Vymezení záplavového území Ratibořského potoka

Vymezení záplavového území Ratibořského potoka ř.km 0,000-11,540 Technická zpráva říjen 2015

A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Ratibořský potok ID toku: 134 500 000 100 ID toku (CEVT): 10 278 385 Recipient: Střela ID recipientu: 134 330 000 100 Úsek toku : 0,000-11,540 Řád toku : V. ČHP : 1 11 02 0180 Správce toku : Kraj : ORP: Správní území obcí: Katastrální území: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 - závod Berounka Denisovo nábřeţí 14, 304 20 Plzeň Karlovarský Karlovy Vary Bochov, Hradiště, Ţlutice Bochov, Braţec u Hradiště, Herstošice, Polom u Údrče, Radošov u Hradiště, Ratiboř u Ţlutic, Skoky u Ţlutic, Údrč, Verušice, Veselov Zhotovitel: U Sadu 13, 162 00 Praha 6 IČO: 61061557 DIČ: CZ61061557 www.hydrosoft.cz Datum zpracování: 16. října 2015 Zpracoval: Odpovědný řešitel: Ing. Petr Marušák Ing. Ivan Blaţek A - Technická zpráva strana 1

2 Podklady 2.1 Geodetické podklady Pro zpracování studie Vymezení záplavového území Ratibořského potoka bylo pouţito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily na toku a objekty. Zaměření (ř.km 0,000 11,540) provedla oprávněná geodetická firma Hrdlička spol. s r.o. Polní měřické práce a zpracování výsledků měření bylo provedeno v období červen aţ srpen 2014. Kromě geodetického zaměření byly k dispozici tyto podklady: DMR 5G - digitální model reliéfu 5. generace, ČÚZK, 2015 ZABAGED, základní mapa České republiky 1 : 10 000 (dále jen ZM 10), ČÚZK, 2011 2012 Ortofoto České republiky (dále jen Ortofoto), ČÚZK 2.2 Hydrologické podklady Pro zpracování návrhu záplavového území na Ratibořském potoku byly pouţity základní hydrologické údaje ČHMÚ ve dvou určených profilech (třída III). Údaje poskytl ČHMÚ pobočka Plzeň pod značkou P15002023 ze dne 10.4. 2015. PROFIL cca 100 m nad vtokem do vodní nádrţe Ţlutice 0,900 nad soutokem s bezejm. pravostranným přítokem od Údrče 5,350 ř.km Pro zpřesnění hydraulických výpočtů byl v horní části toku vloţen hydrologický meziprofil (viz níţe) získaný extrapolací z výše uvedených údajů ČHMÚ podle dílčích ploch povodí : PROFIL nad soutokem s bezejm. pravostranným přítokem od Bochova 8,770 ř.km poznámka: ř.km jsou přibliţné podle lokality vloţení do výpočtového modelu V rámci této studie vymezení záplavového území byl řešen úsek Ratibořského potoka v ř.km 0,000 11,540, tj. od vtoku do vodní nádrţe Ţlutice aţ k hranici vojenského újezdu Hradiště. Hodnoty hydrologických průtoků ukazuje následující tabulka : Ratibořský potok N-leté průtoky Q N ř.km - profily 1 2 5 10 20 50 100 vtok do vodní nádrţe Ţlutice 0,900 2,66 4,76 8,72 12,7 17,6 25,7 33,3 nad soutokem s bezejmenným pravostranným přítokem od Údrče nad soutokem s bezejmenným pravostran. přítokem od Bochova 5,350 2,29 4,09 7,49 10,9 15,1 22,1 28,6 8,770 1,62 2,89 5,29 7,70 10,67 15,61 20,2 2.3 Vodohospodářské podklady Povodí Vltavy, s.p. - závod Berounka, poskytl údaje o výši hladin při Q5, 10, 20, 50 a 100 v profilech nádrţe Ţlutice, uvedených ve studii: Návrh na stanovení záplavového území Střely, ř. km 70,800 101,980 (Doc. Ing. P. Valenta, CSc. - Inženýrská kancelář). Viz kap. 4.2.2.3. Dolní okrajová podmínka. A - Technická zpráva strana 2

A - Technická zpráva strana 3

A - Technická zpráva strana 4

A - Technická zpráva strana 5

3 Popis toku 3.1 Povodí toku Povodí Ratibořského potoka je součástí povodí řeky Střela, která náleţí hydrologicky k toku Berounka, jeţ dále spadá do povodí Vltavy, která ústí do Labe, směřujícího do Severního moře. Celková rozloha povodí Ratibořského potoka je cca 32 km 2 a délka od pramene k VD Žlutice je přibliţně 17 km. Nejvyšším místem v povodí je hora Hradiště s nadmořskou výškou 934 m n.m., nacházející se zhruba 1,5 km východně od pramene. Tento vrchol je zároveň nejvyšším místem Doupovských hor, rozkládající se ve stejnojmenném Vojenském újezdu Hradiště. Nejniţším známým místem v této studii je dno prvního profilu na kótě 505,00 m n. m., vzdáleného 0,940 ř.km od zatopeného soutoku se Střelou. 3.2 Hydrologické poměry Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na sráţkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Nad zájmovým úsekem toku není ţádné vodní dílo, které by ovlivňovalo odtokové poměry úseku. 3.3 Trasa toku Ratibořský potok pramení v jiţní části Doupovských hor, mezi vrchy Hradiště (934 m n.m.) a vrchem Nad Ovčárnou (878 m n.m.) v nadmořské výšce 808 m. Pramen se nachází přibliţně 8,5 km severovýchodně od obce Bochov. Pod pramenem se nalézá dvojice malých průtočných nádrţí (bezejmenná a Tišina), po opuštění Vojenského újezdu Hradiště míjí vlevo obec Těšetice, obtéká Herstošice, u kterých kříţí státní silnicí na Karlovy Vary. Dále protéká rybníkem Kužel a za ním míří do dolní části zalesněného území Tepelské vrchoviny, kde teče mezi obcemi Polom a Ratiboř. Ze sevřeného údolí se poté vlévá jako levostranný přítok do nádrţe Žlutice. V celé své délce od pramene po vtok do nádrţe Žlutice si drţí jiţní směr (s lokálními výkyvy). Prvních 5,5 ř.km protéká územím Vojenského újezdu Hradiště. Mezi významnější přítoky Ratibořského potoka patří tři bezejmenné pravostranné vodoteče : - přítok od Údrče, přítok od Bochova, přítok nad Těšeticemi Tato studie Vymezení záplavového území Ratibořského potoka se zabývá částí od vzdutí vodní nádrţe Žlutice po hranici Vojenského újezdu Hradiště, v délce přibliţně 11,51 ř.km. 3.4 Podélný profil Charakterem území, kterým Ratibořský potok v rozsahu této studie protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu 147 m zájmového úseku toku o délce cca 10,57 km (mezi krajními profily) odpovídá průměrný relativní sklon 13,9. Sklonové poměry podélného profilu v daném zájmovém území se dají charakterizovat několika rovnoměrnými úseky, jak udává tabulka a podélný profil na další stránce (je řazena po směru proudění). Ratibořský potok má trochu netradiční průběh části dolního úseku, kdy místo obvyklého pozvolného sníţení podélného sklonu a proudění v relativně rozevřeném údolí, je zde potok naopak veden úzkým lesnatým zářezem a připomíná sklonovými poměry i vzhledem horskou bystřinu (úsek č. 6). Za tímto úsekem se sklon postupně narovnává a údolí rozevírá. A - Technická zpráva strana 6

1. úsek Hranice Vojenského újezdu aţ po ţelez. most u Těšetic 1,54 km 11,9 2. úsek Od ţelez. mostu u Těšetic po bezejm. přít. od Bochova 1,48 km 15,4 3. úsek Od bezejm. přít. od Bochova před rybník Kuţel 1,44 km 10,4 4. úsek Před rybníkem Kuţel po hráz rybníka 0,46 km 5. úsek Pod ryb. Kuţel po přítok z Velkého pásmovského ryb. 1,86 km 10,2 6. úsek Pod přítokem z Vel. pásm. ryb. pod obec Polom 1,77 km 23,0 7. úsek Pod obcí Polom směrem k bet. mostu nad nádrţí Ţlutice 1,37 km 15,6 8. úsek Nad bet. mostem u nádrţe po vzdutí VD Ţlutice 0,65 km 10,4 obr.: podélný profil zájmového území toku A - Technická zpráva strana 7

3.5 Tvar a využití údolí Ratibořský potok lze rozdělit dle charakteru údolí na tři úseky : - Horní část od pramene u vrchů Hradiště a Nad Ovčárnou aţ po hranici Vojenského újezdu Hradiště tato část není součástí zájmového úseku této studie - Střední úsek od hranice Vojenského újezdu Hradiště pod rybník Kuţel u obce Údrč - Dolní část od obce Údrč po vzdutí nádrţe Žlutice Střední úsek je dlouhý přibliţně 5,23 km a probíhá téměř celý v extravilánu. Charakter toku je tedy přírodní. Tato část má mírnější sklon neţli horní část ve vojenském újezdu. Potok zde protéká relativně rozevřeným údolím, místy meandruje a koryto je po celé délce lemováno pásem břehového porostu. V okolí tohoto různě širokého břehového porostu se rozléhají pole a louky. V území pod Ţelezničním mostem O08M (ř.km 9,969), zhruba mezi profily P39 aţ P35 (ř.km 9,503 aţ 8,493), je při levém břehu namísto polí a luk hustý les. Široký zalesněný pás lemuje potok rovněţ o něco dále (cca od ř.km 8,05) aţ po intravilán obce Herstošice - ten Ratibořský potok obtéká podél západní strany. Přes Herstošice vede silnice I. třídy E 48, kterou vodní tok podtéká mostem O05M (ř.km 7,329). Pod tímto mostem teče potok údolní zarostlou nivou a větví se na dvě hlavní ramena, v okolí nivy se nachází pole. Přibliţně u profilu P24 (ř.km 6,780) se vlévá do rybníka Kužel, coţ je menší průtočná nádrţ. Pod touto nádrţí je ještě krátká část dle dosavadního charakteru - potok s břehovou vegetací, obklopen loukami nebo polem. Zhruba u profilu P21 (ř.km 6,282) končí střední úsek dle dělení této kapitoly. A - Technická zpráva strana 8

Dolní část měří cca 6,28 km a probíhá v extravilánu zalesněným výběţkem Tepelské vrchoviny. Je to pasáţ potoka zhruba od obce Údrč po vzdutí nádrţe Žlutice. Charakter toku je tedy přírodní. Tento úsek je odlišný od střední části, jednak charakterem území od počátku (profil P21) aţ ke vzdutí nádrţe Žlutice je levá strana tvořena převáţně hustým lesem. Při pravém břehu je aţ k profilu P15 (ř.km 4,414) většinou uţší pás lesa za kterým jsou dále louky a pole. Pod profilem P15 se potok zařezává do lesnatého terénu více a je jím lemován na obou stranách. Dolní část ale není zalesněna v okolí toku souvisle, místy se při obou březích vyskytují menší louky. Za druhé je dolní část odlišná změnou sklonu místo očekávatelného pozvolného sniţování směrem k soutoku se Střelou, dochází zhruba od místa levostranného přítoku z Velkého pásmovského rybníka (profil P16, ř.km 4,732) k patrnému nárůstu podélného sklonu, viz kap. 3.4 Podélný profil. Koryto se více zařezává do terénu, ve dně jsou kameny a balvany a potok má charakter bystřiny. Přibliţně od profilu P09 (ř.km 2,967) dochází postupnému sniţování sklonu směrem k nádrţi Žlutice. A - Technická zpráva strana 9

3.6 Osídlení Od hranice Vojenského újezdu Hradiště po obec Herstošice ř.km 11,51 7,06 V tomto území aţ k intravilánu obce Herstošice se v blízkosti vodního toku nenachází ţádné osídlení. Při povodňových stavech se voda můţe volně rozlévat přes břehový porost do okolních polí, luk a lesů. Kapacita koryta je proměnlivá v závislosti na sklonu a tvaru, nicméně obecně lze říci, ţe povětšinou nepojme Q5 a vyšší rozlivy jiţ mohou být na různých místech velmi patrné. Ratibořský potok za hranicí vojenského újezdu míjí zleva obec Těšetice, z které vede k potoku přítok a také ţelezniční trať. Ta se kříţí s potokem v profilu mostu O08M (ř.km 9,969), který je však bezpečně kapacitní (dolní hrana mostovky převýšena o 1,15 m nad Q100). Násep ţelezniční tratě však působí v území jako hráz vedená napříč údolím. Obec Herstošice je Ratibořským potokem obtékána zprava po západní straně intravilánu. Hlavní část této malé obce je umístěna severně nad silnicí I.tř. E48 (do Karlových varů) a zároveň na vyvýšeném svahu vlevo od potoka, proto objekty v hlavní části Herstošovic nebudou ohroţeny, voda maximálně zaplaví přilehlé inundačního území, zejména při pravém břehu. Tam se u silnice I.tř. nachází vybydlený, ale obývaný dům s další menší ruinou, nicméně i tyto objekty jsou mimo dosah Q100. Vodní tok se v Herstošicích kříţuje se silnící I.tř objektem mostu O05M (ř.km 7,329). Ten je kapacitní na Q100 s převýšením mostovky o 0,75 m, takţe k zaplavení důleţité silnice při tomto průtoku zcela jistě nedojde. Násep silničního tělesa je ale vysoký a tvoří opět hráz napříč údolím potoka. Pod silnicí I.tř. se na nalevo od koryta nachází dva objekty. První z nich je ruina větší stodoly, druhým je obytné stavení. Obě nemovitosti jsou zhruba v úrovni silnice a vůči potoku ve svahu, leţí bezpečně mimo dosah Q100. A - Technická zpráva strana 10

Pod obcí Herstošice až k soutoku se Střelou (VN Žlutice) ř.km 7,06 0,00 Přímo pod Herstošicemi je potok veden širší údolní nivou, která bude zaplavována při průtoku > Q2. Tento zarostlý pás mezi poli přímo navazuje na rybník Kužel, coţ je malá vodní nádrţ s čelní přímou zemní hrází. Hráz má bezpečnostní přeliv jezového typu a bude přelévána při povodni větší neţli Q20. Pojednání o rybníku téţ kapitola 3.7.3 Bezpečnostní přelivy nádrží. V okolí rybníka a pod hrází se nenachází ţádné objekty, pouze další nádrţ IV. kat. s názvem Luční, okolo které vede cesta k hrázi Kuželu. Při průchodu povodně Q100 přes rybník Kužel a zachování stability hráze, by nádrţ Luční neměla být zasaţena. Směrem níţe pod těmito nádrţemi jsou moţné široké rozlivy do okolních luk a nastupujícího lesa. Jak jiţ ale bylo zmíněno v kapitole 3.5 Tvar a využití údolí Dolní část, pod obcí Údrč se koryto zařezává do zalesněného údolí a podélný sklon je zde nejstrmější z celé řešené trati, coţ má vliv na šířku rozlivu. V dolní části se nenachází ţádné osídlení či nemovitosti. Ze staveb ovlivňujících vodní tok tu stojí dva mosty. K prvnímu z nich O02M (ř.km 3,579) vede stezka z obce Polom. Most a stezka tvoří překáţku v údolí, při Q50 můţe dojít k přelití stezky. Q100 nad mostem bude mít vlivem mostu širší rozliv. Posledním objektem před nádrţí Ţlutice je neobvyklý, 44 m dlouhý betonový most pro pěší, připomínající estakádu, kde mostovka je nesena řadou sloupů. Úroveň terénu nad mostem je znatelně výše neţli pod ním, tento rozdíl je překonávám betonovým skluzem v celém průtočném profilu, v místě koryta je přepadová hrana - hydraulicky se tak spíše jedná o jezový profil. Převýšení mostovky nad Q100 je 0,45 m. A - Technická zpráva strana 11

3.7 Objekty na toku V zájmovém území této studie Ratibořského potoka je celkem 8 zaměřených objektů. Jedná se o 5 mostů, 1 ţelezniční most, 1 brod a 1 hráz nádrţe. Seznam těchto objektů a jejich základní údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách a dále v Evidenčních listech objektů. U mostů je v seznamu uvedeno převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q 5, 20 a 100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q N značí zatopení dolní hrany mostovky). 3.7.1 Mosty, mostky, lávky a propustky Profil Popis ř. km převýšení mostovky nad Q 5 převýšení mostovky nad Q 20 převýšení mostovky nad Q 100 O01M Most 1,282 0,91 0,71 0,43 O02M Most 3,579 1,15 0,53-0,54 O03M Most 6,580 - - - O05M Most 7,329 2,06 1,49 0,75 O07M Most 9,951-0,38-0,52-0,71 O08M Ţelezniční most 9,969 1,87 1,67 1,15 pozn.: O03M je objekt přemosťující vyústění spodní výpusti hráze O04H při povodni půjde rozhodná část průtoku odpadním korytem od bezp. přepadu, v případně přelití hráze po jejím vzdušném líci 3.7.2 Vzdouvací objekty a ostatní Brody a přejezdy Profil Popis ř. km P33 Brod 8,216 Hráze nádrží Profil Popis ř. km O04H Hráz 6,606 A - Technická zpráva strana 12

3.7.3 Bezpečnostní přelivy nádrží Rybník Kužel (O04H, ř.km 6,606) - katastrální výměra : 1,37 ha - kategorie TBD : IV. - nádrţ dle způsobu přívodu vody : průtočná - hráz (typologie) : čelní přímá, zemní, tíţná gravitační - bezpečnostní přeliv : čelní, obdélníkový, hrazený / 14 x 0,35 m - nejniţší kóta koruny : 596,59 m n.m. - nejniţší kóta bezp. přelivu: 596,10 m n.m. Čelní bezpečnostní přeliv jezového typu umístěný na pravé straně hráze má šířku 14 m a je dále rozdělen na 7 přibliţně stejných polí, oddělených malými pilíři, kde kaţdé pole je zahrazeno hradidlem. Vzhledem k malé čisté výšce polí je BP značně nekapacitní, sám o sobě převede dvouletou povodeň. Vyšší stavy budou přelévat nejprve okolí BP a při povodni více neţ Q20 bude přelévána koruna zemní hráze. Při Q100 dojde jiţ k přelévání hráze v celé šíři. Hráz je dále vybavena pochozí lávkou předsazenou bezp. přelivu a spodní výpustí typu poţerák na návodní straně. Poklop poţeráku byl v době průzkumu uzamčen. Na korunu hráze je moţný přístup a umoţňuje pojezd vozidel. A - Technická zpráva strana 13

4 Záplavová území toku 4.1 Základní pojmy > záplavová čára křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní > záplavové území území vymezené záplavovou čárou > aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) území jeţ při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohroţuje ţivot, zdraví a majetek lidí > periodicita povodně N let výskyt povodně, který je dosaţen nebo překročen průměrně 1x za N let > inundační území území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŢP č. 236, která toto stanovuje podle 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. 4.2 Výpočet hladin velkých vod 4.2.1 Použitý software Základním poţadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který pouţíváme. Jedná se o programový prostředek vyvinutý společností Hydrosoft Veleslavín s.r.o. v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. Řeší ustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v reţimových oblastech říčních i bystřinných. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly počítány programem Hydrocheck - objekty, specielním nástrojem na výpočet objektů. Program Hydrocheck je vhodným nástrojem pro posuzování aktivní zóny, kromě zobrazení rozloţení svislicových rychlostí umoţňuje zobrazení většiny kritérií pro stanovení aktivní zóny, jako jsou zóna 80% průtoku, nebo limity hloubky a rychlosti, například Fink a Bewick. Je však moţné uţivatelsky definovat vlastní kritéria posouzení AZZÚ. 4.2.2 Výpočet 4.2.2.1 Metodika Výpočtu Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Podkladem pro práci bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly pro vynášení záplavové čáry a aktivní zóny pouţity všechny měřené body v rámci TPE. Jak jiţ bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je moţnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl pouţit nástroj - výpočty objektů, který je nyní přímou součástí programu HYDROCHECK. Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá uţíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumpční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je pouţíván program HYDROCHECK. A - Technická zpráva strana 14

Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad pouţit polohopis i výškopis z map 1:10 000. Pro Q 100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje poţadavky vyhlášky MŢP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území. 4.2.2.2 Stanovení drsností Vzhledem k tomu, ţe nová verze programu Hydrocheck umoţňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těţké měnit bodové drsnosti v profilech, z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla pouţívána globální drsnost, kterou bylo moţné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná moţnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis součinitel n dno potoka 0,036 0,042 kamenné zdi starší 0,035 beton hladký 0,018 beton hrubý starší 0,022 keře, zarostlé břehy 0,05 0,06 les řídký 0,070 Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis součinitel n cesty polní 0,039 louky a pastviny, pole 0,045 keře (dle hustoty) 0,05 0,06 les (dle hustoty) 0,07 0,10 4.2.2.3 Dolní okrajová podmínka Povodí Vltavy, s.p. - závod Berounka, poskytl údaje o výši hladin při Q5, 10, 20, 50 a 100 v profilech nádrţe Ţlutice, uvedených ve studii: Návrh na stanovení záplavového území Střely, ř. km 70,800 101,980 (Doc. Ing. P. Valenta, CSc. - Inženýrská kancelář). Kóty hladin pro jednotlivé N-leté průtoky jsou uvedeny v tabulce : Q N Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Hladina [m n.m.] 508,56 508,73 508,93 509,21 509,45 A - Technická zpráva strana 15

4.2.4 Výsledky - Kóty hladin příslušné průtokům Q 1, Q 2, Q 5, Q 10, Q 20, Q 50 a Q 100 v místech příčných profilů a objektů jsou uvedeny tabelárně v části Psaný podélný profil. - Záplavové čáry příslušné průtokům Q5, Q20 a Q100 jsou uvedeny v části Mapa záplavy Q5, Q20 a Q100, která je vypracována na podkladě geodetického zaměření, DMR 4G, Ortofoto. Tyto záplavové čáry jsou vyneseny do rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000, ale nejsou ovlivňovány nepřesnostmi tohoto mapového podkladu a můţe zde docházet k jistým rozporům. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. - Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, ţe přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s pouţitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů pouţitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. - Hodnoty úrovně hladin získané interpolací mezi jednotlivými výpočtovými příčnými profily nemusí odpovídat skutečnosti. - Nejsou zde postiţeny jevy běţně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. - Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. - Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. - Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Můţe dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrolog. údajů, pouţitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku. 4.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území Podle vyhlášky MŢP č. 236, 2, odst. e se jedná o území, jeţ při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohroţuje ţivot, zdraví a majetek lidí. Podle 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území. Základní princip této metodiky vychází ze čtyř kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, ţe se jedná o tok ohrázovaný příbřeţními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q 100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. A - Technická zpráva strana 16

ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky moţné jednou ze čtyř metod: podle záplavových území podle parametrů proudění podle rozdělení měrných průtoků detailní 2D studií ad 3) revize AZZÚ Dále byla provedena revize AZZÚ v případech konfliktu navrhované AZZÚ se stávající zástavbou. Tato revize byla provedena na základě parametrů proudění a rozdělení měrných průtoků. Návrh AZZÚ byl upraven v souladu s metodikou Fink a Bewick, rozdělení hloubek a rychlostí a zároveň posouzen na základě měrných průtoků na 80 % průtoku. Následně byly do AZZÚ zahrnuté osamocené oblasti soustředěného průtoku v inundačním území, například v okolí inundačních propustků, koncentračních staveb apod., dále ostrovy, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo moţno taková to území evakuovat. Dále metodika umoţňuje navrhovanou AZZÚ ve výjimečných případech zpřísnit dle metodiky MV USA, nebo naopak zúţit vyjmutím území, kde je hloubka menší neţ 0,3 m a zároveň rychlost proudu menší neţ 0,5 m/s. Oba tyto zvláštní případy se běţně při návrhu AZZÚ nevyskytují a pokud jsou pouţity, je to ve zprávě jmenovitě popsáno a odůvodněno. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v kapitole C SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. 4.4 Historické povodně Pro studii záplavového území nebyly k dispozici ţádné povodňové značky, ani jiné podklady o historických povodních, které by bylo moţné pouţít pro kalibraci výpočetního modelu. A - Technická zpráva strana 17

Obsah 1 Základní údaje... 1 2 Podklady... 2 2.1 Geodetické podklady... 2 2.2 Hydrologické podklady... 2 2.3 Vodohospodářské podklady... 2 3 Popis toku... 6 3.1 Povodí toku... 6 3.2 Hydrologické poměry... 6 3.3 Trasa toku... 6 3.4 Podélný profil... 6 3.5 Tvar a vyuţití údolí... 8 3.6 Osídlení... 10 3.7 Objekty na toku... 12 3.7.1 Mosty, mostky, lávky a propustky... 12 3.7.2 Vzdouvací objekty a ostatní... 12 3.7.3 Bezpečnostní přelivy nádrţí... 13 4 Záplavová území toku... 14 4.1 Základní pojmy... 14 4.2 Výpočet hladin velkých vod... 14 4.2.1 Pouţitý software... 14 4.2.2 Výpočet... 14 4.2.4 Výsledky... 16 4.3 Stanovení aktivní zóny záplavových území... 16 4.4 Historické povodně... 17 A - Technická zpráva strana 18