APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ

APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ internetová anketa díl A: Základní výsledky výzkumu zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. zpráva byla vydána 30. 3. 2008 výhradně pro objednatele výzkumu

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 2

Obsah ROVNOST ŠANCÍ...7 ZNEVÝHODNĚNÍ NA TRHU PRÁCE...9 SLUŽBY PRO RODINU...18 STŘÍDAVÁ PÉČE... 25 DISKRIMINACE... 31 GENDEROVÁ NEROVNOST...41 RESUMÉ... 47 zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 3

Úvodem K metodice sociologického šetření Jak a kde probíhal průzkum ÚVODEM Výzkumnými otázkami byli osloveni občané, kteří vstupují na internetové stránky občanského sdružení Aperio. Jeho hlavním cílem je usilovat o zlepšení služeb v mateřství a rodičovství a podpora rovného zacházení se ženami a muži v rodině a na pracovním trhu. Do této oblasti byla cílena také internetová anketa, která se opírala převážně o spontánní odpovědi těch, kteří se jí zúčastnili. Ke sběru dat Anketa byla umístěna na stránky společnosti Aperio a byla přístupna bez výběrového klíče všem, kteří na danou stránku zavítali a měli zájem sdělit jejím prostřednictvím své názory a připomínky, podpořené zkušenostmi spojenými s uplatňováním již realizované nebo očekávané rodičovské role. 1 K odezvě výzkumu Průzkum byl termínově realizován v březnu 2008. Z hlediska šetřené problematiky to bylo v době, kdy byla již téměř čtvrt roku v praxi ověřována nová legislativní opatření ohledně rodičovské dovolené (dále jen RD) a čerpání rodičovského příspěvku. Tato skutečnost spolu se specializací společnosti Aperio měla pozitivní vliv i na průběh průzkumu. Promítla se zejména do ochoty návštěvníků internetové stránky Aperia odpovědět na pokládané otázky, respektive do značného počtu realizovaných anket. Na základě této skutečnosti bylo možno přistoupit ke zpracování dat dříve, než původně předpokládal harmonogram prací. Počet získaných anket byl dostatečný k tomu, aby bylo možno pracovat s požadovanou velikostí výběrového souboru 200 osob, jejichž odpovědi byly využity pro analýzu celkového názorového odrazu respondentů. Jejich profil je součástí metodiky a je uveden na následující straně. Ke zpracování výsledků Výsledky ankety byly shrnuty do závěrečné zprávy. Byla zpracována tak, aby poskytla jak celkové odpovědi na základní otázku, tak jejich podmíněnosti, a také následně dokreslila názorový postoj konkrétními příklady a návrhy. Grafické zpracování umožňuje zhodnotit, nakolik jsou respondenti své přesvědčení, plynoucí z jejich odpovědi na základní otázku, schopni formulovat a do jaké míry schopnost vyjádřit příklady koresponduje s vyjádřitelnou představou návrhů řešení. Mottem ankety byla prorodinná tematika. Jednotlivé otázky lze považovat za klíčové prvky při formování prorodinné politiky. Proto byla zvolena forma zpracování, kdy po analýze příčin a návrhů následuje u každé otázky dílčí resumé. 1 Z technického hlediska garantovala umístění a obsluhu internetových stránek společnost Aperio, její vyhodnocení DEMA a. s. ve spolupráci s partnerem zajišťujícím zpracování údajů statistické povahy. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 4

Úvodem Profil respondentů Na anketu nejčastěji odpovídaly ženy ve věku 25 až 29 let, s vyšším vzděláním (obvykle středoškolským s maturitou), vdané, s jedním dítětem (obvykle ve věku do tří let). Pohlaví Věk 18-24 let 8% žena 95% muž 5% 25-29 let 30-34 let 37% 35% 35 a více let 20% 0% 10% 20% 30% 40% Vzdělání Rodinný stav vysokoškolské 30% nižší 16% svobodný(á) nesezdaný pár 11% 13% ženatý, vdaná 70% rozvedený(á) 5% s maturitou 54% ovdovělý(á) 1% 0% 20% 40% 60% Děti Děti má čtyři 2% má tři 6% nemá 24% má dvě 23% má jedno 45% má nemá do 3 let 51% 49% od 3 do 6 let od 6 do 15 let od 15 let výše 21% 17% 9% 79% 83% 91% 0% 20% 40% 60% 80% 100% zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 5

Úvodem Výzkumné schéma základní výsledky výzkumu rovnost šancí znevýhodnění na trhu práce služby pro rodinu střídavá péče diskriminace genderová nerovnost resumé mají rodiče dětí ve věku do 15 let stejné šance jako lidé bez dětí? jsou rodiče malých dětí znevýhodněni na trhu práce? pokud ano: příklady jak, kde nebo v čem návrhy pro zlepšení existují problémy týkající se nabídky služeb pro rodinu? pokud ano: příklady jak, kde nebo v čem návrhy pro zlepšení existují nějaké problémy týkající se možností matek a otců vystřídat se při péči o dítě na rodičovské dovolené? pokud ano: příklady jak, kde nebo v čem návrhy pro zlepšení existují nějaké další oblasti, kde se projevuje diskriminace rodičů? pokud ano: příklady jak, kde nebo v čem návrhy pro zlepšení existují nějaké oblasti, ve kterých nemá matka a otec stejné možnosti a podmínky? pokud ano: příklady jak, kde nebo v čem návrhy pro zlepšení závěrečné poznámky a doporučení zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 6

Rovnost šancí

Rovnost šancí Rovné šance rodičů V současnosti se často hovoří o rovných podmínkách a šancích pro všechny občany. Z hlediska principu rovnosti je tudíž zásadní, zda mají rodiče dětí (do 15 let věku) stejné šance jako lidé bez dětí. Celkově se občané, kteří se zúčastnili průzkumu, dělí názorově na dvě stejně velké skupiny: polovina se domnívá, že rovnost zde existuje (49%), polovina tvrdí opak (51%). Detailnější pohled na uvedená stanoviska však ukazuje, že zatímco v případě kladných odpovědí umírněné spíše ano (41%) pětinásobně převyšuje nad jednoznačným rozhodně ano (8%), u záporných stanovisek je mírnější spíše ne (28%) jen o málo vyšší než kategorické rozhodně ne (23%, což je názor téměř každého čtvrtého!). Ti, kteří mají malé děti ve věku do 3 let, se častěji vyjadřují ve prospěch rovnosti než ti, kteří mají děti předškolního nebo školního věku, jejichž negativní vyhraněnost je výrazná (vztahuje se ke každému třetímu!). má děti: rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne do 3 let 7% 43% 28% 22% od 3 do 6 let 5% 35% 29% 31% školní do 15 let 12% 29% 26% 33% Každý řádek = 100%. Stejné šance rodičů a lidí bez dětí rozhodně ne 23% spíše ne 28% rozhodně ano 8% spíše ano 41% Podle věku platí: vyšší věk nese s sebou přesvědčení, že o rovnosti šancí mezi lidmi s dětmi a bez dětí nelze hovořit. Stejné šance rodičů a lidí bez dětí názory podle věku ano ne Vzdělání diferencuje pouze nevýrazně. O stejných šancích je přesvědčeno 48% respondentů s nižším vzděláním, 49% s maturitou a 53% těch, kteří vystudovali vysokou školu. 18-24 let 25-29 let 30-34 let 35 a více let 56% 58% 45% 40% 44% 42% 55% 60% 0% 20% 40% 60% 80% 100% zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 8

Znevýhodnění na trhu práce

Znevýhodnění na trhu práce Znevýhodnění rodičů na trhu práce celkové názory Naprostá většina účastníků ankety (82%) má za to, že rodiče malých dětí jsou nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce a v zaměstnání. Zhruba každý šestý (18%) zastává názor, že ke znevýhodnění v této oblasti nedochází. Znevýhodnění rodičů na trhu práce ne 18% ano 82% O znevýhodnění rodičů na trhu práce jsou přesvědčeni nejčastěji ti, kteří mají malé děti ve věku do tří let. Nejméně často ti, kteří mají doma předškoláka. U všech kategorií rodičů dominuje podíl souhlasu. má děti: ano ne do 3 let 84% 16% od 3 do 6 let 79% 21% školní do 15 let 82% 18% Každý řádek = 100%. Markantní souhlas zaznívá i od nastávajících rodičů (84%). Z hlediska vzdělání je souhlas zřetelnější u osob s nižším a naopak vysokoškolským vzděláním než u těch, kteří mají střední vzdělání s maturitou. Znevýhodnění rodičů na trhu práce názory podle vzdělání ano ne Věk téměř nediferencuje. nižší s maturitou 87% 78% 13% 22% vysokoškolské 88% 12% 0% 20% 40% 60% 80% 100% zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 10

Znevýhodnění na trhu práce Znevýhodnění rodičů na trhu práce příklady, návrhy a resumé Příklady Návrhy Naprostá většina respondentů je přesvědčena, že rodiče malých dětí jsou nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce a v zaměstnání: 82%, z toho 63% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 19% nikoliv. 82%, z toho 44% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 38% nikoliv. Znevýhodnění rodičů na trhu práce ne 18% Znevýhodnění rodičů na trhu práce ne 18% ano, neuvedl příklad 19% ano, uvedl příklad 63% ano, neuvedl návrh 38% ano, uvedl návrh 44% 63% 44% Celkem bylo jmenováno 166 příkladů 2 z těchto oblastí: Celkem bylo jmenováno 129 návrhů 3 z těchto oblastí: flexibilita práce 40x flexibilita práce 36x obava z paragrafu 40x podpora zaměstnavatelů 24x přijímání do zaměstnání 30x školky, jesle 16x skloubení práce a rodiny 25x firemní školka 14x školky, jesle 15x respektování rodičů 13x hlídání 10x finance 6x finance 6x nelze řešit zákonem 10x jiné 10x 2 Někteří respondenti uvedli více než jeden příklad výsledné číslo je součtem veškerých uvedených příkladů. 3 Někteří respondenti uvedli více než jeden návrh výsledné číslo je součtem veškerých uvedených návrhů. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 11

Znevýhodnění na trhu práce Jaké příklady byly jmenovány přijímání do zaměstnání (30x) Množství připomínek, které se objevily v souvislosti s otázkou, zda jsou rodiče malých dětí nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce, potvrzuje, že do této oblasti se nepopiratelně koncentruje řada problémů. Ty vznikají již ve fázi, kdy rodiče (v prvé řadě matky) uvažují o zaměstnání, případně jeho změně, tzn., že se dostávají do kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem. Zde se setkávají s předpojatými názory zaměstnavatele ohledně jejich rodičovské role, která je z jeho strany chápána jako stálý zdroj problémů. Aby jim předešel, preferuje při výběru pracovníků osoby bezdětné, muže, případně ty, kteří již mají děti odrostlé. Že tato praxe je běžná, přesvědčivě dokumentují spontánní výroky respondentů: zejména u mladých matek se očekávají větší absence, menší pracovní nasazení, menší motivace k práci, takže při přijímání, povyšování nebo nabídce vzdělávání jsou upřednostňováni muži nebo starší a bezdětní zaměstnanci i když se stále tvrdí, že už tomu tak dávno není, tak se pořád setkáváme s tím, že pokud žena se zájmem o práci uvede, že má děti, tak se její šance na přijetí zmenší matky malých dětí jsou téměř nezaměstnatelné; u otců je situace nepochybně jiná, ještě jsem se nesetkala s tím, že by se muže někdo ptal na děti u přijímacího pohovoru hlavně matky, hned při pohovoru se jich ptají, kolik mají dětí, co s nimi, když budou nemocné, neberou ohled, když se musí s dětmi k lékaři, dívají se, jako že jsme neschopné si to jinak zařídit. Výše uvedená předpojatost náhledu na ženy se však netýká jen těch, které již děti mají, ale i těch, které jsou mladé a děti by vbrzku mít mohly při hledání zaměstnání jsem měla dojem, že mladé ženy a potenciální matky jsou u některých zaměstnavatelů znevýhodněné zvláště proti stejně starým mužům; mladá žena, u které hrozí, že brzy odejde na mateřskou dovolenou, je prostě neatraktivní. obava z paragrafu (40x) Neochota zaměstnavatele přijímat ženy s malými dětmi je podmíněna jeho obavou z časté nemocnosti dětí a tudíž opakovaných absencí ženy matky na pracovišti. To bývá ze strany respondentů vyjadřováno jako být doma na paragraf. Není rozhodující, zda již žena děti má, vrací se do zaměstnání nebo chce zaměstnání změnit s obavou zaměstnavatelů z časté nemocnosti malých dětí a tím i neschopenek jejich rodičů se setká v různých etapách svého života. Svědčí o tom následující výroky respondentů: při přijímání do zaměstnání zaměstnavatele odradí matka tří malých dětí, protože je u ní větší pravděpodobnost, že bude často v pracovní neschopnosti kvůli dětem radši zaměstnají ty bez dětí než ty s dětmi z důvodu obavy z častého onemocnění dětí a tím pádem nepřítomnosti v zaměstnání nástup rodiče po ukončení MD nebo RD je komplikovaný; pokud rodič musí hledat nové zaměstnání, tak ve většině případů je malé dítě pro zaměstnavatele překážkou a zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 12

Znevýhodnění na trhu práce pokud nemáte někoho na hlídání v případě nemoci dítěte, tak je mizivá šance na sehnání dobrého zaměstnání jsou firmy, kde se na matku, která chodí s dětmi k lékaři, nebo je s nimi doma, dívají jinak a také to pozná na výplatě při návratu do práce (nebo hledání nové práce) zaměstnavatelé matky malých dětí často nevyberou (i když podmínky splňují), protože se obávají časté absence z důvodu nemocnosti dětí a také menších možných přesčasů. skloubení práce a rodiny (25x) Ukazuje se, jak obtížné je pro rodiče skloubit práci s péčí o děti a rodinu. Zaměstnavatelé požadují, aby zaměstnanec byl výkonný a především flexibilní, což s malými dětmi vždy nejde. Z obavy, že zaměstnankyně s malým dítětem nebude schopna pružně reagovat na potřeby firmy, dávají přednost těm, kteří děti v tomto věku nemají. Do obtížné situace se dostávají z výše uvedených důvodů i ženy, které se vracejí po RD zpět do firmy. Již to, že mají děti, jim vytváří obtížnější podmínky pro plnění pracovních povinností a budování pracovní kariéry s dítětem jsem méně flexibilní a nejsem již ochotna zůstávat v zaměstnání přesčas, což se ve velkých firmách většinou očekává, maminky s dětmi nemají možnost věnovat tolik času zaměstnání jako třeba ženy bezdětné, rodiče malých dětí jsou v zaměstnání znevýhodněni také prázdninami, například si během nich musí brát neplacené volno. Odpovědí, vztahujících se k otázce harmonizace práce a péče o rodinu, bylo značné množství, po obsahové stránce však byly velice homogenní. Za všechny to ilustruje například následující výrok: já bych to specifikovala výhradně na matky - tím, že jdou na RD, opouští své zaměstnání, jako kdyby např. odjely na několik let pryč, a při návratu po letech jim málokdo vyjde vstříc. Je zřejmé, že péče o dítě vyvolává určité časové omezení rodičů, což se nejzřetelněji projevuje tehdy, kdy se žena vrací tam, kde funguje dvou- až třísměnný provoz některé ženy nemohou sehnat práci, a když ji náhodou seženou, tak když by potřebovaly jen na ranní, mají smůlu. flexibilita práce (40x) Aby rodiče, především matky, mohly dát do souladu rodinné a pracovní povinnosti, potřebovaly by pružnější reakci ze strany zaměstnavatelů a to ve formě nabídky různých typů flexibilní práce a pracovních režimů. Odpovědi respondentů jsou v tomto směru v podstatě shodné malá nebo žádná pružnost pracovní doby, není běžné sehnat práci na poloviční úvazek, zaměstnavatel nechce vyhovět kratším úvazkem, není možno pracovat přesčas, na směny, o víkendech apod. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 13

Znevýhodnění na trhu práce hlídání (10x) Podstata dalšího omezení, které mají rodiče malých dětí oproti jiným skupinám populace, spočívá v nutnosti vyřešit péči o děti v době, kdy se rodiče věnují své profesi hlavně matky, když nemají někoho, kdo by jim hlídal dětí, tak je málokdo zaměstná, když nemáte babičku v místě bydliště nebo chápajícího zaměstnavatele, který vám vyjde vstříc s pracovní dobou, je problém sehnat práci, pokud nemáte hlídání, jste ztraceni. školky, jesle (15x) Významnou pomoc pro rodiče dětí představují jesle a školky. Kromě připomínek, že těchto zařízení je málo a mají nedostatečnou kapacitu, je hlavně poukazováno na nevyhovující provozní dobu. Její standardnost nevychází vstříc těm rodičům, kteří mají práci, ale zaměstnavatel jim neumožní pracovat flexibilně (obvykle se jedná o dřívější začátek práce než je otevírací doba školky a pozdější odchod ze zaměstnání, kdy školka již nefunguje) školka má otevřeno do čtyř hodin, dítě do té doby nestačím vyzvednout. Finance (6x) Někteří respondenti poukazovali nejen na horší platové ohodnocení žen, ale především na skutečnost, že zkrácený úvazek nese s sebou nižší plat a tudíž méně finančních prostředků nejen na zajištění služeb hlídání dětí plat za zkrácený úvazek by mi nestačil snad ani na školku, ale i v jiném směru, např. zhoršení podmínek pro získání a splácení úvěru či hypotéky. Jaká opatření byla navrhována flexibilita práce (36x) Návrhy směřují do oblasti zavádění flexibilních metod práce. Jmenovány byly především zkrácená, klouzavá a sdílená pracovní doba a rovněž práce z domova. podpora zaměstnavatelů (24x) Pokud se jedná o zaměstnavatele, respondenti navrhují, aby vůči nim bylo postupováno jak v oblasti motivační (při vstřícnosti vůči rodinám), tak sankční (při porušování zákonů a nařízení). Motivace: aby podniky byly povinny zaměstnávat ženy s dětmi podpora podniků umožňujících flexibilní pracovní dobu, práci z domova, sdílení pracovních míst zvýhodnění firem, zaměstnávajících matky na zkrácený pracovní úvazek zvýhodnění pro firmy, když zřídí školku zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 14

Znevýhodnění na trhu práce Sankce: podpora (ani ne finanční, jako spíše z pohledu odstranění překážek při zřizování předškolních zařízení) firem, které se pro tento způsob podpory svých zaměstnanců rozhodnou zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří přijmou zaměstnance s dětmi zvýšení nabídky nefinančních benefitů s ohledem na rodiny s dítětem například aby stejně jako za postiženého člověka, tak i za matku od dětí mohli zaměstnavatelé dostat nějaké výhody informováním změnit mentalitu zaměstnavatelů podpora firem, které při pořádání kurzů, školení a seminářů poskytnou rodičům možnost pohlídání dětí kvalifikovaným člověkem daňové zvýhodnění zaměstnavatele rodičů dětí do pěti let a rodičů, pracujících z důvodu péče o dítě na částečný úvazek obdobně daňově zvýhodnit i OSVČ zavést zákon, aby rodiče s dětmi dostali přednostně práci než bezdětní. pokud se při pohovoru ptá zaměstnavatel na děti pokud by byly přijímací pohovory netransparentní např. s pořízeným záznamem, aby si zaměstnavatel vůbec nedovolil pokládat diskriminující otázky ošetření rizika krachu společnosti nebo možnosti propouštění z nadbytečnosti záruka udržení pracovní pozice i po návratu z RD. školky, jesle (16x) Zajištění: Podpora: obnovy jeslí více školek větší kapacity školek delší a pružnější otevírací doby podpory různých subjektů, které by nabízely hlídání dětí v době prázdnin agentur na hlídání malých dětí daňových úlev v souvislosti se zaměstnáním chůvy pro dítě zmírnění byrokracie při zakládání soukromých školek. firemní školka (14x) zjednodušilo by situaci, pokud by zaměstnavatelé zřizovali malé školky přímo v zaměstnání, kam by matka mohla dát dítě třeba jen na dopoledne a věnovat se práci pokud to není přímo v rozporu s náplní a bezpečností práce, nevidím jediný problém, proč si nebrat dítě s sebou do zaměstnání jako možnost se nabízí hlídání dětí na pracovišti miniškolky příplatek od firmy na zajištění hlídání zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 15

Znevýhodnění na trhu práce respektování rodičů (13x) zrovnoprávnění matek s dětmi se svobodnými ženami, potažmo rovnoprávnost ženy versus muži změnit atmosféru tak, aby péče o děti byla stejně tak věcí otců jako matek, tj. možnost OČR nebo RD by přicházela v úvahu prostě u všech relativně mladých zaměstnanců stejné podmínky pro otce i matky - např. délka či finanční podpora při RD MD a RD by měla být ve společnosti vnímaná na stejné úrovni jako zaměstnání rozhodně nějaká lepší řešení pro matky s dětmi, jít jim trochu vstříc, protože v dnešní době nemá moc maminek hlídání, když babičky, které my bychom potřebovaly, musí chodit ještě do práce lidé by měli jít dříve do důchodu, aby se babičky a dědečkové mohli zapojit do hlídání dětí Finance (6x) bylo by třeba zvýšit příjem rodiny (rodičovská, příspěvky nebo příjem manžela), aby matka mohla být s dětmi doma libovolně dlouho lepší sociální zajištění mladých rodin zrušení poplatků zejména u lékařů matky by měly možnost zůstat se svým dítětem doma do 4 let a po celou dobu pobírat nějakou důstojnou částku rovnost matek dětí oproti bezdětným rodinám, být s nemocným dítětem doma po dobu jeho nemoci nejméně 10 dní, aniž by se přišlo o peníze nelze řešit zákonem (10x) potřebné zákony už asi jsou, jen je potřeba změnit smýšlení a přístup zaměstnavatelů vedoucí pracovníci jsou často spíše muži než ženy - ti často nejsou těmi, kdo aktivně řeší rodinné záležitosti, a proto od nich nelze čekat nějaké pochopení nebo hledání včasného řešení bohužel, myslím, že zákonem toto nepůjde ošetřit, ale pomohlo by více důvěry zaměstnavatelů ve své zaměstnance, protože když budu chtít pracovat, řešení se vždy najde, ale když ne, i mladý bezdětný člověk může být flákač a často využívat neschopenky všechny zákony to jen zhorší, svazují zaměstnavatelům ruce a odrazují je od přijímání této skupiny do zaměstnání je to v přístupu lidí, zákony jsou na to krátké bohužel je to věc společenského klimatu; zákonem už dotěrné otázky zakázány jsou, ale stále se tiše předpokládá, že děti jsou věcí ženy a nikoliv muže v zákoníku práce je diskriminace, myslím, dobře ošetřena, ale praxe je druhá věc, která se jen stěží dodržuje a dokazuje asi hlavně přístup, podle zákona by k tomu, tuším, docházet nemělo zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 16

Znevýhodnění na trhu práce Co z toho vyplývá dílčí resumé Pracovníci: 1. Vytvořit popisy jednotlivých typů flexibilní práce a informovat o nich rodiče s dětmi. 2. Vytipovat pozitiva a negativa jednotlivých typů flexibilní práce. 3. Využít poradenství ke zvýšení povědomí rodičů o možnostech flexibilní práce. 4. Naučit je vyjednávat se zaměstnavatelem. 5. Vypracovat pracovní vzorové smlouvy. Zaměstnavatelé: 1. Informovat je o podstatě flexibilních typů práce a pracovních režimů, zejména těch, které nejsou doposud obvyklé. 2. Využívat příkladů dobré praxe z tuzemska i ze zahraničí. 3. Motivovat zaměstnavatele pro vytváření flexibilních typů práce a pracovních režimů. 4. Vytipovat, co z jejich strany brání tomu, aby rozšířili nabídku v tomto směru a zjistit, zda je obava opodstatněná z právního hlediska. 5. Začleňovat prorodinná opatření do zaměstnaneckých benefitů, certifikátů kvality, kriterií soutěží apod. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 17

Služby pro rodinu

Služby pro rodinu Problémy s nabídkou služeb pro rodinu celkové názory Více než polovina účastníků ankety (58%) má za to, že jsou problémy s nabídkou služeb pro rodinu, např. ohledně hlídání dětí apod. Čtyři z deseti (42%) zastávají názor, že v tomto ohledu problémy neexistují. Problémy s nabídkou služeb ne 42% ano 58% Problémy týkající se nabídky prorodinných služeb vnímají mnohem častěji rodiče malých dětí ve věku do tří let a předškoláků (vždy téměř dvě třetiny z nich!) než školáků (více než třetina). má děti: ano ne do 3 let 64% 36% od 3 do 6 let 61% 39% školní do 15 let 39% 61% Každý řádek = 100%. Převažující souhlas zaznívá i od nastávajících rodičů (57%). Z hlediska vzdělání platí: čím vyšší má občan vzdělání, tím častěji vidí nabídku služeb pro rodinu jako problematickou. Problémy s nabídkou služeb názory podle vzdělání ano ne Za problémové vidí služby téměř dvě třetiny osob ve věku 25 až 39 let, každý druhý starší 35 let a více než každý třetí mladší 25 let. nižší s maturitou vysokoškolské 43% 53% 73% 57% 47% 27% 0% 20% 40% 60% 80% 100% zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 19

Služby pro rodinu Problémy s nabídkou služeb pro rodinu příklady, návrhy a resumé Příklady Návrhy Více než polovina účastníků ankety má za to, že jsou problémy s nabídkou služeb pro rodinu, např. ohledně hlídání dětí apod.: 58%, z toho 46% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 12% nikoliv. 58%, z toho 21% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 37% nikoliv. Problémy s nabídkou služeb Problémy s nabídkou služeb ne 42% ano, uvedl příklad 46% ne 42% ano, uvedl návrh 21% ano, neuvedl příklad 12% ano, neuvedl návrh 37% 46% 21% Celkem bylo jmenováno 125 příkladů 4 z těchto oblastí: Celkem bylo jmenováno 46 návrhů 5 z těchto oblastí: hlídací služby 74x hlídací služby 28x finanční dostupnost 32x vstřícnost k rodině 4x vstřícnost k rodině 17x trh práce 3x jiné 2x finanční dostupnost 2x osvěta, informace 1x nelze řešit zákonem 6x jiné 2x 4 Někteří respondenti uvedli více než jeden příklad výsledné číslo je součtem veškerých uvedených příkladů. 5 Někteří respondenti uvedli více než jeden návrh výsledné číslo je součtem veškerých uvedených návrhů. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 20

Služby pro rodinu Jaké příklady byly jmenovány hlídací služby (74x) Nejvíce odpovědí (téměř dvě třetiny) se soustředilo do vlastní nabídky služeb péče o dítě formou institucionální, tj. jeslí a školek. Prioritně jde o jejich počet a kapacitu. Je zmiňováno, že: není dostatek jeslí a mateřských škol často byly zbytečně rušeny nemají dostatečnou kapacitu poptávka převyšuje nabídku umisťování dětí, různé preference jsou nekoncepční mají nevhodnou provozní dobu. Respondenti zmiňují, že na některých místech: jesle takřka nejsou, do školky je potíž dostat i tříleté dítě, je problém se dostat do pořadníku, některé školky (zejména v menších obcích) si začínají diktovat podmínky, protože mají dostatek dětí a rodiče jsou v podstatě jejich rukojmí, absolutně jim nevychází vstříc, školky mají určitou provozní dobu, tu mnoho žen nestíhá nebo vůbec nevyhovuje jejich pracovní době, o prázdninách se stává, že v je školka až několik týdnů zavřená. Poznámky respondentů směřovaly také ke kvalitě předškolních zařízení a k jejich případné specializaci. Sdělovali, že je nedostatek zařízení s pedagogikou montessori, waldorfských, ekologicky zaměřených, a pro děti se specifickými potřebami chybí více školek, které by měly specializaci pro děti s potravinovou alergií, astmatem či pylovou alergií. V této souvislosti byl zmiňován i nedostatečný akcent na rozvoj neinstitucionálního hlídání, tj. nedostatečná síť domácího hlídání dětí, které by kromě jiného pomáhalo řešit problém co s nemocnými dětmi. finanční dostupnost (32x) Ze všech připomínek směřovala každá čtvrtá do celkové dostupnosti služeb z hlediska financí. Jde o pocit nedostatku podpory ze strany státu ve smyslu peněžité pomoci a to především tehdy, když rodiče z různých důvodů nemohou umístit dítě do státních (levnějších) zařízení (jeslí a školek). Tito respondenti obvykle sdělují, že soukromé školky jsou předražené, hlídání dětí sice na trhu je, ale pro obyčejnou rodinu nedostupné, hlídací agentura není problém, problém je v tom, že na to již nezbývají peníze, je to příliš drahé pro rodinu, kde vydělává pouze jeden obvykle muž, hlídání dětí, pokud má být kvalitní (nikoliv např. studentka nebo důchodkyně od vedle ) je drahé a převyšuje finanční možnosti běžné rodiny (žena s polovičním úvazkem by nevydělala ani na chůvu), finanční ohodnocení v zaměstnání by muselo být mnohonásobně vyšší než nyní, aby bylo možné svěřit děti chůvě. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 21

Služby pro rodinu vstřícnost k rodině (17x) Prorodinné služby však podle respondentů nepředstavují pouze školky, jesle, chůvy apod., nýbrž také různorodá opatření, umožňující pobyt rodiny ve společnosti, co nejméně komplikované vyřizování nejrůznějších záležitostí, aktivní trávení volného času apod. Problémem je například: cestování autobusem s kočárkem, bezbariérovost, naprostý nedostatek dětských koutků, nedostatek hřišť chráněných před psy, rovněž existuje málo restaurací, obchodů a zařízení, které jsou vybaveny pro návštěvu rodin s malými dětmi, chybí nekuřácké restaurace, s dětským menu, málo slev pro rodiče s dětmi. V rámci prorodinných služeb bylo poukázáno i na současný problém přeplněnosti porodnic. jiné (2x) Zazněl názor, že pokud problémy v této oblasti existují, pak jsou způsobeny nedostatkem informací. Jaká opatření byla navrhována hlídací služby (28x) rozhodně zvýšení počtu předškolních zařízení zvýšení kapacity školek, ale to už se mělo řešit dříve výstavba nových jeslí a školek více zařízení pro děti u zaměstnavatelů - například podnikové školky, jesle, hlídání dětí vhodnější využívání městských prostorů podpora znovuotevření jeslí státem více státních školek, soukromé budou pro střední vrstvy stále problémem prodloužení pracovní doby alespoň v jedné školce ve městě snížení byrokracie a rozvolnění nařízení týkající se školek, aby ve školkách brali děti od dvou let a bylo ve školkách více volných míst zjednodušení možnosti přijímání dětí nejen podle místa bydliště, ale podle místa pracoviště rodičů snížení věkové hranice nástupu dítěte do školky, nebo snížení poplatku za soukromé zařízení podpora menších zařízení pro děti, hlavně neinstitucionálního typu, domácího hlídání, hlídacích agentur zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 22

Služby pro rodinu vstřícnost k rodině (4x) více rodinných slev větší příspěvky od pojišťoven, které by si měly uvědomit, že baby masáže, plavání kojenců atp. jsou důležitou prevencí, která jim následně šetří peníze postih nezodpovědných majitelů psů bezbariérovost v dopravě trh práce (3x) mít práci (dobře placenou) a tudíž možnost z čeho platit hlídání finanční dostupnost (2x) finanční dostupnost hlídacích zařízení více peněz rodinám osvěta, informace (1x) poskytování informací na místní úrovni nelze řešit zákonem (6x) V rámci odpovědí zazněly i názory, že problematiku prorodinných služeb nelze v některých směrech řešit zákonem, např. v různých provozech a zařízeních, a že by měly být věcí uvědomění konkrétních provozovatelů, otázkou příslušných orgánů, nikoliv zákona. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 23

Služby pro rodinu Co z toho vyplývá dílčí resumé Péče o dítě jesle, školky, domácí hlídání: 1. Zjišťovat poptávku ze strany rodičů, znát jejich představy a možnosti, mít k dispozici aktuální data. 2. Poskytovat analýzy kompetentním orgánům, činitelům státní správy, samosprávy a zřizovatelům služeb. 3. Podrobně zmapovat nabídku institucionální péče pro děti předškolního věku. 4. Vytvářet podmínky pro zvýšení kapacity (počtu přijímaných dětí), ale ne na úkor kvality poskytovaných služeb. 5. Snažit se o vylepšení stávajících služeb zejména pokud jde o flexibilitu provozní doby. 6. Zjednodušit pravidla pro poskytování služeb péče o dítě neinstitucionálního typu. 7. Vytvářet podmínky pro vznik miniškolek nebo hlídacích koutků ve firmách. Osvěta, informovanost: 1. Apelovat na nutnost svobodného rozhodnutí rodičů ohledně výběru péče o dítě. 2. Informovat věcně, nestranně a komplexně. 3. Vzdělávat úředníky státní správy. 4. Zjednodušit legislativu, učinit ji srozumitelnější pro osoby bez právního vzdělání. 5. Spolupracovat s rodiči. 6. Pomáhat odstraňovat bariéry v prostředí, kde se pohybují rodiče s dětmi (nekuřácké prostory, dětské koutky, dětská strava, přebalovací pulty, bezbariérová doprava apod.). 7. Propracovat systém slev pro rodiče (i prarodiče) s dětmi. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 24