Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru Bakalářská práce Autor: Gabriela Topičová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Oldřich Knaifl, Csc. Praha duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Liberci dne 30.4.2010. Gabriela Topičová

Poděkování: Chtěla bych zde poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Oldřichu Knaiflovi, Csc, za jeho cenné připomínky, rady a odborné vedení při vypracování bakalářské práce. A dále vedení společnosti Kovotrans s.r.o. za vstřícné jednání a poskytnutí informací.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá Hodnocením bonity klienta před poskytnutím úvěru. Bakalářská práce byla zpracována ve spolupráci s firmou Kovotrans s.r.o., která byla zaloţena v roce 1997. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány důvody zjišťování bonity a zmírňování rizika. Ve druhé kapitole je práce soustředěna na rozdílnost poţadavků pro posouzení bonity klienta v různých segmentech a charakteristiku finanční analýzy vycházející z účetní závěrky. Praktická část obsahuje jednu kapitolu, ve které je provedena finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o., která ţádá banku o kontokorentní úvěr ve výši 1.500.000 Kč. Závěr obsahuje zjištění bonity a rozhodnutí zda by měl být úvěr poskytnut, nebo zamítnut. Annotation This submitted document gives its readers information about clients financial standing analysis before granting of credit. This essay was created in co-operation with company Kovotrans s.r.o, which was established in 1997. There is theoretical and practical part. The reasons and elimination of risk are characterized in the first part of theoretical part. The second section of theoretical part is focused on differences of documents requests and financial requests in each client segments. There is also characterized financial analysis based financial statements. The practical part includes financial analysis of company, which applies for bank overdraft 1.500.000,- CZK. At the conclusion there is description of company s financial standing and decision of credit opening or credit decline.

OBSAH Úvod :... 6 1. Bonita proč ji banky zjišťují... 7 1.1. Zmírnění úvěrového rizika... 9 1.2 Rating a scoring... 10 2.Hodnocení bonity klientů dle segmentu... 12 2.1.ESS ekonomicky spjatá skupina... 12 2.2 Hodnocení bonity fyzických osob... 13 2.3 Hodnocení bonity právnických osob a malých firem... 15 2.4 Hodnocení bonity corporátních klientů... 18 2.5. Úvěrové registry... 21 2.5.1. Centrální registr úvěrů CRÚ... 22 2.5.3. SOLUS - Sdruţení a Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům... 22 2.5.4. Nebankovní registr klientských informací NRKI... 23 2.6. Finanční analýza... 23 2.7. Účetní závěrka... 26 2.8. Stručná charakteristika účetních výkazů... 27 2.8.1. Charakteristika rozvahy a výsledovky... 27 2.8.2. Cash flow... 31 2.8.3. Finanční ukazatele... 32 3. Finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o.... 37 3.1.Vliv ekonomické krize na oblast dopravy:... 38 3.2. Analýza mimoekonomických ukazatelů... 40 3.3. Analýza ekonomických ukazatelů... 42 3.4.Analýza poloţek výsledovky (resp. Výkazu zisku a ztrát)... 49 4.Vyhodnocení bonity firmy Kovotrans s.r.o.... 52 Závěr.54 5

Úvod : Poskytování úvěrů je jednou ze základních operací banky, kterými zhodnocuje do ní vloţené prostředky (zejména vklady jejich klientů na běţných účtech ).Poskytnutím úvěru klientovi se však banka vystavuje riziku, ţe dluţník nebude splátky úvěru hradit řádně a včas či dokonce úvěr neuhradí vůbec a úvěrová pohledávka bude pro banku nedobytná. Takové riziko se nazývá úvěrovým rizikem. Za účelem udrţení své solventnosti a stability se banka musí proti ztrátám z úvěrového rizika zajišťovat, nějak se proti němu chránit. Jednou z moţností je eliminace takového rizika. To zjednodušeně znamená, ţe banka úvěr poskytne jen takovým ţadatelům u kterých shledá dostatečně vysokou pravděpodobnost splacení poskytnutého úvěru. Banka si tedy musí u kaţdého úvěrového ţadatele zjistit jeho předpokládanou schopnost úvěr splatit, tj. jeho bonitu. Obecně platí ţe, s niţší bonitou klienta banka podstupuje vyšší úvěrové riziko a naopak. Cílem mé bakalářské práce v teoretické části je vysvětlit proč a jakým způsobem banky bonitu zjišťují. Ţe u kaţdého segmentu (Corporate, Small business, Fyzické osoby) hodnocení probíhá jiným způsobem. V praktické části provedu finanční analýzu společnosti Kovotrans s.r.o. a vyhodnocení bonity dané společnosti. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole charakterizuji důvody zjišťování bonity. Ve druhé kapitole se soustředím na rozdílnost poţadavků pro posouzení bonity klienta v různých segmentech. Praktická část obsahuje jednu kapitolu ve které bude provedena finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o. Závěr obsahuje zjištění bonity a rozhodnutí zda by měl být úvěr poskytnut, nebo zamítnut. Při zpracování vycházím z praxe, kterou jsem získala z několikaletého působení v oblasti bankovnictví, dále z odborné literatury a v poslední řadě z internetových stránek a zákonů. 6

1. Bonita proč ji banky zjišťují Mezi základní operace banky patří poskytování úvěrů, kterým zhodnocuje finanční prostředky, se kterými disponuje. Tyto prostředky získává především prostřednictvím vkladů svých klientů. Poskytnutí úvěru však doprovází riziko, ţe dluţník nebude splátky řádně a včas hradit či dokonce jej neuhradí vůbec. Jedná se o tzv. úvěrové riziko (viz kapitola č. 1.1). Ztráty z úvěrového rizika mohou velmi výrazně ovlivnit bankovní stabilitu a solventnost, a proto banka musí toto riziko eliminovat na minimum. Banka si tedy u kaţdého úvěrového ţadatele zjišťuje jeho předpokládanou schopnost poskytnutý úvěr splatit, tedy jeho bonitu. Zjednodušeně, tedy banka určuje pravděpodobnost splácení poskytnutého úvěru a poskytuje úvěry pouze těm ţadatelům, u kterých shledá tuto pravděpodobnost dostatečně vysokou. Při určování této pravděpodobnosti postupují banky odlišným způsobem a jejich pohled na její výši je mnohdy diametrálně odlišný. Podle zjištěné bonity ţadatele pak banka stanoví parametry úvěru. S niţší ţadatelovou bonitou banka nabízí klientovi horší podmínky úvěru. Je tomu tak proto, ţe s niţší ţadatelovou bonitou banka podstupuje vyšší úvěrové riziko, které s sebou nese svoje náklady, které si banka kompenzuje vyššími výnosy z poskytnutého úvěru. Např. u úrokové sazby platí, ţe čím vyšší bonitu klient prokáţe, tím niţší úrokovou sazbu z úvěru u banky získá a naopak. Bonita je tedy vyjádřením kvality klienta a z hlediska banky odráţí jak rizikovost při navazování vztahu věřitele a dluţníka, tak vývoj jiţ fungujícího vztahu. 7

Bonita má dvě stránky: finanční, která obsahuje hodnocení čtyř základních okruhů: krátkodobé likvidity, dlouhodobé solventnosti, rentability a ohodnocení podniku klienta na kapitálovém trhu, nefinanční, která zahrnuje posouzení kvality samotného podnikatelského záměru, jeho zasazení do ekonomického prostředí a posouzení technické i obchodní zdatnosti klienta. Nefinanční stránka bonity bývá strukturována do tří bloků, jedná se o základní charakteristiky, externí ekonomické souvislosti a vnitřní podnikové vazby. Základní charakteristiky popisují druh podnikatelského záměru, jeho předpokládanou dobu trvání a flexibilitu trţeb i nákladů na změny míry inflace a devizových kurzů. Rovněţ izolovanost podniku, nebo jeho provázanost s dalšími podnikatelskými záměry výrazně ovlivňují rizikovost podnikání. Externí ekonomické souvislosti hodnotí faktory, které ovlivňují vnější omezení tvorby plánovaných pro podnikatelský záměr. Jde o faktory: makroekonomické, tj. je nasycenost trhu, situace v odvětví a jeho perspektivy, situace a trendy v dodavatelských odvětvích uvnitř české ekonomiky, ale i v zahraničí, mikroekonomické tj. strategické záměry konkurence, solventnost hlavních odběratelů, spolehlivost hlavních dodavatelů, případně záměry potencionálních investorů do podniku, geografické, tj. poloha podniku z hlediska podnikatelského záměru, dopravní obsluţnost, kvalita a dostatek pracovních sil v regionu.ve většině případech bývá projekt silně ovlivněn externím vlastníkem pozemků 1. 1 SŮVOVÁ, Helena, et.al. Finanční analýza : v řízení podniku, v bance a na počítači.1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN : 80-7265-027-0. 8

Vnitřní podnikové vazby hodnotí schopnosti realizátora projektu,které by mohly pozitivně přispět, nebo negativně ovlivnit uplatnění obecně dobrého projektu vhodně zasazeného do ekonomického okolí. Jde především o tradici a kontinuitu činnosti podniku, jeho podíl na trhu a způsob kooperace s rozhodujícími institucemi. Pozice vlastníků hraje významnou roli, stejně jako získání přehledu o kapitálové provázanosti společnosti s jinými firmami. Kapitálová účast managementu na jmění firmy a výše jmění předesílá reakce na neočekávané změny v podmínkách podnikání. Odhadnou se tak náklady související s vytvořením přijatelných ekologických podmínek provozu podniku. Dále se hodnotí technická, technologická, licenční a patentová pozice společnosti, progresivita a kvalita výrobků, perioda obměny sortimentu, organizace výroby, marketingu a odbytu. Celkově se shrnou získané poznatky do specifických předností a slabin podniku. Hodnocení klienta pro účely banky se provádí vţdy v souvislosti s poskytnutím bankovní sluţby. Proto se od klienta vyţaduje sdělení účelu transakce a předloţení finančního plánu dokladujícího, ţe je schopen vytvořit dostatek prostředků pro splácení úroků a jistiny. Zkoumá se doba návratnosti, která musí být v souladu s charakterem poskytované sluţby 2. 1.1. Zmírnění úvěrového rizika Riziko znamená určité nebezpečí a pravděpodobnost nezdaru. Jde tedy o situaci, kdy ten, kdo se rozhoduje, zná všechny moţné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost kaţdého tohoto rozhodnutí. Úvěrové riziko tedy vyjadřuje pravděpodobnost, ţe dluţník nebude schopen, nebo ochoten splatit svůj závazek (úvěr, úrok, případné poplatky) tak, jak bylo ujednáno v úvěrové smlouvě 3. 2 SŮVOVÁ, Helena, et.al. Finanční analýza : v řízení podniku, v bance a na počítači.1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN : 80-7265-027-0. 3 WWW.Wikipedia: Otevřená encyklopedie 9

Banky se tedy snaţí toto riziko stanovit a na základě stanovených kritérií (tzv. Politika úvěrování) rozhodnout, zda zrealizují úvěrový obchod. Politika úvěrování kaţdé banky obsahuje základní předpoklady určující vhodnost poskytnutí úvěru. Pokud jsou tyto předpoklady, kterými jsou např. akceptovatelný účel úvěru, beztrestnost ţadatele či vhodný způsob zajištění, splněny, přistupuje banka k samotné kvantifikaci rizika. Při hodnocení úvěrového rizika pouţívá banka systém, který je zaloţený na hodnocení dvou základních aspektů úvěrového rizika. Těmito aspekty jsou bonita klienta, tzv. rating klienta a míra zajištění úvěru, tzv. rating zajištění. Dále k minimalizaci úvěrového rizika slouţí: a) kvalita úvěrových smluv a obchodních podmínek, b) pravidla a podmínky čerpání úvěru c) pravidla a podmínky čerpání úvěru, d) pravidla tvorby rezerv a oprávek k problémovým úvěrům, e) nástroje zajištění rizika. Problematika eliminace úvěrové rizika je však velmi komplexní a značně různorodá. Mezi další aspekty, které významně ovlivňují rozhodování banky o poskytnutí úvěru, patří dále např. pravidla kapitálové přiměřenosti a úvěrové angaţovanosti 4. 1.2 Rating a scoring Rating se pouţívá jako mezinárodní nástroj pro hodnocení bonity firemní (resp. korporátní) klientely pro posouzení jejich důvěryhodnosti, popřípadě hodnocení zemí s ohledem na rizikovost podnikání pro zahraniční firmy. Prosazuje větší transparentnost hospodaření firem a usnadňuje věřitelům rozhodnutí o poskytování úvěrů. Rating provádí především nezávislé agentury. Hovoříme- li o retailové klientele, pak stanovování rizika nedodrţení závazku označujeme pojmem kreditní scoring klienta. 4 MEJSTŘÍK, Michal - PEČENÁ, Magda - TEPLÝ, Petr. Základní principy bankovnictví. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 627 s. Dostupné na internete:. ISBN 978-80-246-1500-4 (broţ.). 10

Ratingová stupnice hodnocení klientů je v rozmezí 1 aţ x stupňů. Ti nejlepší klienti dosahují ratingu 1. Naopak klientům s ratingem horším jak 6+ banka úvěr neposkytne. Klienti, kteří dosahují ratingu 1 a 2 financování ze strany banky nepotřebují. Většina bankovních klientů však dosahuje ohodnocení průměrného ratingu. Tzn. někde uprostřed této hodnotící řady. Jinou definici, kterou můţeme pouţít pro vysvětlení pojmu rating jako nezávislé hodnocení, jehoţ cílem je zjistit pomocí celkového rozboru veškerých známých rizik hodnocení subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým závazkům. Vyjádřením tohoto hodnocení je určitá ratingová známka z ratingové stupnice (např. AAA jako nejlepší aţ CCC jako nejhorší, případně kombinací velkých, malých písmen a přidáváním znamének + / - ), která označuje pravděpodobnost naplnění závazku v plné výši a včas. Získaná ratingová známka ratingovou agenturou je celosvětově plně porovnatelná a kompatibilní skrze odvětví i regiony 5. Scoring a rating jsou často statistické modely, které v klasické podobě obsahují sociodemografické parametry klienta, monitorují jeho finanční situaci, uvádí specifické rysy úvěru, typ zajištění úvěru a ideálně i makroekonomické ukazatele. Kaţdá banka má svůj systém hodnocení klienta a konkrétní postup při hodnocení bonity klienta povaţují banky za interní. K posouzení bonity uplatňujeme i jiné faktory, jako je například úvěrová historie klienta, kterou banka získává z úvěrových registrů. (viz kapitola 2.5. úvěrové registry). 5 VINŠ, Petr; LIŠKA, Václav. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 109 s. ISBN 80-7179-807-X 11

2.Hodnocení bonity klientů dle segmentu Jak jiţ bylo naznačeno, banka rozděluje klienty dle segmentů na retailové a corporátní. V retailovém segmentu dochází opět k rozdělení na fyzickou osobu (FO), Právnickou osobu (PO) a firmy jejichţ roční obrat nepřesahuje výši stanovenou interními pravidly banky např. 50 mil. CZK. Do segmentu corportáního bankovnictví patří PO a firmy s ročním obratem vyšším neţ je stanoven limit pro retailový segment. U kaţdého segmentu se bonita ţadatelů posuzuje jiným způsobem. Hlavním smyslem analýzy je vţdy posouzení schopnosti dluţníka splatit úvěr řádně a včas. Základní zásadou je, ţe je úvěr splácen z běţných příjmů klienta (provozní cash flow). Čím je bonita klienta horší, čím komplexnější a vyšší je celkové úvěrové angaţmá a čím obtíţnější je charakter či typ úvěrové transakce, tím komplexnější analýza je vyţadována. Úvěrová rozhodnutí o úvěrovém obchodu nemohou být učiněna před provedením či ukončením analýzy. Jedná li se u segmentu středních a malých podniků, corporátních firem o člena ekonomicky spjaté skupiny, je rovněţ velmi důleţité pochopení a analýza vztahů či úvěrovým dluţníkem a touto skupinou osob, včetně analýzy bonity celé skupiny.konkrétní definice ESS (ekonomicky spjaté skupiny) upravuje vyhláška 262/2004 Sb. ČNB a Věstník ČNB částka 17/2007 ze dne 2.srpna 2007 (viz Příloha č.6) 2.1.ESS ekonomicky spjatá skupina Ekonomicky spjatou skupinou se rozumí alespoň dvě osoby, které mají vůči sobě angaţovanost které jsou navzájem propojeny tím ţe: a) jedna z osob ovládá ostatní, nebo jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy,ţe finanční těţkosti jedné z osob mohou způsobit, ţe alespoň jedna z ostatních nebude řádně plnit svoje platební závazky. Při vyhodnocování vzájemných vztahů vezme banka v úvahu zejména zda, jedna osoba má kvalifikovanou účast na druhé osobě, nebo stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách. 12

b) osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu, dozorčí rady nebo tito členové jsou osobami blízkými 6. c)osoby jsou propojeny zajištěním, půjčkami či úvěry d)osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, např. dodávkami zboţí e) osoby jsou osobami blízkými 2.2 Hodnocení bonity fyzických osob Bonita ţadatele je ovlivněna mnoha faktory. Banka posuzuje jednak sociodemografické údaje těmi jsou například věk, pohlaví, dosaţené vzdělání, profese, rodinný stav ţadatele, počet vyţivovaných dětí apod. Dále banka posuzuje příjmy ţadatele. Jedná se o příjmy trvalé, u nichţ se předpokládá jejich trvání i v budoucnu např. příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy ze závislé činnosti, příjmy z pronájmu, rodičovské příspěvky, příjmy z invalidního důchodu apod. U zaměstnanců je (aţ na výjimky) vyţadován pracovní poměr na dobu neurčitou. V době podání ţádosti o úvěr navíc nesmí být ţadatel ve zkušební době. Od doloţených příjmů ţadatele se vţdy odečítá bankou vypočtená výše ţivotního minima. Ţivotní minimum je u kaţdého ţadatele stanoveno individuálně. Výše ţivotního minima přímo úměrně roste s vyšším počtem vyţivovaných dětí, nebo dalších osob ve společné domácnosti ţadatele. Pokud si ţadatel přizve do ţádosti o úvěr další osobu - spoluţadatele, dosáhne vyšší bonity, pokud je oním spoluţadatelem jeho manţelka (manţel), neţ kdyby byl spoluţadatelem třeba jeho rodič, nebo sourozenec ţijící v jiné domácnosti. Je tomu tak proto, ţe ţadatelé o úvěr ţijící ve společné domácnosti dosahují niţšího ţivotního minima 7. 6 Věstník ČNB, částka 17/2007 ze dne 2.srpna 2007 7 http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji-/ 13

Naproti příjmům vstupují do výpočtu bonity ţadatele také jeho pravidelné výdaje. K těm nejčastěji patří platby nájemného, pojistného (na ţivotní pojištění, pojištění domácnosti, pojištění nemovitosti, penzijní připojištění), příspěvky na stavební spoření, splátky leasingu, alimenty aj. Kromě těchto pravidelných plateb se do výdajů započítávají splátky úvěrů, které ţadatel dluţí. Dále je bonita ovlivněna úvěrovými limity na tzv. kontokorentních účtech, nebo kreditních kartách, jestliţe ţadatel je jejich drţitelem. Jaké konkrétní příjmy musí ţadatel mít, aby mohl od banky získat úvěr například ve výši 500.000,-Kč, nelze jednoduše odpovídat. Záleţí zde na mnoha faktorech jako je např. typ úvěru (nezajištěný spotřebitelský úvěr, nemovitostí zajištěná hypotéka,...), délka splatnosti úvěru, počet vyţivovaných dětí, a ostatních výdajích. Klient by měl mít takové příjmy, aby byl schopen získaný úvěr splácet. Pokud bychom uvaţovali velice zjednodušený příklad samostatně ţijícího ţadatele, který je svobodný, bez vyţivovaných osob a bez vedlejších výdajů (např.splátek úvěrů), měly by jeho měsíční příjmy podle dnešní úvěrové nabídky bank přesahovat měsíční splátky úvěru asi o 10.000,- Kč 8. Podklady které jsou standardní pro předložení posouzení bonity fyzických osob: a) ţádost o úvěr b) dva průkazy totoţnosti c) potvrzení o příjmu ze závislé činnosti d) výplatní pásky, nebo výpisy z účtu e) v případě ţádosti o hypoteční úvěr je nutné předloţit list vlastnictví (LV) zastavené nemovitosti, katastrální mapu, aktuální odhad zastavované nemovitosti pokud je žadatel fyzická osoba podnikající musí předložit: a) ţivnostenský list b) výpis ze ţivnostenského rejstříku c) daňová přiznání za poslední dvě aţ tři zdaňovací období d) potvrzení z finančního úřadu o bezdluţnosti 8 http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji-/ 14

Jedná se o standardní podklady, které je klient povinen předloţit před schválením úvěru, pokud bude mít banka pochybnosti, můţe si vyţádat dodatečné podklady pro posouzení. 2.3 Hodnocení bonity právnických osob a malých firem Bonita firmy představuje určení kvality podniku, na základě sledování výkonnosti a finanční situace podniku. Čím větší hodnotu bonity dostaneme, tím je finančně ekonomická situace hodnocené firmy lepší a na základě tohoto hodnocení se určuje riziko vhodné spolupráce s analyzovanou společností. Pro posouzení bonity se používají tyto následující kroky: 1) Úvodní jednání s klientem: a) zjistit od klienta jeho základní potřebu financování a jeho podrobnější poţadavky na financování b) dle získaných informací a s vyuţitím interních aplikací nabídnout vhodný typ financování (na základě produktových listů) c) zkontrolovat zda odvětví podnikání klienta není v rozporu s pravidly banky d) seznámit klienta s obecně platnými podmínkami úvěru včetně poplatků (Sazebník odměn za poskytování bankovních sluţeb) a indikace úrokové sazby 2) Předběţné zhodnocení bonity klienta a) pro provedení předběţného zhodnocení klient doloţí následující doklady (kaţdá banka má svůj interní předpis, podle kterého se řídí) b) v případě, ţe se jedná o jiţ stávajícího klienta banky je nutné provést kontrolu informací na kartě klienta (negativní statusy). V případě zjištění negativní informace posoudit, zda je vhodné pokračovat v projednání ţádosti. c) pokud klient vede daňovou evidenci předběţně zhodnotit bonitu klienta pomocí např. tzv. kalkulátoru pro FOP účtující v daňové evidenci. Pokud vyjde negativní výsledek posoudit zda je vhodné pokračovat v projednávání ţádosti. V případě pozitivního výsledku pokračovat. d) pokud klient vede podvojné účetnictví je nutné zjistit rating klienta pomocí interních systémů do kterých je nutné zadat data z výkazů za poslední 3 zdaňovací období. 15

Základní zdroje pro financování a) čistý hospodářský výsledek b) odpisy c) úspory v nákladech ( např.úspora v nájmu, končící leasing) d) disponibilní zdroje by měly pokrýt 40% rámce poţadovaného úvěru KO kritéria klienta nelze financovat a) záporná přidaná hodnota b) záporný provozní hospodářský výsledek c) záporný hospodářský výsledek za účetní období (neplatí v případě, ţe odpisy výrazně ovlivňují celkový hospodářský výsledek, potom je potřeba předloţit odpisový plán) d) záporný vlastní kapitál Zadávání dat do interních aplikací Je nutné zadávat pouze závěrky k 31.12. příslušného roku, včetně závěrek, které zatím nebyly předloţeny na FÚ. a) má-li klient definovaný hospodářský rok, předloţené finální výkazy nemusejí být sestavené k datu 31.12., ale k ultimu hospodářského roku. b) dle výstupů z interních aplikací zjistit rating klienta. V případě výsledného ratingu 7+ a horší doporučit nepokračovat dále v projednání úvěru. Existuje velké mnoţství druhů úvěru, o které můţe klient poţádat. Pro kaţdý typ úvěru je prováděn odlišný postup, ale jádro zkoumání je stejné. 16

Provozní úvěr Pro firmu se jedná o potřebu pracovního kapitálu = dočasný nedostatek likvidity, který je způsoben rozdílnými podmínkami v dodavatelských a v odběratelských vztazích (krátká doba splatnosti závazků, dlouhá doba splatnosti pohledávek). Jedná se krátkodobý úvěr splatný do jednoho roku a klient musí mít jistotu adekvátního obratu. Investiční úvěr Pro firmu se jedná o potřebu investovat = v ţivotním cyklu firmy je třeba investicemi posílit či změnit její chod, aby si udrţela své místo na trhu. Jedná se středně dlouhodobý úvěr, dle splátkového kalendáře, který respektuje návratnost dané investice. Klient musí být schopen vytvořit z dané investice nějaký zisk. Podklady, které jsou standardní pro posouzení bonity malých a středních podniků a) Ţádost o úvěr / ţádost o poskytnutí bankovní záruky (viz. Příloha č. 5 ) b) Doklady prokazující totoţnost ţadatele/spoludluţníka c) Doklad o zúţení SJM ţadatele d) Doklady prokazující oprávnění k podnikání e) Daňová přiznání za poslední 2 (3) roky včetně příloh (účetní závěrka) f) Předběţné účetní výkazy k 31.12. předchozího roku g) Aktuální účetní výkazy k datu posledního kalendářního čtvrtletí, resp. přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích h) Doklad o příjmu FO ch) Pracovní smlouva i) Potvrzení od Finančního úřadu a SSZ j) Výpisy z běţných účtů za poslední 3 měsíce / 6 měsíců k) Plná moc pro zastupování klienta třetí osobou l) Telefonní kontakt soukromý a do zaměstnání 17

Doklady požadované od manžela / manželky žadatele, od poskytovatele zajištění (avalista) nebo od vlastníka/člena statutárního orgánu a) Příloha Informace o PO b) Příloha Informace o FOP c) Příloha Informace o FO d) Příloha Informace o zajištění - nemovitost e) Příloha Informace o zajištění - vklad na účtu f) Příloha Informace o zajištění pohledávky g) Doklady prokazující totoţnost h) Doklad opravňující k podnikání ch) Doklad o zúţení SJM ţadatelů 2.4 Hodnocení bonity corporátních klientů Úvěruschopnost společností je hodnocena na základě objektivních dat a dalších informací. Hodnocení bonity corporátního klienta se odráţí v tzv. hodnocení, které tvoří tři hlavní moduly. Jedná se o hodnocení finanční, kvalitativní a další faktory. a) finanční hodnocení modulu je automatické vyhodnocení na základě klientových financí (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow, prohlášení a další). Odráţí bonitu klienta podle historických informací. b) kvalitativní hodnocení klientů: zde se jedná o nefinanční informace. Jedná se o vlastnické sloţení společnosti, kvalitu managementu, specializace společnosti, současná pozice na trhu, budoucí rozvoj společnosti a její podnikatelské prostředí. c) další faktory ukazují na moţné zhoršení úvěrové kvality a měli by vstoupit do hodnocení systematickým způsobem. Slouţí jako varovné signály. Kombinace těchto tří modulů tvoří rating klienta. 18

Celková úvěrová analýza musí být provedena pomocí hodnocení celého zázemí společnosti (právní, organizační a ekonomické podmínky) a je stejně důleţitá jako analýza rozvahy, stanovení aktuální situace a úvahy o budoucím rozvoji podnikání. Hodnocení jednotlivých aspektů, jako jsou podnikatelské výkonnosti (generální ředitelé), operace a podnikatelský sektor, jakoţ i obecné ekonomické a sociální situace tvoří dohromady rating společnosti Je třeba si odpovědět na pět základních otázek? Kdo je dluţník zákonné podmínky, záruky, skupiny atd. Co je předmětem podnikání - podnikatelský sektor, provozní aspekty (sortiment a pozice na trhu, kvalita účetního systému. Jaké měla společnost v minulosti výsledky struktura financování, finanční výsledky (rozvaha, výsledovka, cash flow..) Jak se bude podnikání vyvíjet směr obchodního trendu, budoucí finanční situace, finanční plánování) Jaká částka úvěru je potřeba výše úvěru, zajištění. Podklady, které jsou standardní pro posouzení bonity corporátních klientů a) rozvaha, výkaz zisků a ztrát za rok včetně zpráv auditora a příloh k roční účetní závěrce, výroční zprávu + komentář; b) rozvaha a výkaz zisků a ztrát k poslednímu vykazovanému měsíci roku opatřené razítkem a podpisem oprávněné osoby + komentář; c) finanční plány v podobě rozvahy a výkazu zisků a ztrát na celé období úvěrové angaţovanosti + komentář; d) přehled zakázek (uzavřených, rozjednaných, jejich objem, doba realizace, hrubý zisk); e) aktuální výpis z obchodního rejstříku a stanovy společnosti (resp. společenská smlouva). je nutné rozklíčování následujících poţadavků: 19

Vlastnická struktura společnosti a) hlavní společníci/akcionáři firmy: - podíl v % na základním kapitálu - podíl v % na hlasovacích právech - existence ovládací smlouvy b) mateřská společnost/vlastník : - podíl v % - předmět činnosti c) dceřiná společnost/vlastník: - podíl v % - předmět činnosti d) majetkové podíly společníků/akcionářů: - Jméno a příjmení majitele - název vlastněné společnosti - podíl v % - nominální hodnota v mil. CZK - předmět činnosti Další společnosti ekonomicky či vlastnicky propojené s firmou (popis činnosti, hospodářské výsledky) - pokud moţno organizační schéma ekonomicky spjaté skupiny s vyznačenými podíly, popis činnosti těchto společností a hospodářské výsledky včetně fin. výkazů Provozovny společnosti: sídlo a specifikace činnosti Údaje o managementu společnosti / změny za poslední rok Hlavní činnosti společnosti: - činnost - podíl na obratu v % - očekávaný budoucí podíl na obratu v % - marţe - očekávaná budoucí marţe Popis trhu, postavení společnosti na trhu, konkurence : - stručný popis trhu na kterém společnost působí - specifikace trhu, - podíl společnosti na daném trhu, - potenciál 20

Odběratelsko dodavatelské vztahy: aktuální seznam nejvýznamnějších odběratelů časová struktura pohledávek z obchodního styku aktuální seznam nejvýznamnějších dodavatelů časová struktura závazků z obchodního styku Přehled úvěrů, záruk, akreditivů, ostatních půjček přijatých / poskytnutých a seznam leasingových závazků leasingové kontrakty. Zůstatek leasingových závazků se splatností do 1 roku ke dni 31.12.. Zůstatek leasingových závazků se splatností nad 1 rok ke dni 31.12.. Leasingové splátky zaplacené ke dni 31.12.. Seznam všech podrozvahových závazků - např. závazky z ručení či záruk za třetí osoby, závazky ze směnek (vyjma obchodních směnek), závazky ze soudních sporů a pokut apod. v tis. CZK Seznam závazků po lhůtě splatnosti vůči finančním úřadům, správě sociálního zabezpečení, systému zdravotního pojištění a jiným státním institucím: Seznam zastaveného nebo zatíţeného majetku společnosti Soudní spory vedené ve prospěch/proti společnosti za poslední 3 roky 9 2.5. Úvěrové registry Pro stanovení bonity ţadatele je třeba ověřit úvěrovou historii a platební morálku klienta. K tomu banka můţe vyuţít údaje z úvěrových registrů. V České republice existují takové registry čtyři. Jedná se o Centrální registr úvěrů (CRÚ) spravovaný Českou národní bankou, Bankovní registr klientských informací (BRKI) provozovaný společností Czech Banking Credit Bureau, a.s., Nebankovní registr klientských informací (NRKI) provozovaným zájmovým sdruţením právnických osob Leasing & Loan Credit Bureau, z.s.p.o. a registr zájmového sdruţení právnických osob SOLUS - Sdruţení a Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům. 9 http://www.unicreditbank.cz/cz/podnikatele/uvery.html 21

2.5.1. Centrální registr úvěrů CRÚ - informační sytém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umoţňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. a) účastníkem jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon b) povinností účastníka je provádět pravidelné aktualizace databáze CRÚ c) přístup k informacím je umoţněn jednotlivým účastníkům a České národní bance jako provozovateli CRÚ d) sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů vyuţitelných oblasti řízení úvěrového rizika. 2.5.2. Bankovní registr klientských informací BRKI a) provozovaný společností CBCB (Czech Banking Credit Breau, a.s.), který se zaměřuje na fyzické osoby podnikající a nepodnikající. Společnost CBCB je vlastněna pěti zakládajícími bankami a zpracovává data na základě smluv s jednotlivými bankami b) nejedná se o registr úplný, jsou v něm obsaţena data pouze 18 zúčastněných bank, kterým je umoţněn pohled na současný stav zadluţení klienta a zpětně na historické hodnoty za poslední čtyři roky. 2.5.3. SOLUS - Sdružení a Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům a) zájmové sdruţení právnických osob. b) společná databáze obsahující údaje za fyzické osoby a nově i fyzické osoby podnikatele, které neplní své povinnosti vztahující se k finanční činnosti alespoň jednoho člena sdruţení SOLUS (tj. pouze negativní informace), je určena výhradně pro potřebu 12 členů sdruţení. d) tento registr zahájil činnost v polovině roku 1999. Mezi členy sdruţení patří také dvě banky Unicredit Bank (dříve HVB) a Raiffeisenbank (konec roku 2005) 22