Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Zdravé pracoviště #EUManageStress Zvládne i stres www.healthy-workplaces.eu Průvodce kampaní Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci
Průvodce kampaní Zvládne i stres Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit). Fotografie použité v této publikaci zobrazují řadu pracovních aktivit. Nemusí vždy ukazovat příklady správné praxe nebo být souladu s požadavky právních předpisů. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013 Návrh a design: ROS, Španělsko Fotografie: EU-OSHA, Shutterstock Printed in Luxembourg Reprodukce 2 EU-OSHA povolena Evropská pod agentura podmínkou pro uvedení bezpečnost zdroje. a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres Obsah Úvod 4 Co znamená stres při práci a psychosociální rizika? 4 Proč je řízení stresu a psychosociálních rizik tak důležité? 5 Proč agentura EU-OSHA pořádá tuto kampaň? 6 Jaký je rozsah problému? 8 Řízení psychosociálních rizik 10 Úloha vedení při zlepšování psychosociálního prostředí 11 Význam účasti zaměstnanců 12 Zásady prevence 15 Co vytváří dobré psychosociální pracovní prostředí? 16 Jaké jsou výhody prevence psychosociálních rizik? 16 Kampaň 2014 2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres 19 O této kampani 19 Praktické nástroje a podpora pro snižování stresu 20 Kdo se může zúčastnit kampaně? 20 Praktické způsoby, jak se zapojit 20 Soutěž Evropské ceny za správnou praxi 23 Naše stávající síť partnerů 25 Úspěch předcházejících kampaní 26 Další informace a zdroje 28 Síť kontaktních míst agentury EU-OSHA 29 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 3
Průvodce kampaní Úvod Efektivní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je cenné pro zaměstnance, přínosné pro firmu i pro společnost jako celek. Pamatovat na tuto skutečnost je zvláště důležité v době ekonomické nejistoty, kdy je pro podniky nezbytné udržet produktivitu, a při práci pod tlakem ve snaze dodržet termíny, kdy existuje největší pravděpodobnost výskytu chyb a úrazů. Mohlo by být lákavé odsunout problém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na moderním pracovišti zatíženém tlakem jakožto administrativní zátěž, která slouží pouze k splnění zákonných povinností, bylo by to však kontraproduktivní. Je vždy důležité uvědomovat si rizika na pracovišti a tato rizika řídit. Tato brožura je hlavním průvodcem kampaní Zdravé pracoviště zvládne i stres na období 2014 2015, kterou pořádá Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Jejím hlavním cílem je pomoci zaměstnavatelům, manažerům, zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců rozpoznávat a řídit stres a psychosociální rizika na pracovišti. Efektivní zvládání psychosociálních rizik vytváří zdravé pracovní prostředí, v němž se zaměstnanci cítí oceňováni, kultura na pracovišti je pozitivnější, a v důsledku toho se zlepšuje výkonnost podniku. Co znamená stres při práci a psychosociální rizika? Stres při práci vzniká v případě, že nároky na vykonávanou práci přesahují schopnost pracovníka tyto nároky splnit. Jedná se o jeden z nejdůležitějších dopadů špatného psychosociálního pracovního prostředí mimo jiné proto, že u zaměstnanců, kteří zažívají dlouhodobý stres při práci, se mohou časem objevit závažné zdravotní duševní a tělesné obtíže. Psychosociální rizika se týkají negativních psychologických, fyzických a sociálních důsledků, které vyplývají z nevhodné organizace a řízení na pracovišti, jakož i špatných sociálních podmínek při práci, mezi něž mimo jiné patří: nadměrně náročná práce a/nebo nedostatek času na plnění úkolů, rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezená úloha pracovníka, nesoulad mezi nároky na vykonávanou práci a kvalifikací pracovníka nedostatečné využití dovedností pracovníka může být zdrojem stresu stejně tak, jako jeho přetěžování, nedostatečné zapojení při přijímání manažerských rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce, osamocená či samostatná práce, například při jednání s veřejností a klienty, a/nebo vystavení násilí od třetí strany, které může mít podobu slovní agrese, nežádoucí sexuální pozornosti či hrozby násilím nebo skutečného fyzického násilí, Stres při práci vzniká v případě, že nároky na vykonávanou práci přesahují schopnost pracovníka tyto nároky splnit. 4 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres nedostatečná podpora ze strany vedení a kolegů a špatné mezilidské vztahy, psychologické nebo sexuální obtěžování na pracovišti pronásledující, ponižující, znevažující nebo zastrašující chování nadřízených či kolegů vůči zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců, nespravedlivé jednání při rozdělování práce, udělování odměn, povyšování nebo poskytování kariérních příležitostí, neefektivní komunikace, špatně řízené organizační změny a nejistota zaměstnání, problémy při kombinování povinností v práci a v rodině. Zde je důležité zdůraznit, že psychosociální rizika by neměla být zaměňována se zdravým, náročným, ale podporu zajišťujícím pracovním prostředím, které zaměstnance stimuluje a povzbuzuje jejich rozvoj a výkonnost v rámci jejich nejlepších schopností. Proč je řízení stresu a psychosociálních rizik tak důležité? špatné psychosociální pracovní prostředí může mít na zdraví zaměstnanců významný negativní vliv. Z hlediska jednotlivce zahrnují negativní účinky špatně řízených psychosociálních rizik pociťování stresu při práci, špatné duševní zdraví, vyhoření, problémy se soustředěním a větším počtem chyb při práci, problémy doma, užívání drog a alkoholu a špatné fyzické zdraví, zejména kardiovaskulární onemocnění a muskuloskeletální obtíže. Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci (angl. presenteeism, situace, kdy zaměstnanci docházejí do práce i v době, kdy jsou nemocní a nejsou schopni efektivního výkonu) a zvýšení počtu úrazů a zranění. Absence jsou spíše delší než absence vyvolané jinými příčinami ( 1 ) a stres při práci může přispívat ke zvýšené míře předčasného odchodu do důchodu, zejména u administrativních pracovníků ( 2 ). Odhady nákladů pro podniky a společnost jsou značné a na vnitrostátní úrovni členských států EU dosahují miliard eur. Ačkoli duševní zdraví a pohodu zaměstnanců ovlivňuje mnoho faktorů, existují důkazy o významném vlivu prostředí na pracovišti. V dobrém psychosociálním prostředí může být práce pro duševní zdraví zaměstnanců velmi prospěšná tím, že jejich životu dává určitou strukturu a zajišťuje silnější pocit sociálního začlenění, identity a statusu, poskytuje příležitosti k rozvoji a přispívá ke zvýšené sebedůvěře. Naopak ( 1 ) Health and Safety Executive, 2009 10. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/. ( 2 ) Rakouský monitorovací průzkum zdraví zaměstnanců, 2009. Komora práce spolkové země Horní Rakousko (AK OÖ) a Rakouský institut empirických sociálních studií (IFES), Vídeň. EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 5
Průvodce kampaní Proč agentura EU-OSHA pořádá tuto kampaň? Ve věci psychosociálních rizik na pracovišti existuje mnoho nedorozumění a citlivých otázek a duševní zdraví stále nese určité stigma. Z Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) vyplynulo, že více než 40 % zaměstnavatelů se domnívá, že psychosociální rizika lze řídit obtížněji nežli tradiční rizika v oblasti BOZP. Hlavní uváděné překážky jsou citlivost problému a nedostatek odborných zkušeností ( 3 ). Kromě toho průzkum provedený mezi manažery zjistil, že téměř polovina z nich je přesvědčena, že žádný z jejich zaměstnanců během svého pracovního života nikdy nebude trpět problémem v oblasti duševního zdraví ( 4 ). Skutečnost je taková, že zhoršení duševního zdraví pocítí už každý šestý člověk. Zaměstnanci s problémy v oblasti duševního zdraví jsou někdy považováni za rizikové pro danou organizaci. Při tom i osoby mající obtíže v oblasti duševního zdraví, které nesouvisejí s prací, mohou na pracovišti s dobrým psychosociálním prostředím pracovat efektivně. a zaměstnavatele a prosazováním používání praktických, uživatelsky přívětivých nástrojů. Zaměstnavatelé v Evropě mají zákonnou povinnost hodnotit a řídit psychosociální rizika na pracovišti ( 5 ). Kromě toho Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii ( 6 ) uznává měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní pohodu. Pokud jde o zaměstnavatele, cílem této kampaně je přesvědčit je o tom, že jejich zákonné povinnosti jsou relevantní pro úspěšné podnikání a udržování motivované a zdravé pracovní síly a že řízení stresu a psychosociálních rizik vyžaduje zavedení organizačních opatření. Pokud jde o zaměstnance, je cílem znovu je ubezpečit o tom, že stres při práci je problémem organizace. Neměli by se bát takový stres hlásit, ani by se neměli obávat, že by takové jednání mohlo být vnímáno jako známka jejich slabé stránky. Tato kampaň hodlá zlepšit porozumění této problematice a překlenout existující mezeru poskytováním podpory a pokynů pro zaměstnance Stres při práci je problémem organizace, a nikoli selháním jednotlivce. ( 3 ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/esener1_osh_management. ( 4 ) The Shaw Trust, 2006. Mental Health: The Last Workplace Taboo. Shaw Trust, Londýn. ( 5 ) Rámcová směrnice 89/391/EHS. Rámcová dohoda o stresu při práci (2004) a rámcová dohoda proti obtěžování a násilí v práci (2007) poskytují zaměstnavatelům pokyny pro řešení uvedených otázek. ( 6 ) Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii, 2008. K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/health/mental_health/docs/mhpact_en.pdf. ( 7 ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013. Celoevropský průzkum veřejného mínění zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 21. března 2013. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures. 6 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Co si evropští zaměstnanci myslí o stresu při práci? Nedávný celoevropský průzkum veřejného mínění ( 7 ) odhalil, že: 72 % zaměstnanců se domnívá, že reorganizace práce nebo nejistota zaměstnání je jednou z nejčastějších příčin stresu při práci, 66 % spojuje stres s odpracovanými hodinami nebo pracovní zátěží, 59 % přikládá stres vystavení nepřijatelnému chování, jako je šikana či obtěžování, 51 % všech zaměstnanců uvádí, že stres při práci je na jejich pracovišti obvyklý, přibližně 4 zaměstnanci z 10 mají za to, že otázka stresu není na jejich pracovišti dobře řešena. EU-OSHA/Michel Wielick
Průvodce kampaní Jaký je rozsah problému? EU-OSHA/Cristina Vatielli EU-OSHA/Luigi Lauria Statistické údaje nutí k zamyšlení. Ze studií vyplývá, že 50 60 % všech zameškaných pracovních dnů lze přičíst stresu při práci a psychosociálním rizikům ( 8 ). Jedná se o druhý v Evropě nejčastěji uváděný zdravotní problém související s prací po muskuloskeletálních poruchách. Za období devíti let téměř 28 % evropských zaměstnanců uvádělo expozici psychosociálním rizikům, která ovlivnila jejich duševní pohodu ( 9 ). Výzkum naznačuje, že psychosociální rizika a stres při práci působí organizacím i národním ekonomikám významné škody. Je pravděpodobné, že zaměstnanci, kteří trpí stresem při práci a jinými psychickými problémy, budou v práci po značně dlouhou dobu nepřítomni. Rovněž je běžné, že pracovníci docházejí do zaměstnání i v době, kdy nejsou schopni podat plný výkon (jev označovaný v angličtině jako presenteeism). Celkové náklady vyplývající z poruch duševního zdraví v Evropě (jak související, tak nesouvisející s prací) se odhadují na 240 miliard EUR ročně ( 10 ). Méně než polovina této částky jsou přímé náklady, jako jsou náklady na léčbu, dále 136 miliard EUR připadá na ztrátu produktivity, včetně absencí z důvodu pracovní neschopnosti. ( 8 ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2000. Výzkum stresu při práci. K dispozici na adrese http://osha.europa.eu/en/publications/ reports/203/view. ( 9 ) Evropské společenství, 2010. Health and Safety at Work in Europe (1999 2007): A Statistical Portrait. (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v Evropě (1999 2007): Statistický portrét), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk. K dispozici na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_offpub/ KS-31-09-290/EN/KS-31-09-290-EN.PDF. ( 10 ) Evropská síť pro podporu ochrany zdraví na pracovišti (ENWHP, z angl. European Network for Workplace Health Promotion). A guide to the business case for mental health (Průvodce vlivy problematiky duševního zdraví na podnikání), 2009. K dispozici na adrese http://www.enwhp.org/fileadmin/ downloads/8th_initiative/mentalhealth_broschuere_businesscase.pdf. ( 11 ) Trontin C., Lassagne M., Boini S. and Rinal S., 2007. Le coût du stress professionnel en France en 2007. Institut National de Recherche et de Sécurité, Paříž. ( 12 ) Health and Safety Executive, 2009 10. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/. ( 13 ) Rakouský monitorovací průzkum zdraví zaměstnanců, 2009. Komora práce spolkové země Horní Rakousko (AK OÖ) a Rakouský institut empirických sociálních studií (IFES), Vídeň. 8 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Důsledky pro podnikání příklady Národní náklady na stres při práci ve Francii byly v roce 2007 odhadnuty na 2 až 3 miliardy EUR ( 11 ). Ve Spojeném království se odhaduje, že v letech 2009 2010 bylo zameškáno přibližně 9,8 milionu pracovních dnů z důvodu stresu při práci a zaměstnanci vykazovali v průměru 22,6 dne absencí ( 12 ). V Rakousku jsou psychosociální poruchy uváděny jako hlavní důvod předčasného odchodu administrativních pracovníků do důchodu, přičemž u této kategorie zaměstnanců vedly k více než 42 % všech předčasných odchodů do důchodu ( 13 ). Shutterstock, Inc./Rehan Qureshi
Průvodce kampaní Řízení psychosociálních rizik Všechny organizace musí zvažovat stres při práci a psychosociální rizika. V průměru 51 % zaměstnanců považuje stres při práci na svém pracovišti za obvyklý a toto číslo je vysoké v organizacích všech velikostí. Ve velmi malých (mikro) organizacích o devíti či méně zaměstnancích považuje stres při práci za obvyklý 45 % zaměstnanců a ve větších organizacích toto číslo vzrůstá na 54 58 % zaměstnanců ( 14 ). Z průzkumu ESENER provedeného agenturou EU- OSHA vyplynulo, že 79 % manažerů v Evropě se zabývá otázkou stresu při práci ( 15 ). Současně méně než 30 % organizací v Evropě přijalo postupy pro řešení stresu, obtěžování a násilí třetích stran na pracovišti. Průzkum ESENER ukázal, že zatímco 40 50 % větších organizací (s 250 a více zaměstnanci) má zavedena opatření pro řešení psychosociálních rizik, z menších organizací (s 10 49 zaměstnanci) má taková opatření jen 20 30 %. Informace o nedostatečné podpoře a pokynech nebo o nedostatku odborných znalostí byly časté zvláště mezi menšími organizacemi. řídit. Přínosy řízení stresu při práci v menších organizacích převažují nad náklady na zavedení příslušných opatření ( 16 ). Klíčem je zapojit každého do prosazování dobrého psychosociálního pracovního prostředí. To bude znamenat, že manažeři a zaměstnanci budou mít prostředky k efektivnímu řešení obtížné situace, pokud nastane. Odborné psychologické znalosti budou pravděpodobně nutné jen za výjimečných okolností. EU-OSHA/Emmanuel Biard Avšak i s omezenými zdroji lze v malých organizacích psychosociální rizika hodnotit a ( 14 ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013. Celoevropský průzkum veřejného mínění zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 21. března 2013. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures. ( 15 ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/esener1_osh_management. ( 16 ) Health and Safety Executive, 2007. The Suitability of HSE s Risk Assessment Process and Management Standards for Use in SMEs. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/research/rrpdf/rr537.pdf. 10 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres EU-OSHA/Adam Skrzypczak Úloha vedení při zlepšování psychosociálního prostředí Zaměstnavatel je povinen zavést systém prevence/ snižování psychosociálních rizik, umožnit zaměstnancům, aby se na něm podíleli, a vytvořit vhodné psychosociální pracovní prostředí. Vedoucí pracovníci svojí přístupností, citlivým přístupem a prosazováním povzbudivého prostředí na pracovišti umožní zaměstnancům nejen poukazovat na problémy, ale také je stimulují k tomu, aby pomohli hledat řešení. Pochopení problémů, které mají zaměstnanci v soukromí, ačkoli toto není součástí zákonné odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, také napomůže podporovat stimulující pracovní prostředí a rovněž vytvoří příležitosti k sociální interakci mimo zaměstnání. Zde hrají zásadní úlohu vedoucí pracovníci na střední úrovni managementu, protože jsou se zaměstnanci v každodenním styku: je třeba je motivovat k rozvíjení schopností vytvářet dobré psychosociální pracovní prostředí. Správné vedení může pomoci snižovat stres při práci a psychosociální rizika. Není tomu vždy tak, že dobrým vůdcem se člověk musí narodit. Stejně jako ostatní dovednosti i správné vedení a dovednosti v oblasti řízení lidí se lze naučit a lze je rozvíjet. Dobrý vůdce slouží jako vzor, který zaměstnance inspiruje a motivuje je, aby plně využívali svůj potenciál. Chová se otevřeně a přístupně a chápe silné a slabé stránky členů týmu. Dobrý vůdce vybízí a povzbuzuje členy týmu, aby usilovali o společné cíle a zájmy a aby přejímali odpovědnost za svou práci. Posiluje týmového ducha a vysokou morálku týmu a dostává z týmu to nejlepší. Psychosociální nebezpečí existují na každém pracovišti. EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 11
Průvodce kampaní Význam účasti zaměstnanců Ačkoli mají zaměstnavatelé zákonnou povinnost zajistit, aby byla rizika na pracovišti řádně hodnocena a kontrolována, je nezbytné zapojit i zaměstnance. Zaměstnanci a jejich zástupci nejlépe rozumí problémům, které mohou na jejich pracovišti nastat. Sdílením těchto znalostí s manažery a zaměstnavateli mohou pomoci formovat plán opatření a přijímat řešení. Účast zaměstnanců však vyžaduje více než jen zpětnou vazbu zdola nahoru. Potřebuje obousměrný dialog mezi zaměstnavateli a pracovníky, který znamená, že obě strany: spolu hovoří, vzájemně naslouchají svým obavám, sdílejí stanoviska a informace a rozhodují společně ( 17 ). Zapojení zaměstnanců má pro úspěšné řešení problematiky stresu a psychosociálních rizik na pracovišti zvlášť zásadní význam, protože prostřednictvím konzultací se zaměstnanci pomáhají manažeři vytvořit ovzduší důvěry, v němž se zaměstnanci neobávají vyjádřit své obavy. Zapojení manažerů do přípravy preventivních opatření také zlepší celkovou morálku a zajistí, aby byla zavedena opatření, která jsou přiměřená i efektivní. EU-OSHA/Marcos Oliveira EU-OSHA/Tomas Bertelsen ( 17 ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2012. Účast zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: praktický průvodce. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/workers-participation-in-osh_guide. 12 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres PŘÍPADOVÁ STUDIE: Rigshospitalet, Kodaň Pozitivní účinky spolupráce a zapojení zaměstnanců do zlepšování pracovního prostředí jasně prokazuje případová studie z Dánska ( 18 ). S počtem přibližně 8 500 zaměstnanců je Rigshospitalet, státní nemocnice, jedním z největších dánských zaměstnavatelů. Z průzkumu spokojenosti s prací v roce 2011 však vyplynulo, že významnými problémy na pracovišti jsou stres, šikana a sexuální obtěžování. Zlepšování pracovního prostředí se stalo pro vrcholové vedení nejvyšší prioritou. Avšak namísto toho, aby se uplatňoval přístup shora dolů, pracovalo se plošně se skupinami, které přezkoumávaly pracovní prostředí v jednotlivých odděleních v celé nemocnici, jakož i ve spolupráci se zástupci odborů a zaměstnanců s cílem zavést nové postupy zaměřené na snížení stresu při práci, šikany a sexuálního obtěžování. Byla zdůrazňována důležitost sdílení znalostí a poskytování zpětné vazby. Práce stávajících pracovních týmů byla přeorganizována s cílem zlepšit oba tyto faktory. Zástupci zaměstnanců se podíleli na přípravě příruček a politik prevence šikany a sexuálního obtěžování a snižování stresu, byla zřízena kontrolní síť managementu, aby se zabránilo zneužívání zaměstnanců, a nemocniční elektronický zpravodaj uvedl příklady toho, jak jednotlivá oddělení zlepšila své pracovní prostředí. Byly prokázány konkrétní výsledky v podobě celkového zlepšení spokojenosti s prací a značně snížené míry stresu u sekretářek a zdravotních sester. ( 18 ) Oceněno v soutěži Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště 2012 2013 na téma Partnerství při prevenci rizik. EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 13 Hay que poner el pie de foto
Průvodce kampaní 14 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci EU-OSHA/Mário Marques
Zdravé pracoviště zvládne i stres Zásady prevence Nejúčinnějším způsobem, jak řídit psychosociální rizika na pracovišti, je být proaktivní a mít zaveden plán pro předcházení problémům. Zkušenosti ukazují, že v době, kdy narůstá stres při práci, zhoršuje se zdravotní stav a roste míra pracovní neschopnosti, již produktivita a inovace klesají, což bude mít významný dopad na výkonnost podniku. Psychosociální rizika lze hodnotit a řídit stejně systematicky jako jiná rizika v oblasti BOZP pomocí modelu hodnocení rizik a na základě participačního přístupu: Identifikujte nebezpečí a osoby, které by mohly být vystaveny riziku. Klíčem je dobré povědomí: zajistěte, aby si manažeři i zaměstnanci byli vědomi psychosociálních rizik a časných varovných známek stresu při práci a aby se obě tyto skupiny podílely na hodnocení rizik. Vyhodnocujte rizika a určujte jejich priority. Plánujte preventivní opatření: jestliže se rizikům nelze vyhnout, jak je lze minimalizovat? Přijměte plán: specifikujte opatření, která by měla být přijata, požadované zdroje, zúčastněné osoby a časový rámec. Provádějte průběžné monitorování a přezkumy a v reakci na výsledky monitorování plán upravujte. Je dobré mít na paměti, že jednotliví lidé mohou na stejné okolnosti reagovat rozdílně, například někteří lidé se budou lépe než ostatní vyrovnávat s obdobími vysokých nároků nebo napjatými lhůtami. Je-li to možné, mělo by hodnocení psychosociálních rizik přihlížet k psychickým schopnostem a potřebám zaměstnanců (např. k těm, které souvisejí s pohlavím, věkem nebo zkušenostmi). V mikroorganizacích jsou manažeři obvykle v pravidelném kontaktu se zaměstnanci a mohou je lépe poznat. Ve větších organizacích budou mít důležitou úlohu vedoucí pracovníci na střední úrovni managementu, protože jsou s řadovými zaměstnanci v každodenním styku. Tato kampaň poskytuje podporu zaměstnavatelům, manažerům a zaměstnancům prosazováním používání jednoduchých, uživatelsky přívětivých nástrojů a přístupů pro hodnocení a řízení psychosociálních rizik na pracovišti. Takový přístup by mohl začínat hodnocením stávajícího pracovního prostředí za pomoci průzkumů a rozhovorů se zaměstnanci a následně by prostřednictvím diskuse identifikoval praktická zlepšení. Dodržování takového procesu zajišťuje účast zaměstnanců a soustředí pozornost na řešení základních příčin stresu při práci a ostatních psychosociálních problémů. To, že budou mít rámec pro strukturování procesu, také organizacím umožní monitorovat úspěch preventivních opatření. Je důležité, aby řízení psychosociálních rizik bylo součástí celkového řízení BOZP a nebylo prováděno jako samostatná činnost. Model hodnocení rizik lze okamžitě uplatnit na řízení stresu při práci. EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 15
Průvodce kampaní Co vytváří dobré psychosociální pracovní prostředí? V dobrém pracovním prostředí zaměstnanci uvádějí vysokou spokojenost s prací a jsou podněcováni a motivováni k tomu, aby plně využívali svůj potenciál. Z hlediska organizace to pak vede k dobré výkonnosti podniku a nízké míře pracovní neschopnosti a fluktuace zaměstnanců. Klíčové faktory, které přispívají k dobrému psychosociálnímu pracovnímu prostředí, jsou tyto: Zaměstnanci jsou dobře vyškoleni a mají dostatek času a autonomie pro organizaci a plnění svých úkolů. Monotónní úkoly jsou minimalizovány nebo sdíleny a zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby se ztotožnili se svou prací. Zaměstnanci přesně chápou, co se od nich očekává, a pravidelně získávají konstruktivní zpětnou vazbu (pozitivní i negativní). Zaměstnanci jsou zapojeni do rozhodování týkajícího se jejich práce a jsou povzbuzováni k tomu, aby přispívali například k vývoji pracovních metod či harmonogramů plnění úkolů. Rozdělování práce, udělování odměn, povyšování nebo poskytování kariérních příležitostí je spravedlivé. Pracovní prostředí je přátelské a povzbudivé a v nejnáročnějších obdobích jsou k dispozici další zdroje. Komunikace je otevřená a obousměrná a zaměstnanci jsou průběžně informováni o vývoji v organizaci, zvláště v době organizační změny. Existují opatření, která mají zabránit stresu při práci, obtěžování a násilí třetích stran a zaměstnanci cítí, že veškeré problémy, na které poukáží, budou citlivě řešeny. Zaměstnanci jsou schopni efektivně skloubit svůj soukromý a pracovní život. Na podporu duševní pohody zaměstnanců mohou zaměstnavatelé zavádět další, dobrovolná opatření. Jaké jsou výhody prevence psychosociálních rizik? Důvody jsou přesvědčivé: z hlediska zaměstnanců lepší pohoda a spokojenost s prací, z hlediska manažerů zdravá, motivovaná a produktivní pracovní síla, z hlediska organizací lepší celková výkonnost, nižší míra pracovní neschopnosti či přítomnosti na pracovišti i v době nemoci, nižší počet úrazů a zranění a větší míra udržení si kvalitních zaměstnanců, z hlediska společnosti nižší náklady a zátěž pro jednotlivce i společnost jako celek. V dobrém pracovním prostředí zaměstnanci uvádějí vysokou spokojenost s prací a jsou podněcováni a motivováni k tomu, aby plně využívali svůj potenciál. ( 19 ) Světová zdravotnická organizace. K dispozici na adrese www.who.int/mediacentre/factsheets/fs220/en/. 16 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres Podpora duševního zdraví Duševní pohoda je nepostradatelná pro dobré zdraví a kvalitu života. Lze ji chápat jako stav pohody, který jednotlivcům umožňuje využít jejich potenciál, vyrovnávat se s běžným stresem v životě, produktivně pracovat a hrát pozitivní úlohu ve své komunitě ( 19 ). Podpora duševní pohody může mít významný přínos pro zdravé pracoviště. K příkladům možných opatření patří: umožňování pružných pracovních režimů, zajišťování podpory z hlediska problémů každodenního života, například přístupu k péči o děti, poskytování školení zaměřeného na povědomí o problematice duševního zdraví pro manažery a zaměstnance, nabízení bezplatného psychologického poradenství a podpory, poskytování podpory pro fyzickou aktivitu zaměstnanců. EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 17 EU-OSHA/David Tijero Osorio
Průvodce kampaní Věděli jste to? Přibližně polovina zaměstnanců považuje stres při práci na svém pracovišti za obvyklý. Jedná se o druhý v Evropě nejčastěji uváděný zdravotní problém související s prací. 50 60 % všech zameškaných pracovních dnů lze přičíst stresu při práci a psychosociálním rizikům. Každý šestý zaměstnanec bude během svého pracovního života trpět problémem v oblasti duševního zdraví. Na vnitrostátní úrovni jdou náklady na psychosociální rizika do milionů eur. Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci se vyplatí přínosy pro podnik převažují nad náklady na zavedení příslušných opatření. 18 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Shutterstock, Inc./wavebreakmedia
Zdravé pracoviště zvládne i stres Kampaň 2014 2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres O této kampani Psychosociální rizika mohou vznikat na každém pracovišti a kvalita jakéhokoli pracoviště významně souvisí s mírou stresu, který zaměstnanci pociťují. Ačkoli se zvládání psychosociálních rizik a stresu při práci může zdát náročné, cílem této kampaně je ukázat, že lze tato rizika řídit stejně logicky a systematicky jako jakýkoli jiný problém v oblasti BOZP. Vzhledem k této skutečnosti má kampaň Zdravé pracoviště 2014 2015 tyto hlavní cíle: zvyšovat povědomí o narůstajícím problému stresu při práci a psychosociálních rizik, poskytovat jednoduché praktické nástroje a pokyny pro řízení psychosociálních rizik a stresu na pracovišti a prosazovat jejich využívání, upozorňovat na pozitivní účinky řízení psychosociálních rizik a stresu na pracovišti, včetně vlivu na podnikání. Pro spuštění této kampaně agentura EU-OSHA vypracovala řadu materiálů s cílem pomoci zvýšit povědomí o stresu při práci a psychosociálních rizicích a zlepšit chápání této problematiky. Ve druhém roce kampaně bude výjimečnou událostí zveřejnění mnohojazyčné příručky pro zaměstnavatele a manažery v mikropodnicích a malých podnicích, která přinese jednoduché a na důkazech založené informace o psychosociálních rizicích. Cílem příručky je motivovat zaměstnavatele k řešení psychosociálních rizik při práci tím, že názorně ukáže, že řízení psychosociálních rizik v mikropodnicích a malých podnicích je nejen možné, ale také se velmi vyplácí. Příručka povzbuzuje malé podniky v celé Evropě k tomu, aby prováděly systematické a efektivní řízení psychosociálních rizik za pomoci národních nebo odvětvových nástrojů. Tato kampaň navazuje na kampaň Zdravé pracoviště 2012 2013 nazvanou Partnerství při prevenci rizik, která zdůrazňuje důležitost kombinování kvalitního vedení s účastí zaměstnanců. Tento přístup se znovu objevuje i v kampani 2014 2015, která prosazuje sdělení, že jak zaměstnanci, tak management musí hrát aktivní úlohu a spolupracovat, aby efektivně zvládli psychosociální rizika a stres při práci. Společnou prací mohou zaměstnavatelé, manažeři a zaměstnanci řídit stres při práci a psychosociální rizika ku prospěchu všech. Důležitá data Zahájení kampaně: duben 2014 Evropské týdny bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: říjen 2014 a říjen 2015 Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Ceny za správnou praxi: duben 2015 Summit kampaně Zdravé pracoviště: listopad 2015 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 19
Průvodce kampaní Praktické nástroje a podpora pro snižování stresu Psychosociální rizika lze měřit, řešit a snižovat pomocí praktických nástrojů. Na internetu je k dispozici řada uživatelsky přívětivých a efektivních praktických nástrojů pro hodnocení a snižování stresu a psychosociálních rizik na pracovišti: Příručka Mezinárodní organizace práce Stress Prevention at Work Checkpoints (Kontrolní body k prevenci stresu při práci) obsahuje snadno použitelné kontrolní zjištění k identifikaci stresorů a zmírňování jejich škodlivých účinků. Normy Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Health and Safety Executive) Spojeného království týkající se řízení stresu při práci ukazují správnou praxi v šesti klíčových oblastech a poskytují srovnávací měřítko, podle něhož mohou organizace hodnotit svou výkonnost. Dokument INRS, francouzského národního institutu pro výzkum a bezpečnost, s názvem Faire le Point obsahuje základní parametry pro hodnocení psychosociálních rizik v malých podnicích a praktické tipy, jak se těchto rizik vyvarovat. Belgická strategie SOBANE uplatňuje participační strategii SOBANE o čtyřech krocích na hodnocení a prevenci psychosociálních rizik. Ve Slovinsku byly spuštěny webové stránky SOS na pracovišti průvodce zlepšováním zdraví a pohody zaměstnanců na pracovišti. Další národní nástroje pro řízení stresu a psychosociálních rizik jsou poskytovány kontaktními místy agentury EU-OSHA a jsou k dispozici na webových stránkách kampaně. Kdo se může zúčastnit kampaně? Do kampaně se mohou zapojit všechny organizace a jednotlivci: zaměstnavatelé všech velikostí ve veřejném i soukromém sektoru, manažeři všech stupňů řízení i řadoví zaměstnanci, odborníci na BOZP, odborové organizace a zástupci zaměstnanců pro BOZP, sdružení zaměstnavatelů, profesní organizace, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, služby prevence rizik v oblasti BOZP a pojišťovací služby. Praktické způsoby, jak se zapojit Jednotlivci a organizace se mohou do kampaně zapojit řadou způsobů: šířením a zveřejňováním materiálů kampaně, organizováním akcí a aktivit, jako jsou semináře a workshopy, využíváním a propagováním praktických nástrojů, které jsou k dispozici pro řízení stresu při práci a psychosociálních rizik, účastí v soutěži Evropské ceny za správnou praxi, účastí na Evropských týdnech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v letech 2014 a 2015, tím, že se stanou oficiálním unijním partnerem kampaně nebo národním partnerem kampaně. 20 EU-OSHA Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci