OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB. navození resistence k onemocnění. proděláním infekčního onemocnění SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA

Podobné dokumenty
INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

Obecné zákonitosti imunologického procesu a základy použití biopreparátů v ochraně zvířat

Správná vakcinační a medikační praxe

VAKCÍNY PRO PRASATA SUIVAC

VAKCINAČNÍ POSTUPY VAKCINAČNÍ STRATEGIE SESTAVENÍ VAKCINAČNÍHO SCHÉMA VÝBĚR TYPU A DRUHU VAKCÍNY. Hospodářská zvířata. Zvířata zájmových chovů

CHŘIPKA KONÍ JE HROZBOU NA POKRAČOVÁNÍ

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Očkování proti pandemickému viru chřipky v kontextu ostatních opatření. Jan Kynčl, Martina Havlíčková

Úvod. Očkování bylo nejvýznamnějším. Virus vakcinie. Virus kravských neštovic Název z latinského vacca = kráva Odvozené termíny Vakcína Vakcinace

CZ.1.07/1.5.00/

VÝBOR PRO VETERINÁRNÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY POKYN: POŽADAVKY NA SOUBĚŽNOU APLIKACI IMUNOLOGICKÝCH VETERINÁRNÍCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Imunizace. Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK. Akademický rok

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Očkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Hromadná onemocnění v chovech koní. Markéta Sedlinská

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Očkování pro cestovatele. MUDr. Zdenka Manďáková Infekční klinika IPVZ, FN Na Bulovce

RNDr K.Roubalová CSc.

Nativní a rekombinantní Ag

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Puppy. Rozšířili jsme řadu vakcín Biocan NOVEL! Nadstandardní řešení problému parvovirózy a psinky štěňat 1/2017

Imunitní systém.

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Genové vakcíny ( Gene Vaccines)

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Vakcinace efektivní pomoc pro zlepšení užitkovosti

Zkušenost s onemocněním PRRS v chovu prasat. MVDr. Josef Kukla Šušnová Jana

Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

Igor Kohl Novartis Vaccines & Diagnostics, Praha

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

VÝZNAM ADJUVANTNÍCH PROSTŘEDKŮ V MODERNÍCH VAKCÍNÁCH

Praktické využití serologických metod

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

EPIDEMIOLOGIE. projekt Studijní portál pro pedagogy a studenty vyšší odborné školy, číslo CZ.2.17/3.1.00/33259 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

MVDr. Zbyněk Semerád

OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI. Jana Dáňová Ústav epidemiologie 3.LF UK

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

R. Šošovičková, J. Smetana, R. Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví UO, Hradec Králové

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

ková Jan Smetana,, Roman Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov lové

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

Očkování v těhotenství. T. Binder, B. Vavřinková Výbor SPaFMM ČGPS Revize R. Prymula, P. Kosina, ČVS JEP

Prodej živých zvířat z vlastního chovu

POVINNÉ VERSUS NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ A EVROPSKÉ OČKOVACÍ KALENDÁŘE PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Zkrocení (zlých) meningokoků? (The meningococcus tamed?)

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Epidemiologie virových hepatitid, vakcinace

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě.

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1/16

537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem

MOŽNÉ STRATEGIE V OČKOVÁNÍ PROTI PERTUSI

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Cestování s dětmi do zahraničí

Ověřování účinku vakcinace při i ozdravování chovů prasat od PRRS. MVDr. Ivan Pšikal, CSc.

Pneumokokové vakcíny Zpráva SZO Weekly Epidemiological Record, Vol. 74, 1999, č. 23, s Volně přeložil a lehce zkrátil MUDr.

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

Klinika infekčních nemocí, FN Hradec Králové

Virus klíšťové encefalitidy (TBEV)

MUDr Zdeněk Pospíšil

ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV)

OČKOVÁNÍ A JEHO VÝZNAM PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Funkce imunitního systému

Jak se dívat na potenciální výskyt PAB (paratuberkulóza skotu) ve svém chovu masného skotu. Cunkov MVDr. Břetislav Pojar

Vývoj vakcín proti horečkám dengue, chikungunya a Zika

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1/23

SPALNIČKY poučení z krizového vývoje Eva Jílková, Ivana Stiborová Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Serologické vyšetřovací metody

Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Transkript:

SPECIFICKÁ IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB ZVYŠOVÁNÍ CELKOVÉ ODOLNOSTI posilování imunitního systému neimunologickou cestou, navození resistence k onemocnění NESPECIFICKÁ IMUNOSTIMULACE aktivace imunitního systému bez vztahu ke konkrétnímu antigenu NAVOZENÍ PASIVNÍ IMUNITY specifická imunita vzniklá podáním protilátek NAVOZENÍ AKTIVNÍ IMUNITY proděláním infekčního onemocnění IMMUNITA PROTI INFEKCI SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA aktivní pasivní infekce vakcinace kolostrální imunita podání protilátek VIRULENTNÍ VAKCÍNA ŽIVÁ VAKCÍNA INAKTIVOVANÁ VAKCÍNA REKONVALESCENTNÍ HYPERIMUNNÍ SÉRUM

IMUNITA PROTI INFEKCI - TERMINOLOGIE Aktivní - indukovaná imunizací - vakcinací základní postup imunoprofylaxe infekčních chorob vakcína standardní (registrovaný) biopreparát autovakcína připravená z kmenů daného chovu a v daném chovu použitá Pasivní - aplikace specifických protilátek tdočasná profylaktická nebo léčebná ochrana kolostrální imunita - imunizace matek a ochrana mláďat kolostrálními protilátkami - význam v ochraně před systémovými chorobami laktogenní imunita - imunizace matek a ochrana mláďat protilátkami v mléce - význam v ochraně před enterálními patogeny, funguje jen do odstavu umělá - perorální nebo parenterální podávání protilátek IMUNITA PROTI INFEKCI - TERMINOLOGIE celková - u systémových infekcí lze prokázat stanovením hladiny protilátek v séru slizniční - u enterálních, respiračních aj. infekcí důležité jsou IgA protilátky na příslušné sliznici hladina protilátek v séru není rozhodující některá infekční agens vyvolávají oba typy odezvy humorální - daná protilátkami význam především u extracelulárně působících patogenů buněčná - s cytotoxickými lymfocyty a makrofágy především u intracelulárních patogenů úroveň buněčné imunity nelze v praktických podmínkách kontrolovat oba typy imunity se prolínají VAKCINACE - IMUNIZACE Vakcinace (neboli imunizace) je postup indukce specifické imunity proti konkrétnímu patogennímu mikroorganismu Tento způsob aktivní imunizace je hlavním nástrojem imunoprofylaxe infekčních chorob Vakcinace může vést k utlumení infekce a zabránění klinické manifestace choroby (agens přežívá v organismu) eliminaci infekčního agens z organismu a zábraně dalšího šíření eradikaci infekce z dané populace (chovu, regionu, státu)

PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ODPOVĚĎ Log titr první dávka primární odpověď booster sekundární odpověď lgg lgm 1 2 3 4 5 týdny PŘEDPOKLADY SPRÁVNÉ VAKCINACE kvalitní vakcína vhodný antigen a vhodné antigenní spektrum správná kompozice (nosič, adjuvans) bez vedlejších účinků kvalitně vyrobená správné aplikační schéma vhodná doba aplikace a revakcinační interval vhodný způsob aplikace vhodná kombinace s dalšími vakcínami - vakcinační schéma imunokompetentní jedinec s genetickými předpoklady bez imunosuprese nebo imunodeficience bez interference pasivně přijatých protilátek ODPOVĚĎ POPULACE NA VAKCINACI POČET ZVÍŘAT PROTEKTIVITA IMUNITA

TYPY VAKCÍN I. generace - tradiční vakcíny živé, atenuované inaktivované celobuněčné toxoidové subjednotkové (antigen purifikovaný nebo syntetický) II. generace - rekombinantní vakcíny subjednotkové (neživé) s deletovaným genem (živé) vektorové (živé) III. generace - DNA vakcíny CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH A INAKTIVOVANÝCH VAKCÍN ŽÍVÁ VAKCÍNA výrazně imunogenní indukce protilátkové i buněčné imunity vhodné k indukci slizniční imunity nebezpečí zvratu virulence risk šíření infekce možné klinické příznaky u imunosuprimovaných jedinců INAKTIVOVANÁ VAKCÍNA méně imunogenní, nutná kombinace s adjuvans adjuvans může vyvolávat vedlejší reakce kratší trvání imunity bezpečná, i u imunokompromitovaných jedinců není nebezpečí šíření infekce CONSTRUCTION OF SUBUNIT VACCINE VIRAL MICELLE VIRION ISCOM VIRAL SUBUNIT LIPOSOME MICROSPHERE

DRUHY ADJUVANS tradiční minerální (sloučeniny Al, P) olejové emulse (w/o, o/w, w/o/w) nosiče nového typu liposomy ISCOM mikročástice kombinace s imunostimulačními látkami bakteriálního původu (MDP, lipid A ) chemické (saponin... biologické (cytokiny ) KONSTRUKCE REKOMBINANTNÍCH VAKCÍ kompletní virion gen vnášený do plasmidu produkční buňky vyjmutý gen gen vnášený do genomu vektora E. coli virus vakcinie proteiny původního viru virion s nekompletní sadou proteinů virový vektor produkující i proteiny původního viru SUBJEDNOTKOVÁ S DELETOVANÝM GENEM VEKTOROVÁ SUBJEDNOTKOVÁ VAKCÍNA obsahuje jeden nebo několik klíčových antigenů navázaných na vhodném nosiči konstrukce lépe definované vakcíny nehrozí nebezpečí zbytkové virulence menší nebezpečí vedlejších reakcí nízká imunogenita - vyžaduje výkonné adjuvans stereochemie antigenu může být změněná možnost opomenutí důležitého antigenu navozená imunita přetrvává kratší dobu

REKOMBINANTNÍ SUBJEDNOTKOVÁ VAKCÍNA jeden nebo několik antigenů je produkováno bakterií (kvasinkou, aj.), do které byl vnesen gen pro produkci požadovaného antigenu cílená imunitní odezva na vybraný antigen - nebezpečné nebo balastní antigeny odstraněny výroba již vyvinuté vakcíny je finančně méně náročná menší nebezpečí vedlejších reakcí stereochemie antigenu může být změněná možnost opomenutí důležitého antigenu navozená imunita přetrvává kratší dobu VAKCÍNA S DELETOVANÝM GENEM z genomu byl odstraněn nežádoucí nebo nepotřebný gen - výsledný mikroorganismus produkuje nekompletní sadu antigenů umožňuje vývoj živé avirulentní vakcíny navozuje humorální i buněčný typ imunitní odezvy umožňuje dobrou identifikaci postvakcinační imunity - markerová vakcína existuje možnost zvratu ve virulentní kmen ztráta virulence může znamenat ztrátu protekce MARKEROVÁ IBR VAKCÍNA divoký typ BHV1 UL US gk gc gb TK gh gl gg gd gi ge ge deletovaná mutanta UL US gk gc gb TK gh gl gg gd gi

OODLIŠENÍ POSTINFEKČNÍCH A POSTVAKCINAČNÍCH PROTILÁTEK ELISA ge ELISA zvířata IBR prostá - - zvířata vakcinovaná + - zvířata infikovaná + + REKOMBINANTNÍ VEKTOROVÁ VAKCÍNA gen pro produkci protektivního antigenu byl vnesen do avirulentního viru (vektora) - vakcína obsahuje příslušný antigen spolu s antigeny vektora možnost vzniku vakcíny u málo imunogenního druhu má vlastnosti živé vakcíny (buněčný typ imunity) nehrozí nebezpečí zvratu ve virulentní kmen umožňuje vytvářet kombinované vakcíny potenciální nebezpečí spočívá v daném vektoru DNA VAKCÍNA neobsahuje antigeny (proteiny), ale DNA kódující protekční antigeny příslušného infekčního agens a umožňující jejich reprodukci v buňkách hostitele velmi nadějné vlastnosti, vysoce imunogenní stabilita, jen nízké nároky na konzervaci použití i u jedinců se sníženou imunokompetencí doposud málo zkušeností s vývojem i použitím obavy z inzerce do genomu hostitele obavy z navození imunopatologických reakcí

OBECNÉ ZÁSADY APLIKACE VAKCÍN Při zahájení vakcinace je žádoucí vakcinu aplikovat dvakrát (primovakcinace a revakcinace) Revakcinační interval by měl být min. 14 dní, optimálně 3-4 týdny K primovakcinaci a revakcinaci je třeba použít vakcínu téhož výrobce Není žádoucí aplikovat současně nebo v krátkém intervalu dvě nebo více vakcín (zvláště ne od různých výrobců) VHODNÁ DOBA PRO APLIKACI VAKCÍN NEEXISTUJE UNIVERZÁLNÍ VAKCINAČNÍ SCHÉMA Záleží na charakteru a technologii daného chovu Uzavřený obrat stáda, otevřený obrat stáda Technologie chovu, přesuny Je třeba zohlednit, kterou kategorii zvířat infekce v daném chovu postihuje Je třeba respektovat obecné vakcinační zásady Je třeba respektovat doporučení výrobce VÝSLEDKEM JE INDIVIDUÁLNÍ PLÁN PRO KAŽDÝ CHOV zvířata nemocná NEIMUNIZOVAT! zvířata stresovaná nevhodnými zoohygienickými podmínkami transportem přesunem do nového prostředí a nových skupin matky těsně před a po porodu mláďata s pasívně přijatými (kolostrálními) protilátkami

NEŽÁDOUCÍ POSTVAKCINAČNÍ REAKCE Nežádoucí postvakcinační reakce je nezamýšlená, škodlivá reakce na podání vakcíny aplikované předepsaným způsobem a v doporučené dávce Nežádoucí reakce u cílových zvířat Nežádoucí reakce u zákrok provádějících nebo ošetřujících osob PŘEHLED NEŽÁDOUCÍCH REAKCÍ lokální reakce místní dráždění místní infekce tvorba granulomů systémové reakce antigen specifické (alergie, anafylaxe, atopie) anafylaktoidní horečnatého typu neurologické povahy úbytky na váze aborty imunosuprese PŘÍČINY NEŽÁDOUCÍCH REAKCÍ vakcína antigenní komponenty komponenty adjuvans pomocné látky kontaminace přetrvávající virulence nedostatečná inaktivace stav vakcinovaného zvířete zvýšená reaktibilita interkurentní infekce inkubační, prodromální stadium infekce imunodeficience stres a jiné oslabení