Monastická architektura v ãesk ch zemích a promûny jejího vyuïití v prûbûhu staletí Du an FOLT N Poãátky stavebního v voje na ich nejstar ích klá terû zasahují jiï do pfiedrománského období. Druhou stranou více neï tisícilet ch, mnohdy dramatick ch dûjin zasvûceného Ïivota v ãesk ch zemích je ov em skuteãnost, Ïe velká vût ina klá - terû a dal ích staveb budovan ch jako sídla fiádû a novûji kongregací (komend, kolejí, rezidencí, hospicû a podobnû) ãasto jiï po staletí neslouïí svému pûvodnímu poslání. Ménû viditelnou a odbornou literaturou ponûkud opomíjenou souãástí historie tûchto objektû jsou tudíï jejich osudy po ukonãení ãi pfieru ení fieholního Ïivota. Období fundaãních aktivit se od pozdního stfiedovûku stfiídala s vlnami sekularizací fiádov ch sídel, pfiiãemï nûkdy oba procesy probíhaly soubûïnû. 1 Pomineme-li v ãesk ch pomûrech spí e okrajov pfiípad templáfiû a sekvestraci nejv nosnûj ích statkû fiádu nûmeck ch rytífiû králem Václavem IV., pak k prvnímu hromadnému pfiebírání fiádov ch domû pro sekulární potfieby dochází v dûsledku husitsk ch boufií. V tomto pfiípadû ov em vedle pouhé zmûny vyuïití probíhala od roku 1419 rovnûï zámûrná likvidace klá terních budov. Její ideologickou oporou bylo pfiesvûdãení, Ïe je nutné v echny klá tery, aè obdarované, aè mnichû Ïebrav ch, z kofiene vyvraceti a niãiti, aby mni i a bratfii li po celém svûtû kázat evangelium (Vavfiinec z Bfiezové). K reálné a dûsledné destrukci fiádov ch staveb, která mûla jednou provïdy zabránit návratu konventû a obnovû fieholního Ïivota, do lo ov em pouze v nûkolika mûstech ovládan ch husitsk mi radikály. Pfiíli nepfiekvapí, Ïe napfiíklad pfiedstavitelé Hradce Králové povaïovali v roce 1437 pfii uznání Zikmunda Lucemburského králem za nutné si v slovnû vymínit, Ïe ony rozkotané klá tery nemusí znovu vystavût. Cenou za nastolení míru bylo mimo jiné uznání záborû klá terních majetkû, na nûmï se podíleli jak utrakvisté, tak katolíci. Králem potvrzené zástavy tûchto zboïí a konfesionální pfiíslu nost jejich drïitelû ãi dûdicû fundátorsk ch práv do znaãné míry pfiedurãovaly osud mnoha venkovsk ch klá terû, vesmûs tûïce po kozen ch v pfiedchozích váleãn ch letech. V nûkter ch byl fieholní Ïivot s omezen m poãtem fieholníkû obnoven, jiné byly promûnûny v panská sídla, pouhé hospodáfiské dvory, nebo zûstaly po ãase zcela opu tûny. Mezi v dûsledku spoleãensk ch zmûn postupnû zaniklé objekty nadregionálního v znamu patfiila napfiíklad benediktinská opatství v Opatovicích nad Labem a v Postoloprtech ãi královská kartouza na praïském Smíchovû. Jinde ale noví svût tí uïivatelé udrïovali a pro své ãasto velmi utilitární potfieby vyuïívali podstatné ãásti klá - terních budov. Zbytky nûkolika klá terû zûstaly zachovány také v budovách far obsazovan ch svûtsk mi knûïími, coï zajistilo rovnûï zachování pfiilehl ch kostelû. 2 Bezprostfiedním podnûtem pro druhou, rozsahem srovnatelnou vlnu sekularizací bylo osobním pfiíkladem podepfiené vystoupení nûkdej ího augustiniána Martina Luthera, které mûlo v prostfiedí ãesk ch zemí rychlou odezvu. Napfiíklad jiï ve 20. letech 16. století dochází v Krnovû ke kníïecí reformaci shora provázené vypuzením minoritû a zabráním jejich majetkû. Ve stejné dobû vysly ela Lutherovy v zvy k opu tûní klá tera mimo jiné jedna z vnuãek krále Jifiího z Podûbrad. Na e území bylo, na rozdíl od rozsáhl ch oblastí Nûmecka, aï na ojedinûlé v jimky u etfieno drancování klá - terû a útokû na fieholníky. Postup protestantské reformace v ak bûhem nûkolika desetiletí pfiispûl ke ztenãení poãetních stavû konventû a nûkterá sídla byly fiády nuceny opustit. Jinde bylo zru ení klá tera dûsledkem zákroku protestanty ovládnu- 2 Obr. 2. âejkovice (okres Hodonín), nûkdej í templáfiská komenda se stala na poãátku 14. století jedním z vûbec prvních sekularizovan ch fieholních domû v ãesk ch zemích. V novovûku slouïila mimo jiné jako jezuitská rezidence. (Foto 2000) 1 Podrobnûji viz Du an FOLT N: Kontinuita a promûna chronologicko historick pfiehled, in: Du an FOLT N a kolektiv, Encyklopedie moravsk ch a slezsk ch klá terû, Praha 2005, s. 11 22; srov. t Ï: Tisíc let vzestupû a pádû fieholního Ïivota v âechách, in: P. VLâEK, P. SOMMER, D. FOLT N, Encyklopedie ãesk ch klá terû, Praha 1997, s. 14 28. 2 V bûr dal ích v znamnûj ích fiádov ch domû opu tûn ch bûhem 15. století: Beroun, âesk Dub, Doubravník, Dolany, Drobovice, Jaromûfi, Klá ter Hradi tû nad Jizerou, Klá ter nad Dûdinou, Litomy l, Lan kroun, LouÀovice, Louny, PodlaÏice, Prostûjov, Roudnice nad Labem, Sadská, Sezemice, Sezimovo Ústí, Teplice, Vilémov, Vizovice, Vysoké M to, Îatec a tak dále. 95
3 4 5 6 Obr. 3. Teplice, v jádru románské v chodní kfiídlo konventu benediktinek, jehoï obnovení po husitsk ch válkách zabránila zástava klá terního majetku. (Foto 2000) Obr. 4. Opava, kostel klá tera dominikánû zru eného v roce 1786, kter se fiád pokusil znovu pfievzít je tû poãátkem 20. století. (Foto 2008) Obr. 5. Klá ter u Nové Bystfiice (okres JindfiichÛv Hradec), b val kostel paulánû s otiskem kvadratury zbofiené v 50. letech 20. století. (Foto 2002) Obr. 6. Vranov (okres Brno-venkov), konvent paulánû s v jimkou západního kfiídla strïen po roce 1784 a opût vybudovan po roce 1989. (Foto 2000) té mûstské rady ãi místní vrchnosti. Podle jejich konkrétních potfieb byly pak opu tûné klá terní areály dále vyuïívány a upravovány. Kostely nûkdy pfievzali nekatolíci, v prostorech konventu se mûïeme setkat napfiíklad se pitály nebo skladovacími a hospodáfisk mi provozy (pivovar). Mezi fiádové domy, které definitivnû zanikají aï v tomto období, patfií ve stfiedovûku mimofiádnû v znamné komunity benediktinû v Tfiebíãi ãi cisterciákû v Nepomuku. Obdobn osud potkal poslední fieholní spoleãenství, která od husitsk ch válek dosud pfieïívala v exilu. Nedostatek vhodn ch fieholníkû a fieholnic a nedûvûra ve schopnosti star ch fiádû ãelit protestantské reformaci pfiimûly v nûkolika pfiípadech místní katolické ordináfie poïádat papeïe o zru ení klá terû. Majetkové zázemí praïského arcibiskupství a olomouckého biskupství tak roz- ífiila napfiíklad zboïí Ïensk ch klá terû ve Svûtci a v Pustimûfii, které jiï nikdy nebyly obnoveny. âinnost dal ích panensk ch klá terû se rozhodli ukonãit pfiímo jejich fiádoví pfiedstavení. Jin m klá terûm se stala osudnou v hodná poloha ve velk ch mûstech a byly za náhradu postoupeny novû pfiíchozím jezuitûm, ktefií je postupnû zbofiili pfii v stavbû fiádov ch kolejí. Na sekularizaci klá - terních majetkû se podílely i pfiední katolické rody jako ãe tí RoÏmberkové ãi morav tí Dietrichsteinové. 3 Dokladem vzrûstu napûtí v náboïensky rozdûlené zemi se stalo v roce 1611 vraïdûní v praïsk ch klá terech, k nûmuï se stal záminkou pokus o obsazení mûsta vojskem pasovského biskupa. O nûkolik let pozdûji bûhem stavovského povstání se direktofii odhodlali prodat zabavené klá terní statky a v nos pouïít k vedení války proti HabsburkÛm a jejich spojencûm. O budoucnosti fieholního Ïivota v ãesk ch zemích rozhodlo v roce 1620 vítûzství katolické strany v bitvû na Bílé hofie. Pokus stavû o sekularizaci klá terû tak zûstal jen pozapomenutou dûjinnou epizodou, která nemûla na podobu jejich budov Ïádn v znamnûj í vliv. Pobûlohorská desetiletí charakterizuje vedle vlny fundací nov ch klá terû snaha fiádû o obnovu klá terû opu tûn ch v pfiedchozích desetiletích a v nûkolika pfiípadech dokonce jiï v dobû husitsk ch válek. Úplnou restituci ov em znemoïàoval nejen nedostatek prostfiedkû, ale i aktivní odpor vlastníkû b val ch klá terních zboïí, mezi nimiï nechybûli vlivní katoliãtí aristokraté a církevní hodnostáfii. Napfiíklad cisterciákûm se sice podafiilo za cenu obrovského zadluïení vykoupit a obnovit opatství v Oseku a ve Îìáru nad Sázavou, neuspûli v ak pfii obdobném pokusu ve Vizovicích. K relativnû úspû n m obnovitelûm zanikl ch fiádov ch domû patfiili téï premonstráti, dominikáni ãi augustinián tí kanovníci. V polovinû 18. století se jiï pokusy o zakládání dal ích klá terû setkávají s velmi ostraïit m postojem ze strany státu i místních biskupû. Pfiedzvûstí josefínsk ch kasací se stalo v roce 1773 zru ení Tovary stva JeÏí ova papeïem Klementem XIV. Zaniklo tak tehdej í nejpoãetnûj í fieholní spoleãenství v ãesk ch zemích a naléhavû vyvstala otázka vyuïití desítek b val ch kolejí, rezidencí, konviktû, semináfiû a dal- 3 Nûkteré dal í fiádové domy sekularizované v 16. a na poãátku 17. století (nûkteré pozdûji obnoveny): Borovany, Dale ice, Davle-Ostrov, Dolní Kounice, Jemnice, Kuklov, Milevsko, Orlová, Osek, Oslavany, Rokycany, Tfiebafiov-Koruna, Tfiebíã, TfieboÀ, Îìár nad Sázavou a tak dále. 96
ích objektû. 4 Z odstupu více neï dvou století je zjevné, Ïe se podafiilo pro vût inu v znamnûj ích jezuitsk ch budov nalézt funkce, které zajistily jejich fyzické pfieïití. Napomohla tomu do znaãné míry i poloha rozlehl ch a v stavn ch jezuitsk ch kolejí ve vût ích mûstech, kde mohly slouïit potfiebám kol a zejména armády. Vzorov m pfiíkladem Èastnû zvolené náplnû nûkdej ího fieholního objektu mûïe b t od prvopoãátku praïské Klementinum. Pro nûkteré koleje, jejichï pfieïití zajistilo dlouhodobé vyuïívaní jako kasárna, se podafiilo nové vhodnûj í vyuïití nalézt dodateãnû. Roku 1782 byla zahájena na pfiíkaz Josefa II. radikální sekularizaãní akce, v první etapû zamûfiená proti pfiísnû kontemplativním fiádûm, v ãesk ch zemích tedy proti klá terûm mni ek a kartuziánûm. Ru ení poté pokraãovalo selektivnû po nûkolik let a jeho posledním dozvukem bylo uzavfiení men í skupiny fiádov ch domû je tû za vlády císafie Franti ka II. na poãátku 19. století. Sekularizace ukonãila ãinnost témûfi sto dvaceti fiádov ch domû s více neï osmnácti sty fieholníky a esti sty mni kami. 5 Dal í komunity byly redukovány nebo pfiesídleny. Majetek zru en ch institucí byl vloïen do zemsk ch náboïensk ch fondû a pro uvolnûné objekty se hledalo nové vyuïití. Nûkolik klá terû pfievzaly jiné fiády, z jin ch se postupnû stala sídla úfiadû, kolská zafiízení, nemocnice ãi ústavy choromysln ch, kasárna, trestnice. Nûkteré venkovské objekty byly vãetnû pfiíslu - n ch panství odprodány do soukrom ch rukou a zaãaly b t zãásti vyuïívány jako zámky. Nechybí ani pfiestavby na ãinïovní domy a prûmyslové provozy (textilní manufaktura, tiskárna, v roba tabáku a podobnû). Uzavfiení vybran ch klá terû probûhlo v rámci ir ích církevních reforem, jejichï dûleïit prvek pfiedstavovala optimalizace farní sítû. Doprovodn m jevem bylo tudíï uzavírání nadbyteãn ch kostelû, z nichï ãást pfieãkala do souãasnosti napfiíklad zásluhou pfiestavby na skladi tû. Jiné konventní kostely naopak uchránilo pfied zru ením právû pfievzetí farní funkce. V znamnou roli hrálo rovnûï hledisko úspornosti. Opakovanû proto docházelo k situaci, Ïe vyhofiel objekt jiï nebyl opravován. Pfii volbû fieholních komunit urãen ch k zachování rozhodoval stroh racionalismus pfiihlíïející k jejich spoleãenské uïiteãnosti a nûkdy téï náhoda, kulturnûhistorická kritéria nebyla brána v potaz. Mezi uzavfien mi klá tery proto najdeme dlouhou fiadu objektû patfiících z tohoto hlediska k vûbec nejv znamnûj ím u nás, vãetnû nejstar ího ãeského klá tera u sv. Jifií na PraÏském hradû ãi AneÏského klá tera. âetnûj í kompletní demolice b val ch klá terû mají ov em na svûdomí aï asanace zdánlivû pouãenûj ího pfielomu 19. a 20. století. Zhruba od poloviny 19. století pozvolna nab vají na v znamu Ïenské kongregace rûzn ch milosrdn ch a kolsk ch sester, které v ak obvykle dávají pfiednost novostavbám odpovídajícím jejich poslání. Do historick ch klá terních budov se ale fieholní Ïivot pfiesto v jimeãnû znovu vrací, byè se jeho nositelem mûïe stát odli né fieholní spoleãenství neï v minulosti (vizitantky v Chotû ovû, jezuiti na Velehradu, redemptoristi v Obofii ti a dal í). Na druhé stranû v dûsledku kolsk ch reforem opou tûjí nûkteré koleje piaristi, v raznû preferovaní v dobû osvícenství. Po vzniku âeskoslovenské republiky ode lo nûkolik nûmeck ch ãi smí en ch fieholních komunit, pfiiãemï na praïském Smíchovû vznikla z vyklizen ch klá - terû pozoruhodná enkláva Ministerstva po t a telegrafû. V dobû nûmecké okupace byl znaãn poãet klá terních budov a zejména fiádov ch kol zabrán a do lo i k perzekucím fieholníkû; z nich nejtragiãtûj ím pfiípadem je osud novofií sk ch premonstrátû. Po osvobození v roce 1945 byla nad majetkem nûkter ch fieholních domû vyhlá ena národní správa a souãasnû probíhal odsun vût iny nûmeck ch ãlenû fiádû a kongregací. Pfiesto v dobû pfievzetí moci komunisty pûsobilo na území âeskoslovenské republiky stále pfies edesát fieholních spoleãenství s více neï patnácti tisíci ãleny, z velké ãásti Ïenami. V razná vût ina jich v ak neïila v historick ch klá terních areálech pocházejících z doby pfiedjosefínské. V rámci tzv. akce K (klá tery) byly v dubnu roku 1950 obsazeny muïské fieholní domy a jejich obyvatelé pfievezeni do centralizaãních táborû umístûn ch v pfiíhraniãních klá terech. Provinciály, místní pfiedstavené a fieholníky povaïované za zvlá tû nebezpeãné ãekala internace v Îelivû. Následovala akce R (fieholnice), pfii níï byla vût- ina sester nepûsobících v nemocnicích pfiemístûna do pohraniãí, kde pracovaly zejména v textilkách a v zemûdûlství. V roce 1953 mûlo následovat definitivní zru ení v ech fiádû a kongregací. Vzhledem k náhle se zmûniv í politické situaci k realizaci plánu nedo lo a sestry byly pozvolna z nemocnic a továren pfievádûny do charitních domovû, v jejichï ústraní fieholní Ïivot pokraãoval (Bílá Voda, Osek, Broumov a dal í). Obsazené klá tery byly postupnû i formálnû odnímány pûvodním fieholním vlastníkûm a pfiedávány rûzn m institucím, bûïné bylo napfiíklad vyuïití jako sociální a zdravotní ústavy. K destrukcím historick ch fiádov ch domû do lo v následném období v nûkolika pfiípadech v pohraniãí, ve vojensk ch újezdech a v dûsledku tûïby uhlí v Mostu. Po roce 1989 probûhla dílãí v ãtová restituce objektû a rovnûï vydání ãásti klá terních mobiliáfiû. Nedofie eno zûstalo zejména navrácení polností a lesû, jejichï v nos v minulosti slouïil k financování údrïby fiady objektû. Vzhledem k svému nedostateãnému personálnímu stavu a finanãním moïnostem byly v ak fiády a kongregace nuceny ãást budov opût opustit (odprodat, bezúplatnû pfievést). Oproti stavu v roce 1950 se tedy poãet historick ch objektû, které vyuïívají fiehole, ponûkud sníïil. Vrátily se ov em nûkteré fiády, které u nás nepûsobily od doby Josefa II. (pauláni, bosí karmelitáni a dal í). SoubûÏnû vznikají novostavby vyhovující potfiebám souãasn ch fieholních komunit lépe neï historické budovy (klarisky v Brnû- -Sobû icích, trapisté v Novém Dvofie a dal í). 6 Na poãátku nového tisíciletí bylo v âeské republice ãinn ch témûfi sto muïsk ch fieholních domû s více neï osmi sty obyvateli, Ïenské instituce mûly poãet domû pfiibliïnû dvojnásobn a poãet sester dokonce trojnásobn. 7 Dal í budoucnost skupiny fieholních komunit stále pûsobících v historick ch objektech pfiitom ãasto závisí na jejich schopnosti zajistit dostateãné prostfiedky nejen na opravy a údrïbu, ale i na nejbûïnûj í provoz (vytápûní a podobnû). e ení b vá hledáno napfiíklad v dlouhodob ch pronájmech, ãi dokonce odprodejích ãásti objektu, které ov em mohou vyvolat tlak na razantní stavební úpravy. ZároveÀ nezb vá neï konstatovat, Ïe fiehole mnohdy pro vlastní potfieby reálnû vyuïívají jen men í díl rozsáhl ch prostor klá terních areálû. Pfii zpûtném pohledu na dûjiny klá terû v ãesk ch zemích poznamenané opakovan mi vlnami sekularizací je zfiejmé, Ïe o fyzickém pfieïití i o dne ním stavu vût iny klá terních budov dlouhodobû nerozhodovaly potfieby zasvûceného Ïivota, n brï zájmy a kulturní povûdomí pfiíslu níkû svûta laikû. TûÏko zmûfiitelné a spí e jen tu ené jsou pfiitom zejména ztráty na mobiliáfiích. Poãet historick ch fiádov ch domû, které se pfiesto do- 4 Pfiehled dvaceti jedné uzavfiené koleje a pfiíslu n ch majetkû viz Tomá V. BÍLEK: Statky a jmûní kolejí jesuitsk ch, klá terû, kostelû, bratrstev a jin ch ústavû v království âeském od císafie Josefa II. zru en ch, Praha 1893, s. 7 122. 5 Podrobnûji tamtéï, s. 144 369. 6 Pfiehled ãinnosti a pûsobi È v 90. letech minulého století shrnuje: Kolektiv autorû: eholní Ïivot v ãesk ch zemích. eholní fiády a kongregace, sekulární instituty a spoleãnosti apo tolského Ïivota v âeské republice, Kostelní Vydfií 1997. 7 Aktualizovan pfiehled fieholních institucí v âeské republice a jejich sídel poskytuje http://www.volny.cz/kvpzr/ katal.htm. 97
7 8 9 10 Obr. 7. KadaÀ (okres Chomutov), klá ter navrácen v roce 1991 franti kánûm byl po nûkolika letech pronajat mûstu a zãásti slouïí jako muzejní expozice. (Foto 2002) Obr. 8. Osek (okres Teplice), prelatura jednoho z na ich nejv znamnûj ích klá terû, do nûjï se v roce 1989 vrátili cisterciáci. Na podzim loàského roku je vysoké provozní náklady donutily objekt doãasnû uzavfiít. (Foto 2001) Obr. 9. Nov DvÛr (okres Karlovy Vary), rajsk dvûr nového klá tera trapistû na místû hospodáfiského dvora tepelského klá tera. (Foto 2004) Obr. 10. Svatá Dobrotivá (okres Beroun), klá ter restituovan v roce 1990 augustiniány, ktefií usilují o obnovení poutní funkce místa. (Foto 2002) sud zachovaly v relativnû autentické podobû, se pak za dan ch okolností mûïe zdát aï pfiekvapivû vysok. O to vût í je odpovûdnost vûãi budoucím generacím, jimï bychom toto nemalé kulturní dûdictví mûli pfiedat s co nejmen ími ztrátami. Zku- enosti z posledních let, kdy byla uspûchan mi a nedostateãnû zváïen mi pfiestavbami po kozena jenom v samotné Praze architektonická hodnota nûkolika v znamn ch monastick ch památek, pfiitom nabádají k opatrnosti. Pfiíchod vybran ch fiádû a kongregací do ãesk ch zemí: benediktini (pfied 993), cisterciáci (1142), premonstráti (1143), johaniti (1169), stráïci BoÏího hrobu (pfied 1188), nûmeãtí rytífii (po 1200), dominikáni (kolem 1226), minoriti (pfied 1232), templáfii (kolem 1232), kfiiïovníci s ãervenou hvûzdou (1237), vilemiti (pfied 1256), cyriaci (1256), magdalenitky (pfied 1259), augustiniáni poustevníci (snad 1263), augustinián tí kanovníci (1333), kartuziáni (1342), karmelitáni (1347), serviti (1360), franti káni (1451), pauláni (1491), jezuiti (1555), kapucíni (1599), milosrdní bratfii (1605), bosí augustiniáni (1623), bosí karmelitáni (1624), piaristi (1631), vor ilky (1655), theatini (1666), trinitáfii (po 1704), alïbûtinky (1719), anglické panny (1747), boromejky (1837), vincentky (1841), redemptoristi (1855), milosrdné sestry sv. KfiíÏe (1860), vizitantky (1878), salesiáni (1927), trapisti (1999). eholní domy ãinné v souãasnosti v historick ch klá terních budovách: Bfievnov (993), Rajhrad (snad 1048), Strahov (1140, 1143), Doksany (1144, 1998), Îeliv (po 1144), Praha u Panny Marie pod fietûzem (1169), Milevsko (1187), Teplá (1193), Velehrad (1205, 1890), Nová í e (snad 1211), Praha u sv. Jakuba (1232), Pfiedklá tefií (1233, 1901), Brno u sv.janû (pfied 1239), Opava u sv.ducha (pfied 1250), Jablonné v Podje tûdí (nejpozdûji 1252, 1945), Praha u sv. Franti ka (1252), Znojmo u sv.kfiíïe (snad 1253), Jihlava u Nanebevzetí Panny Marie (pfied 1257), Vy í Brod (1259), Uhersk Brod (snad po 1272), Krnov u Narození Panny Marie (snad 1273), Praha u sv. Tomá e (1285), Olomouc u sv. Katefiiny (pfied 1287, 1784), DomaÏlice (1287, 2009), Staré Brno u Nanebevzetí Panny Marie (1323, 1783), Praha u Panny Marie SnûÏné (1347, 1603), Na Slovanech (1348), Olomouc u Neposkvrnûného poãetí Panny Marie (1453, 1785), Uherské Hradi tû (1491), HoraÏìovice (snad 1504, 1854), Praha u Panny Marie Andûlské (1600), Praha u Panny Marie Vítûzné (1624, 1993), Praha u sv. Jiljí (1626), Praha u sv.benedikta (1628, 1792), Vranov (1633), Brno u sv. Máfií Magdalény (1643, 1912), Su ice (1644), Svatá Hora (po 1647, 1861), Brno u sv.kfiíïe (1650), Olomouc u Zvûstování Pannû Marii (po 1651), Slan u Nejsvûtûj- í Trojice (1655, 1996), Praha u sv. Josefa (1656, 1782), Praha u sv. Bartolomûje (1660, 1858), Daãice (1660, 1997), Kolín (1666, pfied 1994), Praha u sv. Vor ily (1674), Moravská Tfiebová (1678), Kutná Hora u Nejsvûtûj ího Srdce JeÏí ova (1712), Praha u Panny Marie Bolestné (1719), Brno u sv. Leopolda (1749), Brno u sv.alïbûty (1751), Letovice (1751). 98
11 12 Obr. 11. PivoÀ (okres DomaÏlice), v chodní kfiídlo klá tera augustiniánû sekularizovaného v roce 1787, zfiícené v dûsledku zanedbání údrïby. (Foto 2001) Obr. 12. Fulnek (okres Nov Jiãín), konvent kapucínû zru en v roce 1950 patfiil je tû nedávno k nejohroïenûj- ím monastick m památkám. (Foto 1999) 99