ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 1
2
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 STUDIA BOHEMICA IX UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI OLOMOUC 2004 3
Petr Poøízka, 2004 ISSN 0231-634X ISBN 80-244-0870-8 4
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 2004 OBSAH LINGUISTICA BOŽENA BEDNAØÍKOVÁ: Slovo jako syntagma (?)... 13 ONDØEJ BLÁHA: Sém lineárního pohybu a gramatické vlastnosti slovesa... 21 MILADA HIRSCHOVÁ: Pragmaticky motivovaný volný dativ jako modifikátor ilokuèní funkce výpovìdi... 29 DARINA HRADILOVÁ: Dva náhledy na synonymii... 39 JOSEF JODAS: Typ náøeèí v hanáckých prózách K. M. Èapka-Choda... 45 KAREL KOMÁREK: Èasopisecké ukázky Durychova bloudìní... 51 MIROSLAV KOMÁREK: Místo lingvistiky mezi vìdami smysl lingvistické práce... 67 EDVARD LOTKO: Souèasné postoje uživatelù k jazyku (sociolingvistický pohled na vybrané problémy)... 73 PETR POØÍZKA: K možnostem vyhledávání dat a struktuøe atributù korpusových manažerù v mluvených korpusech ÈNK... 81 JINDRA SVOBODOVÁ: Kdo komunikuje v epickém textu?... 93 MIROSLAV VEPØEK: K otázce lexikální pøíbuznosti dvou èeskocírkevnìslovanských památek... 101 ANDREA VOLENCOVÁ: Adordinaèní spojení vìt v jazyce souèasné èeské psané žurnalistiky... 109 LITTERARIA HANA BEDNAØÍKOVÁ: K nìkterým souvislostem Šaldova pojetí klasicismu z poèátku desátých let... 121 JIØÍ FIALA: Nìkolik editologických poznámek k románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za svìtové války... 127 ERIK GILK: Kdyby byli všichni lidi z Kyjova, tak by to na svìtì vypadalo jináè (K životu a prozaickému dílu jednoho brnìnského humoristy rodem z Kyjova, který by se letos dožil osmdesátin)... 149 KAREL HÁDEK: Místo krakovského rukopisu v stemmatu staroèeského Pasionálu... 159 PETR HORA: Z dìjin èesko-maïarských literárních vztahù... 167 JANA KOLÁØOVÁ: K žánru humanistické topografie v moravském prostøedí... 181 LUBOMÍR MACHALA: Modifikace a rozmìlnìní páralovského modelu životních stereotypù... 187 RADEK MALÝ: Život a dílo Georga Trakla téma pro èeské básníky?... 199 5
ALENA ŠTÌRBOVÁ: Historická podobenství Oldøicha Daòka... 209 PERSONALIA MILADA HIRSCHOVÁ: Jubileum obecného lingvisty a bohemisty Jana Koøenského... 223 Bibliografie Jana Koøenského (1965 2003) (sestavil Petr Poøízka)... 227 JANA KOLÁØOVÁ: Jubileum Eduarda Petrù... 245 Bibliografie Eduarda Petrù (1955 2003) (sestavila Jana Koláøová)... 249 6
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 2004 CONTENT LINGUISTICA BOŽENA BEDNAØÍKOVÁ: A Word as a Syntagm (?)... 13 ONDØEJ BLÁHA: The Seme of Linear Movement and Grammatical Characteristics of the Verb... 21 MILADA HIRSCHOVÁ: The Pragmatically Motivated Non-valence Dative Case as a Modifier of the Illocutionary Function of the Utterance... 29 DARINA HRADILOVÁ: Two Views at Synonymy... 39 JOSEF JODAS: The Type of the Dialect in Hana Proses by K. M. Èapek-Chod... 45 KAREL KOMÁREK: Samples of Durych s Wandering in Journals... 51 MIROSLAV KOMÁREK: Position of Linguistics among Sciences the Sense of Linguistic Work... 67 EDVARD LOTKO: Current Attitudes of the Language Users (Sociological Views at Selected Problems)... 73 PETR POØÍZKA: Towards the Possibilities of Data Retrieval and the Structure of the Attributes of the Corpus Managers in the Spoken Corpuses of Czech National Corpora... 81 JINDRA SVOBODOVÁ: Who Communicates in an Epic Text?... 93 MIROSLAV VEPØEK: Towards the Lexical Relationship of Two Old Church Slavonic Texts of the Czech Origin... 101 ANDREA VOLENCOVÁ: Adordinative Connection of Sentences in Contemporary Czech Written Journalese... 109 LITTERARIA HANA BEDNAØÍKOVÁ: Towards Some Aspects of Šalda s Conception of Neoclassicism in the Early 1910s... 121 JIØÍ FIALA: Some Editological Remarks Concerning the Novel by Jaroslav Hašek Osudy dobrého vojáka Švejka za svìtové války... 127 ERIK GILK: Should everybody be the native of Kyjov, the life would be better (Towards the Life and Prosaic Work of One Brno s Humourist Born in Kyjov who would Live to See His 80 th Anniversary This Year... 149 KAREL HÁDEK: Position of the Cracovian Manuscript in the Stemma of the Old Czech Passional... 159 PETR HORA: Glimpses from the History of the Czech-Hungarian Literary Relations... 167 7
JANA KOLÁØOVÁ: Towards the Genre of the Humanistic Topography in the Moravian Milieu. 181 LUBOMÍR MACHALA: Modification and Pulverization of Páral s Model of the Life Stereotypes... 187 RADEK MALÝ: Life and Work of Georg Trakl a Topic for Czech Poets?... 199 ALENA ŠTÌRBOVÁ: Historical Parables of Oldøich Danìk... 209 PERSONALIA MILADA HIRSCHOVÁ: Professor of General Linguistics and Czech Studies Jan Koøenský is Sixty Five... 223 Bibliography of Jan Koøenský (1965 2003) (compiled by Petr Poøízka)... 227 JANA KOLÁØOVÁ: Jubilee of Eduard Petrù... 245 Bibliography of Eduard Petrù (1955 2003) (compiled by Jana Koláøová)... 249 8
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 2004 INHALT LINGUISTICA BOŽENA BEDNAØÍKOVÁ: Das Wort als ein Syntagma (?)... 13 ONDØEJ BLÁHA: Sem der linearen Bewegung und grammatische Eigenschaften des Verbs... 21 MILADA HIRSCHOVÁ: Der pragmatisch orientierte freie Dativ als Modifikator der ilokutionären Funktion der Aussage... 29 DARINA HRADILOVÁ: Zwei Gesichtspunkte der Synonymie... 39 JOSEF JODAS: Dialektenart in den hannakischen Prosen von K. M. Èapek-Chod... 45 KAREL KOMÁREK: Zeitschriftliche Beispiele der Schweifung J. Durychs... 51 MIROSLAV KOMÁREK: Zur Stellung der Linguistik unter den Wissenschaften Zur Bedeutung der linguistischen Arbeit... 67 EDVARD LOTKO: Gegenwärtige Anstellungen der Benutzer zu der Sprache (ausgewählte Probleme aus der soziolinguistischen Sicht)... 73 PETR POØÍZKA: Zu den Möglichkeiten der Suche nach Daten und zu der Attributenstruktur in den gesprochenen Korpora des Tschechischen Nationalkorpus der Sprache... 81 JINDRA SVOBODOVÁ: Wer komuniziert im epischen Text?... 93 MIROSLAV VEPØEK: Zu der Frage der Lexikalischen Verwandschaft zweier tschechischkirchenslawischen Texte... 101 ANDREA VOLENCOVÁ: Adordinative Verbindung der Sätze in der gegenwärtigen schriftlichen Sprache der Tschechischen Journalistik... 109 LITTERARIA HANA BEDNAØÍKOVÁ: Zu einigen Zusammenhängen F. X. Šaldas Anfassung des Klassicismus vom Anfang der zehner Jahre... 121 JIØÍ FIALA: Einige editorische Bemerkungen zu dem Roman Die Abenteuer des braven Soldaten Schwejk während des Weltkriegs von Jaroslav Hašek... 127 ERIK GILK: Wenn alle Leute aus Kyjov wären, so würde es auf der Welt anders aussehen (Zu dem Leben und Prosawerk eines aus Kyjov stammenden Brünner Humoristen, der in diesem Jahr sein achtzigstes Jubiläum feiern würde)... 149 KAREL HÁDEK: Stelle der Krakauer Handschrift im Stemma des alttschechischen Passional... 159 PETR HORA: Aus der Geschichte tschechisch-ungarischer literarischer Verhältnisse... 167 9
JANA KOLÁØOVÁ: Zu dem Genre der humanistischen Topographie im Mährischen Milieu.. 181 LUBOMÍR MACHALA: Modifikation und Zermahlung des Páralschen Models der Lebensstereotype... 187 RADEK MALÝ: Leben und Werk von Georg Trakl ein Thema für Tschechische Dichter?... 199 ALENA ŠTÌRBOVÁ: Historische Parabeln Oldøich Danìks... 209 PERSONALIA MILADA HIRSCHOVÁ: Jubiläum des Linguisten und Bohemisten Jan Koøenský... 223 Jan Koøenskýs Bibliographie (1965 2003) (ausgefertigt von Petr Poøízka)... 227 JANA KOLÁØOVÁ: Eduard Petrùs Jubiläum... 245 Eduarda Petrùs Bibliographie (1955 2003) (ausgefertigt von Jana Koláøová)...249 10
LINGUISTICA 11
12
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 2004 SLOVO JAKO SYNTAGMA (?) BOŽENA BEDNAØÍKOVÁ 0. V závìru roku 2001 poøádala Ostravská univerzita v rámci oslav 10. výroèí svého vzniku a jako souèást Evropského roku jazykù mezinárodní konferenci na téma Èeština jazyk slovanský. Na této konferenci zaznìl i mùj konferenèní pøíspìvek Slovo jako syntagma. Z dùvodù, s nimiž byli organizátoøi seznámeni a jež nijak nesouvisejí s obsahem tohoto vystoupení, jsem v následujícím roce neodevzdala výše zmínìný pøíspìvek do pøipravovaného sborníku konference. Jeho pøepracovanou a rozšíøenou verzi pøedkládám širší lingvistické veøejnosti nyní. 1. V posledních letech jsem pracovala, popø. ještì pracuji víceménì paralelnì na nìkolika (vìtšinou grantových) úkolech: Èteme akademickou Mluvnici èeštiny, Zpracování Speciálního slovníku èeštiny pro cizince, Školská jazykovìdná terminologie a Olomoucký mluvený korpus (a jeho morfologické znaèkování). Tyto projekty se nijak navzájem neruší, spíše se doplòují a snad i obohacují, pøedevším (obecnì) metodologicky. 1.1 Projekt o ètení Mluvnice èeštiny (srov. BEDNAØÍKOVÁ 1999b, 2000) chce formou studijních textù (popø. terminologického slovníku) a cvièení umožnit potenciálním zájemcùm (studentùm, uživatelùm, ètenáøùm) vùbec èíst (akademickou) Mluvnici èeštiny, a to tak, že se pokouší osvìtlit nejen text samotný, ale pøedevším obecné a základní principy, dle nichž byla mluvnice zpracována, na nichž je zvolený zpùsob popisu mluvnického systému postaven. Dùraz je kladen i na koøeny tìchto principù, na vystopování jakési geneze vzniku mluvnice. Projekt se soustøedí na II. díl (na formální a funkèní morfologii) a na nìkteré èásti dílu I., které, zdá se, jsou s tím druhým málo kompatibilní (srov. i KOMÁREK 1989). 1.2 Grantový projekt Zpracování Speciálního slovníku èeštiny pro cizince je již témìø u konce a bude v brzké dobì odevzdán do tisku. Zpracovával jej spolu se mnou dvouèlenný tým posluchaèù jednooborové èeské filologie (srov. BEDNAØÍKOVÁ KORBÉLYIOVÁ PLESKA 2001, 2003). Cílem projektu bylo vypracovat takový slovník èeštiny, který by obsahoval nezbytné (a v používaných studijních pøíruèkách chybìjící) morfologické údaje, jež by uživateli èeštiny jako cizího jazyka umožnily danou lexikální jednotku usouvztažnit v textu. 1.3 Úkol týkající se jednocení školské jazykovìdné terminologie (srov. ŠKOLSKÁ JAZY- KOVÌDNÁ TERMINOLOGIE 2002) souvisí s úsilím vytvoøit terminologickou databázi Evropské unie. Podstatnou jazykovou èinností EU, úzce spojenou s èinností pøekladatelskou a výukovou, je tzv. terminologická normalizace/standardizace terminologie, její mezijazykový ekvivalenèní prùzkum a komputerizace. Koneèným cílem je vytvoøení terminologické databanky EU. Aktuálním úkolem Jazykovìdného sdružení ÈR a jím stanovených speciálních termino- 13
logických komisí je v této fázi (s)jednocení školské jazykovìdné terminologie a vybudování terminologické databanky, jež bude v budoucnu závazná pro všechny autory uèebnic èeského jazyka pro základní a støední školy. 1.4 Práce na olomouckém mluveném korpusu (garant Petr Poøízka) je souèástí pøedpokládaného grantového zámìru Korpus bìžnì mluveného jazyka ve mìstech na Moravì a ve Slezsku (Brno, Olomouc, Ostrava, Opava). Jeho cílem je vybudování reprezentativního korpusu, jenž bude odrážet bìžnì mluvený jazyk ètyø mìstských prostøedí. Bude tak získána cenná databáze mluveného jazyka, jež bude sloužit široké lingvistické (i nelingvistické) veøejnosti ke studiu a dalším analýzám živého jazyka. 1.5 Zdánlivá roztìkanost mezi vícerými úkoly mne vede k tomu, že se stále více obracím k otázkám obecnì metodologickým, v poslední dobì pøedevším k tomu, JAK PREZENTOVAT (nejen) FORMÁLNÍ MORFOLOGII SLOVANSKÉHO JAZYKA. Pokusila jsem se o to napø. na 31. výroèním zasedání Evropské lingvistické spoleènosti, které se pod ústøedním tématem Langue and Parole in Synchronic and Diachronic Perspective konalo v roce 1998 na Univerzitì v St. Andrews (srov. BEDNAØÍKOVÁ 1999b), nebo na konferenci evropské slavistické organizace POLYSLAV v Toruni v roce 1999. Souèasnì se mé úvahy prolínají s otázkami lingvodidaktickými, protože s pøíbìhem o èeské morfologii se všichni poprvé setkáváme právì v hodinách èeského jazyka na základní škole. A nutno øíci, že je nám (nejen) tvarosloví vìtšinou prezentováno zpùsobem ontologickým, interiorizaèním, axiomatickým, strnulým až nevyvratitelným (srov. BEDNAØÍKOVÁ 1999a, BEDNAØÍKOVÁ 2002). 2. Pøi uvažování, jak se vyrovnat s deskripcí morfologického systému, se pokouším vycházet z následujících premis (podotýkám, že zde se vskutku projevuje paralelismus práce na více projektech, a taktéž zdùrazòuji, že mi nejde, alespoò v této fázi, o popis formální morfologie v uèebnicích èeštiny, toho se musí chopit schopný a vìciznalý didaktik). Jde mi o zpùsob prezentace jednak v reprezentativních, akademických popisech jazykového systému a také o prezentaci èeského mluvnictví ve svìtì (mùže to znít nadnesenì, ale je možné se setkat na zahranièních konferencích s mnohými nepochopeními, a na druhé stranì i s pøekvapením a zájmem vnímajících): 2.1 Pøi popisu se poèítá se systémem, pøístup k nìmu je však gnozeologický, nikoliv ontologický. Systém je pojímán jako hledání a nalézání pravidelností. Struktura takového systému je tak více èi ménì aproximativnì odhalována, zachycována a popisována, výsledkem je ovšem jakási quazistruktura, tváøící se jako pouhý aproximativní model jazyka, jako konstrukt. 2.2 Pøi deskripci morfologického systému je patrný posun od jevové k podkladové/podstatné stránce (struktuøe) slovního tvaru. 2.3 Jako vùdèí princip pro popis adjektivní a èásti pronominální flexe a pro flexi slovesnou se jeví vyèleòování intersegmentu, jenž má (dle pojetí v tradièních gramatikách) povahu kmenového formantu/kmenotvorné pøípony. 2.4 Vyèlenìný intersegment (kmenový formant) má funkci konstrukèní. 2.5 Tzv. kmenový formant jako segment vyèlenitelný na základì opakování není plnohodnotný morfém, není nositelem ani lexikálního, ani gramatického (popø. derivaèního) významu. Je definován pouze svou funkcí. Komárek v návaznosti na Trubeckého (srov. KOMÁREK 14
1978) mluví o funkci konektivní odtud taktéž pojem konektém. Tento segment spojuje tvarotvornou bázi s vlastním formantem (s elementy posttematickými), tj. s nekoncovým, èi koncovým gramatickým morfem. 3. Uplatnìní takto chápaného kmenového formantu pøineslo mnohé výhody pøi popisu verbální flexe, a už v Mluvnici èeštiny II, tak napø. i v proklamovanì na ní založené Èeštinì pro uèitele (srov. HUBÁÈEK JANDOVÁ SVOBODOVÁ 1996) deskripce indikativu prézenta a imperativu v mluvnici ostravských autorù dodržují kmenový princip vskutku dùslednì, transgresivy a participia však již ménì dùslednì. Výše uvedené popisy mohou odhalit napø. paralelismus a izomorfii mezi syntetickými a analytickými slovesnými tvary v èeštinì, vysvìtlit nìkteré pøípady homonymie a celý popis formální morfologie vùbec posunují do mnohem abstraktnìjší roviny. 3.1 Pokud jde o popis adjektivní flexe, která, jak se pokusil ukázat již Skalièka (srov. SKA- LIÈKA 1951), vykazuje v principu znaèné shody s flexí slovesnou, nebyl u ní bohužel uplatnìn stejný mechanismus disimilace kmenového formantu jako u flexe slovesné. Pravidla, která zde byla adoptována, jsou mechanická, nesystematická a nesmyslná výsledek je zøetelný v Mluvnici èeštiny (srov. MLUVNICE ÈEŠTINY II, 1986, 380n.). Zjednodušenì øeèeno cokoliv následuje za tvarotvornou bází, tìší se dle Mluvnice èeštiny statusu kmenového formantu. Tak byla adjektiva z velké èástí zbavena koncových gramatických sufixù, byl ustaven jakýsi soubor heterogenních kmenových formantù a morfologický plán èeštiny posunut nìkam do sféry introflexivních jazykù. 3.2 Ostravská Èeština pro uèitele se o kmenovém principu u adjektiv pouze zmiòuje, ale dále jej nezpracovává a neaplikuje, Èechová a kol. ve své publikaci Èeština øeè a jazyk (srov. ÈECHOVÁ a kol. 1996,186n.) sice správnì podotýká, že tvarotvorný formant u dlouhých tvarù adjektiv je vždy složený, ale vedle nich hovoøí ještì o tzv. krátkých tvarech adjektiv, které jsou prý neúplné, a tak tabulka zde uvedená pùsobí ponìkud nevyrovnanì (a konec koncù, podobným zpùsobem popisoval adjektiva, a to mnohem døíve, již zmiòovaný Skalièka (srov. SKALIÈ- KA 1951). 3.3 Tento krátký exkurz po nìkterých domácích mluvnických popisech mìl jen demonstrovat nezakotvenost, èi spíše nedùslednou aplikaci kmenového principu v souèasných mluvnických popisech. Pokud jde napø. reakce nìkterých zahranièních lingvistù na konferenèní pøíspìvky o uplatnìní kmenového principu, nutno podotknout, že byly povìtšinou pochybovaèné èi odmítavé, a to nejen na pùdì, již obývá Societas Linguistica Europaea, kde se to konec koncù dalo témìø oèekávat (SLE dlí spíše ve svìtì neslovanském), ale i tam, kde to pùsobilo dojmem zarážejícím, tj. na konferenci mladých slavistù (POLYSLAV). Strhl se tam totiž pøedevším boj o pojetí alomorfu má-li koncepce alomorfu koøeny v americkém distribucionalismu, mùže pak plnì vyhovovat popis adjektivní flexe v Mluvnici èeštiny. 4. V tìchto a jim podobných diskusích (rovnìž i na semináøích formální morfologie a slovotvorby) však postupnì vyvstala, a to s velkou naléhavostí, ještì jedna otázka. S jejím naèrtnutím a návrhem øešení se má vypoøádat pøedkládaný sborníkový pøíspìvek. 15
5. SLOVNÍ TVAR NECH JE CHÁPÁN JAKO SYNTAGMA. Co se tím myslí? 5.1 Vnitøní struktura každého slovního tvaru je výsledkem dvou funkcí (rolí), které slovo v daném jazyce plní: tj. funkce onomaziologické a funkce usouvztažòující (strukturaèní organizující v linearitì). 5.2 Vlastní páteøí (formální) morfologie je specifická lineární projekce dvojí binární analýzy slovního tvaru na bezprostøední složky. 5.3 Vyvstává pak ovšem otázka, zda jsou tedy morfologie dvì (všelikým zpùsobem se ovšem prolínající a spolu související): 5.3.1 Morfologie derivaèní která právì sází na onomaziologickou funkci slova a která studuje strukturu slova jako výsledek slovotvorných procesù (samozøejmì jen u tìch slov, jež se synchronnì jeví jako utvoøená fundovaná/motivovaná). 5.3.2 Morfologie flexivní která bere v úvahu funkci slovního tvaru ve vìtì. 5.4 Mohli bychom tedy z výše øeèeného vyvodit následující: 5.4.1 Hledáme-li syntagmatiku v rámci jednoho slova, musíme brát v úvahu jak jeho funkci pojmenovávací, tj. sledujeme utváøenost slova jako lexému (mluví se pak o stavbì slovotvorné), tak funkci výpovìdní, tj. sledujeme utváøenost tvaru slova (mluví se pak o stavbì tvarotvorné). 5.4.2 Jsou tedy ve slovì dvì syntagmata. 5.4.3 Bezprostøední složky prvního syntagmatu jsou: slovotvorná báze a slovotvorný formant. 5.4.4 Bezprostøední složky druhého syntagmatu jsou: tvarotvorná báze a tvarotvorný formant. 6. V tomto duchu mluví i Mluvnice èeštiny I, ale zároveò dodává, že dùslednou morfovou a submorfovou analýzu tìchto bezprostøedních složek s ohledem na tradici popisù slovotvorných a tvarotvorných již dále neprovádíme (s podobným názorem se setkáme i v ostravské mluvnici). 7. Vyvstalá otázka je heretická: A PROÈ NE? Pokoušeli jsme se o takovou analýzu (a nadále se pokoušíme) se studenty na semináøích formální morfologie (tedy té morfologie, které by se dalo øíct morfologie flexivní ) a semináøích slovotvorby (tedy té morfologie, která by mohla být oznaèena jako morfologie derivaèní ). 7.1 Navrhovaný (a uplatòovaný) postup je následující. Mùj milý synáèku! synáèku synáèk-u Bereme-li nejdøíve v potaz funkci výpovìdní, jsou pak bezprostøedními složkami tvarotvorná báze synáèk a tvarotvorný formant u. Složku nesoucí význam lexikální dìlíme dále postupnì na bezprostøední složky, a to proti smìru fundace (tvarotvorný formant je zde již dále evidentnì nedìlitelný z tohoto hlediska jsou substantiva vìtšinou málo zajímavá): 16
synáè-k syn-áè Pokusili jsme se tedy oddìlit postupnì slovotvorné formanty, kterými jsou zde slovotvorné sufixy, s tím, že je nutno si uvìdomit, že vzdálenost slova fundovaného od slova fundujícího pomáhají zvìtšovat i alternace (graficky však stìží uvedeným zpùsobem zachytitelné). 7.2 Vyskytují se ovšem i další problémy, na nìž je tøeba upozornit a jež je potøebí øešit. Nìkterá slova jsou slovotvornì neanalyzovatelná, zde napø. adjektivum milý: milý (analyzovatelné jen tvarotvornì) mil-í Ø-í (Ø zde stojí za nulový kmenový formant, nulový konekt) 7.2.1 Jinak užito mùže se i toto slovo jevit jako utvoøené (a tudíž i slovotvornì analyzovatelné?): Mùj milý! Jde o slovo konvertované jeho substantivní status je však graficky jen stìží zachytitelný: jak postihnout slovotvorný formant, když vlastnì formálnì nejde o zmìnu paradigmatu zmìna se pochopitelnì projeví v nenaplnìnosti paradigmatu pro všechny tøi rody, v jiné funkci koncových gramatických morfù (jako substantivum už nemají koncovky tohoto slova funkci reduplikaèní, kongruenèní), dále v možnosti fungovat jako dominující èlen syntagmatu (v syntaktickém smyslu) tedy v možnosti být rozvíjen syntaktickým adjektivem apod. Slovotvornou bází bude tedy celé adjektivum milý (bez forem neutra), slovotvorným formantem pak zmìna statusu jeho koncovek a zisk dalších (výše zmínìných) substantivních charakteristik. 7.3 Uplatnìný zpùsob analýzy a s ním spojené problémy nutnì smìøují k dùležitému pojmu, a to k pojmu konverze. Konverze bývá chápána jako slovotvorný zpùsob, který spoèívá v tom, že nové slovo se utvoøí na základì slova v jazyce již existujícího pouze zmìnou jeho paradigmatiky (tvarotvorné, morfologické charakteristiky). Pokrývá ovšem takto chápaná konverze i zmìny paradigmatu uvnitø jednoho slovního druhu srov. list listí. V tomto okamžiku je ovšem tøeba mít na mysli dokonèenou transpozici gramatickou, tedy transpozici slovnìdruhovou. O transpozici se totiž mluvívá také u onomaziologických kategoriích a myslí se jí napø. transpozice dìje do substance vedle vyhovujících pøípadù typu bodání, bod, které vskutku vznikly slovnìdruhovou transpozicí (jako dokonèenou transpozicí gramatickou) uvádívají se tu i pøípady, jež vznikly afixací (zde sufixací), napø. sázka, štìkot, plavba apod. 8. Po objasnìní principu analýzy a po vysvìtlení pojmu transpozice se pokusím ukázat specifika morfematické analýzy (stále jako projekce dvojí binární analýzy, tj. tvarotvorné i slovotvorné) slov, která vskutku prošla slovnìdruhovou transpozicí ve smyslu Mluvnice èeštiny II (srov. MLUVNICE ÈEŠTINY II, 1986, 19n.). 8.1 Slovnìdruhovou transpozicí se tu myslí proces pøenesení výrazové složky jaderného 17
slovnìdruhového znaku do funkèní pozice jiného jaderného slovnìdruhového znaku. Tato transpozice má charakter ukonèeného procesu (nejde tudíž o pouhou gramatickou transpozici, jejímž výsledkem je sekundární funkce téhož základového slovního druhu). 8.2 Jde tedy napø. o tyto pøípady: V V V S S S Velká písmena V, S oznaèují významovou bázi slovního druhu, indexy v, s jejich funkèní pøíznak. 8.3 Gramatická transpozice: VF inf Dennì maže tabuli. Mazat tabuli je jeho každodenním úkolem. 8.4 Slovnìdruhová transpozice: To není žádný malíø, to je jen takový mazal! mazal (l-ové part.) mazal (subst.) l-ové part. mazal subst. mazal maz-al mazal-ø a-l l-ø Další analýza je provedena a) dle výše rozpracovaného principu, b) dùslednì dle Mluvnice èeštiny I (srov. MLUVNICE ÈEŠTINY I, 1986, 243n.): a) maz-al Na levou bezprostøední složku (mazal) je nejdøíve pohlíženo jako na (pùvodní) slovesný tvar, a proto je v podkladové rovinì opìt rozdìlena na dvì bezprostøední složky, odpovídající bezprostøedním složkám l-ového participia (maz-al). Další postup je už nasnadì: a-l b) maza-l maz-a Mluvnice èeštiny I pohlíží na levou složku (mazal) odlišným zpùsobem: poèítá se segmentem -l jako se slovotvorným (derivaèním!) sufixem, pøipojovaným k minulému kmeni slovesa mazat, a to podobnì jako ve slovì mazák: mazák mazák-ø maz-ák I zde vychází Mluvnice èeštiny I z minulého kmene, k nìmuž se pøipíná slovotvorný (derivaèní) sufix -ák; kmenový formant -a- + poèáteèní hláska -á- pak dle Mluvnice v pøíponì splývají. 18
Nabízejí se ovšem i jiná možná øešení (napø. ta související s koncepcí tzv. morfematického uzlu), ale ta budou pøedmìtem dalších, mnohem širších øešení zde jen naèrtnuté problematiky. 8.5 Strukturnì zdánlivì paralelní substantiva slídil a slídiè mají pak dle principu ukázaného v 8.4 a) odlišná øešení (pro srovnání je v závorce uvedeno øešení vycházející z koncepce Mluvnice èeštiny I: slídil (slídil) slídiè slídil-ø (slídil-ø) slídiè-ø slíï-il (slídi-l) slídi-è i-l (slíï-i) slíï-i Zdánlivý strukturní paralelismus mezi (slídil) a slídiè zde, jak vidno, naprosto zamlžuje odlišný slovotvorný zpùsob a odlišnou stavbu slovotvorné báze. 9. Závìrem. Mnohé bylo v této stati jen naznaèeno, mnohé neøeèeno, popø. nedoøeèeno (a hlavnì nevyøešeno). Nech je celý text i s naznaèenou koncepcí a dle ní analyzovanými pøíklady vskutku vnímán (prozatím) jen jako pokus aplikovat proklamovanou lineární projekci dvojí binární analýzy na bezprostøední složky analýzu tvarotvornou a analýzu slovotvornou. Je nutno pøitom zdùraznit to, co je naprosto evidentní: Mluvnice èeštiny I a Mluvnice èeštiny II jsou inkompatibilní (srov., jak již výše zmínìno, i Komárek 1989). Pøesto lze rozpracováním projekce dvojí binární analýzy slovních tvarù vysvìtlit jevovou strukturní paralelnost nìkterých konvertovaných a derivovaných (deverbálních) substantiv a pokusit se dále vyøešit napø. i (složkovou) analýzu adjektivizovaných participií a transgresivù a substantiva verbálního, jež není v Mluvnici èeštiny II ani naznaèena. Ukazuje se, že by bylo možno aplikovat postup naznaèený výše. Tento úkol si stanovuji jako jeden z cílù zamýšlené rozsáhlejší práce. LITERATURA BEDNAØÍKOVÁ, B.: O vzdìlávacím programu Základní škola a jednom (ne)poslušném naplnìní restrikcí jeho. Jazykovìdné aktuality 36, 1999a, 9 10. BEDNAØÍKOVÁ, B.: Systemic Description, or Systematic Prescription? In: Langue and Parole in Synchronic and Diachronic Perspective. Pergamon, Elsevier Science, Amsterdam 1999b, 75 80. BEDNAØÍKOVÁ, B.: Systémová deskripce, nebo systematická preskripce? In: Studia Bohemica VIII. Olomouc 2000, 133 137. BEDNAØÍKOVÁ, B.: Netradiènì, leè s tradièní uèebnicí? In: Netradièní metody a formy práce ve výuce èeského jazyka na základní škole. Olomouc 2002, 39 44. BEDNAØÍKOVÁ, B. KORBÉLYIOVÁ, L. PLESKA, G.: A Special Dictionary of Czech for Foreigners. In: Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV). Die Welt der Slaven. Sammelbände. Sborniki. Band 4 (12). Verlag Otto Sagner. München 2001, 13 20. BEDNAØÍKOVÁ, B. KORBÉLYIOVÁ, L. PLESKA, G.: Speciální slovník èeštiny pro cizince. In: Èeské, polské a slovenské jazykové a literární souvislosti. Olomouc 2003, 211 216. ÈECHOVÁ, M. A KOL.: Èeština øeè a jazyk. Praha 1996. DOKULIL, M.: Tvoøení slov v èeštinì I. Teorie odvozování slov. Praha 1962. HUBÁÈEK, J. JANDOVÁ, E. SVOBODOVÁ, J.: Èeština pro uèitele. Opava 1996. KOMÁREK, M.: Pøíspìvky k èeské morfologii. Praha 1978. 19
KOMÁREK, M.: Nad 1. svazkem akademické Mluvnice èeštiny. Slovo a slovesnost 50, 1989, 32 42. MATTHEWS, P. H.: Morphology. Cambridge 1991. Mluvnice èeštiny I. Praha 1986. Mluvnice èeštiny II. Praha 1986. SKALIÈKA, V.: Typ èeštiny. Praha 1951. Školská jazykovìdná terminologie. Praha 2002. A WORD AS A SYNTAGM (?) Summary The contribution searches for the principle of syntagmatic structure in the frames of one word. Two functions of the word must be taken into consideration at the same time: the function of designation (the structure of the word as a lexeme) and the function of utterance (the structure of the word as a word form). Hence there are two syntagms within one word. The article attempting a thorough morphematic and submorphematic analysis of the word immediate constituents (in the sense of the concept suggested in Mluvnice èeštiny) copes with various problems that arose, first of all with conversion (as a coinage procedure), i.e. the finished grammatical transposition. The developed concept of twofold binary analysis of the word forms is able to enlighten the surface structural parallelism of some converted and derived nouns and to solve the analysis of adjectivized participles and transgressives and verbal nouns. Translation Božena Bednaøíková, 2004 PhDr. Božena Bednaøíková, Dr. Katedra bohemistiky Filozofická fakulta Univerzita Palackého Køížkovského 10 771 80 Olomouc, ÈR <bozenabe@hotmail.com> Božena Bednaøíková, 2004 AUPO, Fac. Phil., Philologica 84 (2004) 20
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOLOGICA 84 2004 SÉM LINEÁRNÍHO POHYBU A GRAMATICKÉ VLASTNOSTI SLOVESA ONDØEJ BLÁHA 1. Sémem lineárního pohybu zde rozumíme minimální významový rys, který je charakteristický pro determinovaná korelativní slovesa pohybu 1 typu jít, bìžet, letìt nebo nést a který tato slovesa vymezuje proti jejich nedeterminovaným korelátùm chodit, bìhat, létat nebo nosit. Uzavøené (zpravidla deseti- až tøináctièlenné) inventáøe korelací typu jít-chodit, bìžetbìhat, letìt-létat nebo nést-nosit existují ve všech slovanských jazycích kromì charvátštiny, srbštiny, makedonštiny a bulharštiny a z funkèního hlediska jsou jistou analogií ke konkurenèním dvojicím perfektiv a imperfektiv, jak dokládá užití tìchto sloves v imperativu a préteritu (zvl. ve spojení se záporem): Jdu tam Prosím tì, nechoï; Øekni nìco Neøíkej nic; Vedl jsem psa do mateøské školky Proè jsi ho tam vodil?; Øekl jsem jí všechno Proè jsi jí to øíkal? 2 Stejnì dobøe lze analogii mezi chováním determinativ a perfektiv na jedné stranì a nedeterminativ a imperfektiv na stranì druhé pozorovat i v oblasti tvorby futurálních tvarù (další výklad se týká není-li uvedeno jinak èeštiny). Zatímco nedeterminativa typu chodit a prostá imperfektiva typu kupovat tvoøí analytické futurum, 3 determinativa typu jít a perfektiva typu koupit vyjadøují budoucnost prostøednictvím formálnì prézentních tvarù v prvním pøípadì imperfektivním futurem typu pùjdu, v pøípadì druhém prézentem typu koupím (s perfektivním futurálním významem). Za urèitých podmínek mohou však i determinované èleny nìkterých korelativních dvojic sloves pohybu vystupovat v analytickém futuru (Od záøí budu vést úèty jedné menší firmì vedle obvyklejšího povedu srov. zde sub 2.2) a naopak syntetické futurum typu pùjdu mohou v èeštinì a slovenštinì tvoøit i slovesa nenáležející do uzavøené množiny korelativních determinativ, tedy sloves, pro nìž je futurum typu pùjdu nejvlastnìjším zpùsobem vyjadøování budoucnosti (srov. syntetická imperfektivní futura jako Pofrèím, poklušu, pomažu do práce; Tady ti pšenka nepokvete; Prapor povlaje). Výše uvedené skuteènosti svìdèí jak se domníváme a jak také chceme blíže ukázat v našem pøíspìvku o kontextovì (a pragmaticky) podmínìném pojetí dìje konkrétního slovesa jako dìje lineárního, tj. o možnostech zastírat nebo naopak zvýrazòovat sém lineárního pohybu pøítomný ve významu slovesa (tøeba i jen potenciálnì srov. sloveso mazat) užíváním rùzných gramatických prostøedkù. 2. V korelativních dvojicích typu jít-chodit, bìžet-bìhat nebo nést-nosit je pøíznakovým èlenem determinované sloveso (jít, bìžet, nést), které implikuje pøedstavu lineárního pohybu, sloveso nedeterminované se pak k této pøedstavì nevyslovuje (pokud je nedeterminovaného 21