OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY. Ú z e m n í p l á n S T Ř Í T E Ž. Vydáno Zastupitelstvem obce Střítež pod č. j. 1/2009 dne

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ú z e m n í p l á n S T Ř Í T E Ž Vydáno Zastupitelstvem obce Střítež pod č. j. 1/2009 dne 18. 12. 2009 Účinnost dne: 6. 1. 2010 1

Obec Střítež Č.j.: VÝST/2102/2007-18 (1/2009) Střítež 01.12.2009 ÚZEMNÍ PLÁN STŘÍTEŽ Zastupitelstvo obce Střítež, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití ustanovení 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s ustanovením 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, který obsahuje textovou a grafickou část: v y d á v á ú z e m n í p l á n S t ř í t e ž (včetně místní části K r u m v a l d a B o r) 1. Textová část územního plánu a) Vymezení zastavěného území Pro obec Střítež a místní části Krumvald a Bor nebyl dosud zpracován územní plán, ani nebylo vydáno zastavěné území obce (dle stavebního zákona). Zastavěné území obce a místní části je dle současného stavu zastavěných ploch a jejich využívání vymezeno tímto územním plánem a společně s ním bude vydáno. Zastavěné území je vymezeno k 17.04.2009 a v grafické části je vyznačeno ve výkresech. Zastavěné území bylo vymezeno v souladu se stavebnmí zákonem v platném znění (do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území). Vymezení zastavitelného území v návrhu územního plánu Střítež je v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí obce a její místní části. Hranice zastavitelných ploch respektují vlastnické parcely v plochách s rozdílným způsobem využití, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu. V rámci územního plánu bylo vymezeno 8 zastavěných území. Jedná se o zastavěné území obce Střítež a místních částí Krumvald a Bor a dále o pět zastavěných území ve volné krajině, na kterých jsou situovány objekty rekreace, bydlení a technické infrastruktury. Rozsah řešeného území je dán správním územím obce Střítež s celkovou výměrou cca 1276,65 ha a zahrnující k.ú. Střítež u Božejova, k.ú. Bor u Božejova a k.ú. Krumvald. b) Koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 1. HLAVNÍ CÍLE KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ urbanistická koncepce rozvoje obce představuje především rozvoj a doplnění ploch pro bydlení, rekreaci a veřejnou infrastrukturu ( tj. technické vybavení ) tak, aby byl zabezpečen soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, a to s ohledem na udržitelný rozvoj; v rámci výše uvedeného rozvoje obce jsou stanoveny podmínky využití území pro realizaci jednotlivých záměrů; je dořešen systém dopravní obsluhy území a technické infrastruktury ; v rámci navržené koncepce rozvoje byly vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření; v návrhu územního plánu byl vymezen územní systém ekologické stability, byly vymezeny plochy k doplnění jeho funkčnosti; koncepce rozvoje byla vytvořena tak, aby vznikl zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území, po schválení obecním zastupitelstvem se územní plán stane nástrojem regulace rozvoje území. 2

2. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Cílem územně plánovací dokumentace je stanovit rozvoj území ve smyslu stabilizace venkovské obce a jejího správního území. Obsahuje především návrh rozšíření obytných a výrobních ploch, společně s občanskou vybaveností a dopravně-technickou infrastrukturou, nacházejících se v zastavěném území a v navrhovaném zastavitelném území. Komplexně zpracovaný návrh je pro celé řešené správní území obce Střítež zahrnující místní části Bor a Krumvald včetně jejich katastrů. Obsahuje zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy, ke kterým navrhuje regulační podmínky. Cílem tohoto návrhu je zabezpečit trvale udržitelný rozvoj obce. Tento návrh v zastavěné i zastavitelné části stabilizuje původní strukturu zástavby, která je zcela funkční. Obydlená je celá obec s převažujícím rozsahem nízkopodlažní zástavby. Její současný stav je stabilizovaný a bytový fond v celkovém počtu 64 hlášených bytů je však obydleno 47 bytů. Zbývajících 17 neobydlených bytů je využíváno především rekreačně a výjimečně přechodně, nebo jsou součástí původních rozsáhlých usedlostí, které obsahují 2 3 byty. Demografický vývoj v současnosti je stabilizovaný 107 obyvatel, je patrný nárůst obyvatel oproti sčítání v roce 2000 s přírůstkem oproti roku 1990. Dále je v obci funkční areál zemědělské výroby, který je trvale podnikatelsky využíván. Vlastníkem a provozovatelem je ZOD Božejov hospodařící na větší části zemědělských pozemků ve správním území obce. Zbývající část zemědělských ploch obhospodařují místní vlastníci. Zastavěné i zastavitelné území obce Střítež a jejích místních částí Krumvald a Bor leží vždy v těžišti jejich katastrálních území. Místní část Bor je situována v severní části správního území a místní část Krumvald je situována v západní části správního území obce Střítež. Vlastní katastr obce Střítež zaujímá největší rozlohu, mimo jiné zahrnuje plochy velkých lesních celků v lokalitách Starý les a Panský les v jižní části katastru obce. Obec a její místní část mají společnou charakteristiku v původním historickém založení zemědělských usedlostí i když jsou nesouměřitelné z hlediska rozsahu a plochy současně zastavěného území. Řešení územního plánu rozšiřuje obec a její místní část o další zastavitelné plochy pro bydlení rodinné domy venkovského charakteru a mimo původní skladbu zemědělských usedlostí a historické návesní prostory v obci Střítež a místní části Krumvald i Bor jsou samostatně navrhovány plochy pro funkci bydlení, plochy staveb pro rodinnou rekreaci, plochy smíšené obytné, plochy občanského vybavení zahrnující malá komerční zařízení a tělovýchovná a sportovní zařízení, plochy dopravní a technické infrastruktury a plochy výroby a skladování. Nové uspořádání těchto ploch využívá především proluk historicky vzniklých. Silnice III. třídy Božejov Střítež Krumvald Drahoňov a Střítež Myslov Nová Cerekev procházející současně zastavěným prostorem obce a místních částí nejsou pro její správní území dopravně exponované. Navržené záměry nových zastavitelných ploch jsou dobře obslužitelné i z hlediska napojení na tyto silnici a na síť místních veřejných komunikací. V jižní části prochází řešeným územím silnice I/34 (silnice III.třídy je na ni napojena), protíná lesní masiv a nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných ploch. Rozmanité členění nezastavěných ploch ve všech katastrech má harmonickou vyrovnanou skladbu zemědělských a lesních pozemků ve vztahu k poměrně členitému reliéfu terénu. Do značné míry se v převážné části správního území obce Střítež udrželo původní vymezení a členění produkční zemědělské krajiny jejíž ekologicky vyrovnaný systém neovlivnil zachovanou strukturu vodotečí, pramenišť a vodních ploch. Zachovalá vodohospodářská funkčnost krajiny zde umožňuje konkrétní návrhy nových vodních ploch a vodohospodářských opatření v rámci obnovy a doplnění původního historického systému krajiny. Tato situace dále umožňuje návrh ploch se změněným vodním režimem ošetření a stabilita pozemků a ochrana místních vodních zdrojů, změna kultur z pole na louky. Kromě dalšího navrhovaného rozvoje v řešených plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci a podnikání společně s přestavbou, obnovou a návrhem dopravně inženýrské infrastruktury je cílem územního plánu, aby organizace území neovlivnila negativně využívání zemědělských, vodních a zalesněných ploch tak, aby nedošlo ke krajinné újmě (vodní eroze, záplavy). Je to důležitý vztah, neboť celé správní území obce Střítež je součástí vysoce zranitelné oblasti při rozvodnici povodí Lužnice a povodí Želivky a je výrazným prameništěm na začátku povodí Želivky. Jde o vysokou kvalitu krajiny při severním okraji lesních celků v lokalitách oddělujících správní území měst Pelhřimov a Kamenice. Kvalita krajinného území s cílem obnovy je návrhem dále řešena pro úspěšnou realizaci navržených prvků ÚSES zahrnujících nadregionální a regionální systém společně s lokálním systémem ÚSES. V zastavěném a zastavitelném území je vnitřní obslužnost rozšířena na plochy veřejných prostranství, plochy výroby, které budou po obvodu svého území ve vztahu k dopravní obsluze odděleny pásem ochranné zeleně. Obdobně ve vztahu k zastavitelnému území obce Střítež je navržena obnova a rekonstrukce místních komunikací. V rámci obnovy některých krajinných prvků, vzniklých především činností člověka, jsou tyto začleněny jako součást územního systému ekologické stability. Jedná se především o vodní plochy, retenční nádrže, vymezení lokálních biocenter a lokálních biokoridorů. Za účelem odstranění následků přívalových dešťů jsou navržena protierozní opatření v rámci ploch specifických a ploch smíšených nezastavěného území. Týká se postupné realizace ekologického interakčního prvku u obce Střítež. V centrálním, návesním prostoru jsou navrženy parkové úpravy pro doplňující veřejné prostranství, jedná se o prostor kolem historické návesní kaple. Pro obnovu a rekonstrukci místních komunikací jsou konkrétně navrženy v lokalitách D1 D2 jako součást místní cestní sítě za účelem lokálního propojení místních cílů a obsluhy lesních celků a zemědělských pozemků. Každé funkční využití navržených i stávajících ploch ve správním území obce bude mít svůj vlastní regulativ, limitující využívání pozemků ve smyslu zachování kvalit prostředí. 3

3. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh řešení ÚP Střítež a místní části Krumvald a Bor je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ( PÚR ČR), schválenou usnesením vlády ČR 17. 5. 2006 č. 561, resp. s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 ze dne 20.07.2009 dle usnesení vlády č. 929/2009. Politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje ( rozvojové oblasti a rozvojové osy ). Správní území obce Střítež se nachází v širší návaznosti na ochranné pásmo III. stupně vodní nádrže Švihov s limitujícím vlivem ochrany zdrojů pitné vody. Území obce Střítež se nenachází v širší návaznosti na schválenou rozvojovou oblast ani rozvojovou osu (dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 ze dne 20.07.2009 dle usnesení vlády č. 929/2009). Přes řešené území (k.ú. Střítež u Božejova) prochází v jižní části hlavní evropská silnice I/34. Na návrh řešení ÚP Střítež se nevztahují zvláštní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky 2008. Území obce se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. 4. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) kraje VYSOČINA Kraj Vysočina má schváleny Zásady územního rozvoje kraje Vysočina ze září 2008. Obec Střítež a místní části Krumvald a Bor neleží v žádné rozvojové oblasti ani specifické ose kraje, obec Střítež (k.ú. Střítež u Božejova) a místní část Bor (k.ú. Bor u Božejova) je součástí rozvojové osy krajského významu OSk1 (Havlíčkův Brod Humpolec Pelhřimov Kamenice nad Lipou). Pro územní plán Střítež byl ze ZÚR převzat koridor silnice I/34 (DK 04), nadregionálního biokoridoru NRBK Čunkovský hřbet Pařezitý/Roštejn (U 015), regionální biocentrum RBC č. 370 Troják I (U 084), regionální biokoridor RBK Troják Hejlov (U 199), část všech řešených k.ú. leží v leteckém koridoru TSA prostor pro létání v malých a přízemních výškách, ochranné pásmo III.stupně vodního zdroje. 5. MIKROREGION BRÁNA VYSOČINY Obec Střítež je spolu s dalšími 5 obcemi a dvě společnosti sdružena v mikroregionu Brána Vysočiny. Území mikroregionu se nachází jihozápadně od Pelhřimova, na rozloze 7680 ha a žije zde cca 2500 obyvatel. Mikroregion byl založen za účelem bližší spolupráce obcí a dalších právnických osob, které společně řeší například dopravní obslužnost, školství, budování cyklostezek, údržbu krajiny i lesních porostů. V území mikroregionu Brána Vysočiny se nachází množství architektonických památek. Největší přitažlivost mikroregionu spočívá hlavně v krásné přírodě. Mikroregion se rozkládá v nadmořské výšce kolem 600 m n.m. Okrajem mikroregionem Brána Vysočiny prochází stezka Greenway'' - řemesel a vyznání. 6. PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ (PRVK) (AQUA PROCON, a.s., 2004) Pro územní plán obce z této dokumentace vyplývají požadavky na řešení centrální ČOV a oddílné kanalizace pro obec Střítež, ÚP tento požadavek splňuje vymezením požadovaných ploch pro technickou infrastrukturu v k.ú. Střítež u Božejova. 7. LIMITY STANOVENÉ ZVLÁŠTNÍMI PRÁVNÍMI PŘEDPISY Limity využití území podle zvláštních předpisů byly při řešení respektovány, graficky zobrazitelné limity jsou zobrazeny v koordinačním výkrese. Dle těchto právních předpisů je nutno respektovat tato stávající zařízení, kulturní a přírodní hodnoty včetně podmínek jejich ochrany. 7.1. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Národní kulturní památky se v řešeném území nenacházejí, ani památkově chráněná území a jejich ochranná pásma nejsou v řešeném území vymezena. V řešeném území se nachází tyto nemovité kulturní památky zapsané v ÚSKP: Číslo rejstříku Obec čp. Památka Ulice,nám./umístění 36806/3-3297 Střítež - Boží muka umístění při čp. 9 na pravé straně příjezdové silnice do obce Střítež 7.2. ARCHEOLOGIE Řešené území je z hlediska archeologického zájmu považováno za území s archeologickými nálezy. 4

Při jakýchkoliv zásazích do terénu, který lze označit za území s archeologickými nálezy, je třeba respektovat 21-23 zákona o státní památkové péči v platném znění. Stavebník je povinen záměr stavební činnosti oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum. 7.3. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Zvláště chráněná území na území obce Střítež nejsou. Významné krajinné prvky se dělí na VKP ze zákona (ex lege), tj.: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatně vyznačeny, protože jejich lokalizace je součástí mapového podkladu), a registrované významné krajinné prvky, neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V řešeném území registrované VKP nejsou. 7.4. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Na správním území obce není vyhlášeno záplavové území. c) Urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně V obci je trvalý zájem o výstavbu rodinných domů, který je řešen na plochách při okraji stávající zástavby původních usedlostí. Jádro návrhu zastavitelných ploch pro bydlení a občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, plochy výroby a skladování a vymezení zeleně je na pozemcích převážně sousedících se stávajícím zastavěným územím. Další návrhy nových ploch pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru a pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru jsou v rámci proluk a to nejen na dosud nezastavěných pozemcích, ale i uvnitř zástavby stávající. Současné obestavění ulicového a návesního prostoru z dochovanou zástavbou historického členění usedlostí zůstává jádrem obce s významem centra a veřejného prostranství. Tyto prostory a tato zástavba jsou územním plánem vymezeny a to jak v obci Střítež, místní části Bor a Krumvald a jsou předmětem regulativů pro veřejná prostranství s cílem zachování původního vzhledu a proporcionality. Návrh územního plánu Střítež dále ve funkci zástavby smíšené obytné venkovské v sobě zahrnuje možnost zřízení primární občanské vybavenosti včetně určitého druhu podnikání společně s dopravně technickou infrastrukturou v celém současně zastavěném i navrženém zastavitelném území. Územní plán dále navrhuje stabilizaci ploch výroby a skladování současného areálu zemědělské výroby z důvodu možné přestavby, mimo jiné i pro rozvoj drobné řemeslné výroby a skladů. Plochy výroby a skladování jsou v obci rozšířeny pro podnikatelské záměry vlastníků zemědělského družstva. V obci je již vytvořen způsob dopravní obsluhy místních veřejných komunikací, který konkrétně určuje možnosti navrženého zastavitelného území, zejména v prostoru jádra obce mezi veřejnými prostranstvím a historickým průchodem silnic III. třídy zastavěným a zastavitelným územím obce. Na plochách sousedících s dopravní obsluhou v obci se nacházejí pozemky konkrétně oddělitelné pro etapy, dostupné zejména k zainvestování ze strany obce. Charakter a intenzita zástavby zde bude odpovídat požadavkům na vynaložený efekt investičních prostředků. Další územní rezervy pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, popř. zástavby smíšené obytné venkovské jsou dimenzovány konkrétně jako dostavba rozšíření stávajících ploch v zázemí stávající zástavby a proluk tak, jak byly vymezeny na základě jednání a pochůzek v terénu. Rozšíření zastavitelného území obce koordinuje veškeré navržené plochy pro zástavbu s realizací vodohospodářských (protipovodňových opatření). Z toho důvodu jsou stavby ve veřejném zájmu navrženy tak, aby prioritně umožnily realizaci vodohospodářských opatření ve volném terénu, pro zachycení a zpoždění přívalových vod. Je navrženo jejich odvedení mimo do vodoteče pod obcí mimo navržené plochy pro čistírnu odpadních vod. Tímto způsobem bude zajištěna plnohodnotná funkce navržené čistírny odpadních vod (její funkce nebude ohrožena přívalovými vodami). Toto opatření dále umožní realizaci kanalizace jednotné a kanalizace splaškové. S ohledem na vodohospodářské poměry je nutné postup veškeré nové výstavby v obci podmiňovat existencí realizací uvedených vodohospodářských opatření. Terénní uspořádání v obci z hlediska vodohospodářského vyžaduje vybudování čistírny odpadních vod, která je umístěna pod obcí ve směru toku Střítežského potoka. Ve všech plochách navržených územním plánem budou respektovány urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty území. Objekty budou svým objemem a charakterem (architektonickým a materiálovým řešením) respektovat okolní stávající zástavbu a dodržovat ráz obce. 5

Návrh ploch s rozdílným způsobem využití je lokalizován do následujících funkčních ploch pod tímto označením: stav návrh B B1 B9 Bydlení rodinné domy venkovského charakteru R R Rekreace plochy staveb pro rodinnou rekreaci OM Plochy občanského vybavení komerční zařízení malé OS OS Plochy občanského vybavení hřiště Plochy veřejných prostranství SV1 SV Plochy smíšené obytné obytné venkovské, občanské vybavení, nerušící drobná výroba, služby,... D3 Plochy dopravní infrastruktury silniční doprava III. třída D D Plochy dopravní infrastruktury silniční doprava místní komunikace T Plochy technické infrastruktury čistírna odpadních vod TV Plochy technické infrastruktury vodojem VZ Plochy výroby a skladování zemědělská výroba VD VD Plochy výroby a skladování drobná řemeslná výroba a sklady PO Plochy smíšené nezastavěného území protierozní opatření, protierozní mez RE Plochy specifické rekultivace skládky, bývalá skládka ZS Plochy zeleně soukromá a vyhrazená, samostatné zahrady ZV Plochy zeleně na veřejných prostranstvích W Plochy vodní a vodohospodářské vodní plochy, toky NZ Plochy zemědělské ZPF - orná půda NT Plochy zemědělské ZPF - trvalý travní porost NP Plochy smíšené nezastavěného území pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů NL Plochy lesní lesy hospodářské, lesy zvláštního určení ZASTAVITELNÉ PLOCHY ( ČLENĚNÍ DLE VÝKRESU Č.2 HLAVNÍ VÝKRES ) STŘÍTEŽ ident. číslo zařazení do ploch podle způsobu využití požadavek na prověření podrobnější dokumentací příp. další podmínky využití území Plochy bydlení B B1 B plochy bydlení US B2 B plochy bydlení - B3 B plochy bydlení - B4 B plochy bydlení - a) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa B5 B plochy bydlení - B6 B plochy bydlení - B7 B plochy bydlení - B8 B plochy bydlení - B9 B plochy bydlení - Plochy rekreace - R R R plochy rekreace - b) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa Plochy občanského vybavení tělovýchova a sport - OS OS OS1 občanské vybavení tělovýchova a sport - Plochy technické infrastruktury - T T plochy technické infrastruktury - ČOV TV - plochy technické infrastruktury vodojem Plochy dopravní infrastruktury - D D1, D2 plochy dopravní - infrastruktury místní komunikace c) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa Plochy specifické rekultivace skládky - RE RE plochy specifické - d) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa 6

ident. číslo zařazení do ploch podle způsobu využití Plochy výroby a skladování - VD VD1 plochy výroby a skladování drobná řemeslná výroba a sklady KRUMVALD požadavek na prověření podrobnější dokumentací US příp. další podmínky využití území ident. číslo zařazení do ploch podle způsobu využití požadavek na prověření podrobnější dokumentací Plochy bydlení B B1 B plochy bydlení - B2 B plochy bydlení - B3 B plochy bydlení - B4 B plochy bydlení - příp. další podmínky využití území BOR ident. číslo zařazení do ploch podle způsobu využití Plochy bydlení B B1 B plochy bydlení Plochy obytné venkovské SV SV1 SV plochy obytné venkovské požadavek na prověření podrobnější dokumentací příp. další podmínky využití území d) Koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování KONCEPCE DOPRAVY Doprava Celým správním územím obce prochází silnice III/03410 Božejov Střítež Krumvald Drahoňov. Z obce Střítež vychází silnice III/03411 Střítež Bor Nová Cerekev. Tyto silnice prochází zastavěným územím obce Střítež a jejích místních částí a jejich průběh správním územím obce je ve směru východ západ a jih sever, průchod zastavěným územím nevykazuje závažné dopravní závady. Prostorové uspořádání ve volném terénu mimo obec je standardní. Důležitá okolnost je že tyto silnice III. třídy nejsou sezóně zatíženy tranzitní dopravou pro kterou nejsou dimenzovány. V jižní části je trasa silnice I/34 není návrhem ÚP dotčena tudíž bude zachován koridor šířky 150 m dle platných ZÚR. Návrhová část: Nově navrhované místní komunikace v rozsahu uvedeném ve výkresové části jsou veřejně prospěšnými stavbami (jedná se o dvě místní komunikace D1, D2 k ploše ČOV a rekultivaci skládky)- Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C. Navrženo je vybudovat v šířkových parametrech (není-li v důvodové části uvedeno jinak) s šířkou vozovky 6.0 m mezi obrubami (nejméně však 5.5 m) a doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným); v místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás šířky (nejméně) 0.50 m. Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V řešeném území není provozována. 7

NEMOTOROVÁ DOPRAVA Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. V řešeném území nejsou navrhovány nové plochy pro cyklotrasy nad rámec stávajícího stavu. SILNIČNÍ DOPRAVA - HOSPODÁŘSKÁ Pro zemědělskou dopravu bude využívána stávající síť polních cest a stávající účelové komunikace. STATICKÁ DOPRAVA Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit u starých rodinných domů dostavbou individuálních garáží na vlastním pozemku. S odstavením vozidel podél komunikací uvažovat pouze omezeně a to v místech, kde to dovolují šířkové parametry komunikace. U nově navržených rodinných domů se předpokládá 100% odstavení v objektu domu. V zástavbě rodinnými i bytovými domy je počítáno s min. jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a krátkodobým parkováním na vlastním pozemku. Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru stání pro parkování. Nová parkoviště nebudou navrhována na nových plochách, budou realizována pouze v rámci stávajících ploch dopravy a ploch veřejných prostranství. Odstavná stání realizovat též v plochách bydlení a plochách smíšených obytných - venkovských (stávajících i navrhovaných). DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Nové plochy nad rámec současného stavu pro dopravní zařízení nejsou navrhovány. HLUK Z DOPRAVY Negativní vliv provozu silnice III. tř. je minimální. Sčítání intenzity dopravy nebylo na silnicích III.třídy uskutečněno. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ použité podklady: - PRVK kraje Vysočina - Konzultace a podklady OÚ Střítež - Vodohospodářská mapa 1 : 50 000 a mapy 1 : 2 000 a 1 : 10 000 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Střítež, Bor, Krumvald návrh Stávající systém zásobování vodou zůstává zachován ve všech sídlech. Vodovodní síť je v obci Střítež prodloužena k uvažované zástavbě a zokruhována. Pro výhledové období je navrženo zřízení vodojemu o objemu 25 m 3 na kótě cca 654 m n.m.. U zástavby navržené v horní části obce vzhledem k výškovým poměrům bude posílení tlaku řešeno individuelně. Ve výpočtu potřeby vody jsou zahrnuty, kromě domácností a občanské vybavenosti, navrhované podnikatelské plochy a zemědělství Střítež (odhadnuto nebyly blíže specifikovány). Výpočet potřeby vody Střítež počet obyvatel stav 82 obyv. počet obyvatel návrh 110 obyv. délka sítě- odhad pozn. 1.1 km počet zaměstnanců 4 zam. spec.potřeba VFD = 70 l/obyv.d spec.potřeba VFO = 5 l/obyv.d ztráty (odhad)vnf = 6 m 3 /km.d spec.potřeba VFV = 20 l/zam.d Q p = 14.93 m 3 /d = 0.17 l/s 8

Q d = 19.41 m 3 /d = 0.22 l/s Q h = 1.62 m 3 /h = 0.45 l/s zemědělství (odhad) Q p = 5 m 3 /d = 0.06 l/s Q d = 5 m 3 /d = 0.06 l/s Q h = 1.25 m 3 /h = 0.35 l/s Celkové potřeby Q p = 19.93 m 3 /d = 0.23 l/s Q d = 24.41 m 3 /d = 0.28 l/s Q h = 2.87 m 3 /h = 0.80 l/s pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150 Výpočet potřeby vody Bor počet obyvatel stav 14 obyv. poč. obyvatel návrh 20 obyv. délka sítě- odhad pozn. 0.5 km počet zaměstnanců 2 zam. spec.potřeba VFD = 70 l/obyv.d spec.potřeba VFO = 5 l/obyv.d ztráty (odhad)vnf = 8 m 3 /km.d spec.potřeba VFV = 50 l/zam.d Q p = 5.60 m 3 /d = 0.06 l/s Q d = 8.40 m 3 /d = 0.10 l/s Q h = 0.81 m 3 /h = 0.22 l/s pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150 Zabezpečení proti požáru: Nové plochy pro technologické objekty zabezpečení proti požáru nejsou navrhovány. Protipožární zabezpečení stávajících i nových objektů je prostřednictvím stávající a doplněné vodovodní sítě osazené požárními hydranty a dále stávajícími vodními plochami (uvnitř i vně obce), jako zdroji požární vody. KANALIZACE Střítež návrh V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním centrální ČOV. Předpokládá se využít částečně stávající kanalizační sítě s odlehčením do místní vodoteče. Hlavní odvodňovací kostra by sloužila jako zatrubněná vodoteč a dešťová kanalizace a podél ní by byl proveden splaškový řad odvádějící odpadní vody na ČOV. Technologie čištění je volena s ohledem na možný vysoký podíl balastních vod a tudíž nízkou koncentraci přiváděného znečištění a s ohledem na jednoduchý a nenáročný provoz tohoto typu ČOV. Pro čištění odpadních vod je navržena ČOV typu stabilizační nádrže pod sídlem - v sestavě: odlehčovací komora česle lapák písku štěrbinová nádrž nebo septik stabilizační nádrž měření odtoku. Předpokládaná kapacita ČOV: cca 120 EO. Odpad z ČOV bude zaústěn do místní vodoteče. Návrhové plochy předpokládáme odkanalizovat oddílným systémem, dešťové vody by byly odváděny do stávajících vodotečí a vodních ploch, případně dešťovou kanalizací. Jako alternativní řešení, než dojde k vybudování centrální ČOV, bude řešeno čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV (např. septik + zemní filtr, balené mikročistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení. Domovní ČOV budou dle 9

místních možností zaústěny do vodotečí a stávající kanalizace, pro část stávající a navrhované zástavby bude nutno vybudovat kanalizační stoky, do kterých by tyto MČOV byly zaústěny. Toto řešení bude aktuální zejména v případě nedostatku finančních prostředků OÚ na centrální řešení. Bor, Krumvald návrh S ohledem na velikost těchto sídel není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (vícekomorovým septik doplněný o zemní filtr, balená domovní ČOV). Při navrhování a umisťování domovních mikročistíren je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které můžou být případně využívány (nová zástavba). VODNÍ TOKY A PLOCHY stav Hlavními recipienty řešeného území je Střítežský potok č.h.p.1-09-02-002 a Borský potok 1-09-02-004 povodí Sázavy a Drahoňovský potok č.hp.1-07-03-002 povodí Nežárky Celé řešené území se nachází v 3. ochranném pásmu vodárenského zdroje Želivka. Přes zastavěné území protéká místní vodoteč z části zatrubněná. Ve správním území obce jsou vybudovány menší rybníky, o rozloze do cca 1ha. návrh V řešení územního plánu jsou trasy vodotečí a vodní plochy zachovány beze změn. V souvislosti s výstavbou ČOV v obci Střítež je navrženo vybudování stabilizačních nádrží ČOV. Z hlediska odtokových poměrů a vodního režimu krajiny jsou navrženy nové vodní plochy na místních vodotečích ve správním území obce jde o 3 rybniční nádrže) o rozloze cca 0,5-1 ha. V manipulačních pásmech kolem vodních toků (6 m) nebudou umisťovány stavby, s výjimkou staveb pro dopravní a technickou infrastrukturu. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Základní legislativní rámec Základ legislativního rámce pro oblast tvoří zákon o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Stanovuje postavení, práva a odpovědnosti nezávislého regulačního orgánu pro energetiku, vytváří podmínky a pravidla pro podnikání v energetice, rovnost hospodářské soutěže, distribuce elektřiny konečným odběratelům nebo distributorům a podobně. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v správním území obce Střítež. Nedílnou součástí celého energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika posílení rozvodů a napájecích míst. Zásobení elektrickou energií zůstává v návrhu ve stávajícím umístění trafostanic na okraji současně zastavěných území a sice po jedné trafostanici u každého sídla - Stříteži, Krumvaldu a Boru. Všechny tyto trafostanice jsou pro návrh dalšího rozvoje obce kapacitně dostačující a jejich připojení je na paprsku z hlavní kmenové linky mimo obec v úseku Božejov Střítež - Těmice. Elaborát návrhu územního plánu Střítež zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22 kv s trafostanicemi 22/0,4 kv, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1:5000. Obec Střítež a místní části Krumvald, Bor jsou zásobovány z rozvodné soustavy spol. E.ON ČR vzdušným vedením VN 22 kv na paprsku z kmenové linky, procházející jižně od obce Střítež a místní části Krumvald. Zásobovaná obec je napojena odbočkami venkovního vedení z trafostanice 22 kv, které jsou provedeny na betonových sloupech. Sekundární sítě NN v obcích jsou provedeny částečně kabelovým vedení a venkovním vedením na betonových podpěrách nebo střešnících. Vyhovují stávajícímu zatížení. Výroba a distribuce elektrické energie Jediným distributorem v obci Střítež je E.ON Česká republika a.s. regionální správa v Pelhřimově, která je také provozovatelem distribuční sítě VN a NN a trafostanic. V katastru obce se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny. V řešené lokalitě je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN, bez zabezpečení proti výpadku. Stávající trafostanice zaručuje zajištění nově plánovaných a navrhovaných spotřeb. Energetická koncepce a rozvoj energetických sítí V oblasti obce Střítež se v dohledné době neuvažuje s plnou plošnou plynofikací. Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím. Elektřina je uvažována převážně k svícení, běžné domácí spotřebiče, nutné elektrické pohony a v malé části technologické procesy při podnikání. Lokalita má potenciál ve využití 10

jiných zdrojů jako biomasy - odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma, seno. Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje nárůst spotřeby el. energie cca 3-5% ročně. Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií, účinnější aplikací zákona o hospodaření energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby. Výkonová bilance navrhované zástavby Pro návrh bilance spotřeby el. energie je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění ETP a nebo s instalací ETP do max. 30% bytových jednotek. Dále pak plochy s technickou vybaveností, smíšené a určené pro výrobu a skladování. Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na eventuelní definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby. Pro bytovou jednotku bez ETP je uvažována hodnota příkonu 4 kw. Při instalaci ETP tato hodnota stoupne na 12 kw. Pro výkonové výpočty je uvažováno se soudobostí 0,5. Rozvoj elektrických sítí Elektro-energetická koncepce je v souladu s potřebami obce a v souladu s rozvojem elektrické sítě E.ON Pelhřimov. Budované energetické zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a stanic a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 60 05 o prostorovém uspořádání vedení technického vybavení. Shrnutí V území plynofikace není. Elektrické vytápění se uvažuje výjimečně; pro osamocené objekty kam je dotažení zemního plynu ekonomicky neúnosné. Návrh rozvodu NN Nově navržená zástavba bude připojena kabelovým vedením, napojeným ze stávajících rozvodů. Veřejné osvětlení Provede se osvětlení nových komunikací, napojené na stávající rozvody VO v obci. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Koncepce rozvoje : Obec Střítež a místní části nejsou plynofikovány, územní plán nenavrhuje jejich plynofikaci. Na území obce se nenachází zařízení tohoto druhu. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Koncepce rozvoje: V obci jsou pouze lokální zdroje pro zásobování teplem. Vzhledem k tomu, že není navržena plynofikace obce je potřeba postupně přejít u lokálních zdrojů na ekologičtější palivovou základnu a využití alternativních zdrojů (tepelná čerpadla, sluneční energie apod.). KONCEPCE ROZVOJE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ vzhledem k velikosti obce a předpokládanému rozvoji nejsou navrhovány nové plochy nad rámec současného stavu, stávající plochy občanského vybavení jsou dostačující pro potřeby obce; občanské vybavení charakteru obchodu a služeb je možno rozvíjet v rámci ploch smíšených obytných jako doplňkovou funkci; KONCEPCE ROZVOJE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Obec má velice kvalitní přírodní prostředí, které proniká do zastavěného území obce. Návrh uvažuje pouze s rozvojem ploch veřejných prostranství a veřejných prostranství zeleň nad rámec současného stavu. Koncepce rozvoje veřejných prostranství souvisí s celkovým rozvojem obce a to především s dopravní obsluhou navržených lokalit. Plochy veřejných prostranství jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. Zásady pro rozvoj veřejných prostranství : hlavní koncepční záměr symbióza osídlení a krajiny - předpokládá stabilizaci a posílení vazeb a propojení stávající zeleně v obci s okolní krajinnou zelení; stávající veřejná prostranství je třeba maximálně respektovat, nelze připustit nevhodné úpravy prostorů i objektů; ve stávajících plochách veřejných prostranství doplnit vzrostlou zeleň podél ulic, při výsadbě preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí dřeviny. 11

e) Koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi Vymezení ÚSES je do hlavního výkresu a koordinačního výkresu ÚP Střítež (osa nadregionálního biokoridoru, nadregionální biokoridor ochranná zóna, regionální biokoridor, regionální biokoridor funkční, regionální biokoridor nefunkční (návrh). Lokální biocentrum funkční, lokální biocentrum nefunkční (návrh), lokální biokoridor funkční, interakční prvek stávající, interakční prvek navržený) zapracováno jako součást těchto výkresů. Týká se přesně stanovených rozměrů všech prvků ekologické stability, které se na správním území obce nacházejí. Současný stav krajiny Osídlení bioregionu se datuje až od počátku středověku. Lesy z větší části jsou převedeny na monokultury. V minulosti byly značně rozšířené louky a pastviny, zbytky jsou dnes silně poničené melioracemi. F u n kčn í s tru k tu ra ú z e m í v proc en tec h 50 40 30 20 10 0 O rná pů da Travní po ros t Le s y V od ní plo c h y O s ta tn í Širší krajinný rámec je možné vyjádřit následujícím grafem: Struktura vegetačních formací v širším kontextu je následující: Střítež leží v území, které charakterizuje mozaika lesů se změněnou druhovou skladbou, polí a luk. Z hlediska rostlinné produkce zemědělské půdy se jedná o oblast průměrnou: 12

Využití krajiny je dáno kombinací jednotlivých ploch, respektive jejich využitím. Střítež leží v krajině lesněpolní: Lesní porosty Celé území je součástí PLO 16 Českomoravská vrchovina. Lesní vegetační stupeň je zde převážně 5., ojediněle se vyskytuje 4. a o něco častěji 6.: 13

Územní systém ekologické stability Metodika práce STG jsou v tabulkách označeny kódem, který je složen z označení vegetačního stupně, kódu trofické a hydrické řady. Sdružují ekologicky podobné přírodní ekosystémy se všemi od nich vývojově pocházejícími společenstvy, které se mohou střídat na ploše těchto trvalých ekologických podmínek. Zastoupení nadstavbových jednotek geobiocenologické typizace je uváděno dle Zlatníkova systému (Zlatník, 1976). První pozice se týká vegetačních stupňů (vyjadřuje závislost na výškovém a expozičním klimatu). Vegetační stupně (Zlatník): 1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový (dubojehličnatý) 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 7. smrkový 8. klečový 9. alpinský Druhá pozice určuje trofickou řadu stanoviště (jsou vyjádřeny rozdíly trvalých ekologických podmínek z hlediska minerálních kvalit substrátu). Trofické řady: A - řada oligotrofní - kyselá řada (acidofilní, oligotrofní) na minerálně chudých podkladech B - řada mezotrofní - živná řada na půdách s dobře probíhajícím rozkladem organické hmoty C - řada eutrofně nitrofilní - s dokonalým rozkladem organické hmoty a bohatým humusem na N D - řada eutrofně bazická, kalcifilní - alkalifilní řada na univerzálně bohatých podkladech Trofické meziřady: A/B - oligo-mezotrofní B/C - mezotrofně-nitrofilní B/D - mezotrofně-bazická C/D - nitrofilně-bazická V rámci trofických řad spolu v zásadě nekomunikují jednak STG řady A a D, jednak řady A a C. Mezi ostatními trofickými řadami jsou plynulé přechody. Rámcově lze slučovat (agregovat) jen některé STG. Agregace je prováděna na úrovni řad trofických s přihlédnutím k hydrickým řadám. Třetí pozice určuje hydrickou řadu (vodní režim půd, které se následně odrážejí na biotě). Diferenciace hydrických řad v lesních porostech (Löw a kol.): 1. zakrslá řada - mělký a vysýchavý substrát 2 a. skromná řada - v trofických řadách A a A/B na propustných pleistocenních terasách 2 b. skromná řada - na píscích 3 a. normální řada - vůdčí, klimaxová 3 b. vůdčí řada - ve srážkově podnormálních oblastech 4. zamokřená řada - půda střídavě podmáčená od spodiny 14

4 a. mokrá řada - voda proudící, okysličená 5 b. mokrá řada - voda stagnující 6. rašeliništní řada - humolit mocnosti min. 50 cm Diferenciace hydrických řad zemědělských půd (Löw a kol.): 1. zakrslá řada - extrémně mělké půdy s vystupující horninou 2. skromná řada - méně extrémní půdy převážně na píscích 3. normální řada - půdy mírně prosychající 3 s. svěží řada - půdy neprosychající s vláhovou bilanci okolo polní kapacity 4. zamokřená řada - půdy hlubší, převážně zrnitostně těžší, hůře propustné se zásobou vody dočasně nad max. PK 5. mokrá řada - půdy různě hluboké ovlivněné vysokou hladinou spodní vody 5 b. mokrá řada - se stagnující vodou 6. rašelinná řada - půdy trvale nasycené vodou V řešeném území se v prvcích ÚSES nacházejí následující STG: STG Název Název česky 4A-AB2-3 Querci-pineta Dubové bory 4AB1 Fageta humilia Zakrslé bučiny 5A3 Fageta piceoso-abietina Smrkojedlové bučiny 5A4 Piceeta abietina sphagnosa Rašeliníkové jedlové smrčiny 5AB-B3-4 Fagi-abieta Bukové jedliny 5AB-B5 Picei-alneta Smrkové olšiny 5AB3 Abieti-fageta Jedlové bučiny 5B3 Abieti-fageta typica Typické jedlové bučiny 5BC-C4-5 Aceri-fageta fraxini Javorové bučiny s jasanem 5BC3 Abieti-fageta aceris inferiora Javorové jedlové bučiny nižšího stupně Dále jsou uvedeny popisy zastoupených STG (převzaté z: Petr Maděra, Eliška Zimová: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie DF MZLU v Brně, a Löw a spol., Brno, 2005). 1. Piceeta abietina sphagnosa Mírně vyduté plošiny, ploché sníženiny a plochá dna údolí v pramenných částech potoků ve vyšších vrchovinách a hornatinách, nejčastěji v rozmezí nadm. výšek 550-800 m (n. st.) a 750-1000 m (v. st.). Geologické podloží tvoří obvykle chudší horniny krystalinika. Umístění v reliéfu nebo nepropustné vrstvy v podloží podmiňují zvýšenou hladinu podzemní vody, která bývá obvykle v hloubce 30 až 50 cm a během roku jen málo kolísá. Půdními typy jsou organozemní glej nebo pseudoglej případně organozemní podzol. Na povrchu bývá 10 až 30 cm mocná vrstva mokrého rašelinného humusu. Půdy jsou silně kyselé, minerálně slabě zásobené, slehlé, špatně provzdušněné, zamokřené, přechodně až zbahnělé. Humifikace je velmi silně zpomalená, humusovou formou je rašelinný mor. Skupina se vyskytuje v mírně teplé klimatické oblasti MT 3 a chladné oblasti CH 7 (n. st.) a v chladné oblasti CH 6 (v. st.). Obvykle se jedná o sběrné oblasti chladného vzduchu (často mrazové kotliny) s relativně kratším vegetačním obdobím. Ekologické podmínky této skupiny téměř vylučují existenci buku lesního (Fagus sylvatica) a náročnějších listnáčů. Hlavními dřevinami přirozených lesů byly smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba), jejíž vitalita a zastoupení se s rostoucí nadmořskou výškou snižují. V podúrovni zůstávají jednotlivě vtroušené bříza pýřitá (Betula pubescens) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Druhově chudou synusii podrostu tvoří oligotrofní a acidofilní druhy, snášející zamokření půdního profilu. Trávovitý charakter vytváří třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), místy i bezkolence (Molinia arundinacea, M. caerulea). Z trávovitých se dále vyskytují bika chlupatá (Luzula pilosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a ostřice kulkonosná (Carex pilulifera). Z keříčků je hojná borůvka (Vaccinium myrtillus). Charakteristický je ostrůvkovitý výskyt sedmikvítku evropského (Trientalis europaea) a plavuně pučivé (Lycopodium annotinum). Dále se roztroušeně vyskytují šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mochna nátržník (Potentilla erecta), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) aj. Typicky vysokou pokryvnost mají mechorosty, vždy se ostrůvkovitě vyskytují rašeliníky (Sphagnum sp.), dále ploníky (Polytrichum commune, P. formosum), dvouhrotce (Dicranum polysetum, D. scoparium), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), charakteristický je výskyt játrovky rohozce trojlalokého (Bazzania trilobata). V současných lesních hospodářských porostech výrazně převládá smrk, jedle se vyskytuje jen velmi vzácně. Většina hospodářských lesů bývá odvodňována povrchovými příkopy. V prosvětlených porostech a na pasekách vytváří souvislé porosty třtina chloupkatá. Především v 5. vegetačním stupni bývají časté borové porosty. V hospodářských lesích bývá vysazován i modřín. V minulosti byla část segmentů této skupiny přeměněna na louky. Dosud se vzácně zachovaly zbytky travních porostů s rašelinišními druhy, patřící do svazu Caricion fuscae, s výskytem 15

vzácných a ohrožených druhů např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), suchopýry (Eriophorum latifolium, E. angustifolium), všivec bahenní (Pedicularis palustris). Zvláště v 70. letech byla řada lokalit travinných společenstev s rašeliništními druhy odvodněna systematickou drenáží a přeměněna na kulturní louky nebo dokonce až na pole. V travních porostech s rašeliništními druhy ponechaných ladem, dochází ke snižování biodiverzity zarůstáním expanzívními travami, bylinami a dřevinami a k ruderalizaci, vyvolané splachem hnojiv z okolních polí. Výskyt v plochých sníženinách vyšších vrchovin a hornatin s povrchově zrašelinělými půdami. Charakteristický je nápadně mělký talířovitý kořenový systém smrku. Dosti častý výskyt v plochých vrchovinách a hornatinách hercynské podprovincie. Rašeliníkové jedlové smrčiny se nejčastěji vyskytují v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny. 2. Picei-alneta Trvale mokré sníženiny plochých částí vrchovin a hornatin, nejčastěji v rozmezí nadm. výšek 500-900 m. Půdy jsou ovlivněny vysokou hladinou stagnující nebo jen pomalu tekoucí podzemní vody. Převládajícími půdními typy jsou typický a organozemní glej. Jsou to půdy mokré až zbahnělé, nedostatečně provzdušněné, minerálně slabě až středně zásobené, obvykle písčitojílovité. Půdní povrch je pokryt mělkou vrstvou mokrého mazlavého rašelinného nebo slatinného mulu. Pro mikroreliéf je typické maloplošné střídání kupkovitých vyvýšenin a zpravidla trvale zvodnělých sníženin. Hlavní porostotvornou dřevinou je olše lepkavá (Alnus glutinosa), nelze vyloučit ani přirozenou účast olše šedé (Alnus incana). Mělce zakořeněný smrk ztepilý (Picea abies) se vyskytuje především na vyvýšených částech reliéfu a vyznačuje se často chůdovitými kořeny. K přirozené dynamice společenstev smrkových olšin patří vývraty nadúrovňových smrků, přispívající ke vzniku kopečkovitých vyvýšenin. Ve stromovém patře tvoří příměs břízy (Betula pendula, B. pubescens) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Z keřů jsou nejčastější krušina olšová (Frangula alnus), zimolez černý (Lonicera nigra) a vrba ušatá (Salix aurita). Synusie podrostu je druhově bohatá, mozaikovitě se zde mísí druhy mokřadní a vlhkomilné s druhy mezofilními. Převládají mezotrofní a heminitrofilní druhy, na vyvýšených místech je charakteristický ostrůvkovitý výskyt acidofilních druhů. S vyšší pokryvností se nejčastěji vyskytují ostřice oddálená (Carex remota), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), blatouch bahenní (Caltha palustris), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), škarda bažinná (Crepis paludosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), přeslička bahenní (Equisetum palustre). K typickým druhům patří violka bahenní (Viola palustris), čarovník alpský (Circaea alpina), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), lipnice oddálená (Poa remota) aj. Sušší kopečky charakteristicky osídluje borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa) a acidofilní mechorosty. Takřka vždy se i v nižších polohách vyskytuje alespoň některý z typických horských druhů - např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), dřípatka horská (Soldanella montana). Z kapraďorostů jsou nejčastější papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana). S vyšší pokryvností se vyskytují vlhkomilné mechorosty, zejména měříky (Mnium undulatum, M. hornum, M. punctatum), ploníky (Polytrichum commune, P. Formosum), ostrůvkovitě též rašeliníky (Sphagnum sp.). V lesích převládají olšiny, časté jsou smrkové porosty se skupinovitou příměsí olše lepkavé i šedé, která byla dosti často vysazována. Některé lesní porosty jsou odvodněny povrchovými příkopy. Část lokalit je po melioraci s odvodněním systematickou drenáží využívána zemědělsky jako kulturní louky, výjimečně i pole. Dosti vzácně se zachovaly zbytky druhově bohatých kosených luk s převahou vlhkomilných druhů, patřící do svazu Calthion. Častěji jsou tyto vlhké louky ponechávány ladem a postupně zarůstají vysokými bylinami, travinami, křovitými vrbami a olšemi. Segmenty této skupiny mají prioritní význam vodohospodářský. Lesní i travinná společenstva přispívají k vyrovnávání odtoku. Velký je také význam pro ochranu genofondu mnohých vzácných mokřadních druhů rostlin i živočichů (např. vachta trojlistá, zábělník bahenní, ještěrka živorodá). Zcela nevhodná je přeměna na smrkové monokultury, které zde bývají vždy zcela rozvráceny vývraty. Zbytky travinných společenstev jsou ruderalizovány v důsledku splachů z okolních polí, po odvodnění systematickou drenáží dochází k drastickému úbytku vlhkomilných druhů. Maloplošný ostrůvkovitý výskyt v hercynské části ČR, především ve vyšších částech Českomoravské vrchoviny. 3. Abieti-fageta aceris inferiora Oblé vrcholové hřbety s vystupujícími skalkami, kamenité svahy charakteru zahliněných sutí a obohacené báze stinných údolních svahů ve vyšších polohách vrchovin a v hornatinách, nejčastěji v rozpětí nadm. výšek 500-850 m. Geologické podloží tvoří zejména minerálně bohatší horniny (bohatší odrůdy rud, drob, flyšových pískovců a břidlic, amfibolity aj.). Skalní podloží bývá překryté různě mocnými svahovinami. Výskyt této skupiny je vázán na půdy obohacené dusíkem, středně hluboké až hluboké, mírně kyselé, štěrkovité až kamenité, kypré, čerstvě vlhké, na bázích svahů až vlhké. Převládajícími půdními typy jsou eutrofní kambizemě typické, na mírných svazích s těžšími svahovinami se vyvinuly i kambizemě pseudoglejové. Humifikace probíhá příznivě, půdní profil bývá hluboko prohumózněn. Převládající humusovou formou je mulový moder až mul. Skupina se vyskytuje zejména v mírně teplé klimatické oblasti MT 3 a chladné oblasti CH 7. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), s proměnlivým zastoupením se přidružují javory (Acer pseudoplatanus je častější než Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jako jednotlivá příměs se může vyskytnout i smrk ztepilý (Picea abies). Z keřů se nejčastěji vyskytují bezy (Sambucus racemosa, S. Nigra) a zimolezy (Lonicera nigra, L. 16