Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

Podobné dokumenty
STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY. MUDr. František BEŇA

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

DĚTSKÁ INFEKČNÍ EXANTEMOVÁ ONEMOCNĚNÍ. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

Alimentární intoxikace. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

PERTUSE diagnostika a klinické projevy. Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha

MUDr. Eva Míčková, ONH, Hradec Králové MUDr. Vlasta Štěpánová Ph.D., ÚKM FN a LF UK Hradec Králové. RNDr. Jana Schramlová CSc., CLČ/OML, SZÚ, Praha

SURVEILLANCE INVAZIVNÍCH PNEUMOKOKOVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Praha

Spalničky v Moravskoslezském kraji MUDr. Irena Martinková, MUDr.Šárka Matlerová, MMO,

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

POH O L H E L D E U D U M

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Problematika dialyzovaných pacientů s MRSA

CZ.1.07/1.5.00/

Stafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky

Respirační infekce a jejich původci. MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.

CZ.1.07/1.5.00/

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Martina Havlíčková Helena Jiřincová. NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav

Rozbory preskripce ATB: Je třeba zohlednit věk pacientů?

Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou

Příloha č. 1 HLÁŠENÍ PŘI PODEZŘENÍ NA VÝSKYT VYSOCE NAKAŽLIVÉ NEMOCI VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ POSKYTOVATELE ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Interpretace výsledků bakteriologických vyšetření

CZ.1.07/1.5.00/

A37 Dávivý kašel pertussis

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Václava Zvolská, referentka protiepidemického odboru

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

EPIDEMIOLOGIE VIROVÝCH HEPATITID

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

K R A J S K Á H Y G I E N I C K Á S T A N I C E KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH

LABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

Nemoci dýchací soustavy

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Václava Zvolská, referentka protiepidemického odboru

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Infekce matky,plodu a novorozence

Epidemický výskyt spalniček v Moravskoslezském kraji v roce 2017

Náchylnost k alergickým onemocněním je skutečně částečně genetický vázaná, čili dědičná.

Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská

Predikce epidemií listerióz molekulárně biologickými metodami

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického

P02 Diagnostika streptokoků

Diagnostika infekce Chlamydia trachomatis pomocí molekulárně genetické metody real time PCR nejen u pacientek z gynekologických zařízení

Problematika epidemiologicky závažných bakteriálních kmenů ve FNUSA

EPIDEMIOLOGIE SPALNIČEK

Podaří se zkvalitněním diagnostiky a očkováním adolescentů a dospělých snížit pertusi u dětí?

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská

Rozbor hlášených poranění ostrými předměty ve zdravotnických zařízeních roky Fošum P. Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví

POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/

ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE

Racionální antibiotická terapie

Situace ve výskytu dávivého kašle (A37.0) v České republice v roce 2008

Zpracovala pracovnice KHS Stč. kraje: Václava Zvolská

MOLEKULÁRNĚ-BIOLOGICKÉ METODY V SURVEILLANCE A ŠETŘENÍ EPIDEMIÍ

Graf 1. Vývoj incidence a mortality pacientů s karcinomem orofaryngu v čase.

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Pneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha

Syfilis přehledně. MUDr.Hana Zákoucká Odd. STI, NRL pro syfilis, Státní zdravotní ústav ROCHE

Epidemie "KLASTER" v KVK - počet případů VHA v období 35KT KT 2015 dle data onemocnění. kalendářní týden data onemocnění

M KR K O R BI B OLO L GA

Kritické body ve společném stravování. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

Návrh zákona o potravinách ohrožuje veřejné zdraví. MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Hlavní hygienik ČR

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

STANDARD POSKYTOVÁNÍ DISPENZÁRNÍ PÉČE NEMOCNÝM TUBERKULÓZOU A JINÝMI MYKOBAKTERIÓZAMI A OSOBÁM S VYŠŠÍM RIZIKEM VZNIKU TĚCHTO ONEMOCNĚNÍ [KAP. 4.

Zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb (ZPZS) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ZOVZ) Prováděcí právní předpisy

Zhodnocení epidemiologické situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění a chřipky v Karlovarském kraji v sezóně 2015/2016

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003

Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře. Jana Juránková OKM FN Brno

NEUROINFEKCE. MUDr. Jarmila Kohoutová. Celostátn. sesterská sekce

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Lékařská mikrobiologie II

Chřipka ve zdravotnickém zařízení v sezóně 2012/2013

Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014

Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

Zpracovala pracovnice KHS Středočeského kraje: Bc. Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

Eva Krejčí. Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity

VYHLÁŠKA ze dne kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění vyhlášky č. 275/2010 Sb.

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa

INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

EPIDEMIOLOGIE HEPATITID TYPU A A B NEJEN VE VZTAHU K LABORATORNÍM VÝSLEDKŮM

Pertuse a parapertuse v České republice v roce 2011

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta

Epidemie enterovirových meningitid na Náchodsku (září až říjen 2016)

LABORATORNÍ LISTY Vážené kolegyně a kolegové,

Transkript:

Epidemiologie spály MUDr. František BEŇA

Klinický obraz a diagnostika infekce Charakteristickým příznakem - exantém, pokud streptokok skupiny A produkuje pyrogenní exotoxin (erytrogenní toxin). Dif.dg. je nutno odlišit jiná exantémová onem. Lokalizace exantemu na predilekčních místech: podbřišek, vnitřní strany stehen, boční strany trupu, podpažní a loketní jamky. Typickými příznaky - nepřítomnost exantemu kolem úst a "malinový" jazyk. Postupně dochází k olupování kůže.

Klinický obraz a diagnostika infekce Klinické příznaky mohou zahrnovat všechny symptomy spojené se streptokokovou tonsilitidou, nebo streptokokovou infekcí rány, kůže, puerperální sepsí. Smrtnost spály dosahuje ve světě až 3 %, v České republice je nulová. Zřídka časné komplikace - (zánět krčních uzlin, zánět středního ucha, zánět vedlejších dutin nosních) - v prvním týdnu onemocnění. Vzácné jsou bronchopneumonie, septikémie či osteomyelitida.

Klinický obraz a diagnostika infekce Pozdní komplikace objevují se po nesprávné léčbě spály za 1-4 týdny od primárního onemocnění: revmatická horečka akutní glomerulonefritida po vzniku revmatické horečky jsou pacienti ohroženi jejími recidivami při opakovaném streptokokovém onemocnění (i inaparentním).

Laboratorní diagnóza Určení etiologie onemocnění = nezbytnost účinné ATB terapie (kultivace + citlivost) Pro detekci streptokoka je k dispozici i bezkultivační průkaz z krčního výtěru, většinou pomocí latexové aglutinace. Sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O a antideoxyribonukleázy B). K odhadu streptokokové etiologie může pomoci i zjištěná epidemiologická souvislost se spálou nebo jiným streptokokovým onemocněním.

Výskyt Častěji v dětských věkových skupinách. Nemocnost je nejvyšší ve věku 3-10 roků, mladší děti a dospělí onemocní spálou zřídka, u kojenců se toto onemocnění nevyskytuje. Celosvětově, i v naší republice, je zaznamenán sestupný trend výskytu spály. V souladu s mezinárodním hlásícím systémem je v České republice povinné hlášení spály. Počty případů ročně 2000 až 6000, úmrtí - 0.

Spála v ČR 1995-2006 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok

Zdroj - rezervoár Primárním zdrojem je nemocný člověk nebo nosič. Ve zdravé populaci je 1O % nosičů Streptococcus pyogenes (vyšší nosičství je ve věku 5-9 roků a 30-39 roků). Streptokoky mohou přežívat i v okolí vylučovatelů streptokoků, kde mohou v zaschlém stavu být životaschopné po dobu i několika měsíců - vzduch, prach, předměty, prádlo (osobní i ložní).

Cesta přenosu Vzdušnou i alimentární cestou, poraněním. Vstupní branou je zpravidla nasopharynx a tonsily. Streptokoky mohou ojediněle infikovat poranění, popáleniny, či jinou kožní lézi. Inkubační doba Většinou 1-3 dny. Období nakažlivosti Může být dlouhé, zejména u bezpříznakových nosičů a neléčených nemocných. Po zahájení terapie penicilinem končí během 24-48 hodin.

Vnímavost Vnímavost je všeobecná. Vzhledem k antigenní heterogenitě streptokoků a existenci tří typů erythrogenního toxinu (A, B, C) se spála může vyskytnout opakovaně. V průběhu onemocnění vznikají specifické antitoxické protilátky, dlouhodobě persistující. Tyto protilátky mohou zamezit vzniku exantému při dalším onemocnění způsobeným streptokokem produkujícím týž toxin. Principy terapie Kromě symptomatické terapie je nutná cílená terapie účinným antibiotikem. Lékem volby u spály je penicilin. U pacientů alergických na penicilin je alternativně podáván erythromycin nebo tetracyklin.

Preventivní protiepid. opatření Vyloučení nemocných a nosičů z epidemiologicky rizikových povolání (osoby přicházející do styku s potravinami, dětmi, zdravotnický personál vybraných oddělení) Dodržování protiepidemického nemocničního režimu.

Represivní protiepid. opatření hlášení nemocných, izolace a odběr biologického materiálu ke stanovení etiologie terapie spály penicilinem po nejméně 10 dnů při epidemickém výskytu spály: pátrání po zdroji a způsobu přenosu původce infekce šetření v ohnisku onemocnění kultivační vyšetření kontaktních osob penicilinová eliminace streptokoků u kontaktů kultivačně pozitivních v dětských předškolních zařízeních lékařský dohled 8 dnů od vyřazení nemocného dítěte děti z rodin, kde se vyskytla spála nemohou docházet do zařízení po dobu 8 dnů od posledního styku s nemocným.