Příloha k žádosti o podporu Podpora inkluzivního vzdělávání v Krnově Analytická zpráva o situaci (žadatel osvědčí své znalosti konkrétních situace v dané lokalitě) Návod k povinné části: Situační analýza popis vyloučených lokalit, komunit počet lidí (ideálně ve věkových kohortách, alespoň odhad) identifikace a charakteristika lokalit (vyloučená/integrovaná, sanitovaná/substandardní, zhuštěná/rozptýlená, stavebně-technický stav, apod.) charakteristika základních problémů a trendů, kterým lokalita, komunita čelí (v oblastech: vzdělávání, bydlení, zaměstnanost, zdravotní péče, sociální služby, kriminalita, zadlužení, apod.) analýza klíčových aktérů - jací v lokalitě jsou a jakou plní roli (samospráva, NNO, školy, školky, PPP, SPC, OSPODy, atd.) analýza vzdělávacích zařízení dle stupňů vzdělávání (jesle, neformální vzdělávání, MŠ, přípravné třídy, ZŠ), jejich kapacity a naplněnost dětmi a žáky ze sociálně vyloučeného prostředí má obec, město, kraj nějakou integrační politiku? Do jaké míry je v ní rozpracována oblast vzdělávání (např. účast ve vzdělávání, docházka, odklady, záškoláctví, prevence, podpora rovných příležitostí, inkluzívní vzdělávání apod.)? Popis analytické zprávy o situaci vychází kromě šestiletých praktických zkušeností žadatele projektu z působení v jedné z hlavních sociálně vyloučených lokalit (=SVL, A), také z níže uvedených dokumentů: Situační analýza sociálně vyloučených lokalit v Krnově, 9/2013, ApSZ Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, 2015, GAC spol. s r. o. Rozšířit řečiště hlavního vzdělávacího proudu; Sociální inkluze žáků a transformace vzdělávacího systému v Krnově a v Sokolově. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2015, JANÁK, D., STANOEV, M. a kol. STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ 2015-2018, Město KRNOV - ApSZ
Děti ze SVL Vrchlického, foto Jindřich Štreit, 5/2015 V Krnově jsou identifikovány čtyři sociálně vyloučené lokality, jejichž rozmístění názorně zachycuje následující mapka. Mapa Krnova s identifikovanými sociálně vyloučenými lokalitami. A: Vrchlického, Mánesova, Alšova (někdy označovaná zkráceně: Vrchlického); B: Stará a Libušina; C: U Požárníků; D: Albrechtická.
V Krnově jsou mimo tyto hlavní SVL dále identifikovány jakou místa s vyšší mírou sociálního vyloučení ubytovny Hotel Praha, Karnola a TJ Lokomotiva Krnov. Stávající podoba SVL odráží změny v dynamice migrace obyvatelstva zasaženého sociálním vyloučením v Krnově. SVL U Požárníků je omezena na jeden bytový dům, obyvatelstvo SVL Stará a Libušina se snížilo z cca 330, uváděných v Mapě sociálně vyloučených romských lokalit (2006), po její rekonstrukci, zhruba na třetinu. K úbytku obyvatel dochází i v SVL Vrchlického, Mánesova, Alšova, kde bylo v Mapě uváděno 300 350 obyvatel. Tento trend má množství příčin. Jednou z nich je rozhodnější přístup města při správě svého bytového fondu, kdy došlo k odlivu obyvatel z městských bytů v uvedených lokalitách. Město cíleně usiluje o rozpouštění sociálně vyloučených lokalit. Snahy města o zneviditelnění stávajících SVL nicméně v důsledku vedou k tvorbě nové vyloučené lokality v rámci Krnova (Albrechtická ulice) a k migraci sociálně vyloučených obyvatel do pohraniční oblasti regionu (Osoblaha). SVL Albrechtická je na periferii města a prochází dynamickými změnami. Setkávají se v ní romští i neromští starousedlíci s nově příchozími romskými i neromskými rodinami. Obyvatelé všech SVL se cítí být na okraji zájmů představitelů města, k čemuž přispívají i symbolické faktory, jakými je například špatný stav veřejného prostoru. V SVL Albrechtická se přidává i pocit fyzického odříznutí od zbytku města, zvláště v souvislosti se špatnou dostupností MHD. Populace SVL Vrchlického, Mánesova, Alšova je téměř výhradně romská. Obyvatelé ostatních SVL jsou etnicky smíšení. Zatímco v SVL Vrchlického byly terénním šetřením zaznamenány spíše dobré sousedské vztahy, z ostatních lokalit zněly varovné hlasy ohledně kvality soužití romských a neromských obyvatel. Jednotlivé SVL jsou propojené migračními toky např. byty/pokoje na ubytovnách, byty mimo město (Osoblaha a jiné menší obce) a noclehy v azylovém domě Armády spásy. Bezdomovectví začíná být významným problémem, neboť stávající kapacity institucí pracujících s touto cílovou skupinou jsou přeplněné. Vzdělávání Město Krnov je obec s rozšířenou působností (=ORP) v jehož obvodu je 15 státních základních škol, z nich město Krnov zřizuje čtyři. Součástí jedné z nich, ZŠ Smetanův okruh, je jedna přípravná třída, která funguje pod správou této ZŠ od r. 2008. Do třídy nastupuje maximálně 15 dětí se SVP. ZŠ Janáčkovo náměstí začala již od r. 2009 na inkluzivním vzdělávání úzce spolupracovat s naší neziskovou organizací Reintegra. NNO Reintegra zajišťuje vzdělávání v centru podpůrné péče (=CPP) v SVL A jako neinstitucionální formě vzdělávání pro děti předškolního věku, které žádné jiné vzdělávání nenavštěvují. Dále provozujeme doučovací Klub devítka (=K9) také přímo v SVL A pro tamní žáky. Dalšími dvěma základními školami ve městě Krnově jsou: ZŠ Žižkova a ZŠ Dvořákův okruh. Škola s vysokou koncentrací romských žáků na nám. Míru byla zrušena v roce 2008 a její žáci byli dosti rovnoměrně rozmístěni na všechny ostatní ZŠ ve městě, čímž došlo k prvotním základům inkluze. Tento počin se v praxi osvědčil a Město
začalo rozmísťovat romské žáky do všech ZŠ dle jednotlivých kvót, které stanovují zástupci školského odboru ve spolupráci se všemi řediteli ZŠ. Z celkového počtu 1.982 žáků ZŠ je jich v současnosti 147 romských. Ve městě neexistují typické jesle, ale funguje zde soukromé Dětské studio Racek, které provozuje placené služby pro děti od 2 let. Slezská diakonie zřizuje MŠ, ZŠ a SŠ SLEZSKÉ DIAKONIE KRNOV, která vzdělává 100 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V oblasti vzdělávání je problémem nízká docházka dětí ze SVL do zařízení předškolní výchovy a z ní plynoucí nepřipravenost k nástupu do základní školy. Dětem často úplně chybí vnitřní motivace ke vzdělávání, jejich rodiče ve většině případů ukončili základní vzdělání jako nejvyšší dosažené. Naopak systém podpory inkluzivního základního vzdělávání, který je propojen fungováním doučovacích klubů při NNO, má jednoznačně pozitivní efekt na školní výsledky a docházku dětí ze SVL. Kladem je také pravidelná práce s dětmi během letních měsíců. Mezi pedagogy a rodiči dětí ze SVL převládá spokojenost s úrovní základního vzdělávání ve městě. V Krnově je dále deset běžných mateřských škol; nejvíce romských dětí dochází do nejbližší MŠ K. Čapka, kde je 20 romských dětí; tato MŠ provozuje 4 speciální třídy. Dále 5 romské děti jsou zapsány v MŠ Albrechtická (vloni jich bylo 5), ostatní školky buď romské děti vůbec nemají, nebo jen jedno až dvě děti. Ze šesti středních škol nabízí možnost zakončení studia výučním listem pouze Střední škola průmyslová (v oborech obráběč kovů a truhlář), což je možno považovat za jistý nedostatek při výběru střední školy pro méně nadané žáky. Bydlení Město Krnov je významným vlastníkem nájemních bytů ve městě, a tím pádem má velký prostor pro ovlivňování sociální mapy města. Přestože městská bytová politika je poměrně strukturovaná, chybí jí jasná koncepce sociálního bydlení. Jako úspěšná se jeví existující spolupráce odboru správy majetku a sociálního odboru MěÚ. Obec je vlastníkem téměř všech domů v oblastech ohrožených sociálním vyloučením. Stav bytového fondu v těchto oblastech je však hluboce pod standardem než v jiných částech města. Na bytovém fondu jsou ze strany vlastníka prováděny víceméně udržovací práce. Bydlení rodin v těchto lokalitách, zejména pak lokality Alšova, Mánesova, Vrchlického, není na požadované úrovni. Rodiny zde bydlí ve stísněných podmínkách, v bytech bez koupelen, někde ještě se společným WC pro více rodin na chodbách. V bytech většinou neteče teplá voda a topení je na tuhá paliva. Nutnost revitalizace sociálně vyloučených lokalit v regionu Krnov si zainteresované subjekty i Město Krnov dobře uvědomují. Nyní se nachází ve fázi příprav na systémové řešení této problematiky.
Zaměstnanost Nejhlavnějším problémem Romů v SVL je vysoká nezaměstnanost. Mnozí si už zvykli na život na dávkách a práci na černo. Tento problém primárně vyplývá z jejich nedostatečného vzdělání. Předpokládaná výše nezaměstnanosti osob ve vyloučených lokalitách, tedy i Romů, je několikanásobně vyšší než u ostatních nezaměstnaných obyvatel města. Nedostatečné příjmy vedou k velké závislosti na sociálním systému a způsobují řadu dalších problémů jako je již zmiňovaná zadluženost, ztráta bydlení či neschopnost dosáhnout na bydlení lepší. Je to dáno především nízkou kvalifikovaností nejen Romů, ale dnes již i neromské části obyvatelstva, žijící v lokalitách i obecně vysokou mírou nezaměstnanosti v regionu. Nedaří se zvyšovat kvalifikaci práceschopných obyvatel. Nabídka volných pracovních míst pro nekvalifikované zájemce o práci je velmi nízká a ve spojení s diskriminačními tendencemi zaměstnavatelů pro naprostou většinu sociálně vyloučených se tato situace jeví jako nepřekonatelná bariéra. Zdravotní péče V blízkosti žádné ze sociálně vyloučených lokalit se žádné zdravotní služby nenacházejí, nicméně nedá se ani hovořit o jejich nedostupnosti. Vzdálenost k nejbližším zdravotnickým zařízením či lékařům je do 1 km. Problémem se spíše jeví obecně nízká informovanost a osvěta v oblasti zdravotní péče a poměrně vlažný zájem osob sociálním vyloučením ohrožených o udržování kvality svého zdraví. Sociální služby Město Krnov zajišťuje sociální práci v obci především prostřednictvím naplňování kompetencí svěřených v rámci přenesené působnosti (OSPOD, Sociální práce dle zákona o sociálních službách). Město Krnov věnuje pozornost řešení problematiky sociálního vyloučení a inkluze rovněž formou komunitního plánování a podporou sociálních služeb. V současné době je platný Střednědobý plán rozvoje sociálních a návazných služeb pro období 2013 2016, který se mj. ve svých cílech zabývá i řešením romské problematiky. Cíl se nazývá Podpora vyloučených lokalit, jeho opatření spočívají především ve využívání projektů a aktivit k řešení této problematiky, odstraňování bariér při soužití s romskou komunitou, spolupráce s agenturou pro sociální začleňování. V praxi se tato opatření projevují především v zajištění terénní sociální práce a v podpoře sociálních služeb zaměřených na cílovou skupinu osob sociálně vyloučených lokalit. Přímo v lokalitě Vrchlického je detašované pracoviště Oddělení sociálních služeb a sociální pomoci MěÚ. Střídají se v něm dvě pracovnice a je otevřené třikrát týdně dopoledne. Tento způsob práce se nám velmi osvědčil, neboť efektivním propojením sociální a terénní práce se problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit daří řešit komplexně. Přímo v SVL Vrchlického působí í další subjekty: Reintegra (Dětské podpůrné centrum a doučovací Klub Devítka), Slezská diakonie (Sociálně asistenční služba pro rodiny s dětmi), nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zvídálek, provozované Charitou Krnov. Dále na Opavské ulici, nedaleko SVL B - Stará, Libušina působí Armáda spásy se svými nízkoprahovými denními centry - pro děti a mládež od 6 do 15 let Maják a Labyrint určený pro mládež od 15 do 26 let, v obci funguje terénní program Armády spásy.
Kriminalita Kriminalita ve městě roste zejména z důvodu nárůstu majetkové trestné činnosti. Naopak trestná činnost dětí a mládeže dlouhodobě klesá stejně tak jako celkový počet přestupků. Pozitivním trendem je také to, že přestupky související s alkoholismem a toxikomaniemi dlouhodobě klesají. Co se týče SVL, tak dostupná data indikují, že nejčastější závadovou činnost zde představují krádeže kovů. Nelze však říci, že by tyto oblasti vykazovaly nadměrně vysokou trestnou či přestupkovou činnost. Většina obyvatel Krnova vnímá své město jako bezpečné místo. Díky propracovanému systému sociální práce v Krnově a spolupráce s dalšími organizacemi nejsou zásadní problémy ve vztazích mezi sociálně vyloučenými skupinami, Romskou komunitou a většinovou společností, které se vyskytují v jiných regionech České republiky. Je však nezbytné uvést, že vnímání veřejnosti k řešení problémů se sociálně vyloučenými skupinami obyvatel tedy i Romy jako prioritě je nastaveno spíše negativně, přestože interetnické konflikty nejsou v Krnově na první pohled patrné. Zadlužení V souvislosti se zadlužením obyvatel sociálně vyloučených lokalit a dalších osob ohrožených sociálním vyloučením v Krnově vystupují jako nejvýznamnější následující dluhy v pořadí: 1. dluhy na nájemném a na službách spojených s bydlením 2. dluhy u nebankovních úvěrových a splátkových společností 3. lichva První okruh zahrnuje existenčně nejzásadnější zadlužení, které je pak v některých případech spouštěčem půjček u subjektů z dalších dvou okruhů. Dalšími tematickými okruhy jsou například dluhy u bankovních subjektů, dluhy u telefonních operátorů, dluhy u společností zprostředkujících smlouvy s dodavateli elektrické energie či plynu, problémy související se zastavárnami nebo tematika gamblerství a hracích automatů. Dle Strategického plánu sociálního začleňování je vize na dalších 10 let postavena na následujících pilířích: Zajistit rovný přístup všech občanů města ke vzdělávání, bydlení, zaměstnání, sociálním službám, možnostem trávení volného času a bezpečí. Učinit takové kroky, které povedou k plné integraci sociálně vyloučených obyvatel do společnosti a prostřednictvím prevence zabránit dalšímu sociálnímu vyloučení a s tím spojených sociálně patologických jevů. Docílit revitalizace či redukce vyloučených lokalit na území města. V neposlední řadě, podpořit rozvoj občanské společnosti a vzájemného soužití. Z této vize je patrné, že naplánovaná opatření pro jednotlivé oblasti nejsou namířená na jednu skupinu obyvatel města. Naopak, jsou a budou dostupná všem, kteří by se v budoucnu mohli dostat do podobně obtížné životní situace. Tak stejně opatření týkající se
zejména sociálně vyloučených lokalit na území města by neměla vést jen ke zlepšení života tamních obyvatel, ale také těch bydlících v jejich sousedství a v rámci celého města. Je třeba také podotknout, že naší snahou je řešit nejen důsledky sociálního vyloučení a problémů s ním spojených, ale zejména jeho příčiny. Nezbytným předpokladem k přiblížení se této vizi je jak aktivní přístup města, tak všech relevantních partnerů, ale také samotných obyvatel. I když je evidentní, že ne vždy mohou být lokální aktéři hybateli žádoucích změn, které mnohdy závisí na celorepublikovém směřování, jejich podíl na realizaci opatření je v mnoha oblastech zcela zásadní. Důležitá je vzájemná spolupráce místních aktérů, např. na bázi fungujícího Komunitního plánování. Další nutné součásti celé žádosti: zvolené problémy a způsob jejich řešení které konkrétní téma si žadatel vybral a proč jak jej bude řešit (strategie, aktivity budou rozepsány v rámci projektové žádosti) co je očekávaným výsledkem (v porovnání s výchozím stavem, indikátory a systém monitoringu) s kým budete spolupracovat a jak konkrétně (důležití aktéři pro řešení problému) atd. NNO Reintegra existuje od r. 1999 a od r. 2009 se začala věnovat problematice inkluzivního vzdělávání ve spolupráci se ZŠ Janáčkovo nám. Díky bohatým zkušenostem z realizace projektových aktivit zaměřených na inkluzivní vzdělávání, které probíhaly mimo jiné i přímo v jedné z největších SVL se nám potvrzuje, že čím dříve se začne s dětmi se SVP, resp. SZ pracovat, tím se dá dosáhnout lepších výsledků. Ikdyž po pravdě řečeno o nějaké vysoké procentuální úspěšnosti nemůže být řeč. Práce s cílovou skupinou Romové je běh na několik generací; není možné předpokládat, že díky realizaci jednoho projektu změníme hned jejich myšlení a přístup. Důležité je ovšem si uvědomovat dílčí úspěchy a to, že každé zasazené semínko může jednou vzklíčit. Námi ovlivňované děti se stanou taky jednou rodiči (ve většině případů relativně brzy) a budou chtít o něco lepší život zas pro ty děti své. V rámci chystaného projektu se chceme věnovat realizaci obou témat - velice důležitá je v našem projektu komplexnost partnerského zasíťování řešení dané problematiky. Po pilotním projektu, který probíhal ve spolupráci s jedinou ZŠ v Krnově, která se chtěla problematice začleňování romských žáků věnovat co nejefektivněji, vstoupili postupně do dalších dvou projektů i ostatní partneři. V současném projektu hovoříme o spolupráci 11 partnerů, a to nejen v síti ZŠ. Bude se jednat o spolupráci čtyř NNO, čtyř ZŠ, jedné MŠ (dalších 10 bude v roli spolupracujících organizací, neboť není možné všechny podaktivity tématu I. realizovat na všech mateřských školkách), 1 SŠ, a to vše pod záštitou Města Krnov. Z celkového počtu 1982 žáků ve všech čtyřech ZŠ hovoříme o 147 romských žácích ZŠ. Počítáme s tím, že se nám jich do projektu podaří zapojit minimálně 2/3, tedy cca 100.
Vysvědčení žáků se SZ v K9, 6/2015; Děti se SZ ve školičce v SVL, 5/2015 Návštěva pana ministra Dienstbiera v doučovacím klubu Devítka (=K9) v SVL Vrchlického, 4/2015