Chovatel DVP Pyšel, otec Expert HG-255. Foto na titulní straně: chovatel ZD Maleč, otec Dustin BA-109.

Chovatel DVP Pyšel, otec Expert HG-255. Foto na titulní straně: chovatel ZD Maleč, otec Dustin BA-109. Redakční rada: Ing. Vladimír Basovník, šéfredaktor, předseda redakční rady, ZEAS Nedakonice, a.s. Ing. Bohumír Řezáč, Agrochema družstvo Studenec Ing. Antonín Krejčíř, šlechtitel CHD Impuls, družstvo Ing. Marek Bjelka, Ph.D., šlechtitel CHD Impuls, družstvo Ing. Michal Basovník, ředitel CHD Impuls, družstvo

OBSAH Bůh ví proč 2 Nové jméno na poli bavorského šlechtění skotu a prasat 2 Testace - přínos, povinnost, nebo ztráta? 3 Přehlídka potomstva po Dustinovi 7 Genomické šílenství 8 Mléčná krize a konec holštýnizace evropského chovu skotu 9 Ekologický selekční index pro kombinovaný skot 12 Firemní inseminace - správná cesta 14 Ekonomika výroby mléka očima zootechnika 16 Změny ve výpočtech PH masa 17 Nová investice do stáje pro dojnice 19 EURO Genetic Epinal 2010 22 Výstava Kyjev 2010 23 Testace 2010 24 Nabídka býků 27 TOP býků ČR 36 Chovatelské družstvo IMPULS, družstvo Bohdalec 122 592 55 Bobrová fax: +420 226 015 139 DIČ: CZ26243601 e-mail: info@chdimpuls.cz www.chdimpuls.cz Ing. Michal Basovník, ředitel mobil: +420 604 216 457 e-mail: mbasovnik@chdimpuls.cz Ing. Antonín Krejčíř, šlechtitel mobil: +420 603 483 784 e-mail: akrejcir@chdimpuls.cz Ing. Pavel Ventruba, vedoucí ISB mobil: +420 737 236 563 e-mail: pventruba@chdimpuls.cz Jana Bojanovská, ekonomka mobil: +420 737 951 552 e-mail: jbojanovska@chdimpuls.cz Iva Dvořáková, kontrola užitkovosti mobil: +420 731 176 421 e-mail: idvorakova@chdimpuls.cz MVDr. Lenka Povolná, laboratoř mobil: +420 736 473 860 e-mail: lpovolna@chdimpuls.cz Ing. Marek Bjelka, Ph.D., poradce mobil: +420 733 133 798 e-mail: mbjelka@chdimpuls.cz Ing. Miloš Lorenc, šlechtitel mobil: +420 734 401 560 e-mail: mlorenc@chdimpuls.cz Telefonní číslo pro objednávku inseminačních dávek: +420 606 542 176 1

Bůh ví proč se dvacet let po sametové revoluci nedokázala naše společnost zkonsolidovat v harmonický organismus, mající sounáležitost s každým jednotlivým orgánem. Pořád přežívají podnikatelské snahy urvat co možná nejvíce, na úkor toho druhého, ne-li jej přímo podvést, samozřejmě v mezích zákona, který se pak většinou přikloní k tomu silnějšímu. Výhodné půjčky, až do domu, bez ručitele a dokonce i problémovým klientům, jsou toho důkazem. Asi od té revoluce uplynulo málo času. Možná to chce k našemu národu stejný přístup, jako k šumavským hvozdům, kdy na umírajícím porostu postupně vstává nová zdravá omladina. Možná to vezme jiný vítr. Podle vlastního svědomí jsme si zvolili tu nejlepší vládu, jaká byla možná. Snad nás zbaví podnikatelské nejistoty a obnoví důstojný pohled veřejnosti na práci zemědělců. A pokud se tak nestane, návod nám dal pan premiér. Máme právo bojovat se zotročením všemi prostředky. A nejsme snad zotročováni? Na jedné straně tvorbou cen, které jsou pro základního producenta potravin přímo ponižující. Všechny články řetězce si vykalkulují cenu, aby nebyli ztrátoví, jen zemědělec se do toho musí nějak vejít. Na druhé straně jsme čím dál víc ponižováni zákony a předpisy. Úředníci nám mávají před očima Vladimír Basovník, ZEAS Nedakonice, a.s. nepřehlednou hordou paragrafů, dle zákona v pozdějším znění. V té změti mají co dělat, aby se vyznali samotní právníci. Některé vyhlášky hraničí se zdravým rozumem. Nedávno mně vysvětloval vysokoškolsky vzdělaný člověk, že já, coby maturant střední veterinární školy, vysoké zemědělské školy a s třiceti sedmiletou praxí v chovu skotu, nesmím ani naložit zvířata na dopravní prostředek, pokud nemám certifikát přepravce zvířat. Ten mně ochotně vydá úředník, který mě bude tři dny školit, zaplatím sedm a půl tisíce korun a může být, že ten úředník živé zvíře ani neviděl. V tomto případě je sebeobrana nutná! Co si na nás ještě vymyslí? Činností, které nesmíme sami provádět, přibývá. Založí se firma, udělá se paragraf a ty, plebejče, plať. Nemůžeme léčit zvířata, nesmíme likvidovat potkany ani mouchy, chovatel je pouze povinen, povinen, povinen... A možná to vidím všechno černě. Zemědělce tato země skutečně nebude potřebovat. Pár let, a všude budou fotovoltaické elektrárny. Celá naše země se bude třpytit, až nás uvidí daleko ve vesmíru. A za tu levnou elektřinu si dovezeme levné potraviny. Všichni se budeme mít dobře a téměř nic nebudeme muset dělat. Nové jméno na poli bavorského šlechtění skotu a prasat Dr. Thomas Grupp: Bayern Genetik, GmbH, Fleckvieh Welt,2009, 3, 124, str. 4 7., přeložil Marek Bjelka, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Ve vazbě na změny v chovu skotu a prasat v posledních několika letech (snížení počtu zvířat a zvýšení velikosti stád) došlo po intenzivním jednání na konci roku 2009 k vytvoření společné organizace NBG LANDSHUT a PB MÜNCHEN GRUB ve formě společnosti s ručením omezeným a názvem BAYERN- GENETIK. Ke schválení vytvoření společnosti grémiem NBG došlo 10. 12. 2009. V PBMG došlo ke schválení nově vytvořené společnosti na shromáždění členů 26. 11. 2009. Propojením aktivit obou společností do Bayern-Genetik dochází k vytvoření druhé největší společnosti v oblasti plemenářské práce u skotu a prasat v Bavorsku. Od 1. 4. 2010 se tato organizace (Bayern Genetik) rozšířila o inseminační stanici ROINER se sídlem v ROTTHALMÜNSTERU, v nových podmínkách spolupráce budou na stanici ustájeni nadějní býci čekatelé z programu BG. Dohromady v současné době využívá tato společnost více než 1100 plemenných býků a 300 plemenných kanců. Z pohledu řízení bude plemenářská práce v chovu skotu řízena PBMG s využitím postupů NBG a plemenářská práce v chovu prasat bude řízena z NBG Landshut. Základním orgánem společnosti je shromáždění vlastníků s 34 zástupci (po 17 z každé organizace). Vlastním řídícím orgánem společnosti je rada 10 zástupců obou společností, které předsedá předseda a 3 zástupci (2 pro chov skotu a 1 pro chov prasat). Tyto 4 osoby tvoří představenstvo společnosti. Cílem spojení obou firem do této společnosti je zlepšení přístupu k chovu skotu a prasat v Německu i zahraničí podpora farem členů jak v oblasti plemenářské práce tak i řízení stád podpora rozšíření plemene Fleckvieh ofenzivním marketingem (obchodní strategií) 2

zvýšení intenzity plemenářské práce v chovu skotu a prasat zaváděním moderních technologií Na stanicích družstva je v současné době ustájeno 481 býků a 300 kanců. integrace genomické selekce do plemenářských programů u skotu využití efektu a vazeb ze spojení obou organizací propojení mezinárodní spolupráce zejména v oblasti chovu skotu PB MÜNCHEN GRUB byl založen jako spolek chovatelů v roce 1953. Tyto chovatele na shromáždění zastupuje 12 zástupců jednotlivých chovatelských spolků nebo družstev (CHD Impuls). V současné době je ve spolku sdruženo více než 10 000 chovatelů. S 60 pracovníky, kteří provádí plemenářskou práci v chovu skotu, je inseminováno 278 000 krav. NBG - LANDSHUT bylo založeno jako družstvo chovatelů v roce 1951 a v současné době má 18 000 členů. V družstvu pracuje 100 pracovníků a v roce 2009 bylo provedeno 163 000 inseminací skotu a 202 000 inseminací prasat. ROINER GbR - stanice byla založena jako první v Bavorsku v roce 1949 a od roku 1969 úzce spolupracuje s ins. stanicí v Landshutu. V roce 2009 bylo býky z této stanice provedeno cca 40 000 prvních inseminací s podílem fleckvieh 96 %. Vývoj inseminace v chovu skotu v Bavorsku organizace 1985 2002 2008 rozdíl 95-08 v % rozdíl 02-08 v % BVN Neustadt 825 028 564 238 515 393-31,61-8,66 NBG Landshut 340 963 246 954 204 802-27,57-17,07 Greifenberg 247 353 207 255 195 061-16,21-5,88 PB München-Grub 325 223 180 353 279 991-44,54-0,13 Memmingen 208 207 163 413 156 390-21,51-4,3 Höchstadt 222 587 141 504 122 249-36,43-13,61 Marktredwitz 81 009 67 769 64 233-16,34-5,22 Bauer 49 633 45 576 45 804-8,17 +0,50 Rosenheim(Meggle) 200 233 147 803 139 141-26,18-5,86 celkem 2 500 236 1 864 865 1 723 064-25,41-7,6 Poznámka: Chovatelské družstvo Impuls, družstvo, se prostřednictvím inseminační stanice Mnichov-Grub, kde je jedním z jedenácti členů, stává součástí nově vzniklé organizace Bayern-Genetik. Naším zástupcem v 34 členném shromáždění vlastníků je Ing. Marek Bjelka, Ph.D. Michal Basovník Testace - přínos, povinnost, nebo ztráta? Miloš Lorenc, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Cílem všech šlechtitelských opatření je dosažení co nejvyššího genetického zisku u všech požadovaných znaků. Všechna šlechtitelská opatření tvoří šlechtitelský program. Úspěšnost šlechtitelských programů se potom hodnotí dosaženým genetickým ziskem u požadovaných znaků za generaci nebo rok. Úspěšnost programu v chovu skotu, i firemního, je potom v každodenní plemenářské praxi dána těmito předpoklady: 3) možnost využití nejlepších býků jako otců býků (zde je hlavním omezujícím faktorem dostupnost dávek býka na trhu. Bývá totiž smutným pravidlem, že nejlepším býkem je právě ten nežijící nebo špatně produkující dávky.) 4) možnost využití těchto nejlepších rodičovských párů, zde mám na mysli ochotu chovatelů poskytnout špičkovou matku býků k embryotransferu, ale i zapuštění matky býků nesprávným otcem apod.) 1) stanovenou hranicí pro výběr matek a otců příští generace býků 2) možností najít v populaci nejlepší krávy matky býků (zde vliv % krav v kontrole užitkovosti z celé populace nebo obratnost šlechtitelů při hledání nejlepších krav apod.) Ze vzájemné kombinace těchto čtyř bodů se rekrutují mladí býci k testaci. Pokud si stanovíme příliš vysoká kriteria pro výběr matek a otců býků, nezajistíme dostatečný počet býčků. Ovšem pokud se nám podaří špičkové matky dovést až výplachu, situace v počtu kvalitních býčků se zlepší. Nebo musíme snížit kriteria na tyto špičkové rodiče, pokud je býčků nedostatek. To vše 3

je na šikovnosti dané plemenářské organizace. Tabulka č. 1 ukazuje průměrné předpovězené plemenné hodnoty (PH) mladých býků, zařazených CHD Impuls do testace v letech 2007-2009, a přehled prověřených starších býků, kteří měli v červenci daného roku podobnou plemennou hodnotu kg bílkovin. Zde je vidět, jakou kvalitu nasazuje CHD Impuls do svého programu. Starší býci s obdobnými hodnotami se v době testace těchto mladých býků pohybují v TOPu býků dle souhrnného indexu SIC do 60. místa a pokud bychom si starší býky srovnali dle PH kg bílkoviny, tak by se všechny 3 ročníky testantů CHD Impuls srovnávali v daném roce se staršími býky kolem 20. místa. kvalitnější, a z výpočtů vyplývá, že se touto cestou dá dosáhnout vyššího ročního genetického zisku než při testaci menšího počtu mladých býků. V naší populaci je rozsah testace nedostatečný. Dle sestavy inseminace KR-09/KRE 116 za rok 2009 je to pouze 15 % z I. inseminací. Takže zbytek (85 %) je tvořen prověřenými, ale i neprověřenými býky. Ovšem kategorie prověřený býk je zastoupena i býky, kteří se v domácím a zahraničním TOPu býků Fleckvieh pohybovali v druhé stovce a někdy i hůře. Tato skutečnost určitě snižuje genetický pokrok plemene. Tabulka č. 1 Průměrné předpovězené hodnoty testantů družstva CHD Impuls a porovnání s tehdejšími zlepšovateli ročník zařazení do testace počet testantů předpovězené plemenné hodnoty PH % T PH % B PH kg B býci se stejnou PH kg B v červenci daného roku jejich pořadí v TOPu dle souhrnného indexu SIC v červenci daného roku 2007 11-0,04 +0,04 +32,0 HG-141 +32 31 2008 14 +0,03-0,01 +33,0 Rommor BCH-050 +34 54 NIC-008 +32 24 2009 13-0,02 +0,05 +31,0 Altai BJ-181 +31 4 Weinold HG-218 +31 10 Astar HG-192 +31 23 Dartanan BJR-310 +31 60 Z tabulky č. 2 vyplývá, že se u nás testuje relativně méně mladých býků než v ostatních významných zemích s chovem strakatého plemene v kombinovaném užitkovém směru. A pokud se zde vyskytne námitka, že program s využitím vyššího počtu testantů není ekonomický, tak by určitě v těchto zemích nedělali nic, co by nemělo i ekonomické zdůvodnění. Tabulka č. 2 Přehled počtu krav na testanta u významných populací strakatého skotu stát rok publikace údaje počet krav počet testantů za rok krav na testanta Rakousko 2002 230000 v PK 140 1643 Bavorsko 2002 932751 v KU 622 1500 Itálie 2004 47591 v KU 32-40 1487-1190 ČR 2009 143755 v PK 83 1732 KU - krav v kontrole užitkovosti PK - krav v plemenné knize Již při zavádění dnešních šlechtitelských programů v chovu skotu (tj. před 40-50 lety, v souvislosti se zavedením umělé inseminace, kontroly užitkovosti a počítačů) bylo stanoveno jako optimální provádění 20-25 % inseminací dávkami mladých neprověřených býků testantů. Již tehdy bylo totiž vypočteno, že správně vybraná skupina mladých býků s vysokou předpovězenou (predikovanou) hodnotou ve svém průměru, vnese do stád stejný přínos, jako právě využívaní zlepšovatelé (kteří jsou o 4 a více let starší). Proto je pro chovatele vhodné připařovat v roce větší počet testantů po menším počtu dávek. Toto procento testace (20-25 %) potvrzuje i Urban, F. a kol. (1997) a jako minimální hranice 20 % je uvedeno ve Šlechtitelském programu Svazu chovatelů českého strakatého skotu. Bouška, J. a kol. (2006) popisuje zvyšující se roční genetický zisk se zvyšujícím se počtem testovaných býků za rok. Upozorňuje i na skutečnost, že čím vyšší je procento inseminací mladými býky, tím nižší je procento inseminací prověřenými býky, kteří potom mohou být Tabulka 3 dává přehled za roky 2006 až 2008 o počtu prodaných dávek strakatého plemene na jednoho mladého býka, nasazeného v daném roce do testace. Zatímco v celé populaci se tento počet pohybuje mezi 5425 až 5939 dávkami, tak u CHD Impuls je to 3099 až 3938 dávek. Z toho je vidět, jak CHD Impuls přispívá k celopopulačnímu šlechtění a přitom mu to ekonomicky vychází. Pokud použiji tato čísla CHD Impuls, tak by se v ČR v roce 2008 mohlo testovat ohromujících 161 mladých býků (498887 : 3099 = 160,98). Je pravda, že dávka zlepšovatele je podstatně dražší než dávka mladého testovaného býka a že z dávky zlepšovatele je větší rabat. Tento rabat by se měl z velké části vložit 4

zpět do šlechtitelského programu. A vloží se? Tabulka 3 ukazuje, že asi nikoliv. A co se s těmi penězi, utrženými od chovatelů, dále stává? Další úvahy zde nechávám na čtenáři. Tabulka č. 3 Přehled počtu prodaných dávek na mladého býka, zařazeného do testace jsou mladí býci porovnáváni jak mezi sebou a se zlepšovateli CHD Impuls, tak i s těmito špičkovými býky. Rozdíly mezi testanty CHD Impuls a všemi testanty v tabulce 4 se ještě více rok počet prodaných C dávek celá populace zařazeno mladých býků do testace dávek na testanta počet prodaných C dávek CHD Impuls zařazeno mladých býků do testace 2006 504534 93 5425 41791 12 3483 2007 503396 85 5922 43318 11 3938 2008 498887 84 5939 43386 14 3099 dávek na testanta Program CHD Impuls je v porovnání s populací úspěšný, protože v průměru jsou jeho mladí býci v rozhodujících plemenných hodnotách lepší než je průměr všech testantů. Toto dokládá tabulka č. 4. Jsou sem zahrnuti testanti ročníků 2003 2005, bez testantů, kteří neplní kriteria Svazu pro publikaci v TOPu býků (tj. spolehlivost, počet dcer, počet stád apod). Program CHD Impuls má výhodu v široké základně pro výběr býků do testace ročně je předvedeno na základních výběrech 60 65 býků a po jejich ohodnocení profesionálním hodnotitelem provede hlavní šlechtitel družstva s chovateli výběr z vybraných. Takže je do testace ročně zařazeno 11 14 testantů. Ostatní býci, i když vybraní k inseminaci, jsou nabídnuti do přirozené plemenitby. Další výhodou programu CHD Impuls je samotná členská základna, kde najdeme špičkové chovy českého strakatého plemene. Do programu jsou zařazováni pouze býci narození od členů družstva. Nutno podotknout, že mladí býci CHD Impuls jsou testováni především v chovech členů družstva, kteří také využívají špičkové zlepšovatele plemene Fleckvieh, takže znázorní, když uvedu, že za posledních 5 let byl průměrný roční genetický zisk u býků strakatého plemene: PH kg mléka +65 PH % tuku -0,01 PH % bílkovin 0,00 PH kg bílkovin +5,6 Nakonec jsem si nechal rozbor výsledků kontroly užitkovosti těch členů CHD Impuls, kteří se stali členy do 31. 12. 2003. Celkem jich bylo 34. V jejich chovech byli od roku 2004 naplno testováni mladí býci z programu CHD Impuls, takže se dá zhruba říci od ročníku narození 2003. Dcery testantů ročníku 2003 se teoreticky začali telit kolem listopadu 2007 a ukončily první laktaci ještě v kontrolním roce 2007/2008. Dcery testantů ročníků 2004 se tak začaly telit kolem listopadu 2008 a ještě ovlivnily u týchž členů poslední známé uzávěrky KU 2008/2009. Tabulka 5 ukazuje, že i když u nich probíhala testace dle všech pravidel CHD Impuls v rozpětí Tabulka č. 4 Průměrné PH všech testantů a CHD Impuls ročníků 2003-2005 počet býků SIC DSI-mléko IMU-maso DSI-reprodukce DSI-dlouhověkost PH kg mléko PH % tuku PH kg tuku PH % bílkovin PH kg bílkovin CHD Impuls 29 108,0 108,4 101,6 99,6 100,0 +267,8-0,03 +9,0 +0,02 +10,1 všichni testanti 213 105,9 105,3 99,3 102,0 102,1 +180,0-0,03 +5,4 0,00 +6,0 nettopřírůstek jatečné třídy jatečná výtěžnost RPH vlastní plodnost RPH plodnost dcer RPH somatických buněk RPH rámce RPH osvalení RPH končetin RPH vemen CHD Impuls 101,7 99,4 102,1 104,9 103,1 95,6 99,0 100,1 104,0 101,7 všichni testanti 100,2 96,9 100,6 107,2 104,1 96,6 102,3 97,3 100,2 105,5 5

Imupo RAD-372, chovatel DVP Pyšel, otec Imposium RAD-277. Tabulka č. 5 Porovnání I. laktací členů CHD Impuls kont. rok kg mléka % tuku % bílkovin kg bílkovin 2007/2008 6296 3,97 3,53 222,0 2008/2009 6427 3,99 3,49 224,2 rozdíl +131 +0,02-0,04 +2,2 20 25 %, tyto chovy zaznamenaly z roku na rok nárůst užitkovosti o +131 kg mléka a +2,2 kg bílkoviny. Na závěr článku je možné říci, že testace mladých býků není pro chovatele ztráta, ale přínos. Na konkrétních číslech jsem se snažil dokázat, že není třeba se obávat zhoršení schopností stáda, i když testuji na 20-25 % své potřeby inseminačních dávek. Výsledkům ve stádě jen napomůže, pokud testuji mladé býky z dobře vedeného šlechtitelského programu. Samozřejmě i pro testanty platí obecná zásada, že býky s nižší (tedy u testantů s žádnou) spolehlivostí využívám v chovu ve větším počtu při nízkém počtu dávek na každého z nich, u prověřených zlepšovatelů se spolehlivostí na 90% si mohu dovolit jít do většího počtu dávek na býka. U CHD Impuls je testace rozepisována z centra tak, že býk je testován v chovech většiny členů v počtu od 20 do 40 dávek, u velkých chovů ojediněle maximálně až 60, dávek. Testace je ale také příležitost otestovat si býky ve vlastních podmínkách. V dnešní finančně nelehké době je to i možnost snížení roční částky na inseminaci ale tato možnost se zase nesmí vzít jako všelék. Testaci mladých býků je nutné organizovat tak, aby byl býk hodnověrně prověřen a aby po opakovaném nasazení splnil očekávání toho, kdo si tyto dávky koupil. Hodnověrnému prověření býka rozhodně nesvědčí, pokud má v nějakém chovu příliš mnoho dcer a tyto dcery jsou potom při výpočtu PH porovnávány mezi sebou. Je nutné hledat jiná řešení. Například CHD Impuls nabízí svým členům a ostatním chovatelům za nízkou cenu dávky nadějných býků, kterým se právě začaly počítat PH mléčné užitkovosti, kteří ale zatím mají ještě málo dcer a nízkou spolehlivost PH a které členové CHD Impuls dobře znají, protože díky systému testace družstva pár jejich dcer všichni ve svých stádech mají. Použitá literatura: Urban, F. a kol: Chov dojeného skotu, nakl. Apros, 1997. Bouška, J. a kol: Chov dojeného skotu, nakl. Profi Press, 2006. 6

Přehlídka potomstva po Dustinovi Chovatelské družstvo Impuls rozhodlo využít býka Dustina na produkci synů a na 22. dubna zorganizovalo přehlídku dcer v chovech: AGRO Liboměřice, a.s., Zemědělské družstvo Maleč, I. AGRO Oldříš, a.s., Zemědělské družstvo Mezilesí se sídlem v Telecím a PROAGRO Radešínská Svratka, a.s. Závěrečné hodnocení proběhlo na ISB Bohdalec, kde bylo předvedeno několik býků ze šlechtitelského programu CHD Impuls. Celkem bylo ohodnoceno 18 dcer. Závěrečné slovo k hodnoceným dcerám pronesl Ing. Pavel Král ze Svazu chovatelů českého strakatého skotu: Potomstvo Dustina se prezentuje velmi dobře vyjádřeným kombinovaným typem, s větším rámcem Michal Basovník, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo a nadprůměrným osvalením. Nadprůměrné jsou celkové délkové a šířkové rozměry, dcery vynikají prostorným středotrupím. Končetiny jsou ve výsledném hodnocení nadprůměrné s lehce větším zaúhlením, k přednostem patří suchá hlezna. Vemena lze hodnotit jako průměrná. Dcery Dustina velmi dobře reprezentují šlechtitelský cíl CHD Impuls: krávy s nadprůměrným osvalením o hmotnosti 750 850 kg dosahující užitkovost 7 8 tisíc litrů mléka za laktaci. Blahopřejeme chovateli býka, firmě PROAGRO Radešínská Svratka, a.s. a děkujeme všem chovatelům, kteří se na zajištění přehlídky podíleli. AGRO Liboměřice, a.s. Zemědělské družstvo Maleč I. AGRO Oldříš, a.s. Zemědělské družstvo Mezilesí Telecí 7

Genomické šílenství Genomika zachvátila šlechtitele po celém světě. Jednotlivé firmy, ale i státy se předhání, kdo bude mít genomické plemenné hodnoty první. Šlechtitelé mluví o genomice v superlativech a prohlašují, že to bude ohromný přínos pro šlechtění a hlavně ekonomický přínos pro chovatele. Podobnému nadšení v genetiku jsem propadl ve 2. ročníku studia na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, kdy se v podobném duchu mluvilo o MAS (marker assisted selection) selekci, která se v praxi příliš neuchytila. Ve 4. ročníku mé nadšení opadlo a myšlenku na to, že po narození býčka budeme schopni stanovit plemennou hodnotu z DNA bez nutnosti testace, jsem rychle opustil. Vypadá to, že je nejvyšší čas ji znovu oživit. Odhad z odhadu Na úvod bych rád připomněl, že plemenná hodnota je pouze odhad, genomickou plemennou hodnotu nevyjímaje. Pro výpočet genomické PH je nezbytný soubor zvířat se známou PH. Informace o nezbytném počtu takových zvířat, tzv. referenční populaci, se liší. Během posledního roku jsem zaznamenal číslo 1500 až 5000. V jednom se odborníci shodují. Čím více, tím lépe. Referenční soubor musí obsahovat všechny dostupné jedince, tedy i ty, jejichž PH byla záporná. Zde narážíme na první problém. Býci se zápornou PH nejsou opakovaně použiti. Spolehlivost PH proto zdaleka nedosahuje úrovně, jako u býků opakovaně použitých, kladně prověřených. Stále však hovoříme o odhadu s větší či menší spolehlivostí. Genomika a SNP Genomická selekce využívá znalosti genomu skotu, konrétně pořadí jednotlivých bází (báze sloučená s cukrem a kyselinou fosforečnou se nazývá nukleotid) Adeninu, Cytozinu, Guaninu a Thyminu na vláknu DNA. Základem pro odhad genomické PH je jednonukleotidový polymorfismus, SNP (z anglického Single Nucleotide Polymorphism). SNP využívá poznatku, že se pořadí jednotlivých bází na vláknu DNA mezi jedinci liší. Zatímco u jednoho jedince je Cytozin, u druhého je na stejném místě Thymin. Izolovaná DNA se analyzuje. Podle počtu sledovaných míst (SNP) na DNA se označují čipy pro analýzu číslem. V současné době se nejčastěji používá čip s 54 000 tisíci SNP. Na trhu se však objevují stále nové čipy s větším počtem SNP. Hra čísel a písmen Problém pro člověka je v tom, že až na výjimky neví, co který úsek DNA znamená. Víme pouze to, že se jedinci od sebe liší pořadím bází (několik genů samozřejmě známo je a ve šlechtění se využívají, např. kappa kasein, bezrohost, některé geny ovlivňující kvalitu masa). Jedinci v referenční populaci se rozdělí podle PH, pak se porovná pořadí bází, tedy spíš jejich variabilita (SNP) a určí se, která varianta se nejčastěji vyskytuje u jedinců s vysokou PH. A je to. Poté již nepotřebujeme konvenční PH. Stačí izolovat DNA, což je možné již u embrya, porovnat SNP s tím, co jsme zjistili a s jistou přesností označit žádoucí jedince. To jsme ovšem schopni pouze u znaků se známou PH. Pokud by se v budoucnu začalo šlechtit třeba na délku ocasu, museli bychom celý proces opakovat. A ten slibovaný přínos? Největší skok ve šlechtění bude v první generaci býků vybraných na základě genomických PH. Dojde k přeskočení několika předcházejících ročníků býků, vybíraných do testu pouze na základě rodokmenu. V následujících generacích bude dosahováno dnes běžného genetického zisku. Býci s genomickou PH budou zařazováni do testu s přibližně 50% spolehlivostí odhadovaných plemenných hodnot. K dosažení spolehlivosti 90 % bude stačit menší množství potomků než dnes. Ve stejně velké populaci budeme schopni natestovat dvojnásobné množství býků. Pokud by se šlechtění ubíralo tímto směrem, došlo by přeci jenom k vyššímu selekčnímu tlaku a tím i genetickému zisku. O něco horší varianta je testování stejného počtu býků a tím snížení nákladů na šlechtění. Domnívám se, že tuto cestu zvolí většina firem. Další možností je skončit s konvenční testací úplně a býky prodávat pouze na základě genomických PH, s výsledkem padesát na padesát. Na otázku, jaký dopad bude mít genomická selekce na ekonomiku chovatelů, nedokážu odpovědět. Firmy, které konvenční testaci na potomstvu omezí, mohou podstatně snížit náklady na šlechtění, což by se mělo logicky projevit snížením ceny inseminačních dávek. Jak znám naše tržní hospodářství, projeví se to spíše navýšením zisku firem, zabývajících se šlechtěním. Výhled Michal Basovník, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Je velmi pravděpodobné, že genomická selekce postupně nahradí současný odhad PH. Plemennou hodnotu budeme schopni stanovit již z embrya. Do toho možná vstoupí genové manipulace, kdy budou nežádoucí alely, popřípadě geny, nahrazeny těmi požadovanými. Tím skončí dnešní podoba šlechtění. PH si budou moci u býků, krav, embryí nechat stanovit sami chovatelé. Geniální jedince nabídnou k prodeji, nebo si nechají vyrobit inseminační dávky a ty pak budou nabízet ostatním chovatelům. Šlechtitelské firmy nahradí investoři, kteří budou schopni nabídnout chovatelům za geniální jedince několikanásobně vyšší cenu a šlechtění se přesune ze stájí do genetických laboratoří. 8

Genomika v České republice Vlastní genomické plemenné hodnoty Česká republika nikdy nebude mít. Jedním z hlavních důvodů je příliš malá populace. Neodpustím si připomenout, že Chovatelské družstvo Impuls, družstvo na tento fakt upozorňuje již od roku 2001, kdy jsme o genomické selekci neměli ani páru. Naši myšlenku na společný odhad PH s Německem a Rakouskem se nám podařilo prosadit příliš pozdě. Společné PH s největší strakatou populací na světě budeme mít možná v roce 2012. Genomické PH v této populaci budou již letos na podzim. Pěkně děkuji všem, kteří několik let obhajovali výpočet PH v ČR. Čekají nás krušné dva roky. Lze předpokládat, že okolní státy, kde bude možné genomiku již letos využít, ještě zvětší svůj náskok ve šlechtění. Otázkou zůstává, do jaké míry bude vůbec genomika fungovat v populaci českého straktého skotu. Dosavadní výsledky jasně hovoří ve prospěch homogenních (čistokrevných) populací, což naše populace rozhodně není a dlouho nebude. V současné době pokračuje masivní využití plemene Montbéliarde, což situaci ještě zhoršuje. Zajíc v pytli V nejbližší době se na trhu objeví genomicky selektovaní býci. Plemenářské firmy zahrnou chovatele nabídkou špičkových býků za super cenu. Dokud nebudou mít první býci vybraní na základě genomiky skutečné PH, bude se jednat pouze o testaci! Skutečný přínos genomické selekce budeme schopni u strakaté populace vyhodnotit nejdříve za 3-4 roky. Do té doby by chovatelé měli ke genomickým býkům přistupovat jako k současné testaci, tedy použít omezené množství dávek od jednoho býka. Testovaným býkům by měla odpovídat rovněž cena. Mléčná krize a konec holštýnizace evropského chovu skotu Marek Bjelka, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Období po 2. světové válce s omezenou produkcí potravin mělo za následek šlechtění na zvyšování produkčních schopností zvířat a jejich počtů, nejinak je tomu u produkce mléka. V závislosti na tomto fenoménu rychlé vysoké potřeby dochází ve všech populacích skotu produkujícího mléko k využití holštýnského plemene. Dlouhodobá specializace ve šlechtění na mléko ve státě, který nebyl zasažen válkou na svém území skýtala tomuto plemeni jasnou výhodu z hlediska počtu zvířat a nepřerušeného systému šlechtění. V tomto období však byla vzhledem k nižší produkci mléka a vyššímu počtu zvířat vyrovnaná nebo mírně přebytková produkce masa. Po zvýšení produkčních schopností dochází ke snížení počtu chovaných krav produkujících mléko. V ČR je tento stav zřejmý v posledních 4 letech. Prognóza v ČR - Kvapilík 2007 Tržní produkce mléka v kg na krávu kg mléka 6000 6500 7000 7500 kusů 447 413 383 358 % 100 92 86 80 Částečně je pokles stavu skotu kompenzován relativně štědrou podporou chovu skotu bez tržní produkce mléka. Podpora tohoto odvětví chovu skotu je však omezena počtem prémiových krav na úrovni cca 92 tis. kusů a pevného balíku podpor. Při zvyšování stavů krav BTPM však bude docházet ke snižování podpor na jednotlivá zvířata a snižování efektu chovu. I přes opatření v těchto oblastech je Evropa nesoběstačná v produkci hovězího masa a jeho značný podíl se dováží se zemí s horšími standardy chovu a veterinárního dozoru než v samotné EU. Produkce mléka je však přebytková, hlavně ve státech s vysokým podílem holštýnského plemene (Holandsko, Francie, Dánsko, V. Británie). Nárůst užitkovosti se při striktní selekci na znaky produkce mléka, bez ohledu na znaky fitness a reprodukce, projevil nevítanými efekty. Vyšší intenzita produkce se projevuje vyšší raností tohoto plemene, ale rovněž rychlejším vyřazováním a nižším produkčním věkem zvířat. V neposlední řadě je důležité upozornit na to, že se zvyšuje závislost chovatelů na externích dodavatelích zejména pak farmaceutickém průmyslu. Dochází k nárůstu spotřeby antibiotik. Výskyt mastitid je cca o 1/3 vyšší než u strakatých plemen. Souvisí to se šlechtěním na rychlejší spouštění mléka (u H cca o 1/3 vyšší než u C) a horší funkcí svěračů strukového kanálku. Dochází k výraznému zvyšování spotřeby syntetických hormonů, které slouží nejen k léčbě akutních problémů, ale hlavně k přímému udržení reprodukční schopnosti (systémy synchronizace říje, synchronizace ovulace - Ov-Synch, Pre-Ov Synch apod.). Velký podíl tržeb za mléko pak mizí ze sektoru zemědělství a snižuje se efekt zvýšené produkce mléka. Všechny výše uvedené aspekty vedou ke zvýšenému zájmu chovatelů holštýnského plemene o jiná plemena (Fleckvieh, Montbeliard, SRB), která by měla zlepšit znaky fitness. V USA byly prováděny v posledních letech experimenty s plemeny Montbeliard, Normande a SRB. Naopak v Holandsku se výrazně zvyšuje podíl krav inseminovaných býky plemene Fleckvieh. Podle Holstein International také chovatelé plemene H pochopili, že není důležité zaměření na maximalizaci produkce (výkon), ale zásadním je ziskový výkon bezproblémové krávy. To mi připomíná výrok mého prvního vedoucího, že nejlepší kráva ve stádě je ta, o které nevím (tj. průměrná produkce mléka ve stádě a výborné zabřezávání po 1. inseminaci). Ekonomický tlak na dosažení maximální užitkovosti v produkci mléka je nižší u kombinovaných plemen oproti specializovaným dojným plemenům. Důvody tohoto předpokladu jsou v dosažení vyšší ceny jatečných krav a vyřazených jatečných jalovic, 9

Heidy 18: 3 laktace 305 dnů 12 791 kg mléka 3,82 % tuku a 3,50 % bílkovin, otec Engadin EG-026. možnosti prodeje býčků jako zástavu pro výkrm či výkrmu býků do vyšších hmotností s efektivní cenou JUT, nezanedbatelný není ani prokazatelně delší produkční věk dojnic. Zdá se, že konečně dojde k překonání zaběhlého pohledu na chov kombinovaných plemen, který byl považován za produkčně omezený a do období specializace se nehodící. Nyní v období krize cen mléka se ukázaly výhody těchto plemen, kdy alespoň část tržeb byla nahrazena tržbou za masnou produkci. Celosvětově dvě uznávané strategie v produkci mléka High input : High output (USA) a Low input : Low output (NZ) se v tomto období projevily výrazným snížením tržeb farmářů, proto se v současné době hledají také strategie pro plemena s kombinovanou užitkovostí. Není nezajímavé, že o optimalizaci chovu a udržitelného zemědělství s přiměřenou produkcí je realizován program Opti-Milch ve Švýcarsku - kolébce chovu plemen s kombinovanou užitkovostí. Z pohledu chovatelů je důležité získat solidní ekonomický efekt z produkce mléka, navýšený o výnosy z jatečné hodnoty chovaných zvířat bez dalších požadavků na zvýšení organizační zátěže v řízení stáda, nákladů na udržení zvířat ve schopném reprodukčním a zdravotním stavu. Při stálém růstu úrovně genetického potenciálu je nutné očekávat limity v biologických možnostech metabolismu zvířat, limitujícími faktory růstu produkce pak nebude pouze genetická úroveň chovaných zvířat, ale procentické využití tohoto potenciálu určené výživou, welfare a zootechnickým řízením stáda. Při optimální vyrovnanosti všech výše uvedených požadavků je klíčem k dosažení efektivního chovu skotu vytvoření rovnovážného systému v produkci mléka a hovězího masa, zejména na bázi lokálních zdrojů krmiv. Z těchto podkladů vyplývá, že chov skotu s kombinovanou užitkovostí s úrovní produkce mléka 7 000-8 500 kg mléka za rok a souběžnou produkcí masa z jatečných býků a krav s hmotností 700-850 kg je správným řešením produkčního systému v chovu skotu v ekonomicky nestabilním prostředí cenových úrovní vstupů i produkce. Nezanedbatelnou výhodou plemen s kombinovanou užitkovostí je možnost změnit produkční zaměření více, či méně na mléko, nebo maso. Zájem chovatelů o návrat k plemenu české strakaté se objevil už i v České republice. Chovatelské družstvo Impuls, družstvo nabízí těmto chovatelům odborné poradenství při výběru býků. Informace pro chovatele čerpáme převážně od našeho zahraničního partnera inseminační stanice Mnichov-Grub (Bayern- Genetik), která má s použitím býků plemene Fleckvieh na krávy plemene holštýn bohaté zkušenosti z mnoha chovatelsky vyspělých států. Systém přechodu ze specializované produkce na kombinovanou je proveditelný v několika generacích po důsledné selekci býků vhodných na přechodné období. 10

F1 generace: nejdůležitější pro F1 generaci je: zlepšit osvalení a konstituci krav zlepšit stavbu těla zlepšit fitness znaky zlepšit kvalitu telat (schopnost pro výkrm) zvýšit obsah bílkovin v mléce snížit výskyt mastitid a obsah somatických buněk Pro dosažení dobrých výsledků v F1 generaci musí použití býci splňovat následující podmínky: nízký, lépe žádný podíl plemene RH průměrné PH mléčné užitkovosti vynikající hodnoty masné užitkovosti, zejména pro jatečné třídy PH rámce může být mírně negativní Cílem je získat vybalancované F1 křížence s maximálním využitím heterózního efektu, s velmi dobrými schopnostmi růstu a minimální ztrátou tělesné hmotnosti během prvních 100 dnů laktace, tak aby kráva zůstala co nejdříve březí a splnila požadavek na získání jednoho telete od krávy za rok. Výhody F1 generace: velký heterózní efekt projevující se zejména ve znacích fitness vynikající produkce a nízké somatické buňky přežitelnost a výborné zdraví dobrá schopnost pro výkrm F2, F3 a F4 generace křížení plemene české strakaté x holštýn F1 generace by měla být posouzena podle následujících kritérií: je dostačující osvalení? odpovídá typ našim požadavkům? které znaky musí být zlepšeny? Pokud nedošlo k požadovanému zlepšení osvalení a konstituce, použijeme opět býky pro F1 generaci. V následujících generacích je nutná fixace znaků, které jsme chtěli zlepšit. Obecně lze doporučit top býky z první třetiny žebříčku s dobrým indexem pro masnou užitkovost v populacích českého strakatého plemene a fleckvieh. Doporučení býci pro F1 generaci: Doporučení býci pro F2 generaci: Don Juan BA-120 Sanddorn BD-083 Mandela MOR-161 Resolut RAD-314 Cenere HG-213 Dustin BA-109 Expert HG-255 Nicki 28: 2. laktace 305 dnů 13 199 kg mléka 3,94 % tuku a 3,48 % bílkovin, otec Hofherr HG-235. 11

Ekologický selekční index pro kombinovaný skot Ekologické formy hospodaření a produkce mléka jsou v rámci Evropské unie stále častější. Celá řada studií se v posledních letech zaměřuje na dopad přechodu hospodaření od konvenčních systémů k systémům ekologickým. To platí i pro produkci mléka a chov dojnic. Především v Rakousku a SRN je oblasti ekologické produkce mléka věnována velká pozornost. Podle výsledků Spanna (2007) představuje přechod od konvenčního k ekologickému chovu dojnic komplexní proces, který představuje pokles v produkci mléka o cca 10 %, u obsahu tuku o cca 6 %, u bílkovin se předpokládá pokles o 2 %. U produkce složek v kilogramech pak přechod znamená nižší produkci o 46 kg u tuku, resp. 27 kg u bílkovin. Pokles produkčních ukazatelů na straně jedné je vyvážen zlepšením některých ukazatelů funkčních znaků, např. o 4 dny kratším mezidobím. To jsou výsledky rozsáhlé analýzy, kterou prováděli specialisté v Bavorsku u řady chovů v ekologickém i konvenčním systému hospodaření. Šlechtění skotu ve většině chovatelsky vyspělých států se dnes intenzivně zaměřuje na tvorbu selekčních indexů, které posouvají šlechtění z úrovně selekce na jeden znak ke šlechtění na více znaků současně. Tento trend je typický nejen pro specializovaná mléčná plemena, ale také pro plemena s kombinovanou užitkovostí. Od roku 2004 mají možnost si chovatelé v České republice vybírat nejlepší plemeníky podle souhrnného indexu pro český strakatý skot (SIC). Selekční index je dle potřeb aktualizován při změně ekonomických vah nebo v okamžiku, kdy jsou k dispozici plemenné hodnoty nových znaků. V polovině devadesátých let minulého století (tedy cca před 10 lety) se většina šlechtitelských společností zaměřovala na maximální produkci, a proto také v jejich indexech převažovala produkce nad znaky zevnějšku a znaky fitness. Tato situace se v průběhu let značně změnila. Jednou z mála výjimek jsou státy severní Evropy, především Švédsko a Dánsko, které zahrnuly fitness znaky do selekčních indexů velmi brzy. Selekční indexy jednotlivých plemen však mnohdy nejsou schopny postihnou celé spektrum dané populace a často se setkáváme s rozdílnými požadavky chovatelů z rozdílných regionů nebo Jiří Bezdíček, Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín, Marek Bjelka, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo rozdílných produkčních systémů. Chovatelé v podhorských a horských oblastech a chovatelé na ekologických farmách měli ve většině případů již dříve rozdílný přístup ke šlechtění skotu. Jejich chovatelským cílem nebyl (a stále není) chov dojnic s excelentním zevnějškem, který by uplatnili na výstavách. Cílem těchto chovatelů je mít krávu, která má vysoce funkční exteriér, je schopna pohybovat se na pastvině, má velmi dobré končetiny a paznehty, je dlouhověká s minimem zdravotních problémů v průběhu života. Jejich produkce přitom nemusí být rekordní, ale především ekonomická. Pojem dlouhověkosti je v tomto případě spojený s odpovídající užitkovostí, dobrým zdravím, plodností a zevnějškem. Jako velmi cenné jsou hodnoceny krávy s celoživotní užitkovostí přesahující 100.000 kg mléka, které jsou synonymem velmi dobré plodnosti a zdraví. Je známým faktem, že nejdelší produkční věk mívají dojnice, o kterých chovatel v podstatě ani neví, jedná se o zvířata s průměrnou užitkovostí a velmi dobrou plodností, takže se neobjevují na soupisech veterináře nebo inseminačního technika. Výše uvedená zvířata jsou z hlediska ekonomiky produkce velmi výhodná. Při zvýšení podílu těchto zvířat v chovu je z hlediska systému výživy mnohem jednodušší sestavení krmných dávek a rozdělení stáda. Legislativní rámec pro chovatele skotu v systému ekologické produkce i pro chovatele v oblastech se zvláštním režimem hospodaření (např. chráněných krajinných oblastí, okolí zdrojů pitné vody atd.) je mnohem složitější. Přístup ke šlechtění a výběru plemeníků do inseminace je proto u těchto chovatelů také rozdílný. První zemí, která začala tento problém řešit, bylo Německo (Bayerische Landesanstalt für Tierzucht v Grubu). Zde byl sestaven a zveřejněn první souhrnný selekční index se zaměřením pro chovy v systému ekoprodukce u plemen fleckvieh, gelbvieh a braunvieh označovaný jako Ökologischer Gesamtzuchtwert (ÖZW); Tab. 1. Cílem tohoto indexu bylo seřadit býky s vyšším důrazem na konstituční pevnost zvířat a znaky fitness, oproti jednostranné selekci na mléčnou produkci. Ekologický selekční index je vyjádřením šlechtitelského cíle, zájmu chovatelů a ekonomických podmínek na trhu, prezentovaných např. cenou za mléko, maso a kvalitou těchto produktů. Před nedávnem byl Tab. 1: Ekologický selekční index dílčí index užitkovosti Ekologický selekční index (ÖZW) dílčí index konstituce 65 % 35 % ekologický index ml. už. (ÖMW) index masné užitkovosti perzistence a mezilaktační nárůst délka prod. života průběh porodů a vitalita rámec a vemeno 20 % 15 % 10 % 15 % 25 % 15 % 12

Extáze BD-070, chovatel AGRO Liboměřice, a.s. ekologický selekční index index (ÖZW) aktualizován. V aktuální podobě je složen ze dvou částí: část užitkovosti (35 %) a část konstituce (65 %). Část užitkovosti (35 %) Je obecně známo, že maximální laktace dosahují krávy po 3. až 4. otelení. Proto je vztah mezi laktacemi vyjádřen v indexu ÖZW procentickým poměrem první : druhé : třetí laktaci = 10 : 20 : 70 %. Tímto vztahem je vyjádřen důraz na dosaženou užitkovost ve třetí laktaci a snaha zohlednit dlouhověké krávy a ne ty, které byly vyřazeny po ukončení první laktace. Vlastní mléčná produkce je vyjádřena podílem plemenných hodnot PH kg tuku : PH kg bílkovin 1 : 4. Plemenná hodnota masné užitkovosti vychází z vypočítaných plemenných hodnot netto přírůstku, podílu masa a zatřídění jatečně upravených těl zvířat podle systému SEUROP na jatkách. Podíl masné užitkovosti na celkové plemenné hodnotě vyjádřené v ÖZW činí 15 %. Z podílu masné užitkovosti je zřejmé, že produkce masa je jedním z důležitých parametrů v ekologicky chovaných stádech. Část konstituce (65%) Většina krav v zemědělských podnicích není dnes selektována z důvodu nízké mléčné užitkovosti, ale z celé řady dalších příčin jako jsou reprodukce, zdravotní problémy metabolické poruchy, špatná motorika pohybu - končetiny, somatické buňky atd. Proto nelze význam těchto znaků podceňovat a je třeba na ně zaměřit pozornost při šlechtění. Část konstituce je v ekologickém selekčním indexu (ÖZW) plemene fleckvieh zastoupena 65 %. Největší podíl zde tvoří znaky plodnosti (25 %), do kterých jsou zahrnuty průběhy porodů, počet mrtvě narozených telat a vlastní plodnost. Rámec, končetiny a vemeno jsou zastoupeny v indexu 15 % a jsou tvořeny nejen plemennou hodnotou lineárního popisu těchto znaků, ale také dojitelností a obsahem somatických buněk v produkovaném mléce. Tvar laktační křivky a rozdíl v mléčné užitkovosti jednotlivých laktací je zohledněn v parametru perzistence 13

a nárůst užitkovosti (10 %). Cílem této části je zvýhodnit dlouhověké krávy s plochou laktační křivkou, což ve značné míře přispívá k prevenci produkčních chorob a zahrnout do výpočtu rozdíl plemenné hodnoty kg tuku a bílkovin mezi první a dalšími laktacemi. Oddíl konstituce tvoří nadpoloviční část ekologického indexu. Znaky použité v části konstituce jsou velmi úzce spojené s ekonomikou chovu. Návrh alternativního ekologického indexu Také v České republice se v posledních letech setkáváme s chovy českého strakatého skotu, které hospodaří v ekologických systémech produkce, označovaných jako low-input (nízko nákladové), zpravidla v podmínkách LFA oblastí. Tento způsob produkce může být v některých lokalitách zajímavou alternativou ke konvenčním systémům produkce mléka a hovězího masa. Pro potřeby těchto chovů zpracovává Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně alternativní index, který by bylo možné využívat při výběru býků pro tyto chovy. Stejně jako v SRN nebylo prioritou při navrhování indexu maximalizovat produkci, ale zlepšit především funkční znaky zvířat. Vzhledem k faktu, že v ČR nemáme zatím k dispozici všechny plemenné hodnoty, které se zpravidla při konstrukci alternativních indexů využívají, vycházeli autoři z dostupných plemenných hodnot především pro plodnost a exteriér, u kterých jsou potvrzeny vysoké pozitivní korelace k funkční dlouhověkosti zvířat. Pracovní návrh takovéhoto ekologického indexu je patrný z tabulky 2. Tab. 2: Návrh ekologického selekčního indexu produkční index 39 index funkčních znaků 61 Závěr kg tuku 7,7 kg bílkovin 7,7 nettopřírůstek 15,4 jatečné třídy 10,3 osvalení 58,9 středotrupí 37,7 končetiny 32,7 vlastní plodnost 14,8 plodnost dcer 14,8 Podíl produkčních znaků v rámci selekčních indexů se celosvětově snižuje. I když současný GZW v Německu vykazuje vyšší zastoupení mléčné užitkovosti, jsou již dnes silně zohledňovány některé ukazatele v oblasti fitness (SB, plodnost, perzistence laktace) a dochází k upřednostňování dlouhověkosti, zdraví, zevnějšku, reprodukce atd., což jsou znaky, které díky nižšímu koeficientu dědivosti vyžadují větší šlechtitelské úsilí a časovou náročnost. Jsou to ovšem znaky velmi úzce spojené s ekonomikou zemědělských podniků. Využití nejnovějších metod odhadu plemenné hodnoty, především pro ukazatele fitness, význam indexu ÖZW ještě zvýrazní. Býci doporučení do ekologických chovů: Dustin BA-109 Don Juan BA-120 Extáze BD-070 Manitoba MOR-163 Firemní inseminace - správná cesta Antonín Krejčíř, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Chovatelské družstvo Impuls reagovalo na podnět chovatelů a rozšířilo svoji činnost o školení inseminačních techniků. Pověření k pořádání odborných kurzů pro odbornou činnost inseminační technik jsme obdrželi od Ministerstva zemědělství v roce 2007. Inseminační kurzy probíhají na ISB Bohdalec, zpravidla dvakrát ročně. Praktická část probíhá na farmách firmy PROAGRO Radešínská Svratka, a.s. Členové družstva zaplatí za týdenní kurz 3000 Kč bez DPH včetně ubytování a obědů. Pro ostatní platí cena 5000 Kč bez DPH. V současné době mámě šest členských podniků, kde si inseminaci skotu zajišťují vlastními pracovníky. S dosaženými výsledky a stanovisky vedoucích představitelů podniků Vás chceme seznámit. GenAgro Říčany, a.s., okres Brno-venkov, 720 krav Z tabulky vyplývá vysoká intenzita zapouštění krav i jalovic. Při velmi dobrých kvalitativních ukazatelích je reálný předpoklad vysokého počtu zabřezlých plemenic. O tom svědčí 958 zabřezlých krav a jalovic za duben 2009 březen 2010. To představuje 133 % na stav krav. Lze očekávat 115 až 120 odchovaných telat na 100 krav. Inseminaci ve firmě zajišťují: Ing. Stanislav Studený junior, Roman Buček, Pavel Žalud a Markéta Halová. Jak hodnotí inseminaci vlastními techniky předseda představenstva GenAgro Říčany, a.s. Stanislav Studený? GenAgro Říčany, a.s. - výsledky reprodukce za leden - červen 2010 počet I. inseminací % zabřez. po I. inseminaci zabřezlé za duben 2009 - březen 2010 krávy % jal. % krávy jal. krávy % jal. % plem. % 369 51,2 143 19,9 50,5 78,8 655 90,9 303 42,1 958 133 14

Při koncentraci zvířat a organizaci práce ve firmě je to jediné správné řešení. Vyhledávání říjí, fixace, vhodná doba k inseminaci (dopoledne x odpoledne), provedení vlastního úkonu inseminace, vše vlastními silami. Zvýšení odbornosti zootechniků. V moderních chovech to nesporně patří k zootechnické službě. Máme poznatky i ze zahraničí, kde dochází k neustálému nárůstu uvedené činnosti chovateli. Ročně z našeho podniku neodchází cca 250 000 Kč (cca 0,05 Kč na litr mléka, což není zanedbatelné). AGROVA a.s. Prusinovice, okres Kroměříž, 310 krav Vývoj v zapouštění krav i jalovic je velmi příznivý a vytváří předpoklady pro úspěšný rok v reprodukci. Doplňují to i vynikající výsledky v zabřezávání po I. inseminaci zejména krav, které jsou za období leden až duben na úrovni, kterou v podniku nepamatují. Zabřezlé plemenice z pohledu natality roku 2010 vytváří předpoklad 110 115 odchovaných telat na 100 krav. Při vysoké úrovni zabřezávání dosahuje interval 76,7 dne a SP 98,6 dne. Určitou rezervu lze spatřit v délce intervalu. Při jeho zkrácení na 65-70 dnů je reálné dosáhnout SP pod 90 dnů. Inseminaci ve firmě zajišťují Zbyněk Žákovský a Svatopluk Nedbal. Jak hodnotí provádění inseminace v podniku vlastními techniky předseda představenstva Ing. Pavel Koplík? Ke změně v organizaci inseminační služby jsme se rozhodli po vstupu do Chovatelského družstva Impuls. V počátku jsme využili služeb veterinárního lékaře, který nám pomohl překrýt období, než jsme si vyškolili vlastní techniky. Vložené investice, nákup kontejneru a zásobníku na dusík v celkové výši cca 50 000 Kč se nám velmi rychle vrátili ve snížených nákladech na inseminačních úkonech, které u nás ročně činili 100 až 110 000 Kč. Pro zkvalitnění sledování říjí jsme zakoupili aktivitimetry, se kterými jsme při naší práci spokojeni. Při přechodu na vlastní techniky nedošlo k poklesu (zejména v počátku) kvantitativních ukazatelů reprodukce a následně natality. Jaké výsledky dosahují firemní technici v letošním roce, dokládá tabulka. Po zkušenostech, které jsme v této činnosti získali, můžu konstatovat, že jsme se rozhodli správně. Je to cesta, kterou všem doporučuji. ZD Kouty, okres Třebíč, 410 krav Vývoj v zapouštění plemenic za hodnocené období je příznivý. Interval 68,9 a SP 91,5 dne hovoří za vše. Kvalitativní ukazatele plodnosti, především u krav, jsou na vysoké úrovni a při dosažení intenzity zapouštění plemenic 130 % ze stavu krav v roce 2010 dávají záruku vysoké úrovně zabřezlých plemenic. Z pohledu zabřezlých plemenic za duben 2009 - březen 2010 a výhledu natality roku 2010 lze dosáhnout odchovu cca 105 telat. Určitá rezerva je v počtu zabřezlých jalovic na stav krav, která má v roce 2010 příznivější vývoj. Inseminaci v podniku zajišťují Miroslav Caha, František Voda a také o sobotách a nedělích a při zastupování dovolených i předseda podniku Lubomír Pisk. Jak hodnotí provádění inseminace ve firmě vlastními techniky předseda ZD Kouty Lubomír Pisk? Inseminaci vlastním technikem u nás provádíme od počátku devadesátých let. Je to úspora času pro zootechnika. Pokud říjící se plemenici vyhledá a vyváže, už nemusí čekat, až přijede inseminační technik a teprve potom plemenici vrátit zpět na své místo do kotce. Menší stres pro plemenice. Ihned po zafixování je provedena inseminace a plemenice se vrací do kotce. Pokud se plemenice z nějakého důvodu neinseminuje, tak nemusí stát několik hodin v připouštědle. U problematických plemenic si lépe zvolí vhodnou dobu k inseminaci. Náklady na vybavení pro inseminaci (které jsou pouze na počátku) jsou minimální oproti úspoře peněz, které nemusí odejít z firmy (cca 130 000 Kč ročně). Je to i zvýšení odbornosti zootechniků. Před první inseminací může zootechnik zjistit, zda jsou pohlavní orgány v pořádku, může provést masáž. Při inseminaci může zootechnik zjistit zdravotní problémy a i mezi inseminacemi si sám může kontrolovat jejich vývoj. AGROVA a.s. Prusinovice - výsledky reprodukce za leden - červen 2010 počet I. inseminací % zabřez. po I. inseminaci zabřezlé za duben 2009 - březen 2010 krávy % jal. % krávy jal. krávy % jal. % plem. % 152 49,2 62 20,1 65,7 61,2 254 81,9 131 42,2 385 124 ZD Kouty - výsledky reprodukce za leden - červen 2010 počet I. inseminací % zabřez. po I. inseminaci zabřezlé za duben 2009 - březen 2010 krávy % jal. % krávy jal. krávy % jal. % plem. % 185 45,1 80 19,5 57,8 63,6 336 81,9 140 34,1 476 116 15

Ekonomika výroby mléka očima zootechnika Václav Čejka, AZ Holding a.s. Poslední dobou dostávám hlavně dvě otázky, za prvé jak ty to v tom Rovečném děláš, co tomu dáváš, jak je to možné, že ti to tam tak dojí? (8737 litrů, 4,02 T a 3,35 B, SB 115, mezidobí do 400 dnů.) A za druhé co budeme dělat v budoucnu, v reakci na ceny mléka a rostlinných komodit, abychom vůbec přežili. Pokusím se zde stručně na tyto otázky odpovědět. Začnu druhou otázkou, na kterou vždy odpovídám, že musíme hledat řešení takové, abychom maximální množství krmiv do ŽV zajistili z vlastních zdrojů a na vlastních polích, tímto eliminovali nákupy krmiv a zároveň využili svoje pole, techniku a zaměstnance a stabilizovali ekonomickou situaci podniku, při současných výkyvech cen komodit RV a pak hledat alternativní plodiny (hrachové senáže, směsky atd., dle oblastí a možností). Je třeba se zaměřit na kvalitu senáží (otřepaná fráze, ale bohužel kvalita senáží a jejich výroba u nás mnohdy nedosahuje ani 50 % možností, a je s podivem, co vše lze zkrmovat). Ekonomický rozdíl ŽV, potažmo celého podniku v závislosti na objemných krmivech, se pohybuje v 6 ciferných číslech a v budoucnu může rozhodnout o bytí a nebytí podniku, toto je však na samostatný článek. Další neméně důležitý faktor jsou vlastní zaměstnanci a zde je mnohdy největší problém. 75 % problémů a možná i více, tvoří lidský faktor. Ať je to zmíněná kvalita senáží, reprodukce, odchov telat, somatika, porody a další. Několikrát jsem byl svědkem toho, že jsem byl požádán o radu a když jsem vyjmenoval, co vše je špatně a co je nutné změnit, tak najednou už zájem pominul. Protože se očekává zázračný recept, zvířatům něco nasypeme a oni budou dojit, budou zdravá, zlepšíme reprodukci, atd., a nás aby to nebolelo. Přichází reakce typu: s tím mě pošle někam, to oni dělat nebudou, a ona už je tu 20, 30 let tak se měnit nebude, on je to soused, atd. Pak ovšem nevím, kdo je ten vedoucí, jestli ten, co je tam papírově přidělen, nebo ten Honza, Franta na krmáku, Maruna z dojírny atd. Tak se to nechá běžet po staru a máme všichni klid. Ovšem zemědělský podnik není sociální ústav a musí se chovat ekonomicky, i když to mnohdy bolí, a není to vždy jednoduché (toto znám i z vlastních zkušeností). K první otázce na začátek jen tolik, že neexistuje jednoznačná odpověď a jedno souvisí s druhým a vše je vzájemně propojeno. Zde několik bodů, které se podílí na výsledcích ŽV. 1. Zaměstnanci 2. Objemná krmiva 3. Výživa 4. Odchov telat a jalovic 5. Reprodukce 6. Technologie práce 7. Stájové zařízení 8. Genetika 9. Kvalita mléka 10. Vedení podniku 1) K bodu jsem napsal už dost. Zaměstnanci jsou zodpovědní největší mírou za dosažené výsledky. 2) Objem z hlediska kvality dělím na a) živinovou (množství živin N, Nel,Vl atd.), b) z hlediska fermentace, kyselin a toxinů. Nedostatek živin dokážeme vybalancovat, i kdy vždy to znamená vyšší náklady a nižší užitkovost, ale zachováme zdraví zvířat. Při špatné kvalitě dle bodu b) je ohroženo zdraví a někdy i život zvířat. Nejhorší je kombinace obou. Velkou měrou se na kvalitě podílí zemědělec - volba plodin, doba sklizně, výška pokosu, řezání, čistota, hnojení, kvalita porostu, dusání, zakrývání atd. Neovlivní počasí, ale to by mělo zasáhnout jen do kvality typu a) při správné technologii sklizně. Kvalita objemů může ovlivnit užitkovost krav o 1000-3000 l, zhorší reprodukci, zdraví, brakaci a tím náklady. Ztrátu pak na středním podniku počítáme v milionech. 3) Výživu si dělám sám. Základ tvoří objemy, jádro vždy do 50 %. Vše dáváme přímo do vozu, žádné směsi - důležitý je spolehlivý krmič. KD: 1-2 kg sója (dle objemů), 1,5 kg DDGS, 0,50 kg oves, 4-5 kg CCM, 0,30 kg chráněný tuk, 0,40 kg min. doplněk, 0,35 kg glycerol, 25 kg senáž a 15 kg kuk. siláž. Velmi důležitá je pravidelná, nejlépe denní kontrola konzistence výkalů zvířat, mixu ve žlabech, zásobníků krmiv atd. 4) Zde vše začíná a končí. Pokud se zde daří, je dostatek jalovic do chovu, samozřejmě při dobré reprodukci. Dobře nasazují, březnou, lze časně připouštět atd. Provádíme letní pastvu VBJ, odchov telat a jalovic na hluboké, volně, venkovní přístřešky, zkrmujeme kvalitní kravské mléko, ne předražené umělé náhražky, které mnohdy ani mléko neviděly, což přináší vyšší přírůstky, vysokou přežitelnost, minimalizaci léčiv. Opět je důležitý ošetřovatel, včasné napojení, hygiena, ošetření po porodu, pravidelné napájení, kvalitní startér, od 7 dne věku pitná voda, od 3 měsíců seno, mix dáváme od 4 měsíce. Velmi důležitá kvalita mixu, je to základ chovu na několik dalších let. 5) Všichni zajisté známe okřídlené rčení, že bez reprodukce není produkce, a je to samozřejmě pravda, dobrá reprodukce může vynést podnik o 1000 l nahoru, ale také špatná o to samé dolu. Zde hraje největší význam již zmíněná výživa a samozřejmě lidský faktor. 6) Technologie dojení, krmení, kydání atd. Je třeba zajistit zvířatům maximální klid a pohodu, přístup k dostatku kvalitního krmiva a vody po celý den, minimalizovat přesuny, přehánění. Důležitá je i rychlost dojení a klid na dojírně a čekárně. 16

7) Dostatek napáječek, snadno čistitelných, prostor u žlabu, světlo, ventilace, ochlazování, boxy atd. 8) Prvně musím mít cíl a plán, co vůbec od zvířat očekávám, podle tohoto vybrat kvalitní plemeníky. Já osobně sázím na mládí, takže testuji v rozsahu 40 50 %, a jak je vidět z výsledků, asi je to krok správným směrem, však taky 1/3 dojnic pochází z testace. Na prověřené plemeníky mám vysoké požadavky, hodnotím maso, mléko, složky, vemeno, snadnost porodů, dlouhověkost, persistenci, nohy, rámec, osvalení, reprodukci. Dle tohoto si vybírám a zařazuji do připařovacího plánu. 9) Opět zdůrazňuji roli ošetřovatele - čistota, odstřiky, desinfekce před a po dojení, kontrola vemene před a po dojení, včasné ošetření problému, doba od příchodu na dojírnu po nasazení (do 2 minut) výživa, technologie a postup dojení. 10) Co se týče vedení podniku, mám ho sice na konci seznamu, ale je vlastně na počátku i konci všech výsledků: vybírá si lidi, určuje práci, kontroluje pracovní morálku, zodpovídá za kvalitu a skladbu krmení, složení KD, brakaci, určuje technologické postupy, pracovní náplně, nakupuje prostředky a vybavení, určuje směr šlechtění a chovu vůbec. Poznámka: Václav Čejka je externím poradcem Chovatelského družstva Impuls. V případě zájmu o poradenství v chovu skotu, nebo o výpočet krmných dávek kontaktujte zaměstnance CHD Impuls popřípadě rovnou poradce samotného na čísle: 733 133 461. Michal Basovník Změny ve výpočtech PH masa Marie Ondráková, Svaz chovatelů českého strakatého skotu (publikováno ve Zpravodaji Svazu chovatelů českého strakatého skotu II/2010) Masná užitkovost je jedním z hlavních znaků při šlechtění českého strakatého skotu. Od roku 2008 jsou plemenné hodnoty pro maso českého strakatého skotu počítány v rámci společného německo-rakousko-maďarsko-českého výpočtu. Díky tomu došlo k propojení údajů čtyř populací do jedné společné genetické báze. Díky společnému výpočtu jsou k dispozici nejenom plemenné hodnoty masa býků i krav, které jsou bez jakýkoliv dalších přepočtů porovnatelné s ostatními zapojenými zeměmi, ale vzhledem ke společné databázi došlo i k výraznému nárůstu spolehlivosti vypočtených hodnot. Při původním výpočtu nepřesáhla spolehlivost 30 %, při společném výpočtu je dosahovaná spolehlivost přes 70 %. Při dubnovém výpočtu v letošním roce došlo ve způsobu výpočtu plemenných hodnot masa k drobným úpravám, které se týkaly přípravy dat, uplatnění aktualizovaných genetických parametrů a použití při výpočtu nového programu. Při přípravě dat je použit nový způsob utváření skupin zvířat a díky tomu jsou do výpočtu zařazena i zvířata, která dříve byla z důvodu malé velikosti jejich skupiny vyřazena. Nově jsou do počítání také využita jenom zvířata s oběma známými rodiči, čímž došlo k vyřazení některých zvířat. Neznámý původ se Tab. 1: Počty zvířat vstupující do výpočtu PH masa podle zemí Země Počty Rakousko 575 846 Česká republika 174 813 Německo (mimo BW a BY) 916 Badensko-Württembersko (BW) 611 720 Bavorsko (BY) 3 524 415 Maďarsko 647 Celkem 4 888 357 vyskytoval především ze strany otce, proto počet potomků klesl především kravám a z toho důvodu u nich také došlo k větší změně PH než u býků. Tato změna ale dovoluje lepší rozčlenění do více genetických skupiny, které jsou definované v závislosti na plemeni a datu narození zvířat. Počty strakatých zvířat, které vstupují do výpočtu z jednotlivých zemí, ukazuje tabulka 1. Data pro výpočet PH jsou získávána ze čtyř různých zdrojů vlastní užitkovost zjištěná na stanici, vlastní užitkovost zjištěná polním testem (zde se jedná především o výsledky aukcí a trhů v SRN a Rakousku), užitkovost potomků zjištěná na stanici (naše SKVS) a užitkovost potomků zjištěná polním testem (výsledky z jatek). Tabulka 2 ukazuje zastoupení dat z jednotlivých zdrojů. Tab. 2: Počty zvířat s masnou užitkovostí podle způsobu získání dat Zdroj dat Počty Vlastní užitkovost ze stanice 21 824 Vlastní užitkovost polní test 118 095 Užitkovost potomků ze stanice 35 074 Užitkovost potomků z polního testu 4 713 364 Celkem 4 888 357 Na základě aktuálních hodnot byly nově spočítány genetické parametry tvořící základnu pro výpočet plemenných hodnot, tak aby reagovala na měnící se základnu populace plemene a aby byly zohledněny nové vědecké výsledky. Výpočty se provádějí pro všechny znaky zároveň vzhledem k předpokládané genetické korelaci mezi všemi znaky, které vstupují do výpočtu masa. Nově zjištěné genetické korelace jsou vyšší než se dříve předpokládalo a je zde tedy větší vazba mezi znaky, čímž získáváme také větší množství informací. genetické parametry jsou uvedeny v tabulce 3. 17

Tab. 3: Genetické parametry znaků ve výpočtu plemenné hodnoty (heritabilita je na diagonále) OPB-dpř OPB-osv AUK-dpř AUK-osv SKVS-nettpr SKVS-EUROP SKVS-MČ PT-NŘ PT-EUROP PT-JV OPB-dpř 0.432 0.683 0.815 0.265 0.809 0.572-0.073 0.666 0.408 0.015 OPB-osv 0.167 0.395 0.141 0.383 0.250 0.076 0.493 0.478 0.028 AUK-dpř 0.310 0.569 0.822 0.485-0.121 0.767 0.298 0.256 AUK-osv 0.133 0.387-0.020 0.104 0.393-0.035 0.246 SKVS-npř 0.175 0.710-0.266 0.779 0.576 0.353 SKVS-EUROP 0.018-0.243 0.463 0.765 0.375 SKVS-MČ 0.221 0.023-0.101 0.261 PT-NP 0.294 0.461 0.505 PT-EUROP 0.214 0.589 PT-JV 0.462 OPB-dpř - Denní přírůstek během testu na stanici (vlastní užitkovost) OPB-osv - Známka za osvalení na stanici (vlastní užitkovost) AUK-dpř - Denní přírůstek během života vyhodnocený na aukci (vlastní užitkovost polní test) AUK-osv - Známka za osvalení hodnocená na aukci (vlastní užitkovost polní test) SKVS-npř - Netto přírůstek potomstva na stanici SKVS-EUROP - EUROP- klasifikace potomstva na stanici SKVS-MČ - Podíl masa potomstva na stanici PT-NP - Netto přírůstek potomstva z polního testu PT_EUROP - EUROP- klasifikace potomstva z polního testu PT-JV - Jatečná výtěžnost potomstva z polního testu Významné jsou především genetické korelace mezi těmi znaky, které jsou nejčastěji používány. Jedná se o netto přírůstek, třídu zatřídění a jatečnou výtěžnost, které jsou zjišťované u potomků z polního testu a z kterých se vypočítává FW. Aktuální hodnoty pro korelaci mezi těmi znaky jsou 0,46; 0,51 a 0,59 jsou výrazně vyšší, než dosud používané hodnoty (0,39; 0,34 a 0,43). Jen malou změnu doznali koeficienty heritability pro znaky netto přírůstek, třída zatřídění a jatečná výtěžnost, z dosud používaných 27, 24 a 49 %, jsou nově spočítané na 29, 21 a 46 %. (od 116 do 107). Protože FW je součástí GZW, promítnou se tyto změny i do celkového indexu, ale vzhledem k váze FW 17 % v GZW, nejsou tyto změny příliš velké (maximální nárůst 4 body a pokles 3 body). Graf 1 ukazuje rozdělení změn FW a GZW pro tyto býky. Graf 1: Frekvence změn mezi starými a novými plemennými hodnotami pozorované u mladých simentálských býků (narození 2000 a později, 3080 ks) Do dubna 2010 byl pro výpočet používán program PEST, který byl nově nahrazen programem MIX99, který se již používá u znaků mléka, exteriéru, plodnosti a snadnosti porodů a maso bylo posledním znakem, který se počítal ještě starým programem PEST. Výhodou nového programu je kratší doba počítačového zpracování a menší náročnost na paměť počítače. Umožňuje také přímý výpočet spolehlivosti plemenných hodnot pro FW i dílčích znaků, k čemuž se předtím musely používat další samostatné programy. Uplatněním těchto změn se spolehlivost dílčích znaků u většiny zvířat zvýšila, zatímco spolehlivost u FW poklesla. Tento posun je obecným trendem, takže ke změně pořadí zvířat podle spolehlivosti nedochází. Nové výsledky se také jeví být realističtější než dřívější. K rozdílům došlo také v hodnotách plemenných hodnot, ať již ve vypočtených nebo v relativních plemenných hodnotách včetně FW a samozřejmě se projevili i v celkovém indexu GZW. U 3 080 mladých simentálských býků (datum narození 2000 a později) bylo zjištěno maximální navýšení FW o 12 bodů (ze 72 na 84), zatímco maximální pokles byl -9 bodů Korelace mezi starými a novými hodnotami je 0,998 pro GZW a 0,963 pro FW. V tabulce 4 jsou zobrazeny korelace mezi starým a novým odhadem plemenné hodnoty pro většinu důležitých znaků. 18