europa
Kalevala Eliase Lönnrota a Josefa Holečka v moderní kritické perspektivě
Kniha byla vydána s podporou Akademie věd České republiky katalogizace v knize národní knihovna čr Kalevala. Česky Kalevala Eliase Lönnrota a Josefa Holečka v moderní kritické perspektivě / [uspořádal, revizi překladu provedl, komentáře a poznámkový aparát napsal] Jan Čermák ; [z finského originálu přeložil Josef Holeček, Jan Čermák]. Vyd. 5., V nakl. Academia a v komentované podobě vyd. 1. Praha : Academia, 2014. 1114 s. (Europa ; sv. 45) ISBN 978-80-200-2291-2 821.511.111-1 * 821.511.111-13 * 801.73 - Kalevala - finský epos - textová analýza - finská poezie - epická poezie - komentovaná vydání - studie 821.51 - Uraloaltajské literatury [25] Jan Čermák, 2014 Preface Markéta Hejkalová, 2014 Illustrations Finnish National Gallery, 2014 ISBN 978-80-200-2291-2
Památce Josefa Holečka (1853 1929), Jana Petra Velkoborského (1934 2012) a Harryho Järva (1921 2009)
»Tyto básně se mi velice zamlouvají jsou literaturou tolik odlišnou od čehokoli, co zná běžný čtenář, a dokonce snad i čtenář dobře znalý méně obvyklých cestiček postranních: jsou tolik neevropské, a přece nemohly vzniknout jinde než v Evropě.«z přednášky J. R. R. Tolkiena O Kalevale neboli Zemi hrdinů, Oxford 1915»Bylo to jako objevit sklípek plný lahví úžasného vína jakosti a chuti, jaké jsem dosud neokusil. Naprosto mě opojilo «J. R. R. Tolkien o finštině v dopise W. H. Audenovi ze 7. června 1955
OBSAH Průvodce Kalevalou pro laiky (Markéta Hejkalová) Kalevala: medailon skladby Slovo úvodem Tak jsem slýchal pěvce pěti Kalevala: text skladby Poznámky k textu Kalevala Josefa Holečka: překladatel a text Kalevala, jeden magický svět Obsah Pra-Kalevaly Obsah Staré Kalevaly Život Eliase Lönnrota v důležitých datech Významná data a události starších finských dějin Soupis dnes zastaralých a nářečních výrazů, slovních tvarů a spojení z Holečkova překladu Kalevaly Akseli Gallen-Kallela (1865 1931) Ediční poznámka Typografická poznámka (Jan Franta) Seznam zkratek a značek Prameny, literatura Rejstřík jmenný Rejstřík kalevalských osobních a místních jmen Rejstřík věcný 11 29 31 35 49 847 971 989 1021 1023 1033 1037 1047 1070 1073 1076 1079 1080 1087 1090 1097
RUNA PRVÁ Runa se počíná; v. 1 103. 122 Dcera vzduchu spouští se do moře, kde větrem a vlnami obtěžkána stává se Paní vody; v. 104 177. 122 Kachna sobě hnízdo svila a vejce snesla na koleně Paní vody; v. 178 213. 122 Vejce vypadnou z hnízda, rozbijí se na kousky a kousky promění se v zemi, slunce, měsíc a oblaka, v. 214 245. 122 Paní vody stvoří okřídlí, 1 zálivy i pobřeží, hlubiny i mělčiny mořské; v. 246 281. 122 Väinämöinen narodí se z Paní vody, dlouho těká po vlnách, až konečně přistane ku břehu; v. 282 345. 1222222222222222222222222222222222222222222222222223 oje mysl sobě žádá, mozek můj mě ponabádá, abych počal píseň pěti, abych jal se vyprávěti, abych spustil píseň rodnou, 5 zanotoval runu vhodnou; slovy ústa oplývají, hlaholy z nich vytékají, po jazyku pospíchají, brány zubů otvírají. 10 Přítelíčku, zlatý bratře, mládí mého tovaryši! Pojdiž, budem spolu pěti, dohromady vyprávěti, když tak náhoda nás svedla, 15 ač nás mysl různo F vedla; málokdy se potkáváme, zřídka k sobě zavítáme na chudobných těchto mezích, Severových 2 sirých březích. 20 Podejme si věrné ruce, stiskněme si prsty prsty, 3 1 Tj.,výběžek pevniny. 2 Pohja (doslova,dno ) je v K. jednak označením severu, severních končin (tedy míst, kde je slunce na dně své dráhy), a jednak označením Pohjoly, severní říše soupeřící s Kalevalou (srov. též pozn. 33 k v. 2:249 na s. 71 níže). Tento druhý význam pochází povětšinou až z pera Lönnrotova v lidové poezii, která mu byla předlohou, se rozdíl mezi,severem a,pohjolou zachoval. Zároveň je třeba poznamenat, že rozdíl mezi oběma významy není v K. vždy zcela jasný. Pokud jde o metaforiku,dna, někteří badatelé upozorňují rovněž na stavbu příbytků vchodem ke slunci a se dnem domu na straně severní. 3 Jde o odkaz ke starobylé technice zpěvu. Verše, povětšinou uskupené v dvojverší pomocí významového i tvarového paralelismu, přednášeli střídavě (a původně za doprovodu strunného nástroje kantele) dva zpěváci. První zpěvák (päälaulaja) přezpíval první verš, a zatímco se chystal k přednesu verše následujícího, nastoupil druhý zpěvák (puoltaja) a jeho verš v poněkud pozměněné melodii zopakoval. Traduje se, že přitom seděli na lavici proti 51 K