Obraz a slovo pokus o strukturaci metaforického myšlení Jaroslav Vančát EKS FHS UK Trafačka 6. 10. 2011
Lakoff, G., Johnson M.: Metafory, kterými žijeme. Brno 2002 Lakoff, G., Ženy, oheň a nebezpečné věci. Co kategorie vypovídají o naší mysli. Praha 2006.
CO JE METAFORA Metafora je poznávací znak génia. Člověk, který dovede vytvořit dobrou metaforu, dovede rozpoznat i to, co se sobě vzájemně podobá. Metafora je přenesení jména na něco jiného, a to buď z rodu na druh, nebo z druhu na rod, nebo z druhu na druh, nebo podle analogie. (Aristoteles) Avšak tato podobnost ani pro Aristotela není podobností přítomnou v jinak nepodobných předmětech, ale podobností vztahu, jako tomu je v analogii, která vždy vyžaduje čtyři členy a kterou můžeme vyjádřit vzorcem B : A = D : C. Například číše se má k Dionýsovija ko štít k Areovi; básník tedy nazve číši,štítem Dionýsovým'.
CO JE METAFORA Objevitelem tohoto původně básnického nástroje byl Homér, jehož dva eposy jsou plné všech druhů metaforických výrazů. Kvůli embarras de richesse volím ukázku z íliady, kde básník nápor strachu a žalu na srdce člověka srovnává s náporem větrů na mořskou hladinu z několika stran současně. Zdá se, že nám básník říká: pomysli na tyto bouře, které tak dobře znáš, a poznáš také něco z žalu a strachu. Příznačné je, že naopak to neplatí. Ať budeme přemýšlet o žalu a strachu sebedéle, nikdy nenalezneme něco ovětrech a moři; srovnání má jednoznačně ukázat, co mohou žal a strach způsobit lidskému srdci, tj. má osvětlit zkušenost, kterásenejeví. Nereverzibilností se analogie ostře odlišuje od matematického symbolu, kterým se snaží mechanismus metafory popsat Aristoteles. Není důležité, jak zdařile může metafora splnit dokonalou podobnost vztahu mezi zcela nepodobnýmivěcmi a nakolik dokonale se to proto zdá (protože a očividně není totéž co C a B není totéž co D) rovnice B:A = D:C vyjadřovat. Aristotelova rovnice však je reverzibilní, protože pokud platí B:A = D:C, pak z toho vyplývá, že C:D =A:B. V matematickém výrazu se ztratilaskutečná funkce metafory, totiž že ducha obrací ke smyslovému světu, aby osvětlila nesmyslové zkušenosti ducha, pro které neexistují slova v žádném jazyku. ( Aristotelský vzorec fungoval, protože se zabývá jen viditelnými věcmi a ve skutečnosti se nepoužil na metafory a na jejich přenášení z jedné říše do druhé, ale na emblémy...) Arendtová, Jazyk a metafora
CO JE STRUKTURA Mukařovského definice: Celek z částí, které jsou k sobě v dynamických /historických/ vztazích. Vícestupňovost, vícevrstevnost. diskurs výpověď věta slovo slabika foném Část nebo celek?
CO JE STRUKTURA Crick, F., Astonishing Hypothesis: The Scientific Search for the Soul
CO JE STRUKTURA Model strukturní interakce
CO JE STRUKTURA
CO JE STRUKTURA Vančát, J., Vývoj obrazivosti od objektu k interaktivitě. Předpoklady gnozeologické analýzy obrazové stránky nových médií. Karolinum Praha 2010.
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona Na rozdíl od Aristotela metafory nejsou zářné výjímečné osvícení, ale charakteristický rys našeho myšlení. Všechny naše pojmy jsou skrytě metaforické a byly kdysi právě jako překvapivé vynalezeny (teorie budova). Experiencialismus. vztah mezi objevem, překvapením a genialitou a mezi každodenní praxí je plynulým přechodem jejich blízkost i vzájemný poměr respektují i takové filosofické autority jako Heidegger (Básnicky bydlí člověk) či Wittgenstein
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona
METAFORA podle Duchampa
METAFORA podle Duchampa
METAFORA podle Duchampa
METAFORA podle Duchampa
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona Strukturní metafora Orientační metafora má něco společného s orientací v prostoru - nahoru-dolů, dovnitř-ven, vpředu-vzadu, směrem k-pryč od, hlubokýmělký, centrální-periferní, blíže-dále Ontologická metafora zkušenost s fyzikálními objekty a látkami, entitami a substancemi, kategorizace, teritorium
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona Orientační metafora má něco společného s orientací v prostoru - nahoru-dolů, dovnitřven, vpředu-vzadu, směrem k-pryč od, hluboký-mělký, centrálníperiferní, blíže-dále ŠŤASTNÝ JE NAHOŘE, SMUTNÝ DOLE Dnes se mi zvedla nálada. Cítím se skleslý. Jsem na dně. Upadl jsem do deprese. VĚDOMÝ JE NAHOŘE, NEVĚDOMÝ DOLE Sebevědomí se mi zvýšilo. Sestoupil do říše snů. Upadl do spánku.
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona Ontologická metafora zkušenost s fyzikálními objekty a látkami (nádoba), entitami a substancemi, území, kategorizace, teritorium, zorné pole, události a činnosti děje a stavy INFLACE JE ENTITA Inflace nás zahání do kouta. Bude-li inflace ještě větší, půjde o holý život. VĚDOMÍ JE STROJ Moje inteligence dnes prostě nefunguje. Tomu chlapíkovi se v hlavě kolečka dobře točí.
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona -vztah k Piagetovi Strukturní metafora Orientační metafora Ontologická metafora Piaget, Psychologie inteligence, SPN Praha 1956 senzomotorická inteligence (0-2roky) symbolické a předpojmové myšlení začíná s nástupem symbolické funkce, která umožňuje učení řeči ( 2-4 roky). názorné myšlení se vytváří v těsné souvislosti s předchozími formami a vede k začátkům operace (4-7,8 let) konkrétní operace tj. operační grupování myšlení týkajícího se předmětů, s nimiž se dá manipulovat nebo které si lze názorně představit. (7-8 do 11-12 let) formální myšlení se formuje během adolescence jehož grupování charakterizují vyspělou reflexivní inteligenci. (11-12 let)
METAFORA podle Lakoffa, Johnsona -vztah k Piagetovi a struktur. modelu ORIENTAČNÍ METAFORA ONTOLOGICKÁ METAFORA STRUKTURNÍ METAFORA