Identita a závislost na online hrách

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Identita a závislost na online hrách Magisterská práce Ondřej Ledabyl Vedoucí práce: PhDr. David Šmahel, Ph.D. UČO: 64826 Obor: PS Imatrikulační ročník: 2001 Brno, 2007

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedl v seznamu literatury. Ondřej Ledabyl 2

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu této práce, PhDr. Davidu Šmahelovi Ph.D. za jeho pomoc při výběru tématu, velmi cenné rady při sběru materiálu a v neposlední řadě za laskavé a profesionální vedení v celém průběhu samotného zpracovávání práce. Dále bych rád poděkoval všem účastníkům výzkumu, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. 3

1 Úvod... 5 2 Teoretická část... 7 2.1 Závislost... 7 2.1.1 Obecná charakteristika závislosti... 7 2.1.2 Závislost na internetu... 9 2.1.3 Závislost a online hry... 23 2.1.4 Závislost a MMORPG... 24 2.2 Identita... 30 2.2.1 Teoretické koncepty identity... 32 2.3 Počítačové hry... 37 2.3.1 Klasifikace počítačových her... 37 2.3.2 Charakter počítačových her... 39 2.3.3 MMORPG... 41 3 Výzkumná část... 45 3.1 Cíl výzkumu a formulace výzkumných otázek... 45 3.1.1 Vymezení cíle výzkumu... 45 3.1.2 Výzkumné otázky... 46 3.2 Metoda... 47 3.2.1 Výzkumný soubor... 47 3.2.2 Použitá metoda... 51 3.2.2.1 Konstrukce dotazníku... 52 3.2.2.2 Oslovení hráčů... 54 3.3 Výsledky... 55 3.3.1 Statusy identity... 56 3.3.1.1 Reliabilita, faktorová analýza, souvislosti... 56 3.3.1.2 Statusy identity četnosti, vztahy... 57 3.3.1.3 Resumé... 61 3.3.2 Závislost na MMORPG... 61 3.3.2.1 Reliabilita... 61 3.3.2.2 Charakteristika závislosti... 62 3.3.3 Srovnání závislosti a statusu identity... 64 3.4 Ověřování hypotéz... 69 3.5 Diskuse... 71 4 Závěr... 75 5 Použitá literatura:... 77 4

1 Úvod Na celém světě je podle oficiálních statistik v současné době podle údajů World internet statistics 1 přes jednu miliardu uživatelů internetu. Toto číslo je ohromující, uvědomíme-li si finanční a technickou náročnost připojení mimo vysoce rozvinuté země. V posledních letech dochází k výraznému nárůstu uživatelů. Ačkoli v českých podmínkách není užívání internetu prozatím rozšířené do míry některých států jako je např. světový primát držící Jižní Korea, kde internet pravidelně využívá přes dvě třetiny obyvatelstva, podle aktuálních dat z roku 2005, získaných v rámci výzkumného projektu World internet project 2 využívá v ČR internet polovina obyvatel. Muži využívají internet o něco více než ženy (53,9% ku 46,1%). Penetrace internetu podle věku jednoznačně poukazuje na trend hojného využívání internetu mezi mladými lidmi. Můžeme tvrdit, že s věkem penetrace stále klesá. U dětí do 15 let je penetrace internetu 88%, do 20 let potom 81%. Starší generace využívají internet podstatně méně. Podíváme-li se na dobu strávenou na internetu, průměrně tráví lidé na internetu kolem 10 hodin týdně. Kromě jiného je internet ve stále větší míře využíván k hraní her. V rámci studie World internet project v ČR udávalo hraní online her přes 70% adolescentů a přes 30% lidí v produktivním věku. Jedním z nejpopulárnějších druhů online her je tzv. MMORPG Massively multiplayer online role playing game. Tyto hry dostávají svému názvu, jelikož dle aktuálních statistik vedených serverem MMOGChart 3 přes 13 milionů aktivních účtů používaných pro vstup do her, a to pouze u her placených. Je těžké domyslet, kolik milionů dalších uživatelů využívá hry neplacené. Já sám mám s hraním online her poměrně rozsáhlé zkušenosti. Dodnes občas hraji, zejména MMORPG Everquest 2. Ačkoli nyní již ve virtuálním světě netrávím tolik času, mohu upřímně říci, že je možné se do těchto her zcela ponořit a strávit hraním desítky hodin týdně. Tyto hry mají potenciál stát se jednou z nejvýznamnějších činností života a odsunout do pozadí mnohé dříve preferované aktivity. 1 http://www.internetworldstats.com/ 2 http://www.isdn.cz/clanek.php?cid=7333 3 http://www.mmogchart.com/ 5

V poslední době se z výše uvedených důvodů dostává internetu a problematice s ním spojené velké vědecké pozornosti. Zvolili jsme si ji z důvodu osobního zájmu o problematiku závislosti a bohaté vlastní zkušenosti s hraním online her. Tato práce si klade za cíl prozkoumat oblast závislosti na online hrách na hrdiny a jejího vztahu k identitě hráčů. Závislost na online hrách je možné srovnávat s jinými druhy závislosti a v blízké budoucnosti bude jistě jedním z ústředních ohnisek pozornosti vědeckých studií zabývajících se médiem třetího tisíciletí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V části teoretické se věnujeme vymezením pojmů nezbytných pro porozumění tématice, jako jsou problematika závislosti a specifika závislosti na internetu a online hraní. Dále se věnujeme oblasti identity, kde představujeme teorie související s námi předkládaným výzkumem a v neposlední řadě popisujeme také oblast počítačových her, zejména pak kategorii her na hrdiny. V části praktické popisujeme průběh výzkumu zaměřeného na zjištění míry závislosti hráčů MMORPG a jejího vztahu k statusu identity dle Marciovy teorie. Výzkum má formu kvantitativní, kdy jsme s přihlédnutím k zaměření výzkumu a nezbytnosti využívání internetu pro hraní využili internetovou dotazníkovou metodu. Zajímáme se zejména o skór závislosti a jeho vztah k demografickým faktorům, jednotlivým statusům identity s přihlédnutím k jejím komponentám přátelských vztahů, partnerských vztahů a sexuálních rolí. Možný přínos této studie spatřujeme v prozkoumání dosud neprobádaného vztahu mezi identitou hráčů a závislostí na hrách, což může vést k odhalení skupin vystavených v rámci hraní her vyššímu riziku závislosti. Rovněž náš výzkum může být motivací pro další zkoumání fenoménu MMORPG v kontextu identity. 6

2 Teoretická část 2.1 Závislost 2.1.1 Obecná charakteristika závislosti Abychom se mohli zabývat otázkou, existuje-li fenomén závislosti na internetu, musíme vyjít z definování obecné závislosti. Kudrle (2003) označuje závislostí chronickou a progredující poruchu, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně prožívání. Všímá si, že člověk od nepaměti hledá způsoby, jak zintenzívnit prožitek radosti, euforie a slasti, jak uniknout před bolestí a pocity samoty a izolace. Za určitých okolností tato přirozená touha může přejít v nutkavost a zavdat tak příčinu k rozvoji chorobných znaků. Ty se podle Kudrleho (2003, str. 106) projevují vedle nutkavého dychtění po změně prožívání, také narušením až ztrátou kontroly nad nutkavým chováním, pokračováním v dosavadním vzorci chování i přes narůstající důsledky a prohloubením stavu nelibosti při přerušení tohoto vzorce. Je dobrým zvykem využít pro definování poruch Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, 2000, str. 86), která o syndromu závislosti říká v souvislosti se zneužíváním návykových látek následující: skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje. Diagnostikovat definitivně syndrom závislosti můžeme při výskytu tří nebo více následujících jevů v průběhu jednoho roku: Silná touha nebo puzení užívat látku Potíže v kontrole užívání látky, a to ať jde o začátek, ukončení nebo množství látky 7

Somatický odvykací stav (v MKN-10 dále definován); jde o skupinu různě závažných a různě kombinovaných symptomů, ke kterým dochází při vysazení látky a po opakovaném anebo nadměrném užívání vysokých dávek této látky Tolerance jako vyžadování vyšších dávek látky za účelem dosažení účinků původně vyvolaných nižšími dávkami Zanedbávání jiných potěšení a zájmů ve prospěch užívané látky; zároveň zvýšené množství času k získání, užívání látky a zotavení se z jejích účinků Pokračování v užívání přes prokazatelné škodlivé následky (fyzické, psychické i sociální). Dále se v MKN-10 můžeme setkat s kategorií pro naši práci také relevantní, a to F63: Návykové a impulzivní poruchy. Konkrétně pak jde o poruchy chování, které jsou charakterizované opakovanými činy, které nemají jasnou racionální motivaci a obvykle škodí vlastním zájmům nositelů i zájmům jiných lidí. Pacienti hovoří o impulzech vedoucích k činnosti, které nemůžou kontrolovat. (MKN-10, 2000, str. 203). MKN-10 nehovoří přímo o patologickém hraní her, kategorie F63.0: Patologické hráčství popisuje gambling, tj. opakované epizody hráčství, které dominují v životě subjektu na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. Bývá popisováno intenzivní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. Toto puzení se zvyšuje v dobách, kdy je život stresující. Cílem těchto aktivit však není hraní hry jako takové, hlavní motivací je zejména finanční zisk z riskantních her získatelný. Pro srovnání můžeme využít i klasifikaci uvedenou v DSM-IV. Podle této příručky by pro přistoupení k diagnostikování závislosti měl pacient vykazovat alespoň tři ze sedmi následujících příznaků za období jednoho roku: 1. růst tolerance (zvyšování dávek, aby se dosáhlo stejného účinku, nebo pokles účinku návykové látky při stejném dávkování); 2. odvykací příznaky po vysazení látky; 8

3. přijímání látky ve větším množství nebo delší dobu, než měl člověk v úmyslu; 4. dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat přijímání látky; 5. trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejích účinků; 6. zanechání sociálních, pracovních a rekreačních aktivit v důsledku užívání látky, nebo jejich omezení; 7. pokračující užívání látky navzdory dlouhodobým nebo opakujícím se sociálním, psychologickým nebo tělesným problémům, o nichž člověk ví a které jsou působeny nebo zhoršovány užíváním látky (cit. dle Nešpor 2000, str. 24) Závislost se také často rozděluje na závislost psychickou a fyzickou. Minařík (2003) si všímá, že fyzická složka závislosti bývá mylně považována za důležitější a hůře zvládnutelnou. Naopak závislost psychickou považuje Minařík za mnohem hůře ovlivnitelnou a její zvládnutí podle autora vyžaduje více než pouhou pevnou vůli. Úspěšné zvládnutí psychické závislosti je dlouhodobé a jeho předpokladem je i zásadní změna uvažování, vztahů, prostředí a životního stylu vůbec. 2.1.2 Závislost na internetu Otázkou zůstává, zda-li je možné vůbec hovořit o závislosti na internetu. Mezi vědci stále nepanuje shoda, zda-li tato porucha vůbec existuje. Stejně tak je velmi mnoho způsobů, jak potíže s užíváním internetu spojené přesně definovat a jak patologické užívání internetu případně diagnostikovat. Jak tedy vůbec vznikl tento pojem? Dle článku Anne Federwisch (1997) se o závislosti na internetu poprvé zmínil americký psychiatr Ivan Goldberg v roce 1995. Tento pojem se v kyberprostoru rychle uchytil a začal se šířit médii i mezi vědeckou populací. Co ovšem většina lidí netušila, byl původní Goldbergův záměr vystřelit si z některých diagnostických kategorií DSM-IV, za jehož účelem uměle vytvořil pojem IAD Internet addiction disorder (porucha závislosti na internetu). Goldberg také založil online podpůrnou skupinu pro 9

závislé na internetu (IASG - Internet Addiction Support Group). Posouzení užitečnosti nebo ironie online léčby závislosti na internetu ponecháme na čtenářích. Goldberg (2002) se později záměrně vyhýbá termínu Internet addiction disorder a preferuje Pathological computer use patologické užívání počítače. Jeho kritérii je zaprvé alespoň jedno z: Používání počítače je natolik časově náročné, že způsobuje A nebo B: A) Nepohodlí B) Sníženou úroveň fungování v oblasti zaměstnání, studia, sociální, rodinné, finanční, psychologické nebo fyziologické. Pro diagnózu je nutná manifestace alespoň tří z následujících příznaků v průběhu jednoho roku: (I) tolerance, definována jako: (A) potřeba znatelně rostoucího objemu času, který je nutné na internetu strávit pro dosažení uspokojení. (B) znatelně zmenšený efekt s pokračujícím používáním stejného objemu času stráveného na internetu (II) abstinence, projevující se libovolným z následujících: (A) charakteristický abstinenční syndrom (1) zanechání nebo redukce používání internetu, které bylo silné a dlouhotrvající (2) dvě (nebo více) z následujících kriterií, rozvíjejících se od několika dnů do jednoho měsíce po splnění kriteria 1 (a) psychomotorický neklid (b) úzkost (c) obsedantní myšlenky týkající se toho, co se asi děje na internetu (d) fantazie nebo sny týkající se internetu (e) záměrné nebo bezděčné psací pohyby prstů (3) symptomy podle kriteria 3 způsobují stres nebo oslabení či poškození sociálních, profesních nebo jiných důležitých funkcí 10

(III) (IV) (V) (VI) (VII) (B) použití internetu nebo podobné on-line služby přináší úlevu od abstinenčních příznaků. používání internetu častěji nebo po delší dobu než bylo původně zamýšleno existence touhy omezit kontrolu používání internetu a neúspěšné pokusy o totéž velká časová dotace aktivit souvisejícími s internetem omezení významných sociálních, pracovních nebo rekreačních aktivit používání internetu pokračuje navzdory vědomí vytrvalých nebo opakujících se fyzických, sociálních, pracovních nebo psychických problémů, které jsou pravděpodobně způsobeny nebo alespoň zhoršovány používáním internetu (spánková deprivace, manželské problémy, pozdní příchody na ranní schůzky, zanedbávání pracovních povinností, pocity opuštěnosti ve vztahu k významným druhým) (dle Goldberg, 2002). Další přední osobností zabývající se problematikou závislosti na internetu je psycholožka Kimberly Young. Ve své nejznámější studii Internet Addiction: The Emergence of a New Clinical Disorder (1996) se pokusila o zjištění, zda internetová závislost jako taková existuje. Pro ověření této hypotézy vyšla z diagnostické kategorie patologického hráčství a upravila kritéria pro ni používaná s ohledem na prostředí internetu: cítíte se pohlcen Internetem, a v myšlenkách se jím zaobíráte, i když jste off-line? cítíte potřebu kvůli dosažení uspokojení trávit na internetu stále více času? podnikli jste opakované neúspěšné pokusy mít své používání internetu pod kontrolou? cítíte se neklidný, náladový nebo podrážděný, když se pokoušíte přerušit nebo omezit své používání internetu? zůstáváte na internetu déle než jste původně zamýšleli? přicházíte na internet, abyste unikli problémům nebo se zbavili pocitů jako je bezmocnost, vina, úzkost nebo deprese? 11

lžete členům rodiny nebo přátelům, abyste zatajili, jak často a po jak dlouhou dobu zůstáváte online? riskujete ztrátu důležitého vztahu, práce, vzdělávací nebo kariérní příležitosti v souvislosti s vaším používáním internetu? Young (1996) věří, že její studie prokázala existenci fenoménu závislosti na internetu, ačkoli si je vědoma nepříliš velké průkaznosti svého výzkumu z důvodu velmi malého počtu respondentů (n = 496) a jeho nereprezentativnosti. Za komentář stojí i přesto fakt, že mezi skupinou jí klasifikovanou jako závislou (N = 396) a kontrolní skupinou nezávislou (N = 100) jsou patrné velké rozdíly jak ve využívání různých oblastí internetu: Typ uživatele Aplikace Závislí Nezávislí Chaty 35% 7% MUDy 28% 5% Zpravodajství 15% 10% E-mail 13% 30% WWW 7% 25% Informační 2% 24% protokoly Tabulka 1: Využití internetu dle Young (1996). Jak vidíme, hraní online her (MUDů) je mezi skupinou označenou za závislé na druhém místě za používáním chatů (diskusních aplikací). Toto je dalším potvrzením vhodnosti našeho dalšího zájmu o tuto oblast. Dalším zajímavým výsledkem byl fakt, že skupina závislých udávala průměrně 38 hodin týdně strávených využíváním internetu pro osobní potřebu, zábavu (oproti 5 hodinám týdně u ne-závislých). Dalšími výstupy z této studie bylo nalezení oblastí, ve kterých činí nadměrné užívání internetu problémy (rodinné, akademické prostředí atd.) Závěrem Young vyvodila, že a) čím více interaktivní internet je, 12

tím více je návykový a b) zatímco ne-závislí udávali velmi málo negativních dopadů užívání internetu, závislí udávali významné poškození mnoha oblastí svého života, jako oblasti zdraví, finance, sociální a pracovní. Za velmi zvláštní považujeme Youngovou udávaný podíl užívání www stránek u závislých (7%), který je podle našeho názoru extrémně nízký. Kritéria Young kritizovali a následně upravili Beard a Wolf (2001). Jejich kritéria pak vypadají následovně: Pro diagnózu musí být u závislého přítomny všechny z následujících pěti: (I) Cítí se pohlcen Internetem, v myšlenkách se jím zaobírá, i když je off-line (II) Cítí potřebu kvůli dosažení uspokojení trávit na internetu stále více času (III) Podnikl opakované neúspěšné pokusy mít své používání internetu pod kontrolou (IV) Cítí se neklidný, náladový nebo podrážděný, když se pokouší přerušit nebo omezit své používání internetu (V) Zůstává na internetu déle než původně zamýšlel Dále alespoň jedno z: (VI) (VII) (VIII) Riskuje ztrátu důležitého vztahu, práce, vzdělávací nebo kariérní příležitosti v souvislosti s používáním internetu Lže členům rodiny nebo přátelům, aby zatajil, jak často a po jak dlouhou dobu zůstává online přichází na internet, aby unikl problémům nebo se zbavil pocitů jako je bezmocnost, vina, úzkost nebo deprese? Podobnou studii provedli také Egger a Rauterberg (1996). Využili upravených otázek Young, ale jejich kategorizace závislosti byla založena pouze na vlastním pocitu závislosti respondentů. Na vzorku 450 respondentů, z nichž bylo 84% mužů, dosáhli podobných výsledků jako Young. Závislí udávali negativní důsledky užívání internetu, které odpovídají běžným závěrům jiných výzkumů (stížnosti přátel a rodiny na čas strávený online, pocity očekávání 13

příštího využití internetu a pocity viny). I tento výzkum trpěl metodologickými nedostatky (např. kulturní pozadí, 84% respondentů pocházelo ze Švýcarska), nicméně přináší mnohé zajímavé odpovědi na jednotlivé otázky týkající se závislosti na internetu. Brenner (1997) vytvořil dotaník IRABI (Internet-Related Addictive Behaviour Inventory). Dotazník vycházel z DSM-IV kategorie Zneužívání substancí a obsahoval 32 dichotomních položek. Výzkumný vzorek tvořilo v tomto případě 563 respondentů, z nichž bylo 73% mužů. Výsledkem bylo mj. to, že starší uživatelé i přes stejné množství času stráveného na internetu udávali menší potíže než uživatelé mladší. Data poukázala také na fakt, že někteří uživatelé měli díky internetu problémy s naplňováním svých rolí. Studie neprokázala rozdíly mezi pohlavími, zato dokázala existenci tolerance, abstinenčních příznaků a bažení (cit. dle Chou, Hsiao 2000, str. 68). Jednou z největších studií byla online anketa VAS (Virtual Addiction Survey), provedená Greenfieldem (1999). Výzkumný vzorek tvořilo 17251 respondentů, z nichž bylo 71% mužů, průměrný věk byl 33 let. Dotazník zahrnoval tři oblasti, demografická data, popisná informační data (frekvence využití internetu, specifické způsoby) a klinická data (disinhibice, ztráta času, chování online). Dotazník zároveň obsahoval deset položek podle modifikovaných diagnostických kritérií DSM-IV pro gambling. Podle výsledků výzkumu naplnilo podle autora 6% respondentů kritéria pro vzorce chování závislosti na internetu. Greenfield formuloval pět proměnných, které činí prostředí internetu atraktivním: intensivní intimita (41% celkového vzorku, 75% závislých) disinhibice (43% celkového vzorku, 80% závislých) ztráta hranic (39% celkového vzorku, 83% závislých) časová neomezenost nekontrolovanost (8% celkového vzorku, 46% závislých) Dalším z výsledků bylo také srovnání závislosti na internetu s jinými formami závislosti. Analýzy odhalili mj. symptomy tolerance a abstinenčních 14

příznaků, neúspěšné pokusy omezit online čas, zaobírání se online obsahy a neklid při pokusu omezit čas strávený online. Widyanto & Griffiths (2006) navrhují i přes velký výzkumný vzorek brát výsledky uváženě z důvodu relativně povrchní analýzy. Konzervativnější hledisko zastává např. Suler, (2004) když nabízí k zamyšlení, zda-li je závislost na internetu specifická. Argumentuje závislostí na počítačích obecně, i bez přístupu k internetu, nebo také závislostí na telefonu, videohrách apod. Nabízí termíny computer addiction (závislost na počítačích) nebo computer mediated communication addiction (závislost na počítačem zprostředkované komunikaci. Předpovídá také (dnes již relativně běžné) spojení telefonu, počítače a videotechnologie do jednoho pravděpodobně vysoce návykového přístroje. Stojí za povšimnutí, že internet a s ním spojená problematika je v současnosti módní téma, oproti např. dnes již tolik nediskutovaným problematikám televize nebo workoholismu. Nicméně, i Suler připouští, že problematické využívání internetu existuje, když lidé přicházejí o zaměstnání, rozpadají se jim manželství nebo jsou vyhozeni ze školy, jelikož nemohou odolat pokušení věnovat všechen svůj čas virtuálnímu prostoru. Problémem je podle Sulera definovat, kde končí normální nadšení a začíná patologická závislost. Suler (2004) poukazuje na to, že závislosti mohou být zdravé i nezdravé. Pozitivní rysy lze podle autora nalézt jak koníčků, tak i závislostí, ať jsou zdravé nebo ne. U patologických závislostí ovšem dojde k tomu, že negativních důsledků přibývá, až převáží nad pozitivními a vedou nakonec k narušení schopnosti fungovat v reálném světě. Autor dále říká, že se můžeme stát závislými na čemkoli. Patologické závislosti mají podle autora kořeny v dětství a závislost vnímá jako pokus zvládnout deprese, úzkost nebo vnitřní prázdnotu. Pro to, aby mohla být závislost na internetu uznána za specifickou poruchu, požaduje její podrobení mnohem komplexnějšímu výzkumu. Za základní kritéria Suler (2004) považuje: 1) identifikace konsistentního, spolehlivě určeného souboru příznaků, určujících poruchu 2) korelaci podobných elementů v historiích, osobnostech, účinné léčby a prognózy pacientů diagnostikovaných s poruchou. 15

V opačném případě jde podle autora o používání k ničemu nevztažené nálepky. I Goldberg (1996) říká: nemyslím si, že závislost na internetu existuje o nic víc, než závislost na tenisu, bingu nebo televizi. Lidé mohou přehánět všechno. Nazývat to poruchou je omyl. John Grohol (2005) se k tomuto tvrzení připojuje a kritizuje snahu mnohých psychologů označit každý problém novou nálepkou a vytvořením nové kategorie: Někteří lidé tráví příliš času čtením knih, sledováním televize nebo prací, a ignorují rodinu, přátele i sociální aktivity. Ale máme poruchy jako závislost na TV, závislost na knihách nebo práci doporučovány jako legitimní mentální poruchy, podobně jako schizofrenie nebo deprese? Grohol dále tvrdí, že většina lidí, kteří se považují za závislé na internetu ve skutečnosti trpí snahou nezabývat se jinými problémy ve svém životě. Těmito problémy mohou být mentální porucha (deprese, úzkost), závažné zdravotní obtíže nebo handicap, nebo problémy ve vztazích. Je nutné poukázat na podobnost nadměrného užívání internetu s chováním typu jdu ven s přáteli na pár piv abych nemusel trávit čas doma. Grohol (2005) uznává, že malá část lidí nadužívajících internet může trpět kompulzivními poruchami. Ty jsou však podle něj již pokryty existujícími diagnostickými kategoriemi a i léčba by byla podobná (např. technikami KBT). Griffiths (2006) považuje závislost na internetu za formu technologické závislosti. Technologickou závislostí rozumíme ne-chemickou (behaviorální) závislost, která zahrnuje přehnanou interakci člověk počítač. Ty mohou být buď pasivní (např. televize) nebo aktivní (počítačové hry, chaty) které obvykle obsahují posilující, zpevňující prvky, které mohou přispívat k vytváření závislosti. Také zahrnují ústřední komponenty závislosti, jako jsou salience, změna nálady, tolerance, abstinenční příznaky, konflikt a rekurence. Podle Griffithse může být libovolná aktivita naplňující tyto kritéria operativně definována jako závislost: Salience pokud se internet stane nejdůležitější aktivitou v jedincově životě a dominuje myšlení (zaobírání se internetem), pocitům (bažení) a chování (deteriorizace sociálního jednání). 16

Změna nálad subjektivní zážitky, které jsou popisovány jako důsledek vystavení se internetu (pocity vzrušení, flow stav nebo paradoxně uklidňující pocity úniku a znecitlivění). Tolerance proces, kdy dochází ke zvýšení potřeby časové a obsahové expozice k dosažení původního efektu. Abstinenční příznaky nepříjemné pocity a/nebo fyzické důsledky náhlého snížení nebo přerušení expozice internetu (podrážděnost, náladovost). Konflikt konflikty mezi uživatelem internetu a blízkými osobami (interpersonální konflikty), konflikty s jinými aktivitami (zaměstnání, společenský život, koníčky a zájmy) nebo intrapsychické konflikty v samotném uživateli (ztráta kontroly) plynoucí z užívání internetu. Rekurence relapsy, kdy se mohou původní vzorce jednání navrátit i po mnohaleté abstinenci na stejné nebo dokonce vyšší úrovni. (podle Griffiths, 2006) Youngová (cit. dle Widyanto 2006) rozdělila široký pojem internetové závislosti do pěti specifických oblastí následovně: Kyber-sexuální závislost: kompulzivní využívání internetových stránek s pornografickým materiálem. Kyber-vztahová závislost: abnormální zaujetí online vztahy. Kompulzivní jednání na síti: obsese online sázením, nakupováním. Informační přetížení: Kompulzivní surfování nebo prohledávání databází. Závislost na počítačových hrách: Obsesivní hraní počítačových her. Některé výzkumy se také zabývají rizikovými skupinami využívajícími internet, jako jsou zejména studenti. Schererová (1997) provedla výzkum na vzorku 531 amerických vysokoškolských studentů. Z celkového počtu 531 respondentů udávalo 381 využívání internetu alespoň jednou týdně, tato skupina byla nadále zkoumána. Kritéria pro posouzení závislosti byla odvozena 17

kritérií pro chemické závislosti. 13% (49 studentů) bylo označeno za závislé (71% mužů). Závislí uživatelé trávili na internetu průměrně 11 hodin, oproti 8 hodinám u skupiny ne-závislých. Závislí využívali až třikrát častěji interaktivní synchronní aplikace (např. chaty). Obvyklou námitkou proti tomuto výzkumu je malý rozdíl v průměrně stráveném času na internetu mezi závislými a nezávislými, stejně jako otázka, zda-li hodina a půl denně skutečně naplňuje podstatu nadměrného užívání, resp. závislosti. Další z výzkumů provedených na vysokoškolských studentech podnikl Anderson (1998), který sebral data kombinovaná z universit v USA a Evropě. Výzkumný vzorek čítal 1302 osob s rovným rozložením mezi pohlaví. Průměrně strávili respondenti 100 minut denně a přibližně 6% trávilo na internetu nad 400 minut denně. Opět byla využita kritéria dle DSM-IV pro závislost pro rozdělení na závislé a ne-závislé. Za závislé byli považováni ti, kteří splňovali tři a více ze sedmi kritérií. Anderson udává oproti Schererové mírně nižší procento závislých, a to 9,8%. Většina z nich studovala tvrdé vědy. Ze 106 závislých bylo 93 mužů. Závislí trávili na internetu průměrně 229 minut denně oproti ne-závislým s průměrem 73 minut denně. Kategorie závislých opět udávala více negativních důsledků využívání internetu. Posledním z námi citovaných výzkumů na vzorku studentů bude výzkum Kubey, Lavin a Barrows (2001) na vzorku 576 studentů, z nichž 44% bylo mužů. Věk respondentů se pohyboval mezi 18-45 lety, průměr 20 let. Závislost zde byla posuzována odpovědí na tvrzení: Myslím, že jsem se možná stal mírně psychologicky závislým na internetu. Za závislé autoři považují respondenty, kteří na pětibodové škále vybrali souhlasím nebo velmi souhlasím. 53 (9,3%) respondentů splnilo v této studii tuto podmínku. Muži tvořili opět větší část této skupiny. Věk nehrál roli. Závislí také čtyřikrát častěji udávali školní problémy z důvodu používání internetu a zároveň významně osamělejší než ostatní studenti. Nejčastěji udávali školní problémy uživatelé synchronních aplikací jako jsou online hry a chaty. Je pravděpodobné, že existuje jistá souvislost mezi osamělostí a využíváním právě těchto aplikací. Shapira a kol. (2003) prezentovali nový návrh, aby bylo na problematické využívání internetu nahlíženo jako na impulse control disorder kompulzivní poruchy dle DSM-IV, ve srovnání s kategorií kompulzivního nakupování. Jejich kritérii jsou: 18

A). Maladaptivní zaobírání se internetem, indikované alespoň jedním z: 1. Zaobírání se, snění o internetu, popisované jako neodolatelné 2. Přílišné užívání internetu po delší dobu než je zamýšleno B) Používání internetu nebo zaobírání se ním způsobuje klinicky signifikantní stres nebo poškození v oblasti společenské, profesní, nebo jiné důležité oblasti života. C) K nadužívání internetu nedochází výhradně v manické nebo depresivní fázi bipolární afektivní poruchy a není lépe vysvětlitelná jinou psychickou poruchou dle osy I dle DSM-IV. Aktuální výzkum závislosti na internetu provedli Rotunda, Kass a Leon (2003, citace dle Widyanto & Griffiths 2006). Svůj dotazník nazvali Internet Use Survey (Anketa využití internetu). Ten zahrnoval tři komponenty: Demografická data a využití internetu Negativní důsledky a zkušenosti spojené s užíváním internetu Osobní historie a psychologická charakteristika Počet respondentů studie byl 393, 46,4% vzorku tvořili muži a věkové rozpětí bylo 18-81 let s průměrným věkem 27,6 let. Průměrná doba využití internetu byla 3,3 hodiny denně, z čehož hodina byla věnována osobní potřebě. Nejčastější způsoby využití byly e-mail, prohlížení www stránek a chatování. Za negativní důsledky byly uváděny v 18% zaobírání se internetem, 25% popisovalo vzrušení nebo euforii při využívání internetu, 34% přiznávalo užití internetu za účelem útěku před problémy a 23% se popisovalo jako více společenský ve virtuálním světě. Je však nasnadě otázka, do jaké míry je možné tyto údaje považovat za veskrze negativní důsledky. Dalšími často udávanými fakty bylo zůstávání online déle než bylo zamýšleno a ztrácení pojmu o čase. Následnou faktorovou analýzou byly odhaleny čtyři hlavní faktory: 1. Pohlcení (nezvládání zaujetí internetem, problémy s organizací online času apod.) 19

2. Negativní důsledky (stres nebo problematické chování, preference bytí online oproti trávení času s rodinou) 3. Spánek (spánková deprivace, nepravidelnost spánku) 4. Klamání (lhaní o náplni a množství času online). Správné dle našeho názoru je, že se autoři pokusili vymezit potíže způsobené internetem na základě pohlcení a negativních důsledků namísto pouhé frekvence užívání a času mu věnovaného. Autoři sami označují posuzování závislosti jen optikou množství času internetu věnovanému za zkreslující a nevhodné. Samotné trávení velkého množství času není možné označovat za přehnané, patologické nebo návykové a je ignorováním kontextu a dispozičních faktorů spojených s tímto jednáním. Vztahem internetové závislosti a ostatních psychických problémů se zabývala celá řada autorů. Jak si všímá Griffiths (2000), internet sám o sobě pravděpodobně není (příliš) návykový. Je spíše prostředkem, médiem, kterým mohou být naplňovány jiné závislosti nebo poruchy. Jaký je tedy vztah tohoto fenoménu k osobnostním rysům, sebehodnocení a jiným poruchám? Osobnostní rysy u závislých na internetu zkoumali Young a Rodgers (1998) s využitím Cattelova 16PF. Závislí skórovali vysoko v oblasti self-reliance (spoléhání sám na sebe), dále v oblasti emoční citlivosti a reaktivity, pozornosti, nízkého sebeodhalování a nekonformních charakteristik. Tyto rysy by tedy mohly být jedním z předpokladů pro tendenci k patologickému užívání internetu. Shapira a kol. (2000, in Griffiths 2006) podnikli výzkum zaměřený na identifikaci charakteristik jednání, rodinnou psychiatrickou anamnézu a komorbiditu u jedinců s patologickým užíváním internetu. Studii podstoupilo 11 mužů a 9 žen o průměrném věku 36 let. Problémy spjaté s užíváním internetu byly: Významné problémy v oblasti vztahů (19 respondentů) Znatelný stres kvůli svému jednaní (12 respondentů) Problémy v zaměstnání (8 respondentů) Finanční problémy (8 respondentů) 20