FalZa nedatovanýcb černých penizů Ferdinanda l. Habsbarslee'ho

FalZa nedatovanýcb černých penizů Ferdinanda l. Habsbarslee'ho Lukáš Pavel RICHTERA GREGOR Martin ZMRZLÝ.69,2014,s.63~71 OEIOEIOEIOEIOUOEIOEIOUOEIOElOEIOEIOEIOEIOEIOEIODOEIOUOEIOEIOEIOBODOEIOEIOEIOEIOEIOEIOEIOEI Undatedforged black coins offerdinand I ofhabsburg Three contemporary andated copper forgeries Of the blacle coins of Ferdinand I of Habsbarg are presented in the article. Using the SEM (Scanning Electron Microscopy) analysis, attempts forfinding relicts ofplating have been made. The samples were analyzed via EDS (Energy Dispersive X-ray Spectrometry) analysis then. Traces ofprobable silverplating have been detected in two cases. Clear traces of tin plating have been positively identified in one case. Forging of these coins is discussed also in the historical context. 0-1 blacle coin; heller; metalplating, tin plating; silverplating; forgery; Energy Dispersive X-ray Spectrometry, Scanning Electron Microscopy; Ferdinand 1 (1526-1564). OUOEIOEIOUOEIOEIOEIOEJOEIOEIOEIODOIIIOEIOUOE!OEIODOEIOEIOEIOE]OEIOEJOEIOEIOEIODOUOEIOEIOEI 0-1 černýpeniz; hale'ř; poleoveni; pocínovani; postříbřeni; padeˇlele, falzam; EDS analýza,- eleletronova rastrovaci mikroskopieı Ferdinand I. (1526-1564). První vyobrazené falzum nedatovaného Černého penízu Ferdinanda I. Habsbur- Ského bylo získano Výměnou V konvolutu drobnýchmincí V únoru 2015. Bližší informace o původu mince se nepodařilo Získat. Falzum je kompletně měděné, bez Viditelných Stop pokovení, místy pokryté Zbytky černých korozních produktů, především na bázi oxidu měďnatého se stopami sulfidu. Porézní vzhled povrchu i velmi nízká hmotnost mince (0,1762 g) Vypovídá o zkorodování značného množství původního materiálu falza a je V souladu s hydrostaticky zjištěnou * RNDr. Lukáš RICHTERA, PhD., Česká nurnisrnatičká Společnost (pobočka Pražské groše), Oliver@centrum.cz; Pavel GREGOR, Česká numismatická Společnost (pobočka Pražské groše), pa.gregor@tisča i.cz; Ing. Martin ZMRZLÝ, PhD; Centrum Materiálového výzkumu VUT v Brně, Zmrz y@seznarn.čz. 63

RICHTERA - GREGOR - ZMRZLÝ, FCI/ZG, s. 63-71 hustotou (8,29 g cm-š).1 Velmi pravděpodobně je špatný stav falza i následkem nevhodně zvoleného způsobu čištění (což potvrzuje i Vizuální posouzení zbarvení odhaleného kovového povrchu, který je jasně načervenalý tak, jak je to typické pro Čerstvě odhalený povrch mědi). Zřejmě právě díky ntodnému způsobu čištění nezůstaly na povrchu patrné žádné Viditelné stopy pokovení a otázka VysloVení závěru o způsobu pokovení je proto Velmi problematická. Ke zjištění případných mikroskopických stop pokovení byla zvolena EDS analýza V kombinaci s elektronovou rastrovací mikroskopií (SEM).2 Pomocí techniky tzv. mappingu se podařilo nalézt na čistě měděném povrchu pouze jedinou možnou stopu, která by mohla vypovídat o původním způsobu pokovení. Touto stopou je stříbrná mikroskopická částečka o rozměrech pouhých cca 10 um na délku (obr. 1). Zodpovědné a jednoznačné posouzení, zda tato jediná částečka skutečně reprezentuje pozůstatek původního pokovení, není možné. O původu pokovení předloženého falza lze tedy pouze opatrně konstatovat, že diskutované falzum bylo pravděpodobně postříbřené. 1. ČECHY, Ferdinand I. (1526-1564), falzum černého penízu AV.: císařská koruna s obručí, písmena R a P po stranách většího zdobného F uprostřed pod korunou, na ploše při okraji na pravé straně mince plochy pokryté černými korozními produkty RV.: hladký l 2 Pro Stanovení hustoty hydrostatickou metodou byl jako referenční materiál použit Standard Z binární slitiny mědi a stříbra o ryzosti 925/1000 a hmotnosti 22 g (Safina as., šarže KJ1 14/VM100300) a referenční kapalinou byl tetrachlormethan (p.a.). l-lydrostatickě měření bylo prováděno na ověřeněm Zařízení vlastní konstrukce, váženo bylo na analytických vahách A&D l-lr-1 20 (maximální Zatížení 120 g, minimální Zatížení 10 mg, přesnost 1 mg, citlivost 0,1 mg). Měření bylo provedeno 3>< a výsledná hodnota je aritmetickým průměrem Z naměřených hodnot. Měření byla provedena na přístroji FEG SEM Jeol 7600F + Oxford Xmax 20. Analýza byla prováděna při urychlovacím napětí 30 kv a při pracovnívzdálenosti 15 mm. Mrtvý Čas detektoru byl udržován pod 20 %, čas efektivní akvizice činil 50-500 s (průměrná rychlost načítání: 5000 cps, statistika nejvyššího píku (Ag, Sn nebo Cu) 12 000 až 42 000 pulsů, přibližný proud svazku = 5 na). Kalibrace proudu svazku byla provedena na 99,99 % standardu kobaltu při rozlišení FWl-IM Kd(Co) = 132-134r ev. Naměřená data byla vyhodnocena pomocí softvvaru Oxford INCA. Obsah majoritních i minoritních prvků (stříbro, měd', olovo) byl vyhodnocen s přesností na 0,1 %, stopový výskyt prvků byl hodnocen pouze kvalitativně s mezí detekce 0,2 %. 64

m. 69 0 2014-1-2 AE; 1,1762 g; 11,4 X 11,5 mm; hustota (hydrostaticky) 8,29 g'cm'š. Soukromá Sbírka. Zvětšeno 35:1. Z ikonografického hlediska lze falzum označit za Velmi zdařilé a překvapivě umně provedené do posledního detailu. Císařská koruna má patrnou obruč, mezi jednotlivými lístky lilií jsou typické měsíčky. Prohnuté krajní lístky lilií tvořící okraj koruny jsou znakem, který stejně tak jako poněkud nižší prostřední lilii lze občas pozorovat u Varianty Nech. 115 g.5 Písmeno F je zdobné a Velmi pravděpodob- ně je Vytvořeno stejným způsobem jako na oficiálních ražbách, tj. jeho obraz je složen z jednotlivých punců většího provedení. Písmena R a P po stranách zdobné majuskuly F rovněž svým provedením a vzhledem Vyloženě nevybočují od písmen typických pro ražby oficiální. Nepatrně odlišně je řezáno písmeno R, které postrádá charakteristické výrazné patky a svým provedením tak spíše připomíná písmeno R používané na bílých penězích Ferdinanda I. s tzv. lezoucím lvíčkem (některými autory přiřazovaným do Vratislavské mincovny).4 Jediným markantním rozdílem ve vzhledu falza oproti známým oficiálním ražbám je absence znamének po stranách koruny. Pro absenci znamének po stranách koruny existují dvě nejpravděpodobnější vysvětlení, příp. i jejich Vzájemná kombinace. Jednou z možných alternativ je, že znaménka bud7 nebyla puncována do raznice, nebo byla V raznici zanesena a na předložené ražbě z těchto důvodů nebyla vyražena (tento jev je u drobnějších motivů mincí znám). Uvedená mož- nost, že by znaménka nebyla do raznice puncována, se ale s ohledem na kvalitu a pečlivost zbývající falzátorské práce nejeví jako pravděpodobná (byť vyloučit ji nelze). Druhým důvodem, který by mohl absenci znamének poměrně snadno vysvětlit, je již zmíněná rozsáhlá koroze a následky nevhodného čištění. Tyto aspekty mohly mít za následek poškození některých jemných detailů na povrchu mince. V určitém úhlu se na povrchu mince pod mikroskopem skutečně jeví stěží Zachytitelné náznaky, které V inkriminovaných oblastech vypadají jako stopy po přítomnosti kroužku či puntíku, případně jako dutý střed růžice a části okvětních lístků. Uvedená pozorování jsou však natolik subjektivní, že z nich nelze VyvoZovat žádné závěry. O původu v pořadí druhého zaznamenaného falza černého penízu Ferdinanda I. Habsburského opět nebyly poskytnuty žádné podrobnější informace. Falzum bylo zakoupeno na tuzemském aukčním serveru na počátku roku 2015. IV tomto případě již samotné Vizuální posouzení zkoumané ražby VypoVídá o lepší zachovalosti pokovení na povrchu mince. ZároveňV ani zbarvení odhaleného méněhodnotného jádra střížku Vyloženě nekoresponduje s čerstvě odhaleným povrchem mědi a lze tedy konstatovat, že koroze a případné čištění zanechaly na minci mnohem menší následky než u první diskutované mince. V souladu s uvedeným tvrzením je poněkud Vyšší hmotnost falza (0,2170 g). Hydrostaticky zjištěna hustota je sice nižší než V předchozím případě (8,12 g-cm"5), lze ji však mimo jiné při3 NECHANICKÝ, Zdeněk: České mince grosˇovéno ÚdOb/'(3. Část), Sběratelské Zprávy, ČNS HK, 1999, Č. 89-90, S. 283-292. 4 VESELÝ, Roman: Bí/é pen/'ze Ferdinanda /. (7526-7564), Numismaticke' listy 63, 2008, s. 5. 65

RlCl-ITERA - GREGOR - ZMRZLÝ, FCI/Za, s. 63-71 L., z' Í 10pm 3/6/20l3 'i SEM WD 15.0mm.El 1: Detail povrchu prvního falza při iooo-násobném Zvětšení. Šedé Oblasti korespondují s měděným povrchem, tmavé Oblasti jsou korozní produkty a případné Organické nečistoty. Světlý útvar uprostřed záznamu je stříbrná částice o délce přibližně io um,jediný potenciální doklad O možném způsobu pokovení falza. Záznam pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem v režimu zpětně Odražených elektronů COMPO. pisovat na vrub korozi a Zjištěněmu materiálověmu Složení. Dochované pokovení již jen na Základě vizuálního pozorování evokuje pocínování. Tato Skutečnost byla jednoznačně potvrzena EDS analýzou, Světlejší Oblasti na povrchu mince korespondují s majoritním výskytem cínu (50,7 %) a mědi (42,1 0/0), provázeným nižším obsahem stříbra (6,1 %) a železa (1,1 %). Naopak v místech s odhaleným měděným jádrem lze detekovat Z kovů mimo mědi (78,2 %) i nižší koncentraci cínu (5,7 %), dále je rovněž přítomno Stříbro (9,1 %) a rtuť (7,0 0/0). Právě nezanedbatelná koncentrace rtuti je velice cenným Zjištěním, které poměrně jedno- Značně odhaluje amalgamově pocínování jako technologický postup při výrobě diskutovaněho falza. Možnost, že k pokovení nebyl použit čistý cín, ale slitina obsahující i stříbro, může vypovídat buď o aplikaci Slitiny S výhodnými Vlastnostmi, anebo o prostě kontaminaci falzátory využívaných surovin. Ani jedna Z alternativ není překvapivá a neobvyklá. Střfljro navíc bývá do jistě míry poměrně obvykle přítomno i v měděněm materiálu a bez možnosti provedení destruktivní 66

m. 69-2014 -1_2 analýzy falza (na metalografickém VýbruSu) S lépe zachovanými pokovenými oblastmi nelze Z jeho přítomnosti a bez přesné znalosti jeho distribuce V jednot- livých zónách mince VyvozoVat žádné hlubší závěry. Rovněž jako V případě prvního z popisovaných falz lze i V tomto případě konstatovat, že falzum je provedeno Velmi Věrohodně, opět až Se zarážející precizností. Obraz raznice je Velmi pravděpodobně Stejně jako V předchozím případě Vytvořen S pomocí jednotlivých punců tak, jak je tomu u ražeb oficiálních (tj. obraz není rytý přímo do raznice). Na rozdíl od předchozího falza lze na druhém falzu pozorovat zachované znaménko Vedle koruny, kterým má být S největší pravděpodobností plná tečka (umístěná nezvykle VySoko). Srovnáním S oficiálními předlohami lze proto Soudit, že předložené falzum pravděpodobně imituje Černý peníz popisovaný V literatuře jako Nech. 115j,5 Jan. 36/1 (e),6 Chaura 62,7 MKČ 858 a Don. 1082.9 2. ČECHY, Ferdinand I. (1526-1564), falzum černého penízu AV.: císařská koruna S obručí, písmena R a P po Stranách Většího zdobného F uprostřed pod korunou, Vedle koruny Vpravo znaménko nejasného tvaru (kulička nebo zbytky růžicep), na povrchu patrné zbytky pokovení RV.: hladký, S dochovanými zbytky pokovení AE; 0,2170 g; 10,8 X 12,2 mm; hustota (hydrostaticky) 8,12 g-cm 5. Soukromá Sbírka. Zvětšeno 35:1. 5 NECHANICKÝ, Z.: České mince. JANOVSKÝ, Hubert: České v/adn/'mincei kartotéka novověku 7526-7856, Praha 1948. ŠIMEK, Eduard: České, moravské a Slezské mince 70. - 20. Století. Narodn/'muzeum - Chaurova Sbírka IV. 7. To/ary, pražské groše, drobné mince Ferdinanda /. (7526-7564), Praha 2009, 168 S. HALAČKA, Ivo: /Viince Zem/'koruny České 7, Kroměříž 1987. FIALA, Eduard: Beschreibung der Samm/ung böhmischer Munzen und Medai//en des /ViaX Donebauer, Praha 1889, 714 S., 83 tabulek. 67

RlCl-ITERA - GREGOR - ZlVlRZLÝ, FG/Za, s. 63-71 Poslední V pořadí třetí diskutované falzum je chronologicky nejstarším Z falz, o nichž pojednává tento příspěvek. Pomocí EDS analýzy a elektronové rastro- vací mikroskopie bylo zjištěno, Že povrch falza je postižen rozsáhlou korozí a na povrchu falza již nejsou při zevrubném prozkoumání patrné stopy pokovení. V kruhových prohlubních vymezených lístky lilií a obručí koruny však bylo přesto nalezeno několik drobných částeček střflara, z nichž největší (obr. 2) byla podrobena mikroanalýze. Bylo zjištěno, že zkoumaná částečka je složena z téměř ryzího stříbra S nízkým obsahem olova (necelá 5 %). Nepřítomnost rtuti, s ohledem na rozsáhlou korozi sice ne zcela jednoznačně (ale přesto Velmi pravděpodobně), vypovídá o aplikaci neamalgamového pokovení. Jestliže V případě prvního falza bylo možné na alternativu postříbření usuzovat jen s největší opatrností, v tomto případě (tj. v případě třetího diskutovaného falza) lze alternativu postříbření označit jako poměrně pravděpodobnou (s ohledem na několik drobných mikroskopických částeček střflara dochovaných na povrchu). Podobně jako v prvním případě je ale i v případě tohoto třetího falza, s ohledem na rozsáhlé poškození povrchu nevhodným čištěním a korozi, Vyslovení jakéhokoliv definitivního závěru o původním způsobu pokovení krajně nezodpovědné. Ostatně na příkladu druhého falza lze jasně demonstrovat, že pocínování jako takové nevylučuje přítomnost střflara. Korozní produkty Vytvořené na povrchu třetího falza zřejmě zabránily masiv- ní ztrátě kovu, proto je zjištěná hmotnost falza poměrně Vysoká (0,5686 g). Hyd- rostaticky zjištěná hustota (8, 55 g'cm'š) je v souladu jak se vzhledem samotného falza, tak i s doloženou přítomností korozních produktů na jeho povrchu pomocí EDS analýzy. Falzum s největší pravděpodobností napodobuje oficiální ražbu popisova- nou V literatuře jako Sm. IV/77,10 Šmerda 255.11 S ohledem na nedochováni drobných detailů nelze VysloVit spolehlivé závěry o věrnosti provedení zkoumaného falza V porovnání s originálními ražbami. I přes tuto skutečnost je ale patrné, že písmeno F je V dolní části širší než v horní. Za zmínku stojí i další znak shodný s oficiálními ražbami, a to Viditelně menší provedení písmene R Včetně patek. Stejně jako V případě předchozích dvou falz lze bez přehánění konstatovat, že takto kvalitně provedené dobové falzum by V případě zachovaného pokovení spolehlivě oklamalo i současného sběratele těchto ražeb. 10 SMOLÍK, Josef: Pražské grosˇe ajejich d/'/y(7300-7547), Praha 1971, [2. vyd. - reprint, doplnili Karel Castelin a Ivo Pánekl, 134 s., 7 tabulek. ŠlVlERDA, lan: /l/l/'nce Zemı' Koruny České. Sbírka Josefa Květoně, Znojmo 2004, 203 s. 68

m. 69 0 2014-1-2 5. ČECHY, Ferdinand I. (1526-1564), falzum černého penízu Av.: královská koruna, písmena R a P po stranách Většího jednoduchého F uprostřed pod korunou RV.: hladký AE; 0,5686 g; 11,6 X 12,1 mm; hustota (hydrostaticky) 8,35 g-cm'5. Soukromá sbírka. Zvětšeno 5:1. Zaznamenané pocínování druhého diskutovaného falza je dalším Ze série případů, které ukazují, Že cínování jako povrchová úprava falz bylo falzáto- ry velmi oblflaeným a snadno proveditelným technologickým postupem, navíc i levnějším než doposud běžně uvažované postřflaření. Cínování falz je v naší literatuře dokládáno spíše výjimečně, např. v případě falza penízu se Čtyřrázem12 nebo v případě falza vídeňského feniku nalezeného v Brně.15 Jednotlivé alternativy cínování falz byly již podrobněji diskutovány v nedávno publikovaném příspěvku pojednávajícím o falzu uherského denáru Rudolfa II.14 Podrobnější informace o využití technologie cínování při výrobě mincovních falz může Zájemce nalézt i v některých dalších příspěvcích, např. v příspěvku pojednávajícím o falzu míšeňského groše,15 falzu uherského denáru Zikmunda Lucemburského16 či o falzech vídeňských feniků.17 Při posuzování využitelnosti jednotlivých způsobů pokovení je třeba si uvědomit, že technologie cínování BRÁDLE, Vojtěch: Nálezy minc/'při archeologických výzkumech V Hradci Kralove', Numismatický Sborník 24, 2009, s. 203-21 1. SMÍŠEK, Kamil - ZÚ BEK, Antonín: Nález dohove'ho mincovn/'ho falza Z konce 13. Sto/et/'z Brna, Nu mismatický Sborník 26, 201 1, Č. 1, s. 111-1 15. RlCl-lTERA, Lukáš - KALINA, Lukáš: XPS analýza dobového falza uherského denáru Rudolfa //., Folia numismatica 26, 2012, Č. 2, s. 117-125. RICHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin: EDS analýza dobového falza míšeňského groše, Folia numismatica 27, 2013, Č. 1, v tisku. 16 BUDAJ, Marek - RICHTERA, Lukáš - JANKOVIČ, Peter- ZMRZLÝ, Martin - ŠVEC, Aleš: Prve' dendre Žigmunda Luxemburske'ho a problematika fa/sˇovania minc/'v tomto obdobi- EDS analýza poc/'hovaného doboveho falza denara H 576, Folia numismatica 27, 2013, Č. 1, v tisku. 17 RICHTERA, Lu káš - GREGOR, Pavel - ZM RZLÝ, Martin: Analýza dobových fa/z vídeňských feniků, in: Konference Nálezy mincí ako prameň historického poznania. l-llohoveczvlastivedne' múzeum v l-llo- hovci, Slovak Republic, 23rd-24th May 2013. 69

RICHTERA - GREGOR - ZMRZLÝ, Fa/ZCJ, S. 63-71 byla technologií Velmi dobře Znamou a Velmi široce používanou.18 To, že tato technologie je V numismatickě literatuře dokladána Spíše Výjimečně, je Způsobeno jednak obecně poměrně špatnou ZachoValoStí pocínovaných falz a jednak častým nerozpoznaním pocínování a jeho označení Za postřfl)ření. vı~ X 1,000 _ 10pm 10.0kV LEI SEM 6/24/2013 WD 15.0mm _ 10pm 10.0kV COMPO SEM 6 WD 15.0mm.U 2: Detail povrchu třetího falza při looo-násobném Zvětšení (Srovnej obr. 2) pořízený rastrovacím elektronovým mikroskopem S mikroskopickou Stopou původního postříbření (Částice Stříbra uprostřed má na de'lku přibližně 80 um, tj. necelou desetinu milimetru).vievoje zobrazení pomocí režimu SEI (Sekundárních elektronů), vpravo v režimu BEI (zpětně odražených elektronů). Poměrně tristním faktem je V této Souvislosti doslova nekonečný boj S neznalosti jedinců, kteří přistupují k čištění uvedených falz mincí naprosto neprofesionálním Způsobem, jak dokládá Vzhled prvního i druhého falza. Je 18 OTTENWELTER, ESteIIe - LEROUX, Manuel - DĚD, Jiří: ArcheO/Ogicke' nálezy poc/'novaných Že/ezných předmětů, in: Sborník Z konference konzervatorů a restaurátorů. Příbram. BrnozTechnické muzeum 2008, S. 68-82. 70

w. 69-2014 -1-2 třeba si uvědomit, že použití klasických metod čištění aplikovaných běžně na stříbrné mince je V těchto případech naprosto nepřípustné. V případě prvního (a pravděpodobně i třetího) falza lze bez skrupulí mluvit o absolutním zničení Všech detekovatelných stop pokovení a o nenávratném poškození cenného historického pramene, který mohl více vypovědět o technologických postupech využívaných falzátory.19 Za Zamyšlení stojí ještě jeden (již naznačený) fakt. Minimálně dvě první falza lze označit z ikonografického hlediska za dokonalé napodobení oficiálních ražeb. Shoda s oficiální ražbou je až zarážející a nutí k zamyšlení o původu razidel, resp. o samotném původu diskutovaných ražeb. Z daného období (konkrétně z roku 1542) máme samozřejmě např. díky dochované nejstarší pardubické Smolné knize ( Registra tajemství lotrovského ) ve výpovědi vyslýchaného a později upáleného Jana Kršky doložený doslova detektivní příběh o činnosti a praktikách falzátorů, který velice poutavě zpracoval J. Šebek.20 Falzátorská činnost nejen na našem území určitě není ničím novým a překvapivým a byla jí věnována poměrně značná pozornost.21 Přesto ale v některých případech tyto pokoutné aktivity nevysvětlují až nápadně dokonalou obrazovou Shodu některých falz s jejich originálními předlohami a nutně vyvolávají mnohé otázky. Pokud nebylo oficiální razidlo z mincovny zcizeno, či pokud nebylo vyrobeno řezačem Iželez neoficiálně další razidlo, nebo pokud nebylo nějakým nezákonným způsobem využíváno razidlo přímo v mincovně, je třeba si uvědomit, že výrobou precizních punců pro výrobu více raznic by se zabýval S největší pravděpodobností jen takový falzátor, který by počítal S opravdu masivní produkcí falz, tj. s mnohem větší, než jakou doposud známe např. z falzátorské dílny v Koněprusích22 nebo z hradu Křídlo.23 RICHTERA, Lukáš - ZM RZLÝ, Martin: Identifikace způsobů pokoven/'mincovn/'ch fa/z a možnost/'jejich c/'t/ı've'no Ošetření, in: Seminář Ochrana mincí a medailív muzejních Sbírkácn. BrnozTechnicke' muze- um 30th May 2013. ŠEBEK, František: Dva př/'běhyz krimina/n/'ho podsvětí- padeˇ/ate/ei peněz na hradě Žampachu a přepa- danı'ž/'dů vroce 1542, Theatrum historiae 6, 2010, S. 285-308. 21 RICHTERA, Lukáš - KALINA, Lukáš: XPS analýza dobového fa/za unerskeho denaru Rudolfa //., Folia numismatica 26, 2012, Č. 2, S. 117-125 (a odkazy tam uvedené). 22 HEJNA, Antonín - RADOMĚRSKÝ, Pavel: Peneˇzokazecka dílna vjeskyni /\/l/`ncovna na Z/atém koni u Koněprus, Památky archeologické 49, 1958, Č. 2, S. 513-558. 23 HRABOVSKÁ, Květa: Padeˇ/ate/Ska d/'lna z 15. Sto/et/'na hradeˇ Křídlo, Zprávy brněnské pobočky ČNS 20, 1976, S. 3-6. 71