REGENERACE ZELENĚ SÍDLIŠTĚ KOREJ V KOPŘIVNICI 06/2011 PRŮVODNÍ ZPRÁVA VYPRACOVAL: ING. JAN HABR

REGENERACE ZELENĚ SÍDLIŠTĚ KOREJ V KOPŘIVNICI 06/2011 PRŮVODNÍ ZPRÁVA VYPRACOVAL: ING. JAN HABR

OBSAH 1. Úvod... 4 2. Základní údaje o řešeném území... 4 2.1. Obecné charakteristiky... 5 2.2. Charakteristiky zeleně. 5 3. Analýza a vyhodnocení současného stavu 6 3.1. Druhová skladba stromů. 6 3.2. Druhová skladba stromů ke kácení.. 7 3.3. Sadovnická hodnota 7 3.4. Věková struktura. 7 3.5. Zdrojové tabulky.. 8 4. Charakteristika projektu..... 10 4.1. Cíl projektu 10 4.2. Základní principy k dosažení cílového stavu.. 10 4.3. Přínos projektu pro zvýšení biodiverzity... 10 5. Podrobný popis projektu. 10 5.1. Sektor S1.. 11 5.1.1. Současný stav. 11 5.1.2. Návrh. 13 5.2. Sektor S2.. 14 5.2.1. Současný stav.. 14 5.2.2. Návrh. 15 5.3. Sektor S3.. 16 5.3.1. Současný stav.. 16 5.3.2. Návrh. 18 5.4. Sektor S4.. 18 5.4.1. Současný stav.. 18 5.4.2. Návrh. 20 5.5. Sektor S5.. 21 5.5.1. Současný stav.. 21 5.5.2. Návrh. 21 5.6. Sektor S6.. 22 5.6.1. Současný stav.. 22 5.6.2. Návrh.. 24 6. Specifikace nových výsadeb.. 25 7. Předpokládaný harmonogram realizace projektu. 25 VYOBRAZENÍ OBRÁZKY (foto Ing. Jan Habr) Obr. 1-48 TABULKY Tab. 1-9 2

PŘÍLOHY 1. Tabulková část 1.1. Inventarizace zeleně 1.2. Výkaz dřevin ke kácení 1.3. První část kácení 1.4. Druhá část kácení 1.5. Soupis použitých rostlin 1.6. Výkaz výměr rozpočet 1.7 Harmonogram prací 1.8. Standardy prací 2. Grafická část 2.1. Mapové listy 1 4 2.2. Trvalky a pokryvné keře - osazovací plány 3

1. ÚVOD Průmyslové město Kopřivnice se svými 23,6 tisíci obyvateli je situováno v údolí mezi dvěma výraznými zalesněnými kopci - Bílou horou (557 m n.m.) a Červeným kamenem (690 m n.m). Vzhledem k tomu, že se Kopřivnice nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, je přítomnost zeleně ve městě velmi důležitým prvkem. Není ale zeleň jako zeleň. Kopřivnice je sice na první pohled poměrně zeleným městem, ale při druhém pohledu zjistíme, že co se týče kvality zeleně, není již situace tak růžová. Kromě několika málo menších či větších parků tvoří veřejnou městskou zeleň v Kopřivnici převážně zeleň sídlišť, která zde v poválečné době rostla doslova jako houby po dešti. Zeleň těchto sídlišť vznikala často živelně a nekoncepčně, byla vysazována samotnými obyvateli sídliště z nepříliš kvalitních výpěstků. Po výsadbě již obvykle nenásledovala žádná údržba, zdravotní stav stromů je tak dnes, tj. po cca 40-60 letech své existence na stanovišti, v mnoha případech špatný. Dobrá polovina stromů má vidličnaté větvení, přehoustlé koruny, jsou napadeny houbovými chorobami a dřevokaznými houbami, stromy jsou často vysazeny v malých sponech, blízko domů atd. Vysazovány byly navíc téměř výhradně domácí druhy stromů, které hůře odolávají nepříznivým podmínkám městského prostředí. V dnešní době je již v Kopřivnici prováděna pravidelná údržba zeleně na základě plánu údržby a nové výsadby jsou situovány tak, aby nebyly v konfliktu s plánovanou výstavbou a sítěmi technické infrastruktury. V rámci běžné údržby zeleně jsou však prováděny pouze základní práce, které zeleň udržují v požadovaném stavu. Rozsáhlejší, na odbornost a finance náročnější výsadby, probírky, pěstební opatření apod. jsou prováděny mimo tuto pravidelnou údržbu jako samostatné projekty. Jednou z takových akcí nad rámec běžné údržby by měl být i projekt Regenerace zeleně sídliště Korej, který si mimo jiné klade za cíl nastartovat postupnou obnovu zeleně na jednom z největších a nejstarších sídlišť v Kopřivnici. Vzhledem k finanční náročnosti tohoto projektu, který by si město z vlastních zdrojů nemohlo dovolit, se předpokládá financování projektu formou dotace z Operačního programu Životní prostředí (prioritní osa 6 zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 - podpora regenerace urbanizované krajiny) 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Obr. 1: Lokalizace sídliště Korej v rámci širšího území (okres Nový Jičín) 4

Obr. 2: Lokalizace sídliště Korej v rámci města Kopřivnice a bezprostředního okolí 2.1. OBECNÉ CHARAKTERISTIKY Poloha vrámci ČR: Moravskoslezský kraj okres Nový Jičín město Kopřivnice Poloha v rámci města: SZ část města Kopřivnice při výpadovce na Nový Jičín Nadmořská výška: 325 340 m n. m. Lokalizace: území vymezeno ulicemi Obránců míru - Školní - Pod Bílou horou - Zdeňka Buriana Reliéf terénu: mírný svah na SV úpatí Bílé hory (557 m n.m.) s převýšením cca 15 m Architektura: převažují 3-5 podlažní zděné a panelové bytové domy z 50. 80. let 20. století Funkce: bydlení s plochami veřejné zeleně, sporadicky i jiné objekty (restaurace, obchody, škola, ) Plocha území: cca 14 ha. 2.2. CHARAKTERISTIKY ZELENĚ Plocha zeleně celkem: cca 8,5 ha Množství stromů celkem: 855 ks (jehličnaté 263 ks, listnaté 592 ks) Charakteristika zeleně: spíše chaotická sídlištní zeleň bez jednotné koncepce s převahou listnatých dřevin přehoustlé skupiny stromů převažují domácí druhy stromů (bříza, lípa, javor, smrk, borovice) velké zastoupení alergenních dřevin (především bříza a topol) většina dřevin průměrné nebo malé sadovnické hodnoty stromy blízko budov (zástin bytů) druhově chudé keřové patro téměř chybí výsadby trvalek S Majetkové vztahy: plochy zeleně řešeného území, kterých se týká kácení či výsadby v rámci projektu, jsou majetkem následujících vlastníků - město Kopřivnice, Česká republika (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - MŠMT) a dvou fyzických osob (viz. Tab.1). Pro možnost získání dotace na realizaci projektu, byla s vlastníky pozemků, které nejsou majetkem města Kopřivnice, uzavřena nájemní smlouva na dobu nutnou pro realizaci a udržitelnost projektu. 5

PŘEHLED DOTČENÝCH PARCEL A JEJICH VLAST NÍKŮ (stav k 1.8.2010) číslo parcely plocha (m²) vlastník 94 2 368 12/1 8 618 12/7 1 368 12/9 4 572 12/13 617 168/1 4 252 168/2 3 997 168/4 2 297 178/1 4 532 178/3 6 107 232/1 5 238 232/4 2 447 město Kopři vnice 232/6 3 098 40/1 14 143 168/3 222 232/3 199 232/2 116 12/12 116 12/11 202 181/3 2 473 87/3 6 142 87/4 12 795 87/5 2 011 87/6 2 290 168/5 3 037 Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a 178/2 4 588 tělovýchovy (MŠM T) 12/6 229 Michal Slovák 12/4 518 Ludmila Honzková Tab. 1: Přehled dotčených parcel se zelení a jejich vlastníků 3. ANALÝZA A VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU Na základě monitoringu dřevin v rámci inventarizace zeleně na sídlišti Korej, který probíhal v termínu leden až červenec 2009 (aktualizace červenec až srpen 2010), bylo provedeno vyhodnocení druhové, věkové a funkční skladby dřevin včetně jejich sadovnických hodnot. S tímto vyhodnocením následně souvisí návrh pěstebních opatření a návrh dřevin k odstranění. 3.1. DRUHOVÁ SKLADBA STROMŮ Z tabulky č. 4 jasně vyplývá, že nejpočetněji zastoupenou dřevinou řešeného území je bříza bělokorá (Betula pendula 218 ks). Vzhledem k tomu, že se jedná o krátkověkou a navíc alergenní dřevinu, není tento stav v prostředí městského sídliště příliš uspokojující. Druhou nejčastější dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies 71 ks) a třetí lípa srdčitá (Tilia cordata 52 ks). Stejně jako bříza není ani smrk ztepilý právě vhodnou dřevinou do městského prostředí, tím spíše, pokud je zastoupen v tak hojné míře. Pro svůj mělký kořenový systém je u smrku větší riziko vývratu při nepříznivých povětrnostních podmínkách, což může způsobit škody na zdraví či majetku. Pokud je vysazen blízko bytových domů, je pak díky hustému větvení příčinou zhoršených světelných podmínek v bytech. Lípa srdčitá, pokud se nejedná o některý z odolnějších kultivarů, je sice národní strom (možná i proto je tak oblíbená pro výsadby), ale v městském prostředí trpí houbovými chorobami, dřevokaznými houbami a častým výskytem jmelí v koruně. Je proto vhodnější pro výsadby do krajiny, ve městě spíše jen do parků nebo na okrajové části města. Ani další dřeviny tvořící sídlištní zeleň řešeného území nejsou, až na výjimky (např. Pinus nigra, Sorbus intermedia Browers a Pseudotsuga menziesii), příliš vhodné pro městskou zeleň. 6

Z výše uvedeného vyplývá, že druhová skladba dřevin na sídlišti Korej není zcela vyhovující. Převažují domácí dřeviny v základních druzích, které hůře snáší nepříznivé podmínky městského prostředí. Daleko vhodnější je používat dřeviny introdukované nebo některé kultivary domácích dřevin, které jsou více odolné vůči vyšším teplotám, zasolení, suchu apod. (např. Koelreuteria paniculata, Catalpa bignonioides, Pinus nigra, Sophora japonica nebo Ginkgo biloba). První krok ke změně druhové skladby na Koreji si klade za cíl i tento projekt. 3.2. DRUHOVÁ SKLADBA STROMŮ KE KÁCENÍ Výběr stromů určených k odstranění vychází jednak z výše uvedené druhové analýzy, inventarizace dřevin a stanovištních podmínek, ale také z kompozičního záměru návrhové části projektu, tj. z umístění nových výsadeb Z tabulky č. 5 je zřejmé, že ke kácení je navrženo nejvíce bříz (Betula pendula 26 ks) a smrků (Picea abies 30 ks, Picea pungens 17 ks), což souvisí také s jejich nejvyšším počtem v lokalitě a snahou změnit druhovou skladbu ve prospěch dřevin vhodnějších pro městskou sídlištní zeleň. 3.3. SADOVNICKÁ HODNOTA Z hlediska sadovnických hodnot jednotlivých druhů stromů byly získány údaje o kvalitě stromů pro utváření zeleně městského sídliště, a také o perspektivitě stromů na daném stanovišti. U stromů s nejvyšší sadovnickou hodnotou (SH1 a SH2) je velká pravděpodobnost dlouhodobého setrvání na stanovišti. Naopak u stromů s nízkou sadovnickou hodnotou (SH4 a SH5) se předpokládá jejich odstranění v krátkém časovém horizontu. Následující tabulka ukazuje množství stromů dle jednotlivých sadovnických hodnot. Nejvíce stromů má sice průměrnou sadovnickou hodnotu (SH3-595 ks), ale vcelku vysoký je i počet stromů s podprůměrnou sadovnickou hodnotou (SH4 191 ks), což ukazuje na sníženou kvalitu zeleně řešeného území. Tab. 2: Sumarizace zastoupení sadovnických hodnot 3.4. VĚKOVÁ STRUKTURA Stáří hodnocených stromů bylo stanoveno na základě kombinace následujících faktorů - vizuálního odhadu, informací o době výsadby některých dřevin, znalosti rychlosti růstu jednotlivých druhů dřevin a také s přihlédnutím na konkrétní stanoviště. Protože takto není možné odhadnout stáří dřeviny s přesností na rok, byly pro tyto účely stanoveny 4 věkové kategorie v rozmezí 20 let (viz. tab.3), které jsou dostačující pro potřeby hodnocení zeleně. Věková kategorie 0/20 let zahrnuje stromy nově vysazené i odrostlé výsadby, které jsou již na stanovišti částečně stabilizovány, ale ještě nefungují na plný výkon. Věková kategorie 20/40 a 40/60 zahrnuje stromy již plně stabilizované na stanovišti a fungující na plný výkon (za podmínek, že nejsou napadeny chorobami a škůdci či jinak oslabeny). Jedná se o dřeviny v optimálním věku s nejlepší kondicí, kdy téměř nebo zcela (podle toho, zda se jedná o krátkověké, středněvěké či dlouhověké dřeviny) dosahují i svých maximálních parametrů (výška, šířka koruny, habitus ). V těchto dvou kategoriích se nachází většina hodnocených dřevin. Věková kategorie 60/80 let zahrnuje stromy již stárnoucí a v případě krátkověkých dřevin i odumírající, které je třeba nahradit novýmy výsadbami. U středněvěkých a dlouhověkých dřevin se v tomto věku začínají ve větší míře objevovat příznaky stárnutí. Je však třeba poznamenat, že v nepříznivém městském prostředí se dřeviny dožívají zhruba poloviny svého věku, kterého by dosáhly na optimálním stanovišti. Tab. 3: Sumarizace zastoupení věkových kategorií 7

3.5. ZDROJOVÉ TABULKY Vybrané zdrojové tabulky pro vyhodnocení druhové, věkové a funkční skladby dřevin včetně jejich sadovnických hodnot. Výchozím podkladem pro tyto tabulky je inventarizace zeleně (viz. Příloha č. 1) Originální verze uvedených tabulek ve formátu *xls (excel) je uvedena v Příloze č. 1 Tab. 4: Druhová skladba stromů současný stav (zastoupení stromů v počtu min. 5 ks) Tab. 5: Druhová skladba stromů k odstranění v rámci projektu 8

Tab. 6: Sadovnické hodnoty stromů Tab. 7: věkové kategorie stromů 9

4. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 4.1. CÍL PROJEKTU Záměrem projektu je pomocí sadovnických úprav nad rámec běžné údržby zeleně zpříjemnit a ozvláštnit prostředí jednoho z největších a nejstarších sídlišť v Kopřivnici, a také zvýšit provozní bezpečnost odstraněním rizikových stromů. Vzhledem k tomu, že výsadby dřevin na tomto sídlišti nemají jednotnou koncepci (výsadby byly v době vzniku sídliště realizovány jejich obyvateli, a to spíše příležitostně v rámci tzv. akcí Z nebo jak se kde a komu zrovna hodilo), je dalším úkolem projektu vytvořit základní kostru zeleně (stromořadí kolem komunikací a chodníků, solitéry, skupiny ), definovat plochy pro sport, odpočinek, dětská hřiště atd. Tento projekt je tedy prvním krokem ke změně charakteru veřejné zeleně na tomto sídlišti, který předpokládá v dalších letech dílčí doplnění zeleně již v rámci běžné údržby, a to zejména po rekonstrukci teplovodu v Kopřivnici. Ta by měla být realizována v nejbližších letech a bude zřejmě představovat odstranění většího počtu dřevin, které nyní rostou v ochranném pásmu teplovodu. Návrh výsadeb již s touto akcí počítá, proto jsou veškeré dřeviny vysazeny tak, aby nebyly rekonstrukcí teplovodu dotčeny. 4.2. ZÁKLADNÍ PRINCIPY K DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU Odstranění dřevin se špatným zdravotním stavem či jinak rizikových rostoucích příliš blízko bytových domů rostoucích na neperspektivním stanovišti s malou sadovnickou hodnotou v rámci probírek přehuštěných výsadeb Výsadby dřevin (dřeviny dobře snášející městské prostředí) doprovodná zeleň komunikací, chodníků apod. funkce zeleně jako dělící, optické či protihlukové clony snížení prašnosti a hlučnosti solitéry skupiny linie druhová rozmanitost dřeviny zajímavé květem, listem, habitem, kůrou, správná dřevina na správné místo odborná péče o dřeviny po výsadbě (výchovný řez, zálivka, údržba kotvení atd.) Výsadby trvalek proměnlivost během roku barevnost trvalky jako náhrada trávníku v úzkých pásech před bytovými domy 4.3. PŘÍNOS PROJEKTU PRO ZVÝŠENÍ BIODIVERZITY Současná druhová skladba zeleně na sídlišti Korej je poměrně monotónní, a to ve stromovém, keřovém i bylinném patře. Převažuje několik základních druhů (např. břízy, lípy, javory, smrky, zlatice a jalovce), které se opakují v rámci celého sídliště. Jen v malé míře jsou zastoupeny dřeviny výrazné květem a plody (např. třešně, jabloně, jeřáby, slivoně a hlohy) stejně tak téměř chybí výsadby kvetoucích trvalek. Projekt je ve své podstatě založen právě na zvýšení podílu tohoto typu dřevin a bylin, které jsou přitažlivé pro ptactvo a hmyz, čímž se předpokládá zvýšení druhové rozmanitosti i v tomto směru. Dalším přínosem dosadeb listnatých, kvetoucích a plodících druhů rostlin je jejich proměnlivost během roku (např. změna barvy listů, opad listů, barva květů a plodů, tvar a množství plodů, barva výhonů). Změna poměru zastoupení jednotlivých rostlinných druhů a vytvoření smíšených skupin může také výrazně omezit šíření chorob a škůdců. Vzhledem k současnému stavu zeleně v lokalitě lze realizací projektu předpokládat přínos pro zvýšení biodiverzity v rámci sídliště i navazujících ploch městské zeleně. 5. PODROBNÝ POPIS PROJEKTU Pro snadnější orientaci v projektu a přehlednost je řešené území rozděleno do 6 sektorů S1 - S6 (viz. obr. 3). Grafický výstup se zákresem stávající i navržené zeleně je zobrazen na mapových listech, každý sektor zvlášť, v měřítku 1:500. Pro jednotlivé sektory jsou zpracovány mapové listy 1 3 (viz. níže), katastrální mapa se zákresem vlastníků ploch (mapový list 4) je zpracována pro všechny sektory na jednom mapovém listě v měřítku 1:1500. 10

Slovní popis projektu je uveden pro každý sektor zvlášť s tím, že je vždy zhodnocen současný stav zeleně v daném sektoru (doplněno fotodokumentací současného stavu v době vegetace) a následně popsán návrh kácení a výsadeb. PŘEHLED MAPOVÝCH LISTŮ 1. Stávající zeleň (1:500) především vyznačení sadovnických hodnot jednotlivých stromů na základě inventarizace zelen 2. Dřeviny ke kácení a terénní práce (1:500) vyznačení dřevin a technických prvků navržených k odstranění 3. Výsadby (1:500) návrh nových výsadeb na podkladu sítí technické infrastruktury 4. Katastrální mapa_vlastníci pozemků (1:1500) barevné rozlišení vlastníků jednotlivých parcel řešeného území Obr. 3: Rozdělení řešeného území do sektorů 5.1. SEKTOR S1 (vymezen ulicemi Obránců míru Zdeňka Buriana Javorová Ke Koryčce; rozloha celkem 2,1 ha; zeleň 1,2 ha) 5.1.1. SOUČASNÝ STAV Vnitroblok s velkou centrální travnatou plochou se skupinami stromů bez cílené kompozice, spíše náhodné výsadby. Keřové patro zastoupeno minimálně, většinou tvarované živé ploty nebo solitéryní keře kolem domů. V ploše hojně roztroušeny sušáky na prádlo, které jsou využívány jen z části. Před vchody do bytových domů předzahrádky tvořené převážně travnatou plochou s nekoncepčními výsadbami stromů, keřů a trvalek. Stromové patro - výrazně převažuje bříza bělokorá (Betula pendula), dále švestka domácí (Prunus domestica), smrk ztepilý (Picea abies) a topol kanadský (Populus x canadensis) Keřové patro - převažuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei) a zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) Nové výsadby - 3 ks Acer platanoides Columnare (realizace 2005) 11

Obr. 4: Centrální travnatá plocha z ul. Zdeňka Buriana Obr. 5: Centrální travnatá plocha z ul. Ke Koryčce Obr. 6: Nevhodná zeleň blízko domu č.p. 717 Obr. 7: Funkčně nevyhovující řada slivoní v centrální ploše Obr. 8: Kompozičně nevyhovující smrky na ul. Zdeňka Buriana Obr. 9: Předzahrádky bytových domů na ul. Javorová 12

Obr. 10: Předzahrádky bytových domů na ul. Javorová Obr. 11: Střední část centrální travnaté plochy 5.1.2. NÁVRH Na základě inventarizace byly vytipovány neperspektivní dřeviny (špatný zdravotní stav, malá sadovnická hodnota, nevhodné stanoviště, ), které jsou navrženy k odstranění. V tomto sektoru je to celkem 26 ks stromů a 4 keře (viz. tab. 4). Kromě dřevin je zde třeba odstranit také několik sporadicky využívaných sušáků na prádlo (uvolní místo pro nové výsadby) a v centrální travnaté ploše zarostlou betonovou dlažbu, která dříve sloužila jako chodník. Po odstranění dřevin i technických prvků budou tato místa upravena a oseta travou. Hlavním prvkem návrhu je výsadba dvouřadé jírovcové aleje (Aesculus x carnea Briotii ) napříč centrální travnatou plochou. Alej doplňuje liniová výsadb ve tvaru L z okrasných bíle kvetoucích jabloní (Malus Evereste ), které vymezují prostor pro budoucí plácek pro sport a hry. Významným akcentem celého prostoru je výsadba 2 ks soliterních pavlovnií (Paulownia tomentosa), které jsou zajímavé svými velkými listy, květenstvím pro stromy neobvyklé fialové až lila barvy a následně pak množstvím zajímavých plodů. Před částí bytových domů ul. Javorová budou do travnatých předzahrádek vysazeny solitérní magnolie (Magnolia stellata) a rododendrony (Rhododendron Nova Zembla ) s podrostem trvalek do polostínu doplněných cibulovinami. V části centrální travnaté plochy, kde byla odstraněna stará zarostlá dlažba bude provedena celková regenerace trávníku. Regenerace trávníku bude provedena také v prostoru navržených výsadeb magnolií. SEKTOR S1 PŘEHLED KÁCENÍ A VÝSADEB odstranění výsadby regenerace trávníku typ zeleně (ks) (m²) (ks) (m²) strom listnatý 15 46 strom jehličnatý 11 keř listnatý 4 11 keř jehličnatý smíšená skupina keřů trvalky 171 cibuloviny 1 890 trávník hřišťový 2 508 Tab. 4: Přehled kácení a výsadeb v sektoru S1 Pozn.: Podrobný seznam dřevin ke kácení viz. Příloha č.1. tab. VÝKAZ DŘEVIN K ODSTRANĚNÍ Podrobný seznam a specifikace použitých rostlin viz. Příloha č.1 tab. SOUPIS NAVRŽENÝCH ROSTLIN 13

5.2. SEKTOR S2 (vymezen ulicemi Obránců míru Ke Koryčce Sadová Školní; rozloha celkem 3,4 ha; zeleň 2,0 ha) 5.2.1. SOUČASNÝ STAV Podobně jako v předchozím sektoru dominuje mezi bytovými domy velká centrální travnatá plocha se skupinami stromů bez cílené kompozice, spíše náhodné výsadby. Keřové patro zastoupeno v menší míře, a to formou zapojených skupin a solitérních keřů v trávníku. V pravé polovině tohoto prostoru vedle hudební školy MIS MUSIC se nachází zpustlý prostor s roztroušenou zelení, sítí asfaltových chodníků, menších zpevněných i travnatých ploch a bývalých pískovišť. Dříve tato část fungovala zřejmě jako prostor pro dětské hry. V současné době jsou chodníky zarostlé travou a pískoviště nefunkční. Mezi provozně velmi rušnou komunikací ul. Obránců míru (výpadovka na Nový Jičín) a bytovými domy se nachází pás stromů jako protihluková a optická clona. Kromě listnatých dřevin se pravidelně střídají skupiny douglasek, které se však nacházejí v blízkosti bytových domů, což vyvolává problémy se zástinem bytů. Podél ul. Sadová zejména v době květu výrazné stromořadí japonských třešní (Prunus serrulata Kanzan ). Před vchody do bytových domů místy menší předzahrádky tvořené převážně travnatou plochou s nekoncepčními výsadbami stromů, keřů a trvalek. Stromové patro - výrazně převažuje bříza bělokorá (Betula pendula), dále roztroušeně javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípy (Tilia cordata, T. pltayphyllos) a japonské třešně (sakury Prunus serrulata Kanzan ) Keřové patro - převažuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei) a zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) Nové výsadby 16 ks Sorbus x intermedia Browers (realizace 2006) Obr. 12: Plocha bývalého prostoru pro dětské hry Obr. 13: Centrální travnatá plocha v levé části sektoru Obr. 14: Špatný zdr. stav lípy u č.p. 886 Obr. 15: Rizikový srůst kmenů břízy Obr. 16: Nevhodná kompozice dřevin 14

Obr. 17: Habry stínící okna hudební školy MIS MUSIC Obr. 18 : Usychající třešně u křižovatky ul. Školní - Obránců míru Obr. 19: Nevhodná skupina smrků pod břízami u MIS MUSIC Obr. 20 : Neupravené plochy před vchody do č.p. 883-885 Obr. 21: Plocha zeleně před Kavárnou Obr. 22 : Travnaté pásy mezi domy a chodníkem u č.p. 874-876 5.2.2. NÁVRH Na základě inventarizace byly vytipovány neperspektivní dřeviny, které jsou navrženy k odstranění. V tomto sektoru je to celkem 69 ks stromů a 4 keře (viz. tab. 5). Vzhledem k tomu, že v centrálním travnatém prostoru tohoto sektoru je do budoucna plánována stavba dětského hřiště, v prvé části sektoru rekonstrukce teplovodu a o využití travnaté plochy před Kavárnou také není ještě jasně rozhodnuto, jsou zatím nové výsadby zeleně omezeny pouze na doplnění několika solitér 15

v okrajové části sektoru (Liquidambar styraciflua, Acer rubrum, Koelreuteria paniculata), výsadbu stromořadí u přístupových chodníků (Malus Profesor Sprenger, Crataegus laevigata Paul s Scarlet ), a také dosadbu hortenzií a založení 10 trvalkových záhonů v předprostoru bytových domů. SEKTOR S2 - PŘEHLED KÁCENÍ A VÝSADEB odstranění výsadby regenerace trávníku typ zeleně (ks) (m²) (ks) (m²) strom listnatý 35 24 strom jehličnatý 34 keř listnatý 4 27 keř jehličnatý smíšená skupina keřů trvalky 1 360 cibuloviny 2 754 trávník hřišťový Tab. 5: Přehled kácení a výsadeb v sektoru S2 Pozn.: Podrobný seznam dřevin ke kácení viz. Příloha č.1. tab. VÝKAZ DŘEVIN K ODSTRANĚNÍ Podrobný seznam a specifikace použitých rostlin viz. Příloha č.1 tab. SOUPIS NAVRŽENÝCH ROSTLIN 5.3. SEKTOR S3 (vymezen ulicemi Javorová Zdeňka Buriana Karla Čapka Ke Koryčce; rozloha celkem 2,4 ha; zeleň 1,4 ha) 5.3.1. SOUČASNÝ STAV Vzhledem k charakteru zástavby je celý prostor rozdělen do tří hlavních ploch zeleně vzájemně propojených. Levá i pravá polovina sektoru je tvořena travnatou plochou s hlavní skupinou stromů. Ostatní dřeviny tvoří spíše rozvolněné skupiny nebo jsou to solitéry. V travnatém pásu podél ul. Javorová se nachází dožívající stromořadí javorů (Acer platanoides Globosum ) ve většině případů již se sekundární korunou po redukčním řezu. Ve střední části sektoru je významným prvkem parčík s kostrou stromů průměrné hodnoty. Keře jsou v tomto sektoru zastoupeny především ve formě živých plotů, zapojených i rozvolněných skupin a solitér. Trvalky sporadicky vysazeny před vchody domů, větší trvalková výsadba pouze před č.p. 757 760. Stromové patro výrazná převaha břízy bělokoré (Betula pendula), dále hojně borovice černá (Pinus nigra), javor mléč (Acer platanoides Globosum ) a lípa srdčitá (Tilia cordata) Keřové patro převažuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei), dřišťál Thunbergův (Berberis x thunbergii Atropurpurea ) a trojpuk drsný (Deutzia scabra) Nové výsadby trvalková výsadba před domy č.p. 757-760 (realizace 2009) Obr.23: Ulice Ke Koryčce od křižovatky s ulicí Karla Čapka Obr. 24 : Ulice Javorová od ul. Ke Koryčce 16

Obr.25: Parčík od ul. Karla Čapka Obr. 26 : Ulice Javorová za domy od ul. Zdeňka Buriana Obr.27: Ulice Javorová za domy v pravé části sektoru Obr. 28 : Stinný prostor za domy č.p. 771 773 ul. Ke Koryčce 17

Obr.29: Skupiny stromů na ul. Zdeňka Buriana Obr. 30: Plocha zeleně určená k sušení prádla za č.p. 774-776 5.3.2. NÁVRH Na základě inventarizace byly vytipovány neperspektivní dřeviny, které jsou navrženy k odstranění. V tomto sektoru je to celkem 34 ks stromů, 4 keře solitérní a 19 m² keřů ve skupinách (viz. tab. 6). Vzhledem k tomu, že se do budoucna předpokládají úpravy prostoru parčíku ve středové části sektoru (dětské hřiště nebo parkově upravená plocha) bude nová koncepce zeleně této části řešena až v souvislosti s realizací předpokládané stavby. Nyní bude vysazena pouze řada okrasných červeně kvetoucích jabloní (Malus Royalty ) v okrajové části plochy. Dominantou levé části sektoru má být do budoucna solitérní cedr libanonský (Cedrus libani). Podél komunikace propojující ul. Ke Koryčce s ul. Zdeňka Buriana bude vysazeno stromořadí z okrasných jabloní (Malus Rudolph ) v pravé části s podrostem bobkovišní (Prunus laurocerasus Otto Luyken ) a po jedné straně ul. Javorová stromořadí malokorunných javorů (Acer ginnala). Vzhledm k blízkosti plynovodu, budou tyto javory při výsadbě opatřeny protikořenovou fólii. Dalším významným prvkem je liniová výsadba magnolií (Magnolia stellata) podél chodníku na ul. Ke Koryčce a částečně i na ul. Zdeňka Buriana. SEKTOR S3 - PŘEHLED KÁCENÍ A VÝSADEB odstranění výsadby regenerace trávníku typ zeleně (ks) (m²) (ks) (m²) strom listnatý 24 46 strom jehličnatý 10 1 keř listnatý 4 19 116 keř jehličnatý smíšená skupina keřů trvalky cibuloviny trávník hřišťový 33 Tab. 6: Přehled kácení a výsadeb v sektoru S3 Pozn.: Podrobný seznam dřevin ke kácení viz. Příloha č.1. tab. VÝKAZ DŘEVIN K ODSTRANĚNÍ Podrobný seznam a specifikace použitých rostlin viz. Příloha č.1 tab. SOUPIS NAVRŽENÝCH ROSTLIN 5.4. SEKTOR S4 (vymezen ulicemi Pionýrská Ke Koryčce Karla Čapka Školní; rozloha celkem 2,0 ha; zeleň 1,4 ha) 5.4.1. SOUČASNÝ STAV Centrální prostor mezi bytovými domy je tvořen travnatou plochou s rozvolněnými skupinami stromů a solitéry. Podél chodníku, který propojuje ulici Karla Čapka s ulicí Pionýrskou se nachází dožívající 18

stromořadí z jeřábu ptačího a temnoplodce černého ( černý jeřáb ). Přibližně uprostřed plochy na okraji skupiny stromů jsou dvě větší zapojené skupiny nízkých jalovců (jalovec chvojka), typické pro výsadby 80. let. Podél chodníků ulic Karla Čapka a Pionýrská se nachází tvarované živé ploty (dřišťál Thunbergův, tavolník van Houtteův). Celkový charakter zeleně je neuspořádaný bez zjevné koncepce. Stromové patro převaha břízy bělokoré (Betula pendula), dále hojně borovice lesní (Pinus sylvestris), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), javor mléč (Acer platanoides), borovice vejmutovka (Pinus strobus) Keřové patro převažuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii Atropurpurea ) a trojpuk drsný (Deutzia scabra) Nové výsadby živý plot z Taxus x media Hicksii u č.p. 742 (realizace 2009); výsadba keřů ve svahu pod supermarketem Hruška Viburnum farreri, Viburnum Pragense, Viburnum rhytidophyllum (realizace 2008) Obr. 31: Nevhodná zeleň ve střední části prostoru vnitrobloku Obr. 32: Dožívající stromořadí jeřábů a temnoplodců (část 1) Obr. 33: Dožívající stromořadí jeřábů a temnoplodců (část 2) Obr. 34: Plocha zeleně určená k sušení prádla za č.p. 742-745 19

Obr. 35: Centrální travnatá plocha vnitrobloku pohled k hlavní skupině stromů Obr. 36: Ul. Karla Čapka č.p. 750-753 Obr. 37: Předzahrádky na ul. Karla Čapka, č.p. 742-745 5.4.2. NÁVRH Na základě inventarizace byly vytipovány neperspektivní dřeviny, které jsou navrženy k odstranění. V tomto sektoru je to celkem 22 ks stromů, 11 keřů solitérních a 199 m² keřů ve skupinách (viz. tab. 7). Cílem návrhu v tomto sektoru je obnovit stromořadí kolem dvou chodníků, které kolmo spojují ulici Karla Čapka s ulicí Pionýrskou. Druhové složení stromořadí je v jednom případě z okrasných červenokvětých hlohů (Crataegus laevigata Paul s Scarlet ) a ve druhém z okrasných červenokvětých jabloní (Malus Rudolph ). Dalším bodem návrhu je výsadba několika červenolistých myrobalánů (Prunus cerasifera Nigra ) na okraji hlavní skupiny stromů, která bude tvořit kontrastní kulisu pro solitérní jerlín (Sophora japonica) v centrální části sektoru. Hlavní skupina stromů v levé části sektoru bude dále doplněna o lyrovník (Liriodendron tulipifera) a několik jinanů (Ginkgo biloba). Významným akcentem prostoru bude také výsadba tří větších skupin červenokvětých a žlutokvětých azalek a zlatice prostřední, které budou částečně v podrostu tří borovic himálajských (Pinus wallichiana). Na plochách po odstraněných skupinách jalovců ve středové části bude založen nový trávník. 20

SEKTOR S4 - PŘEHLED KÁCENÍ A VÝSADEB odstranění výsadby regenerace trávníku typ zeleně (ks) (m²) (ks) (m²) strom listnatý 18 10 36 strom jehličnatý 4 60 7 keř listnatý 8 220 keř jehličnatý 3 96 smíšená skupina keřů 129 trvalky cibuloviny trávník hřišťový 335 Tab. 7: Přehled kácení a výsadeb v sektoru S4 Pozn.: Podrobný seznam dřevin ke kácení viz. Příloha č.1. tab. VÝKAZ DŘEVIN K ODSTRANĚNÍ Podrobný seznam a specifikace použitých rostlin viz. Příloha č.1 tab. SOUPIS NAVRŽENÝCH ROSTLIN 5.5. SEKTOR S5 (vymezen ulicemi Karla Čapka Zdeňka Buriana Pod Bílou horou Ke Koryčce; rozloha celkem 1,8 ha; zeleň 0,9 ha) 5.5.1. SOUČASNÝ STAV Uprostřed této části sídliště se nachází areál MŠ Jeřabinka, který však v rámci tohoto projektu není řešen. Úpravy zeleně včetně nových výsadeb na zahradě mateřské školy byly již realizovány na základě zpracovaného projektu v letech 2008 2009. Sektor S5 je stejně jako ostatní sektory tvořen travnatými plochami s rozvolněnými skupinami stromů a solitéry bez zjevné koncepce. Mezi chodníkem a komunikací ul. Pod Bílou horou je stromořaní tvořené méně vzrůstnými jasany s kulovitou korunou (Fraxinus excelsior Nana ). Keřové patro se nachází především v předzahrádkách bytových domů a je tvořeno převážně tvarovanými živými ploty z listnatých keřů (tavolník van Houtteův, dřišťál Thunbergův,...) a menšimi skupinami či solitéry (tavolník van Houtteův, zlatice prostřední, dřišťál Thunbergův,...) Stromové patro výrazná převaha břízy bělokoré (Betula pendula), dále větší počet malokorunných jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior Nana ) a smrků ztepilých (Picea abies). Keřové patro převažuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei) a dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii Atropurpurea) Nové výsadby soliterní magnolie (Magnolia stellata) před domem č.p. 960 (vysazeno 2008) Obr. 38: Travnatá plocha s dřevinami a sušáky mezi č.p. 956-959 Obr. 39: Pohled z travnaté plochy na obr. 37 k MŠ Jařabinka 21

Obr. 40: Alej sušáků na úkor zeleně u č.p. 958-959 5.5.2. NÁVRH Na základě inventarizace byly vytipovány neperspektivní dřeviny, které jsou navrženy k odstranění. V tomto sektoru je to celkem 12 ks stromů a 3 solitérní keře (viz. tab. 8). Sadovnické úpravy tohoto sektoru se týkají především výsadeb několika listem, květem i plody atraktivních solitérních stromů (Catalpa bignonioides, Acer platanoides Royal Red, Malus Rudolph a Malus Evereste ) a liniové výsadby červenokvětých hlohů (Crataegus laevigata Paul s Scarlet ), které budou vhodnější alternativou za několik smrků odstraněných na tomto místě při rekonstrukci plynovodu. Dalším bodem návrhu je založení 2 trvalkových záhonů před bytovými domy, a to v místech, kde se v současné době nachází úzké zatravněné pásy mezi přístupovým chodníkem a domem. SEKTOR S5 - PŘEHLED KÁCENÍ A VÝSADEB odstranění výsadby regenerace trávníku typ zeleně (ks) (m²) (ks) (m²) strom listnatý 7 17 strom jehličnatý 5 keř listnatý 2 keř jehličnatý 1 smíšená skupina keřů trvalky 421 cibuloviny 1248 trávník hřišťový Tab. 8: Přehled kácení a výsadeb v sektoru S5 Pozn.: Podrobný seznam dřevin ke kácení viz. Příloha č.1. tab. VÝKAZ DŘEVIN K ODSTRANĚNÍ Podrobný seznam a specifikace použitých rostlin viz. Příloha č.1 tab. SOUPIS NAVRŽENÝCH ROSTLIN 5.6. SEKTOR S6 (vymezen ulicemi Karla Čapka Ke Koryčce Pod Bílou horou Školní; rozloha celkem 2,2 ha; zeleň 1,6 ha) 5.6.1. SOUČASNÝ STAV Centrální prostor mezi bytovými domy je stejně jako u předešlých sektorů tvořen velkou travnatou plochou, která je zejména ve střední části sektoru díky většímu převýšení členěna na 3 samostatné terasy. Na dolní a horní ploše se nacházejí bytové domy, na prostřední nevyhovující asfaltové dětské hřiště s pískovištěm. Svahy mezi terasami jsou z větší části osázeny souvislým pásem keřů (šeříky, tavolníky, zlatice,...). V dalších částech sektoru jsou výsadby stromů převážně v zapojených skupinách nebo jako solitéry. Podél 22

ulic Pod Bílou horou a Karla Čapka jsou v travnatém pásu mezernatá stromořadí z javorů (Acer platanoides Globosum ), které jsou ve většině případů již se sekundární korunou po redukčním řezu. Keřové patro je kromě již zmíněných výsadeb na svazích teras tvořeno menšími zapojenými skupinami, tvarovanými živými ploty a solitéry (např. magnolie, borovice kleč, šeřík obecný) Stromové patro výrazná převaha břízy bělokoré (Betula pendula) a javoru mléče (stromořadí Acer platanoides Globosum ), hojně smrky (Picea abies, Picea pungens), borovice (Pinus sylvestris, Pinus nigra), méně již modřín (Larix decidua) Keřové patro převažuje šeřík obecný (Syringa vulgaris), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii Atropurpurea), pustoryl věnčitý (Philadelphus coronarius), jalovec čínský (Juniperus chinensis) Obr. 41: Vstupní prostor domů č.p. 935 937 ul. Karla Čapka Obr. 42: Pohled na prostřední terasu s asfaltovým hřištěm Obr. 43: Pohled od hřiště na rozvolněnou zeleň prostřední terasy Obr. 44: Prostor zadních vchodů č.p. 946 947 ul. Školní Obr. 45: Javorové stromořadí na ul. Pod Bílou horou Obr. 46: Pohled z hřiště na smíšenou skupinu stromů poblíž č.p. 966 23

Obr. 47: Zapojená skupina borovic černých pod č.p. 966 Obr. 48: Absence doprovodné zeleně u chodníku k ul. Pod Bílou h. 5.6.2. NÁVRH Na základě inventarizace byly vytipovány neperspektivní, které jsou navrženy k odstranění. V tomto sektoru je to celkem 35 ks stromů, 6 keřů solitérních a 377 m² keřů ve skupinách (viz. tab. 9). Kromě odstranění problematických dřevin spočívá návrh také v doplnění pěších komunikací o doprovodnou zeleň stromořadí z menších kvetoucích stromů (Malus Rudolph, Prunus subhirtella Autumnalis, Crataegus laevigata Paul s Scarlet ). Dále se jedná o liniovou výsadbu vínově červeně kvetoucích magnolií (Magnolia Susan ) před domy č.p. 933 937 a výsadbu soliterních stromů (Malus Evereste, Koelreuteria paniculata, Prunus cerasifera Nigra a Cercidiphyllum japonicum). Hlavní dominantou levé části sektoru má být do budoucna solitérní pavlovnie (Paulownia tomentosa), která je výrazná jak svým habitem, tak i velkými listy, množstvím fialových květů a plody. Dalším bodem návrhu je výsadba půdopokryvných keřů (Potentilla fruticosa, Rosa The Red Fairy ) na svazích mezi terasami v pravé části sektoru a také založení 3 trvalkových záhonů u bytových domů. SEKTOR S6 - PŘEHLED KÁCENÍ A VÝSADEB odstranění výsadby regenerace trávníku typ zeleně (ks) (m²) (ks) (m²) strom listnatý 13 26 strom jehličnatý 22 keř listnatý 6 275 476 keř jehličnatý 102 smíšená skupina keřů trvalky 307 cibuloviny 2925 trávník hřišťový Tab. 9: Přehled kácení a výsadeb v sektoru S6 24

Pozn.: Podrobný seznam dřevin ke kácení viz. Příloha č.1. tab. VÝKAZ DŘEVIN K ODSTRANĚNÍ Podrobný seznam a specifikace použitých rostlin viz. Příloha č.1 tab. SOUPIS NAVRŽENÝCH ROSTLIN 6. SPECIFIKACE NOVÝCH VÝSADEB Výsadby stromů - kvalitní alejové stromy požadované velikosti s korunkou založenou ve výšce min. 240 cm, se zemním balem nebo kontejnerované (kontejner nebo AIRPOT tašky) dle doby výsadby, 50% výměna substrátu, kotvení pomocí 2-3 kůlů dle druhu dřeviny (upřesněno v soupisu navržených dřevn), kmínek až pod korunku opatřen jutovým obalem v jedné vrstvě, stromy v travnaté ploše budou opatřeny chráničkou báze kmene proti mechanickému poškození, vytvořit dostatečně velkou zálivkovou mísu a zamulčovat drcenou kůrou, zálivka 60 l na strom. V případě výsadby stromů u zpevněných ploch nutno dodržet vzdálenost minimálně 1,5 2 m od okraje plochy. Výsadby keřů soliterních - kvalitní keře požadované velikosti, kontejnerované nebo se zemním balem, 50% výměna substrátu, magnólie kotveny třemi 1m velkými kůly s vyvázáním, vytvořit dostatečně velkou zálivkovou mísu a zamulčovat drcenou kůrou, zálivka 30 l na keř. Výsadba ploch keřů - kvalitní kontejnerované keře požadované velikosti, 50% výměna substrátu, mulčování drcenou kůrou ve vrstvě 5-10 cm, zálivka 40 l na m². Před výsadbou nutno z plochy odstranit veškerou nežádoucí vegetaci - postřik totálním herbicidem. Výsadba trvalkových záhonů - kvalitní kontejnerované trvalky, 50% výměna substrátu,mulčování drcenou kůrou a kačírkem frakce 4 8 mm ve vrstvě 3-5 cm. Před výsadbou nutno z plochy odstranit veškerou nežádoucí vegetaci - postřik totálním herbicidem. Výsadba cibulovin do trvalkových záhonů - kvalitní cibule, vysazovat nepravidelně hnízdovitě 1-5 ks do jamky dle druhu. Pozn.: Před realizací výsadeb nutno zajistit vytýčení sítí technické infrastruktury z důvodu dodržení jejich ochranných pásem!!! 7. Předpokládaný harmonogram realizace projektu 25