UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis



Podobné dokumenty
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Předmět: FYZIKA Ročník: 6.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Předmět: Chemie Ročník: 9.

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Rozliší látky podle skupenství, rozpustnosti, hustoty, el.vodivosti. Vlastnosti látek-skupenství, rozpustnost, hustota, el.

Předmět: CHEMIE Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

<<< záložka Fyzika

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

12. CHEMIE povinný povinný. chemický děj

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS

Předmět: Chemie Ročník: 8.

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Chemie Ročník: 8.

Chemie. žák: F látka, těleso; hustota, teplota tání a varu a faktory, které je ovlivňují. Pozorování, pokus, bezpečnost práce

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

Chemie. 8. ročník. Úvod do chemie. historie a význam chemie

Předmět: Fyzika Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Učební osnovy pracovní

Chemie. žák: F látka, těleso; hustota, teplota tání a varu a faktory, které je ovlivňují. Pozorování, pokus, bezpečnost práce

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

Vyučovací hodiny mohou probíhat v odborné učebně pro fyziku a chemii, v odborné učebně s interaktivní tabulí či v multimediální učebně.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Látky, jejich vlastnosti, skupenství, rozpustnost

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 8. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

Vzdělávací obor fyzika

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 8. ročník

Vzdělávací obor fyzika

Dodatek k ŠVP ZV č. 15

Učební osnovy vyučovacího předmětu chemie se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 7.

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek

5.10 CHEMIE Charakteristika předmětu

Učivo OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU. REDOXNÍ REAKCE - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Předmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

M A T U R I T N Í T É M A T A

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA CHEMIE Chemie 9. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 9. ročník

Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Učební osnovy Přírodopis

Vzdělávací obor fyzika

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Viry. Bakterie. Buňka

Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly

Rozezná a vysvětlí význam označení různých nebezpečných látek. Vybrané dostupné látky pojmenuje a vysvětlí jejich nebezpečnost.

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

Učební osnovy Přírodopis

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 9. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

Chemie kvarta. Vazby a přesahy v RVP Mezipředmětové vztahy Průřezová témata. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U)

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně, odborné učebně chemie a fyziky, ve venkovních prostorách školy a formou exkurzí.

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: CHEMIE Ročník: 9.

Přírodopis. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA CHEMIE Chemie 8. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika - 7. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Seznam tématických celků a mikrocelků databáze Ve dvou se to lépe táhne

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Biologie - Sexta, 2. ročník

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Chemie. Vzdělávací obsah předmětu v ročníku. 3. období 8. ročník. Očekávané výstupy předmětu. Vyučovací předmět : Období ročník :

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Transkript:

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis Cílové zaměření vzdělávací oblasti Učíme žáky zkoumat přírodní fakta a jejich souvislosti a využívat různé empirické metody, poznávat i různé metody racionálního uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi ověřovat si vyslovované domněnky o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzovat důležitost, spolehlivost a správnost získaných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojovat se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí porozumět souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí co nejefektivněji využívat zdroje energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejich obnovitelných zdrojů utvářet dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Úvod do předmětu Látka a těleso Učíme se měřit Měření délky pevného tělesa Měření objemu tělesa Měření hmotnosti tělesa Hustota Měření času Měření teploty Gravitace Síla a její měření Účinky síly Skládání sil Newtonovy zákony Těžiště Otáčivé účinky síly Člověk a příroda Fyzika 3. období - 6. ročník 1 hodina týdně chápe význam fyziky Výstupy vysvětlí pojem těleso, rozliší jej od látky, popíše tvar a objem; Umí učit, zda se jedná o látku ( těleso ) pevnou, kapalnou nebo plynnou fyzikální veličiny umí uvést základní jednotku délky, její díly a násobky, umí je převádět; zná délková měřidla a umí je používat; dokáže zapsat výsledek měřen; určí aritmetický průměr z naměřených hodnot osvojí si základní jednotku objemu, její díly i násobky, umí je převádět; měří objem kapalných i pevných těles pomocí odměrného válce, umí zapsat výsledek měření chápe pojem hmotnost, zná jednotky hmotnosti a umí je převádět, dokáže změřit hmotnost, umí používat laboratorní váhy a zapsat výsledek měření osvojí si pojem hustota látky, umí vyhledat v tabulkách, zná jednotky hustoty a umí je převádět, osvojí si vztah pro výpočet hustoty a řeší jednoduché příklady zná jednotky času a umí je převádět, změří časový úsek stopkami a orientuje se na ciferníku hodin popíše teploměr, zná jednotku i značku teploty, orientuje se v druzích teploměrů i jejich použití, vysvětlí zásady měření teploty, orientuje se ve čtení grafu, umí ho s pomocí vytvořit umí charakterizovat gravitační sílu, dokáže určit směr svislý a vodorovný a ví, jakou mají vzájemnou polohu zná značku i jednotku síly a její násobky, umí je převádět, dokáže změřit sílu a zapsat výsledek; ví, čím je síla určena a znázorní ji orientovanou úsečkou; dokáže vypočítat velikost gravitační síly rozlišuje na příkladech účinky posuvné, otáčivé a deformační; ví, co je to třecí síla, na čem závisí a umí ji změřit; popíše tření a zná jeho význam v praxi dovede složit dvě síly působící stejným i opačným směrem, určit jejich výslednici výpočtem i graficky zná podstatu Newtonových pohybových zákonů a umí je používat pro objasňování běžných situací a při řešení problémů a úloh charakterizuje pojem těžiště, zná jeho vlastnosti a experimentálně ho určí; umí použít znalosti o rovnovážné poloze těles pozná páku a kladku pevnou, umí je sestavit; dokáže určit rovnováhu na páce i kladce pevné, zná jejich užití v praxi; řeší jednoduché úlohy

Laboratorní úlohy I. Určení hustoty pevné látky II. Ověření pravidla pro rovnovážnou polohu páky Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Opakování učiva Pohyb a klid tělesa Vlastnosti látek Mechanické vlastnosti kapalin Mechanické vlastnosti plynů Člověk a příroda Fyzika 3. období - 7. ročník 2 hodiny týdně Výstupy látka a těleso, fyzikální veličiny a jejich měření, síla má představu o mechanickém pohybu a jeho relativnosti, uvádí ji do souvislosti s příklady ze života ( pohyb auta vzhledem k okolní krajině, pohyb cestujícího v jedoucím vlaku atd.) ; vyvodí závěr, že pohyb je základní vlastnost všech těles ve vesmíru; operuje s pojmy trajektorie, dráha, na příkladech rozlišuje různé druhy pohybu; analýzou vytvoří i definici těchto pohybů; používá pojmy dráha, rychlost, čas, za pomocí vzorců umí tyto veličiny vypočítat; experimentálně i výpočtem určí průměrnou rychlost pohybu tělesa na maketách zkoumá a seznamuje se s pojmem atomu a jeho spojení v molekuly pozorováním zkoumá vlastnosti molekul v pevných, kapalných a plynných látkách a vyvozuje obecné závěry o vlastnostech těchto druhů láte objasní účinky vnější tlakové síly na hladinu kapaliny, k vysvětlení jevů užívá Pascalova zákona, popisuje pokusy a objasní je; nakreslí jednoduché schéma hydraulického zařízení, vysvětlí je a popíše jeho užití v praxi na základě pokusů se seznámí s účinkem gravitační síly na kapalinu, popíše tlakovou sílu kolmo na dno i hydrostatický tlak, vysvětlí jeho příčiny vysvětlí existenci a příčiny vztlakové síly, její využití v praxi, odříká Archimedův zákon, dokáže jej vysvětlit i jeho poznatky používá k výpočtům; vyvodí podmínky pro plování těles v kapalině a určí souvislost velikosti ponořeného objemu tělesa a hustotou kapaliny vysvětlí pojmy a příčiny atmosférického tlaku a tlakové síly s ním související, ověří to pokusem; popíše Torricelliho pokus jako princip měření atmosférického tlaku; vyjmenuje a popíše přístroje k měření atmosférického tlaku i tlaku uvnitř nádoby; aplikuje platnost Archimedova zákona v atmosférickém tlaku; dokáže vysvětlit význam těchto poznatků v praxi balóny; rozliší pojmy přetlak, podtlak

Světelné jevy Laboratorní úlohy na konci této kapitoly žák umí popsat příčiny světelných jevů, nikoliv jejich princip; používá pojmy světelný zdroj, optické prostředí, šíření světla; zná hodnotu rychlosti světla ve vakuu; vysvětlí vznik stínu i polostínu;vyjmenuje měsíční fáze, zatmění Slunce i Měsíce Formuluje zákon odrazu světla, dokáže ho ověřit na pokusu; sleduje zobrazení tělesa rovinným zrcadlem a graficky ho znázorní; rozlišuje kulová zrcadla a popíše jejich použití v praxi na pokusu pozoruje lom světla, popíše jej na hranolu, dokáže jej znázornit graficky; na základě pokusů optickým hranolem popíše spojité spektrum a tyto poznatky aplikuje na použití v přírodě duha; čočkou, spojkou, rozptylkou sleduje zobrazení a vyvozuje závěry I. Určení průměrné rychlosti nerovnoměrného pohybu II. Určení objemu pevného tělesa pomocí Archimedova zákona III Zobrazení předmětu ve dvou rovinných zrcadlech Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Opakování ze 7. ročníku Práce, energie Člověk a příroda Fyzika 3.období - 8. ročník 2 hodiny týdně Výstupy fyzikální veličiny, látky a jejich vlastnosti, pohyb, světelné jevy používá pojmy mechanická práce, výkon, pohybová a polohová energie k objasnění fyzikálních dějů, popíše vzájemnou přeměnu polohové a pohybové energie v gravitačním poli Země; zná značky a jednotky práce a výkonu, převádí je; umí vypočítat práci, výkon a polohovou energii

Elektřina a magnetismus Jaderná energie zná rozdělení a částicové složení látek, pojem el.náboj a jeho jednotku; umí ověřit existenci el.pole a charakterizovat el.sílu; zná značku napětí, jeho jednotky, umí je převádět; změří velikost napětí; zná značku el.proudu, jeho jednotky a umí je převádět; změří velikost el.proudu; charakterizuje obecně el.proud v pevných látkách, kapalinách a plynech; rozliší vodiče a nevodiče; zná značku el.odporu, jeho jednotky a umí je převádět; ví, na čem a jak závisí odpor vodiče a velikost el.proudu; zná Ohmův zákon pro kovy a používá ho při řešení úloh; sestaví jednoduchý a rozvětvený obvod podle daného schématu a rovněž nakreslí schéma daného el.obvodu; určí výsledné napětí, proud a odpor spotřebičů spojených sériově a paralelně; objasní podstatu reostatu a umí ho použít k regulaci el.proudu; zná podstatu polovodičů a jejich základní rozdělení, princip a užití polovodičové diody; ví, jak chránit el.obvod před zkratem a přetížením; chápe tepelné účinky el.proudu, vypočítá příkon a práci el.proudu ví, co je magnet, zná jejich rozdělení a hlavní části trvalého magnetu; charakterizuje pojmy magnetické pole a magnetická síla, magnetické pole Země; objasní podstatu elektromagnetu a elektromagnetické indukce; umí charakterizovat střídavý el.proud a napětí; zná transformátor a alternátor a jejich funkce umí uvést hlavní složky soustavy výroby a přenosu el.energie a jejich funkce zná a dodržuje bezpečnost při práci s el.zařízeními charakterizuje jadernou energii, používá pojmy nukleony, nuklenová čísla, vysvětlí pojem nuklidy; zná druhy jaderného záření, jejich nebezpečnost i způsob ochrany před nimi; popíše štěpení jádra atomu a řetězovou reakci; uvede hlavní části jaderné elektrárny, zná problémy výroby el.energie a chápe význam jaderných elektráren Laboratorní úlohy I. Určení vlastního výkonu II. Vodiče a nevodiče el.proudu III. Elektrické obvody Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Člověk a příroda Fyzika 3.období - 9. ročník 2 hodiny týdně

Učivo Opakování z 8. ročníku Teplo a vnitřní energie Šíření tepla Změny skupenství Meteorologie Akustika Vesmír Výstupy práce, výkon, energie; elektřina; atomová fyzika zná pojem vnitřní energie, dovede ho použít k vysvětlení fyzikálních jevů; změny spojuje s konáním práce a tepelnou výměnou používá teplo jako fyzikální veličinu; dokáže určit množství tepla přijatého a odevzdaného tělesem, hmotnost, a změny teploty; orientuje se v tabulkách popíše některé formy tepelné výměny ( vedením, prouděním, tepelným zářením ) a uvede příklady z praxe změny skupenství tělesa spojuje se změnami jeho vnitřní energie; rozpozná jednotlivé skupenské přeměny ( tání, tuhnutí, var, vypařování, kapalnění, sublimace a desublimace) a je schopen uvést praktický příklad; využívá znalostí při objasňování dějů v přírodě a každodenní praxi; používá tabulky; zná rozdělení a principy tepelných motorů; objasní jev anomálie vody a jeho důsledky v přírodě definuje meteorologii a vyjmenuje základní met.prvky, charakterizuje je a popíše jejich způsob měření; vysvětlí současné problémy znečišťování atmosféry ozónová díra, skleníkový efekt popíše zvuk, zdroj zvuku a šíření zvuku prostředím; zná rychlost zvuku ve vzduchu a porovná ji s rychlostí v jiných prostředích; charakterizuje tón a jeho výšku, hlasitost zvuku; popíše hluk a ví, jak se před ním chránit; chápe odraz zvuku, vysvětlí vznik ozvěny, zná pojmy dozvuk a rezonance, infrazvuk a ultrazvuk a jejich využití; ví, jak vznikají tóny v různých hudebních nástrojích; uvede způsoby záznamu a reprodukování zvuku zná složení sluneční soustavy, má představu o pohybu vesmírných těles; vyhledá základní údaje o Slunci a planetách v tabulkách, odliší planetu a hvězdu; umí vyhledat na obloze význačné objekty; objasní střídání dne a noci, ročních období a vznik jednotlivých měsíčních fází; zná pojmy hvězdný a sluneční den a jednotky pro měření vzdálenosti ve vesmíru; má určitou představu a vzniku, vývoji a případném zániku vesmíru, jeho zkoumání a dobývání Laboratorní úlohy I. Určení tepla při tepelné výměně II. Určení teploty tání krystalické látky

Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Vstupní motivace do studia chemie Vlastnosti látek Nebezpečné látky Směsi Dělení složek směsí Voda a vzduch Kyslík Vzduch Vodík Voda Halogeny Stavba atomu Atom Periodická soustava prvků Chemická vazba Chemický děj Člověk a příroda Chemie 3.období - 8. ročník 2 hodiny týdně Výstupy uvede důležitost chemie pro běžný život člověka, její užitečnost v životě, ve škole i mimo ni dokáže vysvětlit, co chemie zkoumá a jaké metody používá posoudí vztah mezi chemickým výzkumem a výrobou pojmenuje nejčastěji používané sklo a pomůcky, pracuje bezpečně a vybranými látkami uvede příklady nebezpečných běžně dostupných látek, seznámí se ze způsobem označení těchto látek (R-věty, S- věty) rozlišuje vlastnosti látek pozorováním (barva, lesk, zápach, skupenství) a pokusem - teplota tání, varu, hustota, rozpustnost, hořlavost, el.a tepelná vodivost rozpozná chemické a fyzikální přeměny látek při pokusech i u běžně známých dějů rozlišuje směsi a chemické látky rozliší typy různorodých směsí správně používá pojmy koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok vypočítá složení roztoků a připraví je v laboratoři i v běžném životě vysvětlí vliv teploty, míchání a plošného obsahu na rychlost rozpouštěné pevné látky vysvětlí princip usazování, filtrace, destilace, krystalizace rozliší různé druhy vod podle obsahu minerálních látek a uvede příklady výskytu a využití uvede způsoby získávání pitné vody,objasní princip vodárny uvede a zhodnotí příklady znečišťování vody, objasní princip čištění vody v čistírně odpadních vod uvede složení vzduchu, zdroje nečistot, objasní pojmy teplotní inverze, smog vysvětlí význam kyslíku a vodíku pro člověka a v průmyslové výrobě popíše vlastnosti kyslíku a vodíku dokáže poskytnout první pomoc při popáleninách uvede významné halogeny a zná jejich využití vysvětlí pojem protonové číslo a užívá jej k označení složení a struktury atomu vysvětlí pojmy atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal, elektrony používá pojmy atom, molekula, prvek, sloučenina ve správných souvislostech používá vybrané názvy a značky chemických prvků čte chemické zápisy (vzorce, značky) rozliší chemické zápisy prvků a sloučenin

Kyseliny a hydroxidy Bezkyslíkaté kyseliny Kyslíkaté kyseliny Hydroxidy Amoniak PH Neutralizace, vznik solí Uhlovodíky Uhlík Uhlí Zemní plyn Alkany, alkeny a alkyny Areny Ropa Polokovy Kovy Dvouprvkové sloučeniny Oxidy Sulfidy Halogenidy Alkoholy Karboxylové kyseliny Estery Soli dokáže vysvětlit způsob ředění kyselin vyjmenuje zásady první pomoci při zasažení pokožky roztokem silné kyseliny nebo hydroxidu zapíše vzorce, popíše vlastnosti a použití uvedených hydroxidů a kyselin rozliší pojmy amoniak a čpavková voda vysvětlí pojem indikátor a uvede příklady změří ph roztoků používaných v běžném životě pomocí univerzálního indikátorového papírku sleduje průběh neutralizace vybraných hydroxidů a kyselin a zapíše chemickou rovnicí, objasní obecný princip neutralizace uvede příklady využití neutralizace v běžném životě zapíše chemickými rovnicemi příklady vzniku solí Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Soli Učivo Člověk a příroda Chemie 3.období - 9. ročník 2 hodiny týdně Výstupy zapíše vzorce a názvy dusičnanů, síranů, uhličitanů, fosforečnanů, hydrogenuhličitanu sodného, vápenatého, modré skalice, sádrovce, krystalové sody popíše vlastnosti a použití prakticky významných solí sylvín, salmiak, halit, ledky, lapis, modrá skalice, sádrovec, soda užívací, krystalová, vápenec, fosforečnan vápenatý uvede příklady využití solí (křemičitanů) při výrobě keramiky a stavebních pojiv (sádra, cement, malta) objasní podstatu přechodné tvrdosti vody a krasových

jevů zapíše rovnici reakce výroby páleného, hašeného vápna, tvrdnutí vápenné malty, odstranění kotelního kamene pomocí kys.chlorovodíkové Průběh chemických reakcí Látkové množství, molární hmotnost Výpočty hmotnosti látek z rovnic Zákon zachování hmotnosti používá jednotku látkového množství mol při čtení chemických rovnic vypočítá molární hmotnost sloučeniny z molárních hmotností chemických prvků při výpočtech používá chemické tabulky řeší jednoduché výpočtové úlohy z chemických rovnic pomocí matematického vztahu, úvahou a z poměru látkových množství Vlivy na rychlost chemických reakcí Redoxní reakce Oxidace, redukce Redoxní vlastnosti kovů Získávání kovů z rud Výroba železa, oceli Elektrolýza Chemické reakce jako zdroj elektřiny Koroze Redoxní vlastnosti halogenů Zdroje energie Teplo a chemické reakce Paliva Uhlí Ropa, zemní plyn Vyčerpatelné a nevyčerpatelné zdroje energie Netradiční zdroje energie dokáže vyjádřit objem plynu z jeho hmotnosti (1 mol = 22,4 dm 2 ) uvede faktory ovlivňující průběh chemické reakce (druh látky, koncentrace, teplota, velikost povrchu pevných reaktantů, katalyzátory) aplikuje zákon zachování hmotnosti rozezná redoxní reakce mezi ostatními a určí v zápisu jednoduchých chemických rovnic oxidaci a redukci pomocí oxidačních čísel používá zkrácenou řadu reaktivity kovů k zápisu jednoduchých chemických reakcí rovnicemi, porovná prakticky reaktivitu některých kovů vysvětlí princip výroby kovů z rud pomocí redukčního činidla, uvede významné rudy popíše výrobu železa ve vysoké peci a výrobu oceli v peci a konvertoru, zapíše jednoduché rovnice reakcí zapíše chemicky děje probíhající na elektrodách při elektrolýze roztoku (CuCl 2, ZnBr 2 ) a taveniny (NaCl, KCl) uvede způsoby využití v průmyslu, vysvětlí princip galvnického pokovování,elektrolýzy porovná princip galvanického článku a elektrolýzy uvede faktory ovlivňující korozi kovů a způsoby ochrany z periodické soustavy dokáže posoudit oxidační vlastnosti halogenů dokáže vysvětlit a uvést příklady redukčních a oxidačních činidel (vodík, uhlík, kyslík, chlor) vysvětlí pojmy exotermická a endotermická reakce, uvede příklady z běžného života a průmyslu vyjmenuje příklady fosilních a vyráběných paliv, porovná jejich výhřevnost s použitím grafu vysvětlí využití uhlí jako paliva a suroviny, uvede využití produktů v běžném životě a průmyslu uvede základní frakce destilace ropy a jejich využití zhodnotí spalování přírodních a vyráběných paliv z hlediska péče o životní prostředí Ppopíše zásady bezpečného používání svítiplynu, zemního plynu a propan-butanové směsi vzhledem ke

Organické sloučeniny, uhlovodíky Charakteristika organických sloučenin Alkany Elkeny Alkiny Areny složení těchto paliv uvede zdroje energie tepelné, elektrické, k pohonu motorových vozidel (vyčerpatelné, nevyčerpatelné) posoudí možnosti využití bionafty, bioplynu, ethanolu, geotermální energie, jádra atomu jako zdrojů energie objasní vlastnosti uhlíku v organických sloučeninách - čtyřvaznost, typy řetězců, typy vazeb, typy vzorců vysvětlí princip názvosloví uhlovodíků charakterizuje alkany, dokáže určit jejich modely, zapsat vzorce, u methanu, ethanu, propanu a butanu uvede výskyt a použití charakterizuje alkeny, určí modely, zapíše jednoduché vzorce různými typy, u ethylenu, propylenu uvede význam charakterizuje alkiny, určí modely, zapíše vzorce a u acetylenu uvede přípravu, vlastnosti a použití v praxi chemickou rovnicí zapíše spalování methanu, ethanu a propanu (butanu) Deriváty uhlovodíků Halogenderiváty Alkoholy Karbonylové sloučeniny Esterifikace Plasty Syntetická vlákna charakterizuje areny, vysvětlí pojem benzenové jádro, uvede význam a vlastnosti benzenu a naftalenu vysvětlí podstatu krakování petroleje vzhledem ke zvýšené spotřebě benzinu zamyslí se nad vlivem automobilizmu na životní prostředí (testování výfukových plynů) chemickou rovnicí zapíše přeměnu CO a NO ve výfukových plynech automobilů pomocí katalyzátoru prakticky ověří složení parafinu jako produktu destilace ropy dokáže aplikovat obecný princip názvosloví halogenderivátů při psaní a čtení vzorců (chlorethan, tetrachlormethan, vinylchlorid, tetrafluorethylen) aplikuje uhlovodíkový zbytek methyl, ethyl, vinyl uvede význam uvedených halogenderivátů vysvětlí pojem freony vzhledem k životnímu prostředí charakterizuje alkoholy, zapíše vzorce a uvede vlastnosti a použití methanolu, ethanolu, glycerolu rovnicí zapíše vznik ethanolu z cukru a jeho hoření chápe nebezpečí požívání alkoholických nápojů uvede vzorec a význam formaldehydu, acetaldehydu a acetonu charakterizuje karboxylové kyseliny, zapíše vzorce kys.mravenčí, octové, jejich disociaci, neutralizaci, reakce s kovy a oxidy kovů pojmenuje soli uvedených karboxylových kyselin prakticky ověří složení konzumního octa zapíše esterifikaci kyseliny octové a mravenčí s ethanolem (methanolem) a porovná s neutralizací uvede kyseliny vázané v tucích a z aminokyselin vázaných v bílkovinách zapíše vzorec kyseliny aminooctové chemickými rovnicemi zapíše vznik polyethylenu, polyvinylchloridu

Významné látky v organismech Sacharidy Tuky Mýdlo Bílkoviny Biokatalyzátory Vitamíny, hormony, metabolismus dokáže vysvětlit pojem polymerace, makromolekula, zkratky PE, PVC, PS Uvede vlastnosti a význam plastů a syntetických vláken (i vhledem k životnímu prostředí) zapíše vznik glukosy při fotosyntéze chemickou rovnicí uvede zdroje, význam a vlastnosti glukosy, sacharosy, škrobu, glykogenu, celulosy uvede zdroje, vlastnosti tuků, slovně vyjádří jejich vznik vyjmenuje příklady zdrojů bílkovin, slovně vyjádří jejich složení objasní obecné zásady při správné skladbě potravy, uvede princip metabolismu jednotlivých složek slovně popíše výrobu a složení sodného mýdla a uvede výhody a nevýhody používání mýdel a saponátů. Chemie slouží a ohrožuje Léčiva Pesticidy Detergenty Drogy, doping, tabák, kofein, otravné bojové látky Výživa, složky potravy Životní prostředí a chemie, recyklace Mimořádné události uvede význam biokatalyzátorů pro rostlinný a živočišný organismus a pro průmyslovou výrobu prakticky provede důkaz tuků a karboxylových kyselin v přírodním materiálu (ovoce, zelenina) dokáže využít poznatky o chemii a výrobcích s ohledem na své zdraví a ochranu životního prostředí aplikuje školní poznatky v praktickém životě hodnotí složení potravy z hlediska uznávaných zásad zdravé výživy uvede nebezpečí spojené s konzumací drog a jiných návykových látek zvolí nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Poznáváme přírodu Pozorování stavby květu lupou Okvětí, kalich a koruna, vnitřní části květu Pozorování preparátu pod mikroskopem Části mikroskopu Orgány, organismy Lesní společenstva Člověk a příroda Přírodopis 3. období 6. ročník 2 hodiny týdně Výstupy umí pozorovat přírodniny lupou dovede pracovat s mikroskopem

Přírodní společenstvo Činitele neživé přírody (abiotické podmínky života) Ekosystém chápe ekosystém jako přírodní společenstvo v závislosti (ve vztazích) na neživé přírodě Rostliny a houby našich lesů Řasy Stavba jednobuněčné rostliny řasy vysvětlí, jak probíhá fotosyntéza chápe význam fotosyntézy v ekosystému 1. laboratorní práce Houby. Zásady sběru. Lišejníky; význam lišejníků v přírodě Bioindikátory čistoty ovzduší Mechy; stavba těla Významné druhy mechů 2. laboratorní práce Kapradiny Stavba těla vyšších rostlin Přesličky, plavuně Rostliny nahosemenné Rozmnožování nahosemenných 3. laboratorní práce Rostliny krytosemenné Byliny; vegetativní rozmnožování bylin Rozmnožování krytosemenných Proč chráníme rostliny? Listnaté stromy Určování podle atlasů, klíčů Lesní patra Les jako celek Základní rozložení lesů na Zemi Rozmanitost lesů Specializované lesy Význam lesa pro život lidí, celou krajinu Ochrana lesů Chráněná území Voda a její okolí Vlastnosti vodního prostředí vysvětlí rozdíl ve výživě rostlin a hub chápe úlohu hub jako rozkladačů pozná smrtelně jedovaté druhy hub popíše symbiózu houby a řasy u lišejníků vysvětlí význam čistoty vzduchu pro život chápe význam mechů pro přírodu pozná běžné druhy mechů, kapradin a zařadí je do systému rostlin chápe a vysvětlí důležitost ochrany lesů zná jehličnany naší přírody, jejich ekologické nároky pozná oddenky, cibule, kořeny chápe význam ochrany rostlin zná základní druhy listnatých stromů chápe význam lesů pro člověka a společnost z hlediska mimoprodukčních funkcí (voda, klid, prostředí pro rekreaci, pro zdraví člověka pro pohyb, pro pobyt na čerstvém vzduchu, pro relaxaci chápe základní fyzikální a chemické vlastnosti jako základní podmínky života ve vodních ekosystémech

Význam vody pro život Rybník Společenstvo, ekosystém rybníka Rostliny rybníka a jeho okolí Rostliny producenti vodního ekosystému Břehová zeleň Vodní rostliny Řasy Sinice vysvětlí pojem společenstvo, ekosystém zná úlohu vodních rostlin jako producentů v ekosystému rybníka, břehové zeleně ví, co je fytoplankton chápe význam řas zná nebezpečí toxických sinic zná běžné i chráněné vodní rostliny Živočichové rybníka Prvoci (trepky, vířenky, měňavky) 4. laboratorní práce Žahavci (nezmar hnědý) Měkkýši (bahenka, okružák, plovatka; škeble) Kroužkovci (nitěnka, pijavky) Členovci (korýši, pavoukovci, hmyz) Obratlovci; Ryby, přizpůsobení prostředí Chov kapra. Další druhy ryb. Potravní vztahy Obojživelníci ( skokani, ropuchy, kuňky, čolci) Plazi (užovky porovnání se zmijí) Ptáci; Vodní ptáci a ptáci břehů, rákosin, močálů Savci (ondatra, hryzec, vydra) Rybník jako celek Společenstvo rybníka Ekosystém rybníka Abiotické podmínky, ovlivňující ekosystém rybníka Louky, pastviny a pole Vznik půdy v závislosti na matečné hornině Půdotvorní činitelé ví, co je zooplankton dokáže na modelových příkladech popsat stavbu mnohobuněčného organismu popíše přizpůsobení těla a funkce orgánů těla živočichů vodnímu prostředí vysvětlí, proč jsou obojživelníci ohroženi znečištěním vodního prostředí zná příčiny znečištění vod a také opatření, vedoucí k jejich odstranění zná potravní vztahy ve vodních ekosystémech a vysvětlí, na čem závisí biologická rovnováha popíše mechanismy, podílející se na rozpadu matečné horniny a vzniku půdy charakterizuje společenstva luk, pastvin a polí, popíše čím se liší jednotlivé typy travních společenstev

Rostliny travních společenstev Trávy, kulturní trávy Obilniny Jednoděložné rostliny; stavba semen a klíčení Dvouděložné rostliny; stavba semen a klíčení Keře suchých strání Byliny; Jednoleté byliny; Vytrvalé byliny Pole, ornice, kulturní plodiny určí pomoci atlasu a klíče běžné druhy trav a obilnin zná příklady jednoděložných a dvouděložných rostlin zná význam mezí a rozptýlené zeleně popíše životní cyklus jednoletých, dvouletých a vytrvalých bylin Živočichové travních společenstev Měkkýši (páskovka, slimáci) Kroužkovci (žížala) Členovci (pavoukovci, hmyz, vývin hmyzu) Hmyzí opylovači, hmyzí škůdci Obratlovci -obojživelníci (ropucha zelená, skokan hnědý) -plazi (ještěrka obecná) -ptáci (pěvci, hrabaví, dravci) -savci (zajíc, králík, sysel, křeček, hraboš, liška) Příroda našeho okolí Poznávání přírody okolí školy, bydliště, regionu Neživé podmínky vybraného prostředí Rostliny ve vybraném ekosystému Živočichové vybraného ekosystému Potravní vztahy vybraného ekosystému Třídění organismů Základy taxonomie Atlasy rostlin a živočichů Práce s klíči k určování organismů 5. laboratorní práce orientuje se v systému živočichů aplikuje poznatky, získané na příkladech modelových druhů živočichů při poznávání přírody blízkého okolí chápe roli hmyzožravých ptáků a dravců pro udržení biologické rovnováhy ekosystému luk a polí zná různé ekosystémy v okolí školy, bydliště; zná významné chráněné ekosystémy popř. ekosystémy s výskytem chráněných druhů organismů v regionu zařadí vybrané druhy organismů do říší, kmenů, tříd, řádů, rodů. Zná druhy některých, zejména chráněných druhů organismů

Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Ekosystémy přirozené a umělé Rozmanitost polních ekosystémů; Nejběžnější polní plodiny a jejich význam Člověk a příroda Přírodopis 3. období 7. ročník 2 hodiny týdně Výstupy chápe rozdíl mezi přírodními a umělými ekosystémy zná polní plodiny podle způsobu nebo podle účelu pěstování Sady a ovocné zahrady Rostliny sadů a ovocných zahrad Houby, bakterie a viry v sadech a ovocných. zahradách Bezobratlí v sadech a ovocných zahradách Ptáci v sadech a ovocných zahradách Zelinářské zahrady Užitkové rostliny zelinářských zahrad Běžné druhy zeleniny Okrasné zahrady, parky a sídlištní zeleň Okrasné byliny Okrasné dřeviny Sídlištní zeleň zná běžné organismy, žijící v tomto prostředí; chápe pojmy křížení, šlechtění zná nejrozšířenější cizopasné houby, jejich nebezpečnost a způsob ochrany zná běžné druhy škodlivého hmyzu a jejich přirozené nepřátele chápe význam biologické ochrany rostlin orientuje se v pojmech : jednoleté, dvouleté a vytrvalé rostliny zná nároky na pěstování nejčastěji pěstovaných okrasných bylin chápe zeleň jako přirozenou součást ŽP člověka; Zná její význam chrání živočichy v okolí lidských sídel Živočichové našich parků, okrasných zahrad; a sídlištní zeleně Rumiště a kraje cest Rostliny na okrajích cest a na rumištích Jedovaté rostliny Léčivé rostliny Pěstování léčivých rostlin 1. laboratorní práce zná jedovaté rumištní rostliny ovládá zásady sběru, sušení a správný způsob použití léčivých rostlin

Organismy provázející člověka Mikroorganismy Nemoci vyvolané baktériemi, viry. Význam očkování, tvorba protilátek. Houby Bezobratlí Obratlovci Organismy člověkem pěstované nebo chované Pokojové rostliny Chovaní živočichové Hospodářsky významné organismy- houby,hmyz, ryby, ptáci,savci chápe užitečnost symbiotických baktérií, nebezpečí škodlivých baktérií a virů zná nebezpečí plísní zná nebezpečí vnějších i vnitřních cizopasníků a jejich přenašečů (hlodavců) pečuje o okrasné rostliny ve třídě chápe vztahy organismů v přirozeném a umělém ekosystému zná důležitost kvasinek v potravinářství zná zásady pěstování některých hub ví o významu včelařství popíše způsob chovu kapra a jiných ryb chápe historický i současný význam chovu hospodářských zvířat pro člověka Tropické deštné lesy Živočichové tropických deštných lesů Rozložení tropických deštných lesů na Zemi Užitkové rostliny tropických a subtropických oblastí WWF - Světový fond pro ochranu přírody Savany a stepi Rostliny Živočichové Vody teplých krajin a jejich okolí Živočichové ve vodách teplých oblastí Polopouště a pouště Adaptace organismů pro život v podmínkách s nedostatkem vody. Tundry a polární oblasti Adaptace organismů pro život v tundrách a polárních oblastech zná důležitost tropických deštných lesů pro Zemi; uvědomuje si nebezpečí vyhynutí pralesních druhů organismů kácením tropických lesů zná potravní vtahy v ekosystému stepí, savan, prérií ví o ohrožení některých druhů lovem uvědomuje si limitující podmínku množství vody pro život v ekosystému chápe vliv globálního oteplování na ekosystémy tunder a polárních oblastí

Moře a oceány Úloha fotosyntézy v ekosystému moří a oceánů Příklady mořských organismů Rozmanité oblasti přírody na Zemi popíše potravní vztahy v moři, uvádí příklady potravních závislostí aktivně se podílí na ochraně přírody ve svém okolí Rozmanitost naší přírody Organismy jednobuněčné Organismy mnohobuněčné Buňka Zkoumání buněk Buněčné ústroje a jejich význam.dělení buňky.život buňky.rozmanitost buněk. zná základní projevy života umí požívat školní mikroskop Zná základní části buněk a jejich význam chápe život buňky a princip rozmnožování buňky dělením 2. laboratorní práce Jednobuněčné organismy Bakterie Sinice,jejich výživa, vlastnosti Řasy jednobuněčné Výživa řas Kvasinky Prvoci Výživa prvoků Mnohobuněčné organismy Pletiva Tkáně Orgány rostlin a živočichů Orgánové soustavy Nižší rostliny a houby Řasy mnohobuněčné Houby Lišejníky Vyšší rostliny Výtrusné rostliny Semenné rostliny Základní orgány těl semenných rostlin Vegetativní orgány rostlin Kořen, stavba, typy kořenů, funkce Stonek, typy stonků, jejich funkce 3. laboratorní práce zná stavbu buňky bakterií a sinic; chápe význam symbiotických bakterií; ví, jaké nemoci způsobují choroboplodné bakterie popíše stavbu jednobuněčné řasy zná význam kvasinek chápe, že mnohobuněčné organismy mají skupiny specializovaných buněk, které vykonávají určitou funkci v organismu vysvětlí stavbu těla mnohobuněčné řasy ví o znehodnocení potravin plísněmi popíše stavbu lišejníku a vysvětlí princip symbiózy řasy a houby zná rozdíl v rozmnožování výtrusných a semenných rostlin popíše stavbu a funkce základních orgánů těl semenných rostlin rozliší jednoděložné a dvouděložné rostliny podle vnějších znaků popíše fotosyntézu jako základní děj živé přírody

List, stavba listu, typy listů Celistvost rostlinného těla Příjem i pohyb vody Fotosyntéza, dýchání rostlin Rozmnožování rostlin Nepohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování 4. laboratorní práce Bezobratlí živočichové Žahavci Ploštěnci Měkkýši Kroužkovci Členovci 5. laboratorní práce Živočichové a prostředí Vztahy živočicha k prostředí uvádí příklady přizpůsobení rostlin vnějším podmínkám a změnám vysvětlí různé typy vegetativního rozmnožování rostlin, uvádí příklady zná stavbu květu, jeho části chápe princip pohlavního rozmnožování nahosemenných i krytosemenných rostlin umí popsat stavbu a činnost těl bezobratlých živočichů přizpůsobení živočichů prostředí zná různé příklady ohrožení živočichů změnami prostředí vlivem lidské činnosti Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Období ročník Počet hodin Učivo Obratlovci Taxonomie Třídy obratlovců Stavba těla obratlovců Kůže,kožní útvary Kostra. Vývoj kostry obratlovců od strunatců Stavba pojivové tkáně Svalstvo Získávání energie z potravy Trávicí soustava Dýchací soustava Tělní tekutiny Oběhová soustava Vylučovací soustava Řídící soustavy a) soustava endokrinních žláz Člověk a příroda Přírodopis 3. období 8. ročník 2 hodiny týdně Výstupy ovládá zařazení obratlovců do tříd uvádí příklady přizpůsobení tvaru těla podmínkám životního prostředí uvádí příklady pokryvu těla různých skupin obratlovců a vysvětlí přizpůsobení povrchu těla životnímu prostředí chápe přizpůsobení stavby kostry pohybu různých skupin obratlovců zná princip svalové činnosti zná základní živiny a ostatní látky rozumí funkci částí trávicí trubice chápe rozdíl v dýchání žábrami a plícemi ví, co je tkáňový mok a míza ví, které funkce zajišťuje krev; ví, co je stálé vnitřní prostředí a jak je zajišťováno ví, že organismus obratlovců je řízen hormony a nervovou soustavou ví, jak se vyvíjel mozek obratlovců

b) nervová soustava CNS, periferní nervy, vegetativní nervy. Funkce míchy, řídící činnost mozku. Dostředivá dráha-cnsodstředivá dráha Smyslové orgány 1. laboratorní práce Rozmnožovací soustavy a způsoby rozmnožování Vnější oplození u ryb a obojživelníků Vnitřní oplození u plazů, ptáků a savců Péče o potomstvo Etologie, životní projevy obratlovců Z. č. 114/1992 Sb., V. č. 385/1992 Sb. Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) Světová nadace pro ochranu divokých zvířat (WWF) popíše míšní reflex ví, jak vzniká podmíněný reflex chápe, jak dochází k přenosu informací z vnějšího prostředí smyslovými orgány vysvětlí princip pohlavního rozmnožování ví, co je pohlavní dvojtvárnost vysvětlí pojmy: pohlavní buňka, spermie, vajíčko, oplození, zárodek, placenta popíše životní projevy známého živočicha ví o zákonech a vyhláškách na ochranu volně žijících druhů Člověk Biologická a společenská podstata člověka Anatomie; Fyziologie; Vnější stavba lidského těla Kůže, deriváty kůže Stavba kůže orgány umístěné ve škáře Funkce kůže Hygiena, poškození kůže Lidská kostra. Hlavní části kostry. Stavba kostry. Osová kostra (lebka, hrudník, páteř) Kostra končetin.svalstvo. Svaly hlavy, trupu, 2. laboratorní práce Stálost vnitřního prostředí, osmotický tlak Základní funkce trávicí, dýchací, oběhové, vylučovací soustavy Činnost buněk Využívání potravy Stavba a funkce orgánů trávicí soustavy (zuby ústní dutina, žaludek, dvanáctník, tenké střevo, tlusté střevo, konečník) vysvětlí, kolik má člověk společných znaků s lidoopy ví, proč má každý znát své tělo ví, že kůže je orgán, zajišťující více funkcí; má správné hygienické návyky; dovede poskytnout první pomoc při poranění kůže, popáleninách, poleptání. chápe vývoj lidské kostry, zná její části; zná kosti osové kostry i kosti končetin zná stavbu kosti, spojení kostí zná vnitřní stavbu kosterního a hladkého svalstva, hlavní skupiny kosterních svalů ví, jaké je vnitřní prostředí tkání, co je fyziologický roztok;zná základní funkce buňky a ví, jak probíhají zná složení trávicí soustavy, popíše funkce jednotlivých orgánů; chápe, co je buněčný metabolismus; chápe funkci jater zná složení zdravé potravy vysvětlí mechanismus přenosu kyslíku do krve a zpětné vyloučení oxidu uhličitého zná škodlivé vlivy kouření dovede poskytnout první pomoc při zástavě dechu zná základní funkce krve; popíše složení krve, funkci

Dýchání Zevní dýchání, vnitřní dýchání Dýchací soustava stavba, funkce Hygiena dýchací soustavy, kuřáctví 3. laboratorní práce Rozvádění látek po těle Krev, složení krve, červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky Srdce, činnost srdce Krevní oběh, činnost tepen, žil Funkce vlásečnic Poškození a ohrožení oběhové soustavy 4. laboratorní práce Vylučování Ledviny,stavba a funkce ledvin Mechanismus tvorby definitivní moči Hygiena vylučovací soustavy Řízení lidského těla Přehled žláz s vnitřním vyměšováním krevních tělísek; ví, co jsou krevní skupiny vysvětlí, co je plicní oběh, tělní oběh zná nejčastější příčiny nemocí cévního ústrojí i srdečních a mozkových příhod zná funkci mízní soustavy, mízních uzlin ví, které soustavy se podílí na odstraňování odpadních látek z těla uvědomuje si důležitost správné životosprávy a životního stylu zná žlázy s vnitřním vyměšováním, základní hormony a jejich hlavní význam vysvětlí rozhodující význam nervové soustavy pro řízení lidského těla; zná stavbu nervové buňky; popíše šíření nervového vzruchu, reflexní oblouk zná části mozku, ví které činnosti jsou jimi řízeny, které podněty zpracovávány ví, že smysly poskytují informace z vnějšího prostředí i z prostředí těla Nervová buňka, přenos vzruchu mezi nervovými buňkami Mícha, útrobní a obvodové nervstvo Mozek, stavba mozku, funkce základních částí. Aktivita mozku, centra pro zpracování podnětů v mozkové kůře, činnost mozku, ochrana mozku Smyslové vnímání Hmat, hmatová tělíska. Chuť, chuťové buňky. Čich, čichové buňky. Sluch; zevní ucho, střední ucho, vnitřní ucho. Sluchové buňky, vnímání polohy.hygiena sluchu. Zrak, stavba oka Hygiena zraku Vyšší nervová činnost. Podmíněný reflex. Učení. Řeč. Abstraktní myšlení. 5. laboratorní práce Pohlavní dvojtvárnost člověka, primární a popíše přenos zvukových vln do vnitřního ucha a mozku ví, co škodí sluchu popíše přenos vnímaného obrazu do mozku ví, co škodí zraku popíše vznik podmíněného reflexu učením chápe význam řeči ve vývoji mozku ví, co je spermie, co je vajíčko; ví, že žena otěhotní pohlavním stykem; ví, jaká jsou nebezpečí předčasného