MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11

Podobné dokumenty
Měření momentu setrvačnosti

(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.

1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.

Měření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

2. Fyzikální kyvadlo (2.2) nebo pro homogenní tělesa. kde r je vzdálenost elementu dm, resp. dv, od osy otáčení, ρ je hustota tělesa, dv je objem

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem

Dynamika rotačního pohybu

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Fyzikální praktikum 1

Název: Studium kmitů na pružině

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

Spolupracovník/ci: Téma: Měření setrvačné hmotnosti Úkoly:

ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika

1.1. Metoda kyvů. Tato metoda spočívá v tom, že na obvod kola do vzdálenosti l od osy

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

Fyzikální praktikum II

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

3. Diskutujte výsledky měření z hlediska platnosti Biot-Savartova zákona.

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

I Mechanika a molekulová fyzika

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. a modulu pružnosti ve smyku. l l

Určení hmotnosti zeměkoule vychází ze základního Newtonova vztahu (1) mezi gravitačním zrychlením a g a hmotností M Z gravitačního centra (Země).

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

Jednoduché stroje. Mgr. Dagmar Panošová, Ph.D. KFY FP TUL

1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem

Theory Česky (Czech Republic)

Fyzikální praktikum I

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení

Odhad změny rotace Země při změně poloměru

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny

Fyzikální praktikum 1

1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Stanovení kritických otáček vačkového hřídele Frotoru

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Harmonické oscilátory

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Matematické kyvadlo.

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

FYZIKA I. Kyvadlový pohyb. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Příklady z hydrostatiky

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Experimentální hodnocení bezpečnosti mobilní fotbalové brány

Fyzikální praktikum 1

PRUŽNOST A PEVNOST 2 V PŘÍKLADECH

Měření teplotní roztažnosti

HARMONICKÉ KMITY MECHANICKÝCH SOUSTAV. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Veličiny charakterizující geometrii ploch

Digitální učební materiál

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů operačních zesilovačů, část 3-7-3

pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa

MĚŘENÍ MOMENTŮ SETRVAČNOSTI VOZIDLA MEASUREMENT OF THE MOMENTS OF INERTIA OF THE VEHICLE

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

m.s se souřadnými osami x, y, z? =(0, 6, 12) N. Určete, jak velký úhel spolu svírají a jakou velikost má jejich výslednice.

Hydromechanické procesy Hydrostatika

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

Měření hodnoty g z periody kmitů kyvadla

Cavendishův experiment

SCLPX 07 2R Ověření vztahu pro periodu kyvadla

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8

MJ ČESKÉ VYSOKÉ UČENí TECHNIC'KÉ V PRAZE

České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství

Abstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem Slunce kolem barycentra

F - Mechanika tuhého tělesa

Steinerova věta a průřezové moduly. Znění a použití Steinerovy věty. Určeno pro druhý ročník strojírenství M/01. Vytvořeno červen 2013

Praktická úloha celostátního kola 48.ročníku FO

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úlohač.19 Název: Měření s torzním magnetometrem

6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Přírodní vědy aktivně a interaktivně

Digitální učební materiál

Transkript:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství LABORATORNÍ PRÁCE MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11

Obsah ZADÁNÍ... 4 TEORIE... 4 Metoda torzních kmitů... 4 Steinerova věta... 4 EXPERIMENT... 5 Vý momentů setrvačnosti vybraných těles... 5 Vý momentů setrvačnosti kotouče... 5 Měření momentů setrvačnosti vybraných těles metodou torzních kmitů... 6 Tyč referenční těleso... 6 Plný válec... 6 Dutý válec... 7 Kotouč... 7 Srovnání vypočtených a naměřených hodnot... 7 Měření momentů setrvačnosti kotouče metodou torzních kmitů... 8 Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,03m od těžiště... 8 Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,06m od těžiště... 8 Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,09m od těžiště... 9 Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,12m od těžiště... 9 Srovnání vypočtených a naměřených hodnot... 9 ZÁVĚR... 9 Seznam tabulek Tab. 1: Vý momentů setrvačnosti vybraných těles... 5 Tab. 2: Vý momentů setrvačnost kotouče... 5 Tab. 3: Měření periody kmitů tyče... 6 Tab. 4: Měření periody kmitů plného válce... 6 Tab. 5: Měření periody kmitů Dutého válce... 7 Tab. 6: Měření periody kmitů kotouče... 7 Tab. 7: Srovnání naměřených a vypočtených hodnot... 7 Tab. 8: Měření periody kmitů kotouče (osa 0,03m od T)... 8 Tab. 9: Měření periody kmitů kotouče (osa 0,06m od T)... 8 Tab. 10: Měření periody kmitů kotouče (osa 0,09m od T)... 9 Tab. 11: Měření periody kmitů kotouče (osa 0,12m od T)... 9 Tab. 12: Srovnání vypočtených a naměřených hodnot... 9 Přílohy 2

A Naměřené hodnoty 3

Zadání 1) Výpočtem určit momenty setrvačnosti vybraných těles: tyče, válce, dutého válce, kotouče. 2) Výpočtem určete moment setrvačnosti kotouče v případě, že osa otáčení souhlasí s těžištěm a pro čtyři různé vzdálenosti, kdy osa otáčení neprochází těžištěm. 3) Pomocí torzních kmitů určit momenty setrvačnosti vybraných těles: tyče, válce, dutého válce. Naměřené hodnoty porovnejte v tabulce s hodnotami vypočtenými. 4) Pomocí torzních kmitů určete moment setrvačnosti kotouče v případě, že osa otáčení souhlasí s těžištěm a pro čtyři různé vzdálenosti, kdy osa otáčení neprochází těžištěm. Naměřené hodnoty porovnejte v tabulce s hodnotami vypočtenými. Teorie Cílem této úlohy je ověření vztahů pro vý momentu setrvačnosti pomocí torzních kmitů tělesa neboť moment setrvačnosti můžeme chápat jako míru setrvačnosti tělesa při jeho otáčení vzhledem k ose rotace. Dále v úloze porovnáme velikosti momentů setrvačnosti zkoumaných těles, neboť pokud není známa pružinová konstanta vinuté pružiny, bude využito referenční výpočtové metody porovnávající moment setrvačnosti jednoduchého známého tělesa a momentu setrvačnosti neznámého složitého tělesa. Metoda torzních kmitů K momentu setrvačnosti tělesa je možné použít torzních kmitů tělesa na drátu. Perioda kmitů torzního vlákna s tělesem o momentu setrvačnosti I je kde D je direkční moment vlákna. Necháme-li na stejném vlákně torzně kmitat těleso o známém momentu setrvačnosti I 0, umožní nám to vyloučit ze vztahu direkční moment. Moment setrvačnosti měřeného tělesa je potom dán vztahem kde T 0 je perioda kmitů referenčního tělesa. Steinerova věta Ověření Steinerovy věty provedeme srovnáním momentu setrvačnosti I tyče kmitající jako fyzické kyvadlo s periodou kmitů kde m je hmotnost tyče, d vzdálenost osy otáčení a g tíhové zrychlení. Z rovnice je možno vypočítat moment setrvačnosti I a na základě Steinerovy věty. kde I 0 je moment setrvačnosti tělesa k ose procházející těžištěm, r T vzdálenost osy rotace od těžiště. 4

Experiment Vý momentů setrvačnosti vybraných těles Postup: 1) Změříme potřebné parametry těles (hmotnost, poloměr, délku), všechny hodnoty měříme alespoň dvakrát a vypočteme jejich průměr, který zaznamenáme. 2) Dosazením naměřených hodnot vypočteme momenty setrvačnosti. těleso tyč válec dutý válec kotouč hmotost (kg) 0,244 0,550 0,529 0,396 poloměr (m) 0,0045 0,045 r 1 = 0,045; r 2 = 0,040 0,15 délka (m) 0,4 0,1 0,1 0,1 vzorec (kg*m 2 ) dosazení (kg*m 2 ) výsledek (kg*m 2 ) 0,0130 0,0006 0,0010 0,0045 TAB. 1: VÝPOČET MOMENTŮ SETRVAČNOSTI VYBRANÝCH TĚLES Vý momentů setrvačnosti kotouče Postup: 1) Dosazením naměřených hodnot vypočteme momenty setrvačnosti. vzdálenost osy otáčení od těžiště (m) 0,00 0,03 0,06 0,09 0,12 vzorec (kg*m 2 ) dosazení (kg*m 2 ) výsledek (kg*m 2 ) 0,0045 0,0049 0,0059 0,0077 0,0102 TAB. 2: VÝPOČET MOMENTŮ SETRVAČNOST KOTOUČE 5

Měření momentů setrvačnosti vybraných těles metodou torzních kmitů Postup: 1) Těleso upneme do unašeče. 2) Měříme kmitů za čas, hodnoty zapisujeme do tabulky. 3) Měření opakujeme nejméně 10x. 4) Pro každé těleso spočteme průměrnou hodnotu periody kmitu:. 5) Vypočteme moment setrvačnosti každého tělesa:. 6) Provede srovnání vypočtených a naměřených hodnot, vypočteme odchylku. Tyč referenční těleso čas (s) 1,9 1,8 2,0 1,8 1,7 4,0 3,9 3,7 3,9 3,8 perioda (s) 0,38 0,36 0,40 0,36 0,34 0,40 0,39 0,37 0,39 0,38 TAB. 3: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ TYČE Plný válec 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 čas (s) 1,1 1,1 1,0 0,9 1,1 1,1 1,0 1,0 1,1 0,9 perioda (s) 0,11 0,11 0,10 0,09 0,11 0,11 0,10 0,10 0,11 0,09 TAB. 4: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ PLNÉHO VÁLCE 6

Dutý válec 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 čas (s) 1,1 1,4 1,2 1,2 1,1 1,3 1,1 1,2 1,2 1,1 perioda (s) 0,11 0,14 0,12 0,12 0,11 0,13 0,11 0,12 0,12 0,11 TAB. 5: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ DUTÉHO VÁLCE Kotouč čas (s) 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 2,5 2,7 2,5 2,6 2,7 perioda (s) 0,26 0,26 0,26 0,26 0,24 0,25 0,27 0,25 0,26 0,27 TAB. 6: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ KOTOUČE Srovnání vypočtených a naměřených hodnot těleso tyč válec dutý válec kotouč vypočtená hodnota (kg*m 2 ) naměřená hodnota (kg*m 2 ) 0,0130 0,0006 0,0010 0,0045 ref. těleso 0,0009 0,0013 0,0061 odchylka (%) - 50 30 36 TAB. 7: SROVNÁNÍ NAMĚŘENÝCH A VYPOČTENÝCH HODNOT 7

Měření momentů setrvačnosti kotouče metodou torzních kmitů Postup: 1) Těleso upínáme do unašeče postupně s osou otáčení vzdálenou 0,00; 0,03; 0,06; 0,09 a 0,12 m od jeho těžiště. 2) Měříme kmitů za čas, hodnoty zapisujeme do tabulky. 3) Měření opakujeme nejméně 10x. 4) Pro každou vzdálenost osy otáčení od těžiště spočteme průměrnou hodnotu periody kmitu tělesa:. 5) Vypočteme moment setrvačnosti:. 6) Provede srovnání vypočtených a naměřených hodnot, vypočteme odchylku. Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,03m od těžiště čas (s) 1,3 1,4 1,3 1,3 1,3 2,5 2,8 2,8 2,9 2,9 perioda (s) 0,26 0,28 0,26 0,26 0,26 0,25 0,28 0,28 0,29 0,29 TAB. 8: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ KOTOUČE (OSA 0,03M OD T) Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,06m od těžiště čas (s) 1,4 1,4 1,4 1,5 1,6 2,9 2,9 3,3 3,0 2,9 perioda (s) 0,28 0,28 0,28 0,30 0,32 0,29 0,29 0,33 0,30 0,29 TAB. 9: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ KOTOUČE (OSA 0,06M OD T) 8

Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,09m od těžiště čas (s) 1,7 1,5 1,5 1,6 1,5 3,3 3,2 3,1 3,3 3,3 perioda (s) 0,34 0,30 0,30 0,32 0,30 0,33 0,32 0,31 0,33 0,33 TAB. 10: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ KOTOUČE (OSA 0,09M OD T) Kotouč - osa otáčení je vzdálena 0,12m od těžiště čas (s) 1,8 1,9 2,0 1,8 1,8 3,8 3,5 3,7 3,6 3,6 perioda (s) 0,36 0,38 0,40 0,36 0,36 0,38 0,35 0,37 0,36 0,36 TAB. 11: MĚŘENÍ PERIODY KMITŮ KOTOUČE (OSA 0,12M OD T) Srovnání vypočtených a naměřených hodnot vzdálenost osy otáčení od těžiště (m) vypočtená hodnota (kg*m 2 ) naměřená hodnota (kg*m 2 ) 0,00 0,03 0,06 0,09 0,12 0,0045 0,0049 0,0059 0,0077 0,0102 0,0061 0,0066 0,0081 0,0092 0,0123 odchylka (%) 36 35 37 19 21 TAB. 12: SROVNÁNÍ VYPOČTENÝCH A NAMĚŘENÝCH HODNOT Závěr Naměřené hodnoty měly vůči vypočteným celkem velkou odchylku (až 50%), což je vidět ze srovnávacích tabulek. Nejspíš to bylo způsobeno chybami při, jako nepřesné času, nebo použití odlišných výchylek pro rozkmitání těles, na měřicím přístroji totiž nebyl žádný úhloměr, který by zajistil použití stejné výchylky u všech těles. 9