Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační mechanismus Zánět poškozující

Humorální imunita - úlohy Obrana proti extracelulárním opouzdřeným baktériím ( pneumokoky, streptokoky, neisserie) Opsonizace vazba na mikroby a usnadnění jejich pohlcení fagocytujícími buňkami Protilátky vazba komplementu s následnou aktivací a konečným rozpadem mikroorganismu

Humorální imunita Úloha protilátek v reakci ADCCbuněčná cytotoxicita zprostředkovaná protilátkami Neutralizace protilátek očkování proti tetanickému toxoidu a blokování účinku toxinu produkovaném bakteriemi

Komplement Představitel nespecifické humorální imunity Systém plasmatických bílkovin produkovaný především jaterním parenchymem, a makrofágy C1-C9 Další proteiny s regulačními funkcemi

Komplement Neaktivní forma složek komplementu Aktivace komplementu Klasická cesta (C1 a komplex protilátky s antigenem) Lektinová cesta (C1 a sérový lektin vázající manózu) Alternativní cesta (C3 a produkty poškozených tkání)

Komplement funkce Opsonizace vazba mikroorganismů za účelem snadnějšího zpracování fagocytující buňkou C3b, C4b Chemotaxe zabezpečení pohybu buněk do místa zánětu, uplatnění koncentračního gradientu zánětlivých látek chemotaxinů- C3a, C5a, komplex C567

Komplement funkce Tvorba anafylatoxinů látky vyvolávající anafylaktickou reakci s degranulací žírných buněk, tvorbou histaminu, zvýšenou propustností cév Zničení cílové buňky membranolytický komplex C89

Komplement způsoby měření Sérum, plasma Nefelometrie, turbidimetrie, (RID)

Proteiny akutní fáze Proteiny syntetizovány v játrech jako odpovědˇ na aktivaci imunitních mechanismů infekčními a neinfekčními antigeny Induktory proteinů akutní fáze cytokiny, IL-6 Koncentrace je za fyziologických podmínek nízká, při zánětu se zvyšuje

CRP C-reaktivní protein Fyziologicky se váže na fragmenty DNA uvolněné z poškozených buněk Zánět infekční i neinfekční etiologie Způsoby měření turbidimetrie, nefelometrie

CRP Bílkovina m.h. 110 000-140 000 Vazba na polysacharidový obal pneumokoků C Fyziologické hodnoty do 5 mg/l Patologické hodnoty až 1000x vyšší Maximum dosahuje za 24-48 hodin

CRP Diferenciální diagnostika bakteriálních a virových infekcí Dynamika proteinu je důležitá pro klinické sledování

C3, C4 složky komplementu Zvýšená spotřeba, snížená syntéza, zvýšená konverze in vitro Zánětlivé procesy infekční a neinfekční etiologie Spotřebování konzumpce např. sepse Zvýšená produkce chronické zánětlivé procesy

Kyselý α1- glykoprotein - orosomukoid Alfa-1 globulin Váže progesteron, ovlivňuje hemokoagulaci, váže se na vit. B12 a tlumí blastickou transformaci lymfocytů indukovanou mitogeny Množství g/l

Orosomukoid Zvýšení akutní záněty, chronické záněty, pooperační stavy, akutní hepatitida, RA Snížení chronická hepatitida s jaterním poškozením

α1- antitrypsin Proteinásový inhibitor Produkce v játrech Geneticky podmíněné varianty Zvýšení akutní záněty, chronické záněty, nádory, alkoholická cirhóza g/l Turbidimetrie, nefelometrie

Haptoglobin Snytéza v játrech Poločas odbourávání je 3,5-4 dny Funkce vychytávání ivolněného hemoglobinu při intravaskulární hemolýze Funkčně ochrana ledvin a zábránění ztrátám Fe Antiproteinásový efekt g/l

Haptoglobin Zvýšení - akutní infekce, těžé chirurgické trauma, RA Snížení intravazální hemolýzahemolytická anémie, DIC, polycythemia vera, jaterní cirhóza, proteinurie

Ceruloplasmin α2 glykoprotein, m.h. 132 000 Účastní se transportu mědi v plasmě Tvorba v játrech Ovlivnění tvorby hormony estrogeny zvyšují g/l

Ceruloplasmin Zvýšení- akutní záněty, nádorová onemocnění Snížení Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace)

α2 makroglobulin Antiproteásová aktivita Společně s C1 inhibitorem regulace kininového a fibrinolytického systému Transportní protein pro cytokiny a růstové faktory Omezení tkánového poškození při zánětu

Praktické poznámky Rozlišení podle věku a pohlaví Změny ve vertikále času rozdílné fyziologické hodnoty před 30 lety a nyní Dominantní postavení těchto bílkovin co do množství