Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti Petr Matějů
Základní teze Vysokoškolské vzdělání je smíšený statek: přináší užitek jednotlivci i společnosti Studiem na vysoké škole jedinec investuje do lidského kapitálu a přispívá k rozvoji lidských zdrojů společnosti Tato investice je z hlediska jedince spojena se dvěma typy nákladů: nepřímé náklady (životní náklady během studia, odložený start ekonomické aktivity, tj. ušlý příjem) přímé náklady spojené se studiem (studijní materiály, poplatky, finanční spoluúčast - školné)
Otázky Jaké jsou nepřímé a přímé náklady spojené se studiem (výše, struktura) podle typů škol Jakou finanční zátěž studium představuje? Jak studenti vysokých škol financují náklady spojené se studiem? Jak velkou podporu má zavedení spoluúčasti mezi studenty vysokých škol? Jaké formě spoluúčasti by studenti dali přednost?
Hlavní výsledky z první vlny longitudinálního projektu výzkumu studentů vysokých škol v ČR Studium na vysoké škole 2004 www.stratif stratif.cz
Náklady na studium a zdroje financování Přímé a nepřímé náklady na studium Příspěvky rodičů Výdělečná činnost studentů
Měsíční rozpočty studentů 10000 Přímé náklady 9792 Kč měsíčně 9000 8000 7000 6000 5000 4000 Nepřímé náklady Celkové náklady Příspěvek rodičů Příspěvek studenta Výdělek studenta 3477 3175 5021 4771 5464 4328 6716 3000 2080 1725 1397 2000 1000 302 0 Veřejná VŠ Soukromá VŠ Typ školy
Měsíční rozpočty studentů 10000 Přímé náklady 9792 Kč měsíčně 9000 8000 7000 6000 5000 4000 Nepřímé náklady Celkové náklady Příspěvek rodičů Příspěvek studenta Výdělek studenta 3175 3477 5021 4771 5464 4328 6716 3000 2000 1000 302 rodiče 60 % 2080 1725 1397 rodiče 55 % 0 Veřejná VŠ Soukromá VŠ Typ školy
Zdroje vlastních příjmů
Zdroje vlastních příjmů
Výdělky studentů a příspěvky rodičů podle sociálního původu 9000 8000 7818 Výdělek studenta Příspěvek rodičů 7000 6799 6548 6615 6000 5773 6037 5715 5000 5094 4918 Kč 4000 3794 3000 2000 1984 2182 1533 2268 1828 1822 1188 1881 1736 2098 1000 0 Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Odborník Samostatný Kvalif.dělník Nekv. dělník Celkem Sociální třída otce
Percepce finančního zatížení rodinného rozpočtu studiem 60.0 50.0 Odborník Samostatný Kval.dělník Nekv.dělník 50 40.0 Celkem % odpovědí 30.0 20.0 17 14 31 32 21 32 26 15 24 10.0 0.0 Zatěžuje Únosné Bez problémů Zatěžuje Únosné Bez problémů Veřejná Sociální skupina otce Soukromá
Odpověď na otázku Vzal/a byste si od banky, školy nebo jiné instituce půjčku na pokrytí nákladů spojených se studiem, kdyby pro to byly výhodné podmínky (nižší úroky, splácení až po ukončení studia v závislosti na výši příjmu, atd.)? podle míry ohrožení studia finanční situací 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Celkem 38 % studentů by mělo zájem o půjčku poskytnutou za rozumných podmínek (nízké úroky, vhodný systém splácení, atd.) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Může nedostatek financí ohrozit Vaše pokračování ve studiu? Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano Rozhodně ano
Odpověď na otázku Vzal/a byste si od banky, školy nebo jiné instituce půjčku na pokrytí nákladů spojených se studiem, kdyby pro to byly výhodné podmínky (nižší úroky, splácení až po ukončení studia v závislosti na výši příjmu, atd.)? podle míry ohrožení studia finanční situací 100% 90% 80% 19.2 15.0 16.4 35.4 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 32.5 45.5 49.7 48.3 38.1 39.5 29.0 33.9 31.1 26.0 26.6 17.4 19.3 8.4 7.9 9.2 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Může nedostatek financí ohrozit Vaše pokračování ve studiu? Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano Rozhodně ano
Finanční spoluúčast a postoje k zavedení školného Reflexe ve veřejném mínění Různé modely spoluúčasti Postoje studentů prvních ročníků Očekávané implikace různých modelů Reakce na přímé školné
Reflexe spoluúčasti ve veřejném mínění Září 2003 výzkum CVVM a STEM
Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí. 100.0 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 0.6 4.8 38.7 55.8 94.5 vzdělání je investice 8.2 21.2 47.4 23.1 70.5 školné a půjčky by umožnily studium rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím
Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí. 100.0 90.0 80.0 70.0 7.2 14.4 18.4 78.5 8.0 6.0 7.4 5.7 75.6 20.3 21.1 72.3 70.8 22.0 72.3 % 60.0 50.0 40.0 51.3 41.3 48.5 51.0 50.9 30.0 20.0 10.0 27.2 34.3 23.8 19.8 21.4 0.0 Odborníci Samostatní Nemanuální Dělníci Studenti SŠ Sociální skupina rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas
Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí. 100 90 80 70 5.3 4.8 8.0 18.5 23.9 20.7 76.1 71.2 71.2 8.2 11.5 80.4 17.0 25.9 8.6 21.1 70.3 % 60 50 40 30 46.7 48.1 51.1 52.5 57.2 42.6 48.8 20 10 0 29.4 23.1 20.1 27.9 14.6 21.5 ODS ČSSD KDU US KSČM Jiná Volební preference rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas
Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. Skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí. 100.0 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 0.6 4.8 94.5 38.7 55.8 vzdělání je investice 10.1 32.0 57.8 38.7 19.1 vzdělání jen pro bohaté rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím
Názory a postoje studentů prvních ročníků vysokých škol
Vysvětlení pojmů v dotazníku
Typy spoluúčasti přímé školné placené škole vždy v na začátku roku či semestru (v takovém m případp padě mají studenti obvykle možnost získat z rozumně úročenou půjčku p od státu tu nebo od banky) odložen ené školné splácen cené škole aža po ukončen ení studia a teprve poté,, aža absolvent dosáhne určit ité výše e příjmu p (např. průměrn rné mzdy) časově omezená absolventská daň splácen cená škole po dosažen ení určit ité výše e příjmu p (např.. dvojnásobku průměrn rné mzdy) jako procentuáln lně stanovená část příjmup (např.. 5 %) placená po pevně definovanou dobu (např.. 15 let)
Odlišnosti jak rychle škola peníze dostane jak množstv ství peněz z získanz skaných školou závisz visí na kvalitě vzdělávac vací služby poskytované školou jak zavedení spoluúčasti omezuje přístup p ke studiu studentů z chudší ších rodin jak zavedený systém m umožň žňuje získat z informace o kvalitě vzdělání poskytovaného jednotlivými školami/fakultami jakou konkurenci systém m vyvolá
Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti 100.0 4.5 90.0 21.6 8.6 20.5 80.0 87 % % 70.0 60.0 50.0 40.0 26.7 52 % 67.3 25.6 54 % 30.0 47.2 48.4 20.0 10.0 0.0 19.6 4.6 5.5 Veřejná Soukromá Celkem Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti podle sociálního původu (třída otce) Odborník 5.1 50.1 Samostatný 5.5 49.9 Kval. dělník 2.9 38.9 Průměr Nekv. dělník 4.5 43.9 Celkem 4.7 47.2 0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 80.0 Rozhodně ano Spíše ano
Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti podle oboru Muži Ženy Přírodovědné Technické Zemědělské Lékařské Ekonomické Humanitní a spol. Právnické Pedagogické Celkem Přírodovědné Technické Zemědělské Lékařské Ekonomické Humanitní a spol. Právnické Pedagogické Celkem Průměr 0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 80.0 Rozhodně ano Spíše ano
Ochota akceptovat jednotlivé formy finanční spoluúčasti 100.0 90.0 80.0 46.4 28.6 32.0 70.0 60.0 % 50.0 37.3 39.3 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 30.7 17.1 22.9 34.0 28.5 23.6 5.8 5.5 5.1 Přímé Odložené Daň Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 28.7
Rozhodnutí nepodat přihlášku nebo ukončit studium v případě zavedení příslušné formy spoluúčasti Nepodání příhlášky Přímé školné Odložené školné Absolventská daň 14.3 5.7 6.2 28.2 21.8 21.9 Ukončení studia Přímé školné Odložené školné Absolventská daň 4.8 5.5 12.6 18.0 17.6 30.6 0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 % Rozhodně ano Spíše ano
Posuzované implikace zavedení různých forem finanční spoluúčasti Finanční prostředky, které by škola získala, z by umožnily, aby vzdělání,, které zde dostanu, bylo kvalitnější Zavedení finanční spoluúčasti by způsobilo, že e bych se více v zajímal/a o to, jak vypadá uplatnění absolventů této to školy po ukončen ení studia. Zavedení finanční spoluúčasti by lidem, jako jsem já, j omezilo přístup ke studiu Zavedení finanční spoluúčasti by zvýš ýšilo moji motivaci plnit rychleji studijní povinnosti Zavedení finanční spoluúčasti by vedlo k tomu, že e bych trval/a na zavedení hodnocení vyučuj ujícíchch a přednp ednášek (pokud zavedeno není) nebo bych je bral/a vážněji v než dnes (pokud zavedeno je). Zavedení finanční spoluúčasti by vedlo k přílip liš velké komercionalizaci a ztrátě akademické nezávislosti oboru, který studuji
Posuzované implikace zavedení různých forem finanční spoluúčasti Přímé školné 61 69 66 67 71 77 Odložené školné 32 42 49 71 70 79 Absolventská daň 30 33 46 60 70 76 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Kvalitnější vzdělání Zájem o uplatnění Překážka pro studium Plnění stud. povinností Větší důraz na hodnocení Příliš komercionalizace
Hypotetické reakce na zavedení přímého školného 8.000 Kč s možností půjčky podle sociálního původu Celkem 76.0 5.4 70.6 15.6 8.4 Nekv. dělník 4.1 59.3 22.2 63.4 14.4 Kval. dělník 4.7 63.2 67.9 19.2 13.0 82.5 Samostatný 5.9 76.6 10.9 6.7 Odborník 5.8 73.6 79.4 14.8 5.8 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zaplatil by z vlastního příjmu Vzal by si půjčku Zaplatil by s přispěním rodičů Nestudoval by
Hypotetické reakce na zavedení přímého školného 24.000 Kč s možností půjčky podle sociálního původu Celkem 22.6 30.7 46.3 Nekv. dělník 10.5 28.0 61.1 Kval. dělník 10.8 28.5 60.3 Samostatný 32.4 29.3 37.4 Odborník 25.5 33.2 41.1 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zaplatil by z vlastního příjmu Vzal by si půjčku Zaplatil by s přispěním rodičů Nestudoval by
Závěry: náklady a zdroje financování studia Průměrné celkové (přímé i nepřímé) měsíční výdaje spojené se studiem na veřejné škole činí 3.500 Kč, na soukromé škole 9.700 Kč Od rodičů dostanou studenti veřejných i soukromých škol zhruba jen polovinu celkových výdajů Studenti veřejných škol si v průměru vydělají 1.700 Kč měsíčně, studenti soukromých škol 6.700 Kč
Závěry: náklady a zdroje financování studia Studenti si vydělávají bez ohledu na sociální původ (pro studenty z chudších rodin představuje výdělek poněkud větší část jejich rozpočtu) Tři čtvrtiny studentů si vydělávají příležitostným způsobem Pobírání stipendia uvádí jen 1,5 % studentů Možnost získat půjčku by uvítalo téměř 40 % studentů
Závěry: spoluúčast Finanční spoluúčast v jedné ze tří forem by akceptovala těsná většina studentů (52 %) Nejpřijatelnější se jeví odložené školné (závazek vůči škole splácený kontingenčním způsobem) Rozdíly v ochotě přijmout spoluúčast mezi studenty rozdílného sociálního původu nejsou velké: od 55 % u studentů z rodin odborníků a podnikatelů po 42 % u studentů z rodin kvalifikovaných dělníků
Závěry: spoluúčast Přímé školné představuje nejméně přijatelnou variantu spoluúčasti Přímému školnému studenti v největší míře připisují všechny pozitivní efekty (kvalita vzdělání, plnění studijních povinností, větší důraz na hodnocení přednášek a učitelů) Přímé školné současně vyvolává největší obavy o vytváření bariér v přístupu ke vzdělání a tlak na komercionalizaci studia
Závěry: spoluúčast Odložené školné vyvolává nejmenší sociální obavy Odložené školné je nejvíce spojováno s růstem zájmu studentů o budoucí uplatnění (nepřímý tlak na kvalitu poskytovaného vzdělání) Odložené školné má nejpříznivější poměr mezi očekávanými pozitivními a negativními efekty Absolventská daň vyvolává podobné postoje, působí podobně, ale vyvíjí menší přímý tlak na kvalitu poskytovaného vzdělání
Závěry: spoluúčast S hypotetickým zavedením přímého školného ve výši 8.000 Kč by se 76 % studentů vypořádalo buď z vlastního příjmu nebo, s přispěním rodičů nebo půjčkou Rozdíly mezi studenty rozdílného sociálního původu nejsou veliké (odborníci 79 %, dělníci 64 %)
Závěry: spoluúčast S hypotetickým zavedením přímého školného ve výši 24.000 Kč by se 24 % studentů vypořádalo buď z vlastního příjmu nebo s přispěním rodičů, dalších 30 % s pomocí půjčky, 46 % by se rozhodlo studium ukončit Hypotetické přímé školné ve výši 40.000 Kč by způsobilo ukončení studia u 70 % studentů
Shrnutí: Naprostá většina občanů chápe vysokoškolské studium jako investici, ze které má prospěch společnost i jedinec Spoluúčast na financování studia nevyvolává v očích většiny občanů ani studentů negativní postoje Podle studentů vysokých škol je odložené školné nejpřijatelnější formou spoluúčasti K financování studia je zapotřebí usnadnit zaměstnávání studentů a vytvořit účinný systém finanční pomoci (spoření, půjčky, granty)
Děkuji za pozornost www.isea-cz.org mateju@mbox.cesnet.cz