Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi
Pro vyžití ve školních projektech
Jde o metodu, pomoci které je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s konkrétním školním projektem, školou, vzdělávacím programem Vnitřní prostředí silné a slabé stránky Vnější prostředí příležitosti a hrozby
Vnitřní prostředí určuje silné a slabé stránky firmy. Ty jsou v přímém řešení školy, školního týmu a je tedy možné je změnit. Při vnitřní analýze je třeba se změřit na pozici na trhu, personální vybavení, existenci informačního systému, technickou a technologickou úroveň, financování aktivity, oblast marketingu (všechna 4P), vztah s cílovou skupinou, dodavatele aj.
Své stránky posuzujte vzhledem ke konkurenci to, v čem jste lepší je vaše silná stránka, To, v čem vás konkurence předehnala, je vaše slabá stránka (hlavně před těmi je velmi důležité nezavírat oči). Mimo to, jestli jde o silnou nebo slabou stránku školy, školního projektu se bere v potaz také významnost a váha jednotlivých aspektů
Faktory vnějšího prostředí školy, školního projektu leží mimo Vaší kontrolu. Cílem analýzy vnějšího prostředí je určení možných příležitostí pro rozvoj, pro získání zdrojů fundraising, a zároveň identifikace možných rizik, které by realizaci školního projektu mohly znemožnit. Příležitosti i hrozby se mohou s postupem času měnit, a proto je vhodné je pravidelně sledovat. Zde se uplatňuji znalosti okolí, uplatňuje se znalost ohraničení projektu, uplatňuje se spolupráce při komunitních projektech / viz konkrétní SWOT analýzy prezentovaných školních projektů /
Při vnější analýze je třeba se změřit na společenskou (sociální) situaci ve vztahu k cílové skupině a projektovému týmu, škole vlivy demografické, kulturní faktory, ekonomické faktory společnosti,obce, zřizovatele politické a legislativní vlivy potenciální konkurenci.
Silné stránky Definovaná aktivní cílová skupina Umístění realizace školního projektu Jedinečný projekt Dostatečná technická vybavenost,vlastní know-how Nízké náklady na realizaci projektu Zavedené informační zdroje (důraz na přímou komunikaci), Zajištěnost finančních i věcných zdrojů pro realizaci projekt pozitivní vnímání okolím projektu Cílem je maximalizace silných stránek, tzn. vytěžit nejvíce z toho, co umíte nejlépe.
Slabé stránky Malá prezentace na internetu, Vysoká závislost na partnerech projektu Vysoké personální náklady, nedostatečná kontrola činnosti projektového týmu, nejasné vymezení kompetencí Malá zkušenost PT s realizací projektu Omezené znalosti a dovednosti PT PT se snaží o eliminaci svých slabých stránek.
Příležitosti -/Vnější prostředí/ Příznivý demografický vývoj v oblasti CS, Spolupráce s novými partnery / např. školami/ Vznikající mezírky na stávajícím trhu v oblasti realizace projektu Zájem sponzorů o realizovaný projekt Možnosti uplatnění dotačních titulů / fundraising/ Příležitosti se snaží škola, PT maximálně využít k tomu, aby posílil svou pozici na trhu.
Hrozby nepříznivé podnikatelské podnebí recese světové ekonomiky zpomalení výkonu hospodářství, Evropské unie Vysoká cena energií, nižší kupní síla obyvatelstva, časté legislativní změny, vysoká konkurence a nekalá konkurence Živelné pohromy, výpadek energie Negativní politické vlivy. Vliv hrozeb je třeba minimalizovat, popř. se na jejich důsledky alespoň dobře připravit.
Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby
Metoda SMART je souhrn pravidel, která pomáhají efektivně definovat rámec či cíl strategického plánování nebo obecně jakéhokoliv projektu.
SMART je akronym z počátečních písmen anglických názvů atributů cílů: S - Specific specifické, konkrétní cíle M - Measurable měřitelné cíle A - Achievable/Acceptable dosažitelné/přijatelné R - Realistic/Relevant realistické/relevantní (vzhledem ke zdrojům) T - Time Specific/Trackable časově specifické/sledovatelné
navrhované řešení by mělo být přesně popsáno; tzn. mělo by být definováno, co je přesně a konkrétně předmětný problém a jak bude vyřešen. Co se má udělat (co je cílem)? Proč se to má udělat (kontext)? Kdo to má udělat? Kde to má proběhnout? Které okolnosti a podmínky hrají roli? (Podmínky se ale mohou stát za nevyřešením úkolu, pozor na ně.)
Měřitelnost spočívá ve schopnosti ověřit, že navržené řešení vedlo k naplnění cíle projektu. Současně by měl mít projekt nastaven mechanismus kontroly úspěšnosti. Kolik času, prostředků, energie je potřeba? Jak poznám, že jsem dosáhl cíle a úkol jsem splnil?
řešení musí odpovídat potřebám svého příjemce, s řešením musí souhlasit ten, kdo bude daný cíl projektu plnit. Jakými způsoby mohu cíle dosáhnout? Jakou činnost mám vyvinout, abych dosáhl cíle?
Řešení musí být skutečně dosažitelné. Současně by cíl neměl být ani příliš ambiciózní, ani příliš nízký. Trochu se kryje s A, pokud se zaměříme na pojmy jako relevantní, realistický, resourced (pokrytý zdroji). Zatímco A se zaměřuje na proces, R se zaměřuje na výsledek.
řešení musí být zakotveno v určitém časovém horizontu, v němž by mělo být dosaženo. Cíl musí mít termín. To je naprosto zásadní věc a velmi častá chyba, když termín chybí- otázky jsou jednoduché: Do kdy mám dosáhnout splnění cíle? Jak dlouho mi bude trvat splnění úkolu? Kdy začnu úkol plnit a kdy zřejmě skončím? Od kdy do kdy realizace cíle, projektu
E je hodnocený (evaluated) nebo enjoyable (zábavný). Cíl projektu by měl být vyhodnocen a nositel by měl získat zpětnou vazbu, protože je to součast měřitelnosti.
Komunikace nebo psychologie, vedení lidí, motivaci apod.
Metoda SMART se používá pro návrh a hodnocení cílů (zejména specifických cílů). Při jejich návrhu musí být dodržena podmínka SMART pro jednotlivé cíle a jejich metriky. To znamená, že každý cíl musí být specifický, měřitelný, dosažitelný, realistický a časově specifikovaný.
Metrika - synonyma indikátor (indicator), ukazatel. Metrika (indikátor) vyjadřuje stav určitého systému, například jeho kvality, efektivnosti a nabývá při tom různých hodnot. Při řízení se používají indikátory také pro definici a dosahování cílů (případně jejich žádoucích hodnot). Metriky (Metrics) mohou být: kvalitativní - nečíselné vyjádření kvantitativní - číselné vyjádření
V praxi lze využívat jak kvantitativních, tak kvalitativních metrik. Lépe srozumitelné (resp. exaktnější) jsou samozřejmě kvantitativní metriky, proto je vhodné původně kvalitativní parametry (subjektivní) formulovat i kvantitativně (objektivní hodnotou).
Přeji úspěšné využití těchto metod ve Vašich školních projektových činnostech Ing. Jaromír Zajíček Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi