé autobusové dopravy (BRT) byl poprvé aplikován na počátku 70.let v USA ( High Occupancy Vehicle Lanes ) a v Curitibě (Brazílie [1974] povrchové metro ), na přelomu p 80./90. let rozvinut v zemích Jižní Ameriky, dnes i Asie a Afriky (80 měst) m BRT: vysoká přepravní kapacita (až 30 000 cestujících/hod ch/hod na oddělen lené dopravní cestě) potřeba přepravy p při p i omezených financích; ch; konkurencí je individuáln lní automobilová doprava BRT v Evropě Metrobus Istanbul VAO Madrid

BHLS: koncept dopravy s vyšší úrovní pro evropské podmínky ve velkých aglomeracích ch jsou pátep teří MHD kolejové systémy busy kolejovou síťs doplňuj ují (méně frekventované směry, stavební omezení v historických centrech), později lze přestavp estavět t na TRAM v v předmp edměstské dopravě nebo menší ších městech m se BHLS můžm ůže e stát páteří

DĚJINY BHLS v Československu Trolejbusy po 1950 a rychlíkové autobusy v Praze po 1965: Intervaly 2-4 min. Kratší jízdní doba než tram Vyšší komfort Přímé spojení do centra Vinohradská tržnice - Smíchov 48 spojů/h Pankrác - Václavské nám. 47 spojů/h Vinohrady - Vysočany 33 spojů/h Ohrada - Vysočany 75 spojů/h spojení ze sídlišť: i=2 min.

BHLS JAKO EFEKTIVNĚJŠÍ ALTERNATIVA KOLEJOVÉ DOPRAVY INFRASTRUKTURA cest. BHLS 0,1-1 1 M M /km až 80 % BRT 1-5M1 5M /km VOZIDLA 0,25 M /80M 80-100 0,4 M /130M 130-150150 cest. T-bus, CNG, hybrid +30 0,8 M M (1 M CHF)/180 cestujících ch TRAM 10-30M 30M /km 2,5-3 3 M /200M 200-300 cest. METRO 100-150M 150M /km 6 M /1000 M cestujících ch

ZÁKLADNÍ KOMPONENTY ORGANIZACE PROVOZU INFRASTRUKTURA = DOPRAVNÍ CESTA, STANICE/ZASTÁVKY, PREFERENCE vůčv ůči i ostatnímu provozu VOZIDLO ŘÍZENÍ A KONTROLA PROVOZU vč.. VYUŽIT ITÍ IT NAPLNĚNÍ OČEKÁVÁNÍ ZÁKAZNÍKA IMAGE - MARKETING IDENTIFIKACE ZAČLENĚNÍ DO MĚSTSKM STSKÉHO PROSTŘED EDÍ

ORGANIZACE PROVOZU ROZSAH PROVOZU po celý provozní den a týden (ve FR a UK končí denní provoz bus linek kolem 20 hod.) INTERVAL co nejkratší (6-8 8 min. ve špičce) VZDÁLENOST ZASTÁVEK optimáln lní z hlediska cestovní rychlosti i docházkov zkové vzdálenosti (do 500 m, mimo centrum a INTEGRACE do systému MHD INTERMODALITA (vč.. P+R, B+R) do 500 m, mimo centrum až 1 km)

INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ CESTA 3 úrovně: fyzicky oddělen lená,, mimoúrov rovňová křížení fyzicky oddělen lená, úrovňová křížení vyhrazené pruhy BUSY S NAVÁDĚNÍM optické, mechanick pokud není pevně spojen s kolejí) STANICE/ZASTÁVKY (p PREFERENCE SSZ, p, mechanické,, kolejová dráha ( bus( bus, (přístřešky, info systém, bezpečnost) SSZ, přednost na neřízených křižovatkk ovatkách

VOZIDLO Vozidlo kategorie M3 (motorová vozidla určená pro dopravu osob s více než osmi místy k sezení kromě sedadla řidiče, celková hmotnost nad 5 tun) podle Směrnice 70/156/EEC. Vzhledem k další ším m charakteristikám m BHLS se používaj vají především kloubové busy s dieselovým, plynovým (CNG), hybridním m nebo elektrickým (trolejbusy) pohonem; v mnoha případech p padech speciáln lně navržen ené pro BHLS; rostoucí důraz vlivu na životní prostřed edí

BHLS TROLEJBUSY s futuristickým designem? TRAM Trolejbus Bus? SOLARIS pro Salzburg AG (22.5.2012) Van Hool/Kiepe EXQUICITY (Bus World 2011; Parma 4.5.2012 v rámci TROLLEY)

ŘÍZENÍ A KONTROLA PROVOZU zajistit co nejvyšší kvalitu pravidelnost / dodržov ování JŘ,, spolehlivost ŘÍDÍCÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY IT TECHNOLOGIE Základem je systém m sledování vozidel (AVL): - operativní dispečerské řízení (GPS, palubní počítač vč. radiospojení) - on-line informování cestujících (vozidlo, zastávky, Internet) -bezpečnostní aplikace (radiospojení, kamery) -off-line data pro efektivní plánování a tvorbu JŘ Další návazné systémy: odbavovací systémy vč. sledování obsazenosti. Způsob odbavování musí být uživatelsky přátelský, použitelný v celé síti MHD, přitom nesmí narušovat pravidelnost a musí být efektivní (platební morálka) komunikace s řadiči i křižovatek k preference management vozového parku (preference = úspora vozidel)

OČEKÁVÁNÍ ZÁKAZNÍKA zajištění požadovaných kvalitativních parametrů dostupnost (prostorová, časová) pro v kočárky, hendikepované atd.) pro všechny skupiny cestujících ch (přístupnost pro pravidelnost / dodržov ování JŘ,, spolehlivost informování (zejména v mimořádných případech) p padech) komfort intermodalita a provázanost spojů stanovení parametrů - smluvní vztah objednatel dopravce, průzkumy spokojenosti standardy kvality dle EN 13816

IMAGE - MARKETING IDENTIFIKACE BRT/BHLS musí zdůraznit svoji úroveň a kvalitu (získat veřejnost, ejnost, ospravedlnit vyšší náklady, propagovat péči p i o občana a lepší životní prostřed edí): garantovaná úroveň (vozidla, zastávky, informace) v celé trase zvýraznění v rámci r sítě s (páte teřní linky / trasy) odlišné označen ení linek, popř.. specifický vzhled vozidel ZAČLEN LENĚNÍ DO MĚSTSKM STSKÉHO PROSTŘED EDÍ PLÁN N UDRŽITELN ITELNÉHO ROZVOJE MOBILITY (Generel dopravy) povinný pro finanční podporu z fondů EU pro aglomerace nad 200 tisíc c obyvatel (po r.2013), doporučeno i pro menší města ÚZEMNÍ PLÁN vyhrazení potřebných ploch (kapacita komunikací vč.. prostoru pro BUS pruh; obratiště,, odstavy) VLIV KVALITNÍ OBSLUHY VEŘEJNOU EJNOU DOPRAVOU NA ROZVOJ ÚZEMÍ atraktivita pro investory (rezidenční,, výrobní,, komerční výstavba) požadavek rezidentů (hledisko při p i výběru bydlení) podpora udržiteln itelného rozvoje města m - regionu

APLIKACE A MOŽNOSTI DALŠÍ ŠÍHO ROZVOJE V ČR PRAHA existuje koncepce Metrobus (páte teřní linky) již realizovány dílčíd BUS pruhy, určit ité úpravy linkového vedení ČESKÉ BUDĚJOVICE BHLS trolejbusová linka 3 Další města BUS pruhy (spíš dle prostorových možnost ností než potřeby) + preference na SSZ MOŽNOSTI DALŠÍ ŠÍHO ROZVOJE Většina měst: m linka nebo koridor sídliště centrum odpovídá provozními parametry, chybí preference Většina měst: m koridor satelity centrum územní rozvoj nepočítal s mobilitou, natož kapacitní veřejnou ejnou dopravou Praha: linka 119 (Metro - Letiště) 107/147 (Metro student.kampus ČZU) Chomutov Jirkov Pardubice - Bohdaneč Zlín - Otrokovice

Děkuji za pozornost! Kontaktní informace: Ing. Jan Spousta jan.spousta@cdv.cz +420 725 708 085 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno Pracoviště Praha Thamova 7, 186 00 Praha 8 www.cdv.cz