Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO

Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.. pololetí 2006 Říjen 2006

OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2006 7 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 19 I.3. Cenová a fiskální politika 26 I.3.1. Cenová politika 26 I.3.2. Fiskální politika 32 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 35 I.4.1. Měnová politika 35 I.4.2. Přímé zahraniční investice 43 I.5. Kapitálový trh 46 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 50 II. PRŮMYSL 57 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 57 II.2. Investice v průmyslu 69 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 71 III. STAVEBNICTVÍ 79 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 79 III.2. Bytová výstavba 86 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 89 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 93 IV.1. Souhrnné výsledky 93 IV.2. Teritoriální struktura 96 IV.3. Komoditní struktura 98 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 103 V.1. Odvětví obchodu 103 V.2. Konečná spotřeba domácností 106 Přílohová část 113 1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 9. 2006

SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + netermínované korunové vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PX-GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM-Systému (dříve PK 30) RM-S RM-Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

ÚVOD Česká ekonomika vzrostla ve 2. čtvrtletí meziročně o 6,2 %. Pokračoval tak trend rychlého růstu, který byl zahájen atakováním čtyřprocentní hranice v roce 2003 a jejím překročením ve 2. čtvrtletí 2004. Vrcholu růstu však již zřejmě bylo dosaženo na počátku letošního roku, kdy se výkon ekonomiky zvýšil o 7,1 %. Za 1. pololetí meziroční zvýšení dosáhlo 6,6 %. Výsledek dosažený ve 2. čtvrtletí zařadil Českou republiku v rámci středoevropského regionu na druhou pozici za Slovensko, které v tomto období dosáhlo růstu hrubého domácího produktu 6,6 %. Vedle domácí poptávky přispěl k růstu slovenské ekonomiky nově také čistý export, přičemž jeho úloha by měla dále vzrůstat, a to především v souvislosti se zvyšováním produkce nových výrobních kapacit zejména v automobilovém průmyslu. Vedle Slovenska zrychlila ve srovnání s 1. čtvrtletím také polská ekonomika (na 5,6 %), naopak k dalšímu zpomalení růstu došlo v Maďarsku (na 3,8 %) zejména v důsledku poklesu investičních výdajů. Pozitivní vliv na vývoj nových členů Evropské unie mělo oživení v zemích eurozóny, kde ekonomika vzrostla meziročně o 2,6 % (když rychlejším tempem rostly investiční výdaje a obchodní výměna). Zatím se však nedostavil výraznější růst spotřeby domácností, a to ani v Německu, kde se očekává silnější spotřeba před připravovaným zvýšením DPH. Z hlediska vnějších podmínek se však česká ekonomika musela současně vyrovnat také s některými nepříznivými faktory. Patřil mezi ně zejména rychlý růst cen energetických surovin na světových trzích a posilování koruny. Zatímco vůči euru pokračoval trend meziročního zhodnocování druhým rokem, vůči dolaru koruna v průběhu 1. pololetí nejdříve korigovala svoje krátkodobé meziroční oslabování, aby pak obnovila tendenci meziroční apreciace. V průměru za 1. pololetí zpevnila koruna k EUR o 5,2 % a k USD o 1,0 %. Pokud jde o vnitřní prostředí, byl loňský nízkoinflační vývoj hned na počátku letošního roku vystřídán skokovým zvýšením inflace. Inflační impulsy vycházely zejména z oblasti regulovaných cen, kam se promítly rostoucí ceny energií v souvislosti se zvyšováním cen dovážených energetických surovin. Na druhé straně dezinflačně na vývoj cenové hladiny působil zpevňující kurz koruny. Výsledkem těchto vlivů byl růst míry inflace z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,5 % v červnu letošního roku. Zrychlení růstu domácí cenové hladiny se promítlo do harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který mírně převyšoval jeho úroveň v zemích EU (zatímco v minulém roce se hodnoty HICP za ČR pohybovaly převážně pod průměrem zemí EU). Změny v povaze ekonomického prostředí determinovaly strukturu produktu. Postupně se zvyšoval příspěvek domácí poptávky, a to jak konečné spotřeby, tak i tvorby hrubého kapitálu. Naopak došlo k omezení příznivého vlivu zahraničního obchodu se zbožím a službami na hospodářský růst. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly za 1. pololetí meziročně o 2,1%, z toho výdaje domácností o 3,8 %. Rychlý růst spotřeby domácností byl odrazem jejich vyšších důchodů, rostoucího objemu půjček a zvýšené zaměstnanosti. Na druhé straně růst konečné spotřeby zpomalily vládní výdaje, které meziročně poklesly o 1,4 %. Při zvýšení výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu o 6,0 % směřovaly nejvyšší objemy do nebytových budov a staveb (35,6 % celkového úhrnu) a dále strojů a zařízení (32,5 %), nižší pak do dopravních prostředků a obydlí. Především ve 2. čtvrtletí došlo k výraznému zvýšení zásob, které z věcného hlediska zahrnovalo vysokou rozpracovanost velkých stavebních akcí a obchodní zboží. V zahraničním obchodě vzrostl vývoz zboží a služeb ve stálých cenách o 13,7 % a dovoz o 12,7 %. 5

Pokračovala tak příznivá tendence rychlejšího růstu vývozu před dovozem, ale vlivem zúžení míry tohoto předstihu se kladný příspěvek čistého vývozu k růstu hrubého domácího produktu meziročně snížil. Odlišný byl vývoj v běžných cenách, protože na zahraniční obchod výrazně působil růst světových cen energetických surovin. V obchodu se zbožím zvýšení dovozních cen (meziročně o 2,1 %) při současném poklesu cen vývozních (o 1,9 %) oslabilo pololetní saldo obchodní bilance zhruba o 25 mld. Kč. Při růstu vývozu o 14,3 % a dovozu o 15,0 % tak přebytek obchodní bilance dosáhl pouze 37,2 mld. Kč, tj. o 0,1 mld. Kč meziročně méně. Z teritoriálního hlediska bylo kladného salda obchodní bilance dosaženo především v obchodě s vyspělými tržními ekonomikami, zejména se zeměmi EU, kde přebytek dosáhl 167 mld. Kč (tj. meziroční zvýšení o 22,7 mld. Kč). K výraznému zlepšení došlo v obchodní výměně s Francií, Itálií a Velkou Británií, kladné saldo však mírně kleslo se sousedními zeměmi (nejvíce s Polskem). Na druhé straně se dále prohloubil obchodní deficit s Čínou na 49,3 mld. Kč, který se koncentroval zejména do strojírenských, spotřebních a tržních výrobků. V důsledku růstu dovozních cen paliv došlo k výraznému prohloubení deficitu také s Ruskem (na 45,6 mld. Kč, tj. meziročně o 12,9 mld. Kč). Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky. Nejlépe si vedl automobilový průmysl, který zvýšil obchodní přebytek o 37,6 mld. Kč na 149 mld. Kč. Naproti tomu deficit minerálních paliv se prohloubil o téměř polovinu na 72,1 mld. Kč. V platební bilanci byl rostoucí schodek bilance výnosů korigován přebytkem obchodní bilance pouze částečně, takže běžný účet platební bilance dosáhl deficitu 47,8 mld. Kč, tj. 3,1 % hrubého domácího produktu. Protože současně slabý příliv zdrojů na finančním účtu (21,2 mld. Kč) nestačil pokrýt deficit běžného účtu, skončil celkový výsledek platební bilance záporným saldem. Na nabídkové straně ekonomiky, po zpomalení růstu průmyslové produkce v minulém roce, došlo letos k jeho více než dvojnásobnému zrychlení na 11,9 %. Ve výsledku odvětví se výrazně projevil náběh nových výrobních kapacit, zejména automobilového (zahájení plného provozu automobilky TPCA Kolín), elektronického a počítačového průmyslu. Souběžně s automobilovým průmyslem se rozvíjela i odvětví těsně s ním spojená formou subdodávek (elektrotechnický průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl). Zvýšená poptávka se projevila na oživení tradičního strojírenství a hutnictví. Nositelem růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou (na celkových tržbách se podílejí cca 56 %), jejichž rozvoj rovněž napomáhal vytváření nových pracovních míst. Růst produktivity práce odvětví byl rychlejší než mzdový vývoj, což se příznivě projevilo ve snížení jednotkových mzdových nákladů, a tím růstu konkurenceschopnosti. Stavební výroba vzrostla o 4,1 %, když se odvětví postupně vyrovnávalo se skluzem z počátku roku v důsledku dlouhé zimy. Zdrojem růstu byly státní zakázky, zejména na budování silnic, dálnic a železnic, a dále stavby pro průmysl a projekty obchodních a administrativních center. Pokračovala rozsáhlá bytová výstavba s tím, že se na výstavbu bytů a rodinných domů začaly znovu orientovat větší stavební firmy. Na trhu práce se růst ekonomiky promítl do vyšší nabídky volných pracovních míst, a tím i do poklesu počtu uchazečů o zaměstnání. Zaměstnanost rostla zejména v sekundárním sektoru, z toho především ve zpracovatelském průmyslu, ale zvýšila se i v terciárním sektoru (nejvíce v komerčních službách). Míra registrované nezaměstnanosti k 30. červnu meziročně poklesla na 7,7 % (tj. meziročně o 0,9 procentního p.b.), přičemž jejímu dalšímu snížení bránila zejména nedostatečná nabídka uchazečů s požadovaným vzděláním a praxí i nízká mobilita pracovních sil. Mzdy vykázaly v 1. pololetí vyšší nárůst než za stejné období v posledních dvou letech, a to jak v nominálním (růst 6,9 %), tak reálném vyjádření (3,9 %). Vzhledem k růstu ekonomiky je tento mzdový vývoj přiměřený a nemá negativní vliv na konkurenceschopnost domácích firem. Národohospodářská produktivita práce vzrostla o 5,5 % a udržela si předstih před růstem reálné mzdy. 6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2006 I. Makroekonomický vývoj Ve 2. čtvrtletí pokračoval rychlý růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 6,2 %. Dosažená dynamika mírně převýšila úroveň srovnatelného období minulého roku (růst 6,1 %), ale zaostala za růstovým vrcholem, kterého bylo dosaženo v letošním 1. čtvrtletí (7,1 %). Za 1. pololetí dosáhl hospodářský růst 6,6 %. Konečná spotřeba zrychlila meziroční růst na 2,1 % (loni 1,4 %), přičemž vývoj jejích dílčích položek byl diferencovaný. Na zvýšení tempa se podílela spotřeba domácností, která vzrostla o 3,8 % (loni 2,2 %), na druhé straně klesly výdaje vlády o 1,4 % (loni pokles o 0,3 %). Nejrychleji rostoucí položkou užití byla tvorba hrubého kapitálu, v jejímž rámci vzrostly výdaje na tvorbu fixního kapitálu o 6,0 % (loni o 3,1 %). Zvýšení zásob (o 52,3 mld. Kč v běžných cenách od počátku roku) se koncentrovalo do vysoké rozpracovanosti velkých stavebních akcí a do obchodního zboží. V zahraničním obchodě sice pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb ve stálých cenách (13,7 %) před dovozem (12,7 %), ale míra tohoto předstihu se meziročně zúžila o 5,3 procentního bodu. Důsledkem byl výrazně nižší příspěvek čistého vývozu k hospodářskému růstu. V odvětvové struktuře HDP v běžných cenách se zvýšil podíl průmyslu celkem na 34,0 % (z 32,4 % ve stejném období loni), z toho zpracovatelského na 26,9 % (z 26,1 %). Podíl ostatních odvětví se snížil, služeb na 58,3 % (z 59,4 %, přičemž v jejich rámci mírně vzrostl pouze podíl obchodu na 12,2 %), stavebnictví na 5,3 % (z 5,6 %) a zemědělství na 2,4 % (z 2,5 %). Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 5,5 % (loni o 5,1 %), z toho ve 2. čtvrtletí o 5,0 % Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu více než ze čtyř pětin. Počet obyvatel roste třetím rokem. K 30.6. se zvýšil o 34,5 tisíc na 10 268,6 tisíc osob. Přestože počty narozených dětí v posledních letech výrazně rostou a přirozený přírůstek obyvatel byl v 1. pololetí, poprvé od roku 1993, pozitivní, je nárůst populace především důsledkem kladného salda zahraniční migrace. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, se meziročně zvýšila o 0,2 p.b. na 59,3 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil, meziročně vzrostl o 78 tisíc, tj. o 1,6 % na 4 805,6 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 58,2 tisíc na 1 920,4 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 30,6 tisíc na 2 703,1 tisíc osob, naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 10,6 tisíc na 181 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání meziročně vzrostl počet zaměstnanců o 82,4 tisíc na 4 017,9 tisíc a mírně vzrostl počet pracovníků podnikatelské sféry o 2,4 tisíc na 770,2 tisíc osob. Pokračoval pokles počtu členů družstev (o 7 tisíc na 17,1 tisíc osob). Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, meziročně vzrostl o 36,1 tisíc na 4 014 tisíc osob. 7

V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zaměstnanost meziročně zvýšila o 38,1 tisíc, tj. o 1,2 % na 3 256 tisíc osob. Zaměstnanost nejvíce vzrostla v zahraničních a mezinárodních firmách. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 30.6. meziročně vzrostl o 31,4 tisíc na 165,1 tisíc osob. V jejich struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) a vzrostl i počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, k 30.6. meziročně vzrostl o 3,1 tisíc na 64,8 tisíc osob a jejich podíl na celkovém počtu podnikatelů se meziročně zvýšil o 0,11 p.b. na 3,22 %. Míra registrované nezaměstnanosti k 30.6. dosáhla 7,7 %, když byla meziročně o 0,9 p.b. nižší. Počet uchazečů o zaměstnání klesl na 451,1 tisíc a byl meziročně o 38,6 tisíc nižší. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl o 0,8 p.b. na 54 %. Pokračoval výrazný nárůst volných pracovních míst z 57 tisíc před rokem na 85,9 tisíc v červnu. Na 1 volné pracovní místo připadalo 5,2 uchazečů (před rokem 8,6), z toho nejvíce v okrese Karviná (34,6). Podle krajů byla koncem června nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14,2 %) a dále v Moravskoslezském kraji (13 %) a nejnižší v Praze (2,8 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (20,5 %) a nejnižší v okrese Praha-východ (2,2 %). Ve struktuře uchazečů o zaměstnání meziročně poklesl počet nezaměstnaných absolventů škol a uchazečů se zdravotním postižením. I přes absolutní pokles vzrostl podíl uchazečů starších 50 let a se základním vzděláním a stagnoval podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,08 mld. Kč, tj. meziročně o 14,1 % více a na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti, bylo vydáno 3,9 mld. Kč, tj. meziročně o 5,6 % více. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, v 1.pololetí meziročně vzrostla o 6,9 % na 18 277 Kč a reálná mzda o 3,9 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 7,8 % a reálně o 4,9 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) zůstala na stejné úrovni jako před rokem (28,2 %). Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 7 % na 19 484 Kč a reálná mzda se zvýšila o 4 %. Prohlubuje se mzdová diferenciace. V odvětvovém členění byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví letecké dopravy (48 737 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 775 Kč). Podle typu hospodaření byla nejvyšší nominální mzda dosažena u mezinárodních firem (24 513 Kč) a nejnižší v subjektech vlastněných družstvy (12 487 Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (24 596 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (16 161 Kč). Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 2,2 % v prosinci 2005 na 2,9 % v červnu a 3,1 % v srpnu) se nejvíce podílely regulované ceny bydlení (růstem o 7,2 %) a v jejich rámci ceny energií a paliv (růstem o 14,4 %). Návazně míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v trendu růstu (z 1,9 % v prosinci na 2,5 % v červnu a 2,7 % v srpnu). Ceny v průmyslu, po zpomalování meziroční dynamiky růstu v roce 2005 a stagnaci v 1. čtvrtletí 2006 (na 0,3 %), ve 2. čtvrtletí zrychlily růst v průměru na 1,3 % (v srpnu již na 2,7 %). Hlavním důvodem růstu byl zejména vývoj cen elektřiny, plynu a vody, dále cen koksu a rafinérských ropných výrobků a cen chemických výrobků a vláken. Do cen stavebních prací se promítala konjunktura v odvětví stavebnictví, takže nadále rostly relativně vysokým tempem (ve 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 2,7 %, tj. další nárůst o 0,3 p.b. oproti 1. čtvrtletí), přestože ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se snížily (v průměru o 0,3 %). 8

Ceny zemědělských výrobců v březnu 2006 obrátily předchozí trend meziročního poklesu, když ve 2. čtvrtletí vzrostly o 4,7 % (zatímco v 1. čtvrtletí byly ještě nižší o 1,5 %). Hlavním důvodem byl růst cen rostlinných produktů (v průměru za 2. čtvrtletí o 21,6 %, v 1. čtvrtletí pouze o 3,5 %). Ceny živočišných výrobků zatím po celé 1. pololetí pokračovaly v poklesu pod úroveň předchozího roku (v průměru o 3,1 %, z toho ve 2. čtvrtletí o 2,6 %). Hospodaření státní pokladny se v průběhu 1. pololetí vyvíjelo rozkolísaně, ale kumulované saldo za leden až červen bylo kladné (7,64 mld. Kč, tj. 0,5 % HDP). Příjmy činily 468,82 mld. Kč (meziroční růst o 10 %), výdaje 461,18 mld. Kč (růst o 9,2%). Hospodaření územních samosprávných celků (kraje, obce a dobrovolné svazky) skončilo převahou příjmů ve výši 11,2 mld. Kč, když obce vykázaly přebytek 8,2 mld. Kč. Celkové příjmy činily 173,5 mld. Kč, výdaje 162,4 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky se na příjmech podílely 65,9 %, na výdajích 65,5 %. V 1. pololetí pokračovalo zvyšování státního dluhu, až na 728,9 mld. Kč (tj. o 37,7 mld Kč proti počátku roku). Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh (o 29,6 mld. Kč). Růst státního dluhu byl ovlivněn emisemi státních dluhopisů a půjčkami od Evropské investiční banky. K vyšší dynamice růstu peněžní zásoby (meziročně z 8 % v prosinci 2005, na 8,9 % v březnu, 8,4 %, tj. na 2073,2 mld. Kč, v červnu a na 8,6 % v červenci) přispívaly preference držby likvidních prostředků, zejména jednodenních vkladů nefinančních podniků i domácností (v důsledku vysoké záporné reálné úrokové míry a daňového zatížení vkladů). Nízká hladina úrokových sazeb při vysokém hospodářském růstu vytvářela příznivé podmínky pro financování ekonomických subjektů. To se promítlo do dalšího zvýšení tempa meziročního růstu úvěrů podnikové sféry (z 13,2 % v prosinci 2005 na 13,9 %, tj. 709,2 mld. Kč, v červnu a 15,4 % v červenci). Současně se zachoval trend vysokého tempa růstu úvěrů domácnostem (z 32,5 % v prosinci 2005 na 33,5 % v březnu, 32 %, tj. 468,7 mld. Kč, v červnu, a 32,4 % v červenci), kde si rozhodující podíl nadále zachovaly úvěry na bydlení. Koruna druhým rokem pokračovala v trendu meziročního zhodnocování k euru, které od 2. pololetí loňského roku zmírnilo (v červnu meziročně v průměru na 5,2 %). Vůči dolaru koruna zároveň v průběhu 1. pololetí postupně korigovala svoje krátkodobé meziroční oslabování a nastoupila opět tendenci meziroční apreciace (meziročně v průměru zhodnotila v červnu o 1 %, zatímco v březnu ještě byla slabší o 3,9 %). Celkový výsledek platební bilance za 1. pololetí generoval nároky na zdroje z devizových rezerv (0,4 mld. Kč, tj. 16,5 mil. USD), když po mírném přebytku za 1. čtvrtletí byl ve 2. čtvrtletí dosažen záporný výsledek ekonomických transakcí se zahraničím (1 mld. Kč, tj. 46,4 mil. USD). Do záporného salda za 1. pololetí 2006 se promítl slabý příliv zdrojů na finančním účtu (21,2 mld. Kč, tj. 0,9 mld. USD), který nestačil pokrýt vysoký, více než dvojnásobný, objem schodku běžného účtu (47,8 mld. Kč, tj. 2,1 mld. USD), a to ani po započtení kladného salda kurzových rozdílů, chyb a opomenutí (25,1 mld. Kč, tj. 1,1 mld. USD). Devizové rezervy v průběhu 1. pololetí mírně klesly (o 45,1 mld. Kč) a koncem června činily 681,6 mil. Kč, v dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se nepatrně zvýšily (o 0,9 mil. USD, na 30,4 mil. USD). Pokrývaly 3,7 měsíčních dovozů zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. V následujícím období devizové rezervy dále mírně klesaly a koncem srpna činily 679,3 mld. Kč (30,9 mld. USD). Hrubá zahraniční zadluženost v průběhu 1. pololetí 2006 v podstatě stagnovala (proti konci roku 2005 nepatrně klesla o 0,1 %, tj. 0,7 mld. Kč) na 1 125,2 mld. Kč, tj. 50,2 mld. USD. Úroveň zahraničního dluhu představovala 36,4 % HDP a zaznamenala další mírný pokles pod obecně uznávanou bezpečnou hranici 40 %. Největším dlužníkem zůstala podniková sféra, jejíž zadluženost se proti konci roku 2005 zvýšila na 650 mld. Kč (o 20,2 mld. Kč, tj. o 3,2 %). Stoupla také zadluženost vládního sektoru (na 232,9 mld. Kč, tj. o 10,8 mld. Kč a 4,8 %), naproti tomu se v průběhu 1. pololetí snížily závazky bankovního sektoru vůči zahraničí (na 242,3 mld. Kč, tj. o 31,6 mld. Kč a 11,5 %). Příliv přímých zahraničních investic dosáhl hodnoty 62,5 mld. Kč, tj. cca 2,7 mld. USD (meziročně poklesly o 106,3 mld. Kč, tj. 4,5 mld. USD), z toho tvořily investice do základního kapitálu 3,1 mld. 9

Kč (0,1 mld. USD), reinvestovaný zisk 57,0 mld. Kč (2,5 mld. USD) a ostatní kapitál 2,4 mld. Kč (0,1 mld. USD). Většina přímých zahraničních investic (83,7 %) pocházela ze zemí EU-25, a to nejvíce z Německa (30,5 %), Rakouska (11,8 %) a Kypru (10,1 %). Směřovaly zejména do zpracovatelského průmyslu, a dále do finančního zprostředkování a do obchodu a oprav. V 1. pololetí 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 83 společností, jejichž investiční rozsah bude činit cca 53 mld. Kč (2,3 mld. USD) s předpokládaným počtem nově vytvořených 13 600 pracovních míst, a dále o podpoře investičních záměrů pro 14 společností do technologických center (4) a center strategických služeb (10) v rozsahu 664 mil. Kč, které počítají s vytvořením 2 171 nových pracovních míst. Odliv přímých zahraničních investic činil ve sledovaném období 20,0 mld. Kč, tj. 0,9 mld. USD (meziročně došlo k růstu o 17,8 mld. Kč, tj. 0,8 mld. USD). Tuzemské firmy investovaly z 91,7 % do zemí EU-25, a to konkrétně do Nizozemí, na Slovensko a do Německa. Většina investic (13,7 mld. Kč) směřovala do základního kapitálu. Pražská burza, která v 1. čtvrtletí výrazně snížila svůj předchozí bouřlivý růst, patřila v úhrnu za 1. pololetí mezi nejztrátovější trhy, nejen ve středoevropském regionu, ale i z celosvětového pohledu. Její vývoj, měřený od 20. 3. 2006 novým indexem PX, byl v průběhu 1. pololetí značně volatilní. PX ke konci června dosáhl hodnoty 1 390,4 bodů (tj. 6,4 % pokles od počátku roku, meziročně o 14,9 %), když ještě 27.2. vystoupal na historicky nejvyšší hodnotu 1 584,4 bodu. Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) se meziročně zlepšily k čemuž nejvíce přispěl průmysl, obchod a podnikatelské služby. Zlepšení bylo z části ovlivněno řadou organizačních změn v energetice a plynárenství (transformace - oddělení distribuce a prodeje, podrobněji viz kapitola II.3.), v těžebním průmyslu a také v dopravě a obchodě, což narušilo meziroční srovnatelnosti údajů. Hlavní finanční ukazatele se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 10,7 % proti 5,3 % ve srovnatelném období. Vodvětvové struktuře nejvíce v podnikatelských službách (o 31,3 %), dále v obchodě (o 29,8 %), v ostatních službách (o 24,8 %), v průmyslu (o 9,5 %). Klesla v ubytování a stravování (o 3,7 %) a ve stavebnictví (o 2,7 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 8 %, při vyšší zaměstnanosti o 2,4 %. Nejvyšší úrovně produktivity dosáhl průmysl (cca 400 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 8,9 %. Hrubý zisk se zvýšil o 21,8 % na 174,2 mld. Kč, největší dynamiku měl v zemědělství, lesnictví a rybolovu, avšak s malým podílem (o 406,1 % na 0,3 mld. Kč), dále v obchodě (o 125,5 % na 15,2 mld. Kč), v podnikatelských službách (o 20,6 % na 5,9 mld. Kč) a v průmyslu (o 20,6 % na 133,1 mld. Kč). Klesl ve stavebnictví (o 18,2 %), v dopravě, skladování a spojích (o 9,1 %), v ubytování a stravování (o 8,4 %) a v ostatních službách (o 3,8 %). Souhrnná ztráta nefinanční sféry klesla o 12,5 % na 27,2 mld. Kč, počet ztrátových organizací jen o 1 % na 1 177 podniků. Celkové výnosy (13,8 %) rostly rychleji než celkové náklady (13,3 %). V nákladech vzrostla nejvíce výkonová spotřeba (o 18,4 %), její podíl v nákladech pak o 2,4 proc, p.b. na 56,7 %. Aktiva a pasiva meziročně vzrostla o 13,2 %, s velmi diferencovaným růstem v jednotlivých odvětvích. Růst pasiv nejvíce ovlivnil vlastní kapitál, který vzrostl o 15,4 %. Rentabilita vlastního kapitálu se zlepšila o 0,4 p.b. na 7,8 %. Zásoby meziročně vzrostly o 4,7 %, nejvíce v obchodě (o 27,2 %), dále v podnikatelských službách (o 13,1 %), v průmyslu jen (o 2,4 %). Ve struktuře zásob nejvíce rostly zásoby výrobků (o 9,3 %), téměř shodně zásoby nedokončené výroby a polotovarů a zásoby zboží (o 4,7 %, resp. o 4,6 %), nejméně zásoby materiálu (o 2,3 %). Obrátka zásob se zrychlila o 2,9 dne na 31,5 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání se meziročně zvýšily o 9,8 % na 2 161 nových návrhů. Prohlášené konkurzy vykázaly růst o 4,7 % na 676, při vysokém růstu na začátku roku a poklesu ve druhém čtvrtletí. Počet vyřízených konkurzů vzrostl o 11,9 % na 2 632. 10

II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Po zpomalení růstu průmyslové produkce v roce 2005 (meziročně na 5,3 %) došlo v 1. pololetí 2006 k jejímu více než dvojnásobnému zrychlení na 11,9 %. Za tímto růstem byl vstup zahraničních investorů a náběh provozu nových výrobních kapacit, zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu. Došlo k oživení tradičního strojírenství a hutnictví. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 12,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,2 % (podíl na celkových tržbách 54,6 %). V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala nejvyšší nárůst výroba pro dlouhodobou spotřebu o 33,8 % (podíl 2,8 %). Zvýšení investiční aktivity se odrazilo v růstu výroby výrobků investiční povahy o 22,9 % (podíl 24,4 %), výroba meziproduktů vzrostla o 8,8 % (podíl 40,6 %). Z dalších hlavních průmyslových seskupení mírně narostla výroba výrobků krátkodobé spotřeby (podíl 17,3 %) a výroba pro energii (podíl 14,9 %), shodně o 1,8 %. Zpracovatelský průmysl zvýšil produkci o 13,1 % (zrychlení o 7,8 p.b.), tržeb (ve s.c.) o 13,3 %, tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,1 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 58,8 %). V jeho rámci byl vysoký nárůst ve výrobě dopravních prostředků o 27,1 %, ve výrobě elektrických a optických prostředků o 19 % a ve výrobě strojů a zařízení o 17,6 %, mírný pokles produkce zaznamenala pouze výroba textilií, textilních a oděvních výrobků o 0,9 %. V surovinové sekci byla produkce nižší o 2 %, zatímco tržby (ve s.c.) byly vyšší o 6 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 39,4 %, v energetické sekci vzrostla produkce i tržby (ve s.c.) shodně o 2,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 19,2 %. Růst průmyslové produkce se projevil na zvýšení nově uzavřených zakázek (sledovaných ve vybraných oddílech) o 21,3 %, z toho ze zahraničí o 15,8 %. Tržby u těchto vybraných oddílů (ve s.c.) byly vyšší o 14 %. Zpracovatelský průmysl měl v rámci celkových tržeb průmyslu rozhodující roli vysokým podílem 91,8 %, při jeho meziročním růstu o 0,7 p.b., podíl energetické sekce se snížil o 0,6 p.b. na 6,2 % a surovinové sekce o 0,1 p.b. na 2 %. Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se meziročně zvýšila o 1,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,4 %, zatímco v ostatních sekcích zaznamenala pokles, z toho v energetické o 5,7 % a v surovinové o 1,6 %. Vysoký růst tržeb v průmyslu i při vyšší celkové zaměstnanosti se projevil růstem produktivity práce o 10,4 % (ze 7 %), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 10,7 %, v energetické sekci o 8,6 % a v surovinové sekci o 7,8 %. Rychlejší růst tržeb spolu s vysokým růstem produktivity práce při vyšší zaměstnanosti, umožňoval podnikům nárůst průměrné nominální mzdy na 6,3 % (z 4,5 %), z toho v energetické sekci o 8,9 %, v surovinové sekci o 8,1 % a ve zpracovatelském průmyslu o 6,2 %. Reálná mzda byla vyšší o 3,3 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 5,5 %. Růst produktivity práce (10,4 %) předstihl reálnou mzdu přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců (5,5 %) v průmyslu celkem o 4,9 p.b., z toho v energetické sekci o 7,7 p.b., v surovinové sekci o 0,3 p.b. a ve zpracovatelském průmyslu o 4,2 p.b.. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 3,7 % a reálné o 4,5 %. Růst nominálních byl v šesti subsekcích (nejvíce ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 12,3 %), reálných také v šesti (nejvíce ve výrobě vlákniny a výrobku z papíru o 5,7 %). Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů si zachovávají vysokou výkonnost podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, jejichž mateřské společnosti usnadňují přístup na zahraniční trhy a mají tedy dobré vývozní podmínky. Jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 20,9 %, při růstu podílu na celkových tržbách o 3,9 p.b. na 58,8 %, tržby z přímého 11

vývozu (ve s.c.) o 15 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílejí 68,1 %). Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů bylo dosaženo nejvyššího meziročního nárůstu tržeb (ve s.c.) v Plzeňském kraji o 28,2 % (podíl na celkových tržbách vzrostl o 0,7 p.b. na 6,2 %), který je díky své geografické poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Růst tržeb kolem dvaceti procent zaznamenaly kraj Vysočina, Pardubický a Středočeský, mírný pokles byl pouze v Karlovarském kraji. Příznivý vývoj se odrazil v zaměstnanosti, která se zvýšila v deseti krajích, nejvíce v kraji Vysočina o 8 %, v Libereckém kraji o 7,8 %. Průmyslová produkce si v červenci 2006 zachovala vysoký růst meziročně o 11,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 12,4 %, energetické sekci o 6 % a surovinové sekci 5,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu nejvýrazněji ve výrobě dopravních prostředků o 33,5 %, vysoký nárůst byl ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 17,7 % a ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 15,4 %. Tržby (ve s.c.) se zvýšily o 12,2 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,6 %. Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně nepatrně klesly o 0,6 % (v s.c.) zejména v souvislosti s loňskou vysokou srovnávací základnou. Přitom pokles stavebních investic byl výraznější (o 4,6 %), než investic do strojů a zařízení (o 0,2 %), zatímco ostatní investice naopak vzrostly o 21,2 %. Výrazný rozsah investic v rozhodujících odvětvích zpracovatelského průmyslu v předchozím období, který souvisí se solidním růstem produkce a exportu, se v 1. pololetí 2006 projevil meziročním poklesem o 1,3 %. Nejvýznamnější byl v odvětví výroby dopravních prostředků (o 38,4 %), dále v odvětví výroby a opravy strojů a zařízení a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků. Naopak vysoký růst (o 87,6 %) přitom zaznamenaly investice do výroby koksu a rafinérského zpracování ropy, avšak s minimálním podílem (1,0 %) na celkovém objemu průmyslových investic. V energetice došlo k poklesu investiční aktivity o 13,3 %, zatímco v odvětví těžby nerostných surovin byl zaznamenán růst o 55,7 %. Nehmotné investice v průmyslu rostly vysokým tempem o 593,3 %, který byl ovlivněn nárůstem obchodování s emisními povolenkami. V průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) vzrostla účetní přidaná hodnota o 10,5 % (ve srovnatelném období o 5 %) při předstihu růstu výkonové spotřeby (15,4 %) před výkony vč. obchodní marže (14,1 %). Finanční výsledky průmyslových organizací se 100 a více zaměstnanci měly následující vývoj: Účetní přidaná hodnota vzrostla o 9,5 %, nejvíce v energetice (o 16,9 %), ve zpracovatelském průmyslu o 8,9 %, v těžbě surovin klesla o 4,4 %. Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony (15,9 % ku 14,3 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila o 8,9 % při růstu zaměstnanosti o 0,6 %. Vysoký růst byl v energetice (o 27,3 %), kde zaměstnanost klesla o 8,2 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,5 % při růstu zaměstnanosti o 1,3 %. V těžbě surovin klesla produktivita i zaměstnanost (o 2,8 %, resp. o 1,6 %). Hrubý zisk vzrostl o 20,6 % na 133,1 mld. Kč, díky jeho růstu v energetice o 31,4 % na 38,2 mld. Kč a ve zpracovatelském průmyslu o 23,9 % na 88 mld.kč, zatímco v těžbě surovin klesl o 32,7 % na 6,9 mld. Kč. Objem ztráty se snížil o více jak třetinu (na 10,6 mld. Kč), počet ztrátových organizací o 8,3 % na 545 podniků (tj. 22% z celkového počtu organizací). Výnosy vzrostly o 14 % zásluhou výkonů (14,3 %), náklady rostly pomaleji (13,5 %). V nákladech rostly všechny položky, zásadní vliv měla výkonová spotřeba (15,7 %), která zvýšila svůj podíl v nákladech o 1,4 p.b. na 71,6 %. Aktiva a pasiva meziročně vzrostla o 11,6 %, jejich růst byl hlavně v energetice (o 25,9 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,1 % a v těžbě surovin o 3 %. Růst pasiv nejvíce ovlivnil vlastní kapitál, který vzrostl o 13,7 %. Rentabilita vlastního kapitálu se zlepšila o 0,6 p.b. na 12

9,8 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 p.b. na 10,7 % a v energetice o 0,4 p.b. na 8,3 %, v těžbě surovin klesla o 4,2 p.b. na 8,9 %. Zásoby vzrostly meziročně o 2,4 % na 280,8 mld. Kč, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 2,3 % (na 269,2 mld. Kč) a v těžbě surovin o 16,9 % na 4,6 mld. Kč, v energetice klesly o 0,6 % na 7 mld. Kč. V jejich struktuře vzrostly nejvíce zásoby zboží (o 11 %), dále zásoby nedokončené výroby a polotovarů (o 6 %) a zásoby materiálu (o 1,9 %), stav zásob výrobků se snížil o 3,4 %. Obrátka zásob se zrychlila o 4 dny na 34 dnů. Sektor podniků pod zahraniční kontrolou vykázal nadprůměrné růsty u většiny ukazatelů (účetní přidaná hodnota, výnosy, náklady, hrubý zisk) a dosahuje tak dominantní podíl za průmysl, při růstu zaměstnanosti. Veřejný sektor zaznamenal nadprůměrné růsty většiny tokových ukazatelů, což bylo z velké části ovlivněno organizačními změnami v energetice. III. Stavebnictví Stavební výroba celkem (vč. malých organizací do 19 zaměstnanců) se meziročně zvýšila o 4,1 % (v s.c.). Zdrojem jejího růstu byl velký rozsah státních zakázek v oblasti dopravní infrastruktury, dále rekonstrukce regionálních letišť, průmyslové stavby, projekty obchodních a administrativních center a rozsáhlá bytová výstavba. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly (shodně jako za stavebnictví celkem) meziroční růst o 4,1% při podílu na produkci odvětví 64,5 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 3,7 % a opravy a údržba o 5,2 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 64,8 %, ale jejich podíl činí jen 2 % na celkovém objemu stavebních prací. Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 1,0 % v důsledku zvyšování objemu stavební výroby. Průměrná měsíční reálná mzda (přepočtená indexem stavebních prací) vzrostla o 3,6 % a předstihla růst produktivity práce ze stavební výroby podle dodavatelských smluv o 0,5 procentního bodu, což vedlo k růstu reálných jednotkových mzdových nákladů o 0,5 %. Počet vydaných stavebních povolení sice meziročně poklesl o 8,0 % na 59 709, avšak orientační hodnota staveb se zvýšila o 5,7 % na 166,2 mld. Kč a průměrná hodnota na 1 stavební povolení o 14,8 % na 2,8 mil. Kč. V červenci se zvýšila stavební výroba meziročně o 12,2 %. Její růst byl zaznamenán jak u stavebních prací v oblasti infrastruktury, tak ve výstavbě komerčních ploch a staveb pro bydlení. Díky dynamickému rozvoji hypotečního úvěrování, zvýšení objemů úvěrů ze stavebního spoření a rozvoji developerské výstavby bytových souborů pokračoval růst bytové výstavby. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 14,2 % při jejich nejrychlejším růstu v nebytových stavbách o 65,0 % (avšak s nízkým podílem 5,9 % na celkovém objemu bytové výstavby), a dále ve stavebně upravených nebytových prostorách o 17,0 % (s podílem 3,3 %), v bytových domech o 23,6 % (s vysokým podílem 32,9 %) a v rodinných domech o 11,4 % (rovněž s vysokým podílem 44,6 %). Počet dokončených bytů se snížil o 3,2 %. Dále se zvýšila rozestavěnost (o 7,3 %). Počet modernizací se naopak snížil o 13,9 %. Finanční výsledky úplně nekorespondovaly s výsledky stavební výroby. Projevilo se v nich jednak dlouhé zimní počasí, dále velká konkurence na trhu s bydlením a také rozložení fakturací v průběhu roku. Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se 13

zvýšila účetní přidaná hodnota meziročně o 0,7 %, když se ve stejném období předchozího roku se snížila o 6,1 %. Růst výkonové spotřeby (7,6 %) předstihl růst výkonů (6,2 %). Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci si udržují svůj podíl na celkových výkonech na necelé polovině. Jejich finanční výsledky se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota poklesla meziročně o 2,7 % na 17,4 mld. Kč. Výkonová spotřeba vzrostla o 7,5 % a pokračovala tak v rychlejším růstu než výkony (5,7 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (b.c.) se snížila o 4 % na 229 tis. Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním se snížil meziročně o 18,2 % na 3,6 mld. Kč, když náklady rostly rychleji než výnosy. Podíl ztrátových organizací poklesl o 2,2 bodu na 25,2 %, když zvýšily ztrátu skoro o polovinu. Celkové náklady vzrostly meziročně o 6,3 %. Tento růst byl ovlivněn růstem výkonové spotřeby o 7,5 %, osobních nákladů o 9 % a odpisů o 19,8 %. Nejvyšší podíl na nákladech měla výkonová spotřeba s 80,6 %, která ho meziročně ještě zvýšila o 0,9 bodu. Stav celkových zásob se snížil meziročně o 2,7 % na 16,1 mld. Kč. Meziročně vzrostly pouze zásoby materiálu, ostatní druhy zásob klesaly. Doba obratu zásob se zrychlila o 2,8 dne na 27,4 dní. Vlastní zdroje (čistý zisk a odpisy) se kvůli poklesu čistého zisku meziročně snížily o 4,3 % na 4,6 mld. Celkové finanční zdroje potřebné na akumulaci činily 3,8 mld. Kč a o 0,5 mld. Kč byly nižší než vlastní zdroje. Podniky pod zahraniční kontrolou, ve srovnání se soukromými podniky národními, meziročně zvýšily náskok ve výši produktivity práce a dosahovaly vyšší rentability vlastního kapitálu. IV. Zahraniční obchod Význam zahraničního obchodu se zbožím pro ekonomiku dokumentují i vysoké podíly na hrubém domácím produktu. Hodnota vývozu představovala 66,4 % HDP (meziročně vyšší o 3,8 p.b.), dovoz tvořil 64 % HDP (posílil o 3,9 p.b.). Zahraniční obchod udržel v běžných cenách dvouciferná tempa růstu při mírném předstihu dovozu před vývozem, dovoz vzrostl o 15 % a vývoz o 14,3 %. Dosažený přebytek obchodní bilance 37,2 mld. Kč byl meziročně mírně nižší o 0,1 mld. Kč. Ve stálých cenách vzrostl vývoz o 16,7 % a dovoz o 14,5 %, tzn. že fyzický objem vývozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji než v hodnotovém vyjádření. V důsledku růstu dovozních cen (meziročně o 2,1 %) při současném poklesu cen vývozních (o 1,9 %) působila směnná relace (96,1 %) negativně na výši kladného salda obchodní bilance. Nejvíce vzrostly dovozní ceny minerálních paliv (o 29 %), ve vývozu zaznamenaly největší pokles ceny tržních výrobků (o 4,9 %). Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním zpevněním kurzu koruny (v průměru za 6 měsíců 2006 k EUR o 5,2 % a k USD o 1 %). V dolarovém vyjádření, na rozdíl od korunového, byly proto dynamiky zahraničního obchodu za leden až červen rychlejší (vývoz vzrostl o 15,7 %, dovoz o 16,3 %), v přepočtu na EUR rostly export a import ještě rychleji než v dolarech (20,7 % ku 21,4 %). Vyspělé ekonomiky se na celkovém vývozu podílely více než 90 %, jejich postavení je zcela dominantní, přestože podíl mírně oslabil (o 0,6 p.b.). Na meziročním přírůstku celkového exportu (130,2 mld. Kč) se podílely 86 %. Vysoká tempa vývozu byla do Společenství nezávislých států 14

(27,8 %) a evropských tranzitivních ekonomik (29,5 %) zejména díky zvýšeným vývozům strojírenských položek do Ruska a Rumunska. Nejvyšší růst dovozu (37,1 %) byl z ostatních tzv. mimoevropských zemí. Na tomto přírůstku se 78 % podílí zvýšení dovozu strojírenských výrobků z Číny. O více než 30 % se zvýšila hodnota dovozu jak ze Společenství nezávislých států (vlivem vysokých cen ropy), tak i z evropských států s tranzitivní ekonomikou. Podprůměrnou dynamiku měl dovoz ze států s vyspělou tržní ekonomikou i ze zemí EU (o 12,4 %, resp. 12,5). S vyspělými tržními ekonomikami bylo dosaženo aktiva obchodní bilance 140,6 mld. Kč (meziročně vyšší o 24,7 mld. Kč), v tom s EU 167 mld. Kč (vyšší o 22,7 mld. Kč). K prohloubení pasiva došlo zejména v obchodě se Společenstvím nezávislých států (o 13,2 mld. Kč na 52,5 mld. Kč) a mimoevropskými zeměmi (o 14 mld. Kč na 50,2 mld. Kč). Mírně se navýšil i deficit s rozvojovými zeměmi (na 18,1 mld. Kč). Ze zemí EU došlo k výraznému zlepšení obchodu s Francií (zvýšení aktiva o 8,8 mld. Kč na 11,5 mld. Kč), Itálií (po mnoha letech přešlo pasivum 3,5 mld. Kč do aktiva 2,2 mld. Kč) a Spojeným královstvím (zvýšení přebytku o 3,8 mld. Kč na 24,7 mld. Kč). Kladné saldo s největšími obchodními partnery (Německem, Slovenskem, Rakouskem a Polskem) meziročně oslabilo. Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (149 mld. Kč, tj. meziročně více o 37,6 mld. Kč), nejlépe si vedl automobilový průmysl. S výjimkou surovin, tuků a průmyslového spotřebního zboží zbývající komoditní skupiny výsledek zhoršily, což způsobila ropa, jejíž rostoucí cena zdražuje dovozy. Vedle minerálních paliv (deficit se prohloubil o více než polovinu na 72,1 mld. Kč) se to nejvíce projevilo u tržních výrobků (snížením aktiva o třetinu na 12 mld. Kč). Druhý nejvyšší deficit chemikálií se zvýšil o 2,3 mld. Kč na 43,5 mld. Kč. Ve struktuře dovozu členěného podle předpokládaného užití se v důsledku dynamického růstu průmyslové výroby upevnil podíl zejména dovozů pro výrobní užití (51,4 %). V souvislosti s novými zahraničními investicemi nejrychleji rostly dovozy pro investiční užití (o 18,9 % s podílem 27,6 %). Z hlediska stupně zpracování se na rozdíl od minulého období zvýšil podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování ve vývozu na 88,3 % a naopak v dovozu mírně oslabil na 77,4 %. Podíl HI-TECH výrobků na celkovém vývozu meziročně posílil z 10,5 % na 12,2 % při zvýšení hodnoty o třetinu. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která meziročně zvýšila hodnotu o 48,7 % a podílela se tak více než polovinou na vývozu HI-TECH výrobků. Podíl HI- TECH výrobků na dovozu se zvýšil jen mírně na 13,6 % v důsledku růstu hodnoty dovozu o 20,2 %. Deficit obchodní bilance HI-TECH výrobků se snížil zhruba na polovinu, tj. na 9,8 mld. Kč. Červenec byl již třetím měsícem v řadě ve znamení předstihu tempa dovozu před vývozem. Vývoz vzrostl meziročně v b. c. o 14,4 % a dovoz 14,8 %. Saldo ve výši 1,2 mld. Kč bylo podruhé od začátku roku záporné (červencová bilance ještě nebyla od roku 1993 kladná, v roce 2005 byl deficit 0,7 mld. Kč). V kumulaci 7 měsíců vzrostl vývoz o 14,4 %, dovoz o 14,9 % a saldo obchodní bilance bylo kladné 36 mld. Kč (meziroční zhoršení o 0,6 mld. Kč). V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v běžných cenách bez DPH v 1. pololetí 2006 objemu 1 373,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6,6 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu (o 10,1 %), ve velkoobchodě (o 6,2 %) a v maloobchodě (o 5,8 %). 15

Růst tržeb maloobchodu o 5,8 % se meziročně více než zdvojnásobil (v 1. pololetí 2005 to bylo 2,5 %). V maloobchodě se obchodní marže zvýšila o 0,6 procentního bodu na 21,9 %, výkony se meziročně zvýšily o 8,9 %, při růstu výkonové spotřeby o 10,0 %, což vedlo k nárůstu účetní přidané hodnoty o 7,9 %. V motoristickém segmentu obchodní marže poklesla o 0,3 procentního bodu, výkony se zvýšily o 10,4 %, výkonová spotřeba o 14,2 % a účetní přidaná hodnota o 4,5 %. Dále probíhala koncentrace obchodní činnosti. Největšího tržního podílu dosahují velké podniky (se 100 a více zaměstnanci) v maloobchodě (45,6 %). V rámci velkých obchodních organizací se v předchozích letech dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou. Jejich podíl na tržbách velkých firem se mezi léty 1998 a 2005 více než zdvojnásobil (ze 27 % na 57,3 %) a růst jejich podílu pokračuje i letos (66,3 %). Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků letos realizovaly již 80 % objemu tržeb. Fyzický objem prodeje maloobchodu včetně motoristického segmentu se meziročně zvýšil o 6,7 %, když tržby motoristického segmentu vzrostly o 6,1 % a maloobchodu o 7,1 % (růst byl o 3,7 p.b. vyšší než před rokem). V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 8,4 %, v maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl o 5,4 %. Ve struktuře výdajů domácností dlouhodobě roste podíl výdajů za bydlení (od roku 1999 se podíl zvýšil o 2,2 p.b. na 18,9 %), které zahrnují vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem) a splácení hypoték a úvěrů v souvislosti s investicemi do zajištění svého bydlení. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto při tomto vývoji postupně snižuje (v tomtéž období o 5,5 p.b. na 55,9 %). Běžné příjmy sektoru domácností v běžných cenách meziročně vzrostly o 6,2 % a dosáhly 1 157,3 mld. Kč. Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod 786,4 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 6,5 %, reálně 3,6 %. Výdaje domácností na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 0,1 p.b. rychleji než jejich disponibilní příjmy. Objem hrubých úspor se meziročně zvýšil o 4,0 mld. Kč a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) tak meziročně nepatrně vzrostla o 0,05 procentního bodu na 7,51 % a udržela se tak na úrovni roku 2005. Další růst nabídky zboží z dovozu vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 0,4 p.b. na 40,9 %. V červenci vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 6,4 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 6,9 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 5,5 %. Objem tržeb maloobchodu (OKEČ 52) roste již 32 měsíců v řadě. 16

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Ve 2. čtvrtletí pokračoval rychlý růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 6,2 %. Dosažená dynamika mírně převýšila úroveň srovnatelného období minulého roku (růst 6,1 %), ale zaostala za růstovým vrcholem, kterého bylo dosaženo v letošním 1. čtvrtletí (7,1 %). Za 1. pololetí dosáhl hospodářský růst 6,6 %. ČSÚ současně s publikací dat za 2. čtvrtletí provedl revizi údajů za 1. čtvrtletí, jejímž výsledkem bylo zpomalení meziročního tempa růstu hrubého domácího produktu na 7,1 % (z původních 7,4 %). Na rychlém růstu ekonomiky... Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,9 7,1 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 3,8 3,9 3,2 3,7 3,2 2,5 2,2 2,1 2,1 1,9 1,6 3,0 1,8 3,6 3,9 3,8 3,6 4,2 4,3 4,7 5,4 6,1 5,9 6,2 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pramen: ČSÚ, graf MPO Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 7,6 % na 815,7 mld. Kč (loni ve stejném období o 6,7 %). Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP se zvýšila o 1,4 % (loni o 0,6 %), když pokračovala tendence mírného nárůstu tuzemských cen a jejich částečné kompenzace vlivem poklesu směnných relací v zahraničním obchodě. Ztrátu ze zhoršení směnných relací (vývozní ceny klesly více než dovozní) zohledňuje tzv. reálný hrubý domácí důchod, který vzrostl o 5,0 % (loni o 4,8 %), tj. výrazně méně než hrubý domácí produkt. 17

...se ve zvýšené míře podílela konečná spotřeba a......tvorba hrubého kapitálu,......zatímco vliv vnějšího sektoru oslabil Ve struktuře produktu se v letošním roce projevují nové tendence. Zatímco loni přispíval k hospodářskému růstu zejména čistý vývoz, v l. pololetí 2006 se těžiště zdrojů hospodářského růstu převážilo ke komponentům domácí poptávky. Konečná spotřeba zrychlila meziroční růst na 2,1 % (loni 1,4 %), přičemž vývoj jejích dílčích položek byl diferencovaný. Na zvýšení tempa se podílela spotřeba domácností, pro jejíž růst o 3,8 % (loni 2,2 %) byly vytvořeny předpoklady příznivým vývojem v příjmové situaci obyvatelstva (reálný disponibilní důchod domácností vzrostl o 3,6 %), relativně nízkou úrovní úroků ze spotřebitelských úvěrů a částečným zlepšením situace na trhu práce. Na druhé straně výdaje vlády klesly o 1,4 % (loni pokles o 0,3 %), což do značné míry souvisí s vysokou srovnávací základnou minulého roku, která zahrnuje pořízení stíhaček Gripen. Nejrychleji rostoucí položkou užití byla tvorba hrubého kapitálu. V jejím rámci vzrostly výdaje na tvorbu fixního kapitálu o 6,0 % (loni o 3,1 %), přičemž nejvyšší objemy se realizovaly do nebytových budov a staveb (35,6 % celkového úhrnu) a dále strojů a zařízení (32,5 %), nižší pak do dopravních prostředků a obydlí. Zvýšení zásob (o 52,3 mld. Kč v běžných cenách od počátku roku) se koncentrovalo do vysoké rozpracovanosti velkých stavebních akcí a do obchodního zboží. V zahraničním obchodě sice pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb ve stálých cenách (13,7 %) před dovozem (12,7 %), ale míra tohoto předstihu se meziročně zúžila o 5,3 procentního bodu. Důsledkem byl výrazně nižší příspěvek čistého vývozu k hospodářskému růstu. Přebytek zahraničně obchodní bilance v běžných cenách se dokonce meziročně snížil o 6,3 mld. Kč (zejména vlivem růstu světových cen energetických surovin). Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč 2005 2006 1. pol. 1. čtvrt. 2. čtvrt. 1. pol. Konečná spotřeba 1 072,5 1,4 2,8 1,6 2,1 - domácností 738,9 2,2 3,7 3,8 3,8 - vlády 323,8-0,3 0,8-3,4-1,4 - neziskových institucí 9,7-0,3 1,2 1,6 1,4 Tvorba hrubého kapitálu 448,3 1,2 12,4 17,8 15,3 - fixní kapitál 394,2 3,1 6,8 5,3 6,0 Vývoz zboží a služeb 1 160,4 10,7 17,6 10,2 13,7 - zboží 1 037,6 11,5 20,5 12,3 16,2 - služeb 122,8 5,0-3,3-4,7-4,1 Dovoz zboží a služeb 1 119,2 4,4 15,5 10,2 12,7 - zboží 1 000,4 4,8 17,4 11,5 14,3 - služeb 118,8 1,3 1,8 1,0 1,4 Hrubý domácí produkt 1 562,1 5,7 7,1 6,2 6,6 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Ve 2. čtvrtletí zajistila růst ekonomiky v zásadě domácí poptávka Z přírůstkové analýzy poptávkové strany ekonomiky je zřejmé (tabulka č. I.l.2), že tendence posilování úlohy domácí poptávky jako hlavního faktoru růstu ekonomiky se v průběhu letošního roku postupně zvýrazňuje. Z orientačních propočtů (agregáty nejsou zcela rovny součtům jednotlivých položek) vyplývá, že v 1. čtvrtletí přispěla k růstu hrubého domácího produktu o 7,1 % domácí 18