1/5 SCHAFFER 2/2013 www.schaffer-partner.cz březen 2013 V posledních dnech je horko nejen na Kypru, ale i přes návrat zimy v prvních jarních dnech na politické scéně v Čechách. Ačkoli by nezasvěcený čtenář měl pocit, že se naši politici pouze předhánějí v používání slovních obratů typu: živnostníci parazitují na sociálním pojištění, případně se předhánějí ve slibech, o kolik zvýší daně, opak je pravdou. I v této době nám naši kormidelníci připravili legislativní novinky, jejichž krátký přehled Vám nyní zasíláme. Přeji Vám příjemné jarní dny a hezké počtení Schaffer News. Ing. Martin Felenda, Managing partner Ing. Martin Felenda M&A, mezinárodní zdanění, optimální daňové struktury Ing. Ondřej Havle správa daní a poplatků, daňové řízení Mgr. Aleš Eppinger M&A, obchodní právo, pracovní právo, soudní a arbitrážní řízení Ing. Radomír Stružinský IFRS, due diligence Vážení čtenáři Schaffer News, Přinášíme vám další vydání našeho informačního bulletinu Daňové doklady od 1. 1. 2013 Iva Tošovská tosovska@schaffer-partner.cz V tomto čísle Schaffer News bychom se opět chtěli vrátit k novele zákona o DPH, která vešla v platnost 1. 1. 2013. Tentokrát bychom se zaměřili na daňové doklady, jejichž právní úprava byla kompletně změněna. Jedná se o 26 35a zákona č. 235/2004 Sb. Jednotlivá ustanovení tohoto zákona byla přepracována s cílem implementovat změny v oblasti pravidel fakturace, které zavádí Směrnice Rady 2010/45/EU a kterou se mění směrnice 2006/112/ES. V první části, která je věnována daňovým dokladům, nalezneme obecná ustanovení. 26 nám sděluje, co je daňovým dokladem, jakou může mít podobu (například s vystavením daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit příjemce zdanitelného plnění), kdo odpovídá za správnost údajů apod. Druhá část se zaměřuje na pravidla vystavování daňových dokladů ( 27 28). Pro vystavování daňových dokladů se použijí pravidla členského státu, ve kterém je místo plnění. Je-li však místo plnění v jiném členském státě, než ve kterém má dodavatel sídlo nebo provozovnu a osobou povinnou přiznat daň je příjemce plnění, podléhá vystavování daňových dokladů pravidlům členského státu dodavatele. Totéž platí v případě, je-li místo plnění ve třetí zemi.
2/5 Jaké náležitosti daňového dokladu jsou povinné a jaké náležitosti nemusí být součástí daňového dokladu, uvádí 29. Náležitosti daňového dokladu Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: označení osoby, která uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení daňového dokladu, den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, základ daně, sazbu daně, výši daně; tato daň se uvádí v české měně. Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje: odkaz na příslušné ustanovení zákona č. 235/2004, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně, Jak je v zákoně o DPH zmíněno, osvobozená plnění musí být uváděna s odkazem na příslušný paragraf zákona a musí být upřesněno, zda se jedná o osvobozená plnění s nárokem na odpočet či bez nároku na odpočet. Jedná se například o případy vývozu nebo prodeje (dodaní) zboží do jiného členského státu. vystaveno zákazníkem, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu, daň odvede zákazník, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Daň odvede zákazník, musí být uvedeno např. v případě poskytnutí služby osobě povinné k dani s místem plnění v jiném členském státě či u plnění v režimu tuzemského přenesení daňově povinnosti. Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje: daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno, rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, sazbu daně a výši daně, 1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo 2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
3/5 Označením osoby se pro účely daňových dokladů rozumí: obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu sídlo. V 30 33a nalezneme náležitosti a podmínky pro vystavování zjednodušeného daňového dokladu, splátkového a platebního kalendáře, souhrnného daňového dokladu, dokladu o použití a dokladu při dovozu a vývozu. Novinkou od 1. 1. 2013 je možnost vystavení zjednodušeného daňového dokladu také při bezhotovostní úhradě (do konce roku 2012 byly tyto doklady určeny jen pro platby v hotovosti, šekem či platební kartou). Pro úplnost bychom rádi zmínili 34, který se zabývá zajištěním věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů a 35 35a, které se zaměřují na uchovávání daňových dokladů, jak v papírové tak i v elektronické podobě. 34, konkrétně část, která zmiňuje požadavek zajištění neporušitelnosti obsahu daňového dokladu, vyvolal celou řadu diskusí. Neporušitelností obsahu zákon rozumí skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn. Toto ustanovení je v řadě případů vykládáno tak, že na daňový doklad již nelze cokoli dopisovat (tj. například doplnění interního čísla dokladu, předkontace apod. znamená porušení jeho obsahu). Rádi bychom upozornili, že tato problematika bude obsahem metodického materiálu, který v současné době připravuje Generální finanční ředitelství a ve kterém výše zmíněný 34 bude blíže upraven. Do dne předání tohoto článku do tisku nebyl metodický pokyn vydán. V rámci odborné veřejnosti byl ovšem přijat názor, že na daňový doklad, tak aby byly splněny podmínky 34, nelze dopisovat pouze podstatné náležitosti daňového dokladu. O dalších novinkách Vás budeme samozřejmě průběžně informovat. Povinné lékařské prohlídky aktuální právní úprava Dagmar Junková junkova@schaffer-partner.cz Jak jsme Vás již informovali v našich Schaffer NEWS č. 2012/3 s účinností od 1. dubna loňského roku vstoupila v platnost nová právní úprava týkající se lékařských prohlídek zaměstnanců. S ohledem na skutečnost, že 31. března 2013 končí přechodné období, které umožňovalo postupovat podle dosavadních předpisů a na novelu zákona o specifických zdravotních službách, níže uvádíme zásadní změny účinné od 1. dubna 2013. Vstupní lékařské prohlídky zaměstnanců činných na základě dohody mimo pracovní poměr Původní právní úprava počítala s tím, že vstupní (a případně též periodické) lékařské prohlídky bude zaměstnavatel povinen vyžadovat u všech zaměstnanců, tj. i u všech zaměstnanců činných na základě dohod mimo pracovní poměr bez rozdílu, zda se jednalo
4/5 o stálé zaměstnance či jen o výpomoc na pár hodin. S ohledem na administrativní zátěž zaměstnavatelů spojenou s povinností požadovat vstupní lékařské prohlídky u všech zaměstnanců, byl požadavek provádět vstupní lékařské prohlídky u všech zaměstnanců zrušen. Nově je tak zaměstnavatel povinen od 1. dubna 2013 zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před uzavřením: 1. pracovní smlouvy, 2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; nebo 3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu (např. jednatelé v s.r.o.). Nicméně pokud by měl zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat může. Kdy a jak často zaměstnance k lékaři vyslat Postupy při zjišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost, a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance stanoví prováděcí právní předpis. Tím by měla být vyhláška Ministerstva zdravotnictví (dále jen MZ ). Návrh vyhlášky MZ považuje za pracovnělékařské prohlídky: 1. vstupní prohlídku, prohlídku periodickou a prohlídku mimořádnou; 2. výstupní lékařskou prohlídku a 3. lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce tzv. následná prohlídka Vstupní prohlídka Z návrhu vyhlášky MZ vyplývá, že vstupní prohlídka se provádí i v případě převedení zaměstnance na jinou práci, pokud jde o jiný druh práce či práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla zdravotní způsobilost zaměstnance posouzena. Periodická prohlídka Periodické prohlídky se dle návrhu vyhlášky MZ provádí v následujících intervalech Kategorie (dle z. o ochraně veř. zdraví) Četnost prohlídky Četnost prohlídky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku První Jednou za 6 let Jednou za 4 roky Druhá Jednou za 5 let Jednou za 3 roky Třetí + druhá riziková Čtvrtá Jednou za 2 roky Jednou za rok Mimořádná prohlídka Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance např. v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci.
5/5 Mimořádná prohlídka se provádí i na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance. Výstupní lékařská prohlídka Výstupní prohlídka se podle návrhu vyhlášky MZ provede vždy před: a) ukončením pracovněprávního nebo obdobného vztahu, b) převedením na práci se sníženou náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Výstupní lékařská prohlídka se neprovede, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem, a pokud u zaměstnance nebyla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz. Vzhledem k fikci pro případ, že se osoba ucházející se o zaměstnání nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, je třeba věnovat povinným lékařským prohlídkám maximální pozornost. Obsah tohoto materiálu má čistě informativní charakter. Přestože jsme věnovali sestavování tohoto materiálu patřičnou pozornost a péči, nepřebírají společnosti skupiny Schaffer & Partner žádnou zodpovědnost za případné chyby a nepřesnosti, ani neodpovídají za jakékoli škody vzniklé na základě užití těchto informací. V každém případě doporučujeme vyžádat si v konkrétním případě naši odbornou radu. V souladu s ustanovením 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti v platném znění, Vám tímto sdělujeme, že máte možnost odmítnout další elektronické zasílání obchodních a informačních sdělení společnosti Schaffer & Partner. Pokud nemáte zájem o zasílání informačního bulletinu, dejte prosím Odpovědět na e- mail a do předmětu napište NEZASÍLAT. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím níže uvedených kontaktů Skupina Schaffer & Partner, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, Tel.: +420-221 506 300, Fax: +420-221 506 301, info@schaffer-partner.cz, www.schaffer-partner.cz