Zjištění pohybové úrovně a cvičební programy u gravidních žen Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum univerzitního sportu Zjištění pohybové úrovně a cvičební programy u gravidních žen Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Alena Pokorná, Ph.D. Vypracovala: Bc. Tereza Kratochvílová Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne... podpis...

Ráda bych poděkovala Mgr. Aleně Pokorné Ph.D. za odborné vedení, vstřícnost, trpělivost a podnětné připomínky, díky kterým jsem mohla zvolené téma zpracovat. Také bych ráda poděkovala všem respondentkám, které mi vyplnily dotazník. Brno 2014 Bc. Tereza Kratochvílová

OBSAH ÚVOD...6 1. LITERÁRNÍ PŘEHLED DANÉ PROBLEMATIKY...7 1.1. Tělesný pohyb a jeho funkce v životě člověka....7 1.1.1. Pohybová aktivita 7 1.1.2. Posturální funkce a optimální držení těla...8 1.1.2.1. Posturální funkce....8 1.1.2.2. Správné držení těla... 10 1.1.2.3. Poruchy v oblasti funkce správného držení těla... 10 1.1.3. Posturální a fázické svaly. 11 1.1.3.1. Svaly převážně fázické. 11 1.1.3.2. Svaly převážně posturální. 12 1.2. Gravidita a charakteristika jednotlivých období.... 13 1.2.1. První trimestr....13 1.2.2. Druhý trimestr... 14 1.2.3. Třetí trimestr..15 1.3. Pohybové aktivity a cvičební programy v těhotenství... 16 1.3.1. Doporučené a nevhodné pohybové aktivity.. 16 1.3.1.1. Vhodné pohybové aktivity 16 1.3.1.2. Nevhodné pohybové aktivity 19 1.3.1.3. Vyloučené pohybové aktivity... 19 1.3.2. Zásady cvičení v těhotenství. 20 1.3.3. Cvičební programy Body and Mind v těhotenství 21 1.3.3.1. Pilates 21 1.3.3.2. Jóga... 22 1.3.3.3. Dýchání a relaxace 22 1.3.4. Cvičební programy aerobní v těhotenství. 23 1.3.4.1. Vybrané aerobní programy v těhotenství. 25

2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE. 27 2.1. Cíl diplomové práce.. 27 2.2. Úkoly diplomové práce 27 3. METODOLOGIE PRÁCE. 28 3.1. Charakteristika a popis dotazovaného souboru. 28 3.2. Organizace a harmonogram... 28 3.3. Zpracování dat... 29 4. VÝSLEDKY A DISKUZE.. 30 4.1. Výsledky šetření osobní anamnéza. 30 4.2. Výsledky šetření pohybová aktivita 33 4.3. Výsledky šetření životní styl.. 38 4.4. Výsledky šetření informační zdroje... 42 5. DOPORUČENÍ PRO PRAXI. 44 5.1. Význam doporučených pohybových aktivit.. 44 5.2. Doporučená cvičební jednotka s výběrem PA.. 45 5.2.1. První trimestr (do 13. týdne). 47 5.2.2. Druhý trimestr (14. 27. týden)... 50 5.2.3. Třetí trimestr (28. 40. týden).. 52 6. ZÁVĚR. 54 SOUHRN 56 SUMMARY 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ. 58 SEZNAM OBRÁZKŮ.. 60 SEZNAM TABULEK.. 61 PŘÍLOHY.. 62

ÚVOD Období těhotenství je pro každou ženu jedno z nejdůležitějších období života. S tím souvisí mnoho fyzických i psychických změn. Ženský organismus prochází velkou zátěží a je dobré jej na tuto zátěž dobře připravit a tím předcházet případným problémům, které se mohou během těhotenství objevit. Pozitivní vliv na celkový průběh těhotenství má zdravý životní styl a s ním spojená pravidelná pohybová aktivita. Právě ta pomáhá k zajištění fyzické i psychické pohody a kladně ovlivňuje průběh těhotenství i porod. Důležitou roli v období těhotenství matky hraje zdravý životní styl, který se stává i součástí prenatálního vývoje dítěte. Jednání matky je přenášeno na dítě a to od ní dostává základ svého budoucího životního stylu, případně imunity. Tuto diplomovou práci jsme vybrali z důvodu zájmu o toto téma a budoucího využití nejen pro naše účely. O těhotenství je sepsáno mnoho různých knih, dočteme se v nich, jaké změny těhotenství přináší, s jakými problémy se můžeme setkat a jak se připravit na porod. V některých knihách je také výčet vhodných a nevhodných sportů pro těhotné ženy, ale trošku nám v nich schází nějaké doporučení, co se týče zaměření dle trimestrů, frekvence a druhu cvičení. V první kapitole naší diplomové práce přinášíme základní přehled týkající se životního stylu, pohybové aktivity, gravidity a pohybové aktivity v období těhotenství. Cílem diplomové práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit pohybovou aktivitu žen v těhotenství a stanovit doporučení pro praxi. V praktické části přinášíme doporučení pro praxi výběru pohybových aktivit v těhotenství a cvičební programy pro jednotlivé trimestry. 6

1. LITERÁRNÍ PŘEHLED DANÉ PROBLEMATIKY 1.1. Tělesný pohyb a jeho funkce v životě člověka 1.1.1. Pohybová aktivita Jak uvádí Blahutková (2008, s. 50): Pohybová aktivita je nedílnou a každodenní součástí života každého z nás. Pomáhá udržet organismus v dobrém zdravotním stavu, tedy tělesné, duševní i psychosociální pohodě a je také vhodnou prevencí stresu a chorob s hromadným výskytem: vysoký krevní tlak (hypertenze), cukrovka (diabetes mellitus), zvýšená hladina cholesterolu (cholesterolémie) a obezita. Představuje souhrn všech pohybových činností během dne. Nejedná se tedy pouze o úmorné cvičení v moderních prostorách fitcenter, ale i o běžné, každodenní práce (vytírání podlahy, hrabání listí), jež zvyšují energetický výdej. Dle Encyklopedie Tělesné kultury (1988, s. 37) pohybová aktivita označuje veškerý motorický projev člověka, který zahrnuje pohyb, úkoly každodenního života, lokomoční, pracovní a další účelové pohyby, tělesnou výchovu, sport a pohybovou rekreaci. V ontogenetickém vývoji je pohybová aktivita nezastupitelným podnětem pro správný vývoj a funkci pohybového systému. Kopřivová (1997) uvádí, že pohyb je jedním ze základních projevů života a je nezbytný pro dobrou funkci všech orgánů celého organismu. Uspokojování této biologické potřeby je podstatným způsobem závislé na vnějších podmínkách jedince. Autor Teplý (1995) uvádí pojem pohybový režim člověka, který je souhrnem všech pohybových činností a aktivit, které jsou pravidelně a relativně dlouhodobě začleněny do životního stylu člověka. Můžeme tak charakterizovat denní, týdenní, měsíční a celoroční pohybový režim. Pohybové aktivity zahrnují sport, tělesnou výchovu, kondiční cvičení, rekreační a zájmové pohybové činnosti, turistiku, tanec aj. Můžeme sem zařadit např. chůzi do zaměstnání, procházky, spontánní pohybové hry a některé tělesně náročnější pracovní činnosti. Prováděné pohybové aktivity musí splňovat dvě podmínky dostatečný (pravidelný) objem a přiměřenou (zvýšenou) intenzitu zatížení u zvolených 7

cvičení. Ke zlepšení kondice je doporučeno provádět třetinu aktivit v aerobním režimu. 1.1.2. Posturální funkce a optimální držení těla 1.1.2.1. Posturální funkce Posturální funkce je dynamicky probíhající proces, který zajišťuje aktivní svalové držení jednotlivých segmentů těla proti působení zevní, gravitační, síly (při pohybovém výkonu mezi zevní síly dále patří např. setrvačnost, třecí síla, reakční síla, odporová síla sportovce...). [1] Posturální funkce [1] : zajišťuje zaujímání a udržování vzpřímené (bipedální) labilní polohy těla vůči měnícím se podmínkám v gravitačním poli, je fylogenetickým předpokladem každého lidského pohybu, je výsledkem složitých reflexních dějů, které jsou naprogramovány v CNS (probíhají podle přesných, předem předurčených, pravidel), je multifaktoriální děj probíhající celý život, vyvíjí se od narození a vyžaduje zvýšenou pozornost na všech stupních ontogeneze, její kvalita je velmi nestabilní, má značné kompenzační a substituční možnosti, je geneticky determinována (vnitřní vlivy), je pozitivně i negativně ovlivňována životním stylem (vnější vlivy), na její realizaci se podílí tři recipročně propojené složky, složka senzorická, řídící a výkonná, pracující vždy jako jeden funkční celek. Kvalitní úroveň posturální funkce, tj. fyziologické držení těla (správné držení těla - "SDT") je nepřímým ukazatelem zdraví. Je významná nejen z hlediska funkčnosti opěrné a cílené motoriky, ale ovlivňuje i činnost ostatních tělních systémů (dýchacího, srdečně cévního, zažívacího, vylučovacího - vertebroviscerální vztahy). 8

Na kvalitu držení těla má rovněž vliv psychický stav (duševní únava, stres = zátěžová reakce pro organismus narušující funkci, tzv. somatizace psychických tenzí). Faktory charakterizující kvalitu postury (držení těla) [1] : statická složka - fyziologický dvojesovitý tvar páteře (sklon pánve, tvar hrudníku, postavení dolních končetin, klenba nohy...), dynamická složka - optimální klidový tonus posturálního svalstva, fyziologická souhra antagonistických a synergistických svalových skupin (svalová rovnováha - balance), fyziologické hybné stereotypy, optimální funkční stav organismu (nervový systém - mentální úroveň, hypothalamo - hypofyzární systém, transportní systém...) psychické vlastnosti (sebedůvěra, momentální nálada, sociální postavení ve skupině...), kvalitu postury dále ovlivňují tělesná stavba (somatotyp), únava, výživa, pitný režim, oblečení, obuv V každém pohybovém projevu lze z didaktických důvodů rozlišit: složku "držící" (pohyb oporný, podpůrný), složku "pohybovou" (pohyb kinetický, lokomoční). Oba systémy zprostředkovávají dvě stránky téhož procesu: jsou rovnocenné, recipročně spolu souvisí, nelze je od sebe oddělovat. V tělovýchovném procesu je nutno věnovat oběma systémům rovnocennou pozornost a nenadřazovat složku "pohybovou" (často nás zajímá jen samotný výkon...). Takto stimulující se organismus může úspěšně odolávat negativním vlivům současného životního stylu, minimalizovat poškození hybného systému a napomáhat optimálnímu zvyšování úrovně pohybových schopností a nácviku pohybových dovedností. Na statické a následné dynamické stabilitě těla při pohybu se podílí hluboký stabilizační systém páteře, na který by měla navazovat aktivita povrchově uložených svalů dle náročnosti pohybu (stoj versus stoj bez zrakové kontroly např. na bosu, balanční plošině...). [1] 9

Pravidelné zařazování záměrných intervenčních pohybových programů pozitivně ovlivňujících kvalitu posturální funkce je nezbytné. 1.1.2.2. Správné držení těla Muchová & Tománková (2009, s. 24) poukazují na to, že při fiktivním správném postoji jsou nohy volně u sebe, kolena a kyčle přirozeně nataženy. Pánev je v takovém postavení, aby hmotnost trupu byla nad spojnicí středů kyčelních kloubů. Páteř je plynule zakřivena. Ramena jsou spuštěna volně dolů, lopatky naléhají celou plochou na zadní hranu hrudníku a jsou mírně přitaženy k páteři. Hlava je vzpřímená, brada svírá s osou těla pravý úhel. Na obr. č. 1 je znatelné, jaký je rozdíl zejména v bederní lordóze a hrudní kyfóze u správného a špatného držení těla. Obr. 1 Správné držení těla [2] 1.1.2.3. Poruchy v oblasti funkce správného držení těla Kritériem správného držení těla je symetrie pravé a levé části těla a správná fyziologická křivka páteře (Riegerová, 1998). Každá charakteristická odchylka držení těla je vlastně poruchou posturální funkce a porušení posturálního 10

stereotypu. Poruchy se projevují převážně na páteři a podle lokalizace a charakteru je označujeme jako posturální vady. Matoušová (1996) uvádí tyto nejčastější posturální vady: Kyfotické držení těla (kulatá záda) je získaná posturální vada. Společným znakem je porucha statiky horní části trupu, jejíž příčinou jsou svalové dysbalance. Bederní hyperlordóza (nadměrně prohnutá záda) projevuje se nadměrným sklonem pánve a je typickým projevem svalové dysbalance v oblasti pánve. Plochá záda jde o nedostatečné zakřivení páteře. Při této vadě je páteř funkčně méněcenná. Skoliotické držení těla jde o vybočení páteře do strany často doprovázené rotací obratlových těl, což narušuje posturální funkci a držení těla jako celku. 1.1.3. Posturální a fázické svaly 1.1.3.1. Svaly převážně fázické Hlavní funkcí svalů převážně fázických je vykonávat pohyb. Je jich o polovinu méně než svalů posturálních. Protože jsou vývojově mladší, rychle se unaví, mají horší cévní zásobení a reagují pomalu. Jejich klidové svalové napětí se bez pohybu snižuje až o 50% jejich normální zdravé funkce. Fázické svaly nepracují, pokud je k tomu nenutíme. Bez pohybu ochabují a slábnou atrofují. Snižuje se jejich svalové napětí. Síla každého svalu nebo skupiny svalů může klesnout tak, že jsou schopny pohybovat některou z částí pohybového ústrojí pouze na úrovni jejich vlastní váhy. Fázické svaly mají sklon k oslabení, proto je musíme posilovat s důrazem na pohybovou přesnost (Jarkovská, 2007, s. 20). Svaly s tendencí k oslabení (Kopřivová, 1997): hluboké flexory šíje (m. longus colli, m. longus capitis a m. scalenus) dolní fixátory lopatek (m. rhomboideus, m. trapezius ve své střední a spodní části, m. serratus anterior) svaly břišní (m. abdominis) 11

svaly hýžďové (m. gluteus maximus, medius, minimus) tři hlavy svalu čtyřhlavého stehenního (m. vastus medialis, m. vastus intermedialis, m. vastus lateralis) svaly na přední a boční straně bérce svaly klenby nožní svaly paží (m. deltoideus a skupina extenzorů) 1.1.3.2.Svaly převážně posturální Jarkovská (2007) uvádí, že svaly převážně posturální udržují vzpřímenou polohu těla. Tyto svaly jsou vývojově starší, pomalu se unaví a jsou vytrvalé a silné. Mají lepší cévní zásobení, jsou odolnější a mají vyšší práh dráždivosti. Rychle reagují. Pracují na našem těle nepřetržitě s neustálým napětím staticky, a to v klidu i v pohybu. Posturální svaly mají sklon ke zkracování, proto je musíme protahovat. Zkrácené svaly nebolí, ale snižují rozsah pohybu v kloubech. K jejich zkracování dochází v důsledku nedostatečného množství kompenzačních (vyrovnávacích) cvičení opačného charakteru, mezi která patří i relaxační a strečinková cvičení. Svaly s tendencí ke zkrácení (Kopřivová, 1997): hluboké svaly šíjové (krční část vzpřimovače páteře) horní část svalu trapézového a zdvihač lopatky (m. trapezius, m. levator scapulae) velký a malý sval prsní (m. pectoralis major, m. pectoralis minor) bederní část vzpřimovače trupu (m. quadratus lumborum) ohýbače kyčle sval bedrokyčlostehenní a přímý sval stehenní (m. iliopsoas, m. rectus femoris) přitahovače stehna (adductor brevis, adductor longus) ohýbače kolenního kloubu dvojhlavý sval stehenní, sval poloblanitý a pološlašitý (m. biceps femoris, m. semimembranosus, m. semitendinosus) napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae) trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae) ohýbače prstů ruky 12

1.2. Gravidita a charakteristika jednotlivých období Těhotenství neboli gravidita je stav, kterým označujeme období ženy, kdy došlo ke splynutí vajíčka a spermie (ženské a mužské pohlavní buňky) a toto období je ukončeno porodem. Těhotenství trvá 40 týdnů, neboli 280 dnů, což je rovno 9 kalendářním či 10 lunárním měsícům. Nejpřesnější je uvádění délky těhotenství v týdnech. Průměrná délka těhotenství je 40 týdnů ± 2 týdny. V případě trvání 42 týdnů jde o přenášené těhotenství. Těhotenství rozdělujeme na tři trimestry, ve kterých dochází k postupným změnám ženského těla s jediným cílem: zajistit optimální podmínky pro vývoj a narození dítěte. Každý trimestr je dlouhý přibližně tři měsíce. První trimestr trvá do 13. týdne, druhý trimestr do 27. týdne a třetí trimestr končí porodem. Ve 40. týdnu těhotenství, tedy na konci gravidity, je plod zralý, jeho kůže hladká a růžová. Plod váží asi 2600-3200 g a měří 45-51 cm. Na velikost plodu má vliv genetika, výživa a prostředí, ve kterém se vyvíjí (Čech, 2007; Kobilková, 2005; Roztočil, 2008). 1.2.1. První trimestr Zhruba po šesti týdnech se u většiny žen začínají projevovat první příznaky těhotenství. Kromě vynechání menstruace se často objeví také nechutenství nebo naopak zvláštní chutě na různé potraviny, citlivost na vůně a pachy a únava. Následně pak začínají ranní nevolnosti, pálení žáhy, zácpa, bolesti zad, citlivost až bolestivost prsou, výkyvy nálad. Některé autorky (Wesselsová, 2006; Sikorová, 2006) uvádějí, že se mohou objevit obavy spojené s proměnou těla a strach o ztrátu atraktivity. Určitá skupina žen se však s těmito problémy téměř nesetká a proto nijak neomezuje své dřívější tělesné aktivity. Zmínili jsme ranní nevolnost, protože ta se opravdu objevuje nejčastěji v ranních hodinách, po probuzení. Může se ale objevit kdykoliv během dne, výjimečně i v noci. Tyto problémy mohou ženě vzít chuť a energii cvičit. Po fyzické stránce bychom v tomto období měli především dbát na správné držení těla, správné sezení, vstávání z lehu a správné zvedání břemen, případně se těmto návykům naučit. Vlivem zvětšování mléčné žlázy dochází k oslabování prsních svalů. Tyto projevy se po porodu a během kojení ještě více 13

zvýrazní. K oslabení dochází i u břišních svalů. To má za následek vadné držení těla, bolesti v zádech a možný rozestup těchto svalů tzv. diastézu. Během porodu pak žena nemůže správně tlačit a používat břišní lis a po porodu má tzv. převislé břicho. Během těhotenství je také nadmíru zatěžována nožní klenba. Vlivem hormonů se uvolňuje vazivo, dochází k prosáknutí svalů a vazů dolních končetin a postupujícím těhotenstvím narůstá hmotnost. To vše má za následek pokles nožní klenby, bolesti nohou při chůzi a dlouhodobém stání. Podobně jako nožní klenba trpí zátěží i žilní systém dolních končetin. Těhotenské hormony napomáhají uvolnění žilní stěny, rostoucí děloha tlačí na pánevní žíly a zpomaluje návrat krve z dolních končetin. Na dolních končetinách se poté mohou objevit křečové žíly. 1.2.2. Druhý trimestr Období druhého trimestru, tedy mezi pátým a sedmým měsícem, je nejpříjemnějším obdobím těhotenství. Bříško začíná teprve růst a nebrání každodenním činnostem. Počáteční nevolnosti a únava se vytrácí. Jen výkyvy nálad se mohou pohybovat v extrémech, od euforie až po depresi (Wesselsová, 2006). Co se týká fyzických změn, nejčastějším problémem bývá bolestivost krční páteře. Svaly vzpřimovače krční páteře jsou přetížené a často způsobují bolest hlavy. Mezi další problémovou skupinu svalů patří mezilopatkové svaly. Protože se zvětšuje mléčná žláza, narůstá objem prsou a začínají se kulatit záda, je potřeba tento stav kompenzovat vhodnými cviky. Zvyšující se hmotnost, rostoucí bříško a nárůst prsní žlázy má za následek přetížení vzpřimovačů trupu a ty spolu se zvýšeným prohýbáním mají za následek bolesti zad. Hýžďové a stehenní svaly mají v těhotenství tendenci ukládat větší množství tuku, jako zásobárnu pro pozdější období kojení. Dochází zde ke vzniku celulitidy a strií. Proto posilování těchto partií má převážně estetický význam. Důležitým prvkem v cvičení je uvolnění křížokyčelního skloubení, tedy oblasti mezi křížovou kostí a kostí kyčelní. Pro porod je toto uvolnění důležité, aby plod mohl snadněji projít pevnou částí pánve. Svalstvo pánevního dna je jednou z nejvíce zatěžovaných částí těla během těhotenství. Dochází zde k uvolňování a změknutí veškerého svalstva. 14

Ochabnutí této svaloviny může mít za následek únik moči, pokles dělohy, bolesti v pánevní oblasti a jiné zdravotní problémy. Častěji k těmto problémům dochází po porodu nebo v pozdějším období života ženy. Neposledním problémem, se kterým se žena může setkat již od začátku těhotenství, je zácpa. Díky vyšší hladině hormonu progesteronu, který působí i na svalstvo střevní stěny, střeva začínají pracovat pomaleji. Postupným zvětšováním dělohy se střeva utlačují a svůj podíl má i oslabená břišní stěna (Sikorová, 2006). Mimo tyto změny se v druhém trimestru snižuje efektivita dýchání. Dýchání probíhá s většími obtížemi, ale nemusí být zrychlené. Následkem je zvýšení objemu dechu a zmenšení dechové rezervy. Navíc tělo vyžaduje zvýšení příjmu kyslíku o 20% (Wesselsová, 2006). Sikorová (2006) uvádí, že pro ženy, které byly zvyklé cvičit již před těhotenstvím, je důležité nevzdávat se této činnosti, pouze se vyvarovat nevhodným sportům, při kterých hrozí zvýšené riziko pádů a otřesů. Dále autorka zdůrazňuje, že ženy, které ještě s cvičením nezačaly a nikdy předtím necvičily, mají nejvyšší čas začít, ale musí cvičit přiměřeně svému stavu a svým schopnostem. Těhotenství a porod jsou velkou zátěží pro organismus a proto je vhodné ho na to připravit. 1.2.3. Třetí trimestr Blížíme se ke konci těhotenství. Zbývají nám poslední tři měsíce do porodu. Pomalu se začínají objevovat obtíže spojené s tímto obdobím. Některé ženy se cítí unavené, zhoršuje se spánek, ke slovu se dostává nadváha. Wesselsová (2006) uvádí pocit neforemnosti, omezení a těžkopádnosti. U jiných žen převládá příval energie. Nastávající maminky mohou mít pocit, že těhotenství je nekonečné. Objevují se změny nálad, pocity radosti se střídají s pocity obav a strachu z porodu (Sikorová, 2006). Mnoho žen ve třetím trimestru udává psychosomatické potíže, zejména problémy se spaním. Zvýšením hmotnosti se hůře nachází správná poloha v posteli a miminko se nejvíce hýbe v noci. Jak hlavička dítěte začíná tlačit na porodní cesty, stlačuje také močový měchýř, což způsobuje časté močení. Wesselsová (2006) uvádí, že jak rostoucí děloha utlačuje okolní orgány 15

a vytlačuje zároveň bránici vzhůru do dutiny hrudní, způsobuje tak těhotenskou dušnost a zmenšuje kapacitu plic. Podle Sikorové (2006) tlak plodu na nervové pleteně má také za následek uvolňování vazů a kloubů a jejich bolestivost, kterou pociťujeme nejčastěji v kyčlích a pánvi. 1.3. Pohybové aktivity a cvičební programy v těhotenství Cílem jakékoliv pohybové aktivity v těhotenství není zvyšování výkonnosti, ale udržení optimální fyzické i psychické kondice vašeho organismu. Veškerá pohybová aktivita by měla být konzultována s gynekologem a při jakémkoliv problému (závratě, bolesti břicha, dušnost, otoky, bolesti hlavy apod.) je nutno cvičení přerušit. Správné cvičení pomáhá zvládnout zvýšené nároky na organismus v období těhotenství a po porodu napomáhá rychlejšímu návratu k výchozí tělesné proporci. Vhodnost či nevhodnost cvičení musí posoudit každá žena sama a je nutné brát v úvahu aktuální zdravotní stav, pokročilost těhotenství, druh a intenzitu vybrané sportovní činnosti a předchozí trénovanost (Bejdáková, 2006). 1.3.1. Doporučené a nevhodné pohybové aktivity 1.3.1.1. Vhodné sportovní aktivity Většina autorek, které jsme našli v dostupné literatuře (Mikulandová, 2004; Wesselsová, 2006; Bejdáková, 2006; Sikorová, 2006), se shoduje, že nejvhodnější pohybovou aktivitou v těhotenství je chůze, plavání, cyklistika, aerobik, posilování. Wesselsová (2006) přidává ještě lyžování (běžecké), běh a tenis. Naopak Bejdáková (2006) tenis považuje za rizikový sport, který není možné doporučit. Sikorová (2006) propaguje hlavně aktivity spojené s nácvikem správného dýchání jako je jóga a pilates. Chůze Chůze (walking) je zdravý vytrvalostní trénink, který můžete provozovat až do konce těhotenství. Sikorová (2006) poukazuje na to, že chůzí je myšleno 16

rychlejší tempo, nikoli pomalá procházka. Určité potíže spojené s těhotenstvím je možné pomocí tohoto sportu minimálně mírnit voda v otékajících nohách se odvede zpět do těla, častý nízký tlak se díky povzbuzenému oběhovému systému zvýší. Pobyt na čerstvém vzduchu je dobrý pro vás i pro miminko. Nevolnosti a závratě mohou v průběhu chůze vymizet (Wesselsová, 2006). Plavání Je jednou z nejvhodnějších a nejvíce doporučovaných sportovních aktivit v těhotenství. Plavat mohou maminky od začátku těhotenství až do 38. týdne. Později se již tento sport nedoporučuje, protože porodní cesty se otevírají, připravují se na porod a hrozí nebezpečí vniknutí infekce. Ve volné přírodě se koupání nedoporučuje, snad jen koupání v moři, kde je jistá obměna vody a slanost vody je zárukou nebujení bakterií (Sikorová, 2006). Velice prospěšné je tzv. těhotenské plavání, kdy provádíte cviky na podporu svalstva potřebného v těhotenství a hlavně k porodu. Těhotenské plavání bývá většinou součástí předporodních kurzů (Mikulandová, 2004). Cyklistika Je zajímavé, že ve většině literatury se setkáme s cyklistikou jako vhodným sportem v těhotenství. Je však nutné upozornit, že při jízdě na kole bychom se měli vyhnout otřesům, prudkým zatáčkám a manévrům. Jízda by měla být na rovinném terénu a spíše na méně frekventovaných cestách. Při jízdě na rotopedu nehrozí žádné nebezpečí a je možné si aktuálně regulovat zátěž (Sikorová, 2006; Bejdáková, 2006). Rádi bychom upozornili, že při vyjížďce na kole těžko najdeme bezpečný a rovný terén, kde bychom se vyhnuli zmiňovaným otřesům a možnosti pádu, pokud zrovna nechceme jezdit dokola na bruslařském ovále. Proto je určitě vhodnější aktivitu na kole omezit na rotoped, kde nám pád nehrozí a nemusíme se obávat o naše zdraví i zdraví miminka. V pokročilejším těhotenství je kromě možnosti nastavení zátěže také možnost nastavení řídítek výše, což by nám na kole v terénu nešlo. 17

Aerobik, posilování Pro těhotné ženy je velmi vhodné cvičení, které vede ke zvýšení funkce oběhového systému, svalové síly a výdrže a pružnosti kloubů. Při aerobiku je pohyb rytmický, rovnoměrně se zatěžují velké svalové skupiny (Wesselsová, 2006). Co se týče posilovny, měli by tuto formu cvičení provozovat pouze ženy, které byly zvyklé posilovnu navštěvovat již před těhotenstvím. Je třeba si také uvědomit, že musíme zmírnit zátěž a intenzitu cvičení. Nelze provádět dřepy, výpady a zatěžovat břišní svaly. Vhodnější jsou cvičení v sedě a na zvážení je cvičení pod vedením zkušeného trenéra (Sikorová, 2006). Lyžování Jízda na běžkách se díky pohybu celého těla pozitivně odrazí ve fungování oběhového systému a pohybového aparátu. Trénuje se i rovnováha a pohyb na čerstvém vzduchu zásobuje plíce kyslíkem. Spojení sportu s dovolenou zajistí odpočinek a psychické posílení (Wesselsová, 2006). Zde by se dalo s autorkou polemizovat. Jízda na lyžích, ať běžeckých či sjezdových, je koordinačně velice náročná. V průběhu těhotenství se vlivem zvyšování tělesné hmotnosti koordinace snižuje, nerovnost a nepředvídatelnost terénu zvyšuje riziko pádu. Tento druh sportovní aktivity bychom nedoporučili, je ale na posouzení každé ženy, zda se riziku vystaví. Běh jogging Trénované těhotné ženy mohou pokračovat v běhání. Nemělo by ale jít o závodní běh. Měly bychom se vyhnout dlouhým tratím kvůli nebezpečí přehřátí, dehydratace a možným svalovým křečím v pánevním dnu. Netrénované ženy by s během v těhotenství začínat neměly. Pánevní dno a břišní svaly jsou málo aktivované a může tak rychleji dojít ke komplikacím a obtížím (Wesselsová, 2006). 18

Zejména u běhu se přikláníme k tomu, aby těhotné ženy využívaly měřič tepové frekvence a držely se v pásmu 60% TFmax (vypočítáme podle vzorce (220 věk) 0,60), aby nedošlo ke schvácení. Tenis a podobné sporty Tyto sporty a hry jsou užitečné, pokud nejsou zaměřené závodně. Badminton nebo líný tenis povzbudí krevní oběh a jsou zdrojem zábavy. Tenis se nedoporučuje jako sport, se kterým by se začínalo až v těhotenství. Nejen pro tvrdé údery, ale i pro nebezpečí odražení míčku do břicha těhotné ženy, se nedoporučuje hrát squash (Wesselsová, 2006). Tenis autorka nedoporučuje jako sport, se kterým by se mělo v těhotenství začínat. Myslíme si, že by jej ale neměly provozovat ani ženy, které se s tímto sportem setkaly již před těhotenstvím. Rizika zasažení míčkem do břicha ženy jsou vysoká a jde o velmi dynamické pohyby s častou změnou směru a prudkými výpady, které tělu těhotné ženy neprospívají. 1.3.1.2. Nevhodné sportovní aktivity Do nevhodných sportovních aktivit zařazuje Bejdáková (2006) hlavně jízdu na koni, tenis, bruslení, lyžování, terénní běh nebo squash. Obdobně i Mikulandová (2004) uvádí jako nevhodné sporty sjezdové lyžování, jízdu na koni a bruslení. U těchto sportů hrozí nebezpečí zranění. Při provozování výše uvedených a dalších možných problémových sportů, je extrémně důležitý individuální přístup každé ženy a jejího lékaře a posouzení, zda klady tělesné aktivity opravdu stojí za možná rizika spojená s tímto sportem (Bejdáková, 2006). 1.3.1.3. Vyloučené sportovní aktivity Mezi sporty, které jsou jako rizikové úplně vyloučeny řadí Mikulandová (2004) silové sporty, vrcholový trénink, seskok padákem, vytrvalostní sporty, míčové hry a potápění. S touto autorkou se ztotožňuje Bejdáková (2006) a doplňuje, že při potápění je miminko náchylnější k dekompresní nemoci, silové 19

sporty zvyšují nitrobřišní tlak a jako další vyloučené sporty uvádí ještě horolezectví, sjezdy na horském kole a kanoistiku (z důvodu nebezpečí úrazu a při pádu do vody také možnost prochladnutí či zanesení infekce do rodidel). 1.3.2. Zásady cvičení v těhotenství Pro pohybovou aktivitu v průběhu těhotenství platí obecná pravidla a omezení, které je nutné si uvědomit a neopomínat. Důležité zásady sportování v těhotenství (Bejdáková, 2006): Nezačínat s novým sportem, v provozovaném pokračovat střední intenzitou. Necvičit do úplného vyčerpání, velké únavy. Předejít přehřátí, tělesná teplota při pohybové aktivitě nesmí být vyšší než 38ºC. Dodržovat pitný režim a tím předejít dehydrataci. Sportovní výkon nesmí vyvolat oběhové selhání (projevem tzv. černo před očima ). Neprovozovat cvičení, která na delší dobu zvyšují nitrobřišní tlak. Vyvarovat se cviků se zadržováním dechu (z důvodu sníženého přísunu kyslíku k miminku). Předcházet prochladnutí pomocí vhodného oblečení. Neprovozovat sporty, při kterých hrozí zranění, pády, srážky, nárazy. Necvičit při pocitu počínající nemoci, zvýšené teplotě, velké únavě. Vyvarovat se pohybům do krajních poloh (svaly, vazy a šlachy jsou více uvolněné a je zde vyšší pravděpodobnost zranění). Držet záda ve vzpřímené poloze nebo se opřít či podložit gymnastickým míčem, overballem nebo polštáři (posloužit může také smotaný ručník). Neprovozovat cvičení, která by delší dobu stlačovala lýtka (např. dřep). Protažení nohy do špičky může způsobit křeč v lýtku. 20

1.3.3. Cvičební programy Body and Mind v těhotenství Cvičební program Body and Mind je založen na tzv. holistickém (komplexním) přístupu k člověku, a tedy též k lidskému pohybu. Zabývá se funkčním přístupem ke cvičení, a to jak v teoretické, tak v praktické části. Důraz je kladen na vhodnou edukaci klientů o správném zapojení těla jako celku při pohybu. Teorie zahrnuje především anatomii a biomechaniku hlubokého stabilizačního svalového systému páteře, kineziologický rozbor, trénink rovnováhy a stabilizace, vzájemný vliv pohybu a psychiky atd. V praktické části se věnuje nácviku hlubšího uvědomování vlastního těla, práci s dechem, aktivaci hlubokého svalového stabilizačního systému páteře. Patří sem především pomalé formy cvičení, kde je možná koncentrace na vědomý prožitek z pohybu a přesné vysvětlení lektorem. [3] 1.3.3.1. Pilates Pilates pro těhotné využívá z původní metody Pilates cviky a pohyby a upravuje je pro každé období těhotenství. Důraz je kladen na změny postavy, procvičování svalů a na tělesná cvičení jako přípravu na porod. Metoda Pilates obsahuje tisíce cviků. Většina z nich vychází z původních 34 cviků, ale všechny vyžadují osm stejných principů. S cvičením Pilates, na rozdíl od ostatních cvičení, můžete začít v kterémkoli období těhotenství (vždy po konzultaci s lékařem) a ještě dosáhnout vynikajících výsledků. Také nezáleží na tom, jestli jste Pilates cvičila někdy dřív, protože naučit se to není nikdy pozdě (King, 2005, s. 12). Pokud jste se metodě Pilates věnovala již před těhotenstvím, máte nejspíše svou centrální část dobře posílenu. Nesmíte ale zapomenout, že změnám ve vašem těle musíte přizpůsobit běžný denní režim. Proto cvičte v pravidelných intervalech, cvičení si dopředu naplánujte, cvičte do pocitu bolesti a minimálně hodinu po jídle (King, 2005). U cvičení Pilates doporučujeme z počátku individuální přístup lektora a těhotné ženy, než li skupinové cvičení Pilates. 21

Během těhotenství mnoho žen udává časté bolesti zad. Tyto nepříjemné stavy nejsou neobvyklé a mohou ubírat sílu a chuť do cvičení a narušovat spánek. Tím, že postavě, síle svalů a vyrovnanosti věnujete zvláštní pozornost, naučíte se správně stát, sedět a pohybovat, můžete tyto nepříjemné bolesti minimalizovat. Cviky Pilates nabízejí jak fyzický trénink, tak i psychický. Od ostatních cvičebních metod se liší zaměřováním se na hluboké svaly, posilováním zevnitř směrem ven, posilováním středu těla, udržováním tělesné rovnováhy a učením se správnému postoji. Rozvíjí rovnováhu, dobrou postavu, sílu zad, břicha i bráničních svalů. Cvičení Pilates je ideální přípravou před porodem a hraje důležitou roli při poporodní rekonvalescenci (King, 2005). 1.3.3.2. Jóga Těhotenství je období, kdy se často i hekticky žijící ženy zklidní a nacházejí čas na přemýšlení a vnitřní rozmlouvání se svým děťátkem, proto je jóga pro těhotné stejně jako Pilates velice vhodné cvičení. I u jógy platí, že pokud jste ji nikdy necvičila, můžete začít kdykoli. Je prokázáno, že ženy, které cvičí v průběhu těhotenství jógu, lépe zvládají porodní bolesti. Je to dáno tím, že jogínské pozice naučí lépe vnímat podněty vlastního těla. Jogínské hluboké dýchání zajišťuje dostatečný přívod kyslíku matce i plodu. Jóga pomáhá také zvládat první bezesné noci s plačícím miminkem a problémy při kojení (Sikorová, 2006). Autorka také uvádí, že bychom si při cvičení měli dát pozor na cviky v obrácené poloze, vynechat cviky na posilování břišního svalstva a neprovádět pozice, kdy musíme ležet na zádech. 1.3.3.3. Dýchání a relaxace Zhruba ve druhé třetině těhotenství se začíná snižovat efektivita dýchání. Dýchání probíhá s většími obtížemi, ale nemusí být zrychlené. Následkem je zvýšení objemu dechu a zmenšení dechové rezervy. Tělo vyžaduje zvýšení příjmu kyslíku o 20%. V posledních třech měsících se působením rostoucí dělohy bránice prohne a vnitřní orgány vytlačí nahoru. Následkem této změny v hrudníku je omezení kapacity plic. Zvýšení kapacity plic a snížení četnosti dýchání zajistí přiměřený vytrvalostní trénink. Protože trénované plíce mají větší objem, může 22

těhotná žena lépe kompenzovat snížení efektivity dýchání. Díky pohybu je tělo flexibilnější a lépe toleruje změny v uložení orgánů. Trénované tělo má rychlejší a vyšší schopnost okysličení než tělo netrénované. Přehnaný trénink naopak snižuje zásobení miminka energií (Wesselsová, 2006). Relaxace je vědomé uvolnění těla i mysli. Není jednoduché naučit se správně relaxovat. Tato dovednost vyžaduje určitý čas a je dobré začít s nácvikem již od začátku těhotenství. Relaxace může napomoci překonat drobné obtíže spojené s těhotenstvím, jako například špatné usínání. Pro nácvik relaxace je důležitý klid, příjemná pomalá hudba a teplá místnost (případně přikrývka). Základní relaxační polohy jsou na zádech, na boku nebo v sedě (Sikorová, 2006). Relaxační polohy dle Sikorové (2006): Leh na zádech. Hlava a hrudník jsou podloženy polštáři a pod koleny máme např. stočenou deku. Horní končetiny jsou volně položeny podél těla, dlaněmi vytočené ke stropu. Oči zavřené. Leh na levém boku, levá paže je pod hlavou nebo za zády, pravá horní končetina volně položená před tělem. Levá dolní končetina mírně pokrčená, pravá pokrčená o něco více a kolenem se opírá před tělem. Oči zavřené. Sed na pohodlném křesle, nohy opřené např. o gymnastický míč, ruce položené volně v klíně nebo na bočnicích křesla. Hlava by měla být pohodlně opřená, ne příliš v záklonu. 1.3.4. Cvičební programy aerobní v těhotenství Aerobní cvičení (Hnízdil, Kirchner & Novotná, 2005) jsou prováděná doslova za přítomnosti kyslíku. Při aerobních aktivitách organismus dokáže plně využívat kyslík pro výrobu energie. Havlíčková (2004) mezi aerobní aktivity řadí všechny rytmické a cyklicky se opakující vytrvalostní činnosti mírné nebo střední intenzity, které jsou 23

prováděny přiměřeně dlouhou dobu a zaměstnávají velké svalové skupiny. Jsou to např. cyklistika, plavání, chůze, běh na lyžích. Pro správný efekt aerobního cvičení na hlavní komponenty tělesné zdatnosti, tj. srdečně-cévní, dýchací a pohybový systém, je nutné dodržovat určité všeobecně platné zásady. Jsou to frekvence, intenzita a doba trvání. Jako kritérium kvality pohybové aktivity u dospělých osob je doporučováno: 1. Frekvence 3 5 x týdně. 2. Trvání tréninkové jednotky 20 60 minut. 3. Intenzitu zátěže na úrovni 60 90 % maximální tepové frekvence nebo 50 85 % maximální spotřeby kyslíku. Optimální individuální intenzita zatížení se poměrně obtížně odhaduje. V praxi se používá nepřímá metoda výpočtu TFmax = (220 věk) (Soumar, 1996). Těhotným ženám bychom určitě doporučili zkrácené aerobní lekce (např. 3x týdně 20 minut) a intenzitu aerobního cvičení volit dle aktuálního zdravotního stavu. Prvořadým hlediskem pro těhotnou ženu by měla být tepová frekvence jako ukazatel míry fyzické zátěže. Tato veličina se u člověka v klidovém stavu pohybuje okolo 65-75 tepů/min. V těhotenství se nedoporučuje přesáhnout frekvenci 140 tepů/min. S tímto může ženám pomoci použití sporttesteru. Hlavní úlohou aerobních cvičení je vyvolat pozitivní adaptační změny v organismu, které i v době těhotenství mají svou opodstatněnou roli. Jedná se hlavně o změny srdečně cévního systému, dýchacího a pohybového systému. Změny v srdečně cévním systému dle Soumara (1996): zvýšení množství krve v oběhu zvýšení množství hemoglobinu v krvi zlepšení využití kyslíku v pracujících svalech cévy se stávají pružnější zesiluje srdeční sval a jeho práce se stává ekonomičtější 24

snížení hodnot krevního tlaku snížení klidové srdeční frekvence rychlejší návrat ke klidovým hodnotám srdeční frekvence Změny v dýchacím systému dle Havlíčkové (2004): lepší dechová ekonomika lepší mechanika dýchání nižší klidová i maximální dechová frekvence při zatížení zvýšení maximálního dechového objemu zvýšení vitální kapacity plic zvýšení maximální spotřeby kyslíku minimální až nulové projevy mrtvého bodu Změny v pohybovém systému dle Soumara (1996): zvýšení svalové síly vytrvalostního typu mírné zvětšení svalového objemu zvýšení obsahu mitochondrií ve svalových vláknech zvýšení počtu krevních kapilár zásobujících sval zvýšení zásob glykogenu ve svalech formování postavy 1.3.4.1. Vybrané aerobní programy v těhotenství Do aerobních aktivit vhodných pro těhotné ženy můžeme zařadit již výše zmíněnou jízdu na kole, běh, plavání, pěší turistiku a pro těhotné ženy nevhodnou jízdu na kolečkových bruslích, běh na lyžích, tenis, squash, fotbal. Z uvedených aktivit vhodných pro těhotné ženy bychom rádi vyzdvihli indoor cycling, protože pohyb na kole nijak nezatěžuje klouby a je vhodný pro udržení fyzické kondice. Jak už jsme výše uvedli, je cyklistika vhodná pro těhotné ženy, ale doporučuje se spíše jízda na stacionárním rotopedu než jízda terénem. 25

Všechny indoor cyclingové programy nabízené ve fitcentrech jsou prováděny na stacionárních kolech, většinou ve skupině za doprovodu hudby a pod vedením instruktora. Stacionární kolo (spinner) je vybaveno ovládacím prvkem, díky němuž můžeme regulovat zátěž a tím simulovat jízdu terénem (jízda do kopce, jízda z kopce, odpor vzduchu). U kola lze nastavit výška sedla, výška řídítek a předozadní poloha sedla. Obzvláště nastavitelnost výšky řídítek ocení ženy ve vyšším stadiu těhotenství, protože si mohou s bříškem udělat pohodlí a nemačkat se na nenastavitelném terénním kole. Standartní délka spinningové lekce je 60 min, kdy na začátku si každý individuálně nastaví kolo, poté následuje 40 45 min jízdy pod vedením instruktora a na konci lekce je protažení zatížených svalů. Dalším ze souboru doporučených aerobních aktivit je chůze, zde bychom se zaměřili na chůzi s holemi (nordic walking). Nordic walking je sport velmi šetrný pro klouby a patří mezi ideální vytrvalostní sporty v těhotenství. Velkou výhodou je, že i při rychlé chůzi zůstává vždy jedna noha na zemi. Pokud při chůzi žena aktivně používá hole, aktivuje 90% svých svalů. Uvědomělé pohyby paží nutí ženu k rovnému držení těla a odlehčují zádům (Huch, 2007). Pro chůzi s holemi se nám jeví jako ideální lesní cesta nebo cesta s měkčím povrchem. Setkali jsme se i v parcích s pilinovými drahami. Považujeme za nutné mít vhodnou sportovní obuv a pohodlné prodyšné oblečení. 26

2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE 2.1. Cíl diplomové práce Cílem naší diplomové práce je zjistit úroveň a návyky pohybových aktivit u vybrané skupiny žen v době těhotenství. Pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak se jejich návyky liší v době před těhotenstvím a v jeho průběhu. Následně předložit doporučené pohybové aktivity, zásady a cvičební programy v těhotenství dle trimestrů. 2.2. Úkoly diplomové práce Úkol č. 1 Vyhledat a nastudovat dostupnou literaturu, která se zabývá obdobím gravidity a cvičením v těhotenství. Úkol č. 2 Zpracovat literární přehled daného tématu. Úkol č. 3 Sestavit dotazník a oslovit náhodně vybranou skupinu žen. Úkol č. 4 Vyhodnotit získaná data. Úkol č. 5 Vypracovat doporučení vhodných cvičebních programů v období těhotenství. Úkol č. 6 Stanovit závěry pro praxi. 27

3. METODOLOGIE PRÁCE 3.1. Charakteristika a popis zkoumaného souboru Soubor, který jsme použili pro naše zjištění, představuje padesát náhodně vybraných gravidních žen nebo po porodu z okolí Brna a Žďáru nad Sázavou v gynekologických ambulancích. Jedná se o běžnou ženskou populaci různých věkových skupin, s různým typem zaměstnání. V našem souboru se vyskytují ženy, které před otěhotněním aktivně sportovaly, ale i ženy, které neprovozovaly žádnou pohybovou aktivitu. Dotazované byly průměrného věku 31,76 let. Nejmladší žena souboru dosahovala 25 let a nejstarší žena 42 let. 3.2. Organizace a harmonogram Naší hlavní zjišťovací metodou byl nestandardizovaný dotazník, který obsahoval deset otázek (viz. Příloha č. 1). Tento dotazník jsme rozdali sedmdesáti ženám. Dotazník obsahoval otázky zahrnující osobní anamnézu respondentek, otázky zjišťující pohybovou aktivitu (otázky č. 1 až 4), životní styl (otázky č. 5 až 8) a zdroje informací o cvičení v těhotenství (otázky č. 9 a 10). V osobní anamnéze respondentek a otázce č. 4 jsou otázky otevřené a u ostatních otázek jsme použili otázky s výběrem z možností. Dotazovací metodou byly zjišťovány: Osobní anamnéza respondentky věk pořadí těhotenství období gravidity Pohybová aktivita druh a frekvence pohybové aktivity před těhotenstvím a v jeho průběhu 28

preference (aerobní, kondiční, Body and Mind) doba prováděných aktivit během jednoho týdne. Životní styl subjektivní posouzení zdravotního stavu subjektivní posouzení dodržování zdravého životního stylu kouření subjektivní posouzení účinnosti pravidelného cvičení při porodu Informační zdroje posouzení dostupnosti informací o cvičení v těhotenství zdroje informací respondentky o cvičení v těhotenství Dotazníky byly rozdány v období leden březen 2014 ve výše uvedených lokalitách. Celkem nám bylo navráceno zpět ke zpracování 50 dotazníků. 3.3. Zpracování dat Pro zpracování výsledků jsme použili PC s programy Microsoft Excel a Microsoft Word 2013. Základem zpracování výsledků bylo subjektivní hodnocení jednotlivých žen. Data z dotazníku jsme zapsali do tabulek a pro větší přehlednost uvedli procentuální zastoupení. Tabulky jsme pro lepší orientaci ve výsledcích doplnili o grafy. V tabulkách a obrázcích, které dokládají zjištěné výsledky, jsme použili následující označení. Seznam použitých zkratek: n počet respondentek % procentuální zastoupení ŽS životní styl PA pohybová aktivita 29

4. VÝSLEDKY A DISKUZE V této kapitole jsou zpracovány získané odpovědi z dotazníkového šetření. Výsledky jsou rozděleny do čtyř částí. První část je zaměřena na základní údaje o respondentkách, které nám dotazník vyplnily. Druhá zpracovává informace o pohybové aktivitě žen před těhotenstvím a v jeho průběhu. Třetí je zaměřena na životní styl. Čtvrtá část předkládá nejčastější zdroj informací žen o cvičení v těhotenství. 4.1. Výsledky šetření osobní anamnéza Dotazovaný soubor tvořilo 50 gravidních žen a žen po porodu, jejichž průměrný věk byl 31,76 let. Ženy byly osloveny v okolí Brna a Žďáru nad Sázavou v gynekologických ambulancích. V našem dotazníku odpovídaly na deset otázek. První část zjišťovala základní anamnézu respondentek (věk, četnost těhotenství a období gravidity). Po zpracování základních údajů souboru jsme zjistili následující data: Věk Pro větší přehlednost jsme rozdělili věkovou kategorii na tři skupiny, abychom lépe rozpoznali, která věková skupina měla v dotazování největší zastoupení. Na obr. č. 2 vidíme, že nejvíce zastoupená je kategorie 25 30 let a to z 44%. O něco menší je skupina 31 35 let, tj. 34% a nejméně žen tvoří skupinu 36 42 let, tu tvořilo pouze 22%. Zjištěné odpovědi nám ukazují, že současný trend ohledně plánování založení rodiny je na hranici 30 let. Určitě z hlediska fyzické kondice doporučujeme, tak jako lékaři, začít plánovat rodinu kolem 25 let. Samozřejmě je zde mnoho osobních polemik zejména v dnešní době ze sociálního hlediska. 30

VĚK 25-30 let 31-35 let 36-42 let 22% 44% 34% Obr. 2 Grafické znázornění souboru dle věku. Četnost těhotenství Tab. 1 Charakteristika souboru dle četnosti těhotenství. Těhotenství První Druhé Třetí Celkem n 24 25 1 50 % 48 50 2 100 Z tabulky 1 a obr. 3 můžeme vyčíst, že 48% žen bylo v době vyplňování dotazníku prvorodičkami. Polovina všech respondentek prožívala své druhé těhotenství nebo jej měly právě za sebou a jen jedna respondentka měla za sebou třetí těhotenství. 31

ČETNOST TĚHOTENSTV Í První Druhé Třetí 2% 50% 48% Obr. 3 Grafické znázornění četnosti těhotenství. Období gravidity Tab. 2 Období gravidity. Období Před porodem Po porodu Celkem n 29 21 50 % 58 42 100 Tabulka 2 ukazuje rozdělení dle období gravidity, tedy zda byla žena v době dotazování gravidní nebo měla po porodu. U této možnosti jsme se ptali, jak dlouho má žena po porodu. Na obrázku č. 4 je gravidita rozdělena na jednotlivé trimestry. Z dotazovaných žen bylo 12 v prvním trimestru, tedy 24%. Osm žen bylo v druhém trimestru a devět žen ve třetím trimestru. Největší zastoupení měly ženy po porodu, bylo jich celkem 42%. Z dotazníku jsme zjistili, že z těchto žen mělo 14 dítě staré do jednoho roku a 7 žen mělo dítě starší, nejvíce však 4 roky a 2 měsíce. 32

OBDOBÍ GRAVIDITY První Druhý Třetí Po porodu 24% 42% 16% 18% Obr. 4 Grafické znázornění gravidity dle trimestrů. 4.2. Výsledky šetření pohybová aktivita Tato část je věnována pohybové aktivitě (pravidelnost, frekvence a druh pohybové aktivity) gravidních žen. Otázka týkající se druhu pohybové aktivity je rozdělena na tři skupiny a to na aerobní, kondiční a Body and Mind, aby možnosti PA byly rozmanité. Dle rozdělení do skupin (Sk.) jsme zařadili tyto PA do: I. Sk.: Aerobní běh, kolo, walking, aqua aerobik II. Sk.: Kondiční fitness, kruhový/intervalový trénink III. Sk.: Body and Mind pilates, jóga První otázka se zaměřovala na to, zda se ženy pravidelně (2 3x týdně) věnovaly pohybové aktivitě již před otěhotněním. V tabulce 3 jsou zaneseny jejich odpovědi. Tab. 3 Věnovala jste se pravidelně pohybové aktivitě již před těhotenstvím? Pravidelně Ano Ne Celkem n 32 18 50 % 64 36 100 33

Počet respondentek Na obrázku č. 5 můžeme vidět, že většina žen se před těhotenstvím pravidelně věnovala pohybové aktivitě. Tuto skupinu tvoří 64% všech odpovědí. Zbylých 36% patří ženám, které zodpověděly, že se před těhotenstvím pravidelně nevěnovaly pohybové aktivitě. Pravidelnost jsme v otázce definovali jako pohybovou aktivitu prováděnou 2 3x týdně. PRAVIDELNOST PA 35 30 32 25 20 18 15 10 5 0 64% 36% Ano 1 Ne Obr. 5 Grafické znázornění pravidelnosti pohybové aktivity před těhotenstvím. Druhá otázka zjišťovala frekvenci týdenní pohybové aktivity před těhotenstvím. Ženy měly na výběr z pěti možností, včetně možnosti, že se pohybové aktivitě nevěnovaly. Čtyři ženy odpověděly, že se PA nevěnovaly. Další výsledky uvádí tabulka 4. Tab. 4 Kolik času jste věnovala pohybové aktivitě týdně? Frekvence Nevěnovala Do 1 h 1-3 h 3-6 h Víc než 6 h Celkem n 4 8 20 17 1 50 % 8 16 40 34 2 100 Z obrázku č. 6 je patrné, že nejčastější odpovědí bylo, že respondentky trávily pohybovou aktivitou jednu až tři hodiny týdně. Tuto odpověď vybralo 40% dotázaných. Hned za touto skupinou je 34% žen, které aktivně trávili 3 6 hodin týdně. Do jedné hodiny týdně trávilo čas pohybovou aktivitou 16% žen a jen 34

Počet respondentek jedna z respondentek se věnovala pohybové aktivitě před těhotenstvím více než 6 hodin týdně. AKTIVITA/TÝDNĚ 25 20 15 20 17 10 5 0 8 4 8% 16% 40% 34% 1 2% Nevěnovala Do 1 h 1 1-3 h 3-6 h Více než 6 h Obr. 6 Grafické znázornění frekvence PA během jednoho týdne (v hodinách h.). Na druh nejčastěji vyhledávané pohybové aktivity před těhotenstvím byla zaměřena třetí otázka. Na výběr měly ženy aerobní pohybovou aktivitu, kondiční PA, nebo aktivity Body and Mind. Poslední z možných odpovědí byla, že před těhotenstvím žena nevyhledávala žádnou PA, tuto si vybraly 4 ženy, jak ukazuje tabulka 5. Ženy si ovšem mohly vybrat i více odpovědí zároveň. Z tohoto důvodu již není celkový počet odpovědí 50, nýbrž 56. Jeden druh pohybové aktivity si vybralo 37 žen, více druhů potom 9 žen. Tab. 5 Druh pohybové činnosti před těhotenstvím. Druh PA Aerobní Kondiční Body&Mind Žádná Celkem n 27 6 19 4 56 % 48,3 10,7 33,9 7,1 100 Vidíme, že nejčastěji vyhledávané byly aerobní aktivity a to z 48,3%. Na druhém místě s 33,9% to byly aktivity Body and Mind. Pouze 10,7% byly 35

Počet respondentek zastoupeny kondiční aktivity a jen 4 ženy nevyhledávaly žádnou PA. Rozdělení je znázorněno také na obrázku č. 7. NEJČASTĚJŠÍ PA PŘED TĚHOTENSTVÍM 30 27 25 20 15 10 5 0 19 6 4 48,3% 10,7% 33,9% 7,1% aerobní kondiční 1 Body&Mind Žádná Obr. 7 Grafické znázornění výběru nejčastější PA před těhotenstvím. Čtvrtá otázka byla otevřená a respondentky zde měly napsat, jaká pohybová aktivita jim vyhovuje v průběhu těhotenství. V tabulce 6 je výčet všech získaných aktivit, které ženám v těhotenství vyhovují a kolikrát se objevili v odpovědích. Ženy zde opět mohly napsat jednu aktivitu, ale i více. Záleželo pouze na nich, jak jsou v těhotenství aktivní. Většina žen, celkem 34, si zapsala více než jednu aktivitu, 14 žen uvedlo jen jednu aktivitu a 2 ženy nenapsaly žádnou. Ve výčtu vyhovujících aktivit ženy napsaly celkem 10 druhů PA (plavání, walking, kolo/spinning, Pilates, velký míč, Jóga, těhotenské cvičení, posilovna, relaxace a běžecké lyžování). Většina žen uvedla více než jednu PA. Můžeme vidět, že dotazovaným ženám nejvíce v těhotenství vyhovuje plavání, to se objevilo mezi odpověďmi z 28,3%, dále s 20,2% se objevil walking (tyto hodnoty jsou v tabulce 6 zvýrazněny tučně), 14,1% žen uvedlo kolo nebo spinning, 11,1% žen mělo mezi svými aktivitami Pilates a 10,1% žen cvičení na velkém míči. Mezi časté odpovědi patřila také jóga s 9,1%. Procentuální zastoupení jsme zaokrouhlili na jedno desetinné místo. 36

Počet výskytů Tab. 6 Seznam nejvíce vyhovujících aktivit v těhotenství. Aktivita počet % Plavání 28 28,3 Walking 20 20,2 Kolo/spinning 14 14,1 Pilates 11 11,1 Velký míč 10 10,1 Jóga 9 9,1 Těhotenské cvičení 3 3 Posilovna 2 2 Relaxace 1 1 Běžecké lyžování 1 1 Celkem 99 100 V obrázku 8 jsou nejvíce zastoupené pohybové aktivity. My se shodujeme s výsledky, protože podle nás jsou tyto aktivity pro gravidní ženu nejvhodnější. 30 NEJVÍCE VYHOVUJÍCÍ AKTIVITY 28 25 20 20 15 10 14 11 10 9 5 0 28,3% 20,2% 14,1% 11,1% 10,1% 9,1% 1 Plavání Walking Kolo/spinning Pilates Velký míč Jóga Obr. 8 Grafické znázornění nejvíce vyhovujících PA v těhotenství. 37

4.3. Výsledky šetření životní styl V této podkapitole podáme vyhodnocení otázek č. 5 až č. 8. Tyto otázky byly zaměřeny na zdravotní problémy v těhotenství, dodržování zdravého životního stylu respondentek a zjištění, zda si respondentky myslí, že jim pravidelné cvičení usnadní porod. V otázce č. 5 ženy dle subjektivního posouzení odpovídaly na otázku týkající se zdravotních problémů. V tabulce 7 je uvedeno, kolikrát se který zdravotní problém objevil mezi odpověďmi. Respondentky opět dle svého zdravotního stavu volili buď jeden zdravotní problém (33 žen) nebo více (8 žen). Procentuální zastoupení je opět zaokrouhleno na jedno desetinné místo. Tab. 7 Nejčastěji udávané zdravotní problémy. Problém Počet % Bolesti zad 19 32,2 Bolesti hlavy 16 27,1 Žádné 9 15,3 Zažívací potíže 6 10,2 Jiné 4 6,8 Bolesti kloubů 3 5,1 Psychosomatické potíže 2 3,4 Celkem 59 100 Respondentky v dotazníku nejčastěji uvádí bolesti zad (32,2%) a bolesti hlavy (27,1%). Bolest zad je u těhotenství celkem častým problémem a většina žen si stěžovala na bederní oblast, ale myslíme si, že pravidelným cvičením se dá tento zdravotní problém zmírnit. Zažívací problémy uváděly převážně ženy v prvním trimestru. Do kategorie jiných zdravotních problémů nám respondentky napsaly, že je trápí křeče a otoky dolních končetin, cukrovka, zánět ledvin a trombofilie. Na obrázku č. 9 je souhrnné rozdělení uváděných obtíží. 38

Počet výskytů Do kategorie ostatní jsme zařadili zdravotní obtíže s menším výskytem (jiné, psychosomatické a bolesti kloubů). 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 NEJČASTĚJŠÍ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY 19 16 9 9 6 32,2% 27,1% 15,3% 15,3% 10,2% Bolesti zad Bolesti hlavy Žádné Ostatní Zažívací potíže Obr. 9 Grafické znázornění nejčastějších zdravotních problémů v těhotenství. Další otázka se týkala dodržování zdravého životního stylu (pravidelný pohyb, relaxace, racionální strava ). Výsledky uvádí tabulka 8 a obr. 10. Tab. 8 Dodržujete zdravý životní styl? Dodržujete ZŽS Ano Ne Snažím se Celkem n 15 8 27 50 % 30 16 54 100 Pokud bychom brali odpověď ano a snažím se souhrnně jako kladnou, můžeme říci, že 84% žen dodržuje zdravý ŽS, případně se jej pokouší dodržovat. Zbylých 16% přiznalo, že zdravý ŽS nedodržuje. 39

Počet respondentek 30 25 20 15 10 5 0 DODRŽOVÁNÍ ZDRAVÉHO ŽS 27 15 8 30% 16% 54% Ano Ne 1 Snažím se Obr. 10 Grafické znázornění dodržování zdravého ŽS. Co se týče zdravého životního stylu, zajímala nás i otázka kouření. Kouření u těhotných žen je nevhodné, proto jsme chvíli váhali, zda tuto otázku pokládat i v našem dotazníku, ale po zpracování dat jsme zjistili, že otázka nebyla položena bezdůvodně, jak ukazuje tabulka 9. Odpovědi jsme opět zanesli také do grafu na obr. 11. Tab. 9 Kouříte? Kouříte Ne Občas Pravidelně Celkem n 46 4 0 50 % 92 8 0 100 Při vyhodnocování této otázky jsme dospěli k názoru, že otázka nebyla formulována přesně, protože pod pojmem občas si můžeme představit dvě cigarety za den, ale i jednu cigaretu za měsíc. 40

KOUŘENÍ 8% 0 92% Ne Občas Pravidelně Obr. 11 Grafické znázornění kouření u respondentek. Osmá otázka z našeho dotazníku se týkala zamyšlení nad tím, zda pravidelné cvičení pomůže respondentkám při porodu. V tabulce 10 jsou jejich odpovědi. Tab. 10 Pomůže Vám pravidelné cvičení k snazšímu porodu? Pomůže Ano, určitě Nevím Ne Celkem n 28 17 5 50 % 56 34 10 100 CVIČENÍ=JEDNODUŠŠÍ POROD Ano, určitě Nevím Ne 10% 34% 56% Obr. 12 Grafické znázornění vlivu pravidelného cvičení na porod. 41