Zavádění politik energetické účinnosti v členských státech EU Finanční podpora*:
Informace o publikaci Tato tiskovina byla vytvořena v rámci projektu Energy-Efficiency-Watch Koordinátor projektu EUFORES a.i.s.b.l. European Forum for Renewable Energy Sources Renewable Energy House Rue d Arlon 63 65 B-1040 Brusel, Belgie Dr. Jan Geiss Lucia Bezáková Vypracováno na základě šetření a podrobné analýzy jednotlivých národních akčních plánů pro energetickou účinnost (NEEAP) a dále na základě průzkumu názorů expertů na energetickou účinnost a rozhovorů s nimi Wuppertal Institute GmbH Dr. Ralf Schüle Thomas Madry Vera Aydin Jonas Fischer Jan Kaselofsky Thorsten Koska Carolin Schäfer-Sparenberg Lena Tholen Ecofys Germany GmbH Daniel Becker Nikolas Bader Doris Johnsen Con la colaboración de: Dále přispěli Christiane Egger (O.Ö. Energiesparverband) Reinhold Priewasser (Universita Linec) Michaela Kloiber (Universita Linec) Lucia Bezáková (EUFORES) Nils Borg (eceee) Dominique Bourges (FEDARENE) Peter Schilken (Energy Cities) Brusel, Wuppertal, Kolín nad Rýnem, Berlín a Linec, únor 2013 *Za obsah této publikace nesou odpovědnost výlučně její autoři a nemusí se v něm projevovat názory Evropské unie. EACI ani Evropská komise neodpovídají za případné využití informací zde uvedených. Zdroj na straně 1: creativ collection/ccvision Grafika: www.digitale-gestaltung.de 2
Úvod Význam energetické účinnosti si řada Evropanů dosud plně neuvědomuje. Přitom lze díky ní spolu s energií z obnovitelných zdrojů řešit hned tři klíčová strategická témata najednou jsou to ochrana klimatu, energetická bezpečnost a možnosti předního postavení evropského průmyslu v oblasti techniky. Claude Turmes předseda EUFORES poslanec Evropského parlamentu Hlavními prvky evropské strategie pro 21. století jsou poznatky, inovace a trvalá udržitelnost. EU je v tomto ohledu rozhodnuta budovat Evropu schopnou účinně hospodařit se svým bohatstvím, s vyšším využíváním zdrojů obnovitelné energie, modernizovaným sektorem dopravy, energeticky úspornými budovami a výrobky a technikou šetrnou k životnímu prostředí. V dokumentu nazvaném Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění určila Evropská komise jasnou úlohu sektoru obnovitelných zdrojů energie. Komise odhaduje, že při dosažení dvacetiprocentního podílu energie z těchto zdrojů do roku 2020 dojde k vytvoření asi 600 000 nových pracovních míst a spolu s dosažením stejné hodnoty pro energetickou účinnost pak toto číslo vzroste na více než 1 milión. Fiona Hall místopředsedkyně EUFORES poslankyně Evropského parlamentu Projekt s názvem Energy-Efficiency-Watch vznikl s cílem podpořit proces zavádění směrnice o energetických službách, jež od členských států EU požaduje předložení národních akčních plánů energetické účinnosti. Jednalo se o první krok směrem k navazujícím souhrnům koncepčních opatření v oblasti energetické účinnosti v členských zemích unie. Nedostatkem výše uvedené směrnice samotné však byly některé zřejmé strukturální trhliny, např. neexistence obecné metody výpočtu či způsobů vykazování a také zde chyběl ambiciózní cíl v oblasti úspory energie. V roce 2012 byla proto přijata další směrnice, směrnice o energetické účinnosti, která před členské státy klade závazná opatření. Projekt Energy-Efficiency-Watch sledoval postup realizace prvních dvou plánů opatření vydaných členskými zeměmi. Díky tomu byly prostřednictvím průzkumů a zevrubné analýzy shromážděny důležité názory trhu na zavádění politik energetické účinnosti. Anni Podimata místopředsedkyně EUFORES a Evropského parlamentu Nyní je vhodné, abychom se zamysleli nad poučením ze zavádění směrnice o energetických službách a použili je při zavádění nové směrnice o energetické účinnosti. 3
O projektu Energy-Efficiency-Watch Projekt Energy-Efficiency-Watch (EEW) je realizován v období září 2010 až srpen 2013 a jeho cílem je usnadnění zavádění směrnice o energetických službách a směrnice o energetické účinnosti. Projekt má tři hlavní prvky: aktivace základních sítí, tj. poslanci vnitrostátních parlamentů i Evropského parlamentu, úředníci veřejné správy, regionální a místní sítě, starostové obcí a měst, experti, sdružení, podniková sféra a další, a konzultace s nimi, získávání informací prostřednictvím průzkumů, dotazníků a prověřování stávajících přístupů, šíření výstupů (tj. mediální informovanost, konference a publikace). Dosažení těchto cílů se společně snaží napomáhat několik subjektů působících v různých prostředích od organizace sítí (EUFORES, eceee, Fedarene, Energy Cities) přes aplikovaný výzkum (Wuppertal Institute, Ecofys) až po zavádění politik (Upper Austrian Energy Agency). Hlavními nosnými články projektu jsou posouzení druhých národních akčních plánů energetické účinnosti (dodaných v roce 2011), expertní průzkum a podrobné rozhovory s experty z každého členského státu EU. Cílem těchto opatření je zdůraznit přednosti a nedostatky aktuálních národních politik energetické účinnosti, zjistit hluchá místa v těchto dokumentech a při jejich implementaci a objevit možnosti dalšího jednání. Další informace o projektu a jeho cílech, ale i o všech, kdo jsou do něho zapojeni, najdete na webových stránkách EEW (www.energy-efficiency-watch.org). V této publikaci se lze seznámit s výsledky dvou hlavních aktivit projektu: Podrobná prověrka národních akčních plánů energetické účinnosti (NEEAP) Odborníci z institucí Ecofys a Wuppertal Institute analyzovali celkový rámec řízení v oblasti energetické účinnosti v jednotlivých členských státech i tamní politiky pro různá odvětví (veřejný sektor, doprava, stavby, spotřebiče, podniky a terciární sféra) a porovnávali kvalitu jednotlivých vnitrostátních balíčků politických opatření s tzv. optimálním balíčkem politických opatření vycházejícím z příkladů správné praxe pro jednotlivé oblasti. Expertní průzkum v rámci projektu Energy-Efficiency- -Watch Kvantitativní průzkum v průběhu roku 2011 (vyplněno 655 dotazníků) a od dubna do září 2012 podrobné rozhovory s nejméně 3 experty z každého členského státu. 4
Zdroj: PhotoDisc řešení mnoha problémů najednou Energetická účinnost je velkolepou příležitostí, jak se postavit hned k mnoha hlavním evropským potížím 21. století najednou. Energetická účinnost je způsob, jak: zmírnit změnu klimatu, umožnit bezpečnou dodávku energie a nespoléhat se na dovoz fosilních paliv, udržet náklady na energii v domácnostech a v podnikové sféře na uzdě, získat vývozem technologií energetické účinnosti postavení dodavatele do celého světa. Díky technickým variantám a změně chování je do roku 2020 možno podstatně snížit primární i koncovou poptávku po energii. Podle kalkulace Fraunhofer ISI je možné snížit do roku 2050 primární i koncovou poptávku po energii o 67 procent. Tato instituce dále odhaduje, že tento potenciál se z 92 procent chová úsporně i s ohledem na náklady, tedy zohledňuje náklady na životní cyklus, a že téměř každá varianta energetické účinnosti šetří více, než kolik za ni zaplatíme. Podle závěrů této studie dosáhne dle propočtu z roku 2005 finanční hodnota celkových možných úspor v roce 2050 více než 500 miliard EUR. Možnost úspor energie v jednotlivých odvětvích díky energetické účinnosti. Zdroj: Fraunhofer-ISI (2012) Příspěvek opatření v oblasti energetické účinnosti k ochraně klimatu v rámci Evropské unie do roku 2050 Mtoe primární energie Úspory z konverze Potenciál úspor DO Potenciál úspor PR Potenciál úspor TS Potenciál úspor DOM Doprava Průmysl Terciární sféra Domácnosti 5
Zdroj: Rainer Sturm/pixelio.de tudy se nikomu moc nechce V roce 2012 byla Evropským parlamentem a Radou přijata směrnice o energetické účinnosti (EED, 2012/27/EU). Tento předpis představuje jako změna směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (ESD, 2006/32/ES), jejíž účinnost nastala v květnu 2006, krok vpřed na cestě k další regulaci a koordinaci aktivit členů EU v oblasti energetické účinnosti. Směrnice stanoví právně závazná opatření a vymezuje tím konkrétní podmínky pro různá odvětví spotřeby energie, vyžadující od jednotlivých členů mimo jiné: stanovit dlouhodobou strategii renovace fondu budov, modernizovat počínaje rokem 2014 každoročně 3 % celkové podlahové plochy veškerých veřejných budov vlastněných státem, zavést opatření pro ekologizaci veřejných zakázek, ustanovit systém povinného zvyšování energetické účinnosti, zvýšit využívání inteligentních měřičů. Dokonce i v případě úspěšného zavedení této směrnice dle původního záměru existuje riziko, že Evropská unie svého cíle v energetické účinnosti do roku 2020 nedosáhne. Není jisté ani úplné zavedení směrnice. Analýzou plánů NEEAP a souvisejícím průzkumem se totiž zjistilo, že v zavádění se často vyskytuje řada hluchých míst. Tím se znovu potvrzuje, že potřebujeme změnu myšlení: energetická účinnost je příležitost, ale často je žel vnímána jako břemeno. Důsledkem tohoto přístupu je malá snaha ze strany politiků a řadu prázdných míst v politice energetické účinnosti je nadále ještě třeba zaplnit, přičemž to, co se povede, je žalostně málo v porovnání s možnostmi. Na závěr však něco pozitivního: to současně znamená mnoho příležitostí pro politiku energetické účinnosti. Navíc přístupy, které najdeme v národních plánech, jsou mnohdy velmi slibné. Ve směrnici ESD je obsažen požadavek, aby členské státy vypracovaly svoje národní akční plány energetické účinnosti (NEEAP) a jejich prostřednictvím vykazovaly postup při zavádění politik energetické účinnosti a odhadované účinky těchto politik. Každý členský stát měl povinnost dodat svůj druhý plán NEEAP do června 2011 a na základě analýzy obsahu těchto dokumentů v rámci projektu Energy-Efficiency-Watch se objevily obavy. Přesto, že směrnice EED zcela jistě představuje krok vpřed, výsledky zjištěné v rámci projektu ukazují, že politikám v současnosti realizovaným chybí k dostatečnosti ještě mnohé. 6
Balíčky politických opatření pro cílové spotřebitele Balíčky politických opatření pro dodavatele energetických služeb a opatření Informace, např. informační kampaně, značení, certifikace a audit Poradenství a konzultace např. vstupní poradenství pro stavebníky Osvětová činnost a zajištění kvality Tržní nástroje a služby (např. uzavírání smluv o energetické náročnosti) Podpora a financování Dotace na modernizaci staveb, investice do účinných technologií Regulace např. energetické normy pro stavby a spotřebiče Sítě a dobrovolné závazky Schémata zajištění financování a infrastruktury pro zavádění (fondy, systémy povinného zvyšování en. nár.) Institucionální opatření např. energetické agentury Prvky při navrhování optimálního balíčku politik navrhování balíčků politických opatření pro jednotlivá odvětví Velký podíl z možností zvyšování energetické účinnosti má charakter ekonomický. Realizaci však přesto brání překážky, jež před energetickou účinností stojí. Hlavními příklady jsou: nedostatečná motivace a přístup k informacím (získávání informací o energeticky nejúčinnějších řešeních je nákladné a faktor energetické účinnosti je pouze jedním z těch, jež rozhodují o pořízení), finanční omezení (kapitál pro investování do energetické účinnosti může být pro některé investory zřídka dosažitelný nebo nákladný), rozdělená motivace (příjemce investice do energetické účinnosti nemusí být současně i investorem), averze k riziku (doba návratnosti investice do energetické účinnosti je občas příliš dlouhá a je tak předmětem velké nejistoty na straně možného investora). Výzkumem se prokázalo, že politika energetické účinnosti je nejefektivnější při kombinaci různých typů nástrojů politik do komplexního odvětvového balíčku politických opatření. Například v odvětví stavebnictví by se takovýto program měl zaměřit na cílové spotřebitele a osoby s multiplikačním efektem, soukromé domácnosti a institucionální investory. Na obrázku uvedeném výše jsou uvedeny prvky těchto balíčků politických opatření, jež musí fungovat společně s cílem řešit všechny výše zmíněné překážky. Rozlišujeme dva vzájemně se doplňující balíčky politických opatření: I. Balíčky politických opatření zaměřené na cílové spotřebitele energie s cílem informovanosti o možnostech energetické účinnosti, poradenství, poskytování finanční podpory a stanovení podmínek regulace II. Balíčky politických opatření zaměřené na stranu nabídky, např. informovanost techniků, architektů a řemeslníků, zavádění tržních nástrojů typu program bílých certifikátů, stanovování rámcových podmínek pro energetické služby, zajištění financování a napomáhání vytváření sítí. Tato opatření doplní instituce zabývající se koordinováním politik a propagací energetické účinnosti (např. energetické agentury). Tato brožura i 27 zpráv o jednotlivých zemích rovněž vytvořených v rámci EEW skýtá mnoho rad, jak navrhovat vhodná opatření. Zákonodárci nyní mají možnost využít námi provedeného posouzení politiky svého příslušného členského státu v oblasti energetické účinnosti a čerpat z tohoto dokumentu při zlepšování souhrnu opatření pro svou vlastní zemi doplněním některého z těch, které zde uvádíme, nebo jeho uzpůsobením. 7
Zdroj: Katharina Wieland Müller /pixelio.de zastřešující rámec řízení Je nutné, aby se odvětvové politiky integrovaly do zastřešujícího rámce řízení a tím se pomohl zesílit jejich dopad. Takovýto ideální rámec sestává z následujících prvků: energetické agentury, jejichž úkolem je iniciovat a koordinovat aktivity a opatření, jakož i role prostředníka, systém povinného zvyšování energetické účinnosti či program bílých certifikátů ukládající provozovatelům sítí povinnost splnit určitý cíl z hlediska úspor energie, nadace nebo fondy zaměřené na energetickou účinnost a poskytující finanční podporu nezbytnou pro investice v tomto směru, příznivé rámcové podmínky pro energetické služby; energetickými službami se usnadňují investice do energetické účinnosti: počáteční investiční náklady jsou totiž hrazeny třetí osobou a splácí se z finanční hodnoty úspory energie, proces založený na participaci, díky němuž je možno zohlednit i postavení jednotlivých aktérů. Výsledky expertního průzkumu: Výsledek posouzení celkového úsilí různých členských států při zlepšování své politiky energetické účinnosti, o který jsme žádali, je značně proměnlivý. Za nejsnaživější jsou považovány tyto tři členské státy: Dánsko, Lucembursko a Finsko. Bez ohledu na výchozí úroveň obdrželi odborníci rovněž dotaz, které země učinily v posledních třech letech největší pokrok. Uváděli Estonsko, Finsko a Maltu. Příklad správné praxe: Dánsko S cílem dosáhnout svých ambiciózních cílů týkajících se energetické účinnosti stanovilo Dánsko několik centrálních opatření. Hlavním aktérem koordinace a provádění dánské politiky energetické účinnosti je Dánská energetická agentura. Proto jí také byly svěřeny významné kompetence. Energetické společnosti v této zemi mají za povinnost přispět svým dílem k dosažení cílů energetické účinnosti. Kromě toho je tu nadace pro úsporu energie Center for Energibesparelser poskytující státní podporu energetické účinnosti v domácnostech, ve veřejném sektoru i v podnikové sféře. Tato opatření doplňuje například vyšší zdanění fosilních zdrojů energie. 8
Plán postupu Dlouhodobé cíle a strategie (2050) Koordinace a financování Energetické agentury Energetické služby Horizontální opatření Nosné pilíře optimálního zastřešujícího správního rámce zastřešující rámec řízení Příklad správné praxe: Francie Z hlediska řešení zastřešujícího rámce řízení lze Francii rozhodně nazvat příkladem dobré praxe. Ve spolupráci se sociálními aktéry, jako jsou např. nevládní organizace, zaměstnavatelé a odbory, ale i obce, zde došlo k vypracování dlouhodobé strategie a tím k zajištění uznání cílů v rámci celého spektra společnosti. Francouzská státní energetická agentura ADEME má důležitou úlohu při koordinaci a podpoře opatření ke zlepšení energetické účinnosti. Francie zavedla v roce 2005 mechanismus certifikace energetické účinnosti (EEC). Ten zavazuje dodavatele energie k dosahování energetických úspor. Prosazuje se využívání smluv o energetické výkonnosti. Podle této smlouvy se od dodavatele energetických služeb vyžaduje dosahování úspor energie a je za to placen finanční hodnotou těchto úspor. Doplněním těchto zásad jsou horizontální opatření typu financování výzkumu a vývoje nových energetických technologií. Kromě výpočtu energetických úspor ve směru shora dolů vyvinula francouzská vláda i nástroj pro odhad úspor energie v důsledku jednotlivých opatření v opačném směru. Příklad správné praxe: Bulharsko Bulharská politika energetické účinnosti slouží jako příklad správné praxe v zemích střední a východní Evropy. Bulharsko přijalo energetickou strategii s cílem snížit do roku 2020 svou primární energetickou náročnost v porovnání s rokem 2005 na polovinu. Vypracovali zde národní strategii energetické účinnosti stanovící ještě ambicióznější cíle úspory energie, než požaduje Evropská unie. Bulharská politika energetické účinnosti má nejrůznější aktéry: například na vnitrostátním programu modernizace panelových domů spolupracují obce. Bulharsko má energetické agentury pracující jak na celostátní, tak na místní úrovni. Pro usnadnění investic ve sféře energetických úspor zde byl zřízen fond energetické účinnosti. Byly zde vytvořeny podpůrné rámcové podmínky pro energetické služby (např. definice metody pro výpočet úspor energie nebo definice maximální doby návratnosti) a je zde poskytováno finanční zajištění prostřednictvím záručního fondu. Mezi horizontální opatření využívaná bulharskou vládou patří dobrovolné dohody s průmyslovými podniky. Pro účely monitorování využívá Bulharsko metodu shora dolů i metodu zdola nahoru. 9
Zdroj: Schmuttel /pixelio.de veřejný sektor Veřejný sektor je v politice energetické účinnosti důležitým činitelem nejen pro svou vlastní spotřebu energie. Ještě významnější je jeho funkce sloužit jako vzor. Veřejný sektor má ve směrnici EED prostor v podobě ustanovení o modernizaci veřejných budov a ekologizaci veřejného zadávání. Příklad správné praxe: Veřejné budovy Finsko lze počítat za příklad správné praxe v oblasti energetické účinnosti věnující se veřejným budovám. Mezi opatřeními této země najdeme i dohodu o energetické účinnosti v rámci místních samospráv, v jejímž rámci jsou signatáři z okruhu obcí oprávněnými příjemci finanční pomoci na úhradu energetického auditu a investic do úspor energie. Finský souhrn opatření dále zahrnuje i přísné minimální požadavky na energetickou náročnost v případě modernizace budov nebo novostaveb ve vlastnictví ústřední vlády. Výsledky expertního průzkumu: Ve většině členských států EU neplatí právě veřejný sektor za odvětví s těmi největšími hluchými místy v politikách. Je zřejmé, že v této oblasti ve svém členském státě řada odborníků převážně uznává zlepšení a těch, podle nichž jsou v tomto sektoru nejzávažnější legislativní nedostatky, je pouhých 15 procent odborníků ze všech 27 členských států, přičemž tak byly označeny tyto státy: Česká republika, Řecko, Itálie a Polsko. Příklad správné praxe: Ekologizace veřejných zakázek Nizozemská vláda stanovila nejrůznější opatření s cílem zajistit při rozhodování o zadávání veřejných zakázek zohledňování kritérií šetrnosti k životnímu prostředí. Ta byla definována pro více než 45 skupin výrobků. Veřejné zadávání ohleduplné k životnímu prostředí probíhá pod záštitou a podporou Odborného střediska pro zadávání veřejných zakázek (Public Procurement Expertise Center) s názvem PIANOo. PIANOo zveřejňuje užitečné informace a napomáhá vytváření sítí. Do roku 2015 bude povinností každého státního orgánu a veřejnoprávního subjektu dodržovat kritéria nákupu šetrného k životnímu prostředí. Nizozemská vláda odhaduje potenciál úspor energie v důsledku zavedení tohoto procesu na více než 50 TWh. 10
Zdroj: Siegfried Springer / pixelio.de sektor budov Vzhledem k tomu, že stavebnictví představuje více než 40 procent celkové spotřeby energie v Evropské unii, energetická účinnost v tomto sektoru je rozhodujícím odrazovým můstkem na cestě k energeticky účinné Evropě. Směrnice o energetické náročnosti budov byla v roce 2010 přepracována a nyní vymezuje ambiciózní minimální požadavky na novostavby a modernizaci budov. Ačkoli se politiky zaváděné členskými státy stále ještě různí z hlediska snah a účinnosti, přesto se na příkladech správné praxe odráží možnosti zlepšení. Výsledky expertního průzkumu: Pokud jde o nejvýznamnější nedostatky politik podle odvětví, získal u odborníků druhé místo bytový sektor s tím, že nejméně uspokojivá situace je v tomto ohledu na Kypru, ve Francii, v Itálii, v Litvě a v Lotyšsku, v Polsku, na Slovensku a ve Švédsku. Příklad správné praxe: Kombinovaný přístup Německo lze považovat za příklad správné praxe díky vyváženému souhrnu opatření v sektoru stavebnictví. Zahrnuje mimo jiné i vymezené a pravidelně zpřísňované spolkově stanovené minimální požadavky na energetickou náročnost jak pro nově postavené, tak modernizované stavby. Energetická účinnost se navíc podporuje ustanoveními o využívání obnovitelných zdrojů energie pro účely vytápění. V případě výstavby budov překonávajících tyto požadavky je k dispozici finanční podpora prostřednictvím dotací a zvýhodněných úvěrů. Je podporován i energetický audit. Ustanovení o certifikátech energetické náročnosti sice platí, bylo by však vhodné jejich posílení. Příklad správné praxe: Minimální požadavky na energetickou náročnost (MEPS) Energetická účinnost budov je prioritou dánské energetické politiky již mnoho let. Jde-li o vymezení MEPS, lze právě Dánsko považovat za příklad správné praxe. Tyto podmínky se pravidelně zpřísňují a budoucí požadavky se definují mnoho let dopředu. Minimální požadavky jsou zde doplněny ještě přísnějšími dobrovolnými normami. Dánsko je navíc ještě zemí, která velmi brzy přejala systém certifikace energetické náročnosti. 11
Informační nástroje Demonstrační projekty Jiná regulační opatření (např. inteligentní územní plánování) Ekonomické stimuly (např. daňové prázdniny) Vzdělávání a odborná příprava pracovníků Minimální požadavky na energetickou náročnost a jejich prosazování Nástroje financování (např. zvýhodněné úvěry a dotace) Certifikáty energetické náročnosti Poradenství a energetické audity Budování základů komplexního balíčku opatření v sektoru budov sektor budov Příklad správné praxe: Estonsko Pokud jde o politiku energetické účinnosti pro odvětví stavebnictví, lze Estonsko považovat za premianta mezi zeměmi východní a střední Evropy. Požadavky na minimální energetickou náročnost novostaveb a větších renovací zde platí od roku 2008 a mají být ještě přísnější. U prodávaných nebo pronajímaných budov je nutno vystavit certifikát energetické náročnosti. Na pomoc financování důkladné modernizace budov zavedlo Estonsko program zvýhodněných úvěrů. Jsou k dispozici dotace na rekonstrukci bytových domů a mohou dosahovat až 35 procent projektových nákladů. Uhrazené úroky v případě úvěru na financování modernizace lze odečíst ze zdanitelných příjmů. Finanční podporu má také provádění energetických auditů. Plánuje se řada opatření ke vzdělávání a odborné přípravě příslušných pracovníků. Cílovými skupinami těchto opatření jsou architekti, stavební technici a stavební dělníci. Mezi projekty výzkumu a vývoje realizovaných nebo plánovaných v Estonsku je i výstavba několika veřejných budov v souladu s normami pro nízkoenergetické stavby. Příklad správné praxe: Spojené království Britská vláda si uvědomuje význam využívání energetického potenciálu u stávajícího bytového fondu, ale i v nově postavených budovách. Minimální požadavky na energetickou náročnost jsou zde v platnosti. Počínaje rokem 2016 se na novostavby pro účely bydlení vztahuje podmínka dosažení nulových emisí uhlíku. K dispozici je finanční podpora pro zlepšení energetické účinnosti. Výrazným rysem britského souhrnu opatření je zvláštní pozornost, kterou zde věnují energetické chudobě. Pro domácnosti vynakládající více než 10 procent svého příjmu na vytápění je tu program Warm Front na financování opatření v oblasti energetické účinnosti typu účinnějších topných systémů, nové izolace a ucpávky oken a dveří. Vysoký význam pro realizaci úspor energie v sektoru stavebnictví má podle vlády Spojeného království nově zřízené komerční schéma s názvem Green Deal, v jehož rámci budou moci podniky poskytující energetické služby nabízet majitelům domů zlepšení energetické účinnosti negenerující spotřebiteli vstupní investiční náklady namísto toho se splácí z finanční hodnoty uspořené energie. 12
Zdroj: Maggy W./ pixelio.de spotřebiče Energeticky účinné spotřebiče jsou důležitým prostředkem k dosažení cílů Evropské unie v popisované oblasti. S cílem zajistit čím dál vyšší energetickou účinnost spotřebičů schválila EU dvě důležité směrnice. Jsou jimi směrnice o ekodesignu, kterou se zavádí právní základ pro povinné minimální požadavky na energetické spotřebiče a výrobky spojené se spotřebou energie, a směrnice o energetických štítcích vyžadující opatřování výrobků spojených se spotřebou energie štítky označujícími účinnost. Tento předpis byl v roce 2010 přepracován. Přes to všechno hodnocení plánů NEEAP i nadále ukazuje, že ve vnitrostátních politikách pro toto odvětví je stále ještě co zlepšovat, a to výrazně. Příklad správné praxe: Klima:aktiv Díky schématu Klima:aktiv je v Rakousku zaveden program, který si klade za cíl stimulaci nabídky a poptávky energeticky úsporných spotřebičů. V jeho rámci se organizují různé kampaně (např. Cena Rakouska za ochranu klimatu). Kromě toho je to i platforma, na níž běží internetová aplikace, a realizují se projekty osvěty zaměřené na studenty. Činnost programu je doplněna webovými stránkami s názvem topprodukte.at, kde má spotřebitel možnost dozvědět se o energeticky nejúčinnějších spotřebičích. Výsledky expertního průzkumu: Pokud jde o spotřebiče, požaduje většina odborníků stále rozhodnější jednání zejména ze strany Evropské unie. 87 procent odborníků požaduje přísnější minimální požadavky na spotřebiče. 83 procenta odborníků podporují rozšíření povinného značení. Příklad správné praxe: Energetické štítky: Nizozemsko zavedlo ještě další opatření pro posílení dopadu evropské směrnice o energetických štítcích. Na tuto zemi tedy lze nahlížet jako na příklad dobré praxe. Patří mezi ně mimo jiné internetové stránky EnergieWeter.nl informující spotřebitele o nákladech na životní cyklus různých spotřebičů a motivují je tak ke koupi energeticky úspornějších výrobků. MilieuCentraal je nezávislá organizace usilující o šíření informací o energeticky úsporných spotřebičích. Provozuje webové stránky s přehledy různých spotřebičů a jejich štítků. Zřídila také mimo jiné spotřebitelské poradenské centrum, na které se lze obrátit s dotazy ohledně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. 13
Zdroj: PhotoDisc průmysl a terciární sféra Na průmyslový sektor je převážně cílen systém obchodování s emisemi. Vzhledem k finanční krizi však došlo k omezení jeho vlivu, pokud jde o stimulaci investic do energetické účinnosti a je zde proto potřeba dalších vnitrostátních politik na podporu investic do této oblasti. Firmy si však potřebují udržet svoji konkurenceschopnost a to vede k neochotě respektovat závazná opatření a vytváření politik je tak problematické. Nezbývá, než považovat již platné politiky za nedostatečné. Příklady dobré praxe však přesto ukazují, jak z toho ven. Výsledky expertního průzkumu: Někteří odborníci považují průmyslový a terciární sektor za odvětví s nejzásadnějšími koncepčními nedostatky. Jedná se v tomto ohledu o následující země: Česká republika, Estonsko, Finsko, Nizozemí a Rumunsko. Příklad správné praxe: Závazek ke snižování emisí uhlíku Spojené království zavedlo povinný systém obchodování s emisemi pro firmy, jejichž spotřeba elektrické energie je vyšší než 6 000 MWh za rok, a na které se tak evropský systém obchodování s emisemi nevztahuje. Tento program nese název Carbon Reduction Commitment (CRC), tj. Závazek snížení emisí uhlíku a jeho cílem je motivace investovat do energetické účinnosti poskytováním finančních stimulů nutících podniky vyhodnocovat svoji spotřebu energie a zkoumat možnosti snižování odběru. Vzhledem k tomu, že k zavedení programu došlo teprve v roce 2010, je jeho dopad stále předmětem prověřování. Příklad správné praxe: Program PFE Švédsko zavedlo program zvyšování energetické účinnosti v průmyslových odvětvích s vysokým odběrem energie. Cílem této iniciativy známé pod zkratkou PFE je podpořit investice do energetické účinnosti. Firmy mají možnost uzavírat dobrovolné smlouvy se Švédskou energetickou agenturou, a pokud splňují příslušné podmínky, jsou osvobozeny od energetické daně. V rámci programu podnikají individuální opatření, jako je například zavádění systémů hospodaření s energií, zohledňování energetické účinnosti při investiční činnosti nebo řízení procesu zásobování. 14
Zdroj: Rainer Sturm /pixelio.de sektor dopravy Odvětví dopravy odpovídá za 20 procent evropských emisí skleníkových plynů. Přes jeho vysoký podíl na celkovém množství emisí skleníkových plynů zůstávají opatření na podporu energeticky účinné dopravy nadále hodně pozadu. Evropské směrnice se v současné době zabývají především osobní přepravou, energetická účinnost v nákladní dopravě ale zůstává stranou. Ideálním řešením pro politiku odvětví dopravy by mohl být přístup cestovat co nejméně, jinými prostředky a co nejúsporněji, známý pod zkratkou ASI (Avoid-Shift-Improve). Současné přístupy jsou však především jednostranné a jejich snahou je docílit ještě většího počtu vozidel, ovšem s lepší energetickou účinností a nižší produkcí uhlíku. Za správnou praxi lze považovat několik příkladů z hlediska snahy o úplné zavedení přístupu ASI. Nástroje, které máme pro zlepšení energetické účinnosti dopravy, jsou rozmanité. Aby nebylo potřeba tolik cestovat, je tu například plánování tzv. inteligentní územní plány mohou přispět ke snížení nutnosti cestovat. K omezení nutnosti cestovat, ale i zvýšení účinnosti paliva je možno využít prostředků regulace do této kategorie patří mimo jiné i všeobecné omezení rychlosti a předpisy pro zadávání veřejných zakázek na vozidla. Dalším způsobem zavedení přístupu ASI jsou ekonomické stimuly a informace. Výsledky expertního průzkumu: Odvětví dopravy je v celé EU považováno za oblast s naprosto největšími koncepčními nedostatky, přičemž se má za to, že nejzávažnější situace panuje v těchto státech: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. Příklad správné praxe: Změna chování cestujících Ve Spojeném království probíhají rozmanitá opatření s cílem pomoci lidem vybírat si při cestování ze šetrnějších variant. Mezi místní nástroje patří i fond podpory místní dopravy šetrné k životnímu prostředí (Local Sustainable Transport Fund) poskytující orgánům místní správy 560 miliónů liber na intenzivnější zavádění alternativních forem přepravy. O financování mohou žádat všechny orgány místní správy působící na úseku dopravy. V úzké spolupráci s obcemi a místními aktéry se plánuje vypracování souborů nejrůznějších opatření. Hodnocení nabídek bude mít za úkol odborná komise spolu s ministerstvem dopravy. Mezi konkrétní opatření podporovaná tímto fondem mohou patřit motivace k přesunům pěšky nebo na kole, ovlivňování změny způsobu přepravy, umožňování lepšího řízení dopravy nebo kombinace těchto opatření. 15