Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Podobné dokumenty
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

AŽD Praha. AŽD Praha s.r.o. VyužitíAVV. v rychlíkové a nákladní dopravě. Dr. Ing. Ivo Myslivec Dr. Ing. Aleš Lieskovský. AŽD Praha s.r.o.

AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security

ETCS a AVV - spolupráce, nikoliv konkurence

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

SPOLUPRÁCE ATP A ATO

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Postrková služba SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Orientační systém nástupišť

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

modulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel na energeticky úsporné řízení AŽD Praha, s.r.o. MSV elektronika s.r.o., Studénka

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26

Problematika dojezdu vlaku ke konci oprávnění k jízdě v ETCS z pohledu SŽDC

Bezpečnost v kolejové dopravě Přednáška pro U3V. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Ing. Tomáš Michálek, Ph.D

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Možnosti zvyšování rychlostí

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter

Možnosti zvyšování traťových rychlostí u SŽDC

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Interoperabilita v podmínkách ČR

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 nákladní pro tratě

OBSAH OBSAH Záznam o změnách... 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Úvodní ustanovení...

Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 547/548 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 547/548 nákladní pro tratě

Národní implementační plán ERTMS

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě

Výhled investic SŽDC

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 nákladní pro tratě

TABULKA 1. k sešitovým jízdním řádům

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 307/310 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 536/543 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 323 nákladní

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Open Acces a manažer infrastruktury

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 325/701a/703 nákladní pro tratě

Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 701 nákladní pro tratě

Regionální železniční doprava

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC

Vzory písemných rozkazů SŽDC a ŽSR používaných na pohraniční trati a v pohraničních stanicích Mosty u Jablunkova (ČR) - Čadca (SR)

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 314/507/517 nákladní pro tratě

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

Přestupní terminál vlak-bus Milevsko

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 532 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 547/548 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 536/543 nákladní pro tratě

Koncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 508 nákladní pro tratě

Česká železnice na křižovatce

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 311/312 nákladní pro tratě

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 osobní pro tratě

Budoucnost regionálních drah SŽDC

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS

ETCS a AVV - spolupráce v praxi

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 313 nákladní pro tratě

Pracovní skupina ATO TEN-T

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 507 nákladní

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. TJŘ ročních tras. Platí pro všechny obsažené vlaky. pro všechny tratě na síti SŽDC

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16

SCHVALOVACÍ PROTOKOL

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 533 nákladní pro trať

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 514/515/516/523 nákladní pro tratě

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 514/515/516/523 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 322/323 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 512 nákladní pro tratě

Požadavky na kvalitu regionální osobnídopravy

Č E S K É D R Á H Y, a. s. G E N E R Á L N Í Ř E D I T E L S T V Í SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 309 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 533a

Simulace železničních sítí

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 315/326 osobní pro tratě

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Radioblok úrovně RB1

Vliv konstrukce GVD na propustnou výkonnost tratě Praha Libeň Kolín. ŽelAktuel Praha, Bc. Michal Komeštík

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Transkript:

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015

Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train Operation) = zařízení pro automatické řízení vlaku tj. pro provozní ovládání pohonu a brzd udržení rychlosti s přesností na 1 km/h cílové brzdění (na nulovou i nenulovou rychlost) s přesností na 1 m optimalizuje jízdu vlaku tak, aby do následující stanice či zastávky dojel právě včas a s minimem spotřeby energie na vozidlo se přenáší pouze informace o poloze vlaku na železniční síti a informace o kódu vlakového zabezpečovače (pokud je tato informace k dispozici) ostatní potřebné informace jsou uloženy v paměti systému (traťová mapa, jízdní řád, číslo vlaku, délka vlaku, brzdicí procenta) 2

Bezpečnostní přínos AVV při přenosu kódu VZ žlutá nebo žluté mezikruží (= možnost více návěstí) musí strojvedoucí zadat na klávesnici konkrétní návěst na úsecích bez kódu VZ musí strojvedoucí zadat návěst na klávesnici vždy nezadá-li strojvedoucí návěst na klávesnici, systém AVV upraví jízdu vlaku bezpečným směrem (zastaví nebo sníží rychlost na 40 km/h podle kódu VZ) garance dodržení dovolené rychlosti vyloučení projetí stanice nebo zastávky s plánovaným zastavením garance zastavení vlaku na stanoveném místě (u nástupiště, před návěstidlem) snížení psychické zátěže strojvedoucího 3

Bezpečnostní přínos AVV Nehoda v Ústí n. L. dne 28. 6. 2010 by se nestala, kdyby trať byla vybavena AVV (příp. ETCS)... následky: smrt strojvedoucího 9 zraněných škoda cca 71 mil. Kč náklady na AVV v chybějících úsecích tratě Praha - Děčín: cca 8 mil. Kč... 4

Energetický přínos AVV 5

Energetický přínos AVV lok. ř. 380 + 350 t 6

Energetický přínos AVV snížení spotřeby trakční energie (elektrické energie i nafty) optimalizací jízdy vlaku v příp. jízdy vlaku ze zpožděním nebo v příp. krátkých jízdních dob nejsou úspory dosaženy - vlak jede na plný výkon bez využívání výběhů při zohlednění průměrného zpoždění vlaků a velikosti přirážek k jízdním dobám lze reálně dosáhnout úspor trakční energie cca 3,5 % u expresních vlaků a rychlíků cca 7-9 % u zastávkových osobních vlaků do 10 % u nákladních vlaků snížení energetické náročnosti = snížení ekologické zátěže = zefektivnění železniční dopravy 7

Přínosy AVV při výstavbě, modernizaci a provozu infrastruktury délku nástupišť lze dimenzovat jen na délku vlaku (příp. i bez délky lokomotivy) bez jinak nutné rezervy na zastavení v příp. ručního řízení = úspora 10-40 m délky nástupiště nedochází ke zbytečnému přebrzdění = nižší obsazení zhlaví stanic (= zvýšení propustnosti) a praktické zkracování jízdní doby oproti jízdě při ručnímu řízení po zavedení sektorů na nástupištích (v Evropě standardem a požadavek i českých dopravců) lze garantovat zastavení vlaku v příslušném sektoru (vč. např. zastavení vozu s bezbariérovým přístupem na předem stanoveném místě) zvýšení přesnosti dodržování a spolehlivosti jízdního řádu 8

Spolupráce AVV a ETCS ETCS = zabezpečovací systém, který zajistí aby v žádném místě tratě nebyla překročena rychlost dovolená návěstidly (proměnnými i neproměnnými) nebo dalšími předpisy AVV = automatizační systém, který automatickým řízením vlaku lépe využívá parametrů tratě a vlaku a současně s přesným výpočtem očekávaného průběhu jízdy zajišťuje úsporu trakční energie ETCS a AVV nemají společné výstupní funkce - jedno nelze nahradit druhým, ale obě zařízení se vzájemně funkčně doplňují AVV může pro svou lokalizaci využívat i balízy ETCS, ale do doby ukončení migrace k ETCS má smysl i v úsecích vybavených ETCS zřizovat duplicitně magnetické informační body AVV (tzv. MIB) 9

Traťová část AVV nutnou podmínkou pro zavedení systému AVV je kromě výbavy vozidel i instalace traťové části = magnetických informačních bodů (MIB) MIB slouží k určení polohy vlaku v okamžiku přejetí a k určení pokračování jízdní cesty za kolejovým rozvětvením MIB nese pouze informaci o své poloze, informace je předávána v podobě adresy MIB, která je na síti SŽDC unikátní a různá pro oba směry jízdy, ostatní neproměnné informace o trati získává systém AVV z dat nahraných v mobilní části AVV na vozidle - z mapy tratě MIB je bezúdržbový a po celou dobu životnosti jej lze snést, překódovat (přemístěním magnetů) a použít jinde 10

Traťová část AVV MIB se umisťují podle stanovených pravidel zpravidla u návěstidel 11

Traťová část AVV 12

Traťová část AVV 13

Traťová část AVV AVV s GPS určeno pro méně zatížené jednokolejné tratě pro polohu vlaku na trati se používají virtuální (tzv. geodetické) informační body (GIB) definované GPS souřadnicemi pro lokalizaci vlaku ve stanicích (je nutno rozlišit, na jaké koleji se vlak nachází) je třeba použít zjednodušených magnetických informačních bodů (tzv. MIB-1) umístěných pouze na začátku staničních kolejí ve zhlaví investiční náklady jsou řádově nižší oproti dosud používaným MIB (označované jako typ MIB-6) 14

Traťová část AVV 15

Traťová část AVV 16

Vybavení vozidel AVV vybaveno cca 240 vozidel více dopravců, nejvíce ČD, a.s. 163 (s WTB) 362 (s WTB) 363.5 380 471, 971 650 (2. série) 744.0 753.6 842 Bfhpvee 295 17

Vybavení vozidel AVV 18

Vybavení sítě SŽDC traťovou částí AVV MIB byly v roce 1993 osazeny na pilotní úsek Praha - Kolín (mobilní část AVV byla nainstalována na lokomotivě 163.034 a elektrických jednotkách 470.001-004) v dalších letech byly MIBy osazovány i na modernizovaných úsecích 1. a 2. tranzitního koridoru, a to až cca do doby vzniku SŽDC, s.o., v roce 2003 od vzniku SŽDC, s.o., byly nově vybaveny pouze úseky Ostrava - Opava (z iniciativy AŽD Praha, s.r.o.) a Pardubice - Přelouč (investice ČD, a.s.) v roce 2014-2015 zahájila SŽDC, s.o., instalaci MIBů na tratích, kde je velká část provozovaných vozidel vybavená mobilní částí AVV, včetně dovybavení chybějících úseků v jinak ucelených traťových úsecích k existujícím cca 390 km vybavených tratí přibude dalších cca 750 km 19

Vybavení sítě SŽDC traťovou částí AVV dodatečně doplněna trať Brno - Havlíčkův Brod - Kolín 20

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace www.szdc.cz