IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

Podobné dokumenty
Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Histochemie. Histochemie. Histochemie Příklady histochemických metod: Ionty. Histochemie Příklady histochemických metod: Ionty

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Metody testování humorální imunity

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

ELISA ENZYME-LINKED IMMUNOSORBENT ASSAY. Tatiana Košťálová, Tereza Leštinová

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Antiparalelní beta list

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Nativní a rekombinantní Ag

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Funkce imunitního systému

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Analýza proteinů. Stanovení bílkovin. Elektroforéza plazmatických bílkovin

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK

Přírodní polymery proteiny

Metody testování humorální imunity

Fluorescenční mikroskopie

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Základem je vazba molekul imunoglobulinů s molekulami antigenů ve tkáni.

IMUNOCHEMICKÉ METODY

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Fluorescenční mikroskopie

Imunitní systém.

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

F l u o r e s c e n c e

Popis N-Histofine Simple Stain MAX PO (MULTI) (Univerzální imuno-peroxidázový polymer, anti-myší a antikráličí):

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Praktický kurz Příprava nanočástic metodami syntézy v žížalách, charakterizace - Imunohistochemické barvení

Fluorescenční rezonanční přenos energie

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Histochemie a imunohistochemie, elektronová mikroskopie

Histochemické techniky u rostlin. Fixace Zalévání Krájení řezů Inkubace řezů

Elektroforéza. Rozdělení proteinů na základě pohyblivosti v el. poli

Protokol 04. pšeničná bílkovina. masné výrobky. zkrácená verze

histologie je nauka o mikroskopické skladbě organismu zkoumá skladbu těla živočišného i rostlinného, důležitá v humánní medicíně histologický preparát

Využití a princip fluorescenční mikroskopie

METODY STUDIA PROTEINŮ

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ IMUNOLOGICKÝCH LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

IMUNOANALÝZA elektroforetické separační metody. 3. ročník Klinická biologie a chemie

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Elektroforéza. Rozdělení proteinů na základě pohyblivosti v el. poli

IMUNOHISTOCHEMIE

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Části postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

LABORATOŘ OBORU I. Příprava diagnostického testu na bázi lateral flow immunoassay ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111)

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M.

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Imunoblot, imunoelektroforéza

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

IMUNOFLUORESCENCE. Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

5. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI POUŽITÍ A MANIPULACI

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti IMUNOCHEMICKÉ METODY

RADIOIMUNOANALÝZA (RADIOIMMUNOASSAY) Převzato: sciencephoto.com Test krve hepatitis virus

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Molekulárně biologické a cytogenetické metody

Imunohistochemické metody

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Novinky VIDIA v di agnost ce Lymeské borreliózy

Opakování

Principy a příklady imunohistochemie

Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

IMUNOENZYMOVÉ METODY EIA

Precipitační a aglutinační reakce

PRAKTIKUM č.2. ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ

Transkript:

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI Radka Závodská, PedF JU v Českých Budějovicích Imunocytochemická metoda - použítí protilátky k detekci antigenu v buňkách (Imunohistochemie- použítí protilátky k detekci antigenu v tkáních) Princip imunocytochemie fixace proteinu (antigenu) ve tkáních navázání specifické protilátky vizualizace protilátky Co jsou to protilátky Protilátky imunoglobuliny produkované bílými krvinkami B-lymfocyty - pět tříd imunoglobulinů : IgA, IgG, IgD, IgE, a IgM - mají schopnost rozpoznat a navázat se na určitý antigen - součástí imunitního systému Vazba proteinů k jiným molekulám proteiny se mohou vázat selektivně a s velkou afinitou k povrchu jiného proteinu (=ligandu) tvorba mnoha slabých nekovalentních vazeb povrchová kontura ligandu se velmi blízce shoduje s proteinem Nekovalentní vazby - vodíkové můstky: - O -H O = >N H O = atom H mezi dvěma elektronegativními atomy 1

- iontové vazby: + - mezi plně nabitými skupinami nebo skupinami s částečným nábojem - van de Waalsovy síly: na velmi blízké vzdálenosti jsou 2 atomy přitahovány slabou silou, která je dána jejich pohyblivými el. náboji + hydrofobní interakce - hydrofobní skupiny se spojí, aby minimalizovaly svůj kontakt s vodou Vazebné místo - oblast proteinu, která asociuje s ligandem - dutina na povrchu proteinu, která je tvořena specifickým uspořádáním aminokyselin aminokyseliny patří ke vzdáleným oblastem bílkovin, ale dostávají se blízko k sobě, když molekula bílkoviny zaujme svou trojrozměrnou konformaci 2

Molekula protilátky - 2 stejná vazebná místa - smyčky polypeptidového řetězce malá změna délky nebo pořadí aminokyselin velká rozmanitost vazebných míst rozsáhlá řada různých protilátek Molekula protilátky- schéma: Vazba protilátky a antigenu pořadí aminokyselin variabilní domény lehkého nebo těžkého řetězce změněno mutací velká rozmanitost vazebných míst rozsáhlá řada různých protilátek Vznik protilátek vytvářeny v organismu bílými krvinkami - B-lymfocyty klidový B-lymfocyt má v membráně navázané molekuly určitého typu protilátky - tento membránový protein slouží jako receptor pro rozeznání specifického antigenu po navázání antigenu je buňka stimulována k dělení a tvorbě stejného typu protilátky při opakované infekci stejným antigenem je reakce rychlejší 3

Produkce protilátek v laboratorních zvířatech imunizace pokusného zvířete injikací antigenu opakovaná injikace stimulace specifických B-lymfocytů k tvorbě protilátek do krevního oběhu dochází ke stimulaci mnoha různých B lymfocytů jsou namířeny proti různým epitopům určitého antigenu po úspěšné imunizaci se zvířeti odebere sérum obsahující spektrum protilátek proti různým epitopům příslušného antigenu polyklonální protilátky polyklonální protilátky - produkt mnoha různých klonů B-lymfocytů monoklonální protilátky - jediný typ protilátky fúze jediného B-lymfocytu s nádorovou buňkou (B-lymfocyt) hybridní buňka se množí a vylučuje protilátky jediného typu 4

Vizualizace protilátky označení protilátek vhodným markerem lze označit: - primární protilátku reaguje přímo s antigenem (přímá metoda) - sekundární protilátku váže se na primární protilátku ( nepřímá metoda) Přímá metoda vizualizace 5

Nepřímá metoda vizualizace Vysvětlivky: antigeny - A, B primární protilátka Rabbit anti-a - protilátka proti králičímu antigenu A sekundární protilátka - Goat anti-rabbit - protilátka (imunoglobulin Ig G) proti králičí protilátce fluorescenční barvivo - Fluorescent-staining tag (např.cyanin) buňka - Cell Možnosti značení a detekce enzym (enzym křenové peroxidázy, alkalické fosfatázy) optický mikroskop fluorescenční barvivo fluorescenční a konfokální mikroskop koloidní zlato elektronový mikroskop Protilátky s konjugovaným enzymem enzymy po dodání příslušného substrátu tvoří nerospustný barevný produkt např. křenová peroxidáza (HRP) + 3,3 -diaminobenzidin tetrahydrochlorid (DAB) vznikne hnědé barvivo nerozpustné ve vodě i alkoholu detekce světelným mikroskopem neurony circadiánních hodin v mozku hmyzu (foto Závodská) 6

Protilátky značené fluorescenčním barvivem fluorofory po ozáření (excitaci) světlem jsou schopny absorbovat světlo určité vlnové délky a následně vyzařovat (emitovat) světlo o delší vlnové délce napr. Cyanin, DAPI, GFP Pigment Dispersní Hormon (PDH) v mozku Drosophila melanogaster (foto Sehadová) Nespecifické imunohistochemické reakce způsobeny vazbou protilátky ke kolagenu či jiným bílkovinám nutno vysytit nespecifická vazebná místa tzv. normálním sérem (ze stejného druhu zvířete jako sekundární protilátka) Kontrola specifity reakce stejný postup pro tkáň, která zaručeně obsahuje a která zaručeně neobsahuje hledaný antigen náhrada primární protilátky kontrolním sérem ze stejného zvířecího druhu (popř. zvířete = preimunní sérum) vysycení primární protilátky antigenem 7

Immunocytochemická metoda a její použití v laboratoři Imunocytochemické šetření lze provádět: v celé části tkáně - tzv. totální preparáty na paraplastových řezech rozdíly: - způsob fixace - délka inkubace s primární i sekundární protilátkou - zalévací média - mikroskopická analýza Imunocytochemie na paraplastových řezech A) Fixace tkání a příprava paraplastových řezů Pitva a fixace tkání - pitva hmyzích tkání ve fyziologickém roztoku (= Ringerův roztok) - fixace v Bouin-Hollande roztoku přes noc ve 4 oc - antigen nesmí být vyplaven a musí být zachovány jeho antigenní vlastnosti Vymytí fixáže z tkání - 70 % etanol Dehydratace tkáně vzestupnou alkoholovou řadou a převedení do rozpouštědla a paraplastu 96% EtOH 100% EtOH chloroform Zalití tkáně do paraplastu Příprava paraplastových bločků na krájení Orientace tkáně na dně bločku (vzhledem k rovině řezu) Polymerizace paraplastu při pokojové teplotě (nejméně 2 hod) Krájení tenkých řezů na mikrotomu 8

Odstranění paraplastu z řezů Xylen- rozpouštědlo paraplastu Sestupná alkoholová řada -převedení do vodního prostředí: 96% EtOH 70% EtOH destil. voda Fosfátový pufr- ph 7.4 B) Imunocytochemie Blokování nespecifických vazebných míst - 10% kozí sérum Aplikace primární protilátky - např. králičí protilátka proti určitému antigenu Inkubace s primární protilátkou - přes noc při 4o C Vymytí primární protilátky -fosfátový pufr - 3 x 10 Aplikace sekundární protilátky - např. kozí protilátka proti králičím IgG Vymytí sekundární protilátky- fosfátový pufr - 3 x 10 min C) Tvorba trvalých preparátů Převedení preparátů z vodního prostředí do organického rozpouštědla přes alkoholovou řadu: 70% EtOH 96% EtOH 100% EtOH xylen Montování preparátů do zalévacího média - např. DPX, kanadský balzám Literární zdroje: Alberts B. a kol.: Základy buněčné biologie, Espero publishing, Ústí nad Labem,2001 Campbell N.A., Reece,J.B: Biology. The Benjamin/Cummings Publishing Copany, Inc., 1996 Závodská R. : Biologie buněk, Scientia, 2006 9

Obrázky v textu o principu imunocytochemie převzaty z Alberts a kol. (2006) 10