Projekt komparace zdaňování spotřeby v ČR a ve vybraných zemích EU

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Mzdové účetnictví, daně a personalistika Projekt komparace zdaňování spotřeby v ČR a ve vybraných zemích EU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Ivana DRASTILOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc. Znojmo, 2011

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Projekt komparace zdaňování spotřeby v ČR a ve vybraných zemích EU, jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedla v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 14. 4. 2011 Ivana DRASTILOVÁ

Poděkování Děkuji vedoucímu práce prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, Csc., za metodické vedení, odbornou pomoc a čas, který mi věnoval při vedení mé bakalářské práce.

Abstrakt: Tato bakalářské práce se zabývá komparací zdaňování spotřebních daní v ČR a ve vybraných zemích EU. Jedná se o tyto státy: Slovenská republika, Rakousko, Francie, Velká Británie. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická se zabývá historií a teorií daní, podrobněji daní spotřební. V praktické části jsou porovnávány sazby akcízů jednotlivých členských států EU. Zvlášť je rozebráno zdanění alkoholu a cigaret. V závěru práce je uvažováno o dopadech výše akcízů na spotřebu a doporučení dalšího vývoje daňového zatížení. Klíčová slova: spotřební daně, teorie, výrobky, alkohol, cigarety, EU, ČR. Abstract: This thesis deals with the comparison of consumption taxation in the Czech Republic and in selected countries of the European Union. The discussed countries are following: The Slovak Republic, Austria, France, Great Britain. The thesis is divided into theoretical and practical parts. The first one deals with history and theory of taxes and focuses on consumption taxes in more detail. In the practical part rates of consumption taxes of EU member states are compared. Separately the taxation of alcohol and cigarettes in selected EU countries is discussed. The conclusion to be considered is the impact of consumption taxes on consumption and recommendations for further development of the tax burden. Key words: consumption tax, theory, products, alcohol, cigarettes, EU, CZ.

Obsah 1 Úvod... 9 2 Cíl práce a metodika... 11 3 Teoretické aspekty fungování spotřebních daní... 12 3.1 Historie spotřebních daní... 12 3.2 Teorie spotřebních daní... 14 3.2.1 Definice daní... 14 3.2.2 Třídění daní... 15 3.2.3 Základní pojmy... 16 3.3 Spotřební daně... 17 3.3.1 Spotřební daně z minerálních olejů... 17 3.3.2 Spotřební daně z lihu... 19 3.3.3 Spotřební daně z piva... 19 3.3.4 Spotřební daně z vína a meziproduktů... 20 3.3.5 Spotřební daně z tabáku... 21 3.4 Harmonizace spotřebních daní... 22 3.4.1 Geneze a výsledky harmonizace v oblasti akcízů... 23 3.4.2 Předpokládaný budoucí vývoj v oblasti akcízů... 23 4 Praktické aspekty zdaňování spotřeby... 26 4.1 Porovnání akcízů spotřební daně v zemích Evropské unie... 26 4.2 Dopad výše akcízů spotřební daně na spotřebu alkoholu a cigaret v zemích Evropské unie... 30 5 Komparační analýza zdaňování produktů... 33 5.1 Analýza zdaňování alkoholu a tabákových výrobků v České republice, Slovensku, Rakousku, Francii a Velké Británii... 33 5.2 Podíl inkasa daní a sociálního pojištění na tvorbě hrubého domácího produktu ve srovnávaných zemích Evropské unie... 39 5.3 Porovnání inkasa spotřebních daní a skutečné spotřeby sledovaných produktů.. 46

6 Závěr... 49 7 Použitá literatura... 51 8 Seznam použitých zkratek... 53 9 Seznam obrázků... 53 10 Seznam tabulek... 53 11 Seznam grafů... 54

1 Úvod Bakalářská práce se zabývá komparací zdaňování spotřeby v České republice a ve vybraných zemích států EU. Jsou to Slovensko Rakousko, Francie, a Velká Británie. Zdaňování spotřeby patří k významným zdrojům státního rozpočtu všech států. Má i svou historii. Teoretická část je rozdělena do tří částí. První část se zabývá historií spotřebních daní, jejich vývojem od doby před naším letopočtem, přes středověk až po dnešní dobu. Hlavní část byla zaměřena na historii v České republice. Výběr daní financoval nejen pokladnu panovníka, ale i obecní a zemské pokladny. Měnily se okruhy výrobků, z nichž se platily tyto poplatky, ale i plátce daní. Zpočátku dopadaly tyto daně z větší míry na obchodníky a postupně se promítly do cen výrobků a byly fakticky přeneseny na konečného spotřebitele. Tento stav trvá dodnes. V další části se zabývá práce teorií spotřebních daní. Nejprve je provedeno obecné rozdělení daní, poté spotřební daně v České republice. Podrobněji je rozebrána část, která se týká přímo porovnávaných produktů, a to alkoholu a cigaret. Zde se popisuje metodika výpočtu daní, sazby daní a další údaje uvedené v zákoně. Poslední, teoretická část, pojednává o harmonizaci spotřebních daní EU. Harmonizace nepřímých daní byla nutností, bez níž nemohlo dojít ke sjednocení trhu v EU. Důvodem bylo ohrožení hospodářské soutěže a nutnost zachování rovných podmínek pro všechny členské státy. Skutečnost je však taková, že jsou stanoveny pouze minimální sazby, a ty se výrazně liší od skutečnosti v jednotlivých členských státech. Sazby akcízů a směrnice Evropské unie, které se jich týkají, se často mění. Návrhy na změny jsou podávány každé čtyři roky a u alkoholu každé dva roky. Rovněž sazby daní v členských státech podléhají poměrně častým změnám. Komparací jednotlivých sazeb akcízů v Evropské unii se zabývá praktická část, která je rozdělena do dvou celků. První část porovnává stanovené akcízy ve všech členských státech Evropské unie. Je zde provedeno porovnání i se statistickými údaji o spotřebě 9

v členských státech, aby mohlo být objektivně posouzeno, jak stanovení výše zdaňování škodlivé spotřeby ovlivňuje konzumaci těchto produktů. Ve druhé části je proveden praktický výpočet a porovnání sledovaných výrobků. Bylo provedeno porovnání alkoholických výrobků a tabákových výrobků. Pro porovnávání jsou vybrány výrobky, které jsou běžně dostupné ve všech členských státech. Dále je zde provedeno porovnání jakou část HDP tvoří ve sledovaných zemích výběr nepřímých daní, jejichž většinovou část tvoří právě zdaňování spotřeby a jakou části se podílí na HDP přímé daně a sociální pojistné, což jsou hlavní části tvorby státních rozpočtů. 10

2 Cíl práce a metodika Cílem práce je provést komparaci a analýzu zdaňování spotřeby vybraného okruhu produktů spotřebními daněmi v České republice a v dalších zemích Evropské unie; případně navrhnout další směřování daňového zatížení v České republice a harmonizačních procesů v rámci Evropské unie. Dílčí cíle: nejprve provést porovnání sazeb akcízů ve všech státech EU, provést porovnání zdaňování spotřeby konkrétních produktů, alkoholu a cigaret, provést porovnání inkasa nepřímých daní v zemích EU, porovnat spotřebu alkoholu a cigaret s výší sazeb akcízů, porovnat spotřebu alkoholu a cigaret v ČR s inkasem spotřebních daní. Metodika práce spočívá především v nashromáždění veškerých nutných materiálů, odborné literatury, týkající se historie spotřebních daní, teorie spotřebních daní a harmonizace daní v Evropské unii. Dále bylo nutno získat statistické údaje pro praktickou část. Data byla získána převážně z internetových stránek MF ČR, Celní správy, OECD. Osobním zjištěním byly získány údaje o cenách sledovaných výrobků, konkrétně cigaret a alkoholu. Výběr porovnávaných produktů byl proveden mezi druhy výrobků, u kterých je předpoklad, že jsou běžně dostupné ve všech sledovaných zemích. V prvním oddíle praktické části byla použita metoda komparace při porovnávání daňových sazeb v jednotlivých státech Evropské unie. Tato metoda byla použita i ve druhém oddíle praktické části při porovnávání daňového zatížení na jednotlivé výrobky. V závěru praktické části byla použita metoda syntézy poznatků. Grafy byly vloženy v aplikaci Word a tabulky v aplikaci Excel. 11

3 Teoretické aspekty fungování spotřebních daní 3.1 Historie spotřebních daní Ubi societas, ibi collectae (kde je společnost, tam jsou daně). Skutečně již od samého počátku se v organizované lidské pospolitosti vedle závazných pravidel chování objevují daně. 1 Historie sahá až do 4. tisíciletí př.n.l., ale až zavedením peněz lze uvažovat o přímých a nepřímých daních. První mince se objevují přibližně v 6. století př. n. l. (Malá Asie,). Přímé daně využívaly v převážné míře spíše despotické systémy (Egypt) a demokratické systémy více užívaly nepřímé daně (Athény). V Čechách byly vybírány berně. Jednalo se o převážně o obecné berně, například daň z hlavy, podle počtu poddaných. Pohusitské období je dobou rozvoje daní spotřebních. Nejdůležitější byly berně pivní, z každého sudu piva. Šlechta nemusela platit za pivo pro vlastní spotřebu, měšťané museli platit bez výjimky. Obecná berně skrývala různé typy daní. V pobělohorské době, byl dáván důraz na daně spotřebního charakteru. V prvních letech se platila především tzv. berně třicátého peníze, jejíž název jednoznačně vymezuje sazbu, kterou byly zatíženy vaření a šenkování piva, jeho dovoz a vývoz, prodej všech druhů obilí, vína hovězího dobytka, koní, ovcí, koz a vepřů, živých a sušených ryb, kupeckého zboží v malém i velkém, vlny suken a pláten a vína a dobytka vyváženého do ciziny. 2 Od poloviny 16. století se vybíralo posudné 14 penízů ze sudu pšeničného a 11 penízů ze sudu piva ječného a berně z prodejů. Na Moravě bylo nazýváno pobečovné ve výši 1 5 grošů ze sudu. Moravské stavy se přizpůsobovaly českým daňový poměrům spíše nepravidelně. Zaveden byl šeflgelt (měřičné), spotřební daň za nákup a prodej zboží a třicátek (daň třicátého peníze). Zpočátku ho platili pouze kupci přihánějící na Moravu dobytek z okolních států. Po roce 1570 byl vztažen na všechny prodeje mimo pšenici a ječmen. 3 1 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s.7. 2 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 66 67. 3STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 63 72. 12

Roku 1646 byly zavedeny akcízy, původně na přechodnou dobu, z prodeje nápojů, másla sýru, vlny, ale i bot a dříví. V 18. století byla snaha zavést generální, nebo také univerzální akcíz, namísto všech daní. V roce 1835 byl mimo jiné upraven tabákový monopol a monopol ze soli. Kde se nacházela sůl, stát provedl vyvlastnění a vybudoval solivary. Do roku 1918 byly nepřímé daně tyto: potravní daň, lihová daň, cukerní daň, pivní daň, petrolejová daň a potravní daň z masa spotřebovaného mimo velká města, potravní daň z vína prodávaného na venkově a cla. Samosprávné dávky plynuly do zemských a obecních rozpočtů. Jednalo se o přirážky k přímým daním ale i potravním daním. Zákonem č. 264/1920 Sb. byla upravena daň potravní na čáře. V letech 1919 1920 byla upravena daň z masa, nápojová a petrolejová. V roce 1927 proběhla Englišova daňová reforma (ministr financí v letech 1925 1928, nebyl autorem, ale podílel se na dotváření a prosazení). Přínosem změn přímých daní byly i nové dávky, např. obligatorní dávku z piva, vybíranou z vedle nápojové daně ve výši 8 haléřů z 1 litru čepovaného piva, 12 haléřů z 1 litru ležáku a 20 haléřů z 1 litru speciálního či zahraničního piva. 4 Zákon byl čtyřikrát novelizován a s určitými změnami se udržel až do padesátých let minulého století, pokud samozřejmě pomineme dobu druhé světové války. Určitou zajímavostí je, že při nedobytnosti daně a uložené pokuty nastupoval náhradní trest odnětí svobody 1 den ve vězení za každých 50 Kč, nejvýše však 6 měsíců. 5 Po roce 1945... spotřební daně postihovaly diferencovaně určité druhy výrobků a výkonů a patřily k nim daň z cukru, lihu (od roku 1946 se místo této daně zavedl lihový monopol), daň z minerálních olejů, všeobecná nápojová daň (předmětem daně bylo víno, mošty a jiné šťávy z vína a ovoce, medovina, sladká vína a jiné nápoje podobné vínu atd.), daň z piva, daň z limonád, minerálních a sodových vod, daň ze šumivého vína, daň z masa, daň ze zápalek, daň z loveckých zbraní, daň z uhlí, daň z vodní síly, daň z elektrických zdrojů svícení, potravní daň na čáře (vybírala se při dovozu potravin do určitých měst) daň z droždí, z přípravků na kypření těsta, daň z kyseliny octové, daň z umělých jedlých tuků 6. 4 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 124. 5 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 132. 6 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 166. 13

Změna přišla v roce 1949. Po novelizaci platného zákona byla zavedena všeobecná daň nákupní. Podléhalo ji všechno zboží uvedené v daňovém sazebníku a došlo tím k podstatnému zjednodušení nepřímých daní. V roce 1952 došlo k přestavbě daní a všeobecnou daň nákupní nahradila daň z obratu. Byla pevnou součástí ceny. Obrat se zdaňoval vždy jen jednou a tato daň byla součástí daňového zákona až do roku 1992. V roce 1952 byla rovněž zavedena daň z motorových vozidel, která byla platná do roku 1974, kdy došlo k jejímu zrušení a současně ke zvýšení ceny benzínu. 7 V období po roku 1989 došlo k novelizaci daně z obratu již v roce 1990. Plátci byly státní podniky a fyzické i právnické osoby. Od 1. 1. 1991 byly sjednoceny daňové sazby na čtyři pásma: 0%, 12%, 22% a 32% prodejní ceny. Do skupiny výrobků vyjmutých z režimu sjednocených daňových sazeb patřily alkoholické nápoje, káva, čaj, cigarety, tabákové výrobky, pohonné hmoty, osobní automobily, zlato a šperkařské výrobky. 8 Zde byla uplatněna sazba 34% a 88%. Po 1. 1. 1993 byly zavedeny spotřební daně v současné podobě a zároveň byla zavedena DPH. 9 3.2 Teorie spotřebních daní 3.2.1 Definice daní Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. 10 Neúčelovost znamená, že vybraná daň není určena na konkrétní účel, ale je příjmem státního rozpočtu. Neekvivalentnost znamená, že poplatník nemá nárok na protihodnotu za zaplacenou daň. Daně mají například tyto funkce: funkci alokační, vložení finanční prostředků tam, kde jich trh vkládá málo (školství) nebo odebrání tam, kde jich je příliš mnoho (ekologické zdanění); funkci redistribuční, což je přesun části důchodů a bohatství k chudším jedincům; funkci stabilizační, která znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice a jejímž cílem je zajištění přiměřené výše zaměstnanosti a cenové stability. 7 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků s. 169 173. 8 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků s. 198. 9 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků s. 197 198. 10 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 15. 14

Tyto tři funkce jsou obsaženy ve funkci fiskální, která je považována za nejdůležitější a znamená získávání financí do veřejných rozpočtů a jejich následné použití k úhradě veřejných výdajů. 11 3.2.2 Třídění daní Daně lze rozdělovat podle různých hledisek. Základní rozdělení můžeme uvažovat takto: daně přímé, jsou daně které platí poplatník. Patří mezi ně daně důchodové, majetkové, placené zaměstnanci a OSVČ; daně nepřímé, u nichž plátce odvádí daň, ale ta je přenesena na jiný subjekt. Mezi ně řadíme DPH, spotřební daně, cla. Podle adresnosti lze dále daně dělit na osobní (adresné) důchodové daně, in rem ( na věc) nezohledňující platební schopnost poplatníka. Patří sem majetkové daně, spotřební daně, DPH. 12 Daně ze spotřeby jsou tzv. nepřímými daněmi. Výrobci a obchodníci je sice odevzdávají do veřejného rozpočtu, ale předpokládá se, že o částku daně zvýší ceny. Tímto mechanismem má daň dopadnout na spotřebitele. Skutečnost je poněkud složitější. O poměru, v němž se daň rozdělí mezi výrobce, obchodníky a spotřebitele, rozhodují elasticity poptávky a nabídky, případně jiné faktory. Proto některá daň opravdu dopadá téměř celá na spotřebitele, jako například daň z tabáku. U všeobecných daní ze spotřeby tomu tak pravděpodobně není. 13 Institucionální třídění statistické zpracování údajů. Nejvýznamnější jsou klasifikace daní Eurostatu, OECD nebo Mezinárodního měnového fondu. 14 Tato klasifikace slouží pro porovnávání různých států. 15 11 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 19. 12 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 20 22. 13 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 220. 14 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 23. 15 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 25. 15

Obrázek 1 Klasifikace daní podle OECD 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 3000 Daně z mezd a pracovních sil 4000 Daně majetkové 5000 Daně ze zboží a služeb 6000 Ostatní daně Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8. s. 23 25. 3.2.3 Základní pojmy Nepřímé daně členíme na daně všeobecné (DPH), daně selektivní (spotřební). Prostřednictvím DPH se zdaňuje přidaná hodnota produktů. Jde o přidanou hodnotu, která je přínosem subjektu na daném stupni zpracování k hodnotě zboží nebo služeb. 16 Všechny státy, které dnes používají daň z přidané hodnoty, aplikují tzv. nepřímou rozdílovou metodu. Metoda identifikuje přidanou hodnotu jako rozdíl mezi outputy (o) a inputy (i) (materiál, polotovary, použité služby, investice) daňového subjektu. Daň je určena nepřímo tak, že od daně z celkových outputů je odečtena daň z celkových inputů za určité období. Naproti tomu přímá rozdílová metoda spočívá ve vypočtení přidané hodnoty jako rozdílu mezi ouputy a inputy za zdaňovací období a teprve z toho rozdílu je určena daň: (output - input) krát sazba daně 17 16 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 22. 17 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 224. 16

3.3 Spotřební daně Spotřebními daněmi jsou tyto daně: daň z minerálních olejů; daň z lihu; daň z piva; daň z vína a meziproduktů; daň z tabákových výrobků. Důvody pro uvalení daně na tyto výrobky jsou dva. Je to odrazení lidí od škodlivé spotřeby (což je edukativní funkce daní) a příliv peněz do státní pokladny (fiskální funkce daní). 18 Explicitně vyjadřovaný názor projevuje výchovné působení, kdy lidé mají být daní odrazováni od škodlivých návyků, nebo jakousi formu pokuty, jež má umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti (léčba nemocných kuřáků). Implicitně je tato daň považována za výnosově silnou a stabilní a umožňuje vládě zachovat rozsah výdajů. 19 Tyto dva důvody si však navzájem odporují. Pokud bude menší poptávka po zboží, nemůže být vybraná daň formou stabilního příjmu rozpočtu. Spotřební daně mají podle daňové teorie určité nevýhody. Patří mezi ně: distorzní působení, které vede k neefektivní alokaci zdrojů, mění relativní ceny statků. Avšak může mít i nápravný charakter, neboť sníží negativní externality (náklady na léčbu kuřáků a alkoholiků, náklady na infrastrukturu, policejní služby); regresivní působení, kdy větší daňové břemeno dopadá na chudší vrstvy (např. u tabáku je v některých zemích vyšší spotřeba právě u těch nejchudších obyvatel). 20 3.3.1 Spotřební daně z minerálních olejů Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 o C. To neplatí pro těžké topné oleje a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství v tunách čisté hmotnosti. Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních 18 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 237. 19 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 238. 20 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 238. 17

olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. 21 Sazby daně z minerálních olejů jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Sazby daně z minerálních olejů (k 1.1.2011) Kód nomenklatury 2710 2711 Výrobek Sazba daně motorové benzíny, os tatní benzíny a letecké pohonné hmoty benzínového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s 12 840 Kč/1 000 l obsahem olova do 0,013 g/l včetně motorové benzíny a technického be nzíny, os tatní benzíny a letecké pohonné hmoty benzínové ho typu 13 710 Kč/1 000 l podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l vč etně střední oleje a těžké plynové oleje podle 45 odst. 1 10 950 Kč/1 000 l písm. b) těžké topné oleje podle 45 odst. 1 písm c) 472 Kč/t odpadní oleje podle 45 odst. 1 písm d) 660 Kč/1 000 l zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm e) 3 933 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm f) 0 Kč/t zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm g) 1 290 Kč/t Zdroj: Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s.185. Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané pro jiné účely než je pohon motorů a výroba tepla, pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně, odpadní oleje určené k mineralogickým postupům, v metalurgických procesech, spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků, letecké pohonné hmoty, mimo účely soukromého rekreačního létání, pohonné hmoty pro plavidla, mimo účely soukromé rekreační plavby, technicky zdůvodněné výrobní ztráty včetně ztráty skladováním, rostlinné oleje, zkapalněný bioplyn. Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Daň je splatná jednou částkou za měsíc do 40 dnů po skončení zdaňovacího období. 22 21 Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.185. 22 Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.185 189. 18

3.3.2 Spotřební daně z lihu Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 st. C zaokrouhlené na dvě desetinná místa. Aktuální sazby daně z lihu jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 Sazby daně z lihu (k 1.1.2011) Kód nomenklatury Výrobek Sazba daně 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 28 500 Kč/hl etanolu 2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského 28 500 Kč/hl etanolu pálení líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení 14 300 Kč/hl etanolu ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod os tatními kody nomenklatury 28 500 Kč/hl etanolu Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s. 192. Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice, daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. 23 3.3.3 Spotřební daně z piva Pivem se pro účely zákona rozumí: a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu nebo; b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahujících více než 0,5 % objemových alkoholu. Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech 23 Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.192 193. 19

se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech příslušné koncentrace základní nebo snížené sazby. Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních plato ( o P). Platné sazby daně z piva jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3 Sazba daně z piva (k 1. 1. 2011) Kód nomenklatury Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny základní saz ba do 10 000 včetně snížené sazby pro malé nezávislé pivovary velikostní skupina podle výroby v hl ročně nad 10 000 nad 50 000 nad 100 000 do 50 000 včetně do 100 000 včetně do 150 000 včetně nad 150 000 do 200 000 včetně 2203, 2206 32,00 Kč 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s.194. Od daně je osvobozeno pivo pro výrobu: octa, léčiv, přísad při výrobě potravin a nápojů jejichž obsah nepřesahuje 1,2 % objemových, potravinářských výrobků o obsahů maximálně 8,5 litru alkoholu na 100 kg čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu u ostatních výrobků. Dále výrobní ztráty, vzorky pro povinné rozbory a domácí výroba piva pro vlastní spotřebu osob v domácnosti. 24 3.3.4 Spotřební daně z vína a meziproduktů Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. Sazby daně z vína a meziproduktů jsou uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4 Sazby daně z vína a meziproduktů(k 1.1.2011) Výrobek 20 Sazba daně Šumivá vína 2 340 Kč/hl Tichá vína 0 Kč/hl Meziprodukty 2 340 Kč/hl Zdroj: Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s. 195. 24 Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.193 194.

Od daně je osvobozeno víno a meziprodukty: pro výrobu octa, léčiv, potravin, nápojů, přísad při výrobě potravin a nápojů jejichž obsah nepřesahuje 1,2 % objemových, potravinářských výrobků o obsahů maximálně 8,5 litru alkoholu na 100 kg čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu u ostatních výrobků, výrobní ztráty, vzorky pro povinné rozbory. Daň je splatná jednou částkou za měsíc ve lhůtě 40 dnů po skončení zdaňovacího období. 25 3.3.5 Spotřební daně z tabáku Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu, výměru MF ČR a obsahuje i daň z přidané hodnoty. Sazby daně z tabákových výrobků jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 5 Sazby daně z tabákových výrobků (k 1.1.2011) Výrobek Sazba daně procentní část pevná část minimální cigarety 28% 1,07 kč/ks celkem nejméně však 2,01 doutníky, cigarillos 1,15 kč/ks tabák ke kouření 1 340,00 kč/kg ostatní tabák 1 340,00 kč/kg Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s. 197. Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek: a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem; b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů. Tabákové výrobky musí být dopraveny na území ČR v jednotkovém balení pro spotřebitele a to o obsahu nejméně 20 kusů. Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená 25 Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.195 196. 21

na tabákové nálepce. Veškeré tabákové výrobky vyrobené nebo dovezené na území České republiky, musí být značeny tabákovou nálepkou. Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání. Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození. 26 3.4 Harmonizace spotřebních daní Akcízy jsou selektivními spotřebními daněmi, jejichž existenci vlády zdůvodňují snahou o omezování škodlivé spotřeby. 27 Zvyšují daňové zatížení výrobků, na které jsou uvaleny, protože jsou součástí základu pro výpočet všeobecné spotřební daně a jsou formou jednotkové daně. Zájem o sjednocení akcízů byl veden snahou zamezit rozdílné daňové zátěži, která vede k ohrožení hospodářské soutěže. Prvotním problémem bylo sjednocení výrobků, na něž měly být akcízy uvaleny, protože v řadě zemí existovaly rozdílné okruhy zboží, které byly zdaňovány. Směrnicí 72/73/EHS byly povinně nařízeny akcízy na minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. Ostatní akcízy měly být zrušeny s výjimkou daní, které nevyžadují další dodatečné náklady (hraniční kontrola, náklady mezinárodního obchodu). Výrobky jsou zdaňovány v zemích spotřeby, podle příslušné národní sazby daně. 1.1.1993 došlo k zavedení jednotného trhu a byl zaveden Jednotný celní sazebník. 28 26 Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.197 199. 27 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 153. 28 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 153 155. 22

3.4.1 Geneze a výsledky harmonizace v oblasti akcízů Základní předpisem byla směrnice 92/12/EHS, která v čl. 2 odkazovala na navazující, tzv. strukturální směrnice určující základy akcízů. Tuto směrnici nahradila od 1.4.2010 směrnice 2008/112/ES. Další část směrnic určuje konkrétní sazby akcízů. Stanovením nejvýnosnějších akcízů se zabývá směrnice 92/81/EHS. Jedná se o minerální oleje. Směrnice 2003/96/ES, která se zabývá zdaňováním energetických produktů, byla výrazně ovlivněna přijetím Kjótského protokolu. 29 Obrázek 2 Zásadní předpisy v oblasti akcízů LEGISLATIVA K AKCÍZŮM INFORMACE HORIZONTÁLNÍ SMĚRNICE SMĚRNICE SMĚRNICE O SAZBÁCH Směrnice 9/12/EHS Směrnice 2008/112/ES Směrnice 92/81/EHS Směrnice 92/82/EHS Nařízení č. 2073/2004/ES Směrnice 72/464/EHS Směrnice 2003/96/ES Směrnice 79/32/EHS Směrnice 92/79/EHS SMĚRNICE 95/59/ES Směrnice 92/80/EHS Směrnice 92/83/EHS Směrnice 2002/10/ES Směrnice 92/84/EHS Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 159. 3.4.2 Předpokládaný budoucí vývoj v oblasti akcízů V roce 2008 Komise přijala dva návrhy, které významně zasáhly harmonizaci v oblasti akcízů: A změnu obecné úpravy akcízů a B změnu sazby u tabákových akcízů. 29 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 158 162. 23

Kromě těchto dvou návrhů Komise rovněž usiluje o přiblížení zdanění motorové nafty a bezolovnatého benzínu formou zvýšení minimální hodnoty akcízu na naftu na min. hodnotu bezolovnatého benzinu s platností pravděpodobně od 1. 1. 2014. A - Směrnice rady 2008/118/ES ze dne 16. 12. 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS 30 Směrnice nahradila původní směrnici 92/112/EHS a do své legislativy ji přijaly členské státy do 1. 4. 2010. Nová směrnice obsahuje srozumitelnější a přesnější text a využívá modernější metody. Směrnice z důvodu zamezování daňových úniků chce využít pro lepší dohled nad acízovaným zbožím v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně elektronický správní doklad pomocí elektronického systému podle čl. 1 rozhodnutí č. 1152/2003/ES. Do 1. 4. 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění elektronického systému a o postupech uplatňovaných v případě nedostupnosti systému. Nadále bude zachován princip, že spotřební daň u zboží, které si koupí jednotlivec pro osobní potřebu (čl. 32 směrnice vymezuje hranici objemu osobní spotřeby), a toto zboží přepravuje do jiného členského státu, vzniká pouze ve státě, ve kterém si jednotlivec příslušnou komoditu opatřil a princip, podle kterého, skladuje-li se zboží podléhající spotřební dani, které již bylo v některém členském státě propuštěno do režimu spotřeby, pro obchodní účely v jiném členském státě, vyměří se spotřební daň v členském státě, v němž se zboží skladuje. Členské státy měly do 1. 1. 2010 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 1. 4. 2010. 31 B - Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Dne 10. 11. 2009 dospěla Rada k politické dohodě ohledně zvýšení minimální spotřební daně na tabák. Dohoda prakticky znamená poslední krok před vydáním směrnice. 30 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 170. 31 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 170-171. 24