12. Euro (měna, kursy)

Podobné dokumenty
rate ,060

Základní informace. Datum. Informace ke dni 6/30/2011. IČ/KIČ zahraniční investiční společnosti nebo SICAV

Základní informace. Datum. Informace ke dni 3/31/2012. IČ/KIČ zahraniční investiční společnosti nebo SICAV

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

rate ,610

Základní informace. Datum. Informace ke dni 6/30/2011. IČ/KIČ zahraniční investiční společnosti nebo SICAV

IBAN a BIC Přeshraniční převody

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

ZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

Proč platíme korunou? budoucnost měny Eva Zamrazilová

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268]

ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

Výdaje na základní výzkum

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

Proč konsolidovat veřejné finance

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Zahraniční obchod podle zboží a zemí

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí. ERASMUS+ a další programy

Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Veřejné zakázky v ČR. 30. září 2015, Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?

ANNEX 1 PŘÍLOHA. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /..,

OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH INVESTIC

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Cenová konvergence české ekonomiky současný stav a implikace

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava

Česká republika a euro

Euro a HMU. Martin Kupka Člen Euro Teamu

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace

EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH

Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? Petr Bittner Ekonomické a strategické analýzy 09/2011

Bezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Kurzové kritérium a zapojení koruny do ERM II

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

Výzvy na cestě k euru

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

Mezinárodní trh peněz

PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. pro 8 hráčů. pro 10 hráčů. stát projekt jméno Německo Více Evropy

Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky

Rozšiřování eurozóny. Evropská hospodářská a měnová unie

EVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států

Celoevropský průzkum veřejného mínění na téma bezpečnosti práce a zdraví Reprezentativní výsledky z 27 členských států Evropské unie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013

Česká ekonomika na ivení. Miroslav Singer

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření

Mezinárodní trh peněz

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5

Business index České spořitelny

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA

2011: oslabení nebo zrychlení růstu?

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Globální ekonomika a trhy zkraje podzimu 2016: implikace pro měnovou politiku

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010

Formát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové

Mezinárodní přehled cen mléka v jednotlivých mlékařských společnostech za prosinec Cena ( /100 Kg)

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. o evropské občanské iniciativě. {SWD(2017) 294 final}

KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008

Rozšiřování eurozóny. Evropská měnová integrace

Měnová politika. Národní hospodářství Přednáška

I. ŽÁDOST O INFORMACE. týkající se nadnárodního poskytnutí pracovníků v rámci poskytování služeb

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium

Předmluva k 3. vydání 11

Transkript:

12. Euro (měna, kursy) 1. Měna a měnově-politické režimy v členských a kandidátských zemích EU: oblast či země měna (zkratka) Eurozóna euro (EMU- od 1.1. (EUR) 1999) DE, NL, BE, LU, FR, IT, IE, GR (od 1.1.2001), ES, PT, AT, FI Velká Británie libra (GBP) měnověpolitický režim dvoupilířový režim: 1. cílování peněžního agregátu M3 1) na úrovni vyhlašované referenční míry růstu (dosud 4,5 % ročně) 2. oceňování rizika cenové destabilizace, k čemuž ECB využívá celou řadu, zejména krátkodobých, finančních a ekonomických indikátorů neformální cílování inflace, kde cílovaná hodnota ve střednědobém horizontu je v rozmezí 0-2 % (horní hranice explicitně vyhlašovaný cíl, dolní hranice implicitně vyhlášený cíl vzhledem k nežádoucím účinkům deflace) od poč. 90. let formální (přímé) cílování inflace s bodovým, nikoliv intervalovým, cílem, který stanovuje vláda a Bank of England pouze vykonává (nyní 2,5 %) Dánsko Švédsko koruna (DKK) koruna (SEK) 1) M3=transakční peníze+kvazipeníze+krátkodobé cenné papíry od 1999 jediným členem ERM 2, tj. nového mechanismu pevných devizových kursů po spuštění EMU, který zůstal po Evropském měnovém systému, tzn., že Danmarks Nationalbank udržuje svou měnu v rozmezí +/- 2,25 % kolem stanovené centrální parity vůči euru (746,038 korun za 100 euro, tedy v rozmezí 729,252 762,824) od počátku 90. let formální cílování inflace v rozmezí 1-3 %

země měna měnověpolitický režim (zkratka) ČR koruna (CZK) od ledna 1998 přímé cílování inflace (dezinflační metoda) v prostředí řízeného floatingu a s nynějším střednědobým cílem 2-4 % pro celkovou inflaci do konce roku 2005 (stanoveno v dubnu 2001), resp. 1-3 % pro čistou inflaci 1) do konce roku 2005 (stanoveno v dubnu 1999) Slovensko koruna (SKK) Polsko zlotý (PLN) Maďarsko forint (HUF) Slovinsko Estonsko Litva Lotyšsko tolar (SIT) koruna (EEK) litas (LTX) lats (LAT) Rumunsko lei (ROL) Bulharsko leva (BGL) Kypr Malta Turecko libra (CYP) lira (MTL) lira (TRL) od října 1998 přechod na implicitní cílováni inflace v prostředí řízeného floatingu (cíl se stanovuje na základě předchozích zkušeností s krátkodobýmí cíli, cílovaná inflace na rok t+1se stanovuje v prosinci roku t a a v květnu roku t+1 se aktualizuje, navíc od roku 2001 vyhlašuje Národná Banka Slovenska i střednědobý cíl na období t+4) od roku 1999 přímé inflační cílování s dezinflační metodou v prostředí řízeného floatingu s nynějším cílem 2-4 % do konce roku 2003 od roku 2001 přímé inflační cílování s cílem v pásmu 3,5-4,5 % do konce roku 2002 a pásmu 2,5-4,5 % do konce roku 2003 a 2004, od května 2001 přechod od měnového systému crawling peg (posuvné zavěšení kursu) na systém pevného kursu s pásmy +/- 15 % a centrální paritou 276,1 forintů za 1 euro (tedy rozpětí 234,7-317,5 forintů za euro) tento systém je plně kompatibilní s ERM 2, minimálním objemem povinných devizových intervencí odpovídá 4 miliónům euro cílování peněžní zásoby v podobě měnového agregátu M3 (na rok 2003 růst v rozmezí 9-15 %) s využitím celé škály indikátorů (platební bilance, devizový kurs, úrokový diferenciál, ), konečným cílem je stlačit míru inflace na 4 % do konce roku 2003 po měnové reformě v roce 1991a po odstranění přechodného estonského rublu zaveden systém měnové rady (tj. systém, kde dochází k automatické regulaci množství peněz v oběhu prostřednictvím striktního fixního měnového kursu bez pásem oscilace a neodvolatelnou centrální paritou, kde směnitelnost domácí měny za vůdčí zahraniční měnu je povinná a kde domácí měnová báze je zcela či částečně kryta devizovými rezervami (event. zlatem) měnové rady, čímž dochází k automatickému vyrovnávání platební bilance), kde estonská koruna byla striktně zavěšena na německou marku v poměru 8:1, od roku 1999 ve stejném poměru, ale k euro (15,6466:1) podobná situace jako v Estonsku, tedy systém měnové rady s neodvolatelným kursem, do počátku února 2002 litas vázán v poměru 4:1 na USD, od února 2002 vázán na euro ve fixním poměru 3,4528:1 situace blížící se systému měnové rady od února 1994 lat vázán na košovou jednotku SDR 2) v pevném poměru 0,7997:1 lat/sdr, ale existuje neomezená směnitelnost na běžném i finančním účtu platební bilance (po srovnání: v roce 1992 dosáhla inflace 958,7 %, o 10 let později pouhých 1,9 %) kříženec implicitní a explicitní nominální kotvy, podobně jako FRS v USA provádí bezmantinelovou měnovou politiku s ohledem na ekonomický vývoj, ale s výrazným antiinflačním postojem (do konce roku 2004 cílem stlačit inflaci na 5 %), stále spolehlivější úvěrová i úroková transmise systém měnové rady, kde je měna vázána na euro v poměru 1,95583:1 (tj. 1:1 vůči bývalé německé marce, do července roku 1999 existoval poměr 1000:1, což odpovídalo poměru. 1955,83:1 vůči euru) systém pevného devizového kurzu, který je vázán na euro (od 1992 do 1999 ECU) s centrální paritou 1 CYP = 1,7086 EUR a oscilačním pásmem +/- 15 %, které bylo na počátku roku 2001 zejména ze strukturálních důvodů a důvodu odbourání úrokových stropů rozšířeno z +/- 2,25 %, doprovodné je sledování peněžních a úvěrových agregátů systém fixního devizového kursu, který je vázán na koš 3 měn (EUR, GBP a USD), současné váhy (v pořadí 70, 20 a 10) byly stanoveny v srpnu 2002, sledování ekonomických a finančních indikátorů vysoká hyperinflace znamená silnou dezinflační politiku v podobě implicitního inflačního cílování, přechod ze systému pevných kursů na floating, nadměrnou fiskální restrikci, měnová politika se opírá rovněž o peněžní agregáty 1) čistá inflace - je vypočítávána Českým statistickým úřadem jako přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný o vliv nepřímých daní, případně rušení dotací. V současné době používaný spotřební koš byl sestaven na základě výběrového šetření výdajů domácností v roce 1999 a tvoří jej 775 položek, z toho neregulované ceny vcházející do výpočtu čisté inflace tvoří 658 položek a regulované

ceny (kam pro jednodušší vyjadřování zařazujeme i poplatky) zbylých 117 položek. Poměr celkových vah neregulovaných cen a regulovaných cen ve spotřebním koši činí zhruba 82:18. 2) SDR (Special Drawing Rights) = zvláštní práva čerpání, představují práva centrálních bank v případě ohrožení likvidity využívat úvěrových linek u Mezinárodního měnového fondu, košová jednotka vyplývající z 5 měn 2. Průměrné roční spotové kursy národních měn vůči euro (do 31.12.1998 vůči ECU, kde ECU/EUR=1) v letech 1990-2000: měna 1991 1992 DE marka 2,05 2,02 1,94 1,92 1,87 1,91 1,96 1,97 1,96 1,96. -- BE/LU 1) frank 42,22 41,59 40,47 39,66 38,55 39,30 40,53 40,62 40,34 40,34. -- NL gulden 2,31 2,27 2,18 2,16 2,10 2,14 2,21 2,22 2,20 2,20. -- FR frank 6,97 6,85 6,63 6,58 6,53 6,49 6,61 6,60 6,56 6,56. -- IT lira 1533,24 1595,52 1841,23 1915,06 2130,14 1958,96 1929,30 1943,65 1936,27 1936,27. -- GB libra 0,70 0,74 0,78 0,78 0,83 0,81 0,69 0,68 0,66 0,61 0,62 0,63 DK koruna 7,91 7,81 7,59 7,54 7,33 7,36 7,48 7,50 7,44 7,45 7,45 7,43 IE libra 0,77 0,76 0,80 0,79 0,82 0,79 0,75 0,79 0,79 0,79. -- GR drachma 225,22 247,03 268,57 288,03 302,99 305,55 309,36 330,73 325,76 336,63. -- ES peseta 128,47 132,53 149,12 158,92 163,00 160,75 165,89 167,18 166,39 166,39. -- PT escudo 178,61 174,71 188,37 196,90 196,11 195,76 198,59 201,70 200,48 200,48. -- AT schilling 14,43 14,22 13,62 13,54 13,18 13,43 13,82 13,85 13,76 13,76. -- FI marka 5,00 5,81 6,70 6,19 5,71 5,83 5,88 5,98 5,95 5,95. -- SE koruna 7,48 7,53 9,12 9,16 9,33 8,51 8,65 8,92 8,81 8,45 9,26 9,16 1) měnová unie, kde BEF/LUF=1 měna 1991 1992 CZ koruna.. 34,169 34,151 34,696 34,457 35,930 36,320 36,886 35,600 34,069 30,802 SK koruna.. 36,032 38,118 38,865 38,923 38,106 39,541 44,123 42,484 43,300 42,694 PL zlotý 2,017 2,975 2,122 2,702 3,170 3,422 3,715 3,918 4,227 4,008 3,672 3,857 HU forint 142,202 172,777 107,611 125,030 164,545 193,741 211,654 240,573 252,767 260,045 256,591 242,958 SI tolar.. 132,486 152,766 154,880 171,778 180,996 185,958 194,473 206,613 217,980 225,977 EE koruna.. 15,491 15,396 14,990 15,276 15,715 15,753 15,647 1) 15,647 1) 15,647 1) 15,647 1) LT 2) litas.. 5,087 4,732 5,232 5,079 4,536 4,484 4,263 3,695 3,582 3,459 LV lat.. 0,794 0,664 0,690 0,700 0,659 0,660 0,624 0,559 0,560 0,581 RO lei 145 674 886 1972 2662 3922 8112 9985 16345 19922 26004 31270 BG leva 0,034 0,051 0,032 0,064 0,088 0,225 1,902 1,969 1,956 1,954 1,948 1,949 CY libra 0,573 0,584 0,583 0,584 0,592 0,592 0,583 0,577 0,579 0,574 0,576 0,575 MT lira 0,400 0,413 0,447 0,449 0,461 0,458 0,437 0,435 0,426 0,404 0,403 0,409 TR lira 5153,290 8930,950 12879 35535 59912 103214 171848 293736 447604 574816 1102430 1439680 1) tyto hodnoty se až do vstupu Estonska do EMU nezmění, neboť se jedná o fixní a neodvolatelný poměr (přesněji 15,6466) vůči euro v režimu měnové rady, hodnoty z předchozích let se liší v závislosti na pohybu německé marky vůči ECU 2) od 2.2. 2002 fixní kurs 3,4528 viz předchozí ukazatel Litva zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe, Newcronos

3. Krátkodobé tržní úrokové sazby jednodenní sazba na peněžním trhu, roční průměry v letech 1993-2000 (%): EU 1) 8.70 6.25 6.45 5.12 4.67 4.53 3.26 4.46 4.49 3.43 EMU 2)...... 2.74 4.12 4.38 3.28 DE 3) 7,5 5,4 4,5 3,3 3,2 3,4 -- -- -- -- NL 3) 7,1 5,1 4,2 2,9 3,1 3,2 -- -- -- -- BE 3) 8,7 5,5 4,6 3,2 3,4 3,5 -- -- -- -- LU 3)...... -- -- -- -- FR 3) 8,8 5,7 6,4 3,7 3,2 3,3 -- -- -- -- IT 3) 10,3 8,2 10,1 9,1 7,0 5,2 -- -- -- -- GB 5.94 4.95 6.25 5.88 6.52 7.22 5.22 5.85 5.04 3.93 DK 12.02 5.79 5.96 3.89 3.53 4.11 3.10 4.37 4.69 3.48 IE 3) 14,9 5,3 5,6 5,2 6,1 5,8 -- -- -- -- GR 3) 23,5 23,7 15,8 13,3 12,9 12,6 10,4 8,24 -- -- ES 3) 12,3 7,8 9,0 7,7 5,5 4,3 -- -- -- -- PT 3) 13,3 10,9 8,9 7,4 5,8 4,3 -- -- -- -- AT 3) 7,2 5,0 4,4 3,2 3,3 3,3 -- -- -- -- FI 3) 7,7 4,4 5,3 3,6 2,9 3,2 -- -- -- -- SE 9.08 7.36 8.55 6.29 4.21 4.24 3.14 3.81 4.09 4.17 1) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) od 2001 včetně Řecka 3) zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe CZ 9.62 7.91 10.62 11.58 19.31 13.57 6.79 5.25 4.98 3.57 SK. 13.08 5.70 11.57 20.11 15.55 11.71 7.96 7.35 7.18 PL. 18.70 26.41 21.23 22.66 21.09 13.90 17.55 17.12 9.48 HU 15.45 25.63 31.36 23.94 20.64 17.97 14.77 11.05 10.92 8.87 SI 38.17 28.64 12.13 13.97 9.71 7.44 6.87 6.95 6.90 4.88 EE. 5.67 4.93 3.53 6.47 11.63 4.90 4.59 3.93 3.04 LT.. -- -- -- -- 7.02 4.79 4.11 2.58 LV. 37.13 22.41 13.07 3.73 4.41 4.75 2.97 5.22 3.01 RO. 92.81 48.50 53.40 85.86 80.72 68.32 41.54 37.84 23.35 BG.. 52.87 120.02 61.88 2.35 2.59 2.90 3.64 2.39 CY.. -- -- -- -- 5.49 6.11 5.16 3.53 MT.... 5.15 5.08 4.86 4.66 4.44 3.93 TR 62.26 130.76 72.54 76.24 70.33 74.54 73.51 56.77 89.71 49.46 zdroj: Newcronos

4. Dlouhodobé tržní úrokové sazby roční průměr výnosové míry 10- tiletých vládních dluhopisů na sekundárním trhu v letech 1993-2000 (%): EU 1) 8.27 8.44 8.85 7.50 6.27 4.94 4.74 5.43 5.00 4.92 EMU 2) 8.08 8.18 8.73 7.23 5.99 4.71 4.66 5.44 5.03 4.92 DE 6.51 6.87 6.85 6.22 5.64 4.57 4.49 5.26 4.80 4.78 NL 6.36 6.86 6.90 6.15 5.58 4.63 4.63 5.40 4.96 4.89 BE 7.23 7.75 7.48 6.49 5.75 4.75 4.75 5.59 5.13 4.99 LU 2) 6,9 7,2 7,2 6,3 5,6 4,7 4,7 5,5.. FR 6.78 7.22 7.54 6.31 5.58 4.64 4.61 5.39 4.94 4.86 IT 11.18 10.52 12.21 9.40 6.86 4.88 4.73 5.58 5.19 5.03 GB 7.55 8.15 8.32 7.94 7.13 5.60 5.01 5.33 5.01 4.91 DK 7.30 7.83 8.27 7.19 6.26 4.94 4.91 5.64 5.08 5.06 IE 7.69 7.92 8.25 7.29 6.29 4.80 4.71 5.51 5.01 5.01 GR 23.29 20.72 17.02 14.46 9.92 8.48 6.30 6.10 5.30 5.12 ES 10.22 9.99 11.27 8.74 6.40 4.83 4.73 5.53 5.12 4.96 PT 11.19 10.48 11.47 8.56 6.36 4.88 4.78 5.60 5.16 5.00 AT 6.71 7.03 7.14 6.32 5.68 4.71 4.68 5.56 5.07 4.97 FI 8.83 9.04 8.79 7.08 5.96 4.79 4.72 5.48 5.04 4.98 SE 8.53 9.70 10.24 8.03 6.62 4.99 4.98 5.37 5.11 5.30 1) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) do roku 2000 bez Řecka, 2001 a 2002 včetně 3) zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe CZ.. -- -- -- -- -- 6.94 6.29 4.59 SK.. -- -- -- -- -- 8.33 8.05 6.91 PL.. -- -- -- -- 9.53 11.79 10.68 7.32 HU.. -- -- -- -- 9.91 8.55 7.94 7.09 SI.......... EE.......... LT.. -- -- -- -- -- -- -- 5,97 LV.......... RO.......... BG.. -- -- -- -- --.. 8,26 CY.. -- -- 6.93 6.50 7.36 7.55 7.66 5.36 MT....... 5.75 6.11 5.74 TR.......... zdroj: Newcronos Pozn.: Následující dva fiskální ukazatelé plně nevyhovují u kandidátských zemí metodickým požadavkům Eurostatu, nicméně jsou zhruba srovnatelná se zeměmi EU.

5. Podíl deficitu/přebytku státního rozpočtu na HDP (%): 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 EU 1)... -4,2-2,4-1,6-0,7 1,2 EMU 2)... -4,2-2,6-2,2-1,3 0,3 DE -3,1-2,4-3,3-3,4-2,7-2,2-1,6 1,2 NL -2,9-3,5-4,2-1,8-1,1-0,8 0,4 2,2 BE -7,3-5,0-4,3-3,8-2,0-0,8-0,6 0,1 LU 4,8 4,4 2,3 2,6 3,4 3,5 3,7 6,1 FR... -4,1-3,0-2,7-1,6-1,3 IT -10,3-9,3-7,6-7,1-2,7-2,8-1,8-0,3 GB -8,0-6,8-5,8-4,4-2,0 0,4 1,3 4,3 DK -2,9-2,4-2,3-1,0 0,4 1,1 3,1 2,8 IE -2,7-2,0-2,2-0,2 1,2 2,3 2,3 4,5 GR -13,6-9,6-10,2-7,4-4,0-2,4-1,8-1,1 ES... -5,0-3,2-2,6-1,1-0,3 PT... -4,0-2,7-2,4-2,1-1,5 AT -4,2-5,0-5,1-3,8-1,9-2,4-2,2-1,1 FI -7,3-5,7-3,7-3,2-1,5 1,3 1,9 6,9 SE -11,9-10,8-7,9-3,4-1,5 1,9 1,8 4,1 1) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) bez Řecka 1997 1998 1999 2000 CZ -2,7-3,8-4,0-4,2 SK -5,7-4,9-5,7-6,7 PL -4,3-2,4-2,1-3,5 HU -6,8-7,8-5,4-3,1 SI.. -1,3-2,3 EE 2,0-0,4-4,1-0,7 LT -1,1-3,1-5,7-3,3 LV. -0,7-5,3-2,7 RO -4,5-4,4-2,1-3,8 BG -0,3 1,3 0,2-0,7 CY. -3,7-4,0-3,2 MT -10,7-10,8-7,8-6,6 TR -13,4-11,9-21,8-11,0 zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe

6. Podíl hrubého veřejného dluhu na HDP (%): 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 EU 1)... 72,6 71,1 68,9 68,0 64,1 EMU 2)... 74,5 74,3 73,5 72,1 69,6 DE 47,1 49,4 57,1 59,8 61,0 60,9 61,3 60,3 NL 78,8 75,7 77,2 75,2 69,9 66,8 63,1 56,1 BE 138,9 137,3 134,4 130,9 125,3 119,7 115,9 110,3 LU 5,7 5,3 5,6 6,2 6,1 6,4 6,0 5,3 FR... 57,1 59,3 59,5 58,5 57,6 IT 118,1 123,8 123,2 122,1 120,2 116,4 114,6 110,5 GB 45,6 48,8 52,2 52,7 51,1 48,1 45,7 42,8 DK 78,0 73,5 69,3 65,1 61,2 55,6 52,0 46,1 IE 96,2 90,4 82,8 74,3 65,1 54,8 49,3 38,6 GR 111,6 109,3 108,7 111,3 108,2 105,0 103,9 102,7 ES... 68,2 66,7 64,7 63,4 60,7 PT... 62,7 58,9 54,7 54,5 53,7 AT 61,9 64,8 69,3 69,1 64,7 63,9 64,7 63,1 FI 56,0 58,0 57,2 57,1 54,1 48,8 47,3 44,0 SE. 76,2 76,2 76,0 73,1 70,5 65,3 55,7 1) do roku 1995 včetně Rakouska, Švédska a Finska 2) bez Řecka 1997 1998 1999 2000 CZ 13,0 14,0 15,0 17,3 SK 29,7 29,7 29,8 32,4 PL 46,9 42,9 44,4 40,9 HU 64,2 62,1 60,5 55,7 SI.. 25,1 25,8 EE 6,8 6,1 6,8 5,3 LT 15,7 16,7 22,5 23,7 LV. 10,6 13,6 14,1 RO 16,5 17,9 24,4 22,9 BG 107,4 82,7 82,8 76,9 CY. 61,9 62,7 63,0 MT 51,5 56,9 60,1 60,6 TR 55,6 52,3 69,2 57,8 zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe

7. Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP v letech 1993-2000 (%, saldo v běžných cenách): Pozn.: Data za EU nezahrnují transakce uvnitř EU, tedy mezi členskými státy, zatímco u jednotlivých zemí ano. Data za EU zahrnují údaje za Rakousko, Finsko a Švédsko již od roku 1993. 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 EU 0,2 0,2 0,5 0,7 0,9 0,4-0,1-0,6 DE -0,5-1,2-0,9-0,3-0,1-0,2-0,9. NL 4,4 5,3 6,0 5,5 7,4 4,4 5,4. BE/LU 1) 4,8 5,0 4,9 4,9 5,4 4,5 4,4. FR 0,7 0,6 0,7 1,3 2,8 2,8 2,7. IT 1,0 1,4 2,4 3,3 2,9 1,7 0,6. GB -2,9-2,0-0,5-0,1 0,8 0,0-1,3. DK 2,8 2,2 1,4 2,4 0,5-1,1 1,3. IE 3,7 2,7 2,6 2,8 2,5 0,9 0,7. GR 1,3 2,3-1,2-2,3-0,4-2,9-5,7. ES -1,1-1,3 0,1 0,1 0,5-0,5-2,2. PT -4,7-6,2-2,9-4,2-6,0-7,3-9,1. AT -0,5-1,1-2,3-2,1-3,2-2,5-2,7. FI -1,3 1,3 4,2 4,0 5,5 5,9 5,8. SE -1,3-0,4 2,4 2,6 2,8 3,1 2,6. 1) za Belgii i Lucembursko dohromady vyhotovuje Banque Nationale de Belgique 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 CZ 1,3-1,9-2,6-7,4-6,1-2,4-3,0-4,7 SK. 4,8 2,3-11,2-10,1-10,4-6,2-3,7 PL. 1,0 0,7-2,3-4,0-4,4-8,1-6,3 HU -11,2-9,8-5,3-3,7-2,1-4,9-4,3-3,3 SI. 4,0-0,5 0,2 0,1-0,8-3,9-3,3 EE 1,3-7,3-4,5-9,2-12,1-9,2-5,8-6,4 LT -3,1-2,1-10,2-9,2-10,2-12,8-11,2-6,0 LV 19,7 5,5-0,4-5,5-6,1-10,6-10,8-6,9 RO -4,4-1,4-5,0-7,3-6,0-7,2-3,8-3,7 BG -10,3-0,3-1,5 1,7 10,3-0,5-5,5-5,8 CY.. -1,8-5,2-4,0-6,7-2,4-5,2 MT.. -11,6-12,7-6,0-6,2-3,4-14,5 TR -3,6 2,0-1,4-1,3-1,4 1,0-0,7-5,3 zdroj: Eurostat yearbook 2002 the statistical guide to Europe 8. Inflace nominální konvergenční kritérium pro vstup do EMU viz téma č. 1

9. Klíčové sazby centrální banky roční průměry za roky 1993-2002 (%): 1. Repo sazba EMU...... 3.00 4.79 3.45 2.85 GB.......... DK 6.75 5.50 4.60 3.50 3.75 3.95 3.30 5.40 3.60 2.95 SE. 7.60 8.91 4.10 4.35 3.40 3.25 4.00 3.75 3.75 CZ.. 11.30 12.40 14.75 9.50 5.25 5.25 4.75 2.75 SK.. -- -- -- -- -- 8,80 8,80 6,50 PL.. -- -- -- 15.50 16.50 19.00 11.50 6.75 HU 22.00 25.00 31.00 27.75 25.25 19.50 16.25 13.75 11.25 9.50 SI.. -- -- -- -- -- 11,85 -- -- EE -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- LT.......... LV.... 4.00 4.00 4.00 3.50 3.50 3.00 RO.. 47.20 40.30 52.60 35.00 35.00 75.00 65.00 45.00 BG.......... CY.. -- -- 4,09 4,09 -- -- -- -- MT.. 5.50 5.50 5.50 5.50 4.75 4.75 4.25 3.75 TR.... 83.49 110.53 82.59 91.94 62.00. 1) od 1.1. 2001 včetně Řecka 2. Diskontní sazba (sazba v rámci nástroje měnové politiky tzv. automatických facilit, za kterou si banky 2. stupně mohou ukládat své volné peněžní prostředky u centrální banky) EMU...... 2.00 3.75 2.25 1.75 GB.......... DK.......... SE.......... CZ 8.00 8.50 9.50 10.50 13.00 7.50 5.00 5.00 3.75 1.75 SK.. -- -- -- -- -- 6,25 6,00 5,00 PL.. -- -- -- -- -- -- -- 4,75 HU. 28.00 19.00 17.50 14.50 14.00 12.25 9.75 8.25 7.50 SI. 20,35 -- -- -- -- -- -- 4,00 4,00 EE -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- LT.......... LV 27.00 25.00 24.00 9.50 -- 6.00 2.00 1.50 3.00 2.00 RO.. -- -- -- -- -- 5,00 6,00 5,00 BG.......... CY.. -- 5.00 4.00 4.00 4.00 4.00 2.50 2.50 MT...... 1.80 1.80 1.30 0.80 TR.......... 1) od 1.1. 2001 včetně Řecka

3. Lombardní sazba EMU...... 4,00 5,75 4,25 3,75 GB 5.38 6.13 6.38 5.94 7.25 6.25 5.50 6.00 4.00 4.00 DK 6.75 5.50 4.60 3.50 3.75 3.95 3.30 5.40 3.60 2.95 SE 7.75 7.60 8.91 5.25 5.25 4.75 4.25 4.75 4.50 4.50 CZ 11.50 11.50 12.50 14.00 23.00 12.50 7.50 7.50 5.75 3.75 SK.. -- -- -- -- -- 9.25 9.00 8.00 PL 33.00 31.00 28.00 25.00 27.00 20.00 20.50 23.00 15.50 8.75 HU.......... SI. 17.00 11.00 11.00 11.00 11.00 9.00 11.00 12.00 10.50 EE.......... LT.. -- -- -- -- 7.67 10.38 5.50 10.00 LV. 30.00 27.00 11.50 5.00 7.00 6.00 5.50 5.50 5.00 RO 70.00 58.00 35.00 35.00 40.00 35.00 35.00 35.00 35.00 20.40 BG.......... CY 6.50 6.50 -- 7.50 7.00 7.00 7.00 7.00 5.50 5.00 MT.. 6.00 6.00 6.00 6.00 5.30 5.30 4.80 4.30 TR 54.50 64.00 57.00 57.00 80.00 80.00 70.00 70.00 70.00 64.00 1) od 1.1. 2001 včetně Řecka