Metody ražby v tvrdé hornině

Podobné dokumenty
NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA

Obr. 42 Výstavba linie 4 metra v Budapešti a) sklad tubingů u stavební jámy; b) ostění traťového tunelu

NRTM Nová rakouská tunelovací metoda

Dílce ostění se ukládají erektorem, prostor mezi dílcem a horninou se vyplňuje injektáží, případně se dělá zakládka

Sada 3 Inženýrské stavby

PROVÁDĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB - II. část

14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

Obr. 26 Schematické znázornění přípravy stříkaného betonu a) suchý SB; b) mokrý SB

Kontinuální ražba pomocí plnoprofilovýchtunelovacích strojů

Obr. 58 Průřezové schema zeminovým štítem 1 šnekový dopravník 2 přístupová tlaková komora 3 kruhový erektor

Protlačování. Hydraulické protlačování

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

Obecný průjezdný profil

Prvky vystrojování. Ocelová výstroj Svorníková výstroj Stříkaný beton

TUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU

OLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

Prodlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ

PROJEKT SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST. Ing. Libor Mařík, Ing. Zuzana Nováková IKP Consulting Engineers, s. r. o.

Geotechnický průzkum

Přehled klasických metod výstavby tunelů

TECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA

Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč

S-609, S-610 TBM Metro Praha PREZENTACE stroje TBM EPB pro projekt Metro VA

Tunel Poľana. Ing. Jiří Břichňáč Ing. Jiří Kocian Ing. Ján Papcún

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Rozdělení podzemních staveb

Tunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy. Projektové řešení Zahradnického tunelu

OCHRANA POVRCHOVÉ ZÁSTAVBY PŘED VLIVY TUNELOVÁNÍ Tunelářské odpoledne č.1/2010

Vrtné schema. zálomové

Geotechnický průzkum hlavní úkoly

Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.

Realizace ražené části stanice Nádraží Veleslavín

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU

Ing. Jan Panuška, Subterra a.s.

OBSAH. 8 Návrh a posouzení detailů a styků ovlivňující bezpečnost konstrukce 9 Postup výstavby

Královopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta

Příčiny havárií v Jablunkovském tunelu

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Posouzení mikropilotového základu

Výstavba metra v Helsinkách ve Finsku. Ing. Václav Pavlovský, Ing. Aleš Gothard Metrostav a.s., divize 5

Základové konstrukce (3)

MATEMATICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNÉ CHOVÁNÍ TUNELŮ REALIZOVANÝCH PODLE PROJEKTŮ IKP Consulting Engineers, s.r.o.

Královopolský tunel II Silnice I/42 Brno, Velký městský okruh. Ing. Václav Dohnálek, Ing. Stanislav Kotouček

DEFINITIVNÍ OSTĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB Z HLEDISKA BETONÁŘE

ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Fakulta stavební ČVUT v Praze

Numerické modelování tunelu metodou NRTM

PROVÁDĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB - I. část

Výsledky výpočtů a skutečnost. Tunely prodloužení trasy metra A

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č.

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNOST. Alexandr Butovič Tomáš Louženský SATRA, spol. s r. o.

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. 6 dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ )

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Pozemní stavitelství a technologie provádění I

HISTORIE A SOUČASNÝ VÝVOJ HORNINOVÝCH SVORNÍKŮ

IV.Konstrukce a funkce

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRAŽSKÉHO PORTÁLU TUNELU PRACKOVICE NA DÁLNICI D8 PŘES ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka

VÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU

Stavební jámy. Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi

Návrh hlubinných základů dle EC 7

RAŽBA KOLEKTORU VODIČKOVA V PRAZE 1 POD OCHRANOU TRYSKOVÉ INJEKTÁŽE DRIVING OF COLLECTOR VODIČKOVA STREET, PRAGUE 1, WITH THE JETGROUTING PROTECTION

TUNEL PRAHA - BEROUN

Stříkané betony maxit

PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

Uplatnění prostého betonu

Průzkum rizika havárií podzemních staveb

Použití přesně dělený polotovar je nutností pro další potřebné výrobní operace

Posouzení piloty Vstupní data

MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ ÚNOSNOSTI OSTĚNÍ KANALIZAČNÍHO SBĚRAČE

POUŽITÍ STŘÍKANÉHO BETONU PRO DEFINITIVNÍ OSTĚNÍ TUNELŮ

Realita versus matematické modelování

1.1 Účel stavebních jam

Definitivníkonstrukce ražených úsekůna stavbětunelového komplexu Blanka

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství


PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

Zatížení ostění podzemních staveb

Primární a sekundární napjatost

Výpočet sedání kruhového základu sila

P OSLEDNÍ DESETILETÍ VE VÝVOJI PODZEMNÍHO

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Propojení Holešovice Karlín

Pilotové základy úvod

Technická zpráva. k projektu pro odstranění stavby části stávajícího objektu

PROBLEMATIKA DEVASTACE VÝZTUŽE AKUMULAČNÍCH ZÁSOBNÍKŮ DOPRAVOU TĚŽIVA

Ražené tunely Olbramovický a Tomický I. na trati Votice Benešov u Prahy

Havárie tunelu Jablunkov z pohledu vlivu změn vlastností horninového prostředí

Aktuální trendy v oblasti modelování


PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY

ZAJIŠTĚNÍ PILÍŘŮ A RAŽBA ROZPLETŮ NA TUNELECH MRÁZOVKA

PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV

Namáhání ostění kolektoru

Návrh rozměrů plošného základu

TECHNOLOGIE STAVEB TECHNOLOGIE STAVEB PODLE KONSTRUKCE. Jitka Schmelzerová 2.S

Transkript:

Tunelovací metody

Co vzniká v masivu

Metody ražby v tvrdé hornině VRTÁNÍ NRTM OBVODOVÝ TBM A NTM VRUB (TUNELOVA ODSTŘEL SEM CÍ STROJE) TBM SE ŠTÍTOVÝM PLÁŠTĚM TBM BEZ ŠTÍTOVÉHO PLÁŠTĚ

Metody ražby v poloskalní hornině, zemině PRSTENCOVÁ METODA NRTM SEM OBVODOVÝ VRUB ŠTÍTOVÁNÍ (NEMECHANIZOVANÉ ŠTÍTY) TBM (TUNELOVACÍ STROJE) ŠTÍTS VOLNÝM ČELEM (APB) ŠTÍT S VYROVNÁNÍM TLAKU ZEMINOU (EPB) ŠTÍTS BENTONITOVOU EMULZÍ (BPB)

V současnosti se převážně používají: - prstencová metoda, - Nová rakouská tunelovací metoda (a příbuzné metody), - Metoda obvodového vrubu - tunelovací stroje.

Prstencová metoda Pro soudržné zeminy, poloskalní a skalní horniny Ražení plným profilem destruktivním či nedestruktivním způsobem na délku prstence definitivního ostění či délku rámu provizorního ostění Definitivní ostění montované (ocel, ŽLB)

Dílce ostění se ukládají erektorem, prostor mezi dílcem a horninou se vyplňuje injektáží Každý nový prstenec má čelní zídku proti vytékání injektáže Používají se i lemované Používají se i lemované plechy (kovové bednění po prstencích únosné po zatuhnutí injektáže)

Schéma metody

Pracovní cyklus u destruktivního způsobu rozvolnění horniny Vrtání Nabíjení a odstřel Větrání Nakládání a odvoz rubaniny Stavění definitivní výstroje Vyzdění čelní zídky Vrtání a zpětně injektáž za rubem přes otvory v dílcích

Čelní zídka

Montované ostění

Zvýšení stability čela tunelu Pilot tunel Horizontální tyčové kotvy Stříkaný beton

Pilot tunel Při horním lící výlomu Výstroj pilot tunelu vyztuží horninu v přídi tuhým prvkem Budování upřesní IG průzkum Doporučuje uje se nedestruktivní ražení Ostění ze stříkaného betonu či s pečlivou výplňovou injektáží

Pilot tunel

Pilot tunel

Horizontální tyčové kotvy Tvoří tuhé vložky bránící vývinu deformací přídě tunelu Větší spojení vrstev a bloků horniny Možnost předpínání kotev Předpokládá ražení trhavinou Kombinuje se často s injektáží masivu Při mechanickém rozpojování se používají laminátové kotvy

Horizontální tyčové kotvy

Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM) V posledních třiceti letech doznala značného rozšíření tunelovací metoda, která v nebývalé míře využívá nosnou schopnost horninového masivu, realizovanou spolupůsobením s poddajným primárním vystrojením.

NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA Observační metoda s cyklickým ražením Umožňuje řešení složitých profilů a geologických podmínek ve formě Design as you go Princip: Stálé sledování navrženého konstrukčního řešení Při nežádoucích projevech chování konstrukce (nutnost kriterií) se využije předem připravené doplňující řešení Doplňnující řešení jsou připraven na předem vytypované možné nedostatky původního návrhu

Aplikace při NRTM základní zajištění výrubu je primární výstrojí měřením deformací ověřujeme při další ražbě únosnost primárního ostění nepříznivý vývoj deformací signalizuje nutnost zesílení výstroje, např. ocelovou výstrojí, kotvami, další vrstvou stříkaného betonu apod. dvojvrstvé ostění zůstává základním znakem (primární a sekundární)

Historický vývoj NRTM Ritter Franz von Rziha (1878) Zatížení ostění je tvořeno tíhou horniny uvolněné nad stropem v průběhu času prof. L. von Rabcewitz (1948) Patent způsob vystrojování výrubu vyznačující se tím, že se stěny podepřou nejprve slabým poddajným vystrojením proti horninovému tlaku. Po doznění horninového tlaku se osadí definitivní výstroj nanesením pevného ostění na vnitřní plochu předtím osazené výstroje

Ing. A Brunner (1953) Patent..postup ražení a zabezpečení tunelů, štol apod., při němž se na stěny výrubu hned po vylomení nastříká pomocná klenba z rychle tvrdnoucího stříkaného betonu.. prof. L. Muller (1957) 22 zásad NRTM Ing. H. Laufer (1960) Klasifikace hornin podle doby stability nevystrojeného výrubu, která vychází z měření na řadě alpských tunelů prof. L. von Rabcewicz (1962) definoval NRTM na XII Geomechanickém kolokviu v Salzburku

Fenner-Pacherova křivka Průběh radiálního napětí na lící výrubu se nazývá charakteristická křivka horniny a průběh nárůstu pevnosti výstroje křivkou odporu výztuže. Metod výpočtu charakteristické křivky horniny a křivky odporu výztuže existuje poměrně mnoho. Liší se hlavně vstupními předpoklady, jež mají hlavní vliv na přesnost vystižení chování skutečné horniny a výstroje.

Pro Novou rakouskou metodu typické a nezbytné měření deformací líce pomocné výstroje se skládá z řady speciálních měření (měření kotev, konvergenční měření, extenzometry, tlakové buňky). Měření deformací, yhodnocené v závislosti na čase,umožňuje sledovat vliv stavebního postupu na velikost a charakter deformací.

Nová rakouská metoda je velmi adaptabilní. To znamená, že podle potřeby se čelba různě člení, volí se různé kombinace svorníkové a obloukové ocelové výstroje se stříkaným betonem apod. tak, aby se metoda nechala upravovat pro různé podmínky, které se v předpokládané trase tunelu vyskytnou.

Různé varianty členění čelby souvisí jednak se stabilitou horniny ve stropě a v čelbě výrubu, jednak se způsobem ražení, protože preferovaný způsob ražby pomocí výložníkové frézy vyžaduje splnění určitých prostorových parametrů.

Tunelovací stroje Tunelovacími stroji se nazývají mechanismy, kterými je možno provádět rozpojování horniny v čelbě tunelu bez použití trhacích prací a v některých případech současně zajišťovat výlom při jeho vystrojování.

Základní rozdělení plnoprofilových tunelovacích strojů (TBM) TBM Otevřené (do tvrdých netlačivých hornin) Se štítem s otevřeným čelem (do tlačivých hornin) se zavřeným čelem (do silně tlačivých hornin)

Otevřený razicí stroj s rozpěrnými deskami

Pracovní cyklus razicího stroje Razicí hlava je přitisknuta k čelbě přítlačnými lisy, otáčí se kolem osy stroje a rozpojuje tak horninu v závislosti na druhu použitých rozpojovacích orgánů. Rozpojená hornina je automaticky nakládána a dopravována pásovým dopravníkem zatunelovací stroj do vozů, sloužících pro odvoz rubaniny. Po vyčerpání zdvihu přítlačných lisů se otáčení vrtné hlavyzastaví. Uvolní se rozpěrné zařízení, upnuté do této chvíle do boků horniny. Pomocí reverzně pracujících přítlačných lisů se celý stroj posune směrem k razicí hlavě. Po dosažení přední polohy se rozpěrné zařízení upne opět do boků výlomu, přítlačné lisy přitlačí razicí hlavu na čelo výrubu a pracovní cyklus se může opakovat

Pracovní cyklus plnoprofilového razicího stroje

Nemechanizovaný štít Nemají v čelbě žádný speciální rozpojovací orgán ani mechanizované (automatizované) nakládání rubaniny. Vesměs jsou s otevřeným čelem. Nemechanizovaný štít lze v hrubém přiblížení charakterizovat jako ocelový válec s břitem, který je silnými hydraulickými lisy protlačován horninou (zeminou) ve formě hnaného pažení.

Schema nemechanizovaného štítu

Rozdělení štítu Prstenec břitový, ve kterém se rozpojuje hornina a nakládá rubanina, v nepříznivých geologických podmínkách opatřen ve své horní části nástavcem zvaným štítek; není-li toto opatření dostatečné, používá se rozdělení přídě přepážkami, Prstenec trupový (opěrný), tvoří tuhou část štítu. Jsou v něm umístěny tzv. štítové lisy a nese erektor, který umožňuje montáž ostění. Plášť tvoří prostor, ve kterém se sestavuje ostění z dílců (tubingů).

cyklus při nemechanizovaném štítování Rozpojování horniny v břitovém prstenci, zároveň s těžením je štít posunován kupředu štítovými lisy, které se opírají o hotové ostění. Pohyb štítu kupředu je na celou délku vysunutí lisů. Rubanina se nakládá nakladačem. Lisy stáhnou zpět do trupového prstence a ve vzniklém prostoru v plášti štítu se sestavuje další prstenec ostění. Po jeho smontování se opět vysunou štítové lisy, opřou se o nově smontovaný prstenec, započne rozpojování horniny, jejínakládání a celý cyklus se opakuje.

Mechanizované štíty Mechanizované štíty jsou jsou kryta ochranným ocelovým válcem Jsou určeny do měkkých zemin nebo do takových hornin, ve kterých by mohlo vytvořením výrubu dojít ke ztrátě stability.

Schéma štítu Schéma štítu 1-drapákči fréza 2-plášť štítu 3-řídící hydromotor 4-dopravní pás 5-saňový výložník 6-posuvný přímočarý hydromotor

Schéma štítu plný záběr -řezná hlava 2-pohon hlavy 3-hydromotor pro posun štítu 4-erektor 5-dopravování rubaniny 6-dopravování ostění 7-spínací skříň 8-pokračování dopr. pásu

Štít s plným záběrem U štítů s plným záběrem čela, vyžadujících poměrně značný přítlak na pracovní orgán, se může provádět ražba, posun a výstavba ostění trojím způsobem:

Prvý způsob v zeminách se štít posunuje ve výrubu tlakem štítových lisů, které se opírají o čelo ostění; to musí být dimenzováno na účinek těchto sil; ražba a vystrojování se děje přetržitě, neboť je nelze provádět současně - tzv. jednoduchý štít,

Druhý způsob v pevnějších horninách, kde je potřebný větší přítlak na rozpojovací frézu v čele štítu, opírá se štít do výrubu upnutými hydraulickými rozpěrami s roznášecími deskami. Tyto rozpěry přenesou značnou část sil, potřebných pro přítlak štítu, takže zatížení ostění tlakem štítových lisů je podstatně menší; i v tomto případě se jedná o jednoduchý štít,

Třetí způsob v poloskalních a skalních horninách se štít může opírat o zvláštní rozpěrný prstenec, který se hydraulicky upne do výrubu za štítem. V tomto případě nemusí ostění přebírat ani část síly, potřebné k přítlaku a posuvu štítu. Ostění v plášti rozpěrného prstence lze budovat nejrůznějším způsobem nezávisle na vlastním tělese a činnosti mechanizovaného štítu - tzv. dvojitý štít,

Dvojitý štít

Štíty pro tlačivé a zvodnělé zeminy pneumatický štít, bentonitový štít, zeminový štít.

Mechanizovaný pneumatický štít

Návrhové kroky navrhování TBM Krok 1 Definování geometrických parametrů poloměr výrubu. Poloměr ostění, tloušťka ostění, typ segmentů a jejich spojení,.. Krok 2 Určení geotechnických parametrů smykové pevnosti, moduly přetvárnosti, primární napjatost, pevnost horniny v tlaku, abrazivita

Krok 3 Výběr kritických řezů vliv nadloží, podzemní vody, přitížení, okolních budovi Krok 4 Určení mechanických vlastností TBM místo pro instalaci, injektážní tlaky, rozpěrné tlaky, tlak na dláto a počet dlát Krok 5 Materiálové parametry ostění pevnost a modul u ŽLB, pevnost spojení segmentů, Krok 6 Určení návrhových hodnot výpočtu

PRE-LINING TUNELOVACÍ METODY

Princip pre-lining metod cross section jet-grouting columns concrete arch longitudinal section

Technologie tryskové injektáže

Technologie tryskové injektáže

Ochranný vějíř z ocelových prvků (trubky, pruty) Mikropilotový deštník

Pre-cutting

Vysouvání Tunelových tubus se vybuduje v suchém doku na břehu řeky a konci se umístí balanční tanky a ocelové zátky. Do tubusu se upevní závěsný systém a dok se zaplaví. Poté se tubus vysune přes řeku do doku na druhé straně řeky, kde jsou ukotveny dva kabelové závěsy posouvající tubus. V suchém doku je umístěno podepření přenášející většinu vlastní váhy tubusu a zajišťující jeho stabilitu. Po přetažení je tubus ukotven a zajištěn.