Podobné dokumenty
Základy imunologie. Anatomie a fyziologie Vyšetřovací metody Imunodeficity Imunopatologické stavy Imunosupresivní léčba Alergické reakce

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Imunitní systém.

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunopatologie. Luděk Bláha

Funkce imunitního systému

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Bezpečnostně právní akademie Brno

Játra a imunitní systém

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

MUDr Zdeněk Pospíšil

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Vyšetření imunoglobulinů

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Obsah. Několik slov úvodem Vít Petrů

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

KAZUISTIKY V BUNĚČNÉ IMUNOLOGII. UŽIVATELSKÉ SETKÁNÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE BECKMAN COULTER Ing. Pavla Plačková

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

REVMATOIDNÍ ARTRITIDA. Markéta Vojtová

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

AKUTNÍ GLOMERULONEFRITIDA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

RNDr K.Roubalová CSc.

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání.

Metody testování humorální imunity

CZ.1.07/1.5.00/

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Interpretace výsledků měření základních lymfocytárních subpopulací očima (průtokového J ) cytometristy a klinického imunologa

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Imunologické laboratorní vyšetření

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Metody testování humorální imunity

Poruchy funkce imunitního systému

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník

Humorální imunita Požadované vyšetření Zkratka Použitá metoda Biologický materiál Hodnocení Provádí se Doba odezvy (pracovní dny)

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

CZ.1.07/1.5.00/

Transkript:

Základy imunologie Anatomie a fyziologie Vyšetřovací metody Imunodeficity Imunopatologické stavy Imunosupresivní léčba Alergické reakce

Anatomie a fyziologie nespecifická imunita neporušenost kožního a slizničního krytu, neutrofily, makrofágy, dendritické buňky, mastocyty, komplementový systém, fagocytóza, NK specifická imunita lymfocyty T,B rozpustné složky imunoglobuliny, komplementový systém, cytokiny primární lymfatické orgány kostní dřeň, thymus sekundární lymfatické orgány slezina, mízní uzliny, difuzní lymfatická tkáň sliznic (MALT)

Složky imunitního systému

Mandle

Slezina

Řez slezinou

Uzlina

Imunita zprostředkovaná buňkami odpovídá za obranu proti virům, plísním, TBC, nádorům, transplantační imunitu lymfocyty T CD 3 - efektory, CD 4 - helpery, CD 8 supresory (CD1-CD166) CD166) natural killers NK aktivovány efektory, působí přímou destrukci imunoregulační index CD4:CD8 nad 2

Protilátková imunita B-lymfocyty se po kontaktu s antigenem mění na plazmocyty a produkují IgM, IgA, IgG, IgD, IgE molekula Ig má dva lehké a dva těžké řetězce produkci podporují CD 4 helpery protilátková imunita odpovídá za obranu proti bakteriálním infekcím

Funkce jednotlivých tříd Ig IgA v séru i sekretech trávicího, dýchacího, urogenitálního systému, čím vyšší lokální tvorba, tím vyšší imunita, poločas 5-7 dní IgM přítomen intravaskulárně, reaguje jako první, likviduje bakterie, jejich části, endotoxiny, aktivuje komplement, poločas 5 dní IgG nejvíce zastoupený, přítomen extravaskulárně i intravaskulárně, likviduje bakterie, toxiny, inaktivuje viry, aktivuje komplement, opsonizuje usnadňuje fagocytózu, poločas 21 dní

Funkce jednotlivých tříd Ig IgD přítomen v séru ve velmi nízkých koncentracích, řídí imunitní děje na membránách B lymfocytů IgE přítomen v séru ve velmi nízkých koncentracích, aktivní při alergiích a parazitózách, váže se na mastocyty, uvolňují se mediátory alergie, poločas 3 dny

Komplementový systém devítistupňová kaskáda aktivizuje se po kontaktu s antigenem výsledkem aktivizace je lytický komplex C5-C9C9 zajišťuje opsonizaci usnadnění pohlcení zajišťuje chemotaxi uvolnění anafylaktoidních látek způsobuje zvýšení permeability kapilár - edém

Fagocytární systém nejvýznamnější faktor nespecifické imunity makrofágy, polymorfonukleáry, monocyty pohlcené elementy způsobí změny na povrchu buňky navázání PL, chemotaxe atd. změny uvnitř buňky aktivace lytických enzymů

Další výkonné složky natural killers přirození zabíječi nemají specifické receptory, ničí rychle si množící elementy TNF tumor necrosis factor LAK lymfocyty aktivovaní zabíječi cytokiny buněčné produkty zajišťující přenos informace dalším buňkám růstové faktory, interleukiny, interferony

Imunopatologické mechanizmy I. anafylaxe časná přecitlivělost II. cytotoxický typ PL navázány na membrány buněk III. imunokomplexový typ komplexy se ukládají do cév vaskulitida revmatoidní artritida IV. poškození zprostředkované buňkami Hashimotova tyreoiditida, Crohnova choroba V. poškození antireceptorovými protilátkami Basedowa choroba VI. poškození lymfoidními bb s receptorem pro Ig i pro C3 komplement aktivní chronická hepatitida

Protinádorová imunita nerozpoznání změněné buňky imunitním systémem umožní růst nádoru reparační mechanizmy již na úrovni DNA další stupeň je na úrovni buňky předpokladem pro reakci imunitního systému s nádorovou buňkou je její odlišná konfigurace na likvidaci se podílí všechny imunitní mechanimy

Transplantační imunita autologní, allogenní, xenogenní, syngenní kompatibilita ABO, HLA rejekce hyperakutní, akcelerovaná, akutní chronická hostitelský organismus musí být ovlivněn imunosupresivy

Vyšetřovací metody v imunologii anamnéza časté infekce, druhy infekcí fyzikální vyšetření stav kůže, stav tonsil, sliznic, oční víčka, spojivky, mízní uzliny, hybnost kloubů, páteře laboratorní FW, CRP, KO, diferenciální bílý obraz, imunofenotypizace, hladiny Ig, CIK, hladiny komplementu, ANF, ENA, anti dsdna, AMA, ASMA, ANCA, ACLA specifické testy kvalita, kvantita fagocytózy, funkce lymfocytů, HLA zobrazovací RTG P+S, sonografie, CT uzlin, mediastina, sleziny, plic

Deficit protilátkové imunity I stavy spojené s nedostatečnou tvorbou nebo nedostatečným působením Ig primární vrozený, sekundární získaný (virové infekce, hypoproteinémie, polékové, dysgamaglobulinémie) časté infekty HCD, otitidy, sinusitidy, odolnost proti plísním a virům zachována diagnostika vyšetření hladin Ig, cílené pátrání po infektech

Deficit protilátkové imunity II druhy deficitu selektivní IgA slizniční záněty - vrozená agamaglobulinémie časté bronchitidy, pneumonie až vývoj bronchiektázií - běžný variabilní imunodeficit (CVID) od třetí dekády života léčba substituce, symptomatická terapie

Deficit buněčné imunity snížení počtu nebo zhoršení funkce lymfocytů alergie, nádory, polékové, chronické choroby jater a ledvin, metabolické poruchy, nedostatek proteinů, vitaminů, Fe, Zn recidivující virové, plísňové, parazitární choroby, náchylnost k nádorům zvláště lymfoproliferativním diagnostika imunofenotypizace, vyšetření funkce lymfocytů, hladiny vitaminů, iontů, mikrobiologie léčba imunomodulační terapie

AIDS I acquired immunodeficiency syndrome, získaný imunodeficit retroviry obrácení imunoregulačního indexu pod 1,0, přenos krví, sekrety, trnasplacentárně, perinatálně pozitivita HIV 2-16 týdnů po infekci, ARC AIDS related complex subfebrilie, lymfadenopatie, bolesti kloubů, svalů, hubnutí, průjmy AIDS plně rozvinutý oportunní infekce, recidivující pneumonie, plísňové infekce, dřeňový útlum

AIDS II diagnostika KO, CD 4, CD 8, mikrobiolgická vyšetření, RTG P+S, BAL, CT mozku, lumbální punkce diff. dg.: buněčné deficity jiného typu, malignity léčba antiretrovirová virostatika, léčba oportunních infekcí, podpora výživy, psychologická podpora prevence screening dárců krve, výchova k bezpečnému sexu

Deficit komplementového systému hereditární angioedém deficit inhibitoru C1, komplementový systém se aktivuje o na neadekvátní podněty vzniká lokální edém kdekoli, v laryngu Quinckeho edém nebezpečí dušení, v břiše NPB diagnostika hladina C1 inhibitoru léčba danazol anabolikum, v těžších případech dodávka přímo inhibitoru

Defekty fagocytárního systému nedostatek fagocytujících buněk nebo porucha fagocytózy při neutropenii, poruše NK, defekt enzymatického vybavení recidivující flegmonózní záněty kůže, septické stavy diagnostika testování fagocytózy léčba imunomodulační léčba, dodávky vitaminů, iontů, stopových prvků

Chronický únavový syndrom I stav s těžkou chronickou únavou a funkční nemohoucností zatím nebylo definováno infekční agens, obvykle jako pokračování virózy, v anamnéze obvykle údaj o depresi a úzkosti těžká únava, poruchy spánku, zapomnětlivost, neschopnost koncentrace, muskuloskeletální bolest

Chronický únavový syndrom II diagnostika zatím není specifický test, nutno vyloučit organické příčiny velká kritéria únava snižující výkonnost o více než 50%, déle než 6 měsíců, vyloučení jiných příčin únavy malá kritéria TT v ústech 37.6-38.6, 38.6, slabost, bolesti v krku, dyskomfort, bolest svalů, únava po práci trvající déle než 24 hodin, poruchy spánku, neuropsychické poruchy, bolestivost uzlin k diagnóze jsou potřebná velká kritéria 6 malých léčba neúspěšná, psychoterapie, antirevmatika

Imunopatologické stavy I nadměrná autoreaktivita imunitního systému etiologie neznámá, mohou se podílet virové infekce, nádory, jaterní choroby, chronická zánětlivá onemocnění, organizmus tvoří nežádoucí produkty alergie, autoagresivní choroby, tvorba paraproteinu, kryoglobulinémie, systémová onemocnění pojiva

Imunopatologické stavy II diagnostika detekce autoprotilátek, biopsie, vyšetření hladin imunoglobulinů, sternální punkce léčba podle choroby, společným znakem je imunosuprese

Imunsupresivní terapie glukokortikoidy působí úbytek lymfocytů a monocytů, omezují fygocytózu, snižují produkci cytokinů cyklofosfamid, azatioprim podávají se dlouhodobě, denně současně s kortikoidy, ovlivňují syntézu buněčných komponent cyklosporin účinkuje jen na lymfocyty, blokuje receptory pro cytokiny, jeho zavedení do transplantologie zlepšilo prognózu orgánových transplantací

Alergická onemocnění I přecitlivělost k různým antigenům spouštějící specifickou reakci organizmu etiologie dědičnost, alergizující prostředí, kouření, absence kojení, fyzická a psychická zátěž nejčastější alergeny pyly, srst, pečí, včelí, vosí jed, potraviny, prací prášky, jód, léky, anestetika

Alergická onemocnění II příznaky astma, kožní příznaky, anafylaxe, trávicí obtíže diagnostika anamnéza, prick test vtlačování alergenu do pokožka, intradermální test podkožní aplikace, hladina IgE v séru, počet eosinofilů v diff. KO, detekce PL proti alergenům někdy neadekvátně citlivá

Alergická onemocnění III léčba eliminace alergenu, specifická terapie u alergie na hmyz, u alergické konjunktivitidy a bronchiálního astmatu, antihistaminika loratadin, cetirizin, dithiaden stabilizátory žírných buněk cromoglykát, ketotifen lokální steroidy spreje, masti, lotia, celkové podání steroidů jen v těžkých stavech

Léčba anafylaxe steroidy ve vysoké dávce až 1000 mg HCT i.v. betamimetika inhalační spreje Berotec, Ventolin adrenalin s.c., pokud i.v., nutno ředit, protože způsobí lokální vasokonstrikci kalcium i.v.

Děkuji za pozornost