Zdravím, tato opora má dvě kapitoly: 1. Případová studie obecně je skutečně neskutečně obecná 2. Případová studie z pohledu DIVMAN a JEVTECH je praktičtější a srozumitelnější 1. Případová studie - obecně - zaměřuje se na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. - výzkumná otázka: Jaké jsou charakteristiky daného případu nebo skupiny porovnávaných případu (JAK? PROČ?) - má nejobecnější charakter můžeme v ní rozvinout prvky etnografického nebo biografického výzkumu a dalších metod kvalitativního i kvantitativního výzkumu. - sbíráme velké množství dat od jednoho nebo několika málo jedinců, - jde o zachycení složitosti případu, o popis vztahů v jejich celistvosti. - úsilí o porozumění určitému sociálnímu objektu v jeho jedinečnosti a komplexitě, přičemž sociální objekt je součástí ohraničeného systému. - předpoklad: důkladným prozkoumáním jednoho případu lépe porozumíme jiným podobným případům. - na konci studie: případ se vřazuje do širších souvislostí. Typy PS z hlediska zkoumaného objektu Osobní případová studie - výzkum určitého aspektu u jedné osoby (minulost, kontextové faktory a postoje, které předcházely určité události). Zkoumají se možné příčiny, determinanty, faktory, procesy a zkušenosti, někdy zachycení celého života (tzv. historie života). Studie komunity - jedna nebo více komunit ve městě nebo celé město (tzv. sociografie), - popis, analýza a srovnání vzorce hlavních aspektů života komunity (politika, práce, volný čas, rodinný život atd.). Studium sociálních skupin - zkoumání malých přímo komunikujících skupin (rodina), větších difúzních skupin (skupina zaměstnanců). - popis a analýza vztahů a aktivit ve skupině. Studium organizací a institucí - kromě institucí také implementace programů a intervencí, kultura organizací, procesy změn a adaptací. - cíle: hledání nejlepšího vzorce chování, zavedení určitého typu řízení, evaluace, zkoumání procesů změn a adaptace. Zkoumání událostí, rolí a vztahů - určitá událost (spolu se studiem sociálních skupin a studiem organizací a institucí). - analýza interakce dvou osob, konflikt rolí, stereotypy, adaptace. Typy PS z hlediska účelu Exploratorní studie - cílem je prozkoumat neznámou strukturu případu a působící vztahy, definovat hypotézy, otázky nebo navrhnout teorii a připravit půdu pro další výzkum (zobecnění případu k teorii). - stanovíme: - co se exploruje, - účel explorace, - kritéria, pomocí nichž je možné posoudit, zda je explorace úspěšná. Explanatorní studie - podává vysvětlení případu rozvádí jednotlivé příčinné řetězce, které lze identifikovat. - obvykle využívá nějakou teorii. Deskriptivní studie - kompletní popis jevu. - stanovíme: - účel popisu, file Strana 1 (celkem 6)
- úplný seznam témat, jejichž deskriptivní zpracování bude znamenat přijatelný popis toho, co se zkoumá, - témata, která budou považována za základní. Evaluační studie popis, explorace a explanace za účelem zhodnocení programu nebo intervence na základě určitých hodnotových kriterií. Typy PS z hlediska přístupu k objektu zkoumání Intrinsitní případová studie Případ je zkoumán jen kvůli němu samému, objekt je zadaný, nemáme výběr zaměření na OBJEKT (žádné hypotézy ani teorie), ale poznání vnitřních aspektů určitého případu (porozumět fungování určité části nějaké instituce). Cílem je holistické porozumění případu i pochopení propojení jeho jednotlivých částí. Intrumentální studie Existuje obecné zadání (otázka), výzkumník volí jev, a pak hledá případ nebo případy, které tento jev reprezentují a podrobně je zkoumá. Cílem je porozumět externím teoretickým otázkám. PS je PROSTŘEDKEM, je zaměřena na ZOBECNĚNÍ. Obvyklá otázka je, jak a proč fenomén funguje v jeho současné podobě. Kolektivní případová studie Zkoumání více instrumentálních případů. Použití v komparativních výzkumech, při testování nějaké teorie. Proč provádět PS - můžeme se hodně naučit o dosud neznáme speciální situaci, - pomůže porozumět důležitým aspektům problematické oblasti výzkumu, - může být vhodným doplňkem k jiným způsobům výzkumu. Provede se např. před statistickým šetřením za účelem lepšího zaměření kvantitativního výzkumu. Kroky výzkumu prostřednictvím PS 1. Určení výzkumné otázky - volí se jev, k němuž se bude výzkumník vztahovat v průběhu případu. - zaměření je specifikováno určením účelu studie a pomocí výzkumných otázek. 2. Výběr případu, určení metod sběru a analýzy dat - jak vybereme případy, jaké použijeme techniky sběru a analýzy dat. - pokud se pracuje s více případy, s každým případem se musíme zabývat samostatně, - určíme, zda některé případy budou mít zvláštní vlastnosti (extrémní případ), - plán, jaká data potřebujeme (kvalitativní metody sběru dat, použití kvantitativních metod). 3. Příprava sběru datu - organizace dat v databázi, - plán výzkumu musí obsahovat protokol postupu sběru dat, termíny a místa. 4. Sběr dat (data = rozhovory, záznamy pozorování, dokumenty) - systematicky, - udržovat vztah mezi daty a případem. - dokumentace fází sběru dat, přepis do počítače, označení a identifikace dat. 5. Analýza a interpretace dat - zkoumání dat a hledání propojení mezi daty a výzkumnými otázkami. - grafy a tabulky, - analýza uvnitř jednotlivých případů a porovnání dat mezi případy. 6. Příprava výzkumné zprávy - cílem je vykreslit a přiblížit případ v jeho komplexnosti, - čtenář má mít možnost kriticky posoudit průběh studie, - významnost, úplnost, alternativní pohledy, dostatek informací, čtivost, překvapivost. file Strana 2 (celkem 6)
file Strana 3 (celkem 6)
5. Metody získávání dat Organizace sběru dat dokumenty Souhrnný formulář kontaktu - zaznamenání informací o každém kontaktu při sběru dat (rozhovor, pozorování). Souhrnný formulář o dokumentech - záznamy o všech dokumentech, které se získávají (články, korespondence, agenda, schůzky). Evidenční formulář - zaznamenání vývoje sběru dat- jaký vztah mají dané informace k výzkumným otázkám. file Strana 4 (celkem 6)
1. Případová studie z pohledu DIVMAN a JEVTECH management obecně nemá coby věda vybudovanou speciální metodologii (o divadelním manažerství a jevištním stage managemntu to platí taktéž). způsobem vědeckého výzkumu je případová studie. Cílem našeho zkoumání (DIVMAN a JEVTECH) není popsat svět, ale chceme dosáhnout jeho pochopení. Tedy pochopit fenomén tím, že zpracujeme hustý popis všímající si pohledů účastníků, zdůrazňující mnohonásobnou realitu a kontext. Případ, který zkoumáme, jsme vybrali pro jeho jedinečný život. Je to něco, čemu zcela nerozumíme, a proto zkoumáme. Případová studie může být analýza regionu, oblastí kultury (např. politika a koncepce divadelního umění), instituce (muzeum, divadlo, orchestr, firma, která produkuje technologické celky...) projekt (projekty, realizované). Vždy taková studie analyzuje kontext, tzn. všechny úrovně spojité s případem. Hranice mezi případem (případy) a jeho kontextem (prostředím) nelze přesně stanovit. Případová studie odhaluje: a) vztahy, b) procesy. Případová studie není kolekcí izolovaných údajů, je formou evaluačního výzkumu, je intenzivní výzkum, který vede k praktické implementaci, je kvalitativní terénní výzkum, který je porovnáván s kvantifikovatelnými údaji, je protipólem analýzy statistických dat (ta jsou použita jako doplňující údaje pro případovou studii), zaměřuje se na dobré či špatné příklady, často také na selhání a nezdary. Případová studie obsahuje: práci s dokumenty (např. programy, plakáty), pozorování, popis, analýzu statistických dat (pro doložení důkazů pro tvrzení), závěr. Komentáře k metodě případových studií: a) platnost metody je sále otázkou, protože může být vědecky nespolehlivá, záleží na objektu zkoumání (instituce jako objekt a vazba výzkumníka na objekt), nejedná se o standardizovanou metodu (přístup k metodě se nastavuje dle konkrétního případu), malá možnost pro globální vědecké využití. b) silné stránky metody: pracuje z různými materiály a prameny, umožňuje kombinovat prameny (zjištění z rozhovorů, statistických dat, pozorování) Případová studie jako empirická metoda zkoumání používá nástroje: pozorování (to musí být ale metodicky naplánováno a zaznamenáno) dotazníky, rozhovory (individuální, skupinové např. za účelem zjištění neformální struktury a hierarchie dotazujeme skupinu, která reprezentuje instituci), obsahovou analýzu (dokumenty). file Strana 5 (celkem 6)
Otázky případové studie rozdělujeme do dvou okruhů: 1. doplňující otázky, které nám umožní identifikovat případ pro zpracování studie KDO? CO? KDE? KDY? 2. základní otázky, které jsou zaměřeny na skutečný obsah případu PROČ? JAK? PRO KOHO? Proces výzkumu pomocí případové studie plán 1. Teoretický koncept vytvoření hypotézy Volba metod pro sbírání důkazů Terénní výzkum 2. Popis Vytvoření typologie Hloubková analýza Vhled Vysvětlení Příklad případové studie Zjistit, jaká je klíčová strategie pro Drážďanskou operu. Výsledek šetření: přístup šéfdirigenta k uměleckému souboru, kdy říká můj repertoár bude sestaven na základě hlasů mých pěvců. file Strana 6 (celkem 6)