Výzkum médií a mediální teorie KISK 2015

Výzkum médií a mediální teorie KISK 2015

Jaké jsou otázky kom. výzkumu? Kdo co říká komu jakým kanálem a s jakým účinkem (Harold Lasswell 1948), tedy: Kdo s kým komunikuje? Jak komunikace probíhá? O čem komunikace je? Jaké jsou důsledky komunikace? Proč komunikujeme?

Co je to komunikace? sociální interakce prostřednictvím sdělení George Gerbner 1967

Co je to masová komunikace? Masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž specializované skupiny využívají technické prostředky (tisk, rozhlas, filmy atd.) pro šíření symbolického obsahu směrem k rozsáhlému, nesourodému a široce rozptýlenému publiku. (Janowitz 1986)

Co jsou to masová média? organizované postupy a technologie, umožňující masovou komunikaci

Co je to masová kultura? Není tradiční, není elitní, je produkována masově, je populární, komercionalizovaná a homogenizovaná

Jaké jsou roviny komunikace? intrapersonální (zpracovávání informací) dyadická (interpersonální, dva lidé) skupinová (př. rodina) meziskupinová (př. komunita) organizační (př. velká firma) celospolečenská (př. masová média)

Jak probíhá komunikace? přenosový model Shannon Weaver, 1948: zakódování dekódování zdroj vysílač přijímač příjemce <------zpětná vazba---------------------------

Další modely komunikace přenosový rituálový propagační příjmový

Jak média studovat? různé metody sociologické, historické, sémiotické či psychologické, např.: analýza obsahu (kvantitativní a/nebo kvalitativní postupy) obrazová analýza (např. strukturalistická analýza, denotace konotace) zkoumání aktérů (rozhovory, dotazníky, pozorování, experimenty) analýza dokumentů (zákony, výroční zprávy, paměti novinářů atd.)

Příklady metod výzkumu systémová analýza ekonomická analýza analýza mediální organizace rutiny med. organizace případová studie výzkum med. profesionálů dotazníkové šetření nastolování agendy kvantitativní obsahová analýza zkoumání obsahových významů sémiotická analýza analýza objektivity a jejího porušování zkoumání struktury textů narativní analýza viz Trampota Vojtěchovská 2010

Příklady metod výzkumu výzkum vizuálních sdělení obrazová analýza analýza diskurzu analýza sledovanosti médií zkoumání pozornosti oční kamera dekódování významů focus groups (ohniskové skupiny) krátkodobý účinek psychologický experiment dlouhodobý účinek nastolení agendy efektivita inzerce měření účinnosti inzertních sdělení zkoumání procesů a interakcí zakotvená teorie viz Trampota Vojtěchovská 2010

METODOLOGICKÝ DUALISMUS KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ VELKÝ VZOREK STATIST. SOUVISLOSTI TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ DEDUKTIVNÍ POSTUP OVĚŘITELNOST STAND. DOTAZNÍK STAND. ROZHOVOR OBSAHOVÁ ANALÝZA TERÉNNÍ VÝZKUM NE STANDARDIZACI HLEDÁNÍ HYPOTÉZ INDUKTIVNÍ POSTUP VĚTŠÍ HLOUBKA VÝPOVĚDI ZÚČAST. POZOROVÁNÍ NESTAND. ROZHOVOR STUDIUM DOKUMENTŮ

METODOLOGICKÝ DUALISMUS KVANTITATIVNÍ nedostatky NEJDE RESPONDENTŮM TAK POD KŮŽI ODRÁŽÍ JEN VÝSEK REALITY MENŠÍ NÁVRATNOST NE VŽDY OBJEKTIVNÍ - OBJEKTIVITA VÝSLEDKŮ ZÁVISÍ NA KOORDINACI ZPŮSOBU KÓDOVÁNÍ A INTERPRETACE DAT MEZI VÝZKUMNÍKY KVALITATIVNÍ nedostatky NEZOBECNITELNÉ VÝSLEDKY NA POPULACI VĚTŠÍ ČASOVÁ NÁROČNOST NEBEZPEČÍ SUBJEKTIVNOSTI ZE STRANY VÝZKUMNÍKA NEBEZPEČÍ PŘÍLIŠNÉHO SBLÍŽENÍ S RESPONDENTY

VÝZKUMNÉ OTÁZKY Kvalitativní výzkumník: Mnoho lidí je dnes znuděno svou prací a jsou... Kvantitativní výzkumník (přerušuje předchozího): Jací lidé, kolik jich je, jak dlouho mají takové pocity, odkud jsou... Kvalitativní výzkumník: Zapomeň na to... John Van Mahnen, In: Disman: 1993, 284

VÝZKUMNÉ OTÁZKY Kvalitativní výzkum: Jak lidé prožívají nudu v práci a co za nudu pokládají? Kvantitativní výzkum: Které profese se nudí méně a které více? V jaké míře se nudí? atp. Abychom ale nudu mohli změřit, musíme ji obsahově vymezit neboli operacionalizovat

Zdroj předchozího grafu a tabulek: Magda Klusáková: Jaký je hodnotový svět českých médií? FSS MU, 2010

Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010

Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010

Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010

PROMĚNNÉ NEZÁVISLÉ (např. čím vyšší HDP v dané zemi ) ZÁVISLÉ ( tím nižší dětská úmrtnost)

PROMĚNNÉ Nominální (kategoriální) např. pohlaví, jména Přiřazujeme pouze kód danému názvu. Ordinální (pořadové) např. odp. vždy, někdy, nikdy Víme, která hodnota proměnné je větší, ale nevíme přesně o kolik. Kardinální (intervalové) věk, hmotnost, plat Víme o kolik, o jaký interval se hodnoty proměnné liší.

VÝBĚR VZORKU POPULACE neboli ZÁKLADNÍ SOUBOR vs. VZOREK aneb VÝBĚROVÝ SOUBOR Jak vybrat vzorek? NÁHODNÝ VÝBĚR ZÁMĚRNÝ (KVÓTNÍ) VÝBĚR KOMBINOVANÝ VÝBĚR (záměrně prostor, náhodně lidi PSEUDONÁHODNÝ VÝBĚR (př. ankety na ulici)

Základní kritéria výzkumu REPREZENTATIVITA - tedy aby byl vzorek přenositelný na základní soubor VALIDITA - platnost, tedy aby měřil opravdu to, co má RELIABILITA - spolehlivost, tedy aby měření dalo při opakování stejné výsledky, pokud se tedy pozorovaný objekt nezměnil

Co jsou to mediální studia? obor vznikající od 20. let 20. stol. s nástupem webu se mluví o mediálních stud. 2.0 na pomezí soc., human. a přírodních věd paradigmata: dominantní vs. alternativní tradice výzkumu: strukturální, behaviorální, kulturální školy newyorská, torontská, frankfurtská, birmingham. teorie funkcionalistická, konfliktualistická, interpretativní, postmoderní

Vztah med. obsahů k realitě PTOLEMAIOVSKÝ PŘÍSTUP = základní protiklad mezi médii a společností, média zprostředkovávají, odrážejí realitu KOPERNÍKOVSKÝ PŘÍSTUP = média jsou součástí společnosti a reality; realita není předmětem a předpokladem komunikace, ale jejím výsledkem (Winfried Schulz 2000, in: Jirák Köpplová 2009: 287-288)

Jaké typy med. teorií máme? sociálněvědní (poznatky zakotvené v jednotlivých oborech) normativní (vycházejí z předpokladů, jak by média měla vypadat, kritická funkce) provozní (pohled pracovníků působících v médiích) každodenní (pohledy samotných příjemců recipientů médií) (viz McQuail)

Druhy mediálních teorií podle pole zájmu: sociocentrické vs. mediocentrické důrazu na společenský soulad vs. střet vztah mezi kulturou a soc. strukturou vzájemná závislost idealismus materialismus autonomie přístupu k sociální integraci: média buď posilují svobodu sounáležitost uniformitu anomii

Teorie médií a společnosti (in: McQuail 1999:117)

Klasifikace mediálních produktů 1. Podle komunikačního média noviny časopisy knihy filmy TV pořady internetové servery atd. (viz Jirák Köpplová, 2009)

Klasifikace mediálních produktů 2. Podle vztahu k mimomediální skutečnosti faktuální (zpravodajství, publicistika ) fiktivní (filmy, TV inscenace, romány ) hybridní ( faction, reality shows )

Faktičnost a fiktivnost med. sdělení i faktuální mediální produkty jako zpravodajství mohou nabývat fiktivního charakteru, např. 1. MANIPULACÍ = řada pseudoudálostí, mediálních inscenací či provokací, např. křty knih, párty, aranžování korupčních situací 2. MYSTIFIKACÍ = úmyslným klamáním něčím zdánlivě pravdivým, př. rozhlasová adaptace Války světů O. Wellesem, aprílové zprávy, Jimmygate nebo údajné Hitlerovy deníky ve Sternu 3. STÍRÁNÍM HRANIC MEZI FAKTY A FIKCÍ = skuteční lidé autenticky vystupují sami za sebe v reality shows nebo rekonstruují různé události v docu-soaps, otázka porušování nějaké normy: respekt k soukromí (VyVolení, Výměna manželek), úcta k druhému (Nejslabší, máte padáka!) nebo probírání vztahů na veřejnosti (Pošta pro tebe) (viz Jirák Köpplová 2009: 295-298)

Klasifikace mediálních produktů 3. Podle komunikačního cíle informační (zpravodajství a publicistika) přesvědčovací (reklama a marketing) zábavní (soutěže, křížovky, estrády ) umělecké (filmy, romány atd.)

Klasifikace mediálních produktů 4. Podle důležitosti pro veřejný život seriózní (zpravodajství a publicistika) bulvární (senzace, celebrity, obraz > text )

Klasifikace mediálních produktů 5. Podle pravidelnosti uspořádání (žánrů) zpravodajské (zpráva, anketa, z. rozhovor ) publicistické (komentář, glosa, p. rozhovor ) literární (povídka, komiks, haiku ) TV a rozhlasové (seriály, reality shows ) filmové (romantický, horror, thriller ) hudební (rock, jazz, punk, techno, hip hop )

Označování mediálních obsahů 1. denotace ikon (socha) index (kouř od ohně) symbol (slovo pes pro jisté zvíře) 2. konotace druhotný, asociativní význam pojmu, např. slovo okno může znamenat i výpadek paměti; každý pojem má více konotací, které nabývá různé + i významy, např. fotr a tatínek mají stejnou denotaci, ale jiné konotace 3. mýtus (podle Ronalda Barthese, Mytologie, 2004) neboli znaky znaků (metaznaky), např. venkovské krajiny nebo neposkvrněné přírody v reklamách na automobily; skrze mýty prezentujeme kulturní projevy jako přirozené (naturalizujeme)

Intertextualita mediálních sdělení KONTEXT = psychická, fyzická a/nebo sociální situace, v níž se znak nebo text užívá či objevuje, nebo k níž odkazuje (Danesi 2002 in Jirák Köpplová 2009: 276) INTERTEXTUALITA = odkaz na jiný text či prvek reality obsažený v jiném textu; např. - citace (hudební smyčky v hip-hopu převzaté z jiných písní) - parafráze (např. coververze písně jiným interpretem) - parodie (Červený trpaslík paroduje sci-fi seriály jako StarTrek) - pastiš (napodobeniny jiných děl, např. Sherlocka H n. Švejka) - brikoláž (míchání různých technik, žánrů a hojné citování, např. film Final Cut Dámy a pánové)