Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Vliv vojenských výdajů na rozvoj vzdělání v Afghánistánu Bakalářská práce Autor: Terezie Cvernová Vedoucí práce: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv vojenských výdajů na rozvoj vzdělání v Afghánistánu vypracovala samostatně pod vedením vedoucího mé bakalářské práce a s využitím uvedené literatury a zdrojů. V Brně dne 15. 5. 2013 Terezie Cvernová

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. za jeho odborné vedení, rady a připomínky při zpracování práce a poskytnuté materiály. Dále děkuji své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost během zpracovávání práce.

Abstrakt Cvernová, T. Vliv vojenských výdajů na rozvoj vzdělání v Afghánistánu. Bakalářská práce. Brno, 2013. Úkolem bakalářské práce je zhodnotit vojenské výdaje a rozvoj vzdělání v Afghánistánu a navrhnout řešení k udržitelnosti a rozvoji vzdělání po roce 2014. Praktická část se věnuje analýze vojenských výdajů a vývoje úrovně vzdělání v Afghánistánu během konfliktu. Dále jsou zhodnoceny zjištěné skutečnosti a budoucí predikce vývoje bezpečnostní situace a úrovně vzdělání. Klíčová slova: vojenské výdaje, vzdělání, konflikt, rozvoj, Afghánistán Abstract Cvernová, T. The impact of military expenditures on the development of education in Afghanistan. Bachelor thesis. Brno, 2013. The aim of this thesis is to evaluate military expenditures and development of education in Afghanistan and to propose solutions to the sustainability and development of education after 2014. The practical part is focus to the analysis of military expenditures and the level of development of education in Afghanistan during the conflict. Furthemore, the findings and future prediction of the security and the level of education are discussed. Keywords: military expenditures, education, conflict, development, Afghanistan

Seznam zkratek ANA Afghan National Army/Afghánská národní armáda ANDS Afghanistan National Development Strategy/Afghánská národní rozvojová strategie ANP Afghan National Police/Afghánská národní policie ANSF Afghan National Security Forces/Afghánské národní bezpečnostní síly ASFF Afghan Security Forces Fund/Afghánský bezpečnostní fond CIA Central Intelligence Agency CSTC-A Combined Security Transition Command - Afghanistan ČR Česká republika FDD Focused District Development HDI Human Development Index/Index lidského rozvoje HDP Hrubý domácí produkt ISAF International Security Assistance Force MZV Ministerstvo zahraničních věcí NATO North Atlantic Treaty Organization/Severoatlantická aliance PDV Průměrná délka vzdělání PRT Provinční rekonstrukční tým RV Regionální velitelství SIPRI Stockholm International Peace Institute UNDP United Nations Development Programme USA United States of America/Spojené státy americké

Obsah 1 Úvod... 9 2 Cíle a metodologie... 11 2.1 Cíle... 11 2.2 Metodologie... 11 3 Teoretická část... 12 3.1 Vojenské výdaje... 12 3.2 Konflikt v Afghánistánu a vývoj ozbrojených sil Afghánistánu v průběhu operace ISAF... 12 3.2.1 Afghánské národní bezpečnostní síly (ANSF)... 13 3.2.2 Mezinárodní pomoc v oblasti reformy armády NATO/ISAF... 15 3.2.3 ISAF... 16 3.3 Vývoj socioekonomické situace z pohledu nejvíce zranitelných skupin.. 18 3.3.1 Hrubý domácí produkt - HDP... 18 3.3.2 Ekonomická situace v Afghánistánu s důrazem na HDP... 18 3.3.3 Index lidského rozvoje - HDI... 20 3.3.4 Nezaměstnanost... 22 3.3.5 Chudoba a nerovnost... 23 3.3.6 Genderová nerovnost... 24 3.3.7 Vzdělání... 24 3.3.8 Průměrná délka vzdělání... 27 3.4 Mezinárodní pomoc v oblasti rozvoje společnosti s důrazem na rozvoj vzdělání 28 3.4.1 Provinční rekonstrukční týmy a jejich vliv v oblasti vzdělání... 28 3.4.2 Provinční rekonstrukční tým Lógar... 30 3.4.3 SWOT analýza... 31 4 Praktická část... 32 4.1 Výdaje zahraničních partnerů k rozvoji afghánské společnosti... 32

4.1.1 Analýza ozbrojených sil v období konfliktu... 32 4.1.2 Rozvoj vzdělání v období konfliktu... 34 4.1.3 Rozvoj vzdělání v rámci projektu PRT... 38 4.1.4 Projekt: Výstavba Střední zemědělské školy a mechanické školy v Pol-e Alam39 4.1.5 SWOT analýza: Výstavba Střední zemědělské školy a mechanické školy v Pol-e Alam... 39 5 Návrhová část... 42 5.1 Přístup zahraničních sil k rozvoji afghánské společnosti... 42 5.1.1 Role zahraničních sil podpora korupce nebo snaha o rozvoj?... 42 5.1.2 Možné přístupy k udržení a zvyšování vzdělávání po roce 2014... 43 6 Závěr... 46 7 Seznam literatury... 47 Seznam obrázků... 52 Seznam grafů... 52 Seznam tabulek... 52

1 Úvod Afghánistán patří v současné době mezi nejchudší země světa. Léta válek a nepokojů zapříčinila, že současné generace žijící v Afghánistánu neznají nic jiného než vojáky, zbraně a útoky. Možná si zvykli, možná již nelze nic zachránit. Spojené státy spolu se spojenci se více než deset let snaží o rekonstrukci země s tím, že v roce 2014 se ze země stáhnou. Spolu se všemi dostupnými zdroji to však vypadá, že všechno úsilí je marné, aspoň z dlouhodobého hlediska. To nejdůležitější totiž nezískali důvěru místního obyvatelstva. Ze začátku afghánská populace zahraniční síly vítala s nadšením, ale když se ani po několika letech situace nijak výrazně nezlepšila, lidé propadají skepsi. Určitě tomu nepřidává pálení koránů americkými vojáky nebo nedávné vyvraždění afghánské rodiny psychicky narušeným vojákem. Chtějí vůbec spojenci zachránit Afghánistán nebo je to pouhé plýtvání času, peněz a lidských životů? Když už zde zahraniční síly přišly a jsou zde několik let, neměly by se snažit, co je v jejich silách, aby napomohli rozvoji afghánské společnosti formou upevnění bezpečnostní situace a efektivních výdajů na rozvojové projekty? Nejdůležitějším úkolem je stabilizovat bezpečnostní situaci. Poté je možné se aktivně podílet na rozvoji afghánské společnosti. Nejefektivnější pomoc by mohla být pomoc v oblasti vzdělání. Afghánistán patří mezi země s nejnižší mírou gramotnosti. Kvůli islámu je největším problémem nevzdělanost žen. Vzdělanost bývá považována za jeden z nejdůležitějších ukazatelů rozvoje. A právo na vzdělání by měli mít všichni. Vždyť i v koránu se píše, že pro vzdělání je potřeba udělat vše. Jen vzdělané obyvatelstvo je schopno efektivně čelit hrozbám zvenčí i zevnitř. A kdybychom dali vzdělání afghánským lidem, bylo by již na nich se postarat o rozvoj své země. Zahraniční síly by mohly odejít s pocitem, že v Afghánistánu neprohráli, ale že předali místním lidem něco, co dává smysl. Jak říká jedno moudré přísloví: "Chceš-li nasytit člověka na jeden den, dej mu rybu, chceš-li jej nasytit na celý život, nauč jej rybařit." První část práce se zabývá vývojem afghánské společnosti z hlediska ozbrojených sil a vývoje socioekonomické situace z pohledu nejvíce zranitelných skupin od počátku 9

mise zahraničních spojenců až do současnosti. Zde je zmíněna především ekonomická situace, chudoba, nerovnost a přístup ke vzdělání jako základní atribut určující rozvoj společnosti. V práci se nacházejí kapitoly, které se zaměřují na mezinárodní pomoc v oblasti reformy armády a rozvoje společnosti s důrazem na rozvoj vzdělání v rámci provinčních rekonstrukčních týmů. Po analýze ozbrojených sil Afghánistánu v období konfliktu následuje analýza rozvoje vzdělání. Součástí práce je také rozbor projektu českého provinčního rekonstrukčního týmu působícího v Lógaru na vzdělání v Afghánistánu. V poslední kapitole bude provedeno zhodnocení zjištěných skutečností a návrh možného přístupu zahraničních sil k rozvoji afghánské společnosti, především k rozvoji vzdělání i po roce 2014. 10

2 Cíle a metodologie 2.1 Cíle Cílem bakalářské práce je provést analýzu vojenských výdajů a analýzu vývoje úrovně vzdělání v oblasti Afghánistánu v období konfliktu a navrhnout možný model zvýšení úrovně vzdělání. Lze předpokládat, že rostoucí vojenské výdaje pozitivně ovlivňují vzdělání a tím i ekonomický růst. Aby se Afghánistán mohl co nejefektivněji rozvíjet, je třeba zabezpečit zemi a zvyšovat investice do rozvoje válkou zdevastované země. Rostoucí investice do vzdělání mohou zásadním způsobem ovlivnit rozvoj afghánské společnosti. 2.2 Metodologie Při zpracování bakalářské práce jsou uplatňovány obecné metody, jako je popis, pozorování, dedukce a historicko-komparativní metoda. První kapitola praktické části se zabývá analýzou resortu obrany Afghánistánu ve formě srovnání vojenských výdajů v horizontu let 2001 2011. V další kapitole zaměřující se na socioekonomický pohled nejvíce zranitelných skupin a jejich postavení ve společnosti je provedena analýza vývoje úrovně vzdělání podle struktury a zastoupení žen ve všech strukturách. Dále je vypočtena průměrná délka vzdělání, jíž trend je porovnán s trendem hrubého domácího produktu (HDP) na osobu. Poslední kapitola praktické části se zaměřuje na analýzu projektu provinčních rekonstrukčních týmů (PRT) týkajících se vzdělání. K rozboru projektu poslouží SWOT analýza, jelikož je důležité poznat silné a slabé stránky, rizika a hrozby k zhodnocení efektivnosti projektů sloužících k rozvoji afghánské společnosti. 11

3 Teoretická část 3.1 Vojenské výdaje Vojenské výdaje, které budou v práci analyzovány, vycházejí z definice NATO, jež vyjadřuje všechny současné a kapitálové výdaje na ozbrojené síly, včetně mírových sil, ministerstva obrany a jiných vládních agentur zapojených do projektů na obranu. Tyto výdaje zahrnují vojenské a civilní zaměstnance, včetně starobních důchodů vojáků z povolání, sociální služby pro personál, provoz a údržbu, dodavatele, vojenský výzkum a vývoj a vojenskou pomoc (ve vojenských výdajích dárcovských zemí). Vyloučena je civilní obrana a běžné výdaje na předchozí vojenskou činnost (demobilizace, konverze, ničení zbraní). Definici není možné použít na všechny země, vyžadovalo by to mnohem podrobnější informace, než jsou k dispozici o tom, co je zahrnuto ve vojenských rozpočtech a mimorozpočtových vojenských výdajových položkách daných států. (SIPRI, 2012) 3.2 Konflikt v Afghánistánu a vývoj ozbrojených sil Afghánistánu v průběhu operace ISAF Po padesáti letech relativně klidného období byl Afghánistán vehnán do rukou Studené války doprovázené Sovětskou invazí, komunismem, džíhádismem, bratrovražednými občanskými válkami páchanými etnickými milicemi, vzestupem Tálibánu fundamentalistického náboženského hnutí reprezentovaného sunnitskými muslimy z kmene Paštúnú (B. Johnson), bin Ládina a globálního džihádismu spolu s následující pacifikací a demokratizací vedenou intervencí Spojených států po 11. září 2001. (J. A. Thier, 2009) Za posledních třicet let byla možná více jak polovina obyvatel vysídlena. Více než jeden milion Afghánců bylo zabito a miliony dalších bylo zraněno nebo zemřelo v důsledku nedostatku potravy, špatnému přístupu k pitné vodě a nedostatku zdravotní péče. Vzdělaní a kvalifikovaní lidé opustili zemi. Armáda zaplavená korupcí, kriminalitou, drogami, kulturou beztrestnosti, rozdrtila ekonomiku a tradiční struktury vládnutí a míru. (J. A. Thier, 2009) 12

Po útoku na americké Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 se svět jednou provždy změnil. Devatenáct sebevražedných útočníků, kteří se zmocnili čtyř letadel a poté tři z nich narazily do budov Světového obchodního centra a do Pentagonu ve Washingtonu, patřili k organizaci Al-Kajda vedené Usámou bin Ládinem, sídlící v Tálibánci ovládaném Afghánistánu. (A. Rashid, 2000) V říjnu 2001 začala koalice vedená Spojenými státy iniciovat vzdušnou kampaň proti Al-Kaidě a tálibánským silám v Afghánistánu. O několik dní později byla zahájena oficiální pozemní kampaň, když speciální jednotky Spojených států vstoupily do severního Afghánistánu a začaly spolupracovat se Severní aliancí volnou konfederací mudžahedínských veteránů různých etnických bloků kromě paštúnského, kteří reprezentovali primární odpor vůči Tálibánu. (T. Johnson, M. Mason, 2007) Po svržení Tálibánu se zbytek tálibánských sil přesunul do horských oblastí Afghánistánu a Pakistánu, kde pokračují ve svých činnostech jako povstalecké hnutí (B. Johnson) Intervencí Spojených států v Afghánistánu došlo k rozmístění zahraničních ozbrojených sil a to buď v rámci Operace Trvalé svobody vojenských akcí deklarovanými jako součást americké války s terorismem, nebo v rámci Severoatlantické aliance později reprezentované misí mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF, o které bude podrobněji pojednáno v jiné kapitole. Svrhnutím tehdejší vlády Tálibánu se objevily výzvy vztahující se k obnově a rekonstrukci válkami zdevastované země. Hlavní úsilí a zaměření začala být věnována afghánským ozbrojeným silám, které patří mezi nejdůležitější subjekt zajišťující bezpečnost země. K tomu, aby byly ozbrojené síly udržitelné, jsou potřebné zdroje pocházející z prosperity a rozvoje. Afghánistán je zemí silně závislou na zahraniční pomoci a to jak v oblasti bezpečnosti, tak rozvoje. 3.2.1 Afghánské národní bezpečnostní síly (ANSF) Afghánské ozbrojené síly podléhají reformám vytvářených v rámci americké výcvikové mise CSTC-A. Cílem CSTC-A je pomoci reforem ANSF vytvořit stabilní Afghánistán tak, aby byl schopen budovat právní stát a v rámci svých hranic bojovat proti povstalcům a terorismu. Reformy jsou financovány prostřednictvím Afghánského bezpečnostního fondu (ASFF) a zajišťují především vyzbrojení, výcvik a udržení 13

armády a policie. V roce 2008 finanční prostředky z fondu dosahovaly úrovně 2,75 mld. amerických dolarů a o rok později tato úroveň poklesla na 2 mld. amerických dolarů. Nejvíce finančních prostředků je vynaloženo na posílení afghánské národní armády (ANA), která je považovaná za nejdůležitější subjekt umožňující rozvoj země. Téměř 52 000 vojáků z celkových 80 000 v roce 2008 bojovalo a stále bojuje v operacích po boku mise ISAF. Avšak do roku 2008 se bezpečnostní prostředí v Afghánistánu nijak výrazně nezlepšilo, a tak se afghánská vláda pokoušela nalézt zahraniční dohodu k zvýšení počtu vojáků z 80 000 na 134 000. Dohoda byla schválena v roce 2008 mezinárodním společenstvím a zahrnovala také robustnější afghánskou armádní vzdušnou sílu. Tento proces rozšíření zahrnuje přímo zaškolení vojáků a k jeho naplnění má dojít do ledna 2014. Postup může být však urychlen v závislosti na dostupnosti zdrojů. (G. Bruno, 2010) Afgánské bezpečnostní síly se skládají z armády, vzdušné síly a policie. Afghánská armáda působí v rámci Ministerstva obrany a je rozdělena do pěti regionálních sborů a jednoho leteckého sboru, který se rozvíjí zatím velice pomalu. Mezi lety 2002 a 2008 se Spojené státy spolu se spojenci se snaží o získávání zbraní a základních materiálů pro afghánskou armádu, ale finanční zdroje jsou značně omezené. Přesto se připravenost armádních jednotek postupně zlepšuje, ale stále je afghánská armáda závislá na pomoci NATO/ISAF. (G. Bruno, 2010) Afghánské národní vzdušné síly jsou ještě na počátku svého vývoje. Do března 2010 se rozrostly na 3100 zaměstnanců, 46 letadel, 25 vrtulníků Ml-17 a 8 nákladních letadel. O větší letecké podpoře se již dlouho uvažuje, ale realizace stále pokulhává. Do roku 2016 by podle Severoatlantické aliance mělo dojít k navýšení zaměstnanců na 7000 osob a 126 letounů. (G. Bruno, 2010) Dalším subjektem ozbrojených sil je afghánská policie, která se skládá z pořádkové policie, pohraniční policie, státní pořádkové policie a dalších policejních subjektů. Počet policistů od roku 2008 vzrostl ze 78 000 na 134 000 v roce 2011 (G. Bruno, 2010). Na rozdíl od armády je policie v podřízenosti Ministerstva vnitra a musí se potýkat s nedostatečnou institucionální reformou, rozšířenou korupcí, nedostatkem zahraničních instruktorů a poradců a obecně zde chybí dostatek úsilí ze strany mezinárodního společenství. Proto byl vytvořen program zaměřený na rozvoj policejních okresů 14

(FDD), který by měl na starosti rozvoj bezpečnostních složek země. Postupně tento program vykazuje výsledky, ale stále existuje mnoho nezaškolených policistů. Pouze 31 policejních okrsků z celkových 365 (U. S. Department of Defense, 2009) dokončilo rozvojový program, ale jak číslo napovídá, tento počet je nedostačující. Aby byly policejní složky účinné, musely by existovat instituce, které by je vedly a podporovaly. Ministerstvo vnitra to být nemůže, protože se potýká s korupcí a nedostatkem schopností. Program FDD také není dost účinný a bojuje s nedostatkem personálu, hrozí tak riziko navrácení policejních jednotek absolvující první fázi programu ke korupčním praktikám a dalšímu nežádoucímu chování. Podobně jako u armády, se ani u policie situace nijak výrazně nezlepšila. Policie často zneužívá své moci a afghánské obyvatelstvo vnímá policii spíše jako zdroj strachu než bezpečnosti. Tálibán se více zaměřuje na útoky proti policistům než proti armádě, a tak jejich počet ubývá více než v armádě. Vyskytují se i určité známky pokroku, zejména roste počet jednotek, které jsou schopny samostatně plánovat a operovat, ale pomaleji v porovnání s armádou. (G. Bruno, 2010) 3.2.2 Mezinárodní pomoc v oblasti reformy armády NATO/ISAF Působnost Severoatlantické aliance v Afghánistánu by měla otestovat schopnost vojenských spojenců, provést komplexní misi a udržet své závazky v zemi. V roce 1999 na summitu ve Washingtonu Severoatlantická aliance prohlásila, že se chce pokusit vytvořit nové NATO pracující nad rámec evropského bojiště a bojovat tak proti novým hrozbám jako je terorismus a šíření zbraní hromadného ničení (V. Morelli, P. Belkin, 2009). Intervence Spojených států v Afghánistánu umožnila poprvé rozšířit působnost Severoatlantické aliance i na globální úroveň. NATO však v Afghánistánu zažívá těžkou zkoušku. Mezi lety 2007 až 2009, po několika letech angažmá Severoatlantické aliance v Afghánistánu, počet povstaleckých útoků ve formě bombových či sebevražedných útoků prudce vzrostl. Zahraniční kritice podléhá také afghánská vláda prezidenta Karzáího, která neúspěšně bojuje s korupcí a neschopností zvýšit bezpečnost a celkové životní podmínky svých občanů. 15

3.2.3 ISAF Vojenská mise ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrná síla) vznikla pod vedením Severoatlantické aliance 20. prosince 2001 v návaznosti na Bonnskou konferenci, kde se legitimizovala pozice bezpečnostních struktur (J. A. Thier, 2009). Mise ISAF působí v rámci OSN a je složena téměř z 50 000 vojáků ze čtyřiceti zemí světa (U. S. Department of Defense, 2009). Původně došlo k nasazení mise ISAF pouze do Kábulu a to s omezeným mandátem, což bylo nedostačující pro bezpečnost země, a proto na konferenci v Ženevě v roce 2002 přišla afghánská vláda s reformou bezpečnostního sektoru a Spojené státy za ni převzaly plnou odpovědnost (J. A. Thier, 2009). V letech 2001 2006 probíhala mise ISAF ve čtyřech etapách a její úloha spočívala v rozšíření oblasti působnosti na celou zemi. Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly se skládají ze všech členů NATO a také z nečlenských států jako jsou Austrálie, Nový Zéland, Švédsko, Jordánsko a Ázerbajdžán. (V. Morelli, P. Belkin, 2009) Mezi strategické cíle ISAF patří především rozšíření autority afghánské vlády na celé území Afghánistánu a vytvoření funkčních struktur, které by zajistily bezpečnost v zemi bez asistence zahraničních vojenských sil (MZV, 2012). Úkolem ISAF je provádět rekonstrukční operace a operace přispívající k stabilitě země, trénovat, vyzbrojovat a poskytovat poradenství Afghánské národní policii (ANP) i Afghánské národní armádě (U. S. Department of Defense, 2009). Afghánistán je rozdělen do pěti regionálních velitelství. Každý region spadá pod vedení různých zemí NATO působících v rámci ISAF. Největší zastoupení mají evidentně Spojené státy v regionálním velitelství (RV) východ, jejichž počet čítá 13 000 pracovníků (U. S. Department of Defense, 2009). Mise ISAF je v Afghánistánu vedena americkým generálem Stanleym McChrystalem, který převzal velení v červnu 2009 (V. Morelli, P. Belkin, 2009). 16

Tabulka 1 Regionální velitelství v Afghánistánu RV - sever RV - západ RV - jih RV - východ RV - hlavní město vedení Německo Itálie Nizozemí Spojené státy Francie podpora Švédsko Španělsko Spojené státy Polsko Itálie Maďarsko Spojené státy Dánsko Francie Turecko Norsko Litva Estonsko Česká republika Kanada Nový Zéland Austrálie Turecko Rumunsko Zdroj: U. S. Department of Defense, 2009 Ačkoliv se spojenci shodují na důležitosti mise ISAF, jejich názory se rozcházejí v otázkách, jak dosáhnout stanovených cílů. Někteří spojenci omezují zapojení jednotek do boje proti povstalcům a stanovují restrikce ve využití pro své jednotky. Uvádí se, že až polovina zahraničních sil v rámci ISAF má tzv. národní výhrady k úkolům, které by mohly být provedeny. Například některé národy nedovolí nasadit své jednotky do dalších částí Afghánistánu. Plnění mise ISAF je v důsledku této skutečnosti problematické a zpomaluje rekonstrukci a rozvoj Afghánistánu. (V. Morelli, P. Belkin, 2009) 17

3.3 Vývoj socioekonomické situace z pohledu nejvíce zranitelných skupin 3.3.1 Hrubý domácí produkt - HDP HDP je peněžní vyjádření celkové hodnoty finálních statků a služeb, vyprodukovaných v průběhu jednoho roku výrobními faktory alokovanými v dané zemi (bez ohledu na to, kdo faktory vlastní). HDP se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a zahrnuje spotřebu domácností, investiční výdaje firem, výdaje vlády na nákup výrobků a služeb a čistý export (rozdíl mezi exportem a importem). (V. Jurečka, I. Jánošíková, 2004) 3.3.2 Ekonomická situace v Afghánistánu s důrazem na HDP Bezpečnostní situace v zemi silně ovlivňuje ekonomický růst v Afghánistánu. Od pádu Tálibánu se ekonomická situace výrazně zlepšila, především v důsledku obrovské zahraniční pomoci, přesto patří Afghánistán mezi nejchudší země světa s vysokou mírou chudoby a je silně závislý na pomoci od zahraničních donorů. Afghánistán exportuje převážně opium, ovoce, ořechy, ručně tkané koberce, vlnu, bavlnu, kůži a kožešiny, drahokamy a polodrahokamy. Největšími obchodními partnery jsou Pákistán, Indie a USA. Z hlediska importu se jedná o stroje, potraviny, textil a ropné produkty. Do Afghánistánu nejvíce importují USA, Pákistán a Indie. (CIA, 2012) Export opia představuje významný problém. Samotná velikost a nelegalita obchodu s opiem znamená, že prostupuje a silně ovlivňuje afghánské hospodářství, politiku a společnost. Obchod s opiem je masivním zdrojem korupce a vážně ohrožuje důvěryhodnost vlády a místních zástupců. (W. Byrd, D. Buddenberg, 2008) 18

Graf 1Vývoj HDP v mld. USD v Afghánistánu v období 2002 2011 Zdroj: The World Bank, 2013, vlastní zpracování Na výše uvedeném grafu můžeme vidět rostoucí trend HDP v mld. amerických dolarů v období konfliktu v Afghánistánu od roku 2002, kdy hrubý domácí produkt činil 4,2 miliardy dolarů a do roku 2011 vzrostl na 18,2 miliardy dolarů. Rostoucí trend je hlavně daný obrovskou pomocí od zahraničních donorů. 19

Graf 2 Růst HDP v % v Afghánistánu v období 2003 2011 Zdroj: The World Bank, 2013, vlastní zpracování Afghánská ekonomika zaznamenává rekordní růst HDP v roce 2009, kdy činí 21,0 procent. Od roku 2003 zaznamenává afghánská ekonomika růst ve dvojciferných číslech, ale s velkou volatilitou. Tento jev je daný silnou závislostí Afghánistánu na zemědělství, které je náchylné na změny počasí. I přes nejistou a zhoršující se bezpečnostní situaci, byl růst HDP způsoben navýšením dárcovských výdajů a zotavením z obrovského sucha v roce 2008. 3.3.3 Index lidského rozvoje - HDI Hrubý domácí produkt je nedostatečný ukazatel určující rozvoj země, a proto Organizace spojených národů vyvinula Index lidského rozvoje (HDI), který by měl přesněji určit rozvinutost zemí. Tento ukazatel se snaží měřit, jak hospodářská výkonnost přispívá ke zdravému a dlouhému životu, vzdělanosti a dostatečné životní úrovni obyvatelstva. Index má hodnoty od 0 do 1 a vyhodnocuje, jak blízko má daná země ke splnění tří cílů: průměrná délka života, přístup ke vzdělání a dobrá životní úroveň každého občana. (V. Jurečka, I. Jánošíková, 2004) 20

V minulých deseti letech prošla konstrukce HDI určitým vývojem, jeho tři základní složky zůstaly však nezměněny. Při sestavení HDI byly u jednotlivých složek stanoveny následující fixní hodnoty minima a maxima (J. Dlouhý, 2011): Průměrná očekávaná délka při narození: 25 let 85 let Gramotnost obyvatelstva staršího 15 let: 0 % 100 % Kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně: 0 % 100 % Hrubý domácí produkt na hlavu v paritě kupní síly: 100 USD 4000 USD Podle HDI byly země rozděleny do tří kategorií rozvoje (J. Dlouhý, 2011): Vysoce rozvinuté země při HDI >= 0,8 Středně rozvinuté země při HDI v rozmezí 0,5 0,799 Nejméně rozvinuté země při HDI > 0,5 21

Graf 3 Index lidského rozvoje - HDI v Afghánistánu v období 2000 2011 Zdroj: UNDP, 2011, vlastní zpracování Index lidského rozvoje Afghánistánu má v období let 2000 2011 rostoucí tendenci. Přesto se Afghánistán řadí do kategorie nejméně rozvinutých zemí, protože hodnota indexu nepřekročila ani v roce 2011 hodnotu 0,398. Díky tomu zaujímá 178. místo v žebříčku 187 zemí. (UNDP, 2011) 3.3.4 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je jedním z dalších závažných problémů v Afghánistánu. Bohužel k dispozici je velmi málo spolehlivých údajů. Problematika nezaměstnanosti je velmi vážná z důvodů nedostatku dovedností místních obyvatel, kteří neměli několik desítek let přístup ke vzdělání a dalším možnostem, jak zvýšit své schopnosti a dovednosti. Vzhledem k nedostatku dat, CIA odhaduje, že v roce 2008 míra nezaměstnanosti byla 35 procent, to znamená, že klesla o 5 procent oproti roku 2005, kdy činila 40 procent. Ministerstvo práce Afghánistánu však tvrdí, že nezaměstnanost je 40 procent. Národní dělnický svaz Afghánistánu dokonce říká, že počet nezaměstnaných tvoří 70 procent. Je tedy obtížné objektivně určit míru nezaměstnanosti v Afghánistánu. (M. Hall, 2010) 22

3.3.5 Chudoba a nerovnost V Afghánistánu žije téměř 30 milionů obyvatel (CIA, odhad 2011). Z toho 42 procent populace není schopna si zajistit základní životní potřeby a nacházejí se tak pod hranicí chudoby (pod 1,25 USD/den). Je zřejmé, že chudoba v Afghánistánu se liší dle období. Největší spotřeba potravin bývá v létě po sklizni a naopak nejhorší situace je na konci zimy a začátkem jara, především v březnu, kdy domácnostem docházejí zásoby. (A. Farhadi, ANDS, 2008) Přestože v Afghánistánu žije relativně malá populace, nedostatek úrodné půdy představuje obrovský problém. Většina lidí se živí pastevectvím a to téměř na celém území Afghánistánu. Ne všechny oblasti však poskytují dostatečnou obživu pro zvířata, a tak jsou kočovníci nuceni se často přesouvat. (W. Vogelsang, 2009) Podle Giniho koeficientu má Afghánistán nejnižší míru nerovnosti v Jižní Asii. To je zapříčiněno zejména rozsáhlou povahou chudoby v celé zemi. V Afghánistánu žije přes dvacet různých národností většinu tvoří ze 42 procent Paštúnové a z 27 procent Tádžikové (CIA, 2012). Díky tomu bývá soužití mezi etniky problematické. Existuje zde také značná nerovnost mezi mnoha segmenty společnosti. Rozdíly mezi nerovností venkovských obyvatel a kočovným kmenem tzv. Kuči na jedné straně a obyvatel žijících ve městech na straně druhé, jsou velmi výrazné. Mezitím nerovnost mezi muži a ženami je jedna z nejvyšších na světě. Tyto disparity se také negativně projevují na docházce do základních škol, zejména kočovné kmeny jsou značně znevýhodněny. (A. Farhadi, ANDS, 2008) Venkovská populace tvoří téměř 80 procent obyvatel. Hlavním rysem chudoby na venkově je vysoký nedostatek potravin a nedostatečný přístup k infrastruktuře a základním veřejným službám. Negramotnost na venkově převládá a úroveň vzdělání je nízká. Venkovské domácnosti jsou silně závislé na zemědělství. Nejvyšší mírou chudoby jsou postiženy domácnosti žijící v odlehlých a rozsáhlých horských oblastech, které se vyznačují vysokou míru negramotnosti bez možnosti získat úrodnou půdu nebo chovat hospodářská zvířata. (A. Farhadi, ANDS, 2008) Dalším segmentem společnosti jsou tzv. Kuchi, což jsou kočovní pastevci představující asi 1,5 milionů lidí. Tito pastevci jsou silně závislí na hospodářských zvířatech a migračních vzorcích, které jim umožňují zajistit si živobytí. V důsledku 23

ztráty hospodářských zvířat s ohledem na nedávná sucha a nejistoty, které narušují migrační trasy, jsou někteří kočovníci nuceni v posledních letech ukončit migraci a usadit se, což způsobuje jejich uvržení do ještě hlubší chudoby. (A. Farhadi, ANDS, 2008) Přestože chudoba ve městech nedosahuje tak vysoké úrovně jako na vesnicích, výzkumy z posledních let ukázaly, že s rostoucím počtem obyvatel, roste chudoba i v městských oblastech. Kolem měst bylo postaveno mnoho osad sloužících k ubytování migrujících pracovníků, uprchlíků a dalších. Po celá léta byla tato předměstí největším ložiskem chudoby ve městech. Bylo prokázáno, že málo placené zaměstnání, které je typické pro přistěhovalce, nemůže zaručit život těchto lidí nad hranicí chudoby. Nejistota zaměstnání vede k chronickému nedostatku peněz. Domácnosti jsou nucené přijímat krátkodobé úvěry, aby vůbec mohly nakoupit základní potraviny a platit nájem. Kolísání příjmů, nejistota zaměstnání a vysoká zadluženost jsou typické znaky pro uvržení městské chudiny do pasti chudoby. (A. Farhadi, ANDS, 2008) 3.3.6 Genderová nerovnost Afghánistán díky islámskému vyznání patří mezi země s nejvyšší mírou genderové nerovnosti. Afghánské ženy se nepodílejí na ekonomických aktivitách umožňujících výdělek a stávají se tak silně závislými na mužích. Hlavním úkolem žen v Afghánistánu je starat se o domácnost. Přesto většina žen, především ve venkovských oblastech, se významně podílí na často neplacené práci v zemědělství. Míra gramotnosti žen je o dost nižší než u mužů a tvoří pouhých 19 procent, zatímco u mužů míra gramotnosti činí 40 procent. (A. Farhadi, ANDS, 2008) Tento fenomén je způsoben také tím, že minulá vláda Tálibánu zakazovala navštěvovat dívkám školy. Po svržení Tálibánu je vynakládáno mnoho úsilí, zejména díky zahraniční pomoci, ke snižování negramotnosti žen zvyšováním účasti ve školách a jejich zapojení do veřejného života. 3.3.7 Vzdělání Vzdělání je základním atributem rozvoje jednotlivce i společnosti. Přestože zvyšuje člověku šanci na kvalitní život, ve většině zemí je vzdělání nedostupné. Rozvojové 24

země nemají dostatečné finance ani odborníky na vybudování kvalitního školství. Některé rodiny odmítají posílat své děti do škol, protože nepovažují vzdělání za důležité a raději své děti využívají na práci. A ty rodiny, které by děti přece jen chtěly posílat do škol, nemají dostatek financí na zaplacení cesty do školy, pomůcek apod. Důležitost vzděláni obyvatel země se také odráží v Indexu lidského rozvoje (Human Development Index HDI), kde vzdělanost spolu s délkou života, zdravotní péčí a životním standardem vyjadřují hodnotu indexu. Zásadním problémem je také udržitelnost vzdělání. Vážnější je však situace v rozvojových zemích na trhu práce. Absolventi těžce shánějí pracovní uplatnění, jelikož ve většině rozvojových zemí pro to nejsou vytvořeny podmínky. (Ehl, Volfová, 2008) Důvody nedostatku vzdělání mohou být různé. Nepříznivé kulturní prostředí, nedostatek financí a ozbrojený konflikt způsobují, že se prohlubuje ekonomické zaostávání země. Investoři nemají zájem investovat v zemích, kde narážejí na nekvalifikovanou pracovní sílu a raději své investice přesunou jinam. Díky nedostatku investic dochází k hospodářskému úpadku, rostoucí chudobě, nezaměstnanosti a dalším problémům ve společnosti. (Ehl, Volfová, 2008) Vzdělání úzce souvisí s bezpečnostní situací v zemi. S nevzdělaným obyvatelstvem je možné lehce manipulovat a získat je pro různé radikální ozbrojené organizace. Což je problém i Afghánistánu, kde Tálibán své stoupence získává velmi snadno. Přestože se situace za posledních pár let v oblasti vzdělání zlepšila, stále jsou školy vystavovány útokům tálibánských ozbrojenců a z dlouhodobého hlediska se situaci ve vzdělání nedaří stabilizovat. Za vlády Tálibánu v 90. letech minulého století existovalo na území Afghánistánu pouze 650 škol. Dívky měly vzdělání zcela znepřístupněno a chlapci mohli být vyučování jen v náboženských madrasách (náboženských školách založených při mešitě), které ovládali Tálibové. (F. Moravec, 2009) Celková míra gramotnosti v Afghánistánu je v současnosti kolem 28,1 procent. Muži tvoří 43 procent gramotné populace, zatímco ženy tvoří pouze 13 procent gramotných obyvatel. V průměru 36 procent dětí mezi 6 až 13 lety jsou zapsány do 10 tisíc základních a středních škol v zemi. Chlapci tvoří 65 procent studentů. V zemi pracuje asi 160 tisíc učitelů, z toho 28 procent jsou ženy. Afghánistán má 22 veřejných 25

vysokých škol, 7 soukromých vysokoškolských zařízení, 34 odborných, zdravotnických a technických ústavů a 46 školících zařízení pro učitele. (Afghánistán PRT Handbook, 2011) Struktura školství v Afghánistánu je následující. Na základních školách funguje šestiletý studijní program. Do první třídy by měly docházet děti od 7 let a délka vzdělání by měla trvat do 13 let. Ovšem války a vláda Tálibánu přerušily kontinuitu vzdělávacího procesu, a proto není důležité, jak staré děti navštěvují školy. Většinou školy navštěvují i starší děti. Sekundární vzdělávání je rozdělené na nižší střední školy a vyšší střední školy dohromady trvající šest let. V prácí je analyzováno celkové středoškolské vzdělání. V Afghánistánu jsou školy stále rozděleny na chlapecké a dívčí. Jen minimum škol jsou školy smíšené s tím, že mají chlapecké a dívčí třídy. Kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám v Afghánistánu je skladba školního roku odlišná, než na jakou jsme zvyklí v Evropě. Školní rok startuje v březnu a končí v červenci. Poté mají děti prázdniny a jejich délka závisí na tom, jak vysoké jsou teploty venku. Druhé pololetí začíná obvykle v září a končí v polovině prosince. Pak následují tři měsíce prázdnin, než začne další školní rok. (T. Burian, 2010) Po pádu Tálibánu je vzdělání přístupné i dívkám, ale díky islámskému náboženství je situace pořád komplikovaná. S učiteli je to podobné. Vyučovat mohou už i ženy, ale učitelek je v Afghánistánu nedostatek. Někteří rodiče nesnesou, aby jejich dcery učili muži, a do škol je tedy neposílají. Proto dívky ve školách tvoří pouze čtvrtinu celkového počtu žáků. Kvalifikace učitelů je také nízká. Většina kompetentních lidí odešla do zahraničí nebo byla zavražděna. (T. Burian, 2010) Afghánistán proto patří mezi země s nejvyšším stupněm negramotnosti na světě. Podmínky, ve kterých se děti musí učit, jsou nedostatečné. Většinou jsou to třídy bez topení, do kterých zatéká nebo se studenti musí tísnit ve stanech bez učebnic a jiných pomůcek. Statistiky ukazují, že v Afghánistánu existuje pouze 20 procent kvalifikovaných učitelů, pouze necelých 30 procent dospělých Afghánců umí číst a psát. (F. Moravec, 2009) V souladu s afghánskou národní rozvojovou strategií (ANDS) chtěla vláda umožnit zápis k základnímu vzdělání 75 procentům dětí do roku 2010. Vláda se zavázala zajistit přístup k základnímu vzdělání všem dětem do roku 2020 a pro většinu poskytnout 26

i přístup k středoškolskému vzdělání. K dispozici bude i možnost vysokoškolského vzdělání a vláda zajistí, aby absolventi měli reálnou naději na získání zaměstnání. (U. S. Department of Defense, 2009) K dosažení cílů bude však potřeba překonat řadu překážek. Cíle jsou těžce měřitelné přesto, že je zaznamenán značný pokrok po pádu Tálibánu. Ve městech se situace zlepšuje a do škol bývá posíláno čím dál více dětí, dokonce i dívek, což za vlády Tálibánu nebylo možné. Na vesnicích však přístup ke vzdělání stagnuje nebo se zlepšuje jen velmi nepatrně. Venkov se potýká s nedostatkem škol a děti musí chodit za vzděláním do dalekých měst. Dalším problémem jsou povstalecké útoky, které si za svůj cíl vybírají mimo jiné právě školy. V současnosti navštěvuje školy přes šest milionů studentů a třetinu z nich tvoří ženy (U. S. Department of Defense, 2009). Zahraniční spojenci staví čím dál více škol a školí stále více pedagogů, aby úroveň vzdělání začala růst co možná nejrychleji, i přes snížení zisků a investic způsobených povstaleckými útoky (U. S. Department of Defense, 2009). 3.3.8 Průměrná délka vzdělání Důležitým indikátorem pro analýzu vzdělání v Afghánistánu je průměrná délka vzdělání (PDV). PDV udává průměrnou dobu vzdělávání osob v dané skupině. Výpočet je proveden jako skalární součin podílu zastoupení osob s jednotlivými úrovněmi vzdělání (primární, sekundární, terciární). (MŠMT, 2006) V případě Afghánistánu zahrnuji do výpočtu pouze primární a sekundární úroveň vzdělání, jelikož terciární úroveň je značně zanedbatelná a mým cílem je pouze poukázat na trend. 27

3.4 Mezinárodní pomoc v oblasti rozvoje společnosti s důrazem na rozvoj vzdělání Jednou z nejdůležitějších složek mezinárodní pomoci v oblasti rozvoje společnosti jsou provinční rekonstrukční týmy. 3.4.1 Provinční rekonstrukční týmy a jejich vliv v oblasti vzdělání Hlavním mechanismem mise ISAF jsou provinční rekonstrukční týmy (PRT) složené z vojenských a civilních pracovníků pověřených rozšířit pravomoc vlády a tím pomáhat ministerstvům, mezinárodním organizacím a nevládním organizacím naplňovat své programy a uskutečňovat projekty ve formě budování infrastruktury a poskytování základních služeb. Ve čtyřiatřiceti provinciích působí dvacet šest rekonstrukčních týmů (V. Morelli, P. Belkin, 2009). Civilní pracovníky tvoří mezinárodní diplomaté, pracovníci mezinárodních organizací, vládních rozvojových agentur a afghánského Ministerstva vnitra (Waisová, 2008). Konkrétní strategie, cíle, priority a financování jsou kompetencí jednotlivých států, což je značně problematické k plnění závazků vůči Afghánistánu, a proto se klade důraz na integraci a harmonizaci základních funkcí rekonstrukčních týmů tak, aby byly v souladu s prioritami afghánské vlády formulovaných v afghánské národní rozvojové strategii (ANDS). (U. S. Department of Defense, 2009) Následující tabulka ukazuje současné provinční rekonstrukční týmy operující v afghánských provinciích spadající pod regionální vedení Afghánistánu. 28

Tabulka 2 26 provinčních rekonstrukčních týmů operujících v Afghánistánu Provincie PRT Provincie PRT RV - jih Kandahar Kanada RV - východ Bamyan Nový Zéland Helmand Velká Británie Parwan USA Uruzgan Nizozemí Nurestan USA Zabul Rumunsko, USA Panjshir USA RV - sever Kunduz Německo Paktia USA Balkh Švédsko Ghazni Poslko, USA Badakshan Německo Khost USA Bakhlan Maďarsko Paktika USA Faryab Norsko Nangarhar USA RV - západ Herat Itálie Kunar USA Farah USA Laghman USA Badghis Španělsko Logar Česká republika Ghor Litva Zdroj: ISW, 2007-12, vlastní zpracování 29

Obrázek 1Provinční rekonstrukční týmy v Afghánistánu Zdroj: NATO/ISAF, 2011 V oblasti vzdělání jsou hlavními cíli: usnadnit vytváření kooperativních školních vztahů mezi Afghánistánem a zahraničními partnery, poskytovat knihy, počítače a další vzdělávací materiály, renovovat školy a další zařízení, podporovat odborné technické vzdělávání pro mladé lidi a ženy. (Afghanistan PRT Handbook, 2011) 3.4.2 Provinční rekonstrukční tým Lógar Český PRT působil v provincii Lógar ve východní části Afghánistánu od roku 2008. Civilní část byla tvořena 11 odborníky z ministerstva zahraničních věcí, vojenská složka činila 261 příslušníků Armády ČR. Hlavními úkoly českého PRT byla podpora vzdělání a zemědělství. Mezi další patřily projekty na opravu vodních zdrojů, budování infrastruktury, podporu zdravotnictví a nezávislých médií. Po dobu mise českého PRT v Lógaru bylo realizováno 248 projektů. V únoru 2013 český PRT oficiálně ukončil působnost v afghánské provincii Lógar. Ukončení aktivit souvisí s procesem stahování 30

zahraničních sil z Afghánistánu a předávání odpovědnosti za fungování země do rukou afghánských úřadů. (MZV, 2013) 3.4.3 SWOT analýza Analýza projektu na vzdělání bude provedena prostřednictvím SWOT analýzy. Analýza SWOT je metoda, kterou je možné identifikovat silné (strengths) a slabé (weaknesses) stránky, příležitosti (opportunities) a hrozby (treats). Analýza se užívá při tvorbě projektů, typu podnikání, podnikatelským záměrem nebo politikou. Nejvíce je analýza uplatňována v marketingu. Také se používá při analýze a tvorbě politik. Dovoluje vyhodnotit fungování firmy, hledat problémy a nové možnosti růstu. Analýza je složkou strategického plánování společnosti. SWOT analýzu vyvinul Albert Humphrey v druhé polovině 20. století. (Veličko, 2011) Jednotlivé faktory jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin a jsou klasifikovány a ohodnocovány. Díky vzájemné interakci faktorů jako jsou silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby je možné získat kvalitativní informace. Výstupem analýzy by mělo být rozhodnutí, které maximalizuje silné stránky a příležitosti a minimalizuje slabé stránky a hrozby. (Veličko, 2011) 31

4 Praktická část 4.1 Výdaje zahraničních partnerů k rozvoji afghánské společnosti Výdaje zahraničních partnerů v Afghánistánu představují hlavní zdroj prostředků sloužících k rekonstrukci Afghánistánu. 4.1.1 Analýza ozbrojených sil v období konfliktu Graf 4 Vojenské výdaje v Afghánistánu v období 2003 2011 v mil. USD Zdroj: SIPRI, 2012, vlastní zpracování Na grafu jsou znázorněny vojenské výdaje v Afghánistánu od roku 2003 do roku 2011. Dřívější data nejsou známa. Vojenské výdaje vyjadřují celkové výdaje. Všechny výdaje pochází od zahraničních partnerů, protože afghánská vláda je především financována zahraničními subjekty. Na následujícím grafu vidíme, že růst vojenských výdajů měl téměř až do roku 2009 konstantní charakter, poté začaly výdaje rapidně růst mezi lety 2009 a 2011 z důvodu, že se situace v Afghánistánu nijak výrazně nezlepšila a bylo zapotřebí výdaje v této zemi zvýšit. 32

Graf 5 Podíl vojenských výdajů v Afghánistánu v období 2003 2010 v % Zdroj: SIPRI, 2012, vlastní zpracování Na výše uvedeném grafu je vyjádřen podíl vojenských výdajů v Afghánistánu na HDP od roku 2003 do roku 2010. V roce 2003 se vojenské výdaje promítaly na HDP 2,1 procenty, do roku 2010 tento podíl vzrostl na 3,8 procent. V příštích letech se očekává pokles vojenských výdajů v Afghánistánu od zahraničních donorů. Postupně od druhé poloviny roku 2011 do roku 2014 má docházet ke stahování spojeneckých vojsk z Afghánistánu a předání moci afghánským bezpečnostním složkám. Přítomnost zahraničních sil však bude záviset na situaci v Afghánistánu. Dnes je víc než jasné, že Afghánistán se bez zahraniční pomoci neobejde ani v budoucnosti. Zajímavostí je, že většina vlád uprostřed hospodářské krize, která začala v roce 2008 a trvá až do současnosti, dramaticky snížila výdaje na vzdělání, zdravotní péči a další důležité sociální služby. Avšak odpovídající škrty ve vojenských výdajích nejsou z obecného hlediska nijak patrné. Tento jev se týká především Spojených států. (Lawrence S. Wittner, 2012) 33

4.1.2 Rozvoj vzdělání v období konfliktu Graf 6 Struktura vzdělání v Afghánistánu v období 2003 2011 v % Zdroj: World Bank, vlastní zpracování Uvedený graf nám ukazuje podíl zapsaných studentů studující v sektoru primárním, sekundárním a terciárním. Mezi lety 2003 a 2011 není v primárním sektoru zaznamenána žádná radikální změna a růst kolísá mezi 86 a 96 procenty, což vůbec není špatné číslo. Ve stejném období je v sektoru sekundárním zaznamenán značný růst díky rostoucím investicím do vzdělání. Sektor terciární je v tomto období zanedbatelný. Pouze v roce 2003 a 2004 zastoupení studentů v terciárním sektoru tvořilo 1 procento a v roce 2009 tvořilo 3 procenta. Rozvoj terciárního sektoru v Afghánistánu je prozatím nedostačující. Mezi hlavní cíle rozvoje v sektoru vzdělání, po zajištění základního vzdělání pro naprostou většinu afghánské populace, nyní patří rozvoj odborných středních škol a tyto cíle se daří realizovat. 34

Graf 7 Podíl žen ve vzdělání v Afghánistánu v období 2003 2010 v % Zdroj: UNESCO, vlastní zpracování Co se týče podílu žen ve vzdělání v Afghánistánu v období 2003 2010 v primárním i sekundárním sektoru podíl zastoupených žen roste díky snaze začleňovat stále více a více žen do vzdělávacího systému země, přestože podíl žen v sekundárním sektoru je stále obecně nízký. Určitý podíl mají ženy i v sektoru terciárním, což může být považováno za výrazný posun v boji proti genderové nerovnosti. 35

Graf 8 Průměrná délka vzdělání v Afghánistánu v období 2003 2011 Zdroj: World Bank, vlastní výpočty a zpracování 36

Graf 9 HDP/osoba v Afghánistánu v období 2003 2011 v US dolarech Zdroj: UNdata, vlastní zpracování 37

Graf 10 Tempo růstu PDV a tempo růstu HDP/osoba v Afghánistánu Zdroj: World Bank,UNdata, vlastní výpočty a zpracování První ze tří výše uvedených grafů je výsledkem výpočtu průměrné délky vzdělání a na následujícím grafu je ukázán růst HDP na osobu v období mezi lety 2003 2011. Pro demonstraci jaký má průměrná délka vzdělání vliv na růst HDP na osobu, bylo vypočítáno a následně zobrazeno graficky tempo růstu PDV a tempo růstu HDP na osobu. Tempo PDV v daném období lehce kolísá, zatímco tempo HDP na osobu do roku 2006 a do roku 2007 zaznamenává pokles, přestože průměrná délka vzdělání se v těchto letech nijak významně nezměnila. Od roku 2007 tempo HDP na osobu opět roste a od roku 2009 má stejný trend jako průměrná délka vzdělání. Z dlouhodobého hlediska můžeme říct, že růst vzdělání pozitivně ovlivňuje ekonomický růst. 4.1.3 Rozvoj vzdělání v rámci projektu PRT Afghánistán je zemí silně závislou na zemědělství. Kvůli nedostatku středních odborných škol je považováno za důležité investovat především do této oblasti. K analýze je vybrán projekt na podporu středního zemědělského vzdělání, který patří mezi největší projekty českého PRT působícího v provincii Lógar. 38

4.1.4 Projekt: Výstavba Střední zemědělské školy a mechanické školy v Pol-e Alam V roce 2010 zahájil český PRT stavbu jedné z prvních středních zemědělských škol v jihovýchodním Afghánistánu. Cílem projektu je poskytnout mladým lidem v provincii Lógar vzdělání v oboru zemědělství. Kapacita školy by měla být až tisíc studentů. Součástí školy by mělo být 16 tříd, laboratoře, dílny a ukázková farma. V další fázi následuje výstavba další školní budovy, kolejí pro studenty a jídelny. 4.1.5 SWOT analýza: Výstavba Střední zemědělské školy a mechanické školy v Pol-e Alam Silné stránky Většina lidí v provincii se živí zemědělstvím Obrovský zájem o studium v oboru zemědělství Rekonstrukce zavlažovacích systémů Pozitivní přístup místního obyvatelstva k cizincům Relativně stabilní bezpečnostní situace Slabé stránky Suché a nehostinné klima Afghánistánu Prostor pro výstavbu školy nebezpečí zbytků min, potřeba srovnat terén Odborné vzdělání a informovanost v oboru místních obyvatel minimální Neexistence žádné střední školy podobného zaměření v provincii Dosavadní výuka pod širým nebem Zastaralé a neefektivní hospodaření Nízká kvalita životní úrovně obyvatel Environmentální dopady zemědělství neúnosná míra používání hnojiv Financování více než desetinásobné množství financí vyhrazeno na zajištění bezpečnosti civilních expertů než na samotné projekty Vojenská ochrana ztěžuje přístup a komunikaci s místními obyvateli (nedůvěra) 39

Příležitosti Zvýšení vzdělání místních obyvatel v zemědělství Získání znalostí a dovedností studentů v chovu hospodářských zvířat, zemědělské chemii, farmářství, v provozu opravě strojů a zařízení, které se používají v zemědělství Stavba ukázkové farmy praktické uplatnění získaných teoretických poznatků Vhodné prostory pro výuku studentů Rozšíření výstavby odborných zemědělských škol v dalších provinciích Afghánistánu Použití moderních technologií v zemědělství Růst efektivity zemědělství Vytváření pracovních příležitostí Vyšší příjmy ze zemědělství Vyšší kvalita životní úrovně Soběstačnost afghánských obyvatel Hrozby Získání kvalifikovaných učitelů pro instituci Zodpovědnost afghánské vlády za udržení projektu Riziko teroristických útoků na školu a jiných povstaleckých aktivit Nejistý vývoj země Vzdělání v provincii Lógar a vlastně v celém Afghánistánu patří mezi nejdůležitější úkoly pro provinční rekonstrukční týmy a jiné druhy zahraniční pomoci. Výstavba Střední zemědělské a mechanické školy v Pol-e Alam nachází výhody v tom, že většina lidí v provincii se živí zemědělstvím a mají zájem studovat. Specializovaná střední škola v oboru zemědělství je tedy obrovskou příležitostí pro zvýšení jejich vzdělání a zvýšení efektivnosti zemědělské výroby. Spolu s poměrně stabilní situací v této oblasti by neměl být v budoucnosti problém s udržením této formy vzdělávání. Zvýšení vzdělání v zemědělství by také přineslo ekonomický růst a s tím i zlepšení kvality 40

života místních obyvatel. S postupným získáváním znalostí a dovedností v oboru, by se lidé stali soběstačnými v běžném životě. Místní klima však není dostatečně příznivé pro zemědělskou výrobu a je třeba investovat do zavlažovacích systémů. Provinční rekonstrukční týmy však na tomto problému aktivně zapracovaly a do budoucna by se neměly objevit výrazné problémy. Doposud v oblasti existovalo tradiční a neefektivní hospodaření. S novými technologiemi a postupy by se způsob obdělávání půdy měl změnit výrazně k lepšímu a být šetrný k životnímu prostředí, které po mnoha letech válek bylo zpustošeno a oblast Afghánistánu zasáhlo těžké odlesňování a následná eroze půdy. Problémem však může být získávání dostatečného množství kvalifikovaných učitelů. Proto je třeba vytvářet programy pro jejich vzdělávání. Obrovským rizikem je nejistý vývoj země po roce 2014, kdy se zahraniční síly stáhnou, a afghánská vláda bude muset převzít veškerou odpovědnost. Ačkoliv je oblast provincie Lógar považována za relativně stabilní, stále hrozí možnost povstaleckých útoků a s odchodem mezinárodních složek se situace může opět zhoršit. Bez mezinárodní pomoci, především bez provinčních rekonstrukčních týmů by byl rozvoj zejména v oblasti vzdělání nemožný nebo značně komplikovaný. 41

5 Návrhová část 5.1 Přístup zahraničních sil k rozvoji afghánské společnosti Zahraniční síly významným způsobem ovlivňují afgánskou společnost. 5.1.1 Role zahraničních sil podpora korupce nebo snaha o rozvoj? Vstupem zahraničních sil do Afghánistánu a několikaletým působením, se situace v Afghánistánu výrazně změnila. Dříve vládnoucí Tálibán byl nahrazen vládou proamerického prezidenta Hamída Karzáího. Zahraniční síly podporují afghánskou vládu a pomáhají k zajištění bezpečnosti. Ale bude schopna afghánská vláda nést zodpovědnost i po stažení zahraničních sil? Spolu s demokracií v zemi začala afghánské úřady ovládat silná korupce a to podkopává důvěru místního obyvatelstva, které čím dál častěji mluví o návratu do doby, kdy vládl Tálibán. Je zřejmé, že afghánská vláda nebude schopna nést zodpovědnost za situaci ve své zemi a můžeme také spekulovat o svobodných volbách, ke kterým má dojít v roce 2014 jako ke stažení mezinárodních sil. Propast mezi afghánskou vládou a místními občany je obrovská. Rostoucí nedůvěra k místní vládě může v budoucnosti vést k extremismu a kriminalitě a poté bude obtížné obnovit řád v zemi. Vojenské výdaje byly rok od roku vyšší, ale bezpečnost se nijak výrazně nezlepšila, v některých provinciích se dokonce zhoršila. Nejen afghánské bezpečnostní složky, ale i mezinárodní síly vnímá afghánské obyvatelstvo s čím dál větším despektem. Zahraniční síly se kladně podepsaly na rozvoji afghánské společnosti hlavně díky řadě realizovaných projektů. Ale se zkorumpovanou vládou se těžce pracuje. Nyní se zdá, že mnoho výdajů bylo jen zbytečným plýtváním zdroji. Mělo by dojít ke změně ve vládních úřadech a ke snaze získat zpět důvěru svých vlastních obyvatel. Když už se zde zahraničí několik let angažuje, nemělo by nechat budoucí volby bez dohledu. Jinak by mohla přijít veškerá odvedená práce nazmar. Bohužel ani změna na politické scéně by nemusela zaručit stabilitu v zemi. Avšak budoucnost Afghánistánu závisí na svém lidu. Proto by blížící se volební období mělo vyvolat vyšší zájem afghánské veřejnosti o politickou scénu a podílení se na obnově své země. Díky regulérním volbám lid získá pocit nabytí a vlastnictví demokracie a bude tak moci pokračovat v obnově a rekonstrukci své země. 42