Model CAF ve školách Kraje Vysočina

Model CAF ve školách Kraje Vysočina Příručka pro implementaci modelu CAF školami

Model CAF ve školách Kraje Vysočina Příručka pro implementaci modelu CAF školami Zpracoval: Kolektiv řešitelů projektu Ředitel manažer učící se organizace

Příručka byla vytvořena v rámci projektu: Ředitel manažer učící se organizace Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.50/02.0007 Žadatel projektu: Vysočina Education, www.vys-edu.cz Partner projektu: Společnost pro kvalitu školy, o. s., www.kvalitaskoly.cz Příručka v elektronické verzi a další materiály k metodě CAF jsou k dispozici na www.vys-edu.cz, projekty OP VK, projekt Ředitel (Ředitel, manažer učící se organizace)

Obsah Předmluva Úvod 5 6 Model CAF 2013 přehled kritérií, subkritérií, příkladů a návodných příkladů Kritérium 1. Kritérium 2. Kritérium 3. Kritérium 4. Kritérium 5. Kritérium 6. Kritérium 7. Kritérium 8. Kritérium 9. Dokazování a zdroje důkazů Efektivní implementace modelu CAF Příklady dobré praxe při implementaci modelu CAF ve škole Využití software při zpracování sebehodnotící zprávy metodou CAF Zkušenosti se zaváděním CAF na Gymnáziu Žďár nad Sázavou Aplikace modelu CAF na střední odborné škole rodinného typu Použitá literatura a zdroje 9 9 14 18 23 30 34 37 41 43 46 47 57 57 59 63 68

Předmluva Vážené kolegyně a kolegové, jsem velmi rád, že se podařilo dotáhnout do hodnotného závěru myšlenku implementace modelu CAF na vybraných školách Kraje Vysočina. Jedná se podle mého soudu o velmi cennou zkušenost, kterou si všechny tři školy a jejich týmy prošly a věřím, že se tato zkušenost bude nadále šířit. Celý proces nebyl rozhodně jednoduchý, byla to pro mnohé z nich velká neznámá, ale důležitá byla motivace, totiž motivace zamýšlet se nad svou prací, neustále se zlepšovat a hlavně přesvědčit klíčové lidi v organizaci, aby to vnímali podobně jako lídr (ředitel školy), který je vždy nejvíce motivován, ale bez zapojení týmu může jen stěží změnit školu k lepšímu. Ještě před tou správnou motivací musí mít člověk také inspiraci, kterou naši vedoucí pracovníci získali především na stáži ve finském Tampere, na Krajském úřadu Kraje Vysočina a na pracovní návštěvě VOŠ, SŠ, COP v Sezimově Ústí. Velmi důležitou součástí celého procesu byla rovněž poradenská podpora, které se dostalo školám jak od externích expertů, tak od odborníků z Krajského úřadu Kraje Vysočina, kterým patří velký dík. Stejně tak považuji za nutné poděkovat všem, kteří celý proces přípravy absolvovali a jsou nadále ochotni pomáhat těm, kteří by je chtěli následovat a pracovat na svém rozvoji. Mgr. Roman Křivánek, ředitel Vysočina Education 5

Úvod Rozhodování bez alternativ je zoufalým tahem hazardního hráče. P. F. Drucker Tato publikace vám nabízí model CAF upravený pro školy, tj. Společný hodnoticí rámec (Common Assesment Framework CAF), a zkušenosti tří středních škol s jeho využitím při řízení kvality školy. CAF je mezinárodní volně šiřitelný nástroj řízení kvality a kvalifikovaného sebehodnocení určený pro organizace veřejného sektoru, tedy i pro školy, který vychází z modelu excelence EFQM. Je však jednodušší a přehlednější, nabízí škálu konkrétních otázek a příkladů, které usnadní škole proces sebehodnocení. Model postihuje následujících osm principů managementu kvality: 1. procesní přístup: organizace by měla určit stupeň, kterého dosáhne vzdělání žáka na základě každého vzdělávacího procesu; procesy mají být sladěny s cíli organizace 2. porozumění klíčovým odborným způsobilostem (pohled zákazníka): různé možnosti, které zajišťují konkurenční výhody organizace (např. technologie, znalosti, kultura vzdělávací instituce) 3. celková optimalizace (systémový přístup managementu): dává možnost dosáhnout v každém pracovním procesu jeho cílů z administrativního hlediska 4. předvídavé vedení a řízení: stanovení vize, politiky, která vizi naplní a vede organizaci k pohotové reakci na změny v prostředí vzdělávání 5. věcný přístup k provádění rozhodnutí: administrativní rozhodnutí je založeno na jasných faktech (znalosti a zkušenosti jsou logicky a odborně propojovány s rozbory) 6. spolupráce s partnerskými organizacemi (vzájemný vztah založený na prospěšnosti a podpoře) 7. zapojení veřejnosti: efektivní účinná cesta k dosažení očekávaných cílů, pro vytvoření spoluzodpovědnosti lidí v organizaci a k získání maximálního užitku ze schopností, zkušeností a tvořivosti těchto lidí 8. stálé zlepšování vzdělávacího procesu: podpora trvalého růstu vzhledem ke konkurenci a zároveň i růstu úrovně jednotlivců a vzdělávací organizace jako celku a čtyři doplňkové principy trvalého úspěchu školy: 1. kreativita přístupu k hodnocení žáka: vede k povzbuzení žáka a k jeho spokojenosti s hodnotou dosaženého vzdělání 2. zaměření se na společenské hodnoty: jak žák dbá na etiku, bezpečnost a ochranu životního prostředí 6

3. schopnost rychle reagovat na měnící se prostředí ve vzdělávání 4. možnost samostatně rozhodovat: s využitím analýzy a sebeanalýzy samostatně a nezávisle na stereotypech rozhodovat Asi si kladete otázku Proč bychom měli této publikaci věnovat pozornost? Odpověď je velmi jednoduchá, protože chcete dělat správně správné věci. Ačkoli si to ani neuvědomujeme, vše, k čemu směřujeme, se odehrává v procesech. V procesech je vytvářena přidaná hodnota jak ekonomická, přinášející finanční efekty pro školu, její žáky i ostatní zákazníky, tak i věcná, přinášející jim užitek. To je důvodem, proč je procesní přístup považován za základní pilíř výkonnosti. Také kvalita školy je vytvářena v procesech. Proto je logické, že je vhodné se zabývat kvalitou ve vazbě na procesy realizované školou. Kvalita činnosti školy by měla být zabudována do všech procesů ve škole, promítnuta do jejich ukazatelů a průběžně sledována. Pro řízení procesů je tedy nezbytné: definování vstupů a požadavků na ně, identifikace jednotlivých činností a jejich sledu, definování výstupů včetně požadavků na ně, definování měřitelných ukazatelů (parametrů) procesu odvozených od stanovených cílů; platí co nejde měřit, nelze řídit!, stanovení vlastníka procesu, který je za proces odpovědný. Ten, kdo někdy zastával pozici statutárního zástupce školy, velmi dobře ví, že pro efektivní a správné rozhodování se neobejde bez potřebných informací. Je třeba je najít, získat, ověřit si jejich správnost, analyzovat je a nacházet způsoby řešení. K tomu lze využít řady nástrojů, metod a technik, jimiž management kvality disponuje. Výsledkem je pak včasné rozpoznání problémů, možných ohrožení i potenciálních příležitostí pro rozhodování o dalším vývoji. Výsledkem správného rozhodnutí má být vždy zvýšený prospěch jak pro školu, tak i pro její zákazníky a zainteresované strany. Ve škole jsou vždy všechny procesy realizovány s cílem dosáhnout stanovených strategických záměrů, tj. cílů stanovených školním vzdělávacím programem. Procesy neprobíhají izolovaně, nýbrž ve vzájemných vazbách. Navazují na sebe prostřednictvím dosahovaných výsledků. V každé organizaci, tedy i škole, lze identifikovat hlavní procesy a procesy podpůrné, tj. procesy nezbytné pro fungování hlavních procesů, např. tak, jak je identifikuje model CAF. Systémy řízení kvality, včetně modelu CAF, lze charakterizovat obecně platnými principy: 1. Zaměření na zákazníka 2. Vůdcovství 3. Zapojení zaměstnanců 4. Učení se 5. Flexibilita 6. Procesní přístup 7. Systémový přístup k managementu 8. Neustálé zlepšování 7

9. Management na základě faktů 10. Významně prospěšné vztahy s dodavateli 11. Společenská odpovědnost Klíčovým se jeví princip neustálého zlepšování, který schematicky dobře vystihuje v oblasti řízení kvality všeobecně známý cyklus PDCA (Plan Do Check Act; Plánuj Vykonej Zkontroluj Reguluj), který je základním principem modelů zlepšování. Popisuje čtyřfázový cyklus zlepšování kvality, který je neohraničený a zajišťuje proces neustálého zlepšování. Otázka zajištění a rozvíjení kvality ve školách úzce souvisí s celkovým požadavkem na zajištění kvality v celé Evropě. Jako existují společné evropské vize a programy podporující kvalitu obecně, tak i kvalita ve školství má v Evropě společný rámec. Vychází především ze záměrů tzv. Lisabonského procesu, vyhlášeného zeměmi Evropské unie v roce 2000, na nějž navazují další dokumenty, např. program Vzdělávání a odborná příprava v Evropě do roku 2010, Memorandum o celoživotním učení nebo usnesení Rady Evropské unie ze dne 19. 12. 2002 o podpoře zvýšené evropské spolupráce v odborném vzdělávání a přípravě a prohlášení evropských ministrů odpovědných za vzdělávání v členských zemích Unie přijaté na zasedání v Kodani v listopadu 2002. Cílem těchto dokumentů je propojit evropské vzdělávací systémy a podpořit konkurenceschopnost Evropské unie ve světě. Od okamžiku, kdy v roce 2004 školský zákon v odstavci 1 12 definoval, že hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí, hledala vedení školy vhodné metodiky a nástroje pro vlastní hodnocení. Kromě hledání vlastní cesty se část škol soustředila na využití metod a nástrojů používaných v komerční a veřejné sféře např. norma ISO 9000 verze pro školy ISO IWA 2, model Excelence, model CAF první verze pro školy je z roku 2006. Možná se ptáte, proč se školy vydaly touto cestou. Odpověď je jednoduchá. Za prvé, z modelu CAF vycházela i Česká školní inspekce při nastavení systému kritérií hodnocení škol, která povinně každoročně zveřejňuje, a za druhé přínosy pro školu vyplývající z využití standardizovaných nástrojů sebehodnocení a zajišťování kvality: Sebehodnocení školy získává profesionální a komplexní systémový charakter. Standardizované nástroje vnáší do systému řízení přehlednost, transparentní definice činností i větší srozumitelnost zásadních rozhodnutí. Informace, které o sobě škola vydává, jsou systematické, jednoznačně formulované, důvěryhodné. To zvyšuje prestiž školy, přináší to na veřejnost zprávu o tom, že škola skutečně usiluje o objektivní pohled na svou práci. Standardizované vlastní hodnocení školy umožní objektivizované srovnání s obdobně hodnocenými školskými subjekty, vytvoří přehledný prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností i pro zavedení benchmarkingu a měření přidané hodnoty. Standardizované postupy vlastního hodnocení a řízení kvality otevírají i cestu k procesu získávání veřejného ocenění, jako je např. Národní cena kvality ČR, popřípadě Evropské ceny za jakost. Získání takového ocenění jistě přispěje k posílení sebevědomí školy i k získání výsadní pozice školy mezi ostatními obdobnými institucemi v regionu či v republice. 8

Model CAF 2013 přehled kritérií, subkritérií, příkladů a návodných příkladů Kritérium 1. Subkritérium 1. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Vedení Zhodnoťte, co vedení školy dělá pro nasměrování školy vypracováním poslání, vize a hodnot školy Formulování a rozvíjení poslání a vize školy, na kterém se podílejí zaměstnanci a zainteresované strany Má škola formulováno poslání? Má škola zformulovánu vizi? Byly poslání a vize zpracovány ve spolupráci se zaměstnanci a zainteresovanými stranami? Jakým způsobem byly poslání a vize schváleny? Jak jsou poslání a vize zveřejněny? Jsou poslání a vize po jejich definování, schválení a zveřejnění nějakým způsobem dále rozvíjeny (ve smyslu konkretizace jejich obsahu, vizualizace apod.)? Stanovení hodnotového rámce školy v souladu s jejím posláním a vizí, který respektuje obecné hodnoty. Poznámka: Není myšlen pouze etický kodex Má škola vytvořen vlastní systém hodnot? Vychází škola při definování systému hodnot z poslání a vize? Jsou hodnoty seřazeny dle priorit? Jsou hodnoty zveřejněny? Uvnitř i navenek organizace? Jakým způsobem jsou hodnoty prosazovány? Jak je sledováno jejich dodržování? Jak probíhá aktualizace hodnotového rámce? Zajišťování širší komunikace o poslání, vizi, hodnotách, strategických a operativních cílech organizace se všemi zaměstnanci a s dalšími zainteresovanými stranami Je vytvořen systém pro seznamování s posláním, vizí, hodnotami a cíli školy? Jaké informační kanály má škola vytvořeny (systém porad, hodnotící pohovory, jaké další způsoby informovanosti jsou využívány)? Jak je přezkoumávána funkčnost informačních kanálů? Pravidelné přezkoumávání poslání, vize a hodnot školy zohledňující změny vnějšího prostředí Je sledováno/vyhodnocováno naplňování poslání/vize a hodnot? Je přezkoumáván obsah poslání, vize a hodnot? Jsou stanovena pravidla pro přezkum (jakým způsobem a jak často dochází k přezkumu)? Je v rámci přezkumu prováděna i PEST analýza a je přihlíženo i k demografickým změnám? Zamýšlí se škola i nad tím, zda (a jak) změny ve vnějším prostředí neovlivnily stanovené poslání, vizi nebo hodnoty školy? Rozvíjení systému řízení pro zabránění neetickému chování pro podporu zaměstnanců a žáků při řešení etických dilemat, pokud jsou některé hodnoty organizace ve vzájemném konfliktu zájmů 9

Příklad 6. Příklad 7. Subkritérium 2. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Má škola systémově upravenu obranu proti neetickému chování zaměstnanců? Sleduje škola např. počet stížností na nevhodné chování zaměstnanců? a jak vytváří tlak na eliminaci takového chování? Má škola mechanismus pro situace, kdy zaměstnanci musí řešit obtížnou volbu v případě, že se jejich hodnotový systém dostane do rozporu s hodnotami školy? Řízení protikorupčních opatření v potenciálních oblastech konfliktu zájmů a metodické pokyny, jak tyto situace řešit Jsou stanoveny zásady pro předcházení konfliktu zájmů? Existuje mechanismus kontroly? Posilování vzájemné důvěry, loajality a respektu mezi vedením školy a zaměstnanci a žáky (např. monitorováním poslání, vize a hodnot školy nebo přehodnocením a úpravou zásad řízení) Jsou stanovena pravidla? Jsou zakotvena ve vnitřním předpisu školy? Jakým způsobem se vedení školy zabývá problémy podřízených? Zhodnoťte, co vedení školy dělá pro řízení školy, její výkonnosti a neustálého zlepšování Stanovování vhodných řídících struktur (úrovně, funkce, odpovědnosti a kompetence) a zajišťování systému pro řízení procesů a partnerství v souladu se strategií, plánováním a potřebami i očekáváním zainteresovaných stran Má škola schválenu organizační strukturu (organizační schéma)? Jsou definovány jednotlivé úrovně řízení? Jakým způsobem jsou nastaveny odpovědnosti a kompetence? Je stanovena zastupitelnost jednotlivých zaměstnanců? Jsou vhodně delegovány pravomoci a kompetence? Je vydán organizační řád? Je aktualizován? Přezkoumáván? Na jaký impuls a jakým způsobem? Jsou řídící procesy popsány v rámci vnitřního řídicího systému? Dochází prokazatelně v případě potřeby nebo změny zákonů k jejich aktualizaci? Je při tvorbě a aktualizaci vnitřního řídicího systému zohledňována strategie školy, potřeby a očekávání zainteresovaných stran? a jakým způsobem? Identifikování a stanovování priorit pro potřebné změny ve struktuře, výkonnosti a řízení školy Jak a kým jsou stanovovány priority v prosazování změn? Vyvolává změna priorit i změny ve struktuře, výkonnosti a řízení školy? Dochází k přezkumu priorit? Definování měřitelných cílů pro zajištění výstupů a výsledků organizace na všech jejích úrovních a oblastech vyvažujících potřeby a očekávání různých zainteresovaných stran v souladu s různými potřebami zákazníků Jsou stanoveny cíle pro jednotlivé úrovně řízení a jednotlivé činnosti školy? Jsou cíle měřitelné ve vztahu k výstupům a výsledkům? Kde jsou definovány cíle a úkoly školy? Vyplývají ze stanovených cílů konkrétní úkoly pro jednotlivé úrovně řízení a činnosti školy? Jakým způsobem jsou přenášeny úkoly napříč školou? Jsou zohledňovány potřeby a očekávání zainteresovaných stran v souladu s jejich různými potřebami? 10

Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Příklad 8. Příklad 9. Příklad 10. Subkritérium 3. Rozvíjení manažerského informačního systému, do kterého vstupují informace z řízení rizik i z vnitřního kontrolního systému a trvalé monitorování strategických a operativních cílů školy Je vybudován manažerský informační systém? Je dále rozvíjen? Vstupují do manažerského informačního systému informace z řízení rizik a z vnitřního kontrolního systému? Je součástí řízení rizik mapa rizik? Je prováděn monitoring strategických a operativních cílů? Jsou výsledky monitoringu součástí manažerského informačního systému? Je přezkoumávána funkčnost tohoto systému? Uplatňování zásad TQM a zavádění systémů řízení kvality a jejich certifikace, jako je CAF, EFQM či ISO 9001 Zabývá se škola problematikou TQM? Zavádí kola systémy řízení kvality? Existuje na škole osoba, která se systematicky zabývá aplikací metod řízení kvality (např. manažer kvality)? Formulování a přizpůsobování strategie e-školy strategickým a operativním cílům školy Je v rámci školy stanovena strategie e-školy? Je strategie e-školy v souladu s celkovou strategií školy? Jakým způsobem je využívána strategie e-školy k naplňování strategických a operativních cílů školy? Do jaké míry jsou ve strategii e-školy implementovány i otázky řízení kvality? Vytváření vhodných podmínek pro procesní a projektové řízení a uplatnění týmové práce Uplatňuje škola principy procesního řízení? Jsou stanovena pravidla pro projektovou a týmovou práci? Je na škole zpracován přehled projektů a týmů a je dostupný? Je zpracována vnitřní norma pro uplatňování procesního a projektového řízení? Je sledována efektivita týmové práce na škole? Do jaké míry je uplatňováno procesní a projektové řízení v rámci řízení kvality? Vytváření podmínek pro efektivní interní a externí komunikaci jako jednoho z nejdůležitějších kritických faktorů školy Má škola nastavena pravidla pro interní a externí komunikaci? Jakým způsobem je přezkoumávána efektivnost komunikace? Jasné sdělení závazku ředitele školy podporovat trvalé zlepšování a inovace ve škole, povzbuzovat pedagogy ke zpětné vazbě Má škola zaveden systém interních inovací nebo zlepšování? Jsou součástí tohoto systému i motivační pobídky k podávání návrhů na zlepšování a inovace? Obsahuje tento systém i možnost zaměstnanců podat zpětnou vazbu? Vedení diskuze o důvodech změn ve škole a s tím souvisejících očekávaných dopadech na žáky, zaměstnance a příslušné zainteresované strany Jak jsou zaměstnanci a zainteresované strany informováni o připravovaných změnách a o jejich důvodech? Je prováděn přezkum dostatečnosti a včasnosti této informovanosti? Je sledována zpětná vazba od zaměstnanců a zainteresovaných stran na provedené změny? Zhodnoťte, co vedení školy dělá pro motivování a podporu zaměstnanců ve škole a pro vedení příkladem. 11

Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Příklad 8. Vedení příkladem v souladu se stanovenými cíli a hodnotami, včetně osobního chování Jakým způsobem vystupují vedoucí zaměstnanci? Vedou příkladem? Uveďte konkrétní činy (např. včasné odevzdávání úkolů dle termínů, plnění slibů, účast na vzdělávání, dodržování pracovní doby). Řídí se vedení školy předpisy a zásadami, které samo schválilo? Podporování kultury vzájemné důvěry a respektu mezi vedením školy a zaměstnanci i žáky s proaktivními opatřeními proti jakékoliv diskriminaci Panuje ve škole atmosféra vzájemné důvěry a respektu? Je podporována, a jak? Mají zaměstnanci prostor pro vyjádření svých názorů? Má škola definována opatření proti diskriminaci? Pravidelné informování a projednávání klíčových záležitostí, týkajících se školy, se zaměstnanci, s rodiči nebo žákovskými strukturami (např. žákovský parlament) a radou školy Jsou na škole definovány jasné zásady a odpovědnosti za komunikaci uvnitř školy? Je nastaven systém předávání informací? Je vytvořen systém pro projednávání klíčových záležitostí se zaměstnanci? Podporování zaměstnanců a žáků při plnění jejich povinností, plánů a cílů přispívajících k dosažení cílů školy (např. závěry z hospitací, dotazníky spokojenosti pedagogů) Jsou stanoveny povinnosti, plány a cíle zaměstnanců? Jakým způsobem jsou zaměstnanci motivováni pro plnění svých povinností? Je zaveden systém hodnocení zaměstnanců? Poskytování zpětné vazby všem zaměstnancům a žákům ke zlepšení výkonnosti týmů i jednotlivců (žákům vyučující, vedení školy pedagogům a TH pracovníkům) Jsou vytvořeny podmínky pro zpětnou vazbu (např. v rámci hodnotících rozhovorů, v rámci analýz plnění úkolů a cílů jednotlivců)? Vyhodnocuje škola, zda poskytováním zpětné vazby dochází ke zlepšení výkonnosti? Podněcování, povzbuzování a posilování zaměstnanců a žáků (zde se jedná zejména o posilování odpovědnosti žáka za jeho vzdělávání se) prostřednictvím delegování pravomocí, odpovědností a kompetencí, včetně právní odpovědnosti Jsou vytvořeny podmínky pro delegování odpovědnosti a úkolů? Jak škola stimuluje a povzbuzuje své zaměstnance k ochotě nést i delegovat pravomoci, odpovědnosti a kompetence? Podněcování zaměstnanců a žáků k rozvíjení jejich kompetencí Podporuje škola kulturu učící se organizace? Má zaveden systém seznamování se s dobrými praxemi jiných škol? Jak podporuje rozvoj kompetencí zaměstnanců? Prokazování osobní ochoty vedení školy pozitivně přijímat návrhy/ doporučení od zaměstnanců a žáků tím, že jim poskytnou konstruktivní zpětnou vazbu Jakým způsobem je řešeno předkládání a posuzování návrhů, podnětů a připomínek zaměstnanců? Existuje ochota vedení tyto návrhy přijímat a řešit je? Jsou vytvořeny podmínky pro zpětnou vazbu (např. v rámci hodnotících rozhovorů, hodnocení nadřízeného podřízenými)? Jaké jsou metody pro získávání zpětné vazby na škole? 12

Příklad 9. Příklad 10. Subkritérium 4. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Příklad 8. Uznávání a oceňování úsilí týmů a jednotlivců Jaké formy oceňování na škole existují? Je vytvořen systém odměňování? Jsou uplatňovány i nepeněžní formy odměňování? Jsou vytvořeny motivační programy? Respektování a řešení individuálních potřeb a osobních situací zaměstnanců a žáků Jakým způsobem jsou na škole respektovány individuální potřeby a osobní situace zaměstnanců? Jsou vytvořeny podmínky pro řešení individuálních potřeb a osobních situací zaměstnanců (např. kolektivní smlouva, hodnotící rozhovory, schránky na podněty, možnost vystoupit se svým požadavkem na poradách)? Zhodnoťte, co vedení školy dělá pro řízení efektivních vztahů s politickými představiteli a dalšími zainteresovanými stranami Identifikování zainteresovaných stran, definování jejich hlavních stávajících a budoucích potřeb a sdílení těchto poznatků ve škole Má škola identifikovány zainteresované strany, jejich potřeby? Má systém zjišťování jejich potřeb? Jsou nějakým způsobem sdíleny poznatky o zainteresovaných stranách a jejich potřebách v rámci školy? Napomáhání při formulování veřejných politik týkajících se škol Jakým způsobem napomáhá škola při formulování veřejných politik týkajících se školy? Identifikování, začleňování a braní do úvahy veřejných politik ovlivňujících organizaci Jaké činnosti, které zahrnuje pojem veřejná politika, ovlivňují školu a jakým způsobem? Zabezpečování toho, aby záměry a cíle, týkající se výstupů a výsledků školy, byly v souladu s veřejnými politikami a nacházení shody s politickými představiteli v zajištění tomu odpovídajících zdrojů Jak jsou identifikované veřejné politiky zohledňovány při stanovování cílů a úkolů? Jak je zabezpečeno nacházení shody při zajišťování zdrojů pro realizaci veřejných politik? Zapojování i dalších zainteresovaných stran do rozvoje systému řízení ve škole Jakým způsobem jsou (politici) a zainteresované strany zapojovány do systému řízení školy (např. spolupráce při realizaci projektů, vzájemné zpětné vazby jako nástroj ukazatel kvality činnosti)? Udržování proaktivních a pravidelných vztahů s politickými představiteli moci výkonné i zákonodárné Jakými způsoby probíhá komunikace a spolupráce s politiky? Dochází k vyhodnocování jejich vztahů? Probíhají vztahy s radním odpovědným za školství u zřizovatele? Rozvíjení a udržování partnerství a kontaktů s důležitými zainteresovanými stranami (občané, nevládní organizace, zájmové skupiny a profesní sdružení, průmysl, další orgány veřejné moci atd.) Jaké formy partnerství a vazeb jsou uplatňovány? Jak je zajištěno jejich udržování a rozvoj? Podílení se na činnostech profesních sdružení, společenských organizací a zájmových skupin 13

Příklad 9. Příklad 10. Jakým způsobem se škola podílí na činnostech profesních a jiných sdružení, zájmových organizací a skupin? Poskytuje jim škola odbornou a metodickou pomoc? Budování a zvyšování obecného povědomí, dobré pověsti a uznání školy a jejích služeb Co škola dělá pro svou dobrou pověst? Jakým způsobem informuje škola o své činnosti (např. vydávání výroční zprávy, vlastní periodika, webové stránky)? Je zpracována mediální koncepce školy, včetně pravidel pro komunikaci se zástupci médií? Jsou pořádány tiskové konference? Je prezentována činnost školy na odborných seminářích, konferencích apod.? Jsou stanovena pravidla pro jednání a chování zaměstnanců se zástupci médií? Rozvíjení marketingu produktů a služeb zaměřených na zainteresované strany (např. vzdělávací nabídka, celoživotní vzdělávání, ale i ubytování, stravování apod.) Je v rámci školy vyjasněn pojem marketing školy? Jsou aktivně využívány marketingové nástroje, a jakým způsobem? Jakým způsobem škola sděluje marketingové záměry zainteresovaným stranám? Do jaké míry se promítají potřeby zainteresovaných stran do marketingu školy? Kritérium 2. Subkritérium 1. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Strategie a plánování Zhodnoťte, co škola dělá pro shromažďování informací o současných a budoucích potřebách zainteresovaných stran, jakož i relevantních informací pro řízení školy. Identifikování všech relevantních zainteresovaných stran a informování uvnitř školy, jaké relevantní zainteresované strany byly identifikovány Jaké má škola zainteresované strany? Jakým způsobem jsou identifikovány relevantní zainteresované strany? Jakým způsobem je o nich zajištěna informovanost uvnitř školy? Systematické shromažďování, analyzování a posuzování informací o zainteresovaných stranách, jejich potřebách, očekáváních a spokojenosti (zřizovatel, zaměstnavatelé, rodiče, vysoké školy, úřad práce) Jakým způsobem škola shromažďuje informace o jednotlivých zainteresovaných stranách? Jak škola zjišťuje jejich potřeby, očekávání a spokojenost? Jsou tyto informace analyzovány? Jakým způsobem škola pracuje s výsledky analýz? Pravidelné shromažďování, analyzování a přezkoumávání relevantních informací o důležitých změnách v politicko-právní, sociálněkulturní, environmentální a ekonomické oblasti, v technologickém a demografickém vývoji Má škola nastaven systém pro sledování změn? Jsou informace analyzovány z pohledu jejich zdroje, přesnosti, kvality? Jakým způsobem s nimi škola pracuje? Systematické shromažďování příslušných informací pro řízení školy, jako jsou údaje o její výkonnosti (výkazy, protokoly o zkouškách) 14

Příklad 5. Subkritérium 2. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Shromažďuje škola systematicky údaje o své výkonnosti? Analyzuje je a přijímá na základě těchto informací nějaká opatření? Systematické analyzování interních silných a slabých stránek organizace (např. identifikování úrovně naplňování TQM pomocí modelů CAF nebo EFQM), včetně hrozeb a příležitostí (např. SWOT analýza, řízení rizik) Jakým způsobem jsou analyzovány vnitřní silné stránky a příležitosti ke zlepšování školy? Je analýza prováděna systematicky a jsou její výsledky využity pro zlepšování? Zhodnoťte, co škola dělá pro rozvíjení strategie a plánování s přihlédnutím ke shromážděným informacím. Transformování poslání a vize do strategických (dlouhodobých a střednědobých) a operativních (konkrétních a krátkodobých) cílů a opatření Jsou poslání a vize přeneseny do cílů a činností školy? Pokud ano, jakým způsobem? Pokud ne, jak se s posláním a vizí pracuje? Jak jinak jsou naplňovány? Dochází ve škole k systematické analýze rizik z hlediska poslání a vize? Zapojování zainteresovaných stran do rozvíjení strategie a plánování pro vyvážené uspokojování jejich očekávání a potřeb. Např. nakolik škola plní funkci komunitního centra Jak se zainteresované strany zapojují do tvorby strategií, plánů a stanovování priorit? Jak jsou zjišťovány potřeby a očekávání zainteresovaných stran? Jsou tyto potřeby a očekávání vyhodnocovány a zapracovávány do strategie a plánování? Vyhodnocování stávajících úkolů z hlediska výstupů a výsledků (dosažené efekty ve společnosti) a kvality strategických a operativních plánů Jakým způsobem jsou vyhodnocovány aktuální úkoly? Jsou stanoveny ukazatele (termín, odpovědnost, náklady, rozpočet atd.) pro hodnocení úkolů? Jsou sledovány výstupy a dopady činnosti školy? Jsou úkoly vyhodnocovány z hlediska kvality strategických a operativních plánů, a jakým způsobem? Zajišťování dostupnosti zdrojů na rozvoj a aktualizaci strategie organizace Jakým způsobem jsou zabezpečovány zdroje? Vyvažování úkolů a zdrojů, dlouhodobých a krátkodobých požadavků od zainteresovaných stran. Naučit se říkat do tohoto úkolu nejdu, protože Posuzuje škola reálnost úkolů z hlediska zdrojů, dlouhodobých a krátkodobých vlivů a požadavků zainteresovaných stran? Nahodile nebo systémově? Jakým způsobem jsou přizpůsobovány úkoly zdrojům, vlivům, požadavkům? Jsou ve škole provázány úkoly s rozpočtem? Jak jsou administrativně řešeny požadavky zainteresovaných stran ve vztahu k realizaci strategických cílů a úkolů? Rozvíjení politiky společenské odpovědnosti organizace a její začlenění do strategie a plánování školy. Např. společenské, ekologické, benefity, volno na studium 15

Subkritérium 3. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Do jaké míry začleňuje škola princip společenské odpovědnosti do své strategie a plánování? Je k tomuto principu přihlíženo systematicky? Zhodnoťte, co škola dělá pro komunikování a uplatňování strategie a plánování v rámci celé školy a její pravidelné přezkoumávání. Uplatňování strategie a plánování nastavením priorit, určením časových rámců, vhodných procesů, projektů a organizační struktury Jakým způsobem jsou strategie a plány uplatňovány? Jsou strategie a plánování uplatňovány i z hlediska dopadů na jednotlivé procesy ve škole? Je strategie rozpracována do dílčích cílů a úkolů? Jsou cíle a úkoly definovány dle principů SMART? Je vytvořen funkční systém pro stanovování priorit na všech úrovních? Rozpracování strategických a operativních cílů školy do příslušných plánů a úkolů organizačních útvarů (součástí školy, metodických orgánů) a jednotlivých zaměstnanců Jak jsou rozpracovány strategie do konkrétních cílů a úkolů? Jak jsou zaměstnanci školy seznamováni se strategiemi a operativními cíli? Jsou zaměstnanci informováni o svém podílu na plnění strategických cílů? Jsou dílčí úkoly přiřazovány jednotlivým zaměstnancům školy? Jsou stanoveny odpovědnosti a kompetence plnění úkolů? Zpracování plánů a programů s cíli a výsledky pro každý organizační útvar a s indikátory určujícími požadovanou změnu (očekávané výsledky) Přihlíží se při tvorbě plánů ke stanoveným cílům? Je součástí zpracování plánů a programů stanovení indikátorů očekávaných výsledků? Efektivní komunikování s cílem šířit/sdělovat cíle, plány a úkoly uvnitř školy. Např. intranet Jak jsou nastaveny komunikační kanály pro sdělování cílů, plánů a úkolů uvnitř školy? Je nastaven přezkum jejich efektivnosti? Vývoj a uplatňování metod pro monitorování, měření, anebo pravidelné hodnocení výkonnosti školy na všech úrovních (odděleních, funkcích učitel, třída, ročník), které zajišťují implementaci strategie. Pozn.: výroční hodnocení 4x do roka, výroční zpráva Jakým způsobem škola měří a vyhodnocuje svoji výkonnost z hlediska naplňování strategických cílů? Jsou stanoveny ukazatele výkonnosti pro jednotlivé úrovně školy? Rozvoj a používání metod pro měření výkonnosti na všech úrovních, pokud jde o vztah mezi vstupy a výstupy (efektivnost) a mezi výstupy a výsledky (účelnost) Jaké metody používá škola pro měření své výkonnosti z hlediska efektivnosti a účelnosti? Jsou stanoveny ukazatele efektivnosti a účelnosti pro jednotlivé úrovně školy? Hodnocení potřeby měnit a zlepšovat strategie a metody plánování se zapojením zainteresovaných stran Do jaké míry a jakým způsobem mohou zainteresované strany vyjádřit potřebu změny nebo zlepšení strategie a metod plánování? Dochází k vyhodnocování jejich podnětů? 16

Subkritérium 4. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Zhodnoťte, co škola dělá pro plánování, uplatňování a přezkoumávání inovací a změn. Vytváření a rozvíjení nové kultury/prostředí pro inovace prostřednictvím vzdělávání, benchlearningu a zřizováním výukových laboratoří Jakým způsobem škola podporuje předkládání návrhů vedoucích k inovaci a modernizaci? Jakým způsobem mohou zaměstnanci předkládat své inovační návrhy a řešení? Je to systémově řešeno? Jak jsou zaměstnanci podporováni a oceňováni za předkládané návrhy na zlepšení? Je vytvořen systém pro shromažďování, vyhodnocování podnětů a požadavků, inovací? Je využíván systém vzdělávání, benchmarking a příklady dobrých praxí pro vytváření prostředí pro inovace a modernizace? Systematické sledování vnitřních indikátorů/hybných sil změny a vnějších požadavků na inovace a změny Má škola vytvořen systém pro sledování/zjišťování a vyhodnocování požadavků a podnětů na inovace a změny? Jakým způsobem je proces modernizace a inovace řízen v rámci školy? Projednávání plánované modernizace a inovace a jejich zavádění s příslušnými zainteresovanými stranami Jakým způsobem jsou zainteresované strany zapojovány do procesu modernizace a inovace? Jak jsou využívány podněty zainteresovaných stran? Vybudování efektivního systému pro řízení změn (např. projektový management, benchmarking a benchlearning, pilotní projekty, monitoring, zprávy o postupu, využívání PDCA cyklu) Je stanoven, uplatňován a rozvíjen systém řízení změn? Jakým způsobem jsou promítány změny ve škole? Jaké metody a nástroje jsou využívány pro řízení modernizace a inovace? Jsou sledovány a vyhodnocovány přínosy realizované modernizace a inovace? Zajišťování potřebných zdrojů k provedení plánovaných změn Jsou zajišťovány zdroje potřebné pro realizaci plánovaných změn? Jaký je postup při plánování změn v návaznosti na zdroje potřebné k jejich provedení? Je sledována účelnost a efektivnost vynaložených zdrojů ve vztahu k dosaženému efektu z realizované změny? Vyvažování přístupů k realizaci změn iniciovaných shora dolů a zdola nahoru Vyhodnocuje škola, kdo a jak inicioval změny? Dbá škola na vyváženost jednotlivých přístupů, vyhodnocuje ji? Přijímá opatření k vyváženosti směru iniciace? Podpora využívání nástrojů e-školy s cílem zvýšit efektivnost poskytovaných služeb a zvýšit transparentnost a interakci mezi školou a zákazníky Jak škola využívá elektronické nástroje ke zvýšení efektivnosti a účelnosti služeb a transparentnosti svých činností? 17

Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Příklad 8. Subkritérium 2. Příklad 1. Příklad 2. Podporování kultury organizace zaměřené na výkonnost (např. zavedením transparentních pravidel pro odměňování/oceňování zaměstnanců na základě dosahovaných individuálních a týmových výsledků). Je měřena výkonnost zaměstnanců? Jakým způsobem? Jakým způsobem jsou oceňovány individuální výsledky zaměstnanců? Jsou stanovena pravidla pro oceňování týmových výsledků? Využívání kompetenčních profilů, náplní práce a popisů funkcí u zaměstnanců i vedoucích pro a) jejich nábor a b) jejich osobní rozvojové plány. Má škola zpracovány kompetenční profily? Jak často jsou kompetenční profily vyhodnocovány a aktualizovány? Jakým způsobem využívá škola pracovní náplně a popisy funkcí při přijímání zaměstnanců? Mají zaměstnanci školy osobní rozvojové plány? Jsou kompetenční profily, náplně práce a popisy funkcí využívány pro osobní rozvojové plány? Věnování zvláštní pozornosti lidským zdrojům potřebným pro rozvoj a provoz e-školy a internetových služeb (např. poskytováním nezbytných školení a vytvářením vhodného zázemí). Posuzuje škola dostatečnost a kompetence lidských zdrojů pro rozvoj a provoz e-školy a e-služeb? Věnuje škola vyšší pozornost lidským zdrojům zajišťujícím rozvoj a provoz e-školy a e-služeb? Uplatňování rovného přístupu, rovných příležitostí a nediskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, věku, rasy a náboženství při náboru a kariérním rozvoji zaměstnanců. Jaké vytváří škola předpoklady pro zabezpečení rovných příležitostí v rámci přijímání zaměstnanců a jejich kariérního rozvoje? Vytváří škola podmínky pro zaměstnávání potenciálně diskriminovaných osob? Má škola stanovena antidiskriminační pravidla? Zhodnoťte, co škola dělá pro zjišťování, rozvíjení a využívání kompetencí zaměstnanců a slaďování cílů jednotlivců s cíli školy Zjišťování aktuálních kompetencí na úrovních jednotlivců i celé organizace z hlediska znalostí, dovedností a postojů a jejich systematické porovnávání s potřebami školy. Jsou zjišťovány kompetence zaměstnanců? Jsou posuzovány kompetence zaměstnanců z pohledu potřeb školy? Projednávání, stanovování a sdělování strategie pro rozvoj kompetencí. 19

Kritérium 3. Subkritérium 1. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Zaměstnanci Zhodnoťte, co škola dělá pro transparentní plánování, řízení a zlepšování lidských zdrojů s ohledem na strategii a plánování Pravidelné analyzování současných i budoucích potřeb lidských zdrojů, s přihlédnutím k potřebám a očekáváním zainteresovaným stran a ke strategii školy. Analyzuje škola potřebu lidských zdrojů? V pravidelných intervalech? Je vytvořen systém zjišťování potřeb a očekávání zainteresovaných stran ve vztahu k lidským zdrojům školy? Je uvedená analýza prováděna s ohledem na potřeby a očekávání zainteresovaných stran a s ohledem na naplňování strategie školy? Rozvíjení a uplatňování politiky pro řízení lidských zdrojů založené na strategii a plánování, s ohledem na kompetence nezbytné pro budoucnost, stejně jako na sociální faktory (např. studijní volno, rovné příležitosti, genderová a kulturní rozmanitost, zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Je zpracována koncepce/metodika řízení lidských zdrojů? Je koncepce řízení lidských zdrojů v souladu se strategií a plánováním školy? Dochází k aktualizaci koncepce řízení lidských zdrojů v závislosti na změně strategie a plánování? Jak koncepce řízení lidských zdrojů zohledňuje kompetence zaměstnanců nezbytné pro jejich pracovní aktivity v budoucnu? Jak koncepce řízení lidských zdrojů zohledňuje výše uvedené sociální faktory? Zajišťování kvalifikovaných lidských zdrojů (nábor, rozmísťování a rozvoj) a souladu mezi pravomocemi a odpovědnostmi pro naplňování poslání školy. Je nastaven systém přijímání nových zaměstnanců s ohledem na potřebu zajištění jejich kvalifikace, adaptace a dalšího rozvoje? Jsou jasně stanoveny pravomoci a odpovědnosti ve vazbě na naplňování poslání školy? Jakým způsobem jsou řešeny vzniklé nejasnosti? Je využíváno v souvislosti se stanovením pravomocí a odpovědností zpětné vazby? Rozvíjení a uplatňování jasné politiky zahrnující objektivní kritéria pro nábor, podporu, platy, odměňování a přidělování funkcí. (vnitřní předpis k odměňování, stanovení předpokladů pro ZŘŠ, VP, MP, PMO, UU včetně požadavků na kvalifikaci THP) Jakým způsobem má škola stanovena kritéria pro přijímání zaměstnanců? Je řešen v rámci koncepce kariérní růst? Jakým způsobem je nastaven platový systém včetně kritérií? Má škola zpracován vnitřní platový předpis? Jsou stanovena kritéria pro jmenování zaměstnanců do vedoucích funkcí? 18

Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Jakým způsobem jsou stanovovány budoucí potřebné kompetence v rámci školy? Má škola stanovenu strategii pro rozvoj kompetencí svých zaměstnanců? Jakým způsobem je strategie projednávána a sdělována? Jak je nastaven systém vzdělávání ve škole? Jak je sestavován plán vzdělávání? Jakým způsobem škola analyzuje potřeby vzdělávání? Je získávána zpětná vazba od zaměstnanců ve věci jejich vzdělávání a profesního růstu? Rozpracování, schvalování a přezkoumávání plánů vzdělávání a osobního rozvoje pro všechny zaměstnance a/nebo týmy dle přijaté strategie, s přihlédnutím k možnosti vzdělávání a osobního rozvoje zaměstnanců, kteří mají částečné pracovní úvazky, stejně jako zaměstnanců na mateřské a rodičovské dovolené. Plány osobního rozvoje mohou být součástí hodnotících pohovorů se zaměstnanci, které mohou poskytnout vzájemnou zpětnou vazbu a sladit vzájemná očekávání. Jsou plány vzdělávání a plány osobního rozvoje odvozovány od strategie školy? Jsou plány vzdělávání a plány osobního rozvoje připravovány i pro zaměstnance s částečným pracovním úvazkem, zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené? Jsou plány vzdělávání a plány osobního rozvoje vyhodnocovány, např. v rámci hodnotících pohovorů? Rozvíjení manažerských dovedností, stejně tak jako schopností řízení vztahů se zaměstnanci, zákazníky a partnery. Např. funkční studium - ZŘŠ, učitelé Jakým způsobem jsou rozvíjeny manažerské dovednosti? Jakým způsobem jsou rozvíjeny schopnosti nutné pro řízení vztahů se zaměstnanci, se zákazníky a s partnery? Vedení (zapracování) a podporování nových zaměstnanců (např. prostřednictvím mentoringu, koučinku a individuálního poradenství). Např. uvádějící učitelé Je stanoven postup při nástupu nového zaměstnance? Obsahuje tento postup způsob zapracování nového zaměstnance a jeho podpory? Jak probíhá na škole adaptační proces? Podporování vnitřní a vnější mobility zaměstnanců. Probíhá na škole mobilita zaměstnanců např. v rámci školy, mezi školami, mezi partnery projektů, v rámci benchmarkingu? Dochází ve škole k rotaci zaměstnanců? Je využívaná forma výměnných stáží? Rozvíjení a podporování moderních vzdělávacích metod (např. využívání multimedií, e-learningu, sociálních sítí, vzdělávání na pracovišti). 20

Příklad 8. Příklad 9. Příklad 10. Subkritérium 3. Příklad 1. Příklad 2. Jsou vytvořeny podmínky pro zavádění moderních metod vzdělávání, včetně zajištění potřebných zdrojů? Je na škole využívána e-learningová forma vzdělávání? Plánování vzdělávacích aktivit a rozvíjení komunikačních dovedností v oblasti rizik, střetu zájmů, řízení rozmanitosti. Např. způsob oznamování slabých studijních výsledků žáka jeho rodičům, projednávání nevhodného chování, prezentace vzdělávací nabídky školy; Střet zájmů děti učitelů ve škole, příbuzní ve škole, apod. Jsou identifikovány rizikové situace a zaměstnanci, kterých se tyto situace mohou týkat? Zařazuje škola do plánů vzdělávání také vzdělávání na rozvoj komunikačních dovedností? Je vytvořena metodika měření spokojenosti klientů školy s jednáním zaměstnanců a jsou následně po vyhodnocení přijímána opatření v oblasti vzdělávání? Hodnocení dopadů vzdělávání a rozvojových programů na pracovišti a zpřístupnění obsahů kurzů dalším kolegům ve vztahu k nákladům na tyto činnosti (stanovených jejich monitorováním a cost/benefit analýzou). Je vytvořen systém hodnocení vzdělávacích akcí? Dochází pravidelně k vyhodnocení efektivity vynaložených nákladů na vzdělávání? Je hodnocena účelnost jednotlivých forem vzdělávání? Zabezpečuje škola sdílení obsahů kurzů ostatním zaměstnancům, například interním školením nebo zpřístupněním učebních materiálů z kurzu? Přezkoumávání potřebnosti podporovat ženy v kariérním růstu a v souladu s tím rozvíjet jejich kariérní plány. Jsou ženy podporovány v kariérním růstu? Jakým způsobem? Zhodnoťte, co škola dělá pro zapojování zaměstnanců rozvíjením otevřeného dialogu, udělováním pravomocí a podporováním jejich celkové spokojenosti Podporování kultury otevřené komunikace a dialogu a povzbuzování týmové práce. Jsou nastavena pravidla interní komunikace ve škole? Jak je zajištěna zpětná vazba od zaměstnanců o úrovni komunikace ve škole? Jakým způsobem je podporována otevřená komunikace zaměstnanců s vedoucími pracovníky a naopak? Jsou stanovena pravidla pro týmovou práci? Aktivní vytváření prostředí pro získávání nápadů a návrhů ze strany zaměstnanců a vytváření vhodných nástrojů (např. schémata návrhů, pracovní skupiny, brainstorming). Je vytvořen na škole systém pro podávání návrhů na zlepšování od zaměstnanců? Jsou dobré náměty a návrhy oceňovány a implementovány do chodu školy? 21

Příklad 3. Příklad 4. Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Příklad 8. Zapojování zaměstnanců a jejich zástupců (např. odborů, pokud ve škole působí) do tvorby plánů, strategií, cílů, navrhování procesů a do identifikace a realizace zlepšovacích aktivit. Jakým způsobem dochází k zapojování zaměstnanců do tvorby plánů a strategií, směrnic, procesů? Jakým způsobem jsou zaměstnanci zapojeni do procesu zlepšování? Nalézání dohody/shody mezi vedením a zaměstnanci při stanovování cílů, včetně způsobů jak měřit jejich dosažení. Je součástí stanovování cílů diskuse manažerů se zaměstnanci s cílem nalezení shody? Je součástí rozhodování o způsobu měření stanovených cílů diskuse manažerů se zaměstnanci s cílem nalezení shody? Pravidelné provádění průzkumů a analýz názorů zaměstnanců, publikování a poskytování zpětné vazby o jejich výsledcích/ shrnutích/interpretacích/krocích ke zlepšení. Jsou na škole stanovena pravidla ke zjišťování názorů zaměstnanců? Jsou zjištěné názory zaměstnanců analyzovány? Jsou přijímána opatření na základě výsledků těchto analýz? Jsou výsledky analýz a přijatá opatření se zaměstnanci projednávány a následně zveřejňovány? Umožňovat, aby zaměstnanci měli příležitost poskytovat zpětnou vazbu svým přímým nadřízeným (pedagogická a odborná stránka vzdělávacího procesu) o kvalitě jejich řízení. Podporuje škola zaměstnance v předávání zpětné vazby nadřízeným pracovníkům? Jakým způsobem poskytují zaměstnanci zpětnou vazbu? Zajišťování vhodných pracovních podmínek v celé organizaci, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jakým způsobem jsou zabezpečovány vhodné pracovní podmínky zaměstnanců? Jak škola pečuje o zdraví svých zaměstnanců? Realizuje nějaké nadstandardní výhody? Je na škole systémově upravena problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Zajišťování podmínek pro vyvážený pracovní a soukromý život zaměstnanců (např. možnost přizpůsobit si pracovní dobu), jakož i věnování pozornosti zaměstnancům na částečném úvazku nebo na mateřské či rodičovské dovolené tak, aby byli informováni o dění ve škole. Je na škole přijata sociální politika řešící pracovní a osobní podmínky zaměstnanců? Je vytvořen sociální fond? Je možné přizpůsobit individuální pracovní dobu případným oprávněným požadavkům jednotlivých zaměstnanců? Je zavedena pružná pracovní doba? Jsou nějakým způsobem zaměstnanci na částečném úvazku nebo na mateřské či rodičovské dovolené informováni o záležitostech školy? Jsou nějakým způsobem připravováni zaměstnanci na rodičovské dovolené na svůj návrat do zaměstnání? 22

Příklad 9. Příklad 10. Věnování zvláštní pozornosti potřebám sociálně znevýhodněných zaměstnanců (samoživitelé) a osobám se zdravotním postižením. Vytváří škola těmto zaměstnancům specifické pracovní podmínky? Využívání programů či metod pro odměňování zaměstnanců nefinančním způsobem (např. plánování a vyhodnocování zaměstnaneckých benefitů, podporování sociálních, kulturních a sportovních aktivit zaměřených na zdraví a celkovou spokojenost zaměstnanců). Využívá škola pro ocenění zaměstnanců nefinanční benefity? Jak a kde jsou stanoveny? Jakým způsobem podporuje škola volnočasové aktivity zaměstnanců? Zjišťuje škola spokojenost zaměstnanců s poskytovanými benefity? Kritérium 4. Subkritérium 1. Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 4. Partnerství a zdroje Zhodnoťte, co škola dělá pro rozvíjení a řízení partnerství s relevantními organizacemi Identifikování klíčových partnerů z privátní, neziskové i veřejné sféry a charakteru vztahů (např. odběratel poskytovatel, dodavatel, spolutvůrce, doplňkový/náhradní poskytovatel produktu, vlastník, zřizovatel). Má škola zpracovanou databázi klíčových partnerů pro jednotlivé oblasti působení? Člení škola identifikované klíčové partnery podle charakteru vztahů? Je ve škole identifikováno, s kým má škola uzavřeny partnerské smlouvy nebo partnerství ošetřeno jiným způsobem. Uzavírání a zajištění správy vhodných smluv o partnerství, které berou do úvahy různé aspekty společenské odpovědnosti, jako jsou socio-ekonomické a environmentální dopady poskytovaných produktů a služeb. Je ve škole vytvořen systém pro řízení partnerství? Jsou s klíčovými partnery uzavírány odpovídající smlouvy či dohody? Jakým způsobem je řešena správa uzavíraných smluv či dohod? Jak škola dokládá tzv. nesmluvní vztahy (např. vítání občánků, seniorské domy, apod.)? Podněcování a organizování cíleně zaměřených partnerství, rozvoj a realizace společných projektů s dalšími organizacemi, které patří do stejného sektorového řetězce a různých institucionálních úrovní. Jsou některé konkrétní úkoly školy řešeny prostřednictvím partnerství? Účastní se škola projektů s jinými organizacemi, např. projektů financovaných ze strukturálních fondů? Jak jsou stanoveny odpovědnosti za přípravu smluv s partnery? Pravidelné monitorování a vyhodnocování partnerství a jejich výsledků. 23

Příklad 5. Příklad 6. Příklad 7. Příklad 8. Příklad 9. Subkritérium 2. Příklad 1. Příklad 2. Je nějakým způsobem nastaveno hodnocení partnerství a jeho úspěšnosti? Je systémově upravena oblast kontroly dodržování dohodnutých aktivit v rámci partnerství? Identifikování potřeby uzavírat dlouhodobá partnerství veřejného a privátního sektoru a rozvíjet je tam, kde je to vhodné. Zjišťuje škola potřebu uzavírání partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP)? Jsou některé konkrétní úkoly školy řešeny prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP)? Definování odpovědností každého partnera při realizaci partnerství, včetně jejich kontroly, hodnocení a přezkoumávání a zvyšování úrovně organizace využíváním možností výměny zaměstnanců mezi partnery. Jsou v rámci partnerství definovány odpovědnosti jednotlivých partnerů? Je plnění odpovědností jednotlivých partnerů kontrolováno? Hodnoceno? Přezkoumáváno? Zvyšování úrovně školy využíváním možností výměny zaměstnanců mezi partnery. Umožňuje škola rotaci zaměstnanců v rámci partnerství? Jsou stanovena pravidla pro rotaci zaměstnanců? Výměna "dobré praxe" s partnery a použití benchlearningu a/nebo benchmarkingu. Jsou v rámci partnerství sledovány tzv. dobré praxe? Je škola zapojena do benchlearningového/benchmarkingového projektu? Vybírání společensky odpovědných poskytovatelů (dodavatelů) v souvislosti s veřejnými zakázkami. Vyhlašuje škola výběrová řízení na dodavatele se zahrnutím kritérií na výběr společensky odpovědného dodavatele? Zhodnoťte, co škola dělá pro rozvíjení a uplatňování partnerství se zákazníky Zajišťování aktivní informační politiky (např. o tom, jak škola funguje, o kompetencích, o struktuře a procesech). Jakými způsoby škola poskytuje informace o svých činnostech? Jsou formy předávání informací přizpůsobovány potřebám jejich adresátů? Je definována odpovědnost za systém informování? Aktivní povzbuzování potřeby zákazníků spolupracovat se školou, vyjadřovat své potřeby a požadavky a podporování partnerství. 24