odborný měsíčník / ročník 16 / číslo 08 / červen 2015 Francie: Agrární jednička v Evropě Francie má v Evropě zdaleka největší výměru zemědělské půdy 29,4 milionů hektarů. V současné době tu hospodaří přes 516 tisíc zemědělských podniků, přičemž jejich počet v období 2003 až 2010 klesl o 16,1 procent, tedy o téměř sto tisíc jednotek. Snížení se týkalo všech velikostí, s výjimkou farem s výměrou nad 100 hektarů, jejichž počet naopak vzrostl o 10,4 procent. Podle dostupných údajů se tento fenomén, tj. postupná koncentrace jež vede ke snížení počtu podniků a zvýšení jejich průměrné velikosti, projevuje i v ostatních členských zemích EU. Nicméně domněnka, že pokles počtu zemědělských závodů souvisí s růstem jejich velikosti není zcela na místě. K největšímu poklesu počtu jednotek došlo ve skupinách malých farem s výměrou 20-30 a 30-50 hektarů, jejichž počet se snížil o 27 procent. Podle výsledků výběrového šetření na jednu francouzskou farmu připadá nyní v průměru 88 hektarů obhospodařované půdy, což je daleko více než v postsocialistických státech, s výjimkou Česka a Slovenska. Proces koncentrace bude nejspíše pokračovat i nadále. Francie má o 73 procent více zemědělské půdy než sousední Německo, i když má o 21 procent méně obyvatel, ovšem ekonomická výkonnost těchto zemí je stejná. Podíl krmných plodin na obhospodařované půdě činí ve Francii 45 procent, zatímco v SRN je to 41 procent a u nás 38 procent. Francie patří, spolu s Itálií a Španělskem, k největším světovým producentům vína a podíl vinic na zemědělské půdě představuje zhruba tři procenta, což má nepochybný vliv na export agrárních produktů. K absolutní špičce patří Francie i v ukazateli čisté přidané hodnoty na pracovníka v zemědělství. Podle posledních dostupných údajů zde činila 924,8 tisíc Kč (převedeno na koruny podle směnného kurzu), zatímco v Německu 869,3 tisíc korun. Na nejvyšších příčkách najdeme Francii i v zahraničním obchodu se zemědělskými produkty. V současné době z 28 zemí EU jen devět vykazuje kladnou obchodní bilanci v této oblasti a mezi ně se řadí i Francie. Ta má po Německu druhý největší export 60,8 mld. EUR ( SRN 68 mld. EUR) agrárních produktů, ale vzhledem k podstatně nižšímu dovozu je její kladné saldo v rámci EU-28 zdaleka nejvyšší 16 mld. EUR. K tomu nutno dodat, že francouzský agrární export do zemí EU představuje plných 65 procent, zatímco jeho podíl na kladné bilanci je pouze 23 procent, což lze vysvětlit jak jinou strukturou vývozu, tak rozdílem mezi exportem a importem mezi státy EU-28 a zeměmi mimo Evropskou unii.
Francie: Agrární jednička v Evropě V agrární oblasti nepatří Francie mezi naše rozhodující obchodní partnery. V roce 2013 figurovala v případě našeho exportu až na osmém místě a vyvezli jsme tam jen tři procenta našich zemědělských produktů. V našem dovozu byl tento podíl mírně vyšší 3,7 procent, nicméně v obou případech byl podstatně nižší než obchodu s našimi rozhodujícími partnery Německem, Polskem a Slovenskem. Slovensko: Produkce ovcí roste, s odbytem je to horší Ovce jsou fakticky jediné z hospodářských zvířat, jejichž počet na Slovensku neklesá, na rozdíl od jiných druhů zvířat, kde jsme svědky postupného snižování. V posledních letech zhruba sedmi letech se stav ovcí stabilizoval a drží se na úrovni 390 až 420 tisíc kusů, z toho je 285 tisíc kusů bahnic. Ovce jsou jediným druhem hospo dářských zvířat, jejichž počet neklesá konstatoval předseda představenstva Svazu chovatelů koz a ovcí (SCHKO) na Slovensku Igor Němčok na tiskové konferenci v Žemberovicích, kterou organizovala Slovenská zemědělská a potravinářská komora spolu s SCHKO. Desetina ovcí se chová na maso V SR je v současné době registrováno víc než 8900 chovatelů ovcí. Přitom je charakteristické, že plných 90 procent ovcí se dojí a jen deset procent se chová na maso. Ve světě je to přesně naopak, uvedl Němčok. Cílem SCHKO je zvýšit počet ovcí zhruba na 630 tisíc kusů, což by od povídalo stavu, který zde byl před 25 lety. V roce 2014 nakoupili velkoodběratelé od chovatelů ovcí celkem 11 milionů litrů ovčího mléka a další tři miliony byly zpracovány na farmách a nebo prodány ze dvora. Ceny, za které chovatelé dokážou prodat ovčí mléko se pohybují v závislosti na sezóně. Jestliže v prvním čtvrtletí byla jeho cena 1,2 EUR za litr, v letním období klesla na 1,05 EUR, zatímco v zimě naopak stoupla na 1,4 EUR za jeden litr. Souvisí to s laktací, tedy produkcí mléka, jelikož ovce jsou sezónní zvířata, konstatoval Němčok. Průměrná nákupní cena za kilogram živé hmotnosti představuje 0,65 EUR. Přitom na Slovensku je prodej jehněčího masa pouze doplňkový, roční spotřeba na osobu totiž dosahuje jen 0,20 kilogramu. Ceny podzimních jehňat, která jsou určena na vánoční trh, vychází zhruba na tři eura za kilogram živé hmotnosti, zatímco nákupní cena velikonočních jehňat je mírně nižší a pohybuje se od 2,5 do 2,8 EUR. Slovensko exportuje zvířata do zahraniční hlavně před Velikonocemi a Vánocemi. Na italský trh přitom směřuje ročně 92 tis. až 120 tisíc jehňat. V předvánočním období o ně mají zájem hlavně rakouští odběratelé a na vývoz jde v tomto období zhruba 5 tisíc kusů. Brusel tlačí na chov zvířat, slovenští farmáři však mají problém prodat skopové a jehněčí maso a proto jdou i pod cenu. Jen velmi málo Slováků totiž zařazuje do svého jídelníčku jehněčí a proto je jeho spotřeba tak malá. Přebytek ovcí a nízký zájem spotřebitelů tlačí ceny dolů, což je pro řadu slovenských chovatelů likvidační. V obchodě stojí jeden kilogram zpracovaného jehně čího přibližně 10 EUR. Chov ovcí za takovou cenu je pro nás čistá ztráta vysvětluje farmář z Pováží František Čiernik. Zároveň upozorňuje i na rozdíl mezi cenou, za kterou prodá živé jehně prvovýroba a cenou za kterou se maso prodává v obchodě. Aktuálně za kilo živého jehněčího masa zaplatí zákazník kolem 2,5 EUR. Je to do očí bijící rozdíl, proto je na místě otázka, u koho zisk končí. Prvovýrobci to rozhodně nejsou, říká Čiernik. Chovat ovce je in Problém však je, že pokud chovatel chce získat dotaci z Bruselu, musí mít kromě půdy také hospodářská zvířata a jejich počet neustále zvyšovat. Na deseti hektarech půdy trvalých travních porostů musí mít 20 ovcí, což je o šest více než v předchozím dotačním období, které skončilo v loňském roce. Pokud si má farmář vybrat, jaké zemědělské zvíře bude chovat, vybere si s velkou pravděpodobností právě ovce. Zemědělci preferují ovce pro krátké reprodukční období, které trvá jen rok. Farmář tak nemá velký problém s udržením požadovaného stavu ovcí, dodává Čiernik. Plochy GM plodin rostou, přes odpor Evropy Nevládní organizace ISAAA (International Service for Aquisition of Agri-biotech Application) zveřejnila pravidelnou roční zprávu o pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin ve světě. Vyplývá z ní, že ani v loňském roce se nezastavilo rozšiřování pěstebních ploch GM. Ty vzrostly proti předchozímu roku o 3,4 procent na 181 milionů hektarů a GM plodiny v uplynulém roce odhadem pěstovalo 18 milionů farmářů v 28 zemích světa. Kupříkladu v Bangladéši se začal pěstovat Bt lilek (byl schválen v říjnu 2013) a to již od ledna 2014. V uplynulém roce byly dále schváleny GM brambory Innate, GM vojtěška KK179 se sníženým obsahem ligninu, obojí ve Spojených státech. Úspěch loni slavila také GM kukuřice vysoce odolná vůči suchu, jejíž plochy se v USA během jednoho roku více než zpětinásobily na 275 tisíc hektarů. Na rozdíl od okolního světa je EU-28 v tomto směru chudý příbuzný, protože na polích lze spatřit pouze jedinou odrůdu GM kukuřice, která získala zásahem do dědičné informace odolnost vůči motýlku zavíječe. V Evropské unii se pěstuje na ploše necelých 150 tisíc hektarů, přičemž přes devadesát procent připadá na Španělsko. Na větších plochách se dále pěstuje jen v Portugalsku (v roce 2013-8171 hektarů) a v ČR (v roce 2013-2800 hektarů, avšak loni její plochy poklesly), jinak v pěti dalších členských státech Francii, Slovensku, Polsku, Rumunsku a SRN jsou její plochy zanedbatelné. V kontrastu s tím například v USA se tato a další odrůdy GM kukuřice dnes pěstují na více než 35 milionech hektarů! Zpráva ISAAA opakovaně připomíná významné přínosy pěstování GM ve světě, které byly zaznamenány za dvacet let jejich aplikace. Zmiňuje například snížení spotřeby pesticidů o 37 procent, nárůst hektarových výnosů o 22 procent a zvýšení zisků pěstitelů GM o více než dvě třetiny 68 procent. 2
Slovensko: Potravináři znovu požadují nižší DPH na potraviny Slovenští potravináři znovu připomněli vládě, že daň z přidané hodnoty (DPH) u potravin patří na Slovensku k nejvyšším v rámci zemí Evropské unie a proto by se měla adekvátně snížit. Podle prezidenta potravinářské komory Slovenska (PKS) Daniela Poturnaye vývoj státního rozpočtu umožňuje kabinetu přijímat opatření na zlepšování sociálního postavení obyvatel a je toho názoru, že snížení zatížení DPH na vybrané potraviny by sociálně slabším nepochybně pomohlo. Největší daňové zatížení v Evropské unii Přivítali bychom dobrovolný závazek zástupců klíčových obchodních řetězců, že případné snížení daně z přidané hodnoty promítnou do cen potravin na pultech, obdobně jako tomu bylo při závazku v souvislosti s přijetím eura uvedl Poturnay. Tvrdí, že celkové daňové zatížení potravinářů na Slovensku patří k největším v unii. Požadavek na snížení DPH u vybraných potravin považuje za legitimní, protože průměrná mzda na Slovensku patří k nejnižším v EU. Připomíná přitom, že i v ekonomicky nejbohatším bratislavském regionu chodí lidé nakupovat do sousedního Rakouska, které má díky desetiprocentní DPH lacinější potraviny. Americké firmy Požadavkem na nižší daň z přidané hodnoty se zabývalo poslední Valné shromáždění PKS, které se kromě jiného věnovalo také liberalizaci obchodu mezi USA a Evropskou unií. Potravináři k tomu uvedli, že velikost amerických farem, z hlediska rozlohy a také počtu chovaných zvířat, je neporovnatelná s evropskými farmami a od toho se pak odvíjí rozdíl cen suro vin i finálních produktů. V případě přijatí dohody o volném obchodu mezi USA a EU evropské podniky a jejich výrobky nemohou být konkurenceschopné vůči americkým potravinám, které jsou vyráběny velkými podniky, bez sociálního a environmentálního balastu a za podstatně nižších standardů, než jsou evropské doplnil prezident PKS Poturnay. Potravinářská komora Slovenska zastupuje zájmy potravinářů u našich východních sousedů. V současné době má 46 členů, z toho sedm kolek tivních. PKS je členem Evropské asociace výrobců potravin a nápojů (Food Drink Europe FDE), která sídlí v Bruselu. Francie: Brusel požaduje vrátit zemědělské dotace v částce 1,1 mld. EUR Evropská komise požádala Francii, aby vrátila zpět do unijního rozpočtu částku 1,1 mld. EUR (přes 30 mld. Kč), které neoprávněně získala v rámci dotací pro zemědělský sektor. Podle sdělení agentury Reuters jde o zdaleka nejvyšší požadavek, s nímž se kdy Evropská komise obrátila na některou z členských zemí Evropské unie na základě kontroly dotací vyplacených zemědělcům. Francouzský ministr zemědělství Stéphane Le Foll v této souvislosti uvedl, že původní požadavek Evrop ské komise byl dokonce třikrát vyšší 3,5 mld. EUR, následná jednání však pomohla snížit tuto částku na necelou jednu třetinu. Požadavek EK na vrácení dotací souvisí zejména s nesprávnými údaji o orné půdě ve Francii v letech 2008 až 2012 a konečná odsouhlasená částka představuje přibližně dvě procenta z celkového objemu agrárních dotací, které v tomto období země obdržela. Ministr Le Foll k tomu pro hlásil: Nedošlo k žádnému podvodu. Mohly se stát chyby a naším úkolem je zjednat nápravu. Francouzská vláda podle jeho slov požadovanou částku uhradí bě hem tří let, tamních farmářů se to však nedotkne a nic nebudou muset platit. Francie je vůbec největším unijním příjemcem dotací v rámci Společné zemědělské politiky (CAP). Celkově požaduje EK v tomto kole od členských států EU-28 za zjištěné nedostatky 1,4 mld. EUR. Export lihovin z USA roste nepřetržitě již pátý rok Producentům lihovin v USA se již několik let velmi daří a potvrzují to i předběžné hospodářské výsledky za rok 2014. Z údajů, které zveřejnil americký Svaz obchodníků s lihovinami (Distilled Spirits Council) vyplývá, že export lihovin z USA v uplynulém roce meziročně vzrostl o 3,7 procenta na 1,56 mld. USD, především zásluhou vysokého růstu prodeje whisky a bourbonu. Objem prodeje lihovin v samotných USA se meziročně zvýšil o 2,2 procent na 210 milionů přepravek. Nejvýrazněji doma vzrostl prodej irské whisky o 9,1 procent, zatímco prodej bourbonu a whisky z Tennessee stoupl o 7,4 procent, jednodruhové skotské whisky o 6,4 procent a vodky o 3,7 procent. Export whisky a bourbonu z USA již druhým rokem po sobě překročil hranici jedné miliardy dolarů. Jasně největším odbytištěm pro americké lihoviny co do tržeb je sousední Kanada, po níž následují Velká Británie, Německo, Austrálie a Francie. Největší meziroční nárůst prodeje byl ovšem zaznamenán v Brazílii, Dominikánské republice, v Izraeli, na Bahamách a ve Spojených arabských emirátech. Nejznámější exportní artikly USA Bourbon a Tennessee whisky se zařazují do jedné kategorie, oba destiláty totiž vznikají stejným výrobním postupem a mají i stejné přísady. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že whisky Jack Daniel s a další lihoviny označované jako Tennessee whisky se nechávají před uložením do sudů ke zrání překapávat přes dřevěné uhlí. Jasnou jedničkou v celosvětové produkci Bour bonu je stát Kentucky, jehož podíl činí plných 95 procent. Počet sudů s bourbonem, který se tu vyrobí, je přitom vyšší než počet obyvatel tohoto státu (podle posledního sčítání z roku 2010 4,34 mil.). 3
FAO: Zajímavá čísla o mléku Mléko je dokonalý a nejpřirozenější nápoj, se kterým se lidský jedinec setkává bezprostředně od narození a po celý život je v různých formách neopomenutelnou součástí výživy moderního člověka. O jeho významu pro společnost svědčí několik zajímavých údajů, které zveřejnila FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) letos na svých webových stránkách: sklenice mléka denně zajišťuje pětiletému dítěti 21 procent spotřeby bílkovin, 8 % kalorií a řadu klíčových mikroživin, mléko zabezpečuje organismu vápník, hořčík, selen, riboflavin, vitamin B12 a vitamin B5 aj., globální produkci mléka zajišťují z 83 procent krávy, z 13 procent buvoli, dvě procenta připadá na kozy, jedno procento na ovce a 0,3 procent na velbloudy, mezi deset největších producentů mléka na světě patří (údaje za rok 2012, podíl v procentech na celkovém objemu): Indie 16,5; USA 12; Čína 6; Brazílie, Ruská federace, Německo a Turecko po čtyřech procentech; Francie 3; Nový Zéland 2 procenta, produkce mléka dynamicky roste. Jestliže v roce 1982 celosvětově činila 482 mil. tun, v roce 2012 to bylo již 754 mil. tun (nárůst o 56,4 %). Daleko rychlejším tempem rostl tento ukazatel v Asii: 1982 76 mil. tun, v roce 2012 280 mil. tun, využití mléka v mléčných výrobcích je v procentech následující (rok 2012): 42,9 % - čerstvé mléka a ostatní druhy; 25, 2 % - sýry; 23,1 % - máslo a máslo z buvolího mléka; 5,1 % - sušené odstředěné mléko; 3,7 % sušené plnotučné mléko roční spotřeba mléka v litrech na obyvatele se výrazně liší (údaje za rok 2011): vůbec nejvyšší je v Severní Americe (cca 260 litrů/rok) a v Austrálii a na Novém Zélandě a Evropě ( cca 230 litrů). Podstatně nižší je pak v regionech Asie nejvyšší ve střední Asii 165 litrů, ale v západní 120 litrů, ve východní Asii - cca 40 litrů a v jihovýchodní jen 30 litrů. Nejnižší je v Africe zatímco v severní cca 120 litrů, v jižní 60 litrů, ale v západní a střední pouze 30 litrů za rok. Mírně lépe je na tom Jižní Amerika cca 140 litrů a Střední 100 litrů, zatímco v Karibiku je to jen cca 70 litrů. Podravka odkoupí slovinskou firmu Žito, tvrdí deník Finance Potravinářská slovinská společnost Žito se dostala na seznam firem, které zdejší vláda chce privatizovat. Chorvatská potravinářská skupina PODRAVKA má odkoupit firmu Žito, která je největším producentem potravin ve Slovinsku. Informoval o tom slovinský ekonomický deník Finance s odvoláním na neoficiální zdroje. Kupní cena má dosáhnout 60 až 65 mil. EUR, to znamená 168 185 EUR za jednu akcii. Při posledním obchodování činila hodnota jedné akcie firmy Žito 167 EUR. Zprávu, že prodej má být dokončen v blízké budoucnosti, však slovinská privatizační agentura SDH popřela. Akcionáři firmy Žito podle ní pokračují v jednání se dvěma potenciálními zájemci, kteří předložili nejlepší nabídky, jejich jména však agentura SDH neuvedla. Stát má ve společnosti Žito zhruba 30 procent akcií, zbylé akcie vlastní soukromí investoři a na prodej je určen balík 51,55 procent akcií. Podravka tuto informaci zatím v médiích nekomentovala. Firma Žito je na seznamu patnácti firem, která před dvěma léty slovinská vláda navrhla k privatizaci. Zatím se podařilo realizovat jen tři prodeje. Podle neoficiálních informací se vláda nedávno dohodla na prodeji druhé největší slovinské banky Nova KBM (NKBM) investičnímu fondu Apollo za přibližně 200 milionů EUR. ČR: Plochy zemědělské půdy malých farem neustále rostou Podíl malých farem na celkových zemědělských plochách se v Česku neustále zvyšuje a za posledních patnáct let narostl na více než jednu třetinu 35 procent. Jestliže menší farmy hospodařily na začátku 21. století zhruba na jedné pětině zemědělských ploch, nyní se starají o více než jednu třetinu. Jako příklad lze uvést střední Čechy, kde to představuje přibližně 200 tisíc hektarů zemědělských ploch a hospodaří tu více než 2000 farmářů, většinou na plochách menších než 100 hektarů. V některých členských státech Evropské unie se uplatňuje vyšší podpora pro prvních 90 obhospodařovaných hektarů, a také u nás se Asociace soukromého zemědělství snaží získat dotace pro hospodaření na této ploše, aby mohly menší farmy lépe konkurovat velkým aglomerátům. Člen předsednictva asociace Jan Miller, který vlastní farmu ve středočeských Holubicích u Prahy, k tomu uvedl: Snažíme se o změnu image země dělců, že jejich existence není založena pouze na dotacích. Například v oblastech, kde se intenzivně hospodaří se výše dotací blíží částce, která se dává pouze na nájem země dělských ploch. Samotné hospodaření podle Millera není jen otázka dotací, ale jinak je tomu v případě investic. V dotačním období Evropské unie na léta 2015 2020 by podle Millera měly dotace směřovat do tří oblastí: investiční, například na obnovu kravínů, aby se u nás udržela konkurenceschopnost v produkci mléka, kde se hospodaří s velmi nízkým ziskem, inovace technologií, diverzifikace činností, tedy rozdělení podnikání kupříkladu ještě do agroturistiky, drobné výroby a finálního zpracování produktů. Značnou nevýhodou je podle Millera vysoká náročnost, v případě evropských dotacích se totiž jedná i nadále o velký administrativní moloch a žádosti o dotace je třeba většinou zpracovávat za pomoci odborníků. 4
Polsko: Biopotraviny se těší rostoucímu zájmu Velikost polského trhu biopotravin se v současné době odhaduje na 4 až 4,3 miliardy Kč. Potraviny s označením bio u našich severních sousedů nabízí několik set prodejen zdravé výživy a vedle toho je Poláci mohou nakoupit i ve specializovaných prodejnách biopotravin, v supermarketech, ale také na farmářských trzích. Přesto se zatím biopotraviny podílejí na celkových útratách Poláků za potraviny momentálně jen 0,3 procenty. Rusko: Dopady embarga enormně zdražují zejména zeleninu Cena zelí stoupla o 163 procent, okurek někde dokonce o 479 procent, rajčat o 338 procent. O tolik procent podle informací ruských úřadů zdražily vybrané potraviny v některých částech Ruska. Tamní úřady se nyní snaží bojovat proti spekulantům, kteří tlačí ceny do závratných výšek, uvedla agentura AFP. Přemrštěné ceny některých základních potravin má podle ruských úřadů na svědomí embargo na dovoz evropských a amerických produktů, vyhlášené loni v srpnu na jeden rok Moskvou v souvislosti z krizí na Ukrajině a slábnoucím rublem. V některých obchodních řetězcích na východu Ruska v Permu stouply například ceny zelí od 20. prosince do 23. ledna letošního roku o 163 procent, zatímco v jiných oblastech Ruska to bylo jen o třicet procent, napsalo místní zastupitelství ve svém prohlášení. Přitom nevyloučilo, že bude stíhat management řetězců pro podvod, zneužití pravomoci a porušení konkurenčních pravidel. Ruská generální prokuratura v minulých dnech nařídila hloubkové kontroly potravin ve velkých obchodních Koncem roku 2012 dosáhly plochy ekologického zemědělství v Polsku 675 tisíc hektarů tj. o deset procent více než v roce předcházejícím. V Polsku v současné době působí celkem 25 944 ekofarem a podíl ekologicky obhospodařované půdy představuje zhruba čtyři procenta z celkové plochy, což tuto zemi řadí na 12. místo ve světě. Přes tento nepochybně pozitivní vývoj je polský zpracovatelský průmysl v této oblasti stále ještě v plenkách, neboť většina surovin se vyváží a naopak řada hotových bioproduktů se odebírá ze zahraničí. Pro bližší představu o úrovni biopotravin v Polsku může posloužit porovnání s Francií, která patří v tomto směru k nejvyspělejším zemím světa. V zemi galského kohouta plochy ekologicky obhospodařované půdy překračují 1,1 mil. hektarů a jsou tedy stejné jako v Německu. Roční obrat v tomto tržním segment dosahuje 4,6 mld. EUR a podíl biopotravin na celkovém objemu prodaných potravin činí 2,5 procent. Lépe než ve Francii jsou na tom USA a SRN, kde je tento podíl zhruba čtyřprocentní. Francouzi z nabídky biopotravin nejčastěji nakupují vejce a mléko, kde podíl bio na obratu dosahuje 15 respektive 11 procent. řetězcích. Přitom v jednom z obchodů v Čeljabinsku na Uralu kontrola kupříkladu zjistila, že cena okurek tu od vyhlášení embarga loni v srpnu narostla o rekordních 479 procent, cena rajčat se zvýšila o 338 procent a červená paprika podražila o 273 procent! Ruská vláda se snaží svízelnou situaci země řešit tím, že v zájmu zažehnání krize vyčlení 2,73 bilionů rublů (cca 876 mld. rublů). Plán na podporu ekonomiky i výška zmíněné částky se však pravděpodobně změní, uvedl kabinet v prohlášení, z něhož citovala tisková agentura Reuters. Vláda přitom musí nyní čelit negativnímu dopadu prudkého poklesu cen ropy, která je rozhodující exportní komoditou země a také dopadům sankcí, které na Moskvu uvalily západní země kvůli ukrajinské krizi. Agrární export do Ruska přes embargo loni narostl Podle údajů Českého statistického úřadu a resortu zemědělství český export zemědělských produktů do Ruska za období leden až listopadu 2014 stoupl v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o více než jednu pětinu 22 procent na 2,75 mld. Kč. Od srpna 2017, kdy Rusko uvalilo embargo na dovozy některých významných agrárních komodit, sice tempo růstu zpomalilo, přesto činil meziroční růst v období srpen listopadu vývozu 15 procent. V tomto období stoupla hodnota zemědělského a potravinářského vývozu z ČR do Ruska na 962 mil. Kč z předloňských 834 mil. Kč. Přitom z českého exportu byly ruským embargem nejvíce postiženy mléčné produkty a potravinové přípravky, zatímco růst vývozu naopak táhly takové komodity jako pivo, slad, cukrovinky, násadová vejce a výživa pro zvířata. Rusko jak známo v reakci na sankce západních zemí loni v srpnu zakázalo dovoz vybraných agrárních a potravinářských produktů z Evropské unie, USA, Austrálie, Kanady a Norska. Podle odhadů Evropské komise ruské embargo zasáhlo země dělskou produkci v unii v hodnotě zhruba pěti miliard eur. Podle expertů je pro naše farmáře citelnější druhotný dopad ruského embarga. Na tuzemský trh se totiž dostávají levnější potraviny ze zemí, které byly ještě více než my orientovány právě na Ruskou federaci, např. Polsko, pobaltské země, Finsko a další. Nejvýraznější dopad embarga pocítili u nás ovocnáři, zelináři, kteří odhadují pokles tržeb v uplynulém roce u jablek kolem 300 mil. korun a u zeleniny o cca 180 mil. Kč. Také pro náš mlékárenský průmysl jsou dopady embarga citelné, přičemž propad tržeb v tomto sektoru je způsoben jak ruským embargem, tak celkovým poklesem cen v tomto segmentu způsobeným nadprodukcí mléka na světovém trhu. Evropská unie v této souvislosti uvolnila finanční pomoc jak pro ovocnáře a zelináře (čeští pěstitelé v jejím rámci nárokují zhruba 13 mil. Kč), tak pro mlékaře (pobaltské státy a Finsko). Krátce po vyhlášení ruského embarga naši zemědělci a potravináři odhadovali, že přímo na tržbách přijdou o cca 250 až 300 mil. korun, zatímco propad cen v dů sledku nadměrné nabídky na trhu může způsobit až miliardovou škodu. Jaké budou škody na tržbách zatím výrobci nemají s konečnou platností vyčísleno. - d - 5
FAO představila plán na vymýcení hladu v Latinské Americe a v Karibiku Generální ředitel FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) José Graziano da Silva na Summitu Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC) prezentoval nový regionální plán pro potravinovou bezpečnost, výživu a vymýcení hladu do roku 2025. K tomu uvedl: Tento plán je nástrojem, jak pomoci zemím CELAC připravit národní plány, tak aby mohly přeměnit své záměry na likvidaci hladu a extrémní bídy do reality. Kvasinky surovina budoucnosti Plán byl vypracován ve FAO za podpory Integrační asociace Latinské Ameriky (ALADI) a Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) na základě žádosti vlád zemí CELAC. Je založen na čtyřech základních pilířích strategie na národní a regionální úrovni, se zvláštním zamě řením na genderové problémy, zajištění přístupu k bezpečným potravinám, rozšíření stravovacích programů na školách a priorit týkajících se všech forem podvýživy až po obezitu. Jeho součástí jsou rovněž problémy spojené se zajištěním potravinové bezpečností v podmínkách změny klimatu. Plán využívá dosavadní úspěšné zkušenosti v regionu, které by měly být aplikovány i v jiných částech světa a hledány budou i vazby, které pomohou generovat účinné formy dalšího rozvoje. Jako příklad jsou zmiňovány úspěšné vazby mezi rodinnými farmami a školskými stravovacími programy. Podle FAO Latinská Amerika a Karibik jsou jediným regionem na světě, který společně dosáhl prvního rozvojového cíle Millenia a snížil na polovinu do roku 2015 počet lidí, kteří trpěli hladem a navíc úspěšně realizoval daleko náročnější. Světového potravinového summitu, když snížil na polovinu počet podvyživených lidí. Představitel Latinské Ameriky a Karibiku ve FAO Raúl Benítez ve svém vystoupení zdůraznil: Politický slib potravinové bezpečnosti to je to, co nás odlišuje od ostatních regionů světa a je projevem rozmanitosti strategií a politik, zaměřených na ohroženou populaci. Region se stal průkopníkem ve snahách o vymýcení hladu a v tom jej podpořily všechny členské země této části světa již v roce 2005. -d- Poslední vědecké výzkumy ukázaly, že úpravou genetického kódu obyčejných kvasinek lze dosáhnout pozoruhodných výsledků. Připomeňme si tři příklady z uplynulého roku. O tom prvním jsme vás již informovali je jím start-upová firma Muufri, která pro vegany začala vyrábět mléčné proteiny, aniž by k tomu potřebovala krávy. Dalším příkladem je Kodaňská univerzita, jejímž výzkumníkům se podařilo zvýšit efektivitu kvasinek při produkci etanolu o plných osmdesát procent. Po dobu tří měsíců vystavovali celé generaci kvasinek vyšším teplotám než za kterých obvykle produkují etanol. Stačilo pak identifikovat jednu zásadní mutaci kvasinek a úspěch byl na světě. Běžné kvasinky zastavují výrobu etanolu a umírají při 35 stupních Celsia, ty pokusné od kodaňských vědců však dokázaly přestát teplotu 40 stupňů. Současně jejich vysokoškolští kolegové z Massachussetského technologického institutu (MIT - USA) dokázali zvýšit odolnost kvasinek vůči prostředí zamořenému etanolem. Kvasinky proto neumíraly, když koncentrace etanolu, který samy vyrobily, překročila určitou hranici. V kombinaci studií obou institucí to znamená zásadní průlom ve výrobě čistého etanolu A do třetice všeho dobrého - vědci ze Stanfordské univerzity (USA) naučili kvasinky genetickými modifikacemi produkovat thebain, což je látka z níž lze vyrábět například kodein nebo morfin. -dr- Carlsberg vyvíjí papírovou pivní lahev Světoznámý dánský pivovar Carlsberg oznámil, že v nedaleké budoucnosti začne spotřebitelům nabízet zlatavý mok také v papírových lahvích. Jako první na světě vyvíjí obaly, které budou zcela biologicky rozložitelné včetně uzávěru a recyklovatelné, podobně jako papírové kartóny nebo novinový papír. Budou z dřevného vlákna nebo kartónu podobného obalu na vejce. Papírové pivní lahve budou neprůhledné, nerozbitné, s viditelnou strukturou vlákna a daleko lehčí než skleněné uvedl manažer inovací obalu u Carlsbergu Hakon Langen. Tuto průlomovou novinku se Carlsberg chystá představit veřejnosti za tři roky a její vývoj má přijít přibližně na 10 mil. dánských korun (1,34 mil. EUR). Obal je vyvíjen ve spolupráci se společností ecoxpac a Technickou univerzitou v Kodani a podstatnou část výzkumných nákladů uhradí společnosti Dánský inovační fond. Vrchní sládek pražského pivovaru Staropramen Zdeněk Lux k tomu uvedl, že dosud používané obaly na pivo, tedy sklo, plechovky a PET lahve mají své opodstatnění a po léta jsou využívány s cílem, aby byly zachovány jeho vlastnosti. Přitom nejlepší je sklo jako tradiční materiál, který zaručuje ideální podmínky pro zachování kvality i po velmi dlouhou dobu a nejlépe udržuje pivo studené, což je pro jeho kvalitu velmi důležité. Také jednička v českém pivovarnictví Plzeňský Prazdroj soudí, že skleněné pivní lahve patří k české pivní kultuře a byly časem prověřeny a osvědčily se. Na našem pivním trhu tvoří skleněné lahve více než dvě třetiny (68 %), PET lahve 22 procent a zbytek pak plechovky. Dánský Carlsberg je v pivovarnictví světovou čtyřkou. Působí ve 150 zemích světa a má kolem 500 pivních značek, včetně piv Kronenbourg, Tuborg, Elefant, Baltika a San Miguel. V dubnu roku 2014 vstoupil Carlsberg i do Česka, kde koupil většinový podíl 51 procent v Žateckém pivovaru. Firma dlouhodobě spolupracuje s Budějovickým Budvarem, který je od roku 2007 výhradním dovozcem Carlsbergu do ČR, zatímco Carlsberg se naopak stará o prodej piv Budvar na některých mezinárodních trzích. -dr- 6